Pedagog, kustod a především botanik Václav Vraný
Tajemství chátrající mohylky

Na úbočí pod Tŕstím (kopec nad Tisovcem 1117 mnm) je mohylka a na ní tabule, která hlásá, že "Na tomto místě zemřel na botanické vycházce Václav Vraný, rodem Čech, duchem Slovák. Sloužil vědě i národu obětavě". Stalo se to 8. září 1929.
Václav Vraný se narodil 30. září 1851 ve Chvaleticích nedaleko Pardubic. Studoval v Ústí nad Orlicí, Hradci Králové, reálku v Čáslavi a studia ukončil na učitelské přípravce ve Vyšných Strelcích a v Revúci. Jako učitel prošel velký kus Slovenska, když byl jako pansláv překládán ze školy na školu. A tak působil ve Velké Revúci, Drienčanech, Kyjaticích, Jelšavě, Vyšném Slaném, Malé Lomnici, Lechnici, Palúdzci, Liptovském Mikuláši a v Martině, kde ho v roce 1909 uvolnili ze školských služeb. V období let 1898-1901 pracoval jako správce v tiskárně Karla Salvy v Ružomberku a po odchodě ze školství působil jako první kustod v Slovenském národním muzeu v Martině.
Václav Vraný byl vedle svojí hlavní profese též významným botanikem, kulturním a muzejním pracovníkem a redaktorem. Dále se zajímal i o jiné oblasti přírodních věd a v době svého působení v Martině se věnoval meteorologii a astronomii. Tam také vydal snad nejstarší slovenský věčný kalendář a zabezpečoval i ombrometrická měření.
Největších úspěchů dosáhl Vraný v botanice. Jako milovník přírody zanechal písemné popisy flóry a bohaté herbáře. K nejzajímavějším popisům patří jeho článek "Na Gerlach", který byl zveřejněn v Slovenských pohľadech v roce 1881, kde popsal květenu nejvyššího tatranského štítu. Psal také odborné i zábavné články, básně do různých slovenských novin a časopisů.
Václav Vraný vychoval několik vědeckých pracovníků. Uveďme alespoň jednoho - první slovenskou botaničku Isabelu Textorisovou - kterou učil už v Jelšavě a s níž i v dalším období spolupracoval.
Václav Vraný prožil závěr svého plodného života v Tisovci. Tam se narodil i jeho známý vnuk - dr. Vladimír Clementis. Přírodu nepřestal milovat, chodil do ní pravidelně i po své sedmdesátce a na jednom z výletů, uprostřed chrámu přírody i zemřel.
Igor Chromek