Pocta Josefu Ladovi
Až do poloviny dubna má být v Galerii města Bratislavy (GMB) v Pálffyho paláci na Panské ulici zpřístupněna výstava z tvorby malíře Josefa Lady. Rozhodující zásluhu na tom, že téměř půl století po jeho smrti se slovenská metropole dočkala tak rozsáhlé prezentace jeho díla, má ing. Jan Kukal, s nímž jsme přinesli rozsáhlý rozhovor v minulém čísle ČB. Rozhovor vznikl ještě před otevřením výstavy. Jako pozvánku na tuto výstavu dnes přinášíme jeho osobní výpověď o vztahu k této pozoruhodné osobnosti.
Když před necelým rokem skončila v GMB s velkým úspěchem výstava genia světové secese Alfonse Muchy s rekordní návštěvností, myslel jsem, že jsme již překročili zenit možného. Hledal jsem proto umělce, který by byl blízký srdci slovenského diváka a zároveň mezinárodně uznávaný.
Výběr se ukázal snazší, než se zdálo, protože jen několik desetiletí po ivančickém rodákovi Muchovi se narodil v malebných Hrusicích nedaleko Prahy Josef Lada, který za sebou zanechal dílo, jež obdivuje celý svět. Nejslavnější jsou jeho ilustrace Osudů dobrého vojáka Švejka, tato kniha byla přeložena do více než padesáti jazyků.
Ladův jedinečný styl obdivoval i Pablo Picasso, který publikoval svůj názor, že Josef Lada je největším československým výtvarníkem.
Malíř, ilustrátor a spisovatel Lada se narodil v roce 1887 v rodině chudého ševce a jeho cesta na Olymp byla velmi obtížná. Vyučil se knihařem, v lavicích umělecko-průmyslové školy se příliš neohřál pro absolutní nedostatek financí. Jako mnoho jiných slavných autodidaktů vynikal mimořádnou pílí a houževnatostí. To by však nestačilo, kdyby ho dobré sudičky neobdařily výjimečným talentem.
Velkou inspirací pro jeho volnou tvorbu, které je naše výstava převážně věnována, jsou vzpomínky na idealizované dětství v Hrusicích. S mimořádnou pozorovací schopností a smyslem pro humor studoval mimiku lidí a zvířat a způsob jejich života.
Lada svůj rukopis, původně ovlivněný Mikolášem Alšem, léty vybrušoval, zjednodušoval, snažil se, aby obrazy ,,mluvily" i bez slovního doprovodu, a tak se dopracoval k ojedinělé původnosti, vytvořil svůj vlastní nenapodobitelný styl.
Josef Lada napsal a ilustroval celkem třináct knih, ze kterých první byla ,,Moje abeceda" z roku 1912, a nejznámější jsou ,,Bubáci a hastrmani", ,,Kocour Mikeš", ,,Ladův veselý přírodopis" a ,,O chytré Kmotře lišce". Nadevše miloval děti a ty mu svoji lásku opětovaly.
Namaloval 386 barevných a 540 černobílých ilustrací k Haškovým Osudům dobrého vojáka Švejka. Jeho dílo zahrnuje více než patnáct tisíc kreseb, kterými přispíval do devětasedmdesáti českých a šesti zahraničních časopisů, namaloval více než čtyři sta obrazů. Ilustroval dvě stě padesát knih, realizoval dvacet reklamních plakátů.
Byl výtvarníkem čtyř kreslených a jednoho loutkového filmu, výtvarníkem nezapomenutelných ,,Hrátek s čertem", zfilmovaného románu Jana Drdy. Navrhoval výpravu pro devět divadelních her, z nichž nejznámější byly ,,Strakonický dudák", Prodaná nevěsta" Bedřicha Smetany a Dvořákova ,,Čert a Káča".
K jeho nejmilejším výtvarníkům patřil Ferdiš Kostka z Malacek, jeho keramiky zdobily útulný ateliér Mistra.
Josef Lada se dočkal již za svého života velkého uznání a když několik dní před plánovanou velkolepou oslavou sedmdesátin v roce 1957 zemřel, truchlil upřímně celý národ.
Díky, pane Lado!
Jan Kukal