Sokol žije dál
Miroslav Tyrš: Tam svět se hne, kam síla se pohne. Po sto dvaceti letech po mnohých není ani stopy, často na svého předka zapomínají i nejbližší příbuzní. Ten, kdo jednou vstoupil nějakým činem do dějin, zůstává jistým způsobem nesmrtelný. Ale velice záleží na tom, jak živý, jak aktuální je jeho odkaz pro další generace. Loni v srpnu jsme si připomněli 120. výročí smrti zakladatele Sokola Miroslava Tyrše, který patřÍ k těm, jejichž dílo překročilo hranice vlasti. Známé jsou aktivity sokolských jednot a ve společenském životě také sokolské šibřinky (letos jsou 15. ledna hezky v národních krojích a tancuje se také Česká beseda) u sousedů v Rakousku, ve Švýcarsku, Francii, sokolské slety v Americe. Dokonce sokolské jednoty z mnoha zemí světa vytvořily Světový svaz sokolstva. A na Slovensku?
Sokol na Slovensku Jen pro úplnost dodejme, že dr. Miroslav Tyrš založil tělocvičný spolek pražský s názvem Sokol 16. února 1862 za účasti 75 členů. Po organizační a materiální stránce mu pomáhal Jindřich Fügner, proto za zakladatele Sokola jsou považováni oba. Bylo až neskutečné, jak rychle se myšlenky Sokola a cvičení šířily. V Americe již v roce 1865 bylo dvacet jednot s téměř dvěma tisícovkami členů. Na Slovensku sokolskou myšlenku převzal a rozpracoval náplň cvičení dr. Ivan Branislav Zoch, který působil jako pedagog na prvním slovenském gymnáziu v Revúci. Poprvé tam mladí sokolové vystoupili na tělovýchovných slavnostech v školním roce 1866/67 a pak každoročně do roku 1874, kdy bylo toto slovenské gymnázium v období násilné maďarizace zrušeno. Ta také zamezila jakémukoli šíření sokolského hnutí v jiných slovenských městech, kde o něj byl velký zájem, např. v Martině.
Mezitím v Čechách vznikla Česká obec sokolská, jejíž stanovy byly schváleny v roce 1888 a členové působili v jedenácti župách. Vyvrcholením byly sokolské slety. V roce 1905 byl založen Svaz slovanského sokolstva, ve kterém byli Češi, Slovinci, Chorvati a od roku 1910 také Bulhaři, Poláci a Srbové. Přestože v Americe vznikl samostatný slovenský sokolský sbor, který vydával vlastní časopis Slovenský Sokol, na Slovensku přes velké snahy úřady založení Sokola nepovolily. Výjimkou byl Sokol v Žilině (1910).
Hned po vzniku Československé republiky v roce 1918, ještě do konce roku, byly založeny dvě sokolské jednoty – v Skalici a v Stupavě a v následujícím roce vznikaly jednoty po celém Slovensku. Jedna z prvních byla založena i v Bratislavě a podobně jako 38 dalších začala aktivně svoji činnost. Je však nutné si přiblížit dobu po vzniku společného státu Čechů a Slováků, která nebyla zcela jednoznačná. Jedna skupina obyvatel v sokolském hnutí viděla nebezpečí, jiná ho ale vítala. Například P.O.Hviezdoslav vítal české sokoly: ,,Ano, jsem z duše rád, že vznešená sokolská instituce se potěšitelně vzmáhá a šíří. Kéž by Bůh dal, aby se co nejdřív tak zhuntované Slovensko teď už svobodné vyzdvihlo kulturně až nedostižitelně vysoko.“
Mgr. A. Krišanda Sokolské jednoty na Slovensku koncem roku 1919 vytvořily šest sokolských žup. Byly to Bratislavská – Masarykova, Považská – Štefánikova, Nitranská – Svatoplukova, Podtatranská – Hviezdoslavova, Pohronská a Východoslovenská Jána Kollára.
Šíření sokolských myšlenek napomáhaly zejména zájezdy sokolů z Čech a Moravy do různých slovenských měst. Jak je jistě dobře známo, nešlo jen o cvičení, ale také o rozkvět ducha, o lidské hodnoty. Sokolové organizovali a zúčastňovali se také na různých společenských akcích.
Při příležitosti stého výročí narození zakladatele Sokola Miroslava Tyrše (1932) byl v Bratislavě odhalen jeho pomník. I na důstojných oslavách 1100 let křesťanského chrámu v Nitře měli zásluhu sokolové přes nevůli ľudáků. Sokol zůstával národní, vlasteneckou a protifašistickou organizací. Ministr školství Dérer napsal: ,,Bez českého národa Tyršovými myšlenkami organizovaného a obrozeného nebylo by dnes Slovenska osvobozeného od maďarského jařma.“
Pro porovnání: v roce 1919 bylo na Slovensku 12 385 sokolů, v roce 1922 už 23 130 sokolů a v roce 1937 se počet zvýšil na 49 625 sokolů. Ludácká vláda a Hlinkova garda Sokol na Slovensku 5. prosince 1938 zakázaly. A následující roky jsou podobné jako osud Sokola v Čechách.
Je až neskutečné, že po ,,něžné“ se opět podařilo vzkřísit myšlenku sokolství na Slovensku.
Mgr. J. Krišanda K ustavujícímu sjezdu Česko – slovenské obce sokolské 7. ledna 1990 se připojili i slovenští sokolové. Možná si mnozí spojují činnost sokolů s uniformami těch nejstarších, nazývaných ,,stará garda“, ale sokol už dávno nejsou jen prostná, nářadí a skupiny, ale zcela moderní sporty. To potvrdily i dvě slovenské sokolské tělovýchovné slavnosti (1998 Košice, 2004 Skalice).
,,Na těch loňských návštěvníci tleskali dorostenkám – roztancovaným bambulkám, dětem s rodiči nebo prarodiči, tradičně ženám, mužům i sokolskému aerobiku. Kromě toho proběhly sportovní soutěže v atletice, gymnastice, plážovém volejbale, stolním tenisu, šachu, volejbale, judu a přetahování lanem,“ uvedl současný starosta na Slovensku Mgr. Andrej Krišanda a dodal, že jako nejsprávnější vidí orientaci na mládež, která tak smysluplně může využívat svůj volný čas. On sám působí ve východoslovenské sokolské župě Jána Kollára, která má sídlo ve Vranově nad Topľou. A nutno dodat, že právě toto město na východě republiky vytvořilo pro sokolské sporty a aktivity velice příznivé podmínky, což potvrdil i bratr starosty (vlastní) Mgr. Ján Krišanda, který je tajemníkem této župy.
Sokolské akce jsou pořádány nejen v samotném okresním městě, ale i na docela malých vesnicích, například jedna sokolská jednota působí ve Slovenské Kajni, kde tradici sokolského hnutí založil Vladimír Valaščák, jemuž se Čechy na třicet let staly domovem.
Z původních šesti sokolských žup z období první republiky dnes působí jen Bratislavská, Považská a Východoslovenská. Ale obnovení činnosti po tak dlouhém období zatracování jistě svědčí o síle myšlenky sokolského hnutí. I na Slovensku.
Připravila HA
Foto: autorka