Slovenští králové s českými kořeny

Otec a syn Charfreitagové Atletický klub A.K Slávia Trnava patří výsledky svých závodníků během téměř 50leté historie mezi přední kluby na Slovensku. V současnosti nejlepší atlet, kladivář Libor Charfreitag, po více než 17leté sportovní kariéře ve světovém rankingu trůní ze Slováků nejvyš, je deváty. Jeho sedmé místo na XXVIII. olympiádě v Aténách bylo nejlepším slovenským atletickým umístěním a navíc skončil pátý ve Světovém atletickém finále. Hranici extratřídy (za 80 metrů) překonává pravidelně, slovenský rekord vytvořil hodem 81,81 m. Otec - trenér odhaduje synův kladivářský potenciál někde na úrovni 85 metrů. A tak není divu, že ho na slavnostním večeru v Banské Bystrici vyhlásili za atleta olympijského roku 2004. I když se skromně vyjádřil, že ,,pro naši atletiku by bylo lépe, kdyby měla vždy jiného krále,“ obhájil svoje loňské královské žezlo. Navíc za trenéra sezóny vyhlásili jeho otce, Libora Charfreitaga staršího. V 12leté historii se ještě nikdy nestalo, aby si ve dvou hlavních kategoriích odnesli prvenství otec a syn.
Charfreitagovi jsou atletická rodina. Otec Libor, rodák z východočeského Žamberku, sám vynikající kladivář, se ve slovenské Trnavě zahleděl do koulařky Evy Duchňové. Proto i děti se celkem přirozeně začaly věnovat vrhačským disciplínám a nejdál to dotáhl právě Libor. Mezi nejlepší světové juniory se probojoval především otcovou zásluhou. Když ve dvaceti odešel studovat na univerzitu do amerického Dallasu, ujal se ho Dave Wollman. Pozdrav L. Charfreitaga Charfreitagovi a Američan Wollman tvoří sehraný tým, v němž každý ví, co je jeho úkolem. V Americe dohlíží na Liborovu přípravu trenér Wollman, doma v Trnavě otec. ,,Ocenění trenér roku mě potěšilo, ale větší podíl na synových úspěších má Dave,“ přiznal Libor starší během slavnostního večera při vyhlašování vysledků zmíněné ankety. Ne nadarmo si syn na otcovi velice váží jeho smysl pro spravedlnost.
Aby se Libor zdokonalil, zvolil si studium za mořem, kde mu Dallaská Southern Metodist University nabídla plné stipendium (působil na stejné škole jako plavkyně Martina Moravcová). Stipendium mu skončilo v květnu 2002, ale v Americe zůstal jako student vyššího ekonomického studia masters, které pro olympiádu přerušil. Materiálně se donedávna zabezpečoval funkcí asistenta trenéra, připravoval dorostence a manažersky vedl mládežnické atletické týmy univerzity. To se skončilo kvůli tomu, že se týmy rozpadly a tak se živí vylučně házením. Výhodou je, že může trénovat dvojfázově. V zimě vždy patří do Liborova programu série závodů v Americe velice populárního házení v hale, v němž je Charfreitag světovou jedničkou.
Ke svým českým kořenům se otec i syn vždy hrdě a s láskou hlásí. V Žamberku (a nejen tam) jsou na ně pyšní a zřídili jim i pamětní jizbu. Věří, že ji zaplní dalšími Liborovymi úspěchy.
Robert Vavro