Krajané v Senátu

Hostitel Jan Hadrava vítá účastníky semináře. Na historické půdě Senátu Parlamentu České republiky v Praze na Valdštejnském náměstí se 15. září uskutečnil seminář Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí pod názvem „Krajané na Slovensku“. Přítomné – mezi nimi asi půl stovky návštěvníků ze Slovenska – přivítal předseda Stálé komise Jan Hadrava, jenž mimo jiné zdůraznil, že „české společenství je daleko širší než v rámci České republiky“. Není možné v jednom článku postihnout vše, o čem byla řeč, takže jen v krátkosti: Historii a činnost KOČR prezentovala předsedkyně Jana Bratinková a předseda ČSnS Pavel Doležal přiblížil aktivity Českého spolku s důrazem na problémy, jež krajanům v Košicích, ale i celému regionu východního Slovenska způsobilo zrušení Generálního konzulátu ČR. Přítomné rovněž seznámil s okolnostmi, jež vedly k rozčlenění ČSnS na samostatné regionální České spolky.
Kulturní atašé českého velvyslanectví v Bratislavě Lenka Procházková upřesnila informace o rozdělení Českého centra. Mimo jiné také uvedla, že velvyslanectví bude iniciovat jednání na úrovni ministrů kultury o otevření České knihovny v prostorách zrekonstruované Univerzitní knihovny v Bratislavě, čím by se měla znovu obnovit dostupnost nejen českého tisku Bratislavanům, ale i nové knižní produkce čtenářům na Slovensku, neboť slovenské knihovny už od rozdělení republiky nedostávají tzv. povinný výtisk, a to znamená, že ve slovenských knihovnách chybí nejnovější česká knižní produkce včetně knih odborných.
Za předsednickým stolem zleva J. Bratinková, P. Doležal a Z. Lyčka. Korespondenční volba
Poté ředitel Odboru kulturních a krajanských vztahů MZV ČR Zdeněk Lyčka reagoval zejména na stesky obou krajanských sdružení ohledně finančních dotací. Vysvětlil, proč jsou žádosti o dotace vyžadovány už na jaře předcházejícího roku. Dále vysvětlil, že formálně tyto příspěvky mají sice charakter finančního daru a teoreticky by je bylo možné částečně využít i na režii nebo administrativní účely, krajanské sdružení však v takovém případě musí počítat s rizikem, že v následujícím roce dostane o uvedenou sumu nižší dotaci, neboť ta je na prvním místě určena na podporu a propagaci české kultury v zahraničí. Generální ředitel Správy českých center Jan Bondy zdůraznil význam otevření Českého centra v Košicích souběžně s pokračující činností jeho pobočky v Bratislavě s tím, že až budoucnost ukáže všechna pozitiva i případná negativa tohoto modelu. Za ministerstvo vnitra ČR před krajany předstoupila zástupkyně ředitele Odboru všeobecné správy Petra Wagnerová s podrobnou informací o připravovaném návrhu novely zákona o volbách, který by umožnil krajanům v zahraničí korespondenční volbu s výhledem na hlasování prostřednictvím internetu. Zástupci krajanských sdružení tento návrh podpořili s důrazem na možnost korespondenční volby s ohledem na zatím nízký stupeň přístupu k internetu mezi krajany na Slovensku, zvláště u starší populace. Vedoucí Oddělení státního občanství a matrik Kateřina Guluškinová zdůraznila poslední novely zákona o státním občanství v září 1999 a z října 2003 a přítomné seznámila s aktuální statistikou, kolik osob využilo těchto změn k nabytí státního občanství ČR podle jednotlivých paragrafů a jejich odstavců. Pokud jsem si to stihl správně zapsat, od září 1999 do 12. září 2005 nabylo na základě novely zákona české státní občanství 18 774 slovenských občanů. Zdůraznila rovněž, že v porovnání s občany jiných zemí se uplatňují nadstandardní úlevy (nevyžadují se překlady dokladů ani ověření znalosti českého jazyka, nižší jsou i správní poplatky), co vyvolává kritiku ze strany EÚ, která nepřipouští podobné zvýhodňování některé skupiny žadatelů ve správním řízení.
Po obsáhlé informaci o připravovaných sociálních reformách a zejména jejich předpokládaném dopadu na nejstarší věkovou kategorii, kterou přednesl Martin Žárský, ředitel Odboru sociálních věcí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, přišla na řadu diskuse. Ta protáhla dobu semináře o hodinu déle, než organizátoři předpokládali.
Jiří Výborný
Foto: autor