Hugo Baar: Krajina z Beskyd

Zima

Vojtěch Hynais: Studie k zimě, 1901 Zima. Zimní zima. Zima a mráz. Bílý sníh a led. Jasné mrazivé noci. Chlad. Ticho zimního spánku nejenom zvířat, ale též některých lidí. Také kontrasty. Chlad a potřeba tepla v těle i v duši. Běloba sněhu a vědomí barev vzpomínek a touhy. Zima. Zima je tady a my se už na jejím počátku těšíme na příští proměnu, na březen, kdy zvoláme hurá, jaro je tady! Ale v těchto dnech si ještě říkáme:
Dívám se do ohně,
plamínky rudé,
tiše si vypráví,
že zima bude.

Ve výtvarném umění se s motivem zimy setkáváme nejvíce v malířství. Jsou to především zimní krajiny. Je to příroda v zimě, bílé sněhové pláně, lesy i vrchy. Je to zima ve vesnici, ale též ve městech. Jsou to mnohé symboly zimy i události zimy. Je to sněhulák i Sněhurka, může to být malířské zátiší s bílou sovou sněžnou (K. Purkyně), jsou to i žánrové obrázky zimních hrátek a radovánek, sáňkovačky, bruslení, jsou to i zimní hony.
Elemír Halász - Hradil: Zima na dědině, 1909 Motivy zimy se objevují v evropském umění od středověku. Často byly součástí biblických křesťanských motivů, především narození Krista, klanění tří králů, souvisely i s osobnostmi „zimních“ světců, k nimž patří svatý Martin (již 11. listopadu přináší zimu na bílém koni), Ondřej, Barbora, Mikuláš, Lucie, Štěpán i Silvestr. Zimní krajiny se objevují též v kalendářích. Jsou to krajinomalby plné sněhu i chladu, ale také lidského tepla i člověčiny a lidí, kteří si právě v zimě uvědomují význam i hodnotu životadárného lidského tepla a hřejivosti.
Ernest Zmeták: Ženy z Lendaku, 1983 Zimní krajiny potkáváme v umění baroka, v tvorbě vlámských mistrů, v 19. století jsou časté horské, alpské zimní krajiny i zimní žánry. Umění biedermeieru přineslo i motiv vánočního stromku jako symbolu radosti a štěstí, tiché pohody i lásky všech lidí dobré vůle. Zimu malovali malíři romantizmu i realizmu, je známých i několik impresionistických obrazů zimy (C. Monet), chladnou eleganci zimy vyzdvihla též secese i v českém malířství, v díle A. Muchy, V. Hynaise i dalších mistrů.
Ladislav Medňanský: Na kraji lesa Dominance běloby v obrazech zimy je přirozená. Malíři však dobře vědí, že běloba je nejnáročnější barvou. Je to lokální barva sněhu i ledu a má také mnohé symbolické významy i podobenství. Symbolizuje čistotu, panenství, transcendentno, též jasnost a vznešenost. Má význam ryzího světla, pojí se s radostí i kultem slavností. V rámci fyzikálních aspektů i zákonů optiky a vizuální působnosti čisté bílé světlo obsahuje celé barevné spektrum. Běloba též léčí, odhmotňuje a je přítomná v auře. Lidé milující bílou jsou otevřené živé bytosti, mají sklon k perfekcionalizmu, jsou spolehliví a upřímní, milují pravdu, řád a čistotu.
Ľudovít Fulla: Zima za městem, 1960 Naše reprodukce přinášejí několik ukázek obrázků zimy od českých i slovenských malířů 20. století. Jsou to díla moderního realizmu, která zobrazují i vyjadřují pocity i podoby zimy hlavně v krajině. Krásné zimy malovali též M. Aleš, J. Lada, J. Trnka, J. Schikaneder, F. Kaván, H. Baar, J. Panuška, K. Valter, V. Kiml, z mladších M. Rittstein, I. Ouhel i mnozí další. Na Slovensku to byli M. Benka, Ľ. Fulla, E. Zmeták, F. Hložník, ze skupiny Mikuláše Galandy hlavně V. Kompánek a z malířů zralé střední generace L. Berger ze Žiliny.
Jaroslav Panuška: Lesní tůň, 30. léta Fenomén zimy a materie sněhu i ledu je dnes součástí mnohých zimních sympozií v USA, Japonsku, ve Skandinávii… Na Slovensku se uskutečnila zimní sympozia v horehronské obci Osrblie. Působivé byly též zimní happeningy i akce Z. Ságlové, I. Kafky a na Slovensku akce v horské zimní krajině, které organizoval Michal Kern.
Je prosinec a zima je tady. V její ryzí bělobě budeme my všichni prožívat též kouzlo, teplo a barvy Vánoc, svátku lidského porozumění a dobra.
Bohumír Bachratý