Sokol

Světové setkání sokolů

Začátkem letošního července se v Praze setkají členové všech sokolských organizací z růz- ných světadílů, které jsou členy Světového svazu sokolstva. Jedinou zahraniční delegací, která se představí na strahovském Stadionu E. Rošického v hromadných vystoupeních, je slovenská.
XIV. všesokolský slet Do zahájení XIV. všesokolského sletu má být dokončena ještě celá řada úprav v Tyršově domě, kde sídlí Česká obec sokolská. Po rekonstrukci začali sokoli tento dům užívat 24. května 1925. Na už upraveném nádvoří stojí socha zakladatele Sokola Miroslava Tyrše. Členové Sokola na Slovensku jedou do Prahy se skladbou Slovensko, do toho! z dílny Bratislavanky Emílie Fialové a dvou jejích spoluautorek Evy Schnellbachové z Trnavy a Dariny Kučerové z Bratislavy. „Jedná se o vícegenerační skladbu, v níž se odráží nejen Sokol, ale celý slovenský národ. Chtěli bychom, aby se stala národní skladbou,“ prozrazuje Emília Fialová. A této myšlence je podřízen nejen výběr pohybových prostředků, ale především hudba, která nese rukopis Elánu. Na své si přijdou nejen uši, ale i oči.
Ve třech sokolských župách se na velký sokolský svátek připravují tři stovky lidí. Cvičenci jsou všech věkových kategorií. Zatímco východní Slovensko zastupuje především mládež, Trenčínská župa vsadila na starší generaci a Západoslovenskou župu budou reprezentovat hlavně dospělí. Raritou se mohou pochlubit cvičitelé – nejstarší cvičitelkou je jednaosmdesátiletá Anna Zambojová.
Nácvik vystoupení je už v plném běhu. „Nadšení je velké, peněz málo,“ povzdechne si Emília Fialová, „účastníci si všechno platí sami, a tak si už šetří a poohlížejí se i po sponzorech. Trošku nás mrzí, že Česká obec sokolská vyžaduje od každého účastníka až tisícikorunový poplatek za takzvaný účastnický odznak.“
Tradice sokolských sletů sahá do 19. století a přetrvala dodnes. Jsou jedinečným fenoménem a znamenaly vždy významnou událost pro celý stát. Staly se přehlídkou sokolské činnosti, ale často byly i povzbuzením celého národa v pohnutých dobách našich dějin. Kromě společných vystoupení přinášely i sportovní soutěže, přehlídky sportovních souborů a mnoho zážitků ve vyzdobené Praze.
ONO
Foto: Do zahájení XIV. všesokolského sletu má být dokončena ještě celá řada úprav v Tyršově domě, kde sídlí Česká obec sokolská. Po rekonstrukci začali sokoli tento dům užívat 24. května 1925. Na už upraveném nádvoří stojí socha zakladatele Sokola Miroslava Tyrše.
Foto: M

Z historie sokolských sletů

I. slet 1882 se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany.
II. slet 1891 se uskutečnil v Královské oboře během Jubilejní výstavy. Přes 2400 cvičenců předvedlo prostná a různé závody před 7000 diváky, Prahou pochodovalo více než 5000 členů včetně přátelských delegací z ciziny.
III. slet 1895 proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na Letenské pláni. Mezi 5000 cvičenci byl též dorost a jízda, závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo již přes 30 000 diváků.
IV. slet 1901 přinesl kromě cvičení mužů a dorostenců též vystoupení 876 žen s kužely. Soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Alše, průvod 11 000 sokolů končil holdem městu Praze na Staroměstském náměstí.
V. slet 1907 byl prvním „velkým“ sletem a trval čtyři týdny. Vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích. K tělocvičným závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí. Poprvé byla uvedena sletová scéna „Šachový turnaj“, zobrazující vítězství husitů nad Zikmundem. Na Vltavě uspořádali regatu s ohňostrojem. Průvodu se zúčastnilo přes 12 000 členů a sokolská jízda.
VI. slet 1912 byl společnou akcí Svazu Slovanské sokolstvo a trval pět týdnů. Cvičilo a závodilo přes 30 000 sokolů, diváků přišlo desetkrát tolik. Vystoupili i cvičenci z Ameriky, z Francie a ze slovanských zemí. Scéna „Marathon“ s 1500 účastníky byla holdem antice i povzbuzením národa.
VII. slet 1920 se konal jako poslední na Letenské pláni. Vystřídalo se zde přes 100 000 cvičenců, které sledovalo přes 500 000 diváků, přítomen byl i prezident Masaryk. Poprvé se konaly středoškolské hry a vystoupila i nová čs. armáda. Oslavou vzniku republiky se stala scéna „Stavba sochy svobody“. V průvodech prošlo Prahou 78 000 sokolů. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka „V nový život“.
VIII. slet 1926 se konal již na Strahově. Přijelo 140 000 cvičenců, které zhlédlo na 800 000 diváků. Ve třech průvodech pochodovalo přes 80 000 sokolů. Gymnastických závodů ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo se zúčastnilo 200 družstev. V novém sídle ČOS, v Tyršově domě, otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu. T. G. Masaryk věnoval sokolstvu vlajku.
IX. slet 1932 se stal oslavou 100. výročí narození dr. M. Tyrše, sletová scéna měla název „Tyršův sen“. Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti, zimní sletové hry, středoškolské hry, obecný závod slovanského sokolstva, četné kulturní programy, sportovní a osvětové soutěže. Cvičenců přijelo 190 000, diváků přes milion, konaly se tři průvody se 100 000 účastníky. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.
X. slet 1938 se konal v době fašistické hrozby. Slavná prostná „Přísaha republice“ cvičilo 30 000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první „velkou choreografii“. Všechny průvody vyzněly manifestačně. Prezident E. Beneš daroval Sokolu prapor (na nějž připjal později Válečný kříž). Cvičilo na 350 000 účastníků, diváků přišlo přes dva miliony.
XI. slet 1948 připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů. Prostná mužů „Věrni zůstaneme“ vzpomněla sokolů umučených za války, moderní skladbu s kužely musely promoklé ženy pro úspěch opakovat. Ojedinělé bylo i vystoupení 2500 táborníků. Počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodů dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi. Po sletu bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes 11 000 členů.
XII. slet 1994 se konal po 46leté přestávce. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Menšímu počtu cvičenců ve skladbách se zajímavě přizpůsobila velkoplošná choreografie. Slet byl důkazem, že Sokol opět žije.
XIII. slet 2000 byl součástí Národních dnů sportu a kultury akce Praha – evropské město kultury 2000. Předcházely mu župní slety na 35 místech ČR, 13 sletových vrcholů zdolali turisté, dále se uskutečnily sportovní soutěže, přehlídky kulturních souborů, výstavy. Na Stadionu E. Rošického předvedli 12 společných skladeb cvičenci všech věkových kategorií ČOS, ČASPV a Sokola na Slovensku. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy, Austrálie).
ČOS