Helena Vondráčková začíná v Bratislavě novou etapu

I přes neuvěřitelnou 40letou úspěšnou uměleckou kariéru začíná populární česká zpěvačka Helena Vondráčková na Slovensku svoji novou etapu. V bratislavském divadle Nová scéna účinkuje v muzikálu Hello, Dolly! pod režijním vedením Milana Lasici.
Helena Vondráčková a Andy Hryc. „Beru to jako prestižní záležitost, že ztvár- ňuji hlavní postavu Dolly, a potěšilo mě, když mi ji nabídli. S Lasicou jsem několikrát účinko- vala, ale režíruje mě poprvé. Byl to jeho nápad, sám mě oslovil a souhlasilo i vedení divadla,“ vyjádřila H. Vondráčková svoje potěšení pro Českou besedu.
Vy jste už účinkovala v českých muzikálech. Proč máte z tohoto větší radost?
Doposud jsem v muzikálech jenom zpí- vala. Tady je kromě zpěvu několik krásných tanečních čísel, velké herecké dialogy i monology – je to všestranné jevištní umění. Myslím si, že je to pro mne adekvátní divadelní role, která mě velice baví, a těším se na představení. Navíc Dolly mi je velmi sympatická. Je to energická a velice schopná žena, která všechno ví, všechno zná, všude byla. Ví, co je to život.
Od listopadu 2005 trávíte více času v Bratislavě než doma. Nestala se z vás Slovenka?
Je pravda, že tu bydlím častěji a déle. Některý týden jsem byla ráda, že jsem se alespoň přes víkend dostala na den domů. Samozřejmě, že v Bratislavě stále kolem sebe slyším slovenštinu, občas i mně něco podobné vyletí z úst, ale češtině jsem věrná. Ani mi nepřijde, že slovenština je cizí jazyk, a beru to stále jako úplnou samozřejmost v komunikaci.
Ve filmu Šíleně smutná princezna - 1968 (archiv). Na jevišti jste jediná Češka. Jak tam mluvíte a zpíváte?
Všichni mluví slovensky, takže jsem výjimka. Mám trochu upravené české texty, ale u zkoušek nám to nedělá žádný problém. Moji herečtí partneři si museli zvyknout, no perfektně mi rozumí a také já jim. Věřím, že zejména mladým divákům na představeních to také nebude dělat žádný problém.
V Bratislavě - leden 2006. Jaké podmínky máte v bratislavském divadle?
Jsem velice spokojena. Když přicestuji vlakem, na nádraží mě už čeká auto. Bydlím blízko divadla a mám tam pohodlí i všechno potřebné – televizor s videem, hudební věž i možnost něco uvařit. I do supermarketu mám blízko.
Prozradíte svůj denní režim?
Proč ne. Vstávám v půl osmé. Hned si pustím písničky z muzikálu a přitom v lehu cvičím pomalé cviky na uvolnění páteře. Mezitím si uvařím čaj a dám do trouby žemli. Pak se osprchuji, nasnídám a sbalím potřebné věci. Trvá to půl až tři čtvrtě hodiny. Od deváté bývají zkoušky, to už v divadle všichni musíme být. Dobře, že je tam bufet s teplou stravou, takže s obědem nemám problémy. Někdy jsme na jevišti do sedmé večer a jsem ráda, když unavená konečně přijdu do bytu. Stále se musím učit hodně textu i všechny písničky, které zpívám živě. Hraji si na klavíru a přitom cvičím hlas. Ten musím trénovat a dobře s ním zacházet. Když je indisponován, pomůže mi mléko s medem. Syrové vajíčko nebo jiné recepty nepoužívám. Teď naplno žiji muzikálem. Občas se mi o něm i zdá. Jednou jsem se ve tři ráno vzbudila a texty s písničkami se mi motaly hlavou. Trvalo přes hodinu, než jsem opět usnula.
Zmínila jste se, že dojíždíte vlakem...
Měla jsem strach z toho cestování mezi Prahou a Bratislavou, ale zjistila jsem, že rychlík je vynikající dopravní prostředek. V jedničce je čisto a pohodlí, možnost zapojit si počítač i mobil. Můžu se tam učit. Když jsem jela poprvé, bavila jsem se se sousedkou Slovenkou o těchto výhodách báječného cestování a mé spokojenosti. Shodou okolností to slyšel jeden z vedoucích osobností Českých drah a zeptal se mě, jestli to řeknu i novinářům. Připomenula jsem mu, že když se nějak dohodneme, tak ano. Tak a teď mám zdarma permanentku po celém Slovensku a Čechách. A jelikož pravidelně cestuji, už mě personál železnic zná a zdaleka zdraví.
Považujete účinkování v Hello, Dolly! za novou uměleckou etapu?
Jak jsem v úvodě řekla, podobnou příležitost jsem ještě neměla. Je to pro mne nová výzva, nová zkušenost, nová šance něco dokázat. Muzikál je plánován na letošní a příští rok. Já bych měla mít každý měsíc několik představení, takže do Bratislavy budu nadále často jezdit.
Když se naplno věnujete novému muzikálu, máte ještě čas také na svoje koncerty?
Před Vánocemi jsem měla krásný koncert v košické filharmonii, předtím jsme s Karlem Gottem opět byli v newyorské Carnegie Hall. V Čechách jsem absolvovala několik vánočních koncertů v době, když jsme v Bratislavě nezkoušeli muzikál. Velice se podařil koncert Holka od Červený řeky, který vysílala Nova 27. prosince a byl to nejsledovanější televizní program v Čechách během vánočních a novoročních svátků. Pozvala jsem si všechny zpěváky, kteří za 40 let se mnou účinkovali, i ty poslední ze soutěže Super Star. Někteří zpívali moje písničky samostatně, jiní v duetech se mnou. Vtipně to uváděl Karel Šíp, bylo to velkolepé a program měl ohromný úspěch. Zanedlouho to vyjde na DVD, kde už bude i záznam z koncertu s Gottem v Carnegie Hall a různá videa z posledního období.
Se 40letou úspěšnou kariérou se může málokdo pochlubit, a nejen v Čechách. Je pro vás některé období výjimečné, na které mnohem raději vzpomínáte?
Každé období od 60. let mělo své kouzlo a bylo pro mne zajímavé. Od skupiny Golden Kids, kde jsem byla s Martou Kubišovou a Vaškem Neckářem v divadle Rokoko, přes časté účinkování v zahraničí, účast na festivalech, působení v bývalém východním Německu, spolupráci s Jirkou Kornem, orchestrem Gustava Broma, skupinou Bacily až po muzikálovou éru v 90. letech. Potom nastal boom, co jsem vůbec neplánovala ani nečekala, že moje písně se stanou tak populární a mládež se při nich bude bavit na diskotékách. No a už jsme říkali, že muzikálem v Bratislavě začínám novou uměleckou etapu.
Pavol Erdziak
Foto: Ctibor Bachratý (2), foto na obálce Lenka Hatšová.

Světoznámý muzikál Hello, Dolly! patří mezi nejúspěšnější broadwayská představení všech dob. Prý podle statistik překonal v návštěvnosti i úspěch My Fair Lady. Ústřední píseň Hello, Dolly! v podání Luise Armstronga se stala nejznámějším muzikálovým hitem. Helena Vondráčková se od konce ledna v roli Dolly Leviovej na jevišti střídá s mnohem mladší Helenou Krajčiovou a Lenkou Barilíkovou. Jejich hlavními partnery jsou Leopold Haverl, Michal Dočolomanský a Andrej Hryc. Tento muzikál už na Nové scéně byl v roce 1966, dva roky po světové premiéře v newyorském divadle na Broadwayi.
PE

Helena Vondráčková začala pěveckou kariéru vítězstvím v soutěži Hledáme nové talenty, kde jako 17letá v pražské Lucerně zpívala písničku George Gershwina The Man I Love. Hned potom jí dirigent Josef Votruba nabídl spolupráci a nahráli písničku Červená řeka. Stala se hitem a od té doby je zpěvačka na výsluní. V letech 1967-2005 získala dvě Stříbrné, 15 Zlatých a 19 Platinových desek za jejich prodej. Na předních místech se drží v anketách popularity Zlatý slavík, Český slavík a Týtý. Získala různá mezinárodní ocenění, například v r. 1977 zvítězila na festivalu v polských Sopotech, o rok později získala cenu Hvězda roku britského časopisu Music Week, v brazilském Riu se stala koncem 60. let Miss festival. V r. 1983 se vdala za německého baskytaristu Helmuta Sickela a po 18 letech bezdětného manželství se rozvedli. Před dvěma lety vstoupila do manželství s Martinem Michalem.
Hrála ve filmech Šíleně smutná princezna, Zpívající film, Romance za korunu, Jen ho nechte, ať se bojí, Barrandovské nokturno, Jak film tančil a zpíval, Trhala fialky dynamitem, Deník těhotné doby a Kameňák 2.
PE