„Tak který si vybereme?“- zeptala se Mgr. Andrea Ščerbanovská a ukazovala dětem čtyři možnosti – zámek Červená Lhota, Trója nebo hrad Kost či Nové Hrady. Holčičkám učaroval zámek s červenou omítkou, zejména když se dozvěděly, že se v něm natáčelo několik pohádek. Starší kluci spíš ale pokukovali po dalších možnostech, lákala je víc vojenská technika.
Po dobrém ohlasu loňské akce se organizátoři z krajanské organizace Slovensko-český klub v SR se sídlem v Košicích rozhodli i letos na závěr zimních prázdnin připravit tuto akci pro děti a nazvali ji Čáry máry s nůžkami. Protože košické České centrum, kde se konala loňská akce, již neexistuje, zkusili pozvat děti i rodiče či prarodiče do výměníku. Samozřejmě ne do funkčního, ale toho, který se změnil na sídlištní kulturně-společenské centrum, aby tak umožnil lidem z okolí neformálně se setkávat, vzdělávat nebo organizovat vlastní kulturní akce. Takto využívat již nepotřebné výměníky je jeden ze záměrů v rámci projektu Evropské hlavní město kultury, kterým budou Košice v roce 2013. A nutno dodat, že když rodiče a prarodiče s dětmi barevnou budovu výměníku našli, byli překvapení zajímavým členěním původního prostoru, útulností i vybaveností.
Ale vraťme se k modelům. Na zámek Červená Lhota si dobře pamatovala Ema, která se zúčastnila loňského letního dětského tábora v jižních Čechách a návštěva tohoto zámku byla součástí programu. „Mysleli jsme si, že zámek je stále obývaný a že majitelé si jen na chvíli odskočili,“ vzpomínala. Teď spolu s dalšími pečlivě vystřihovala jednotlivé díly. Ale chlapci se orientovali na jiné modely. Jakub a Peter Senčákovi si vybrali F1 Ferrari, Boris dělal samohybné dělo Jagdpanther, Samko se zase rozhodl pro ruský tank T-34, jiní ostříhávali kolo z tatrovky Masaryka. Lektor Ing. Andrej Berta dětem ukázal jak na to, kdy je lepší stříhat a kdy vyřezávat, a navíc o každém druhu vojenské techniky uměl zajímavě vyprávět. Sám se tvorbě modelů věnuje už dlouhá léta a tak není divu, že i jeho dcerky Barborka a Deborka už vytvářejí vlastní modely, které přinesly na výstavku ukázat ostatním. Jenže vystřihnout model, všechny jeho detaily, pak precizně slepit jednotlivé díly věru není jednoduché. Chce to čas a trpělivost. Prostě – nestihlo se vše dokončit. Ale prý to nevadí, budou pokračovat příště.
Rodiče či prarodiče čas, kdy děti lepily modely, využili po svém. Vzpomínali na některé společné akce, prohlédli si fotografie a také táborový deník, kde děti zachytily už čtyři ročníky dětských táborů strávených v různých krajích České republiky. Takových přátelských setkání v současné uspěchané době už moc není. A tak si příjemné chvíle všichni vychutnali.
miš
