Na hradě Loket, klikem zvětšíte

V kraji porcelánu, lázní a hornictví

Další léčivý pramen, tentokrát v Konstantinových Lázních, klikem zvětšíte      Letos už popáté připravil Slovensko-český klub v SR pro děti svých členů letní tábor v České republice. Tentokrát byla cílem jejich poznávání část západních Čech a proto organizátoři vymysleli název V kraji porcelánu, lázní a hornictví. Skupina dětí s vedoucími byla ubytovaná v kempu v Konstantinových Lázních a odtud vyrážela každý den jiným směrem za přírodními zajímavostmi, historií i zážitky.

     Z Košic až ke Karlovým Varům je to opravdu pořádný kus cesty. A navíc v očekávání věcí příštích se v nočním vlaku nikomu nechtělo ani spát. Aby setřásly únavu z cestování, patřil první den poznávání Konstantinových Lázní a okolí, hrám a večernímu programu zaměřenému na následující den. To je specifikum tohoto tábora. Děti ještě doma dostanou témata referátů, které si musí připravit a pak v souladu s denním programem tábora přečíst ostatním. Tak třeba večer před návštěvou Karlových Varů četla Ema legendu o založení lázní Karlovy Vary. Když se pak děti procházely po karlovarské kolonádě a zamířily k vyhlídce Karla IV. věděly, proč je pojmenovaná po českém králi.

A hura na rafty, klikem zvětšíte Autovláčkem po Mariánských Lázních, klikem zvětšíte Cesta Bezdrušovskou lokálkou, klikem zvětšíte Každý den je zaznamenán i v táborovém deníku, klikem zvětšíte      Zážitkem pro ně byla také návštěva sklárny Moser. Ne že by tak uměly ocenit krásu skleněných výrobků této značky ve vitrínkách muzea, ale předtím s úžasem sledovaly mistry skláře při foukání skla v huti, kde se teplota rovnala tropické. „Tak tady bych pracovat nechtěl, jsou to moc těžce vydělané peníze,“ komentoval tvořivost v saunovém prostředí Matúš. Huť školákům připomínala obrázky manufaktury z 19.století, kterou měli v učebnici dějepisu. Ale vázy, sklenice a jiné předměty po dalším zpracování a dekorování jsou obdivuhodné.

Každý karlovarský pramen chutnal jinak, klikem zvětšíte Legenda na dobrou noc, klikem zvětšíte Na Krásenskou rozhlednu, klikem zvětšíte Na naučné stezce, klikem zvětšíte      Podobně to bylo i během dalších dnů. Barborka při večerním programu referovala o hradu Loket, její sestra Dadka zase o městě pod hradem. Jindy Alice o Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a nejcennější partii rašeliništi Kladská, kterou den nato všichni prošli. „Když jsem četl zajímavost o zámku Bečov, vůbec jsem si neuměl představit, jak relikviář sv. Maura může vypadat,“ přiznal se Adam a ostatní souhlasili. To asi historici předpokládali a proto pro děti připravili velice zajímavou formu prohlídky, při níž si samy skládaly dřevenou kopii schránky s ostatky. A nakonec ztichlé v trezorové místnosti si prohlížely románský originál, který je druhým nejcennějším relikviářem v Česku. Z Bečova nad Teplou se skupinka vybrala po naučné stezce k popravišti na Šibeničním vrchu. Cestou si četly informační panely o hrdelním soudu, vězení, rozsudcích, katech, šibenici a zejména holky se i trochu bály.

Odměna po vyhodnocení testu, klikem zvětšíte Parketový scrabl, klikem zvětšíte Program k relikviáři sv. Maura, klikem zvětšíte Se zatajeným dechem děti sledovaly práci sklářů, klikem zvětšíte      Zato výstup po spirálovitém schodišti po obvodu a pak pohled z Krásenské rozhledny, kterou čtenáři portálu idnes loni vyhlásili za nejkrásnější rozhlednu České republiky, si doslova užívaly. A cestou zpět k autobusu přeskakovaly Dlouhou stoku, vzácnou technickou památku ze 16. století, což je umělý vodní příkop přetínající velkou část Slavkovského lesa, po kterém se v minulosti splavovalo dřevo a který zásoboval vodou cínové doly v okolí Horního Slavkova.

V hornickém skanzenu ve Stříbře, klikem zvětšíte Večer patřil zábavě, klikem zvětšíte Večerní procházka Prahou, klikem zvětšíte Vzhůru za historií, klikem zvětšíte      Během devíti dnů toho děti viděly a zažily skutečně hodně, zejména díky finančním příspěvkům Úřadu vlády SR – program Kultura národnostních menšin 2012 a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Seznámily se i s Mariánskými Lázněmi, s přilbami na hlavách navštívily hornický skanzen ve Stříbře a nezapomenutelný je rafting na Ohři. Večery před hrami patřily vzdělávacímu programu. Nejdříve do mapky zakreslovaly místa, která ten den navštívily, pak četly referáty o cíli zítřejšího dne, nu a také překládaly z češtiny do slovenštiny a naopak, psaly testy o západočeském kraji a České republice. A nakonec poslouchaly legendy regionu, které vtipně převyprávěl Zdeněk Šmíd a vydal pod názvem Strašidla a krásné pany. Překlady ukázaly realitu, totiž že je snazší překládat z češtiny do slovenštiny a také že toho zrovna moc o vlasti svých prarodičů nebo rodičů moc nevědí. Zato na otázky o kraji, ve kterém strávily více než týden, si toho zapamatovaly poměrně hodně. Možná jim i tyto poznatky usnadní vstup na českou vysokoškolskou půdu podobně jako pěti bývalým účastnicím předešlých táborů. Anebo jim bude země jejich předků podstatně bližší.

     Helena Miškufová
     Foto: Andrea Ščerbanovská