Stručné dějiny Českého spolku Bratislava
a dalších sdružení české národnostní menšiny na Slovensku

Spolek Čechů na Slovensku od 1993 do 1994
Český spolek na Slovensku od 1994 do 2005
Český spolek Bratislava od 2005


9. února 1993
Ve dvoutýdeníku Mosty (od konce jara 1993 týdeníku) se poprvé objevil příspěvek Jaroslava Kašlíka z Trnavy pod názvem „Nevieme, čí sme (Česi na Slovensku)", upozorňující na problémy české národnostní menšiny na Slovensku po rozdělení a navrhující vznik instituce, která by byla garantem dodržování základních práv Slováků v ČR a Čechů v SR (viz Mosty č. 6/93, s. 3).

jaro 1993
V bratislavské redakci týdeníku Mosty se scházejí první návrhy na vytvoření organizace zastupující zájmy nově vzniklé české národnostní menšiny na Slovensku. Z iniciativy ing. dr. Jiřího Kozáka, CSc. vzniká přípravný výbor Spolku Čechov na Slovensku.

20. května 1993
Prezident SR Michal Kováč svolal na bratislavský hrad „Okrúhly stôl menšín", na němž poprvé je oficiálně zastoupena J. Kozákem i česká národnostní menšina.

1. června 1993
Týdeník Mosty uveřejnil podrobnější informaci ing. Jiřího Kozáka o potřebě vzniku spolku, který by zastupoval zájmy české menšiny na Slovensku a načrtl okruhy jejích aktuálních problémů, které potřebuje řešit (Mosty 22/93, s.3).

1. června 1993
V bratislavských Klariskách se uskutečnilo první jednání Přípravného výboru (Alena Burianová, RNDr. Ivan Brouček, Mgr. Marta Hrušovská, Ing. dr. Jiří Kozák, Ing. arch. Pavel Miškovič, Ing. Petr Stahl, Vlastimila Šikýřová), jenž dopracoval návrh stanov, předložený J. Kozákem.

8. června 1993
Přípravný výbor z vlastních prostředků shromáždil prvních 800 korun na financování nejvyhnutnějších potřeb, založil pokladní knihu, 7. července 1993 otevřel běžný účet ve Slovenské státní spořitelně v Bratislavě.

17. června 1993
Výnosem Ministerstva vnitra SR pod č. VVS/1-900/90-8314 byl na základě návrhu stanov zaregistrován Přípravný výbor Spolku Čechov na Slovensku (SČS).

17. června 1993
České kulturní středisko (vzniklo v r. 1990 s podporou MK SR jako protiváha už dávnějšího Slovenského institutu v Praze) se z prostorů na Vazovové ul. přestěhovalo na Hviezdoslavovo nám. 5, nové prostory otevřelo výstavou grafických listů Ivany Kubové, naděje české menšiny v Bratislavě na stálé místo pro vlastní aktivity se však naplnilo až po vzniku Českého centra od r. 1994 v prostorách býv. V-klubu na nám. SNP.

22. června 1993
Týdeník Mosty přinesl oznámení o „Ustanovení Spolku Čechov na Slovensku" se sídlem v Bratislavě, v němž kromě stručného náčrtu jeho činnosti a úloh Mgr. M. Hrušovská a Ing. J. Kozák oslovují další zájemce o spolupráci (viz Mosty 25/93, s.8).

26. srpna 1993
Představitelé přípravného výboru jednali na MK SR o možnosti získání finanční dotace na rozvoj aktivit české a moravské národnostní menšiny (do konce roku schválena podpora 40 000 Sk).

22. září 1993
V Bratislavě se uskutečnila první členská schůze Spolku Čechů na Slovensku, přijala návrh petice žádající novelizaci zákona č. 40/1993 Sb., aby občanům ČR s trvalým pobytem v SR bylo umožněno přijmout slovenské občanství bez ztráty občanství českého, a schválila zakládání prvních poboček v Bratislavě, Trenčíně a Košicích.

5. října 1993
Týdeník Mosty uveřejnil článek z polského deníku Rzeczpospolita (ze dne 18.9.1993), ukazující na příkladu Dr. Ivana Broučka z Bratislavy konkrétní problémy Čechů, kteří po rozdělení zůstali na Slovensku a musí se rozhodovat mezi slovenských nebo českým občanstvím (viz Mosty 40/93, šlo o jedinou zmínku těchto problémů v médiích v čase, kdy domácí média věnovala hlavní pozornost politickým a národohospodářským důsledkům rozdělení).

5. října 1993
Jaroslav Kašlík z Trnavy informoval v týdeníku Mosty o první veřejné členské schůzi Spolku Čechů na Slovensku 22.9.1993 a vyzval ke vzniku regionálních organizací v dalších městech (viz Mosty 40/93, s. 14).

14. října 1993
V bratislavské budově YMCA se uskutečnila druhá schůze SČS, na jejímž programu byla bouřlivá a emocionální diskuse o aktuálních sociálních, finančních a zdravotních problémech českých občanů na Slovensku, jež naznačila rozdílný přístup k problémům české menšiny v SR s českým a slovenským občanstvím.

2. listopadu 1993
Týdeník Mosty uveřejnil protest Spolku Čechů na Slovensku podepsaný ing. dr. Jiřím Kozákem proti zrušení 28. října jako slovenského státního svátku nebo pamětního dne, ve stejném čísle dr. Pavel Khun, CSc. vyzýva občany ČR s trvalým bydlištěm na Slovensku, aby se připojili k otevřenému dopisu prezidentovi ČR V. Havlovi a dalším představitelům, v němž požadují odstranění křivd, způsobených zákonem č. 40 z 29.12.1992 o nabývání a pozbývání občanství ČR (Mosty 44/92).

9. listopadu 1993
Zrod České besedy: Týdeník Mosty poprvé zařadil samostatnou stranu pod názvem „Česká beseda", na níž Spolek Čechů na Slovensku informuje o svojich snaženích a aktivitách; tato strana se objevovala nepravidelně (záměr vycházet vždy poslední týden v měsíci se ze začátku ne vždy podařilo naplnit) až ji v roce 1995 nahradil stejnojmenný časopis, vydávaný až do konce roku 2007 šéfredaktorkou Mgr. Helenou Miškufovou v Košicích (Mosty 45/92, s.6).

26. listopadu 1993
V Trnavě založili po Bratislavě druhou pobočku Spolku Čechů na Slovensku. Zakládajícími členy byli Ing. Jan Topol, Josef Nedvěd, JUDr. Zdeněk Brabec, Jaroslav Kašlík a Ing. Mojmír Kovář. První ustanovující konference se konala 16. dubna 1994, ale následně 23.4.1994 po první celoslovenské Valné hromadě se přejmenovala na Regionální organizaci Českého spolku na Slovensku, a po jeho rozpadu na jaře 2005 na Český spolek v Trnavském regionu, kde název zohlednil skutečnost, že od roku 2002 v jeho rámci působí dva místní kluby v Trnavě a v Piešťanech. (Zdroj:
Almanach ČS v Trnavském regionu)

4. prosince 1993
V zasedačce Státních lesů v Košicích se za účasti asi 200 zájemců uskutečnila pod vedením MUDr. Dagmar Takácsové ustanovující schůze pobočky Spolku Čechů na Slovensku, žádající vlastní právní subjektivitu. Účastníci přijali petici, požadující řešení aktuálních problémů české menšiny na Slovensku a zvláště na východě republiky (Mosty č. 50/93, 14.12.1993).

16. prosince 1993
Jako první spolková akce v Bratislavě se ve spolupráci s Kruhem přátel české kultury uskutečnilo Předvánoční posezení s literárně hudebním programem v budově YMCA. Programu předcházela členská schůze, jež ustanovila osmičlenný Dočasný výbor bratislavské pobočky SČS.

22. prosince 1993
Dočasný výbor bratislavského Spolku Čechů na Slovensku přijal programové tézy o vytvoření Sekce občanů ČR v rámci SČS (krajané, kteří se rozhodli ponechat si občanství ČR, vyslovili na členské schůzi nespokojenost s tím, aby je zastupovali ti, kdo přijali slovenské občanství). Na ustanovujícím sněmu 26. 5. 1994 se Sekce osamostatnila pod názvem Klub občanů ČR v SR (KOČR), na MV SR zaregistrovaný 1. 8. 1994.

28. prosince 1993
Spolek Čechů na Slovensku publikoval v týdeníku Mosty (č. 52/93) otevřený Dopis prezidentovi ČR požadující zachování vysílání Českého rozhlasu na kmitočtech, dostupných na území SR. Dopis v zastoupení 56 000 občanů hlásících se k české národnosti podepsali Ing. P. Stahl za SČS v Bratislavě a Ing. P. Opatrný za SČS v Košicích.

12. února 1994
V Bratislavě v zasedačce týdeníku Mosty se uskutečnilo první setkání koordinačního celorepublikového výboru Spolku Čechov na Slovensku za účelem přípravy první Valné hromady, odzněl i návrh na vydávání vlastního periodika Česká beseda (od čísla 45/1993 vycházela stejnojmenná strana v týdeníku Mosty).

24. února 1994
Na ustanovující „matějské“ schůzi se v žilinském Makovického domě sešli zástupci Čechů z okolí Považské Bystrice, Púchova, Čadce, Kysuckého Nového Mesta, Martina a Liptovského Hrádku a vytvořili další místní pobočku Spolku Čechů na Slovensku (od dubna 1994 přejmenovanou na Regionální organizaci Českého spolku na Slovensku). Iniciátory byli Ing. arch. Antonín Stuchl a Ing. Evžen Protivínský, CSc. Po vytvoření vhodných místních podmínek a dostatečném zájmu se odčlenily organizace Martin a Liptovský Hrádok, asi po pěti letech naopak zanikly místní kluby v Považské Bystrici a Púchově.

1. března 1994
Setkání s herečkou Vlastou Chramostovou bylo první akci plně hrazenou z vlastních prostředků bratislavského Spolku.

26. března 1994
Ve Zvoleně se na ustanovující regionální konferenci Spolku Čechů na Slovensku sešli krajané z více měst středního Slovenska.

8. dubna 1994
V Košicích se uskutečnil 1. český ples, v Bratislavě se 1. český ples uskutečnil následující sezónu 25. února 1995 v Divadelní kavárně Olympia (po 10. ročníku se tradice českých plesů v Bratislavě pro klesající zájem přerušila).

13. dubna 1994
Bratislavské regionální konference Spolku Čechů na Slovensku ve Společenském domě v Bratislavě - Trnávce schválila delegáty Valného shromáždění Spolku Čechů na Slovensku 23.4.1994.

13. dubna 1994
byla v Nitře ustanovena pobočka Spolku Čechů na Slovensku, od 23. dubna 1994 se z ní stala Regionální organizace Českého spolku na Slovensku.

23. dubna 1994
Ve Společenském domě v bratislavské Trnávce se na první Valné hromadě Spolku Čechů na Slovensku schází 47 delegátů (z 52 zvolených), kteří zastupují 651 členů v Bratislavě, 68 v Košicích, 64 v Žilině, 55 v Banské Bystrici, 50 v Trenčíně, 38 v Trnavě a 26 v Nitře. Rozhodli o změně názvu na Český spolek na Slovensku a za předsedkyni zvolili Mgr. Helenu Miškufovou z Košic. 18tičlenný výbor vybral sedmičlenné předsednictví: dr. Pavel Khun (BA), ing. Petr Opatrný (KO), MUDr. Dagmar Takácsová (KO), Zdenka Luptáková (BA), Mgr. Lubomír Mika (BA), a ing. Mojmír Kovář (TT). Za zásluhy o založení a rozvoj spolku výbor udělil ing. dr. Jiřímu Kozákovi čestné členství v ČSnS. Součástí programu byla přednáška RNDr. Záviše Bochníčka.

28. května 1994
Uskutečnil se první z řady zájezdů do ČR organizovaný ve spolupráci s KPČK do Kroměříže, Zlína a Luhačovic.

13. června 1994
Za přítomnosti 48 členů se konala v zasedací místnosti Městského úřadu v Martině Ustavující schůze martinské regionální organizace Českého spolku na Slovensku. Několik z nch se už předtím zapojilo do aktivit žilinské pobočky Spolku Čechů na Slovensku (na Valné hromadě v dubnu 1994 přejmenovaného na Český spolek na Slovensku).

28. června 1994
Český spolek na Slovensku byl oficiálně zaregistrován Ministerstvem vnitra SR pod č. VVS/1-900/90-8314.

22. srpen 1994
Na prvním setkání s českým velvyslancem na Slovensku Filipem Šedivým představitelé ČSnS informovali o záměrech ČSnS a o problémech české menšiny na Slovensku.

1. října 1994
Představitel ČSnS ing. Petr Stahl se v Bratislavě setkal s dr. Petrem Kolářem, ředitelem nově založeného (21. 6. 94) Odboru pro krajany a nevládní styky MZV ČR.

11. října 1994
Regionální koference bratislavské pobočky ČSnS zvolila 14-členný výbor, jenž si ze svého středu zvolil 25. října předsedu dr. Ivana Broučka.

1. prosince 1994
ČSnS se obrací v otázce státního občanství na Ústavní soud ČR v Brně, podání je zamítnuto.

21. prosince 1994
Poprvé se uskutečnilo Posezení s jubilanty (akce později zanikla pro nedostatek finančních prostředků).

1. ledna 1995
Od tohoto data z důvodu odchodu stávajícího předsedy do ČR se z pověření výboru stává novou předsedkyní bratislavské regionální organizace ČSnS MUDr. Jana Nohelová.

18. dubna 1995
V Bratislavě bylo v prostorech bývalého V-klubu v budově Národního osvětového centra na náměstí SNP otevřeno České centrum, jež poskytovalo svoje prostory i pro činnost krajanských sdružení, spolupráce pokračovala od března 2001 i v nových prostorech ČC v budově velvyslanectví až do léta 2005, kdy bylo České centrum přesunuto z Bratislavy do Košic.

květen 1995
Díky finanční dotaci Vlády SR a MZV ČR vychází v Košicích první číslo Měsíčníku Čechů, Moravanů a Slezanů na Slovensku Česká beseda. Zakladatelkou a od září 1996 i šéfredaktorkou je Mgr. Helena Miškufová, první šéfredaktorkou byla PhDr. Eva Bombová. Od léta 2005 po rozpušténí ČSnS na samostatné regionální subjekty vydávání časopisu převzal Slovensko-český klub v Košicích pod vedením Mgr. H. Miškufové až koncem 2007 skončil.

5. června 1995
Jako setkání rodin s programem i pro děti vznikla v Bratislavě tradiční akce Juniáles (později pod názvem Letní slunovrat).

26. listopadu 1995
Turistická sekce zorganizovala výlet na Kačín (sekce v následujícím roce pro nízký zájem o její aktivity zanikla).

29. února 1996
Předseda Poslanecké sněmovny ČR Milan Uhde pozval představitele ČSnS a KOČR k jednání se zástupci čtyř ministerstev o otázkách týkajících se české a moravské menšiny na Slovensku.

14. září 1996
2. valné shromáždění ČSnS v Žilině zvolilo novou předsedkyní Mgr. Martu Hrušovskou z Bratislavy.

22. října 1996
Bratislavská regionální konference potvrdila ve funkci předsedkyně MUDr. J. Nohelovou.

6. prosince 1996
Vedení ČSnS protestovalo u podpředsedy vlády SR a předsedy Rady vlády pro národnosti J. Kalmana, že zástupce české menšiny není zván na jednání Rady, současně se vyjadřilo k návrhu zákona o používání jazyků příslušníků národnostních menšin ve veřejném styku.

17. května 1997
Výbor ČSnS přijal Vyhlášení, v němž vyslovuje vážné znepokojení nad situací při přidělování finančních prostředků na činnost národnostních menšin v SR.

25. srpna 1997
Členové bratislavské RO ČSnS sesbírali a převedli na účet České národní banky 32 800 Sk na pomoc obcím postiženým povodněmi na Moravě a ve východních Čechách.

17. března 1998
Delegaci ČSnS přijali a okruh problémů týkajících se občanství, sociálních otázek a spolkové činnosti si vyslechli předseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart, předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí MUDr. Milan Špaček a další senátoři.

28. června až 5. července 1998
Delegace ČSnS se zúčastnila Týdne zahraničních Čechů v Praze v rámci 650. výročí založení University Karlovy.

6. října 1998
Regionální konference RO ČSnS v Bratislavě znovu zvolila předesedkyní MUDr. J. Nohelovou.

10. října 1998
Z iniciativy bratislavské RO se v Českém centru uskutečnil jako součást oslav 80. výročí vzniku ČSR první ročník Soutěže (v pozdějších letech Přehlídky) umělecké tvořivosti členů ČSnS v tvorbě a přednesu poezie, prózy, hudby a ve výtvarném projevu.

14. listopadu 1998
Košické televizní studio poprvé odvysílalo Český národnostní magazín, řada příspěvků v následujících pořadech vznikala v úzké součinnosti s ČSnS.

21. listopadu 1998
Třetí Valná hromada ČSnS v Bratislavě potvrdila ve funkci předsedkyně Mgr. Martu Hrušovskou z Bratislavy.

1. června 1999
V Etnografickém muzeu Slovenského národního muzea v Martině bylo zřízeno Dokumentační centrum české kultury na Slovensku pod vedením dr. Hany Zelinové.

2. září 1999
Do platnosti vstoupil zákon č. 194/1999 Sb., jímž se novelizoval zákon o státním občanství č. 40/1993 Sb., čím se částečně splnil jeden ze základních cílů Spolku.

18. září 1999
Na závěr dvoudenní návštěvy SR prezident ČR Václav Havel s chotí besedovali s Košicích na Bankově se zástupci ČSnS z celého Slovenska, bratislavskou RO zastupovala předsedkyně MUDr. Jana Nohelová.

6. - 12. listopadu 1999
ČSnS zorganizoval první malířský plenér v Banské Štiavnici, určený především výtvarníkům českého původu, žijícím na Slovensku a jejich díla se stala majetkem ČSnS.

28. listopadu 1999
4. Valné shromáždění ČSnS v Martině zvolilo za předsedkyni znovu Mgr. Helenu Miškufovou z Košic, následně se sídlo Českého spolku na Slovensku přestěhovalo do Košic v zájmu operativnějšího správy agendy spolku, navíc jen v Košicích měli krajané k dispozici vlastní (pronajaté) prostory.

1. prosince 1999
Slovenský rozhlas poprvé odvysílal národnostní program v češtině, od ledna 2001 přibyla další dvacetiminutová kulturní relace. Na přípravě většiny těchto programů se podílejí i zástupci ČSnS.

6. dubna 2000
I po přijetí novely zákona o státním občanství ČR, zůstává nedořešena řada otázek, odeznělo na besedě krajanů s představiteli Senátu a MZV ČR v Bratislavě.

1. až 5. října 2000
Na Konferenci zahraničních Čechů v Praze pod patronací prezidenta ČR Václava Havla se zúčastnila čtyřčlenná delegace ČSnS.

26. listopadu 2000
5. Valné shromáždění ČSnS v Košicích věnovalo hlavní pozornost rozvoji aktivit v regionech.

9. ledna 2001
Výroční členská konference RO ČSnS v Bratislavě zvolila za nového předsedu ing. Petra Stahla.

10. března 2001
Na zámku v Topoľčiankách byla slavnostně odhalena socha T. G. Masaryka od sochaře Otto Gutfreunda, původně stála v Nitře, až po dlouhých letech ,,zapomnění" ji členové ČSnS vypátrali v depozitu nitranské galerie.

22. března 2001
Slavnostně byla otevřena nová budova Velvyslanectví ČR s Českým centrem na Hviezdoslavově nám. za účasti ministra zahraničních věcí Jana Kavana, s nímž předseda RO ing. Stahl jednal zejména o otázce státního občanství.

březen 2001
Stručná informace o ČSnS byla poprvé zveřejněna na internetové stránce Českého centra v Bratislavě
www.czc.sk.

12. května 2001
Předseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart v Turni nad Bodvou odhalil pomník československým legionářům, čím vyvrcholilo pětileté úsilí košické RO ČSnS o obnovu hrobů a památníků ve čtyřech východoslovenských obcích a následně je spojit turistickou stezkou (zpřístupněna 20. října 2001).

1. října 2001
Díky ochotě vedení Úřadu pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví SR našla regionální organizace Českého spolku v Bratislavě poprvé ve své historii skromnou kancelář za přijatelný nájem v podkroví budovy na Štefanovičově ul., kde umístila svůj archív a kde se pravidelně schází výbor. Po výměně ve vedení ÚNMS jsme dostali výpoveď k 30. 9. 2007.

27. října 2001
Nultým ročníkem Běhu vzájemnosti založila trenčínská RO ČSnS ve spolupráci s dalšími partnery novou sportovní tradici.

12. prosince 2001
Velvyslanec ČR R. Slánský odevzdal v Primaciálním paláci v Bratislavě čestné medaile MZV ČR za propagaci ČR v zahraničí i 14 členům ČSnS, další převzali toto ocenění už předtím od gen. konzula J. Byrtuse v Košicích.

4. června 2002
Ministr zahraničních věcí Jan Kavan odevzdal košické RO ČSnS Cenu Jana Masaryka Gratias agit za šíření dobrého jména ČR v zahraničí. Cenu převzala předsedkyně košické RO MUDr. Dagmar Takácsová za přítomnosti představitelů ČSnS a dalších RO. Ocenění navrhl generální konzul ČR v Košicích Josef Byrtus.

14. a 15. června 2002
V českých parlamentních volbách poprvé v historii mohli volit i krajané na zastupitelských úřadech v zahraničí. Nejvíce z nich přišlo k volebním urnám v Bratislavě (219, podle států byla SR s počtem voličů 286 druhá za USA 290).

6. října 2002
6. valné shromáždění ČSnS v Trnavě zvolilo nového předsedu ing. Pavla Doležala z Košic a udělilo čestné členství generálnímu konzulovi v Košicích Josefu Byrtusovi a velvyslanci Rudolfu Slánskému.

12. června 2003
Podpředseda bratislavské RO ČSnS Mgr. Jiří Výborný spustil v rámci ČSnS první internetovou stránku www.ceskyspolek.sk. Přestože šlo o splnění jednoho z dlouhodobých programových cílů ČSnS, vedení ČSnS se sídlem v Košicích iniciativu zakázalo s odůvodněním, že v té době připravovalo ve spolupráci s Českým centrem projekt www.csns.sk (uvedený v dubnu 2004, ale na jaře 2006 zanikl). Autor zákaz splnil jen částečně tak, že od srpna 2004 obsah stránky převedl na novou doménu cesi.sk (do té doby zaznamenala přes 1300 návštěv).

17. října 2003
Bratislavská RO ČSnS připravila seminář českých a slovenských historiků, věnovaný 65. výročí vzniku ČSR a 10. výročí vzniku ČSnS; akci osobním poselstvím pozdravil poslední čs. prezident V. Havel.

27. října 2003
Premiéři Vladimír Špidla a Mikuláš Dzurinda společně položili kytici k Památníku československé vzájemnosti na dunajském nábřeží v Bratislavě, kde se setkali i s českými krajany.

25. listopadu 2003
„Pro českou identitu děláte mnohdy více než lidé u nás doma," vyhlásil na besedě s krajany v Českém centru v Bratislavě předseda Senátu PS ČR Petr Pithart, následující den se setkal s členy ČSnS v Martině.

15. ledna 2004
Prezident Václav Klaus se během oficiální návštěvy v Košicích setkal s vedením a zástupci ČSnS z východního Slovenska.

22. dubna 2004
České centrum na tiskové besedě v Košicích oficiálně odevzdalo ČSnS novou internetovou stránku www.csns.sk, jejíž „systém lze upravit i pro potřeby jiných krajanských komunit ve světě". Stránka přestala být funkční na jaře 2006 a později zanikla (pravděpodobně v souvislosti s výměnou pracovníků ČC).

1. srpna 2004
V souvislosti se zákazem košického ústředí (viz 12.6.2003) byl obsah internetové stránky ceskyspolek.sk přesunut na novou doménu bratislavské RO ČSnS www.cesi.sk.

5. října 2004
Výroční členská konference RO ČSnS v Bratislavě zvolila nový výbor, novým předsedou se stal Mgr. Jiří Výborný, ing. P. Stahl zůstal pracovat ve funkci tajemníka.

11. prosince 2004
Slavnostním vánočním koncertem v Moyzesově síni Slovenské filharmonie v Bratislavě vyvrcholily celoslovenské oslavy 10. výročí vzniku ČSnS, na úvod koncertu promluvil nový velvyslanec ČR v SR dr. Vladimír Galuška, poté okolo 40 zástupců RO a MK ČSnS převzalo čestná uznání ČSnS, ve druhé části vystoupilo Ženské trio a Ženský sbor ČSnS z Košic.

2. února 2005
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka se během oficiální návštěvy Bratislavy setkal na besedě s početnou delegací českých krajanů z různých organizací, působících v SR.

12. dubna 2005
Výbor bratislavské RO ČSnS zaslal dopis generálnímu řediteli Správy českých center v Praze s protestem proti údajnému záměru zrušení prostor Českého centra v budově velvyslanectví v Bratislavě, obavy vyjádřené v dopise se potvrdily, když od léta 2005 bylo České centrum přesunuto do uvolněné budovy bývalého generálního konzulátu ČR v Košicích, krajané v Bratislavě si od té doby na své programy musí pronajímat komerční prostory (sál Unie žen Slovenska, od 2006 sál Csemadoku).

30. dubna až 1. května 2005
Výbor Českého spolku na Slovensku na svém jednání v Košicích rozhodl o rozčlenění ČSnS na samostatné regionální subjekty, hlavním argumentem bylo nepřidělení finančních prostředků na režii spolku, takže vedení spolku nedokázalo dále zabezpečit stále složitější agendu vedenou v podvojném účetnictví.

2. května 2005
Výbor RO ČSnS v Bratislavě projednal závěry celoslovenského výboru z předcházejícího víkendu a jmenoval se Přípravným výborem pro vznik Českého spolku Bratislava (ČSB).

květen 2005
Novým vydavatelem měsíčníku Česká beseda se po 10 letech existence stal
Slovensko-český klub v Košicích.

10. června 2005
Ministerstvo vnitra zaregistrovalo Český spolok Bratislava (v souladu se zákonem o úředním jazyku) pod ev. č. VV3/1–900/90–26177, následně bylo ČSB přiděleno IČO 30797756 a DIČ 2022029900.

15. září 2005
V historické budově Senátu Parlamentu ČR se uskutečnil seminář "Krajané na Slovensku".

20. září 2005
Ve společenském sále Velvyslanectví ČR a Českého centra na Hvězdoslavově nám. se uskutečnilo Ustanovující shromáždění ČSB, jeho prvním předsedou se stal Mgr. Jiří Výborný.

17. prosince 2005
V Domě kultury Cultus v Ružinově ČSB slavnostně uvedl svoji první vydavatelskou aktivitu - CD ROM s hudebně slovním pásmem "Čeští básníci o Moravě" v podání skupiny Starý orchestrion.

6. února 2006
Výbor ČSB zvolil Ing. Hanu Husenicovou novou předsedkyní, její předchůdce J. Výborný z funkce odstoupil k 31. 1. 2006, zůstal členem výboru.

15. března 2006
Společné jednání užšího vedení ČSB a KOČR na základě informací předsedkyní obou krajanských sdružení Ing. Hany Husenicové a Jany Bratinkové z jednání Komise pro krajany v zahraničí Senátu PČR rozhodlo přijmout výzvu Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů v Praze, aby krajané v Bratislavě připravili ve dnech 15. a 16. září 2006 úvodní víkendový program pro účastníky Týdne zahraničních Čechů v Praze, předsedkyní přípravného výboru zvolili H. Husenicovou.

2. a 3. června 2006
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR mohli čeští krajané v SR volit pouze v budově velvyslanectví v Bratislavě, z 298 odevzdaných hlasů většinu tvořili voliči s voličskými průkazy (ke dni voleb bylo v SR evidovaných 520 voličů).

15. a 16. září 2006
se v Bratislavě uskutečnil program pro účastníky Týdne zahraničních Čechů v Praze. V rámci Týdne v Praze byla mezi oceněnými čestným titulem "Významné české ženy ve světě" i MUDr. Eva Siracká, navrhnutá ČSB.

7. října 2006
byla z iniciativy ČSB a Českého spolku ve Zvolenu a zásluhou Lesní správy a starosty obce Banská Belá slavnostně znovu odhalena pamětní deska u Masarykova pramene osazená na památku jeho zastávky 25. 8. 1923 v katastru obce.

27. septembra 2007
České centrum obnovilo svoji činnost v Bratislavě v nových prostorech Na vŕšku 1, programovou činnost krajanských sdružení to však výrazně neovlivnilo a svoje programy nadále organizují na vlastní náklady v jiných prostorech (Český spolek v sále Csemadoku).

30. září 2007
Český spolek Bratislava dostal výpověď z budovy Úřadu pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví SR, kde si díky předešlému vedení zařídil od 1.10.2001 skromný sekretariát. Část archívu přenesl do pronajatých prostor v budově Csemadoku, kde se schází výbor ČSB.

prosinec 2007
V Košicích vyšlo poslední číslo České besedy, jediného krajanského měsíčníku české krajanské komunity v SR, který vycházel od května 1995.

15. března 2008
Internetová stránka www.cesi.sk podstoupila grafickou a obsahovou proměnu s cílem alespoň částečně zaplnit místo po chybějícím měsíčníku Česká beseda jako stálý informační zdroj o činnosti krajanů, sloužící i na propagaci české kultury, v Bratislavě a na Slovensku.

30. dubna 2008
Národní knihovna ČR v Praze vyzvala editora stránky cesi.sk na zapojení do projektu Webarchív.cz "jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví." V praxi to znamená, že její obsah "bude několikrát ročně archivován a zůstane uchován i pokud bude v budoucnu činnost stránek ukončena." Po splnění formalit byla stránka cesi.sk do projektu zahrnuta od konce května 2008.

27. června 2008
Ministr kultury ČR Václav Jehlička se v závěru třídenní návštěvy Slovenska setkal na půdě Českého centra v Bratislavě s představitelkami krajanských sdružení a zajímal se o kulturní aktivity krajanů na Slovensku a jejich plány do budoucna.

3. října 2008
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v Černínském paláci v Praze již podvanácté udělil ceny Gratias Agit 2008 krajanům a významným osobnostem a organizacím za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Mezi patnácti oceněnými převzala diplom a cenu v podobě křišťálové koule, symbolizující zeměkouli, Mgr. Helena Miškufová, bývalá dlouholetá předsedkyně Českého spolku na Slovensku, zakladatelka a šéfredaktorka České besedy.

Z dostupných archivních dokumentů se starostlivou pomocí p. Milady Mozolové sestavil Mgr. Jiří Výborný.

Od roku 2008 tato kronika pokračuje průběžným sledem archivovaných informací podle jednotlivých let, např.