Přispěli jsme také

Památník dnes Socha TGM v Městském muzeu v Bratislavě Do sbírky na bronzový odlitek sochy Tomáše Garrigua Masaryka, který bude součástí Pomníku československé státnosti na Vajanského nábřeží před budovou Slovenského národního muzea v Bratislavě, přispěl jako první z krajanských organizací Slovensko-český klub ve Slovenské republice. Kromě tohoto spolkového příspěvku zaslalo několik členů také individuální dary a to na účet městské části Bratislava-Staré Město číslo 1526-012/0200, variabilní symbol 3793700. Pokud chcete také přispět, další informace jsou na stránce www.staremesto.sk.
Pomník československé státnosti do loňského roku tvořila socha lva na vysokém pylonu a pamětní deska. Lev byl loni přemístěn k veliké nelibosti některých k soše generála M. R. Štefánika v letecké uniformě před novou budovu Slovenského národního divadla. Podle nedávno přijaté koncepce bude mít pomník státnosti jinou podobu. Místo pylonu bude osazený podstavec vysoký 2 – 3 metry se sochou Tomáše Garrigua Masaryka vysokou 2,2 metra. Bude to odlitek díla pražského sochaře z doby secese Ladislava Šalouna, jehož monumentální sousoší Husova pomníku je centrem pražského Staroměstského náměstí. Šaloun se také podílel na vnější i vnitřní výzdobě Obecního domu v Praze, kde jsou i sousoší Ponížení národa a Vzkříšení národa, jeho práce jsou i na některých dalších pražských budovách. Mimopražských soch je málo. Známá je socha Krakonoše, vládce hor, v Hořicích a sochy mistra Jana Husa v Hořicích a Libáni.
Obecní dům v Praze Ladislav Šaloun Je málo známé, že Šalounovy práce jsou také v Bratislavě. Pro tehdejší Zemskou (dnes Všeobecná úvěrová banka na Gorkého 7) banku v Bratislavě Ladislav Šaloun vytvořil několik děl. Zemská banka, původně Zemská banka království českého, která měla sídlo v Praze na Příkopě, si postavila v Bratislavě filiálku podle projektu pražského architekta Osvalda Polívku. Stavbu vedl architekt Evžen Linhard, palác byl dokončen v roce 1924. V bankovní hale stála Šalounova bronzová socha T. G. Masaryka. Podrobnosti dodává dr. Štefan Holčík z Muzea města Bratislavy: „Odlitek vyrobila firma Franta Anýž v Praze. V Zlaté knize Bratislavy v roce 1928 je publikovaná fotografie. Na fasádě budovy nad portálem do bankovní časti byl velký bronzový znak Československé republiky také od Šalouna. Všechny lustry, i v pasáži, byly bronzové, s českým lvem, podle Šalounovho návrhu znaku, výrobek Frantu Anýže. Interiér bankovní haly však zhruba před 30 roky „modernizovali", tedy znehodnotili, před dvěma roky ho zase jinak upravili.“
Na průčelí budovy dodnes stojí dvě kolosální kamenné sochy vytesané podle Šalounových modelů s romantickými názvy „Čechia" a „Slovakia", alegorie průmyslu a zemědělství jako zdroje finančnictví.
Sochy nebo busty TGM jsou nejen v mnoha českých městech, ale také třeba v Mexiko City, Petrohradu, Užhorodu i Košicích, Gutfreundova socha TGM je v zámku Topoľčianky (letním sídle prezidenta Masaryka), ale v hlavním slovenském městě dosud není ani jedna ulice, ani kousek nábřeží pojmenovaného po prvním československém prezidentovi. Přitom on sám byl přímo rodinným vzorem česko–slovenské vzájemnosti. Snad se po několikaletém úsilí těch, kterým záleží na důstojné připomínce vlastní historie, situace změní. Navzdory Matici slovenské a „národním buditelům“, kteří tvrdí, že Masaryk nedodržel, co slíbil, věrolomně a zákeřně Slováky oklamal a obral. Nicméně faktem zůstává, že právě Masaryk přispěl k obnovení činnosti Matice slovenské v roce 1919, věnoval jí statisíce korun a později přidal ještě půl miliónu na výzkum slovenských dialektů.
Helena Miškufová