Malé zamyšlení nad krajanským tiskem

Zpráva Svět chce být klamán, budiž klamán, pravil kterýsi klasik, a dnes se o tom přesvědčujeme doslova na každém kroku, zvláště je-li řeč o médiích.

Při listování nedávno zveřejněnou vládní zprávou o postavení a právech národnostních menšin na Slovensku mne překvapila informace, že v souvislosti s českou národnostní menšinou jsou evidovány čtyři tituly periodického tisku. I v době, kdy vycházel jediný celoslovenský český měsíčník Česká beseda (1995-2007), většina krajanských sdružení vydávala ještě svůj informační zpravodaj, ale že by jich tolik přežilo? Navíc, ve většině případů obsahovaly převážně interní informace pro své členy, a ani neměly snahu vydávat se za periodický tisk? Pravda, vždy se najde nějaký ambiciózní titul, co se považuje div ne za reprezentanta celé české komunity v SR, i když svým obsahem připomíná spíše reklamní leták. Jak jinak přece označit tiskovinu jednostranně zaměřenou na bezbřehé velebení svého vydavatele? Takže kdo vlastně dnes reprezentuje českou menšinu v médiích?

MK SR Jednoduché nahlédnutí do veřejného registru periodického tisku na stránkách Ministerstva kultury SR je však zdrcující: V oficiálním seznamu žádný krajanský zpravodaj není, dokonce ani žádný z těch pyšných „reklamních letáků“. Mezi čtyřmi tituly, registrovanými v českém jazyce na území Slovenska, figuruje jeden titul renomovaného vydavatelství odborné literatury z oblasti stavebnictví, další tři vydává jakási neznámá firma ve Spišských Vlaších, jejíž všechny kontakty však vedou na západ za řeku Moravu.

Zkrátka obraz typický pro současnost, jaký lze přirovnat snad jen ke starým vtipům typu „Radio Jerevan“: Stát uděluje štědré dotace periodiku, jež vlastně ani periodikem není (ve smyslu zákona), a jako menšinové označuje tituly, jež ve skutečnosti s menšinami nemají vůbec nic společného (s výjimkou jazyka, ale copak v angličtině vydávané tituly začneme automaticky přiřazovat k anglické, americké či jiné anglofonní menšině?). Zkrátka, smutné zjištění, jež ukazuje, že problematika národnostních menšin není zdaleka tak jednoduchá, jak by se snad mohlo zdát.

Ještě smutnější je však skutečnost, jak nás klamou zmíněné „reklamní letáky“, jež se jinak snaží zviditelnit za každou cenu! Buď tedy skutečně nejsou tím, za co se vydávají, nebo vycházejí v rozporu se Zákonem o periodickém tisku (č. 167/2008 Z.z.). Ať je to tak nebo onak, ve skutečnosti svou neseriózností zpochybňují důvěryhodnost celé české komunity na Slovensku!

A tak, hledá-li někdo informace o Češích na Slovensku v tisku, podle oficiálních vládních informací by je měl najít v některém z následujících titulů: Projekty rodinných domů, Dortománie, Knihovnička Záhrada, Knihovnička Recepty.

Příjemné počtení přeje

Jiří Výborný