Archiv aktualit, pozvánek a zajímavostí 2019
Blahopřejeme naší člence k udělení Ceny Matěje Hrebendy
Od roku 1997 uděluje Obec Slovákov v ČR Cenu Mateja Hrebendu každý rok dvěma významným osobnostem z ČR a SR. Letos poprvé ocenění dostala výtvarnice a také členka Českého spolku Bratislava Eva L. Bachratá „za výrazný prínos k pestovaniu vzájomnosti medzi Čechmi a Slovákmi a za formovanie vzájomne prospešných vzťahov medzi Českou republikou a Slovenskou republikou“.
Československý sen pro housle a klavír
Předseda Česko-slovenského výboru Michal Petrovič Slovanský upozornil na novou skladbu pro housle a klavír od Viliama Gräffingera „Československý sen“, věnovanou 100. výročí vzniku ČSR. „Moja prosba/objednávka požadovala v tejto hudobnej skladbe prezentovať môjmu srdcu najbližšie české a slovenské melódie a mala vyjadrovať moju – a nielen moju – československú a slovanskú príslušnosť,“ píše v průvodním slovu k nahrávce na Youtube.
Český dům a Vila Stiassni v Brně
V závěru roku výbor Českého spolku Bratislava tradičně připravuje neformální posezení spojené s malým občerstvením, ochutnávkou cukroví a krátkým programem. Letos v úterý 17. prosince se sešla asi půl stovka členů, aby shlédli dokument Ing. L. Bábíčka o návštěvě prezidenta M. Zemana a první prohlídce Českého domu v Bratislavě. Potom mezi krajany přišla paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR a přivedla s sebou předsedu Spolku přátel Vily Stiassni v Brně a poradce senátora Zdeňka Musila, který představil přítomným historii a současnost této mimořádné stavby a pozval je na prohlídku památky. Fotografie z večera poskytl Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Vánoční koncert Českého spolku Bratislava
Ve středu 11. prosince Český spolek Bratislava pozval všechny své členy a příznivce na tradiční Vánoční koncert. V Moyzesově síni na Vajanského nábřeží se letos představila kantiléna – sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno pod vedením uměleckého vedoucího MgA. Jakuba Kleckera a sbormistra Mgr. MgA. Michala Jančíka, za klavírního doprovodu Marka Paly. Na programu byly písně dotvářející předvánoční atmosféru od klasických, zpívaných v latině, až po moderní tvorbu B. Martinů, P. Ebena, B. Brittena a dalších. Fotografie z koncertu poslal Ing. Ladislav Bábíček. Koncert se uskutečnil s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Průkopník moderních Tater
Důstojník a novinář pplk. Václav Dusil (30. prosince 1884 Hejčín u Olomouce – 28. prosince 1960 Olomouc) přijel do Popradu mezi prvními legionáři v lednu 1919 jako velitel roty 7. horského praporu na vytýčení a ochranu hranice s Polskem. V bývalém lazaretu v Tatranských Matliaroch inicioval výcvik lyžování a přežití v horách a také výstavbu strážních chatek. První byla pojmenována podle velitele Horské brigády ve Spišské Nové Vsi gen. Jana Votruby (zanikla ve 40. letech, později blízko ní postavili Kežmarskou chatu), další pod Rysy. Od roku 1920 aktivně působil v Tatranské komisi Klubu čs. turistů, vypracoval projekt značkovaných turistických chodníků, se svou jednotkou pomáhal při výstavbě Tatranské magistrály. V roce 1923 postavili první sruby, jež se staly základem osady Vojenské, dnes Tatranské, zruby. Vyškolil prvních 21 horských vůdců z podtatranských obcí a představil vizi záchranářské služby v Tatrách. Byl spoluzakladatelem sportovního klubu Vysoké Tatry a týdeníku „Z Tater a slovenských lázní“, publikoval i v dalších, inicioval první film o lyžování v Tatrách, v němž také účinkoval.
Zakladatel symbolického hřbitova u Popradského plesa
Malíř Otakar Štáfl (30. prosince 1884 Havlíčkův Brod – 14. února 1945 Praha) opustil gymnaziální studia, aby mohl rozvíjet výtvarný talent a záhy se v Praze prosadil jako grafik. Poprvé navštívil Slovensko v roce 1912, kdy ho na Horehroní upoutali detvanské kríže. V rodném městě 1924 inicioval výstavbu pomníku Karlu Havlíčkovi Borovskému, ale značnou část života věnoval Vysokým Tatrám. Od roku 1920 maloval akvarely tatranských scenérií (knižně vyšly 1928). S Václavem Fiškou si od 1. 4. 1929 pronajali chatu u Popradského plesa. S tajemníkem KČST Aloisem Lutonským inicioval a od roku 1936 obětavě s rodinou a přáteli pomáhal vybudovat Symbolický hřbitov na památku návštěvníků, horolezců a záchranářů pod Ostrvou. V roce 1936 začal stavět kapli podle projektu manželů Vosykových a dal zhotovit první detvanské kříže. Věnce na kříže připravila paní Gena Vysokočilová z Prahy, která také věnovala zvon do kaple s nápisem „Mŕtvym na pamiatku a živým pre výstrahu“. Hřbitov byl dokončen a vysvěcen prezidentem Tisem 11. srpna 1940 bez účasti jeho zakladatelů, O. Štáfl s manželkou tragicky zahynuli při bombardování Prahy. Česká beseda o tom psala v č. 3-4/1995, 12/1997, 7-8/2000, 9/2000, 12/2000, 9/2002 a 1/2001.
Autor melodramatu „Květy na Tatrách“
Hudební pedagog a skladatel prof. Josef Bohuslav Foerster (30. prosince 1859 Praha – 29. května 1951 Nový Vestec u Staré Boleslavi) působil na konzervatořích v Praze, Hamburgu a ve Vídni. Ve 30. letech bykl prezidentem České akademie věd a umění. Zážitky z Vysokých Tater vyjádřil v melodramatu „Květy na Tatrách“ (1932), horské tematice se věnoval i předtím (suita „V horách“ 1884).
Zakladatel bývalé slávy města módy
Krejčí a podnikatel Jan Nehera (31. prosince 1899 Kostelec na Hané – duben 1958 Casablanca, Maroko) pocházel z rodiny venkovského krejčího, po vyučení v továrně na zemědělské stroje založil v Prostějově 1923 s otcem a dalšími dvěma společníky podnik, později se osamostatnil a ze začátku se specializoval na pánskou a dětskou konfekci. K tomu postupně přidával vlastní prodejny a zahraniční pobočky. V roce 1939 zahájil oděvní výrobu v Trenčíně, 24. srpna 1940 tam nechal vysvětit továrnu (pozdější Odeva), jež později vytvořila základ pro označení město módy. Krátce na to mu však závody zabavili nacisté, po válce byly všechny jeho závody znárodněny (pozdější OP).
Konference Českého spolku Bratislava
V úterý 26. listopadu se sešli členové Českého spolku Bratislava na Konferenci, která je podle Stanov ČSB nejvyšším orgánem spolku a schází se jednou za dva roky, aby zhodnotila uplynulé období a schválila orgány spolku a hlavní směry činnosti na další období. Na úvod předsedkyně spolku Ing. Večerná uvedla sopranistku Jakubu Šeniglovou, která za klavírního doprovodu prof. Anikó Patkoló zazpívala několik písní a operetních árií A. Dvořáka, F. Lista a dalších. Při této příležitosti odevzdala dokument o Čestném členství organizátorce hudebních programů a bývalé člence SND p. Jarmile Smyčkové za její dlouholetou práci ve spolku. Tyto a další postřehy z jednání konference poskytl Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Nový internetový projekt Českého centra
„Zaujíma Vás, akí českí hostia budú v najbližšom období na Slovensku? ... Sledujte spolu s nami aktuálny program českých podujatí na Slovensku,“ těmito slovy České centrum v Bratislavě od poloviny listopadu uvádí nový internetový projekt „České stopy“. Za pozornost stojí, že kromě odkazů na webové stránky českých institucí v Bratislavě nový „rozcestník“ obsahuje i rubriku „Krajanské spolky“, ta však zatím odkazuje jen na stránku velvyslanectví. Zavádějící je také informace o tom, že „Česi žijúci na Slovensku sa združujú v troch záujmových spolkoch“, přitom na našem portálu jich evidujeme více než deset, podobně jako oficiální registr Ministerstva vnitra SR.
Všestranný umělec začínal jako učitel ve Spišské Nové Vsi
Pedagog, malíř, karikaturista a hudební skladatel Karel Šmíd (23. prosince 1914 Vídeň – 29. března 1985 Praha) po studiu na ČVUT nastoupil jako učitel na střední škole ve Spišské Nové Vsi, po válce se kromě pedagogické výchovy věnoval stále více výtvarnému umění, své kresby a karikatury publikoval v řadě časopisů, na mnohých se vracel k motivům ze Slovenska. V mládí také komponoval a psal texty k písním.
Příchod Žofie České do Prešpurku
Na Vánoce (25. prosince) 1419 se vdova po králi Václavu IV. (a neteř jeho první ženy Johanny Bavorské) česká a římská královna Žofie Bavorská (1376 Mnichov – 26. září 1425 Bratislava) vydala na pozvání svého švagra Zikmunda Lucemburského do Prešpurku, kde ji podle manžela titulovali Žofie Česká a kde strávila zbytek života. Pohřbena byla v boční kapli katedrály sv. Martina, výstavbu kaple sama iniciovala a také nese její jméno.
České stopy v osudu košického rychtáře
Historik, knihovník a básník Jan Bocatius (vl. jm. Bock, 25. prosince 1569 Wetschau, Lužické Srbsko – 31. října 1621 Uherský Brod) se narodil v protestantské rodině, ale po studiích v Drážďanech a Wittenbergu navštívil řadu měst v horních Uhrách, jako pedagog působil v Banské Bystrici, Kremnici, na Spiši, v Prešově a v Košicích se stal rychtářem, jenž významně ovlivnil život regionu. Císař Rudolf II. mu udělil titul „poeta laureates caesareus” a v roce 1598 ho povýšil do šlechtického stavu, avšak později ho za účast v protihabsburském povstání dal věznit v Praze. Zemřel na Moravě na jedné z diplomatických cest ve službách Gabriela Bethlena.
Skládal hudbu i do slovenských filmů
Jazzový hudebník a skladatel Jaroslav Celba (26. prosince 1924 Kramolna u Náchoda - 27. února 2013 Praha) studoval na ČVUT a UK v Praze, ale v 50. letech byl obviněn jako nepřátelský agent a odsouzen na trest smrti. V 60. letech složil první skladbu do animovaného filmu pro děti, co ho přivedlo ke komponování hudby, z níž zejména filmová mu přinesla největší uznání. S jeho jménem je spojena řada úspěšných animovaných seriálů do televizních večerníčků (např. Pohádky z mechu a kapradí) včetně slovenských (Pásli ovce valasi, Slimák Maťo a škriatok Klinček), ale i do televizních filmů (ze slovenských Nikto nie je doma a Jedno malé sídlisko).
Vzpomínka v Tatrách
Uznávaný botanik a ekolog doc. RNDr. Jan Šmarda (27. prosince 1904 Třebíč – 7. prosince 1968 Brno) přednášel na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, byl ředitelem Moravského muzea v Brně, kde také založil pobočku Geobotanické laboratoře ČSAV. Jeho jméno je uvedeno mezi šesti botaniky, jimž v květnu 2014 odhalili v Tatranské Lomnici společnou pamětní tabuli za zásluhy o výzkum a ochranu tatranské flóry.
Výstava k výročí Sametové revoluce
Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Slovensko a Bratislava-Staré Město zvou na výstavu fotografií pod názvem „Studentské vteřiny sametu v Olomouci“. Výstava v Zichyho paláci na Venturské ul,. v Bratislavě se koná pod záštitou velvyslance ČR T. Tuhého při příležitosti 30. výročí Sametové revoluce a přibližuje atmosféru listopadových dní 1989 na Palackého univerzitě. Součástí vernisáže 13. listopadu bude beseda s autorem, dále fotografem prof. Jindřichem Štreitem a bývalým rektorem prof. Josefem Jařabem. Výstava potrvá do 27. prosince 2019.
Výročí vzniku Svitu
V prosinci 1934 začala firma Baťa provozovat Pokusnou stanici na výrobu umělého hedvábu „Baťove závody Batizovce“ na pozemcích, jež na jaře 1934 Tomáš Baťa odkoupil od obce Veľká. Provozovna se stala základem velkého závodu na výrobu umělých vláken i současného města Svit (původní název osady Baťovce se neujal, název Svit se objevil poprvé v r. 1936, statut města získalo v roce 1962). Název bývá odvozován od zkratky „Slovenská viskózová továrna“, jazykovědci se spíše přiklánějí k výkladu, podle něhož slovo „svit“ kdysi označovalo nářečové pojmenování stočeného ovčího rouna (a to měly výrobky z umělého vlákna nahradit).
Vychovával vinařskou generaci
Vinař Bohuslav Jermář (16. prosince 1889 Praha – 25. července 1957 Praha) zasvétil život vinohradnictví a výrobé vína. V r. 1932 pŕicestoval do Modry, kde založil vlastní podnik a začal spolupracovat s místní vinohradnickou školou na výchově mladé generace vinařů. Napsal několik publikací, věnovaných zejména obohacování domácích zkušeností a tradic o poznatky z pěstování a zpracování vinné révy v zahraničí.
Tradiční předsváteční posezení na závěr roka
Na závěr roka v úterý 17. prosince v 17 hod. připravil výbor Českého spolku Bratislava v rámci Kulturních večerů tradiční předsváteční posezení se vzpomínkami na letošní aktivity a volnou besedou o činnosti spolku v roce následujícím. Na minulém setkání v prosinci 2018 všechny přítomné překvapila nečekaná návštěva nového velvyslance pana Tomáše Tuhého (viz fotoarchív).
Uznávaný scénograf začínal v Bratislavě
Výtvarník a scénograf František Tröster (20. prosince 1904 Vrbičany u Roudnice nad Labem – 14. prosince 1968 Praha), po studiu architektury na ČVUT a VŠUP v Praze a krátké praxi v zahraničí působil jako pedagog aranžérství v letech 1934–38 na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě, kde už záhy po příchodě začal spolupracovat s režisérem Viktorem Šulcem jako scénograf v SND. V této činnosti pokračoval i po nuceném odchodu ze Slovenska v Praze, kde dosáhl významných ocenění, založil první katedru scénického výtvarnictví na světě, úspéšně se věnoval i výstavnictví a spolupracoval jako architekt na několika filmech.
Čeština jako úřední jazyk v horních Uhrách
Na návrh Jana Kollára vyhlásil rakouský ministr vnitra Alexandr Bach 21. prosince 1849 za úřední jazyk v horních Uhrách staroslověnštinu (slovakizovanou „biblickou“ češtinu). Evangelický farář Jan Kollár (29. července 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň) v revolučních letech 1848 jako důvěrník císařského dvora pro otázky horních Uher, jenž se už předtím rozešel se Štúrem a jeho skupinou, jehož kritizoval za zavádění nové slovenštiny, tehdy podal návrh na samosprávu Slovenska a zavedení češtiny do škol. Platnost nařízení však záhy skončila a Jan Kollár byl v r. 1949 jmenován mimořádným profesorem slovanské archeologie na vídeňské univerzitě.
Staronovou předsedkyní ČSB je Ing. Dagmar Večerná
Ve středu 4. prosince se poprvé po Konferenci Českého spolku Bratislava sešel výbor ČSB, aby v souladu se Stanovami ČSB zvolil ze svého středu nového předsedu spolku. Všichni členové výboru (na fotografii) se shodli a požádali předsedkyni Ing. Dagmar Večernou, aby tuto funkci vykonávala i nadále.
Zámek Lysice u Brna láká stále více návštěvníků ze Slovenska
Slovenské zastoupení CzechTourism uspořádalo pro slovenské novináře píšící o cestovním ruchu zájezd na státní zámek Lysice nedaleko Brna, kde pro ně kromě prohlídky zajímavých interiérů zejména z 19. a začátku 20. století, ale i unikátních sbírek z několika kontinentů čekal i zážitkový program s vlastnoruční výzdobou vánočních stromků. Zajímavostí z oblasti IT je zřejmě nejstarší zmínka o počítači („Poczitacicz“) datovaná na kamenné desce rokem 1660. Zájezd ukončila večeře v exkluzivní restauraci Signature v Popůvkách u Brna.
Vychází Informační bulletin ČSB č. 3 / 2019
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava, milí sympatizanti. Do rukou dostáváte další letošní bulletin s předpokládaným programem do konce tohoto roku, v němž chceme upozornit na několik změn oproti avizovaným údajům v předcházejícím bulletinu. Věřím, že si z něho vyberete dle svého vkusu a že se spolu uvidíme na našich akcích. Zvlášť připomínám, že v listopadu nás čeká pravidelná konference našeho spolku, na níž budeme hodnotit uplynulé období a volit výbor na další dva roky. Budeme rádi, když i Vy přiložíte ruku k našemu společnému dílu, přihlásíte se nebo navrhnete nové členy našeho výboru, kteří přinesou nové podněty a myšlenky na obohacení naší činnosti v následujícím období. ...“. Těmito slovy začíná Informační bulletin ČSB č. 3/2019, jehož celý obsah si můžete přečíst zde.
Krajané v Českém domě
Dva dny po slavnostním otevření Českého domu v Bratislavě pozval velvyslanec Tomáš Tuhý na jeho prohlídku zástupce krajanských sdružení nejen z Bratislavy. Na úvod vyjádřil radost, že od schválení projektu uplynulo pouhých šest měsíců a zvlášť ocenil, že jeho otevření se zúčastnili hlavy obou států. Dále upřesnil, že do konce roku se do budovy přestěhují České centrum a CzechTourism, od ledna přibudou zástupci CzechInvest a CzechTrade. Kromě toho podkrovní dvě podlaží bude možné využívat na výstavní a jiné účely i pro potřeby krajanů... (celá fotoreportáž).
Letecké pohledy na Česko a Slovensko
Český spolek Bratislava finančně podpořil zajímavou obrazovou publikaci vydanou společností CBS k výročí vzniku Československa pod názvem „101+101 leteckých pohľadov na Česko a Slovensko“, v níž je také uvedena zmínka o ČSB. Kromě volného prodeje v knihkupectvích lze omezený počet výtisků zakoupit během našich akcí, a k dispozici je i „listovací“ náhled celé knihy na stránce vydavatele.
Tradiční Vánoční koncert ČSB
Český spolek Bratislava organizuje tradiční Vánoční koncert, letos ve středu 11. prosince v 18 hod. v Moyzesově síni na Vajanského nábr. 12 vystoupí Sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno Kantiléna. Koncert se uskuteční s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Výročí zásadního rozhodnutí o soše TGM
V úterý 8. prosince 2009 Místní zastupitelství Bratislava - Staré Město přijalo rozhodnutí o úpravě Památníku čs. vzájemnosti před budovou SNM. Památník byl odhalen v roce 1988 k 70. výročí vzniku ČSR, přičemž na pylonu byl umístěn lev s historickým znakem republiky od prof. B. Kafky jako pozůstatek z bývalého památníku M.R. Štefánika. V souvislosti s obnovením sochy M.R. Štefánika v nové čtvrti Eurovea byla socha lva sejmuta s podmínkou, že bude vyřešena nová podoba památníku před muzeem. Skupina odborníků navrhla na snížený pylon umístit kopii sochy prvního čs. prezidenta T.G. Masaryka od Ladislava Šalouna z depozitu Městského muzea (původně byla ve foyer jedné z bratislavských prvorepublikových bank).
Barytonista světového jména začínal v SND
Operní barytonista a hudební pedagog Otokar Kraus (10. prosince 1909 – 28. července 1980 Londýn) po studiích v Praze a Miláně debutoval v brněnské opeře, ale krátce na to se stal hlavním barytonistou Slovenského národního divadla (1936-39). Skutečného věhlasu však dosáhl až po nuceném odchodu po roce 1939 do Velké Británie, kde s úspěchem vystupoval až do roku 1973.
Slovácký sochař spojil život se Slovenskem
Sochař, medailér a pedagog, národní umělec Ladislav Snopek (10. prosince 1919 Mařatice – 4. října 2010 Bratislava) vystudoval legendární sochařsko-kamenářskou školu v Hořicích a AVU, kde krátce působil jako asistent. Od roku 1950 přišel na katedru monumentálního sochařství VŠVU do Bratislavy, od roku 1958 vedl odbor modelování na SVŠT. Mezi jeho nejznámější díla patří Památník francouzským partyzánům na vrchu Zvonica u Strečna, pomník Dušana Jurkoviče na nábřeží v Bratislavě, socha Martina Benky, pomník SNP v Martině a další.
Závěr oslav 10. výročí ČSnS v roce 2004
Slavnostním vánočním koncertem v Moyzesově síni Slovenské filharmonie v Bratislavě vyvrcholily 11. prosince 2004 celoslovenské oslavy 10. výročí vzniku ČSnS. Na úvod koncertu promluvil nový velvyslanec ČR v SR dr. Vladimír Galuška, poté okolo 40 zástupců RO a MK ČSnS převzalo čestná uznání ČSnS, ve druhé části vystoupilo Ženské trio a Ženský sbor ČSnS z Košic. Nikdo tehdy netušil, že za necelého půl roku se ČSnS rozpustí (transformuje) na samostatné lokální spolky. Česká beseda o slavnosti podrobně informovala v č. 1/2005.
Životní jubileum vzácné dámy
Operní zpěvačka Jarmila Smyčková (14. prosince 1929 Poštorná) vyrůstala v Brně a prvních jedenáct divadelních let začínala v Opavě, nakonec však spojila svůj život jako koloraturní soprán se Slovenským národním divadlem, v nemž byla sólistkou v letech 1966 až 1988. Český spolek Bratislava, jehož je dlouholetou členkou a pro nějž dodnes obětavě organizuje hudební programy, jí přeje hodně zdraví a životních sil. Její medailon přinesla Česká beseda v č. 12/1999.
Představitel nejznámějšího číšníka má se Slovenskem hodně společného
Herce Josefa Abrháma (14. prosince 1939 Zlín) pojí se Slovenskem zajímavé okolnosti. Vnuk evangelického faráře a spisovatele Jozefa Hollého z kádrových důvodů začínal dráhu jako dělník v cihelně, znárodněné ve Zlíně jeho rodičům, odkud přešel do Pozemních staveb Bratislava, kde už nebyl synem majitele cihelny, ale dělníkem. V Bratislavě také začal studovat herectví na VŠMU, odkud přestoupil na DAMU do Prahy. Jeho dramatické životní osudy připomněla ČB v č. 1/2004.
Česká mše vánoční letos na Františkánském náměstí
Velvyslanectví ČR v Bratislavě, Městská část Bratislava – Staré Město, České centrum a Bratislavská arcidiecéza zvou na „Českou mši vánoční“ od Jakuba Jana Ryby, letos v podání Hodonínského symfonického orchestru a Smíšeného pěveckého sboru města Hodonín v sobotu 7. prosince 2019 v 19 hodin v jezuitském chrámu Nejsvětějšího spasitele na Františkánském náměstí v Bratislavě.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 3. prosince v 16 hod. do kina Mladosť (Hviezdoslavovo nám.) na pravidelné setkání na konci roku s promítáním hudebního programu s českými a moravskými písničkamia koledami. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Předvánoční tvořivé dílny nebudou!
Tradiční předvánoční Tvořivé dílny letos, žel, nebudou, přestože se výbor ČSB pokusil z organizačních důvodů nalézt náhradní řešení. Všem, kdo jste si toto populární odpoledne pro děti i dospělé s výtvarníky oblíbili, se omlouváme. Loňské předvánoční Tvořivé dílny připomínají fotografie Ing. Ladislava Bábíčka v našem fotoarchivu.
Etnograf našel domov v Martině
Etnograf akademik Jiří Horák (4. prosince 1884 Benešov – 14. srpna 1975 Martin) vystudoval slavistiku a germanistiku na Karlově univerzitě, no stále více se orientoval na národopis. Začínal jako středoškolský profesor, později přednášel na pražské a brněnské univerzitě. V roce 1920 se setkal se svou budoucí manželkou a dcerou martinského knihkupce Annou Gašparíkovou, knihovnicí a archivářkou prezidenta T. G. Masaryka, když v Matici slovenské v Martině studoval rukopisy lidových písní. Po válce se tam usadil natrvalo v domě, který s manželkou věnovali po smrti Etnografickému muzeu SNM a dnes se v něm nachází Muzeum kultury Čechů na Slovensku.
Horské lázně Karlova Studánka
Horské lázně Karlova Studánka leží na úpatí Jeseníků a hory Praděd, jsou nejvýše položenými lázněmi v ČR s mimořádně čistým horským vzduchem, co je ve spojení s minerálním pramenem předurčuje na léčení pohybového, dýchacího i srdcového a oběhového aparátu, diabetu nebo po onkologické léčbě. Osm lázeňských budov spolu s bazénovým komplexem poskytují nejlepší podmínky i na relaxační pobyty v prostředí s unikátní archtekturou, známou například z filmu „S tebou mě baví svět“.
Symbol Karlových Varů
Jedním ze symbolů lázní Karlovy Vary je impozantní novorenesanční budova hotelu Imperial z roku 1912 nad městem. S centrem města a kolonádami ji spojuje pozemní lanová dráha. Luxusní ubytování doplňuje vlastní park s nádhernou vyhlídkou na město a také vlastní balneocentrum, do kterého je přivedena voda z nejznámějšího termálního pramene Vřídlo, hlavní léčebná péče je zaměřena především na nemoci trávicího a pohybového ústrojí a poruchy metabolismu.
Konference Českého spolku Bratislava 2019
V souladu se Stanovami ČSB se každé dva roky koná konference členů ČSB, jež hodnotí uplynulé dvouleté období, naznačuje další směrování spolku a volí spolkové orgány na další dva roky. Letošní konference se uskuteční v úterý 26. listopadu v 17 hod. v sálu Csemadoku a zvláště uvítáme nové zájemce o práci ve výboru ČSB. Momentky z minulé konference v našem archívu poskytl Ing. Ladislav Bábíček.
Pobočník Milana Rastislava Štefánika
Učitel Ferdinand Písecký (25. listopadu 1879 Praha – 25. října 1934 Bratislava, pochován v Modře) se jako kapitán československých legií v roku 1918 stal pobočníkem generála Milana Rastislava Štefánika. Do vlasti se však vrátil ještě před ním a v březnu 1919 nastoupil jako ředitel Učitelského ústavu v Modře, kde se zasloužil o jeho poslovenštění (od vzniku 1870 se v něm vyučovalo německy a maďarsky), o založení obecních knihoven i v okolí, Sokola a v rámci ústavu ochotnického divadelního souboru.
Výročí Muzea české kultury v Martině
Dokumentační centrum české kultury na Slovensku při Etnografickém muzeu Slovenského národního muzea v Martině sice oficiálně vzniklo 1. června 1999, ale slavnostně otevřeno bylo až 25. listopadu 1999. Dne 21. dubna 2004 bylo přejmenováno na Muzeum kultury Čechů na Slovensku. Stálá expozice na Moyzesově ul. je věnována manželům Horákovým a životnímu stylu intelektuální rodiny za první republiky. Ředitelka muzea o tom informovala v České besedě č. 12/1999.
Hodně zdraví, pane profesore!
Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. (26. listopadu 1954 Praha) vystudoval dějepis a a národopis na Filozofické univerzitě Univerzity Komenského v Praze a studoval též v Sofii, mimo jiné pracoval i Záhorském muzeu ve Skalici a v Masarykově ústavu AV ČR, patří k předním specialistům na moderní české a slovenské dějiny. Na našem portálu laskavě souhlasil s publikováním části závěrečné kapitoly knihy „Rozdělení Československa 1989 – 1992“, v níž se zmínil i o vzniku prvního českého spolku na Slovensku. Jeho články k vzniku ČSR publikovala Česká beseda v č. 10/1998 a 7-8/2004.
Kapelník hraběte Grassalkoviče
Hudební skladatel František Vincenc Krommer (vl. jm. Franz Kramarz/Kramář, 27. listopadu 1759 Kamenice u Jihlavy – 8. ledna 1831 Vídeň) získal základy hudby u svého strýce v Tuřanech u Brna, hudební dráha ho zavedla do Vídně a odtud do dalších měst v monarchii, v uherském Pécsi se stal ředitelem kostelního kůru, poté se stal kapelníkem plukovní hudby hraběte Antona II. Grassalkoviče (jenž vlastnil velký majetek na území dnešního Slovenska a v Bratislavě dal postavit dnešní Prezidentský palác), později se věnoval především skladbě, stal se členem dvorní kapely, v níž dosáhl jmenování dvorním skladatelem a kapelníkem.
Výročí 4. valné hromady ČSnS
Ve dnech 27. a 28. listopadu 1999 se v Martině uskutečnilo 4. valné shromáždění Českého spolku na Slovensku, na němž byla předsedkyní znovu zvolena šéfredaktorka České besedy Mgr. Helena Miškufová z Košic. Měsíčník přinesl podrobnější informace i hlavní referát předcházející předsedkyně a spoluzakladatelky Spolku Čechů na Slovensku (v r. 2004 přejmenovaného na ČSnS) Mgr. Marty Hrušovské z Bratislavy v čísle 12/1999.
V hudebních stopách své matky
Klavíristka Emanuela Kajetánová (29. listopadu 1874 Vídeň – 4. května 1944 Bratislava), pocházející z české rodiny, se po působení ve Vídni, Krakově a Mariboru usadila v Bratislavě, kde od roku 1928 učila na Hudební a dramatické akademii – stejně jako později její dcera profesorka Ilza Vilímová-Kajetánová (nar. 22. září 1909 Maribor).
Průkopník dětské ilustrace na Slovensku
Malíř, grafik a spisovatel Jaroslav Vodrážka (29. listopadu 1894 Praha – 9. května 1984 Praha) po studiu uměleckoprůmyslové školy a AVU působil jako středoškolský učitel v Benešově a Táboře. V roce 1923 přišel na gymnázium do Martina, kde začal spolupracovat s Maticí slovenskou na vydávání knih pro děti a časopisů Včielka a Slniečko, organizoval typografické kurzy, později začal sám psát i slovensky. V r. 1939 musel s rodinou Slovensko opustit, po válce vydal řadu knih i slovensky.
Vzpomínka na spisovatelku a herečku
Novinářka, spisovatelka a herečka Nataša Tanská (30.listopadu 1929 Praha – 17. července 2014 Praha) se za protektorátu s rodiči přestěhovala do Trenčína, ale ještě předtím stihla hrát ve dvou filmech, známá je zejména jako Barunka v Babičce z r. 1940. Po válce vystudovala VŠMU v Bratislavě, kde působila ja ko redaktorka Kulturního života, Roháče a dramaturgyně na Kolibě, v českých filmech si ještě zahrála v letech 1947-52. Od r. 1969 žila v Praze, kde pracovala ve vydavatelství Albatros, přesto vydávala knihy i ve slovenštině. Napsala též několik divadelních a rozhlasových her.
Přehlídka soutěžních fotografií ke 30. výročí listopadové revoluce
Společnost Pro.Laika a CzechTourism Slovensko pod záštitou velvyslance ČR J.E. Tomáše Tuhého zvou na výstavu fotografií pod názvem „Z totality k slušnému Slovensku a Česku“ v Prolaika Gallery Restaurantu na Palackého ul. 14 v Bratislavě. Výstava bude otevřena do konce listopadu.
Luhačovice a Jáchymov „pod jednou střechou“
Akciová společnost Lázně Luhačovice vlastní přibližně 20 hektarů lázeňského areálu, v něm spravuje 10 ze 13 místních pramenů a poskytuje přibližně třetinu všech lůžek ve městě a blízkém okolí, co znamená 8 hotelů a stejný počet penzionů, tři vily a dvě dětské léčebny. Desetina hostí na léčebné a rekreační pobyty tam přijíždí ze zahraničí, zejména z Rakouska a Slovenska. Kromě Luhačovic společnost vlastní známé západočeské Lázně Jáchymov.
220 let od narození otce moderní vodoléčby
Priessnitzovy léčebné lázně, a.s., v Jeseníku letos oslavily 220. výročí narození zakladatele prvního vodoléčebného ústavu na světě. Dodnes se orientují především na léčbu vodou z přírodních pramenů a čistým horských klimatem ve spojení s pohybem a zdravou stravou. Na výběr nabízí deset léčebných domů s léčbou 28 indikací, ale i relaxační pobyty. Návštěvníkům i turistům je k dispozici unikátní balneopark s možností bezplatně otestovat blahodárný vliv přírodní vodoléčby.
Po stopách panovníků a velkých umělců
Přívlastky „Malý Paříž“ nebo „Salón Evropy“ si vysloužily lázně Teplice v Čechách už v 19. století, kdy se staly oblíbeným letoviskem panovníků i významných umělců, kterí si pochvalovali analgetické, protizánětlivé a hypotonické účinky zdejšího termálního pramene. Jména slavných hostů připomínají i názvy hotelů, z nichž největší komplex Beethoven vznikl spojením 11 historických domů a dnes poskytuje 330 lůžek. Vedle Císařských a Kamenných lázní se nachází i Nové lázně zrčené na léčbu dětí od 3 měsíců do 18 let. Novinkou lázní je Thermalium – největší bazény s přírodní termální vodou.
Výstava k Festivalu českého divadla
České centrum a Štúdio L+S zvou na výstavu fotografií „1989 Nežná revolúcia. Koniec totalitného režimu v Československu“ v prostorách Štúdia L+S na Náměstí 1. mája č. 5 v Bratislavě. Výstava je součástí Festivalu českého divadla a potrvá do konce listopadu.
Výročí českého národnostního vysílání ve Slovenském rozhlasu
Slovenský rozhlas poprvé odvysílal národnostní program v češtině na programu Radio Patria 1. prosince 1999, od ledna 2001 přibyla další dvacetiminutový kulturní pořad. Většinu českých programů v redakci národnostního vysílání v Košicích připravovala dlouholetá šéfredaktorka měsíčníku Česká beseda (1995-2007) a předsedkyně ČSnS Mgr. Helena Miškufová. Dnes rozhlasové i televizní vysílání RTVS v českém jazyce zastřešuje redakce národnostního vysílání v Košicích.
Přírodní katastrofa a její následky
Jedna z největších přírodních katastrof zasáhla Vysoké Tatry 19. listopadu 2004, kdy silná vichřice dosahující sílu orkánu zničila rozsáhlá zalesněná území v oblsti Tater, ale i na Oravě a Pohroní. Na odstraňování kalamity a do sbírek na záchranu se zapojili významnou měrou i obyvatelé a občanská sdružení z ČR, jež následně znepokojilo vyostření sporů okolo odstraňování kalamity a těžby dřeva v chráněných územích, proto na lepší seznámení se situací na místě musel přijet i český ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Česká beseda o jeho pobytu informovala v letním dvojčísle 2005, v němž zmínila i dobrovolný příspěvek pracovníků českého velvyslanectví v Bratislavě.
Jeho stavby obdivujeme dodnes
Vrcholná tvorba stavitele Karla Františka Römische (vl. jm. Karl Franz, 1716 Buškovice u Žatce nebo Podbořany – 21. listopadu 1779 Pressburg) je spojena s Bratislavou, kde se podílel na výstavbě paláce Uherské komory (dnes Univerzitní knihovna), de Pauliho a Lisztova pavilonu, tereziánské přestavbě Bratislavského hradu i rekonstrukci Dómu svatého Martina podle návrhu architekta F. A. Hillebrandta (např. zvýšení věže o 24 metrů na instalaci hodinového stroje a osazení pozlacené koruny na vrcholu). Vedl také stavbu zámečku rodiny Brunschwikových v Dolní Krupé.
Vzpomínka na velitele slovenských dobrovolníků z let „meruôsmych“
V roce 2009 na budově vlády SR slavnostně odhalili pamětní tabuli připomínají slavnostní rozpuštění ozbrojených hurbanovských dobrovolnických sborů, jež se uskutečnilo 21. listopadu 1849 na tehdejší Fürstenallee (dnešní náměstí Slobody) před tím, než na bratislavském hradě odevzdali své zbraně. Mezi jejich veliteli byli i tři Češi: Bedřich Bloudek, František Zach a Bernard Janeček. Přiložené foto lze zvětšit.
Proměny Pražského hradu ve fotografii
Do 22. listopadu 2019 je ve Staroměstské galerii Zichy na Venturské ul. 9 v Bratislavě otevřena výstava fotografií pod názvem „Pražský hrad od TGM k Václavovi Havlovi“. Kolekce unikátních snímků zachytává nejzajímavější části symbolu Prahy i české státnosti od chvíle, kdy první čs. prezident pověřil arch. J. Plečnika, aby tehdejší vojenská kasárna upravil na sídlo hlavy státu a otevřel veřejnosti, až po stavební úpravy historických prostor iniciovaných prezidentem V. Havlem.
Budoval čs. vojenské loďstvo na Dunaji
Plukovník Ing. Antonín Valšík (23. listopadu 1874 Trutnov – 6. ledna 1948 Praha) po studiích strojařiny na ČVUT nastoupil vojenskou službu na námořních lodích rakousko-uherské monarchie, na jednom z křižníků se zúčastnil potlačení boxerského povstání v Číně. Od r. 1911 pracoval na stavbě vojenských lodí v Terstu. Po vzniku ČSR působil na ministerstvu obrany v Praze, podílel se na vzniku čs. státní vlajky, na přezbrojení vojenských lodí na Labi a na Dunaji, řídil práce na vytvoření lodního zákona.
Mince byly jeho osudem
Ing. Jan Horák (24. listopadu 1894 Lipník nad Bečvou – 16. září 1973 Kremnica) po studiu strojního inženýrství v Brně byl pověřen vedením provozu mincovny v Kremnici, v jejímž čele stál až do února 1939. Pod jeho vedením byly k 5. výročí vzniku ČSR vydány pamětní svatováclavské dukáty. Za války byl pověřen ražbou mincí pro Protektorát, záhy však byl zatčen a vykázán ze Slovenska, pronásledován však byl i v Praze, proto odjel do Bukurešti, kde se stal zástupcem firmy Sandrik. Po válce byl znovu pověřen vedením mincovny, získal patent na využití leteckého šrotu při ražbě mincí. V roce 1955 byl obviněn ze sabotáže a odsouzen. Byl autorem řady článků a publikací o historii kremnické mincovny a numizmatice, zasloužil se o profilaci muzea mincí a medailí v Kremnici.
Výročí 28. října
Výročí vzniku Československa 28. října letos připadlo na pondělí, zřejmě i proto byl památník na Náměstí T. G. Masaryka už od rána zasypán věnci a kyticemi. Zdálo se, jakoby jich letos bylo o něco více, přestože se už nejednalo o kulaté výročí jako vloni. Avšak i vyjádření řady politiků v médiích naznačují, že postoj většiny slovenské veřejnosti k 28. říjnu a vzniku společného státu se zřejmě začíná měnit... (celý článek). Fotografie nám poslal Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Po českých stopách na ZFH
Na přelomu října a listopadu tradičně naše kroky směřují na hřbitovy, abychom si uctili památku našich předků, příbuzných a známých, kteří už nejsou mezi námi. Nevím, zda se někdy někdo zabýval myšlenkou zmapovat české stopy v Bratislavě a okolí i na dvacítce zdejších hřbitovů. Tato myšlenka mne napadla před nedávnem, když mne zakladatel krajanského spolku Alumni-CZ-Austria Ing. Pavel Pachta s chotí pozvali na tematickou procházku po českých stopách na vídeňském Ústředním hřbitově (Zentralfriedhof)... (celá článek s fotografiemi).
Oddych v „prvorepublikovém“ stylu v lázních Darkov
Lázně Darkov, a.s., v Karviné patří mezi nejstarší jodové lázně v Evropě s více než 150letou tradicí (založeny 1867). Specializují se na léčbu pohybového, nervového a oběhového ústrojí, na nemoci kožní a gynekologické, stavy po úrazech, operacích, cévních mozkových příhodách i popáleniny. Pozůstávají ze dvou léčebných zařízení: původních historických lázní s parkovým areálem a moderního rehabilitačního sanatoria. Relaxační pobyty obohatila nabídka stylového „prvorepublikového pobytu“ v dobově zařízeném pokoji s původními procedurami a stravovacím menu.
Řetězec lázeňských hotelů a resortů Royal Spa
Rodinný řetězec Royal Spa, a.s., se sídlem v Luhačovicích zastřešuje lázeňské hotely a resorty ve čtyřech lokalitách: hotel Royal v Mariánských Lázních, dále přímo v Luhačovicích hotel Miramare a vily
Antoaneta a Valaška, sirnaté lázně v Ostrožské Nové Vsi a ve Velkých Losinách termální lázně, termální park a wellness hotel Diana. Síť tak umožňuje širokou nabídku léčebných i relaxačních pobytů podle individuální potřeby.
Nejmenší a nejklidnější lázně na každé srdce
Historie Konstantinových Lázní v západních Čechách sahá do roku 1566, kdy se zachoval zápis o lokalitě Smraďák. S využitím pramene s páchnoucí vodou však začal až kníže z Löwensteinu, jehož křestní jméno je zachováno v názvu lázní. Pětice místních pramenů vyniká zejména mimořádně vysokým obsahem oxidu uhličitého, co Léčebné lázně Konsantinovy lázně, a.s., využívají například při léčbě onemocnění onkologických, oběhového, nervového a pohybového ústrojí nebo diabetu.
Prezentace českých a moravských léčebných lázní
Velvyslanectví ČR v Bratislavě ve spolupráci s agenturou CzechTourism, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Svazem léčebných lázní ČR představilo deset významných lázeňských společností působících od západních Čech (Karlovy Vary, Kontantinovy Lázně, Teplice v Čechách) až po blízkost slovenských hranic (Luhačovice, Lednice, Ostrožská Nová Ves, Karlova Studánka, Velké Losiny) s cílem poskytnout informace o možnostech a novinkách v oblasti léčebných a oddychových pobytů i pro slovenskou klientelu. Svaz léčebných lázní sdružuje lázeňské společnosti působící ve 30 lázeňských lokalitách.
Výročí svatořečení Anežky České
12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil Anežku Českou (asi 1211 – 2. března 1282). Dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské (pochované v klášteře Porta Coeli v Předklášteří, který založila) vynikala v duchovním, kulturním i společenském životě, prokázala diplomatické schopnosti, ale zejména svoji charitativní činností, v níž ji mimo jiné inspirovala i její sestřenice sv. Alžběta Uherská/Durýnská (7. července 1207 údajně Bratislava – 17. listopadu 1231 Marburg, je jí zasvěcen chrám v Košicích).
První popsal český původ obcí na jihu středního Slovenska
Ladislav Bohuslav Bartholomeides (16. listopadu 1754 Klenovec - 18. dubna 1835 Ochtiná) byl evangelický kněz, učitel, národní buditel a všestranný učenec, autor prvních učebnic zeměpisu a přírodních věd na Slovensku. Knihy psal i ve slovakizované bibličtině (jazyk Kralické bible používali slovenští evangelíci až do 20. století), např. Hystorya o Ameryce vkazující, kterak byla skrze Krysstoffa Kolombusa a jeho Nasledowníky wynalezená, jakowé její přirozené Položení a Staw, jakowí Obywatelé a jak ji Ewropčané sobě podmanili. Do češtiny překládal antické spisy a v knize De bohemis Kishontensibus antiquis popsal česko-husitský původ obcí v oblasti Malohont na jihu středního Slovenska.
Tip na vycházky (ke 30. výročí sametové revoluce)
30. výročí sametové revoluce portál cesi.sk připomenul už v létě, vždyť kde jinde si ji připomenout než na místech, o nichž jsme před 30 lety ani netušili, že bychom se na ně jednou mohli podívat. Při vyhlídce z města to jsou zleva vrchol s rozhlednou Königswarte, dále zalesněný masív Hundsheimer Berg, Schlossberg se zříceninou hradu a výhled vpravo uzavírá zalesněný Braunberg viditelný také oproti hradu Děvín. Na jednom z nich jsme už historické české stopy našli (viz „Po stopách Přemysla Otakara II.“), tak jsme to zkusili i na dalších… (celý článek).
Nabídka Lázní Bělohrad
Lázně Bělohrad leží severně od Hradce Králové a místní sirné léčebné prameny se využívají od konce 19. století. Dnes zejména na léčení nemocí pohybového aparátu, neurologických, gynekologických a kožních nemocí. Základem činnosti Lázní Bělohrad, a.s., jsou původní Slatinné lázně, k nimž postupně přibyly Dětské lázně, Domov pro seniory Vitalita a nejnověji čtyřhvězdičkový spa hotel Strom života (Tree of life).
Nejmladší léčebné lázně s téměř mořskou vodou
Lázeňský dům Perla Lednice na jižní Moravě patří k nejmladším léčebným lázním v ČR. Vznikl v roce 2007 a po dvou letech získal statut léčebných lázní, jež využívají třetihorní jodobromový pramen, připomínající vlastnostmi mořskou vodu a získávaný z hloubky 1250 metrů ve formě solanky. Indikovány jsou zejména nemoci pohybového aparátu, neurologické, cévní a gynekologické. Novými atrakcemi lázní je vínoterapie a novinkou letošního roku konopné procedury.
Národnostní menšiny diskutovali o rozvoji občanské společnosti v SR
Předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná a tajemník Jiří Výborný byli přizváni na diskusní sezení fokusové skupiny národnostních menšin v rámci celostátního projektu zaměřeného na lepší poznání občasnké společnosti v SR, který zastřešuje Úřad zplnomocněnce vlády SR pro rozvoj občanské společnosti ve spolupráci s dalšímí mimovládními institucemi. Výsledky sociologického výzkumu mají být známy a zveřejněny přibližně za rok.
Legendární vojevůdce a diplomat
V listopadu 1454 Ladislav Pohrobek znovu povolal do Uher Jana Jiskru z Brandýsa (asi 1400 Brandýs nad Orlicí – asi 1469) na potlačení bratříků a vrácení spišských, šarišských a středoslovenských banských měst pod královskou správu. Už předtím ho v roku 1440 pozvala matka Ladislava Pohrobka královna Alžběta, aby jako nejvyšší královský hejtman chránil zájmy jejího nezletilého syna. Tehdy ovládl území od Váhu do Tater a sídlil v Košicích. Dohromady s přestávkami působil na území Slovenska 22 let. Na trenčínské hradní skále je mu věnován reliéf, jímž sochař František Ducháč-Vyskočil v r. 1921 nahradil původní reliéf Vítězné Hungarie z r. 1915.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve na svůj nejbližší program: v úterý 5. listopadu v 16 hod. promítne v kinu Mladosť (Hviezdoslavovo nám.) film „Dvanáct křesel“ (1933, r. Martin Frič a Michal Waszynski). Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Výročí prvního sympozia českých výtvarníků v SR
Ve dnech od 6. do 12. listopadu 1999 uspořádal Český spolek na Slovensku ve spolupráci s manželi Bachratými a dalšími partnery první malířské sympozium v prostorech Domu Slovenského fondu výtvarných umění v Banské Štiavnici, určený především výtvarníkům českého původu, žijícím na Slovensku. Plenéru pod názvem „Imprese Podzim/Jeseň 99“ se zúčastnili Blanka Votavová, Eva B. Linhartová, Věruna Mělčáková – Juneková, Jitka Bezúrová, Miloš Šimurda, PhDr. Bohumír Bachratý a jako host z ČR Zdeněk Hošek. Vytvořená díla byla následně vystavena v kavárně banskoštiavnického hotelu Bristol a později je české spolky vystavovaly v dalších městech. Reportáž z prvního přinesla Česká beseda v č. 12/1999. Manželé Bachratí ve spolupráci s českými spolky uspořádali ještě šest sympozií v různých lokalitách Slovenska.
Výročí vzniku SND
Družstvo SND jako soukromá „účastinárska spoločnosť“ vznikla 8. listopadu 1919 s cílem spravovat historickou budovu Městského divadla z r. 1886, v němž doposud účinkovali pohostinsky především maďarské a rakouské soubory, a v jejích prostorách vybudovat profesionální divadelní soubor. Jeho základem se stala Východočeská divadelní společnost Bedřicha Jeřábka, jež v té době úspěšně hostovala ve slovenských městech a první sezónu Slovenského národního divadla zahájila 1. března 1920 operou Bedřicha Smetany Hubička a o den později činoherní soubor uvedl Maryšu bratří Mrštíků.
Vzpomínka na moravského zemského prezidenta a jeho stopy na Slovensku
Životní osudy „hlavního služného“ (okresního náčelníka) po vzniku ČSR v Trmavě a později v Bratislavě a také posledního moravského zemského prezidenta JUDr. Jaroslava Mezníka (4. dubna 1884 Křižanov – 14. listopadu 1941 Brno) připomínají kopie článku, jež při příležitosti 100. výročí vzniku ČSR poskytla jejich bratislavská rodina Českému spolku Bratislava na zveřejnění spolu s rozhovorem s jeho synem (pramen kopií není uveden).
Výročí vzniku ČSR
Výročí vzniku společného státu si opět připomeneme tentokrát v pondělí 28. října opět v 17 hod. u Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka. Fotografie z předcházejících shromáždění jsou k dispozici v našem fotoarchivu, nejen z loňských oslav 100. výročí vzniku ČSR.
Výstava „Čriepky z dejín módy“ v Piešťanech
Český spolek v trnavském regionu a Umelecký súbor Lúčnica – Dom umenia Piešťany zvou na výstavu modelů historických oděvů na panenkách od Zdenky Mudrákové (ČR) pod názvem „Čriepky z dejín módy“ ve Výstavní síni Domu umění v Piešťanech. Vernisáž se uskuteční 3. října 2019 v 17 hod. a výstava, jež se koná v rámci 21. ročníku festivalu Piešťanské rendezvous 2019 a je realizována s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín 2019 a Ministerstva zahraničních věcí ČR, potrvá do 3. listopadu 2019.
Společná ústava znovu po dvanácti letech
Dvanáct let od rozpadu společného státu trvalo, než se čeští a slovenští politici znovu dohodli na společné ústavě. Z pověření prezidentů obou států premiéři Stanislav Gross a Mikuláš Dzurinda a ministři zahraničí Cyril Svoboda a Eduard Kukan podepsali v Římě 29. října 2004 spolu s představiteli dalších zemí EU návrh evropské ústavy. Několik zemí ji však nakonec neratifikovalo, a tak ji od 1. prosince 2009 nahradila Lisabonská smlouva.
Výročí Divadla Semafor
30. října 1959 bylo premiérou hry Člověk z půdy otevřeno v pražské ulici Ve smečkách Divadlo Semafor. Rozhovor s jeho spoluzakladatelem a dlouholetým předdstavitelem Jiřím Suchým přinesla Česká beseda v č. 6/1999, reportáž z jeho vystoupení na Slovensku také v č.7-8/2002.
Český písničkář a Slovensko
Kabaretiér a písničkár Karel Hašler (31. října 1879 Zlíchov – 22. prosince 1941 koncentrační tábor Mauthausen, Rakousko) se původně vyučil rukavičkářem, ale záhy utekl ke kočovnému divadlu, odkud vedla cesta přes velké scény v Brně a Lublani až na prkna pražského Národního divadla (1903-1915). Přesto stále vystupoval jako písničkář, a když byl z důvodu zmeškaného představení propuštěn z ND, stal se ředitelem kabaretu Rokoko, s nímž navštívil i některá slovenská města. Vystoupení Karla Hašlera v Bratislavě je doloženo 5. července 1919. Medailon umělce přinesla ČB v č. 10/1999.
Výročí tzv. Rotterdamského memoranda
V říjnu 1914 prof. T. G. Masaryk jako říšský poslanec navštívil Rotterdam, kde se setkal s britským novinářem Robertem W. Seton-Watsonem, který záznam ze setkání, v němž poprvé budoucí prezident ČSR naznačil projekt vytvoření společného čs. státu, poslal britskému Ministerstvu zahraničních věcí. Stejné myšlenky T. G. Masaryk formuloval na jaře 1915 v memorandu britské vládě Independent Bohemia, vážně se jimi však začali věnovat až v roce 1918, kdy bylo zachování habsburské říše už neudržitelné. Poprvé veřejně T. G. Masaryk přednesl myšlenku společného státu Čechů a Slováků v červenci 1915 na vzpomínkovém shromáždění krajanů ve Švýcarsku k 500. výročí upálení Mistra Jana Husa.
Výročí Univerzitní knihovny v Bratislavě
Univerzitní knihovnu jako tehdy jedinou vědeckou knihovnu na území Slovenska otevřeli 10. října 1919. O její vznik se zasloužil první ředitel (vládní komisař) Jan Emler (1. 8. 1877 Praha – 28. 5. 1951 Praha) s využitím fondů původní knihovny Alžbětinské univerzity (vznikla 13. října 1914, ale přednášky na třech fakultách začaly až v roce 1915, zanikla po vzniku ČSR), a zvláště soukromých sbírek. Ještě v r. 1919 prosadil vládní nařízení o povinných výtiscích, jež bratislavská knihovna do r. 1935 poskytovala i do Brna a Prahy. Když se v r. 1931 vrátil do Prahy, měla Univerzitní knihovna i jeho zásluhou téměř čtvrtmilionový fond včetně zvláštního oddělení slovenské literatury. Jeho nástupcem do roku 1939 byl dr. Josef Schützner (27.8.1888 Jindřichův Hradec – 17.12.1977 Praha). Součástí oslav jsou dvě výstavy k Měsíci česko-slovenské vzájemnosti, jež potrvají do 31. 10. 2019: na přízemí knihovny to je představení 14dílná série „Toulky českou minulostí“ a na 1. poschodí „Švejk v písme, obraze a vo filme“.
Po stopách Josefa Mánesa
Na sobotu 12. října 2019 připravil ČSB další poznávací zájezd tentokrát po trase zámek Čechy pod Kosířem, kde tvořil i Josef Mánes, Prostějov s prohlídkou Národního domu a zámek Tovačov. Průběh výletu tradičně dokumentoval Ing. Ladislav Bábíček, který poskytl našemu portálu následující snímky. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Moravané mezi Eskymáky
V rámci Kulturních večerů v úterý 8. října 2019 ČSB opět pozval publicistu Stanislava Motla, tentokrát s přednáškou o příslušnících moravské církve a jiných českých stopách v Grónsku, kterou tradičně doplnil svým filmovým dokumentem a následnou besedou o zážitcích, spojených s jeho přípravou, ale i o nejnovějších aktivitách při mapování českých a slovenských dobrovolníků ve španělské občanské válce koncem 30. let 20. století. Několik snímků z večera poskytl Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Vychází Informační bulletin ČSB č. 2 / 2019
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava, milí sympatizanti. Do rukou dostáváte náš další letošní bulletin s předpokládaným programem do konce tohoto roku. Věřím, že si z něho vyberete dle svého vkusu a že se spolu uvidíme na našich akcích. Zvlášť chci už předem upozornit, že v listopadu nás čeká pravidelná konference našeho spolku, na níž budeme hodnotit uplynulé období, ale zejména volit výbor na další dva roky. Budeme rádi, když i Vy přiložíte ruku k našemu společnému dílu, přihlásíte se nebo navrhnete nové členy našeho výboru, kteří přinesou nové podněty a myšlenky na obohacení naší činnosti...“. Těmito slovy začíná Informační bulletin ČSB č. 2/2019, jehož celý obsah si můžete přečíst zde.
Pozvánka do Univerzitní knihovny
Při příležitosti 100. výročí vzniku ČSR spustila Univerzitní knihovna v Bratislavě ve spolupráci s Ústavem politických věd SAV cyklus přednášek na téma „Osobnosti slovenké politiky“. Nejbližší panelová diskuse v rámci tohoto cyklu pod názvem „Dr. Emil Stodola - politik, právnik a politický mysliteľ“ je věnována dalšímu signatáři Martinské deklarace 1918 a uskuteční se v úterý 22. října 2019 v 16.30 hod. Přednáškovém sálu UKB (zvětšit pozvánku)..
Projektoval nejen školy a internáty
Architekt Jiří Švaniga (21. října 1924 Boskovice – 28. srpna 1988 Bratislava) přišel budovat poválečné Slovensko spolu s dalšími absolventy Vysoké školy technické v Brně v roce 1950. Zůčastnil se na více než 100 projektech, v řadě měst a obcí dodnes slouží typové budovy škol a internátů. Z množstvi administrativních budov uveďme alespoň jeho první projekt „Karpatia“ v Novém Městě nad Váhem, za nímž následovali např. v Bratislavě učňovská škola v Račianské ulici, internát SPŠCh, stanice první pomoci, vysokoškolské koleje v Horském parku a v Mlynské dolině, dělnický hotel v Dúbravce, dále teplárna v Seredi, sportovní hala Stará Turá, SUŠ v Partizánském, Pedagogická fakulta s kolejí v Trnavě, atd. Po letech v Stavoprojektu přešel do Státního projektového ústavu spojů Spojprojekt v Bratislavě. O jeho životě a díle psala Česká beseda v č. 2/2007.
Malíř a pedagog
Malíř Vladimír Kudlík (23. října 1939 Bzenec) vystudoval Pedagickou fakultu v Bratislavě a Brně, no usadil se v Dubnici nad Váhem. Kromě práce pedagoga se v malbě a kresbách věnuje zejména figurálním kompozicím, no jeho tvorba obsahuje i karikatury, ilustrace a plastiky. Jeho medailon přinesla Česká beseda
v č. 10/2003.
Výstava obrazů Jiřího Strachoty
Do 25. října 2019 je v Pálfyho paláci na Zámockej ul. v Bratislave výstava obrazů Ing. Jiřího Strachoty pod názvem „O zemi a ľuďoch“. Rodák ze Zlína je absolventem VUT v Brně, Letní akademie AVU v Praze a VŠVU v Bratislavě, opakovaně se zúčastnil i výstav organizovaných ČSB, naposledy letos v Banské Štiavnici a vloni v Bratislavě. Galerie je otevřena od pondělí do pátku od 14 do 18 hod.
Mistr devíti řemesel
Hudebník, etnograf, fotograf, filmař Karel Plicka (14. října 1894 Vídeň – 6. května 1987 Praha) začínal jako učitel, a Slovensko navštívil poprvé v roce 1914. Od roku 1923 se začal věnovat dokumentaci lidové kultury na Slovensku, souběžně studoval národopis a hudební vědy na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Koncem 20. let představil první poeticko-dokumentární filmy věnované folkloru, jež vyvrcholily v r. 1933 úspěšným filmem Zem spieva. Podílel se na organizování národopisných slavností (Turčiansky Sv. Martin, Tatranská Lomnica, Banská Bystrica, Sliač, Nový Smokovec, Trnava, Smolenice, Piešťany, Trenčianske Teplice, Detva atd.). Koncem 30. let působil na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě. Poté se vrátil do Prahy, kde v r. 1946 byl spoluzakladatelem FAMU, ale na Slovensko se stále vracel i ve své tvorbě (viz ČB č. 7/1995, 12/1999 nebo 5/2007). Jeho životu a dílu se v minulosti věnovalo muzeum v Blatnici.
Slovensku zůstal věrný
Herec a zpěvák Jaroslav Rozsíval (14. října 1924 Olomouc – 13. ledna 1996 Bratislava) pocházel z Moravy, ale mládí prožil na Oravě, kde byl jeho otec učitelem obchodní školy v Dolním Kubíně, i proto ovládal češtinu stejně jako slovenštinu. Od r. 1950 spojil svůj život s Divadlem Nová scéna v Bratislavě, hrál ve filmech jako Anděl na horách, Jánošík a dalších. Byl členem Společnosti bratří Čapků, v letech 1992-96 předsedou Kruhu přátel české kultury a od vzniku v r. 1993 aktivně spolupracoval se Spolkem Čechů na Slovensku (od dubna 1994 Český spolek na Slovensku). Nekrolog mu věnovala Česká beseda v č. 2/1996.
Autor Památníku Mistra Jana Husa v Brezové pod Bradlom
Jediná socha Mistra Jana Husa na Slovensku je v Brezové pod Bradlom. Akademický sochař František Fabiánek (14. října 1884 Boskovice – 3. prosince 1967 Brno) vytvořil tři podobné plastiky, dvě z nich byly instalovány v letech 1912 a 1914 v Hradci Králové (u kostela na Nezvalově ul. a v Sukových sadech), třetí z nich věnovala Kostnická jednota, ústředí čs. evangelíků v Praze evangelickému sboru v Brezové pod Bradlem, kde byla slavnostně odhalena 9. července 1922, koncem 80. let však v souvislosti s výstavbou sídliště přesunuta na současné místo v Husově parku na Hurbanově ul., kde byla znovu odhalena 29. června 1988.
Češi na cestách
V úterý 24. září ČSB pozval v rámci Kulturních večerů fotografa, cestovatele, kameramana a producenta Tomáše Hulíka (*1976 Praha), který se podělil s přítomnými svými unikátními snímky ze slovenské přírody i ze světa. Atmosféru večera zachytil Ing. Ladislav Bábíček. Přednáška s besedou se uskutečnila s finančním přispěním MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Poznávací zájezd na Moravě
V sobotu 14. září ČSB připravil další poznávací zájezd, tentokrát na trase zámek Bučovice, Hrad Buchlov a okrasná zahrada v Jalubí u Uherského Hradiště. Z množství fotografií, jež nám poslal Ing. Ladislav Bábíček, jsme vybrali alespoň část. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Stanislav Motl opět u nás
V rámci cyklu Kulturních večerů připravil ČSB v úterý 8. října přednášku publicisty Stanislava Motla s videoprojekcí o zajímavostech z naší historie. Začátek v 17 hod. v sále Csemadoku. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Spoluautor prvního slovenského baletu
Vývoj slovenského baletu je úzce spojen s osobností tanečníka a choreografa Stanislava Remara (pův. příjmení Švadlena, 7. října 1914 Písek – 19. července 2006 Košice). Po prvních úspěších na českých a německých scénách odešel v roce 1946 na Slovensko, kde do roku 1955 byl sólistou, choreografem i šéfem baletu SND, souběžně vyučoval klasický tanec na bratislavské konzervatoři a choreografii na VŠMU. Byl spoluautorem prvního slovenského baletu Orfeus a Euridyka, k němž vytvořil i libreto. Dalších dvacet let spojil s baletem SD v Košicích, kde rovněž působil jako pedagog. Popel umělcova těla byl na jeho přání rozptýlen ve Vltavě.
Kdy zakladatelé odevzdali žezlo následovníkům i na místní úrovni
První rok existence krajanského spolku zhodnotila 11. října 1994 regionální konference bratislavské organizace Českého spolku na Slovensku (ČSnS), jež se z původních sedmi zakladatelů v červnu 1993 rozrostla za necelý rok na celoslovenskou instituci, a poprvé zvolila 14členný výbor, jenž si ze svého středu zvolil 25. října předsedu dr. Ivana Broučka (krátce na to se funkce vzdal v souvislosti s návratem do ČR). Do té doby spolek vedl výbor složený ze zakladatelů Spolku Čechů na Slovensku pod vedením dr. ing. Jiřího Kozáka, jenž se na první celoslovenské Valné hromadě SČS 23. dubna 1994 stal čestným předsedou přejmenovaného celorepublikového Českého spolku na Slovensku a bratislavský spolek se stal jednou z regionálních organizací ČSnS.
Další poznávací zájezd
Tradiční poznávací zájezd připravil ČSB na sobotu 12. října tentokrát po trase Tovačov, Prostějov a Čechy pod Kosířem. Registrace s úhradou účastnického poplatku 6 a nečlenové 8 € bude na akci 24. září. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Žilinský architekt ze středních Čech
Architekt Evžen Hejtmánek (13. října 1929 Dolní Mokropsy/Černošice – 13. ledna 1994 Žilina) po prvních zkušenostech v Čechách nastoupil do Stavoprojektu v Žilině a tomuto městu zůstal věrný až do konce života. Kromě řady rodinných domů, jež odrážely novou linii v architektuře, se podílel na množství úspěšných návrhů, například odborářské zotavovny v Jasné, zdravotnické školy v Žilině, Domu knižní kultury v Bratislavě, domu služeb v Dolním Kubíně, Společenského domu ve Starém Smokovci, domů Horské služby a CHKO ve Vrátné, obytného souboru v Považské Bystrici, hotelu Park v Dolním Kubíně či obchodního domu Jednota v Púchově. Zúčastnil se také prací na urbanistických plánech v Martině a Púchově. Jeho profil přinesla ČB v č. 7-8/2007.
Sto let Univerzitní knihovny v Bratislavě
Spoločnosť priateľov Univerzitnej knižnice v Bratislave a Univerzitná knižnica zve na vzpomínkové shromáždění při příležitosti 100. výročí založení Univerzitní knihovny v Bratislavě pod názvem „Riaditelia UKB“ v úterý 1. října 2019 v 17 hod. v Seminárním sále na Klariské ul. O působení Dr. Josefa Schütznera (1931-1939) a Ing. Vincenta Kútika (1959-1986) pohovoří Matúš Kaščák a Kamila Fircáková, přednášku doplní známé operetní melodie v podání posluchačů bratislavské Konzervatoře.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve na svůj nejbližší program v úterý 1. října v 16 hod. promítne v kinu Mladosť (Hviezdoslavovo nám.) film „Nezbedný bakalář“ (1946, r. Otakar Vávra) jako vzpomínku na herce Otomara Korbeláře při příležitosti 120. výročí jeho narození. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Pozvánka na slavnostní koncert ke Dni české státnosti
U příležitosti Dne české státnosti a svátku svatého Václava velvyslanec České republiky s chotí zvou širokou veřejnost na slavnostní koncert chlapeckého pěveckého sboru Bruncvík v bratislavské Katedrále sv. Martina. Koncert se uskuteční v sobotu 28. září 2019 v 17 hodin. V příloze jsou pozvánka a program.
Češi na cestách
V rámci cyklu Kulturních večerů připravil ČSB v úterý 24. září besedu se známým fotografem, cestovatelem, kameramanem a producentem Tomášem Hulíkem (*1976 Praha) pod názvem „Češi na cestách“. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Za co průkopník českého komiksu nemůže
Grafik, ilustrátor, karikaturista, spisovatel, loutkař, ale i entomolog Ondřej Sekora (25. září 1899 Brno-Královo Pole – 4. července 1967 Praha) byl také propagátorem, trenér a rozhodčí rugby. Pocházel z učitelské rodiny a studia práva nedokončil a začal se naplno věnovat výtvarné činnosti a vzdělání si postupně doplnil na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a na studijním pobytu v Paříži. Založil časopis Sport, ale přispíval i do dalších, mimo jiné i kreslenými příběhy (průkopník českého komixu), jež později vydával i knižně. Tak se zrodily i jeho zřejmě nejznámější postavičky Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka, jež záhy po svém knižním zrodu dostaly i slovenská jména Ferdo Mravec a Chrobák Truhlík. Vzpomeňte na ně, až zase uslyšíte nářky „roduverných“ nad dabingem pohádek, možná právě ony stály na začátku této „bratrské“ tradice „vzájemně srozumitelných“ jazyků.
Vzpomínka na dirigenta bratislavského SOČR
Dirigent a hudební režisér Richard Týnský (vl. jm. Thierjung, 20. nebo 29. září 1909 Lvov – 30. října 1974 Brno) pocházel z rodiny carského důstojníka a ve svých patnácti letech narukoval do vojenské hudební školy v Praze, kde studoval křídlovku a housle. Ve 30. letech přišel do Brna, kde výuku na konzervatoři rozšířil o dirigování a skladbu, později začal sám vyučovat na JAMU. V letech 1949 až 1954 působil v Bratislavě, napřed pohostinsky, od 1951 jako šéf Symfonického orchestru Čs. rozhlasu, s nímž nastudoval a uvedl řadu skladeb slovenských autorů. Později jako šéf symfonického orchestru v Gottwaldově (Zlíně) často zval houslistu Aladára Móžiho a další bratislavské sólisty.
Sólista Slovenské filharmonie také aranžoval populární hudbu
Klavírista Miloš Váňa (25. září 1919 Nové Strašecí – 8. prosince 1964 Bratislava) absolvoval pražskou konzervatoř a začínal jako hudební pedagog v Rakovníku, od studií příležitostně vystupovali v rozhlasu. Po válce přijal místo sólového klavíristy v orchestru Čs. rozhlasu v Košicích, odud v r. 1954 přešel do bratislavského rozhlasu, kde také působil i jako hudební pedagog, korepetitor i jako sólista Slovenské filharmonie, v premiéře uvedl řadu skladeb slovenských autorů, kromě toho také aranžoval i populární hudbu.
Uhry byly Otci slovenského národa milejší
Kněz a politik Andrej Hlinka (27. září 1864 Černová – 16. srpna 1938 Ružomberok) sice podepsal Martinskou deklaraci o vzniku ČSR a známý je jeho výrok: „Povedzme otvorene, sme za orientáciu československú. Tisícročné manželstvo s Maďarmi sa nevydarilo.“ Avšak už po půl roce společný stát odmítal: „Za tento krátky čas nám násilnícki Česi spôsobili viac trápenia, ako Maďari za tisíc rokov. Teraz vieme, že Extra Hungariam non est vita (mimo Uhorska niet pre nás života).“ Nejvíce mu vadil odklon pražské politiky od katolické církve a podpora slovenských evangelíků, přestože sám jako mladý kněz také kritizoval církevní vrchnost. Článek o tomto období v souvislosti s jeho cestou po jihozápadních Čechách přinesla Česká beseda v č. 10/2005.
Životní jubileum hlavy státu
Prezident ČR Ing. Miloš Zeman (28. září 1944 Kolín) se dožívá životního jubilea. V letech 1990-92 byl poslancem Federálního shromáždění, 1996-98 předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 1998-2002 předsedou vlády ČR. K přání hodně zdraví a životních sil se připojují i bratislavští krajané, kteří ho mohli na vlastní oči vidět v prosinci 2017 při kladení věnců k soše T. G. Masaryka.
Zasloužil se o sídlo Univerzity Komenského
Prof. PhDr. Antonín Kolář (28. září 1884 Praha – 7. července 1963 Benátky u Litomyšle) po studiu na Karlo-Ferdinandově univerzitě působil jako profesor klasické filologie na gymnáziu v Praze a Novém Bydžově, po vzniku ČSR na Karlově univerzitě. Od roku 1922 přednášel latinu a řečtinu na Univerzitě Komenského, kde vybudoval seminární knihovnu, koncem 20. let byl děkanem Filozofické fakulty a později i rektorem. Napsal řadu odborných studií, překládal antické spisy. Rozhodující mírou se zasloužil o přidělení univerzitě rozestavěné budovy na Šafárikově náměstí, dnešní Auly Právnické fakulty. Začátkem 40. let musel univerzitu opustit a zbytek života prožil ve východních Čechách.
Fotosoutěž CzechTourism ke 30. výročí sametové revoluce
Zastoupení CzechTourism na Slovensku a společnost Pro.Laika zvou k účasti ve fotosoutěži věnované 30. výročí sametové revoluce s cílem „připomenout důležité události a stálou snahu lidí o to, aby Slovensko a Česko byly dobrým místem pro život“. Fotografie ze Slovenska a Česka, které jakýmkoliv způsobem zachytily Sametovou revoluci nebo události, které ji provázely, snímky, které za tři desetiletí dokumentují angažovanost lidí za spravedlnost, zlepšení situace v zemi nebo její zviditelnění, případně které ukazují změny, k nimž za posledních třicet let vývoje došlo je potřebné nahrát nejpozději do 30. září na webovou stránku fotoma.sk (zde), kde jsou další podrobnosti. Snímky vybrané odbornou porotou budou oceněny na vernisáži 30. října 2019 v galerii Pro.Laika.
Čeština na banskobystrickém gymnáziu
V září 1854 se katolické církevní gymnázium v Banské Bystrici změnilo ze čtyř na osmileté. Zasloužil se o to její mecenáš, místní biskup a pozdější první předseda Matice slovenské Štefan Moyzes, který pod vlivem Jána Kollára zpočátku prosazoval ideu československé národní a jazykové vzájemnosti a vyučovací jazyk českoslovenštinu, proto mezi pedagogy bylo i několik Čechů, kteří museli začátkem 60. let v důsledku sílící maďarizace školu opustit. V roce 1864 Š. Moyzes inicioval u Svaté stolice přesun svátku sv. Cyrila a Metoděje na 5. července i v Uhrách (v českých zemích to bylo v rámci oslav 1000. výročí v r. 1863 z popudu olomouckého arcibiskupa Fridricha von Fürstenberga, do té doby byl jejich příchod připomínán 9. března).
Tvořivé dílny na Klepáči
V sobotu 7. září uspořádal ČSB program pro děti i dospělé „Tvořivé dílny“ na téma Chraňme přírodu v areálu Klepáč na Železné studničce. Pod vedením výtvarníků Evy a Radka Bachratých děti vyráběli ozdobné zápichy do květináčů, ikebany z přírodních materiálů, draky, ke slovu přišlo i opékání špekáčků. Mnohých přihlášených zřejmě odradil ranní déšť, ale i v komornější sestavě vládla příjemná nálada. Fotografie z akce poslal Ing. Jan Bukovjan. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Výročí setkání krajanů s prezidentem V. Havlem
Na závěr dvoudenní návštěvy SR 18. září 1999 prezident ČR Václav Havel s chotí besedovali v Košicích na Bankově se zástupci Českého spolku na Slovensku, bratislavskou regionální organizaci na setkání zastupovala tehdejší předsedkyně MUDr. Jana Nohelová. O setkání podrobně informoval měsíčník Česká beseda.
Zpěvák „samotář“
Písně v podání Jakuba Smolíka (vl. jm. Jaroslav, 18. září 1959 Domažlice) se už v dnešním repertoáru slovenských rádií vyskytují jen výjimečně, přesto zůstává skutečností, jde o jednoho z nejproduktivnějších českých zpěváků konce 20. století. První country kapelu „Travaléři“ založil ještě na střední škole v polovině 70. let, ale později se jeho rozsah tvorby pohyboval od tvrdšího rocku přes „střední proud“ populární hudbu až po melodické balady. Po studiu na Ježkově konzervatoři v Praze v roce 1987 získal první větší ocenění „Duhová deska“ za nejúspěšnější píseň roku „Až se ti jednou bude zdát“. Koncem 90. let realizoval s Michalem Davidem několik projektů pro děti. Rozhovor s ním přinesla Česká beseda v č. 2/2005.
Osobnost československé i světové antropologie
Lékař, antropolog, cestovatel a spisovatel prof. MUDr. et PhDr. Vojtěch Suk, DrSc., (18. září 1879 Praha – 8. března 1967 Brno) patřil k významným bojovníkům proti rasové nerovnosti. Po studiích v Praze, Curychu a Bologni jeho poznávací cesty po Evropě pokračovaly před a za první světové války v jižní Africe, později i v severní Americe a na dalších kontinentech. Už před první světovou válkou prováděl výzkum na Podkarpatské Rusi, a do východních regionů první republiky se vracel i ve 30. letech. Založil Antropologický ústav v Brně, byl členem řady mezinárodních vědeckých společností. Své zbírky a knihovnu věnoval Náprstkovu muzeu v Praze.
Výročí firmy Baťa
Světoznámá značka Baťa vznikla 21. září 1894, kdy v moravském Zlíně sourozenci Antonín, Tomáš a Anna založili rodinnou firmu na výrobu obuvi. Výstavbou několika závodů například v Baťovanech/Partizánském nebo Svitu, ale i moderních obchodů firma v první polovině 20. století firma zanechala významnou stopu i na Slovensku.
Tenorista, který zahájil první sezónu SND
Operní zpěvák tenorista Leon Geitler (20. září 1884 Praha – 19. srpna 1933 Praha) původně studoval práva, ale nakonec zvítězilo divadlo. Působil v Plzni, Brně, Praze i Krakově a ve Vídni až se stal členem divadelní společnosti B. Jeřábka, z níž se začal formovat soubor SND. Vystoupil i v prvním představení SND, když v opeře B. Smetany „Hubička“ zpíval úlohu Lukáše, po čtyřech měsících však z Bratislavy odešel a vrtil se jen několikrát na pohostinská vystoupení.
Umělec s parametry Středoevropana
Architekt a malíř Mgr. arch. Jiří Mezřický (20. září 1939 Kolín) po studiu architektury na SVŠT v Bratislavě pokračoval na VŠMU a od 1965 žil v Rakousku. Dlouholeté zkušebnosti ze staveb a rekonstrukcí obytných i komerčních budov a jejich interiérů uplatnil po r. 1993 i na Slovensku při rekonstrukcích zejména bankovních domů na Slovensku (Banská Bystrica, Košice, Michalovce, Prešov), v roce 2004 měl v Bratislavě první výstavu obrazů a grafik na Slovensku. Jeho medailon přinesla Česká beseda č. 12/2004.
V hudebních stopách své matky
Profesorka bratislavské konzervatoře Ilza Vilímová-Kajetánová (22. září 1909 Maribor) vystudovala Hudební a dramatickou akademii v Bratislavě, kde učila i její matka klavíristka Emanuela Kajetánová (29. listopadu 1874 Vídeň – 4. května 1944 Bratislava), pocházející z české vídeňské rodiny, která se po působení ve Vídni, Krakově a Mariboru usadila v Bratislavě.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve na svůj nejbližší program v úterý 10. září, kdy v 16 hod. v sále Csemadoku (Nám. 1. mája 10-12, vchod nalevo) vystoupí dr. Čelko z Prahy s přednáškou „November 1989 a sprievodné udalosti“, věnovanou 30. výročí událostí roku 1989. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Oslavy 100. výročí připojení Podkarpatské Rusi k ČSR
Združenie inteligencie Rusínov Slovenska, Okrúhly stôl Rusínov Slovenska a Asociácia rusínskych organizácií Slovenska zvou při příležitosti 100. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu na slavnostní akt kladení věnců k pomníku T. G. Masaryka v úterý 10. září 2019 v 17 hod. na Náměstí T. G. Masaryka v Bratislavě (pozvánka).
Poznávací zájezd na jižní Moravu
Na sobotu 14. září ČSB připravuje další poznávací zájezd, tentokrát na trase zámek Bučovice, Hrad Buchlov, okrasná zahrada v Jalubí u Uherského Hradiště, sraz v 6.45 hod. na parkovišti na Šancové ul. (informace o volných místech na tel. 0908 814 880). Snímky z předcházejících zájezdů najdete v našem fotoarchivu. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Zakladatel moderní keramické tvorby na Slovensku
Všestranný výtvarník akademický sochař profesor Teodor Lugs (7. září 1919 Praha – 25. května 2000 Bratislava) původně měl studovat strojnickou průmyslovku, ale záliba v kreslení ho nakonec přivedla ke studiu na odborné keramické škole. Po válce v roce 1948 přišel vyučovat do Bratislavy na Školu uměleckého průmyslu, kde vychoval tři generace slovenských výtvarníků. Z veřejných děl lze připomenout plastiky ptáka a býka na Račianském mýtě nebo (žel, dnes zdevastovanou) fontánu na Jurigově náměstí. Jeho obraz „To jsou oni“ (na obr.) po jeho smrti vdova Eugenie Lugsová věnovala Zastupitelskému úřadu ČR v Bratislavě. Česká beseda o jejich tvorbě psala v č. 3/1999, 10/2000 a 3/2002.
Výročí SOSR
Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu (původně orchestr Radiojournalu v Bratislavě) byl prvním profesionálním slovenským symfonickým tělesem, které vzniklo z podnětu ředitele SND a hudebního ředitele bratislavského Radiojournalu Oskara Nedbala a začalo činnost 9. září 1929. První desetiletí jeho existence byl jeho dirigentem František Dyk (9. května 1902 Plzeň – 7. června 1974 Praha). Předtím působil v divadlech v Plzni, Českých Budějovicích a na Vinohradech v Praze. Po nuceném odchodu z Bratislavy stál na čele orchestru pražského (po válce Československého) rozhlasu v Praze.
Alma mater i slovenských výtvarníků
Dekretem císaře Františka I. byla 10. září roku 1799 založena Akademie výtvarných umění v Praze, s pravidelnou výukou se začalo následující rok. Zejména od konce 19. století, kdy byla zestátněna, a zvlášť ve 20. století na ní studovala i řada slovenských umělců. Česká beseda o tom blíže psala v č. 1/1999 a
12/2000.
Výročí Jiřího Načeradského
V létě 2014 Galerie moderního umění Danubiana Meulensteen Art Museum v Čunově věnovala více než stovce děl k nedožitému výročí prof. Jiřího Načeradského (9. září 1939 Sedlec - 16. dubna 2014 Praha). Umělec se po studiu pražské AVU věnoval zejména figurální a monumentální tvorbě, v letech normalizace se musel živit restaurováním historických fasád, v 90. se vrátil na AVU a přednášel I na brněnském VUT. Ke Slovensku měl silný vztah už z doby ZVS v Liptovském Mikuláši, často v SR vystavoval.
Osobnost slovenské rozhlasové a televizní tvorby
Spisovatel a scénárista Mgr. et MgA. Cyril Valšík (10. září 1939 Stará Boleslav) už od dětství přispíval do časopisů krátkými zprávami, ale i pohádkami a poezií. Po studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského absolvoval ještě pražskou FAMU. Vypracoval se na šéfredaktora časopisu Slovenské kúpele, ale proslavil se hlavně prací ve Slov. rozhlase, kde se od dramatizací a režie dostal i k vysoce hodnocené publicistické práci. Od r. 1970 rozšířil své půbiště i na Slov. televizi, kde byla oceněna řada jeho her, pořadů i filmů, po r. 1990 se přeorientoval na reklamní tvorbu.
Zasloužil se nejen o slávu Chirany
Ing. Miroslav Nerád (12. září 1914 Ostrava – 28. března 2009 Stará Turá) po studiích strojařiny v Brně za první republiky nastoupil do „škodovky“ v Dubnici nad Váhem, po válce na Povereníctvo priemyslu v Bratislavě, kde údajně navrhl současnou lokalitu Slovnaftu pro výstavbu náhradní rafinérie místo zničené Apolky. Koncem roku 1945 byl jmenován národním správcem firmy Michera ve Staré Turé, jež se pod jeho vedením stala základem n.p. Chirana jako předního výrobce přesné mechaniky a zejména špičkové zdravotní techniky. Pod jeho vedením se závody významnou měrou zasloužily o rozvoj měst Stará Turá (městem se stala v r. 1964) a Piešťany i v oblasti školství, kultury, sportu a dalších, inicioval výstavbu vysílače na Velké Javorině.
Výročí ocenění předsedkyně ČSB Ing. Hany Husenicové v Praze
Na pražské konferenci „Krajané a čeština“ ve dnech 10. až 12. září 2014, organizované Mezinárodním koordinačním výborem zahraničních Čechů, byla mezi oceněnými zástupci z řad krajanů za dlouholetou činnost pro krajanské komunity i tehdejší předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Hana Husenicová. Její příspěvek na konferenci pod názvem „Jak udržet češtinu“ byl publikován na stránce konference (v pdf).
Vzpomínka na významného ekologa
Ekolog a publicista doc. ing. Josef Vavroušek, CSc. (15. září 1944 – 18. března 1995 tragicky zahynul s dcerou Petrou v sedle Parichvost v Roháčích) původně vystudoval Strojní fakultu ČVUT a známým se stal účastí v Expedici Lambaréne, co ho přivedlo k aktivnímu zájmu o životní prostředí. Aktivity v této oblasti ho po r. 1990 přivedly do nejvyšší politiky. Jeho tragická smrt iniciovala vznik symbolického hřbitova obětem v Západních Tatrách v Žiarské dolině. Vzpomínku na něj zveřejnila Česká beseda už ve svém prvním čísle a také v říjnovém čísle ročníku 1996.
Iniciátor a první rektor Univerzity Komenského
Prof. MUDr. Kristán Hynek (15. září 1879 München – 11. ledna 1960 Praha) vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde i později působil jako pedagog. Po válce v r. 1919 přijel do Bratislavy spustit na původně plánované maďarské univerzitě lékařské studium, čím vznikla Univerzita Komenského. Jako profesor patologie a interny byl současně přednostou Interní kliniky LF a prvním rektorem. Podílel se i na vzniku protituberkulózních sanatorií ve Vyšných Hágách a ve Smokovci.
Tvořivé dílny „Chraňme přírodu“
ČSB připravila na sobotu 7. září ve 14 hod. program pro děti i dospělé „Tvořivé dílny“ na téma Chraňme přírodu v areálu Klepáč, VIII. mlýn na Vydrici, Železná Studnička (Cesta mládeže 5, bus č.43); děti mohou vyrábět ozdobné zápichy do květináčů, ikebany z přírodních materiálů, draky, k dispozici bude i ohniště na opékání špekáčků, malování na tvář nebo trampolína. Podobný program se s úspěchem uskutečnil už přede dvěma lety za účasti výtvarníků Evy a Radka Bachratých, pod jejichž vedením děti vyráběly draky a figurky z kaštanů a jiné ozdobné drobnosti, jak na svých snímcích zaznamenal Ing. Ladislav Bábíček. I letos prosíme účast dětí nahlásit předem na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení výtvarného materiálu a občerstvení. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Květa Fialová sa narodila na Slovensku a hrála i v Martině
Herečka Květa Fialová (1. září 1929 Velké Dravce u Lučence – 26. září 2017 Praha) se narodila v rodině příslušníka Finanční stráže a výtvarnice, který musel v r. 1938 opustit Slovensko. Po válce se rozhodla pro hereckou dráhu a po studiu JAMU v Brně hrála v 50. letech v Opavě, Českých Budějovicích, Kolíně a jednu sezónu i v Martině. Sehrála okolo dvě stě rolí ve filmech a televizních seriálech.
Výročí zlomového zákona pro krajany
Český zákon č. 194/1999 Sb., jímž se novelizoval zákon o státním občanství č. 40/1993 Sb. a který měl velký význam i pro řadu krajanů na Slovensku vstoupil do platnosti 2. září 1999. Přestože neodstranil všechny křivdy předcházející právní úpravy, znamenal výrazný posun ve vztahu České republiky vůči svým občanům, kteří po rozdělení federace zůstali žít na území SR. Tím se alespoň částečně splnil jeden ze základních cílů, který si vytýčil při svém vzniku v roce 1993 Spolek Čechů na Slovensku (od 1994 Český spolek na Slovensku a dnes transformovaný na jednotlivé regionální české spolky a další krajanská sdružení v SR), a jelikož mezitím došlo k stabilizaci i dalších problémových oblastí (zejména sociální, zdravotní a finanční povahy), těžiště krajanských aktivit se stále více přesouvá na kulturně společenské programy a turisticko-vlastivědné aktivity.
Mezinárodní Jánošík
Velkofilm polské režisérky Agnieszky Holland a její dcery Kasie Adamik „Jánošík - Pravdivá história“, v němž hlavní úlohu stvárnil mladý český herec Václav Jiráček měl v Bratislavě slavnostní premiéru 4. září 2009.
Básník bojoval za „štúrovce“ a seděl v Komárně
Josef Václav Frič (5. září 1829 Praha – 14. října 1890 Praha) chtěl prospět vlasti především jako romantický básník, avšak už jako student filozofie a mluvčí studentského spolku Slávie se zúčastnil bojů na pražských barikádách. Po potlačení povstání odešel do Chrovátska, odkud se se slovenskými vlastenci vrátil do horních Uher, aby pokračoval v boji za národní práva na straně štúrovských dobrovolníků, v oblasti Myjavy však byl zraněn a vrátil se do Prahy, kde pokračoval v politické činnosti a v r. 1851 byl za velezradu odsouzen na 18 let do vězení v pevnosti v Komárně, odkud byl po třech letech propuštěn na amnestii. Další roky prožil v cizině, než mu bylo povoleno dožít v rodišti. Svá díla podepisoval i pseudonymy M. Brodský nebo A. Hron (např. Slovenskou elegii v almanachu Máj 1859).
Překládal do češtiny
Evangelický kněz, spisovatel, historik a překladatel Bohuslav Tablic (5. září 1769 České Brezovo nedaleko Poltáru – 23. ledna 1832 Hontianske Moravce) studoval v Jeně, kde s Jurajem Palkovičem založil Societas Slavica. Jeho tvorba (např. Zpěv skalickým Zuzanám k svátku jejich jména, Světlo literního umění, Poezye. Paměti česko-slovenských básnířův ane veršovců, kteříž se buďto v Uherské zemi zrodili, aneb aspoň v Uhřích živi byli, Slabikář pro školy velebného Baňského okolí, Anglické múzy v česko-slovenském oděvu) se řadí k období osvícenského klasicizmu. Byl pravděpodobně prvním, kdo do češtiny přeložil monolog Hamleta Být či nebýt W. Shakespeara.
Od společné ekonomiky k celoevropské integraci
Posledním generálním ředitelem Stálého sekretariátu Rady celní unie se sídlem v Bratislavě, jež zanikla vstupem ČR a SR do Evropské unie v květnu 2004, byl ekonom prof. ing. Jaromír Císař, CSc., (5. září 1929 Olomouc) pozdější ministr české vlády (1998-2000). Rozhovor s ním na téma česko-slovenských hospodářských vztahů přinesla Česká beseda č. 6/2004.
Spoluzakladatel drůbežářské velkovýroby
Mezinárodně uznávaný zootechnik a genetik prof. ing. Anton Grom (7. září 1929 Nový Přerov – 24. února 1980 Nitra) spojil svůj život s VŠP v Nitře (dnes Poľnohospodárska univerzita), kde působil jako pedagog od 50. let, později i ve funkci ředitele Výzkumného ústavu chovu a šľachiteľstva hydiny v Ivance pri Dunaji.
Další setkání u T.G. Masaryka
Ve čtvrtek 15. srpna 2019 podvečer se na nedávno pojmenovaném Náměstí T.G. Masaryka (viz fotoarchív) uskutečnilo slavnostní odhalení názvu v současnosti nejmladšího bratislavského náměstí a současně tabule s citátem prvního československého prezidenta na jeho soše. K přítomným promluvili starostka městské části Bratislava – Staré Město Zuzana Aufrichtová a velvyslanec ČR Tomáš Tuhý... (celý článek).
Cesi.sk oslavuje narozeniny
Nejstarší krajanská webová stránka byla spuštěna v Bratislavě 12. června 2003. Od 1. srpna 2004 byl její obsah přesunut na doménu cesi.sk, která až do konce roku 2008 byla jediným volně dostupným zdrojem informací o Češích na Slovensku v minulosti a současnosti. Až dodnes představuje nejkomplexnější soubor těchto údajů, čemu podřídila i výběr nejzajímavějších nadčasových článků z měsíčníku Česká beseda (1995-2007). Kromě aktuálních informací o aktivitách krajanů a české kultuře v Bratislavě v posledních letech sestavuje unikátní kalendář jubileí významných událostí a osobností českého původu, jež na Slovensku zanechaly svoji stopu.
Tip na vycházky (ke 30. výročí sametové revoluce)
Kde jinde si připomenout 30. výročí sametové revoluce než na místech, o nichž jsme před 30 lety ani netušili, že bychom se na ně jednou mohli podívat. Při vyhlídce z města to jsou zleva vrchol s rozhlednou Königswarte, dále zalesněný masív Hundsheimer Berg, Schlossberg se zříceninou hradu a výhled vpravo uzavírá zalesněný Braunberg viditelný také oproti hradu Děvín. Na jednom z nich jsme už historické české stopy našli (viz „Po stopách Přemysla Otakara II.“), tak jsme to zkusili i na dalších… (celý článek).
Pozdrav českých výtvarníků Banské Štiavnici – městu kultury 2019
V sobotu 22. června 2019 uspořádal Český spolek Bratislava poznávací zájezd do Banské Štiavnice. Prohlídku města zorganizoval dr. Bohumil Bachratý, CSc., která nás na úvod provedl unikátní galerií moderního umění v prostorech Střední odborné školy služeb a lesnictví, hlavním cílem návštěvy však byla vernisáž výstavy „Pozdrav městu kultury“ v galerii historické budovy Berggericht. Tři desítky děl 17 současných autorů českého a moravského původu, žijících na Slovensku, symbolicky uvedli třemi díly malíře Jaroslava Augusty (1878 Humpolec – 1970 Banská Štiavnica) ze sbírek místní galerie. Výstava bude otevřena do 6. července 2019. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Vystoupení sboru Animatus
V úterý 25. června 2019 na závěr programu prvního letošního pololetí připravil Český spolek Bratislava vystoupení smíšeného sboru Animatus z Pezinka, který v pásmu nastudovaném ke 100. výročí vzniku Československa zazpíval ukázky vokální tvorby slovenských a českých autorů 20. století, včetně sborové úpravy několika populárních písní 30.-50. let. Snímky z horkého podvečera poslal Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Výročí Společnosti česko-slovanské
V srpnu 1829 vznikl na Evangelickém lyceu v Bratislavě studentský vzdělávací spolek Společnost česko-slovanská s cílem zdokonalování se v jazyce mateřském (tzv. biblická nebo kralická čeština sloužila slovenským evangelíkům jako bohoslužebný jazyk až do 20. století, proto ji ze začátku používal i Ľ. Štúr). Zakladateli byli Karol Štúr, Samo Chalupka, Daniel Lichard a Samuel Godra. Po roce 1834 se stal centrem národního obrození (v duchu romantizmu), kdy se do popŕedí kromě jazyka a kultury dostali otázky národní a politické. V letech 1835-37 byl předsedou Ľudovít Štúr, po 12. dubnu 1837 jeho činnost přešla pod Katedru reči a literatúry česko-slovanskej.
Básníci 19. století o Slovensku
„Začátkem měsíce srpna roku 1879. navštívil jsem po boku pěvce tatranského Adolfa Heyduka poprvé Slovensko, do něhož jsem již dávno před tím zalétal duchem,“ začíná kniha básníka a publicisty Rudolfa Pokorného „Z potulek po Slovensku“, která spolu s básněmi A. Heyduka (Cymbál a husle, Od Tater a Dunaje) výrazně zvýšila zájem české veřejnosti o Slovensko a národnostní útlak slovenského národa. „Účelem tohto spisu je zábavným způsobem seznámiti naše obecenstvo se Slovenskem i se Slovačí, a proto dávám mu formu jen cestopisu, vkládaje různé zajímavé episody.“
Výročí vzniku České družiny v Kyjevě
Už 8. srpna 1914 přijalo carské vojenské velení rozhodnutí využít ve válce české dobrovolníky. Devátého srpna na manifestaci krajanů v Kyjevě, organizované Společností J. A. Komenského (předsedou byl majitel obchodu s hudebními nástroji Jindřich Jindříšek 25. července 1857 Poniklá u Jilemnice – 28. srpna 1924 Praha) odzní výzva na boj za samostatnost českého národa. Jako první dobrovolník byl 14. srpna 1914 zapsán účetní továrny na zemědělské stroje Karel Cejp (1886 Miřetice u Chrudimi – 17. října 1938 Ostrava) a 20. srpna 1914 rozkazem velitele Kyjevského vojenského okruhu vznikla Česká družina, jejíž počet se rychle přiblížil k tisícovce příslušníků a stala se tak zárodkem příštích čs. legií. Po přísaze a posvěcení praporu se svatováclavskou korunou (dar moskevských krajanů) 28. září (11. října našeho kalendáře) byly její části využívany zejména k průzkumu v nepřátelském týlu na haličské frontě, na jaře 1915 na území dnešní SR v oblasti Medzilaborců a Bardějova (Zborova).
Rota Nazdar byla předchůdkyní čs. legií
Od 21. srpna 1914 probíhal u pařížské Invalidovny zápis dobrovolníků do cizinecké legie, z příslušníků Sokola mezi nimi ke 31. 8. 1914 vznikla rota (asi 250 mužů) pod vedením francouzského kapitána Sallé s neoficiálním názvem „Compagnie Nazdar“, jež se stala předchůdkyní čs. legií. Mezi prvními dobrovolníky byli například i výtvarníci F. Kupka a O. Gutfreund. Přísahu složili v Bayonne 13. 10. 1914 a bojů se poprvé zúčastnili koncem roku 1914. O první návštěvě pozdějšího velitele čs. legií gen. Vilém Stanovský ve svých vzpomínkách napsal: „Když se počátkem září 1915 objevil v lyonských kasárnách letecký poručík mluvící česky, M. R. Štefánik, vyvolal mezi našimi hochy velký zájem. Ten ještě vzrostl, když řekl, že hledá dobrovolníky pro letectvo, pro čs. eskadrilu, k jejímuž vytvoření dalo francouzské velení souhlas.“
Bratři Čapkové a Slovensko v létě 1919
V letech 1910 až 1923 MUDr. Antonín Čapek s manželkou Boženou působil jako lékař v lázních Trenčianske Teplice, kam za nimi od roku 1912 jezdili strávit letní měsíce jejich děti Helena, Josef a Karel. V létě 1919 Karel Čapek dokončil komedii Loupežník. Jeho čerstvě ženatý bratr Josef s manželkou Jarmilou přijeli do Trenčianských Teplic na svadební cestu, odkud pokračovali do Vysokých Tater, kde navštívili Štrbu, Smokovce a Tatranskou Lomnici, výstup na Rysy jim překazil sníh, zamýšlený výlet na Téryho chatu překazila přítomnost vojenské posádky (boje s Maďarskem). O vztahu bří Čapků ke Slovensku psala Česká beseda v č. 12/1998, 7-8/2002
dvakrát, 5/2005 a 7-8/2006.
Vzpomínka na Alfonze Muchu
O činnost našeho krajanského spolku projevil zájem pan Miloš Hovorka z jednoho z bratislavských knihkupectví a na úvod nabídl svůj článek k 159. výročí narození Alfonze Muchy. Samozřejmě, externí příspěvky rádi vítáme. I když náš portál se věnuje v první řadě osobnostem, spojených se Slovenskem, dodatečná vzpomínka na tvůrce prvních československých poštovních známek a bankovek si tuto pozornost určitě zasluhuje a těšíme se na další příspěvky.
Průkopník kubizmu v sochařství
Sochař Otto Gutfreund (3. srpna 1889 Dvůr Králové nad Labem – 2. června 1927 Praha) studoval v Bechyni, Praze i Paříži, kde se chtěl v létě 1914 usadit, ale už v srpnu se hlásil mezi prvními dobrovolníky do Cizinecké legie ve slavné Rotě Nazdar. Po válce se k tématu čs. legií vrátil například na průčelí pražské Legiobanky a také vytvoŕil znak Čs. obce legionářské. Začátkem 20. let vystavoval v rámci výtvarníků pražského Mánesa v Bratislavě a se skupinou „Tvrdošíjní“ v Košicích. V Nitře se zachovala jeho socha TGM z roku 1927, jež byla zásluhou českého spolku v Nitře reinstalována 10. března 2001 v zámku v Topoľčiankách.
Zakladatel slávy modranské majoliky
Heřman Landsfeld (12. srpna 1899 Malenovice u Zlína – 18. října 1984 Strážnice) sice pocházel z pekařské rodiny, ale zalíbení našel v keramice. Jako čtrnáctiletý se přišel učit vyrábět džbánky do hrnčířské dílny v Modře. Po válce se do Modry vrátil a rychle se vypracoval na vedoucí osobnost Slovenské majoliky, jím sestavený vzorkovník se používá dodnes. Věnoval se také vykopávkám a studiu původní lidové a habánské keramiky na západním Slovensku a na Moravě. V roce 1938 se spolupracovníky nastudoval v rámci masopustního plesu scénky o zvycích tradičních výrobců keramiky, co inspirovalo skladatele Gejzu Dusíka ke složení operety „Hrnčiarsky bál" (libreto P. Braxatoris). Po r. 1939 se s manželkou uchýlil do Strážnice, kde také zemřel, pochován je v Modře.
Budovatelka slovenské pediatrie
Prof. MUDr. Jaroslava Michaličková, DrSc., (12. srpna 1914 Praha – 29. října 1993 Bratislava) od ukončení Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě pracovala na dětské klinice, kde se věnovala zejména problematice dýchacích nemocí u dětí. Po válce se nejprve jako odborná asistentka věnovala výchově mladých pediatrů, jichž byl na Slovensku nedostatek, následně přispěla ke vzniku specializovaného pediatrického studia na LF od 1952, kdy se stala také přednostkou II. dětské kliniky, na jejímž čele stála až do r. 1984.
Archiv: Cesi.sk v pozornosti TASR
Desátým narozeninám našeho portálu v roce 2014 věnovala Tlačová agentura SR krátkou zprávu, před níž redaktor TASR Erik Mader požádal editora o „pár viet, v ktorých by ste zhodnotili 10 rokov webu cesi.sk ako hlavného webu českej menšiny na Slovensku“. Pro přesnost uvádíme celý rozhovor, z něhož část ve zprávě použil, v původním znění.
Výročí vzniku československých legií
První zárodky budoucích československých legií vznikly záhy po vypuknutí Velké války. Už 1. srpna 1914 ve Francii vznikla v rámci Cizinecké legie první vojenská jednotka dobrovolníků, později podle pozdravu přezývaná rota Nazdar, jež se stala předobrazem čs. legií na západním frontu. Krátce nato nezávisle byla 20. srpna 1914 v Kyjevě založena Česká družina, sdružující Čechy a Slováky v Rusku, jež se stala základem pozdějších československých legií na ruské frontě.
Rozloučení s Mgr. Pometlem
V úterý 16. července velvyslanec ČR Tomáš Tuhý pozval na velvyslanectví polsance NR SR, zástupce Univerzity Konštantína Filozofa z Nitry a další partnery včetně zástupců krajanských sdružení z Bratislavy, Liptova a Žiliny na rozlučku s Mgr. Ondřejem Pometlem, jemuž koncem července končí pracovní pobyt v Bratislavě. Předsedkyně Českého spolku Bratislava ocenila jeho mimořádný přínos na zlepšení spolupráce zastupitelského úřadu s krajany, zvláště jeho účast na řadě krajanských programů. Například na naší stránce jsme informovali o jeho zajímavých besedách s krajany v letech 2016 a 2018.
Všestranný umělec zasvětil svůj život Slovensku
Malíř, středoškolský profesor, divadelní a filmový reřisér, scénograf František Kudláč (22. července 1909 Horní Heršpice u Brna – 1. prosince 1992 Bratislava) po studiích v Praze působil od 30. let mimo jiné v Dolním Kubíně, Kremnici a Martině, kde pracoval v Matici slovenské a byl prvním stálým režisérem Slovenského komorního divadla. V Bratislavě pracoval jako režisér Nové scény i Slovenského národního divadla. Při divadelní práci si sám navrhoval scénu. Kromě toho tvořil tvořil krátké filmy o umění, jeho celovečerní dokument o Mistru Pavlu z Levoče získal 1955 první cenu na festivalu v Benátkách. Česká beseda o jeho tvorbě psala v č. 4/2004 a 3/2006.
Vznik Slovenské národní galerie
Malíř, typograf, scénograf, výtvarný kritik a historik umění Karel Šourek (28. července 1909 Praha - 29. března 1950 Praha) byl uznávaným publicistou v oblaszi umění. Od 30. let se také věnoval výzkumu a záchraně uměleckých památek na Slovensku. I proto byl po válce jmenován profesorem estetiky v Bratislavě a prvním ředitelem Slovenské národní galerie, o jejímž založení rozhodla Slovenská národní rada v červenci 1949 (zákon č. 24 z 29. 8. 1948). Stačil však jen vypracovat její koncepci, před nástupem do funkce zemřel. Po jeho smrti v čele galerie stálo šestičlenné kuratorium, které zorganizovalo putovní výstavu starého umění a novým ředitelem SNG se stal až v roce 1950 ředitel pražské Národní galerie Vladimír Novotný (11. ledna 1901 Unhošť - 2. srpna 1977 Praha).
Pozvánka na výstavu
Do 28. července je v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě otevřena výstava pastelů naší členky výtvarnice Evy Linhartové Bachraté pod názvem „Tóny léta“. Galerie sídlí v prostorách bývalého renesančního zámku na Vratislavově náměstí a v letní sezóně je otevřena od úterý do neděle (s výjimkou státních svátků) v době od 9 do 17 hodin.
Nabídka Nadace Dagmary a Václava Havlových
Společnost Elton hodinářská v Novém Městě nad Metují a Nadace Dagmary a Václava Havlových Vize 97 připravili limitovanou edici náramkových hodinek, věnovaných nedožitým 80. narozeninám posledního československého a prvního českého prezidenta. Koupí hodinek zákazník přispěje na charitativní činnost Nadace, zejména na rekonstrukci kostela sv. Anny, známého jako kulturní centrum Pražská křižovatka. Zájemci o některé ze tří luxusních vyhotovení se mohou obrátit na e-mail: ales.vernar@prim.cz.
Uznávaný hlasový pedagog prožil půl století na Slovensku
Hudebník, zpěvák, hlasový pedagog a léčitel František Tugendlieb (20. července 1929 Hranice na Moravě – 12. dubna 2011 Hranice) začal hrát na klarinet a saxofon během studií ve Velké Británii, po válce zpíval v opavské, později banskobystrické opeře. Když mu na Moravě zakázali hrát džez, odejel na Slovensko, kde působil v bratislavském kabaretu Tatra Revue. Mnohem více než zpěváka a hudebníka ho však proslavily nové přístupy v hlasové pedagogice, jež zachránily hlas mnoha zpěvákům i populární hudby. Od 70. let se věnoval i léčitelství, po smrti manželky a rozpadu republiky se vrátil na Moravu.
Stál při zrodu martinského divadla
Rudolf Slezák (20. července 1879 Jasenná u Zlína – 19. února 1965 Martin) byl ochotnický divadelník, režisér a malíř kulis, od roku 1910 žil v Martině.
Lékař a spisovatel
Spoluzakladatel a první předseda Regionální organizace ČSnS na Spiši MUDr. Antonín Polách (21. července 1959 Nový Jičín) po studiu lékařství na Univerzitě Palackého v Olomouci nastoupil na Vysokou leteckou školu v Košicích, poté na internu NsP v Popradě, odkud ho osud zavedl až do štýrského Stolzalpe v Rakousku. Kromě medicíny mu učarovaly historické romány, do literatury vstoupil v roce 1990 románem „Stín Persepole“ z období perské říše. Česká beseda publikovala ukázku z díla „Mezi císařem a papežem” o průběhu koncilu v Konstanzi, dále o něm psala v č. 1/1995, 7-8/1997, 10/1998 a 7-8/2005. Přejeme hodně zdraví a tvůrčích sil.
Následovník M. R. Štefánika
Vojenský letec Bedřich Starý (10. července 1894 Sobiňov u Chtěboře – 5. dubna 1972 Sobiňov) odešel za prací do Francie, kde po vypuknutí Velké války narukoval k cizinecké legii do slavné roty Nazdar a v prosinci 1915 se na výzvu podporučíka M. R. Štefánika zapsal s dalšími třemi českými legionáři do letecké školy. Válku skončil ve funkci nadporučíka s řadou vysokých vyznamenání a jeho eskadrila byla přiřazena nově vzniklé čs. armádě. Už v červnu 1919 byla nasazena ve Vajnorech proti maďarské armádě, jíž zničili obrněný vlak operující mezi Novými Zámky a Parkáněm (dnes Štúrovo). Následně se stal velitelem leteckého pluku ve Vajnorech, později se věnoval výchově letců na Moravě a v Čechách.
Uznávaný skladatel začínal jako korepetitor v SND
Dirigent, skladatel a publicista Iša Krejčí (vl. jm. František, 10. července 1904 Praha – 6. března 1968 Praha) vystudoval hudební vědu a historii na Karlově univerzitě a souběžně i pražskou konzervatoř. Na začátku kariéry působil jako hudební kritik, později začal psát scénickou hudbu pro divadla včetně Osvobozeného a Národního. V letech 1929 až 1932 byl korepetitorem v SND, odkud se vrátil do pražského ND, s nímž je spjata velká část jeho života. Kromě jevištní hudby skládal concertina, orchestrální a komorní skladby.
Zakladatelka slovenského archivnictví
PhDr. Marie Jeršová – Opočenská (11. července 1899 Praha – 14. února 1978 Praha) souběžně se studiem filozofie a historie na Kralově univerzitě absolvovala i novou Státní archívni školu, neboť práce v archívech jí umožňovala přívýdělek na studium. Po ukončení studií v r. 1924 odjela na studijní stáž do Vatikánských archivů, kde se zabývala i slovenskými dějinami, v čem pokračovala i ve Vídni. V r. 1929 ji přijala Správa Muzeální slovenské společnosti jako první profesionální archivářku na zpracování fondů v Martině, čemu se věnovala po tři desetiletí a výsledky své činnosti publikovala i knižně. Přestože poslední roky života strávila v Praze, pochována je po boku svého manžela v Bystřičce. O jejím dramatickém životě psala ČB v č. 2/2000.
Stopy Petra Parléře vedou i na Slovensko
Po smrti Matyáše z Arrasu pověřil Karel IV. pokračovat ve výstavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě kameníka a stavitele Petra Parléře (? 1332-33 Gmünd nebo Kolín nad Rýnem – 13. července 1399 Praha). K jeho dílům patŕí i Staroměstská mostecká věž u Karlova mostu, zahájil též výstavbu chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Jeho žáci pokračovali v jeho stylu i v řadě slovenských měst – Spišská Nová Ves, Bratislava, Kremnica, Košice.
Moravská otázka
Historik prof. PhDr. Josef Válka, CSc. (13. července 1929 Borač/Podolí u Tišnova – 13. května 2017 Brno) patřil mezi významné a mezinárodně uznávané osobnosti české historické vědy. V letech normalizace, kdy nesměl přednášet, pracoval v Historickém ústavu, na Masarykovu univerzitu v Brně se vrátil po roce 1990. Česká beseda publikovala v č. 7-8/1996 jeho příspěvek, věnovaný moravské problematice, jako reakci na uznání moravské národnostní menšiny na Slovensku, podrobnější statistické údaje o ní jsou v rubrice „Češi v SR – statistika“.
Stavěl věžáky, školy, kino
Ing. arch. Alois Daříček mladší (1. července 1929 Liboš u Olomouce – 11. července 1972 Bratislava) studium na ČVUT dokončil v r. 1952 na SVŠT v Bratislavě. V 50. letech se podílel na směrném plánu rozvoje Bratislavy, úpravy okolí Hradu a Podhradí, bytových domech na Krížné a škole na Vazovově ul., v Trenčíně navrhoval školu a sídliště Dlhé Hony, terasovou zástavbu v Humenném, svobodárnu v Partizánském, kino v Nové Dubnici. Čtrnáctipodlažní věžáky v Karlově Vsi odstartovali výstavbu podobných bytových domů i v dalších slovenských městech. Se sochařem J. Kulichem spolupracoval na památnících J. Krále ve Zlatých Moravcích nebo SNP ve Zvolenské Slatině.
Pozvánka na odhalení pamětní tabule
„Vážení členovia českých spolkov na Slovensku, po vzniku Československa v roku 1918 sa začal proces príchodu českých vojakov a vzdelancov na Slovensko. V oblasti východného Slovenska sa aj z nich sformovala skupina, ktorá sa významnou mierou zaslúžila o objavy a prieskum v Jasovskej jaskyni. Pri tejto príležitosti sa slovenskí a českí jaskyniari rozhodli odhaliť pamätnú tabuľu, ktorou sa uctí pamiatka týchto nadšencov, ktorí venovali svoj voľný čas a energiu prieskumu podzemia,“ napsal nám předseda Slovenské speleologické společnosti Peter Holúbek ze Slovenského muzea ochrany přírody a jeskynářství v Liptovském Mikuláši a přiložil dobový záznam. Odhalení se uskuteční ve středu 3. července 2019 ve 13 hod.
Leoš Janáček a Slovensko
Hudební skladatel Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Ostrava) vycházel ve své tvorbě z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Napsal devět oper a množství skladeb symfonické, komorní a písňové tvorby. Na fonografické válečky zaznamenal kolem sto padesáti původních písní slovenských zemědělských dělníků, pracujících na jihu Moravy a poté z oblasti Těrchové. Česká beseda o jeho vztahu ke Slovensku psala v č. 9/1998 a 10/2006.
Karel Hašler v Bratislavě
Kabaretiér a písničkár Karel Hašler (31. října 1879 Zlíchov – 22. prosince 1941 koncentrační tábor Mauthausen, Rakousko) se původně vyučil rukavičkářem, ale záhy utekl ke kočovnému divadlu, odkud vedla cesta přes velké scény v Brně a Lublani až na prkna pražského Národního divadla (1903-1915). Přesto stále vystupoval jako písničkář, a když byl z důvodu zmeškaného představení propuštěn z ND, stal se ředitelem kabaretu Rokoko, s nímž navštívil i některá slovenská města. Vystoupení Karla Hašlera v Bratislavě je doloženo 5. července 1919.
Zanechal budovy po celém Slovensku
Architekt Jindřich Merganc (7. července 1889 Žamberk - 28. února 1974 Bratislava) pocházel z rodiny obuvníka, přesto vystudoval malbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze odkud přešl na studia architektury. Po I. světové válce nastoupil na Ministerstvo veřejných prací v Bratislavě a do roku 1922 založil s Otmarem Klimešem vlastní architektonický ateliér. K jeho dílům patří například úprava dunajského nábřeží, řada rodinných vil i obytných domů, úřední budovy v Galantě, Piešťanech, Novém Městě nad Váhom, Lučenci a Nitře, hydroelektrárny v Jelenci, Starých Horách a Ladcích, kostel v Lieskovém, školy v Nitře, Bysřičce, Sabinově, Dlhé Lúce, Strážkách, Dolních Hamrech, Penzijní ústav (dnes sídlo SAV) v Bratislavě, Památník padlým v Žilině a za vrchol jeho tvorby je považováno Kochovo sanatorium v Bratislavě. Česká beseda o jeho díle na Slovensku psala v č. ČB v č. 5/1996 a 9/1999.
Češi a Slovenská republika rad
Československé vojenské jednotky tvořené legionáři vytlačili 7. července 1919 definitivně maďarská revoluční vojska z území Slovenska, čím skončila Slovenská republika rad (SRR). Na jejím čele stál novinář Antonín Janoušek (22. srpna 1877 Nymburk – 30. března 1941 Moskva), který se jako dopisovatel v Budapešti zapojil do komunistického převratu a po vpádu maďarských rudých gard na území ČSR 20. června 1919 jako předseda Revoluční vládní rady v Prešově vyhlásil SRR.
Písně nejen první republiky
V rámci Hudebních večerů připravil ČSB na úterý 25. června vystoupení smíšeného sboru Animatus z Pezinka s českými, moravskými a slovenskými písněmi 30. až 70. let 20. století. Koncert ve společenském sálu Csemadok začne v 17 hod. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Rozdělené srdce „valašské cérky“
Zpěvačka a herečka Jarmila Šuláková (provdaná Schmidtová, 27. června 1929 Vsetín – 11. února 2017 Vsetín) se stala ikonou valašského a moravského folkloru, nebránila se ani modernějšímu pojetí lidových písní a populární hudby. Česká beseda s ní přinesla krátký rozhovor z piešťanského festivalu Country Loděnice.
Výročí Univerzity Komenského
Univerzita Komenského v Bratislavě byla založena 27. června 1919. Na jejím počátku stál profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze MUDr. Kristián Hynek. Původní Alžbětinská univerzita sice vznikla v roce 1912, první přednášky však začaly až koncem roku 1918, záhy však skončily, protože po připojení Bratislavy k Československé republice většina maďarských profesorů a personálu z města odešla. Budovu Rektorátu na Šafárikově náměstí projektoval arch. František Krupka ze Skutče původně (1925) jako státní obchodní dům až těsně před dokončením (1934) bylo rozhodnuto o sídle univerzity.
Výročí první transformace českých spolků v SR
Pod názvem Český spolek na Slovensku Ministerstvo vnitra SR 28. června 1994 zaregistrovalo změnu stanov původního Spolku Čechů na Slovensku (pod stejným ev. číslem registrovaného 17. června 1993). V průběhu necelého roku totiž vznikly další pobočky SČS v Trnavě, Košicích, Trenčíně, Žilině, Nitře a Zvolenu, a jejich zástupci na Valné hromadě SČS v dubnu 1994 rozhodli o změně názvu a vzniku regionálních organizací (RO) ČSnS. Jednotný celoslovenský spolek fungoval až do jara 2005, kdy jeho vedení iniciovalo přeměnu RO na samostatné lokální české spolky.
Vzpomínka na geniálního dirigenta
Před sto lety se narodil houslista, skladatel a zejména dirigent Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory u Kolína – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, Švýcarsko). Syn houslového virtuóza Jana Kubelíka už rok po dokončení studií na pražské konzervatoři dirigoval Českou filharmonii, jejímž uměleckým ředitelem se stal už ve 28 letech (v roce 1942). S ní také zahajoval a ukončil První ročník Pražského jara v r. 1946. Po r. 1948 působil jako šéfdirigent špičkových světových orchestrů v Chicagu, Londýně, Vídni, Mnichově atd. S Českou filharmonií vystoupil v bratislavské Redutě 28. a 29. května 1938.
Životní jubileum Nadi Urbánkové
Stříbrnou Bratislavskou lyru si v roce 1969 si vyzpívala zpěvačka a herečka Naďa Urbánková (vl. jm. Naděžda Balabánová, 30. června 1939 Nová Paka) s písní Mosaznej džbán (Jindřich Brabec / Jiří Aplt). Ve své době prolomila společenské bariéry a stala se módní ikonou velkých brýlí. Česká beseda
s ní přinesla dvakrát rozhovor z piešťanského festivalu Country Loděnice v letech 2006 a 2007.
Výstava fotografií členů českých spolků
Předseda Českého spolku v Žilině Ing. Svatopluk Pach zve na výstavu fotografií členů českých spolků na Slovensku, která je až do konce června instalována ve spolupráci s „Československým kulturním centrem“ ve výstavním prostoru „Galerie na půdě“ v Muzeu Podhradí naproti zámku v Buchlovicích. Výstavy, vyhlášené vloni ke 100. výročí vzniku ČSR, se zúčastnilo devět autorů z pěti Českých spolků v SR.
Červnový poznávací zájezd na Moravu
Na sobotu 8. června připravil ČSB další poznávací zájezd na Moravu, tentokrát na trase Nový Jičín a zámek Kunín. Několik záběrů z úspěšné akce poslal Ing. Jan Bukovjan.. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Náměstí T. G. Masaryka v Bratislavě
„Konečně,“ znělo opakovaně ve čtvrtek 13. června vyzdobeným prostorem před Slovenským národním muzeem. Sen, o němž se na tomto místě hovořilo už několik desetiletí, se nakonec přece jen stal skutečností. Prostor na části Vajanského nábřeží je od 15. června oficiálně pojmenován Náměstí T. G. Masaryka, čímž se Bratislava připojila k množství měst světa, kde jméno prvního československého prezidenta drží už dlouhá léta ve vážnosti. Fotopostřehy ze slavnostní události nabízíme v našem fotoarchívu. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v čevnu na dvě projekce do kina Mladosť (Hviezdoslavovo námestie): V úterý 11. června v 16 hod. na film „Dva týdny štěstí“ z roku 1940 (režie Vladimír Slavínský, od jehož úmrtí uplyne 70 let). Týden nato v úterý 18. června v 16 hod. se bude promítat film „Hotel pro cizince z roku 1966 (režie Antonín Máša) jako vzpomínka na herce Petra Čepka k 25. výročí jeho skonu. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Výročí krajanských kontaktů s MZV ČR
Až 21. června 1994 byl ustanoven Ministerstvem zahraničních věcí ČR samostatný Odbor pro krajany a nevládní styky, jehož prvním ředitelem se stal dr. Petr Kolář, který se 1. října 1994 v Bratislavě poprvé setkal i s představitelem tehdejšího Českého spolku na Slovensku Ing. Petrem Stahlem, s nímž jednal o záměrech slovenských krajanů a podpoře jejich aktivit ze strany MZV ČR. Odbor dnes působí pod názvem Oddělení zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti.
Z písaře uznávaným uherským a evropským diplomatem
Jan Filipec (1431 Prostějov – 17. nebo 28. června 1509 Uherské Hradiště) pocházel z rodiny řemeslníka, ale už jako písař moravského zemského správce projevil nevšední nadání a znalosti, díky nimž ho uherský král Matyáš Korvín jmenoval varadínským biskupem (Oradea), a jeho služeb využívali Korvínův syn Jan nebo Vladislav Jagellonský, v jejichž službách procestoval řadu evropských zemí, aby řešil královské zásnuby i mírová jednání. Jako správce olomouckého biskupství podporoval kostely (např. farský sv. Michala ve Skalici), kláštery i tiskárny. I jeho zásluhou se čeština ve středověku používala v korespondenci několika panovnických dvorů.
Jubileum Václava Fischera
„Dvojí občanství by mělo být úplnou samozřejmostí mezi Českou republikou a Slovenskem,“ uvedl podnikatel v oblasti cestovního ruchu a letecké dopravy, pozdější senátor, ing. Václav Fischer (22. června 1954 Praha) v rozhovoru pro Českou besedu č. 5/1999. Na Slovensku rovněž podporoval kulturní aktivity a charitativní projekty ve prospěch dětí z dětských domovů.
Výstava českých a moravských výtvarníků v Banské Štiavnici
Český spolek Bratislava ve spolupráci s manžely Bachratými připravil další výstavu výtvarníků českého a moravského původu, žijících na Slovensku pod názvem „Pozdrav českých výtvarníků Banské Štiavnici – městu kultury 2019“. Na vernisáž 22. června organizuje turistický zájezd spojený s prohlídkou pamětihodností města (sraz v 7 hod na parkovišti na Šancové ul., účastnický poplatek 5 € lze uhradit na akci 30.4.). Výstava volně navazuje na úspěšnou loňskou výstavu k 100. výročí vzniku ČSR a 25. výročí ČSB v Bratislavě. Vernisáž v budově Berggericht Slovenského banského muzea na Nám., sv. Trojice se uskuteční v 16 hod. Ve středu 26. června v 16 hod. se koná komentovaná prohlídka výstavy. Výstava potrvá do 6. července. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Autor původní sochy na Dukle
Sochař Jan Adolf Vítek (23. června 1899 Polná u Jihlavy – 18. července 1950 Praha) vystudoval AVU pod vedením Jana Štursy a Bohumila Kafky a věnoval se především figurální tvorbě. Jeho nejznámějším dílem na Slovensku je vítězný návrh sochařské výzdoby památníku na Dukle (projekt arch. J. Grus, základní kámen položili 6. října 1947). Původní socha čs. vojáka z roku 1949 tam však nevydržela dlouho, v 50. letech ji nahradilo sousoší Josefa Malejovského znázorňující děvče odevzdávající kyticu sovětskému vojákovi. I to však v roce 1964 nahradilo sousoší „Žalujem“ od Jána Kulicha. Až v roce 2014 při příležitosti 70. výročí dukelské operace se do památníku vrátila 345 cm vysoká kopie původní sochy (autor Peter Meszároš).
Brno a jižní Morava na začátku letní turistické sezóny
Novinky a zajímavosti letošního roku v Brně a na jižní Moravě, kde návštěvníci ze Slovenska, jsou dlouhodobě nejpočetnější, prezentovali v Bratislavě zástupci Jihomoravského kraje a jeho metropole. Jedním z letošních lákadel je nabídka festivalů všech žánrů, od současného baletního festivalu Dance Brno (do 24.6.) až po cyklus koncertů před velkým mezinárodním festival Janáček Brno 2020. Červenec bude vyhrazen festivalu Mendel je..., připomínajícímu odkaz světoznámého vědce, akcí srpna je pravidelná Velká cena motocyklů. Jižní Morava zve na folklorní festivaly nebo turistické a cyklostezky podél Dyje a Moravy.
Čeští sadovníci na Slovensku
V rámci pravidelných Kulturních večerů ČSB v úterý 28. května uspořádal přednášku Ing. Ivana Šembery, CSc., na téma „Čeští sadovníci na Slovensku 1918-1948“, kterou – jak v úvodu připomenul – prezentoval vloni na setkání v Luhačovicích. Zvláště se věnoval osobnostem, jejichž dílo v podobě zámeckých parků, arboréta nebo městské zeleně je dodnes uznávané, jako byli V. Strnad (Topoľčianky), J. Krupička (Malacky, Veľké Leváre, Stupava, Palárikovo), J. Mišák (Mlyňany, Bratislava), prof. dr. F. Nábělek (Botanická zahrada v Bratislavě) nebo E. Šmidt (Janova Ves, Bratislava). Výklad doplnil projekcí fotografií a krátkých filmových dokumentů. Fotografie z akce poskytl Ing. Jan Bukovjan. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Výročí Junáka
Propagátorem a zakladatelem skautingu v českých zemích byl profesor tělocviku na žižkovském gymnáziu Antonín František Svojsík (5. září 1876 Praha – 17. září 1938 Praha, později ve jménu používal přezdívku Benjamín, kterou dostal v Českém pěveckém kvartetu). S cílem bližšího seznámení se skautingem (první skautský tábor byl v roce 1907) se v roce 1911 vydal do Anglie a po návratu napsal knihu „Český skaut“ a „Základy junáctví“, v níž myšlenky lorda R. B. Powella přizpůsobil domácím poměrům. Po neúspěšné snaze začlenit skauty do Sokola založil 15. června 1914 samostatný spolek Junák – český skaut. Po válce 7. června 1919 byl vytvořen Svaz junáků – skautů RČS. Na Slovensku sice nejstarší skautský oddíl vznikl už v roce 1913 jako maďarský v Komárně, ve slovenském prostředí se skauting začal šířit až po vzniku ČSR.
Výročí bitvy čs. legií u Zvolena
V prostoru mezi Banskou Bystricí a Zvolenem se ve dnech 10. až 13. června 1919 odehrála významná bitva, v níž legionáři definitivně odrazili útok maďarských rudých gard a vyhnali je z nově vzniklé republiky. Na místě, kde se srazily vojáci z útvarů z Písku, z Plzně, z Jindřichova Hradce, z Benešova a z Brna, stál od r. 1935 pomník, který napřed poškodili v období Slovenského státu, za komunistů ho odstranili úplně, takže se tam zachovala část oplocení a dva velké smrky. Článek Igora Chromka o bitvě a památníku byl publikován v ČB č. 6/2004.
Vzpomínka na Karla Zicha
Zpěvák, skladatel, textař a kytarista Karel Zich (10. června 1949 Praha – 13. července 2004 Korsika, Francie) vystudoval FF UK v oboru estetika a sociologie, a přestože byl i všestranný sportovec (gymnastika, kanoistika, házená) zlákala ho hra na kytaru. Začínal s rokenrolem, od r. 1969 byl členem slavného Spiritual Kvintetu, od r. 1974 se vydal na samostatnou dráhu zpěváka se širokým záběrem od C&W přes folk a rock až k populární hudbě. Vydal patnáct alb, prodal před milión gramodesek, složil hudbu i k několika filmům a také pro fontánu v Mariánských Lázních. Ve své sbírce ocenění měl i dvě stříbrné Bratislavské lyry za píseň Máš chuť majoránky (Jiří Vondráček / Zdeněk Borovec) v r. 1977 a za vlastní skladbu Jeden den (text Michal Bukovič) v r. 1983.
Výročí vzniku českého spolku v Martině
Ustavující schůze martinské regionální organizace Českého spolku na Slovensku (dnes Český spolek v Martině) za přítomnosti 48 členů se konala v zasedací místnosti Městského úřadu v Martině 13. června 1994. Několik z nch se už předtím zapojilo do aktivit žilinské pobočky Spolku Čechů na Slovensku (na Valné hromadě v dubnu 1994 přejmenovaného na Český spolek na Slovensku). Zakladatelem a dlouhá léta hybnou silou martinského spolku byl Josef Vajdl (13. března 1925 Brozánky u Mělníka - 15. května 2007 Martin), který také vydával Info-zpravodaj. Bližší informace o martinském spolku při přiležitosti 10. výročí jeho vzniku publikovala Česká beseda v č. 3/04).
Dílo uznávaného umělce v Bratislavě
Sklářský výtvarník, architekt a dizajnér prof. dr. ing. arch. Bořek Šípek (14. června 1949 Praha – 13. února 2016) v mládí ztratil rodiče a jeho poručník ho přivedl ke sklářskému umění. Po roce 1968 vystudoval v Německu a žil v Nizozemí, v letech 1992 až 2002 se stal hlavním architektem Správy Pražského hradu. V roce 2014 otevřel v Bratislavě vlastní galerii (v Dessewffyho paláci na Náměstí Ľ. Štúra vedle SNG), na Gorkého ul. (za SND) je na průčelí Paláce Motešických umístěna jeho monumentální skleněná plastika lilií.
Vzpomínka na pedagoga
Geolog, archeolog a univerzitní profesor Jan Nepomuk Woldřich (15. června 1834 Zdíkov u Prachatic – 3. února 1906 Praha) působil v letech 1859-60 jako suplent přírodopisu a filozofické propedeutiky na gymnáziu v Prešově, následně 1860-62 v Banské Štiavnici, později v Salzburgu a Vídni. Byl členem několika vědeckých společností a autorem vysokoškolských učebnic.
Pozvánka na pojmenování Náměstí T. G. Masaryka
Starostka městské části Bratislava – Staré Město Zuzana Aufrichtová a Velvyslanectví ČR v Bratislavě zvou na slavnostní otevření Náměstí T. G. Masaryka ve čtvrtek 13. června 2019 ve 14 hod. u sochy TGM a Památníku čs. státnosti před Slovenským národním muzeem na Vajanského nábřeží. Změnu části Vajanského nábřeží na Náměstí T. G. Masaryka schválilo Místní zastupitelství městské části Bratislava – Staré Město ještě 22. května 2018. Následně 7. února 2019 byl tento návrh schválen i Městským zastupitelstvím Hlavního města Bratislavy s účinností od 15. června 2019.
Vzpomínka na československé parašutisty
V pondělí 27. května 2019 uplynulo 77 let od útoku československých parašutistů na říšského protektora Reinharda Heydricha. Při této příležitosti se v Poluvsí u Rajeckých Teplic uskutečnilo vzpomínkové kladení věnců s vojenskými poctami k památníku zdejšího rodáka Jozefa Gabčíka, jehož se zúčastnil také velvyslanec ČR Tomáš Tuhý. Pozván byl i předseda Českého spolku v Žilině Ing. Svatopluk Pach, který poskytl přiloženou fotografii (kliknutím zvětšit).
Hej, páni konšelé a Bratislavská lyra 1969
Hudební skladatel Jaromír Klempíř (5. června 1944 Velká Chuchle u Prahy – 13. července 2016 Praha) po studiu na konzervatoři vstoupil do populární hudby v 60. letech jako člen bigbítových kapel včetně Olympicu a především prvními úspěšnými skladbami, jež sklízeli uznání i v zahraničí. K nejznámějším patří například C’est la vie K. Gotta nebo Hej, páni konšelé (text Jiří Štaidl), která získala bronzovou Bratislavskou lyru 1969. Později se věnoval i hudbě k filmům, televizním pořadům, seriálům a pohádkám.
Ryzí malíř lidských osudů a krásy krajiny
Malíř Miloš Šimurda (5. června 1924 Frenštát pod Radhoštěm – 6. ledna 2019 Bratislava) začal malovat akvarely rodného kraje už během studií na gymnáziu, za války byl totálně nasazen do ostravských dolů, poté se znovu vrátil ke kreslení v rámci propagačního ateliéru rožnovské textilky. V 50. letech vystudoval VŠVU v Bratislavě u prof. Jána Mudrocha a později se zdokonaloval v malbě a umění mozaiky v italské Ravenně. Vyučoval na bratislavské Střední umělecko-průmyslové škole a na Stavební fakultě SVŠT. Medailon umělce zveřejnila ČB v č. 10/1998.
Obrana Slovenska v roce 1919
Po vpádu maďarských vojsk na území jižního a východního Slovenska vyhlásil dr. Vavro Šrobár jménem československej vlády 5. června 1919 stanné právo na území Slovenska. Celistvost Československa včetně území Slovenska ubránili jednotky čs. legií, jež se staly základem Čs. armády. Česká beseda připomněla památná místa bojů na východním Slovensku v č. 11/1996,
3/1997, 7-8/1999 a 11/2001.
Poznávací zájezd na severní Moravu
Na sobotu 8. června ČSB připravil tradiční poznávací zájezd, tentokrát po trase Nový Jičín (Muzeum klobouků Tonak a zámek), zámek Kunín a Arboretum Bystrovany. Sraz bude v 6.45 hod. na parkovišti na Šancové ul. (účastnický poplatek 6 €/nečlenové 8 € lze uhradit na akci 30.4.). Snímky z předcházejících zájezdů lze vyhledat v našem fotoarchivu. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Československá pádla
České centrum v Bratislavě zve na splav řeky Moravy pod heslem „Řeka nerozděluje, rieka spája“ věnovaný památce těch, kteří se za železné opony přes hranici nedostali. Splav se uskuteční v sobotu 8. června na dvacetikilometrovém úseku řeky od moravského Lanžhotu po rakouský Jedenspeigen. Akce je určena výlučně plavcům, kteří už mají zkušenosti se splavováním a přihlásí se předem na adrese sopkova@czech.cz. Účastnický poplatek 15 € zahrnuje dopravu z Bratislavy a zpět včetně zapůjčení lodě (nafukovací kanoe).
Pozvánka z Libereckého kraje
Liberecký kraj, jenž je druhý nejmenší v ČR, prezentoval v Bratislavě letošní novinky před začátkem turistické sezóny, v níž láká zejména milovníky hor, přírodních scenérií, ale i starobylých hradů a romantických zámků v pěti turistických oblastech: Jizerské hory, Český ráj, Lužické hory, Máchův kraj a Krkonoše. Jedinečná je nabídka spojená se světoznámým sklem a bižutérií, kterou zahrnuje například projekt „Křišťálové údolí“ nebo poutnická trasa Via Sacra spojující sakrální památky tří sousedních zemí: ČR, Polska a Německa. Zvláštním lákadlem jsou letos klenoty rodového panství Clam-Gallasů, a to hrad a zámek Frýdlant, hrad Grabštejna zámek Lemberk.
Historie českých sadovníků na Slovensku
V rámci Kulturních večerů na úterý 28. května ČSB připravil přednášku Ing. Ivana Šembery, CSc. na téma „Historie českých sadovníků na Slovensku 1918-48“. Uskuteční se v 17 hod. ve společenském sále Csemadoku na Nám. 1. mája 10-12. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Košický výtvarník pochází z Prahy
Malíř a ilustrátor Tomáš Čepek (27. května 1964 Praha) se už na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze věnoval i televizní a filmové grafice, odkud vedla jeho životní cesta k výrobě několika animovaných filmů a televizních večerníčků, za něž sklidil řadu ocenění. Většinu života prožil v Košicích, kde se věnuje převážně ilustrátorské a malířské tvorbě, a také pedagogické práci. Článek o něm přinesla Česká beseda v č. 5/2004.
Spolutvůrce ČSR se stal druhým prezidentem
JUDr. PhDr. Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany u Rakovníka - 3. září 1948 Sezimovo Ústí) po studiích Filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a následně pařížské Sorbonny, v Berlínu a Dijonu začal učit na obchodní akademii v Praze. Od začátku 1. světové války udržoval kontakt domácí politiky s prof. Masarykem v exilu, za kterým v září 1915 odešel a spolu s M.R. Štefánikem založili Československou národní radu. Své jazykové znalosti a kontakty využil při prosazování společného státu u západních velmocí, zasloužil se o současnou podobu hranic SR. Po vzniku ČSR byl jmenován ministrem zahraničí, v letech 1935-38 a do r. 1948 byl prezidentem ČSR. Po celý život zůstal věrný myšlence společného národa (tzv. čechoslovakizmu), díky níž se podařilo prosadit ČSR.
Prokop Holý v Uhrách
Husitský vojevůdce Prokop Holý (asi 1380 – 30. května 1434 Lipany u Kutné Hory) se stal v roce 1424 po smrti Jana Žižky z Trocnova velitelem hustiských vojsk, s nimiž podnikal výjezdy i do Uher. V pondělí 4. března 1429 do Prešpurku dorazila husitská delegace v čele s Prokopem Holým k jednání s králem Zikmundem. Jeho výzvu, aby se husité vrátili do lůna církve, husité odmítli a požadovali splnění čtyř artikul pražských, co by králi otevřelo cestu k poslušnosti českého národa. Očekávané příměří nepřineslo ani osobní jednání krále s husitským velitelem. Po Zemském sněmu 23. května na půdě Karlovy univerzity v Praze se P. Holý s delegací do Prešpurku vrátil, ale ani tentokrát diplomatická mise nic nevyřešila a 24. července delegace s P. Holým město opustila.
Výročí Muzea kultury Čechů na Slovensku
Dokumentační centrum české kultury na Slovensku v rámci Etnografického muzea Slovenského národního muzea v Martině vzniklo 1. června 1999 a od listopadu téhož roku získalo stálou expozici v domě po PhDr. Anně Horákové – Gašparíkové a akademikovi Jiřím Horákovi. Od 21. dubna 2004 bylo přejmenováno na Muzeum kultury Čechů na Slovensku a jeho první výstava byla věnována životu a dílu malíře a humpoleckého rodáka Jaroslava Augusty, jenž značnou část života prožil na Slovensku (blíže články v České besedě č. 12/1996, 12/1998, 12/1999, 11/2000, 10/2001, 5/2002, 12/2002, a 7-8/2005 a 3/2006).
Zakladatel Loveckého ochranného spolku
Oční lékař generál MUDr. Jan Červíček (1. června 1864 Hronov - 7. dubna 1924 Bratislava) se po studiu Karlo-Ferdinandovy univerzity rozhodl po dráhu v armádním zdravotnictví. Sloužil zejména na Balkánu (Sarajevo, Doboj, Tuzla, Zagreb) než se dostal do Vídně, ale první světová válka ho vyhnala na východní frontu. Po válce se stal přednostou zdravotní služby pro vojska na území Slovenska tehdejšího Zemského vojenského velitelství. Stal se iniciátorem vzniku a prvním předsedou Loveckého ochranného spolku (založen 27. srpna 1920 v Bratislavě) s cílem ochrany zvěře, podpory a vzdělávání v oblasti myslivosti, potlačení pytláctví, zasloužil se o záchranu kamzíků v Tatrách.
Herec Míla Beran spojil svůj život se SND
Herec Míla Beran (1. června 1904 Praha – 25. října 1976 Bratislava) spojil svůj život se Slovenským národním divadlem (1931 – 1967). Po válce hrál v nejznámějších snímcích režisérů Paľa Bielika (Vlčie diery, Priehrada, Lazy sa pohli, Štyridsaťštyri) a Juraje Jakubiska (Do videnia v pekle, priatelia; Vtáčikovia, siroty a blázni). Zahrál si i v italském westernu „Oremus, Alleluia e Cosi Sia“ (They still call me Amen, 1973).
Připojení Bratislavy k Československu
Do konce května je na nádvoří Staré radnice v prostorách Muzea města Bratislavy otevřena výstava „Bratislava 1919. Pripojenie k Československu“, představující unikátní dokumenty spojené s koncem Velké války, vznikem Československa, obsazením Prešporku čs.legionáři a jeho připojením k nové republice až po vyhlášení Bratislavy za hlavní město Slovenska a tragickou smrt M. R. Štefánika. Výstava je otevřena od úterý do pátku od 10 do 17 hod., v sobotu a neděli od 11 do 18 hod., vstupné 1 €.
Český spolek Bratislava v RTVS
Po roce se informace o aktivitách Českého spolku Bratislava opět objevila v Národnostním magazínu RTVS, jehož vydání lze shlédnout v archívu na internetové stránce RTVS. Televizní štáb redaktorky a režisérky D. Kyslanové z Banské Bystrice náš spolek v uplynulých dnech navštívil poprvé na mimořádné schůzi výboru, podruhé na Kulturním večeru, věnovaném Karlu Čapkovi a jeho rodině.
Vzpomínka na Karla Čapka a jeho rodinu
Na úterý 30. dubna člen výboru Českého spolku Bratislava Ing. Jiří Nevřela připravil v cyklu Kulturních večerů přednášku o spisovateli Karlu Čapkovi a jeho manželce herečce Olze Scheinpflugové, již v mládí osobně poznal. Přednášku doplnil životopisným filmem „Člověk proti zkáze“ s Josefem Abhámem a Hanou Maciuchovou v hlavních rolích. Zajímavé téma oslovilo i štáb redaktorky D. Kyslanové z televizního studia v Banské Bystrici, která přijela natočit příspěvek do Národnostního magazínu RTVS. Fotopostřehy z večera poslal Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Vychází Informační bulletin ČSB č. 1 / 2019
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava, milí sympatizanti. Do rukou dostáváte náš letošní první bulletin s předpokládaným programem do konce prvního pololetí a věřím, že si z něho vyberete dle svého gusta a že se spolu uvidíme na našich akcích...“. Těmito slovy začíná Informační bulletin ČSB č. 1/2019, jehož celý obsah si můžete přečíst zde.
Oslavy čtvrtstoletí KOČR
Ve středu 15. května 2019 Klub občanů ČR uspořádal v budově zastupitelského úřadu v Bratislavě oslavy 25. výročí existence. Čestnými hosty slavnostního setkání byli spolu s velvyslancem Tomášem Tuhým senátor Tomáš Czernin, předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, dále zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti MZV ČR Mgr. Jiří Krátký a poslanec NR SR Peter Osuský.
Malíř duše i slovenské krajiny
Malíř Vilém Topinka (22. května 1909 Prostějov - 7. července 1977 Prostějov) se původně učil na malíře pokojů, dekorací a písma, ale záliba v malování a osobní setkání s jinými malíři přerostla do zájmu o krajinářské motivy a etnografické náměty (kroje), jež ho z jižní a východní Moravy přivedly i na Slovensko, zejména do Považí v oblasti Trenčína a Považské Bystrice. Od 40. let se na svých obrazech věnoval už jen rodné Hané a blízkému okolí. Jako samouk si odborné vzdělání doplňoval až ve zralém věku, přátelé ho nazvali „malířem duše krajiny“.
Malíře venkova obdivoval TGM i bulharský car
Malíř Jaroslav Věšín (23. května 1859 Vraný u Slaného - 9. května 1915 Sofie) po studiích na akademii v Praze a Mnichově se na Slovensku věnoval malování výjevů ze života na venkově. V roce 1887 výstavu jeho děl (a výstavu výšivek ženského spolku Živena) v Martině navštívil při své první návštěvě T. G. Masaryk s rodinou. V roce 1897 přijal místo profesora v bulharské Sofii, kde se stal zakladatelem výtvarného školství, jeho venkovské, ale zejména lovecké a válečné výjevy si oblíbil bulharský car.
Předseda Grupy uhersko-slovenských malířů
Malíř, grafik a vydavatel Emil Pacovský (25. května 1879 Uhlířské Janovice - 16. května 1948 Praha) studoval na akademii v Praze a v Mnichově, kde se seznámil s Jaroslavem Augustou, na jehož podnět působil v letech 1901-07 na Slovensku, zejména na Oravě a Dětvě, kde byl spoluzakladatelem a předsedou umělecké kolonie Grupa uhersko-slovenských malířů. Po vzniku ČSR byl spoluzakladatelem Syndikátu výtvarných umělců a v Praze se věnoval zejména vydavatelské činnosti a publicistice.
Připomínka legionářů
Začátkem léta na rohu Račianské a Ursínyho ul. v Bratislavě znovu odhalili pamětní tabuli s infomací, že tuto budovu postavilo Družstvo čs. legionářů státních a veřejných zaměstnanců v Bratislavě v roce 1925. Na tabuli je vedeno dvanáct jmen členů správní rady a dozorčího výboru představenstva družstva. Původní tabuli doplňuje informace, že tabule byla obnovena v roce 2009 na podnět V. Koyše a Ľ. Svobody z prostředků Městské části Bratislava - Nové Město.
Mistr tance „sloužil vojnu“ v SND
Tanečník, choreograf a baletní mistr Miroslav Kůra (26. května 1924 Brno) patří k největším osobnostem českého baletu. Za války působil na scénách v Brně, Katovicích a Norimberku, po válce byl v rámci vojenské služby převelen jako sólista a choreograf do SND v Bratislavě (1946-48). Po krátkém působení v pražském Národním divadle byl v letech 1951-53 přeložen do Košic, poté se ještě na rok vrátil do Bratislavy. Na slovenských scénách pohostinsky působil i v dalších letech, podílel se i na úspěchu Laterny Magiky na Expo 1958 v Bruselu, získal řadu mezinárodních ocenění, za celoživotní dílo Cenu Thálie v roce 1994.
Výročí (ne)krajanského sdružení
Na druhé členské schůzi Spolku Čechů na Slovensku 14. října 1993 kritizovalo několik členů přístup vedení spolku k řešení problémů osob s českým občanstvím, jež se ocitly v režimu cizince (viz Z historie spolku). Odmítali označení „krajané“ a žádali vyloučení „vlastizrádců“ (jak označili zakladatele spolku se slovenským občanstvím). Přestože vedení SČS vyšlo nespokojencům vstříc vytvořením Sekce občanů ČR, když svoje požadavky neprosadili ani na Valné hromadě SČS v dubnu 1994, svolali 26. května 1994 ustavující sněm Klubu občanů ČR v SR (KOČR), oficiálně registrovaného 1. srpna 1994. O svých aktivitách na Slovensku KOČR veřejně neinformuje, své aktivity (zájezdy a semináře) orientuje zejména na sebeprezentaci v Praze.
Vzpomínka na autora známých melodií
Klavírista, hudební skladatel i zpěvák Petr Hapka (13. května 1944 Praha – 25. listopadu 2014 Okoř) po nedokončeném studiu konzervatoře pracoval jako pomocný dělník, než se uchytil jako divadelní pianista. Koncem 60. let v Divadle Za branou už jako dirigent začal psát scénickou hudbu a v té době sklízely úspěch jeho první skladby v oblasti populární hudby. Věhlas mu získaly i nezaměnitelné melodie řady filmů a televizních seriálů. Složil řadu písní i pro slovenské zpěváky (Hana Hegerová, Richard Müller, Jana Kirschner), v oblasti filmové tvorby je nejznámější spolupráce s režisérem Jurajem Jakubiskem ve filmech Perinbaba a Tisícročná včela.
Položil základy čs. tanečního školství
Tanečník, pedagog a publicista Jan Reimoser (16. května 1904 Slezská Ostrava – 30. května 1979 Praha) začal původně studovat přírodovědnou fakultu Karlovy Univerzity, ale pod vlivem známosti s herečkou a tanečnicí (vnučkou J. Vrchlického) přestoupil na studia estetiky na FF UK. Recenze a články z oblasti historie a teorie tance začal publikovat jako úředník Poštovní spořitelny (pod pseudonymy Jan Rey, Reynok), po válce se začal věnovat estetice a modernímu tanci naplno jako pedagog na konzervatoři, AMU a dalších vysokých školách, kde inicioval taneční odbory. V letech 1955-59 a 1967-71 byl profesorem VŠMU v Bratislavě, kde jeho žáky byli např. Štefan Nosáľ (Lúčnica), Juraj Kubánka (SĽUK), Emil T. Bartko (balet SND) a další.
Životní jubileum známého umělce
Zpěvák a tanečník Jiří Korn (17. května 1949 Praha) po studiu střední školy začínal jako kytarista, ale rychle svůj okruh působnosti rozšířil o zpěv, tanec a herectví, s nimiž sklízel úspěch i v zahraničí a prosadil se v muzikálech. Jeho bohatá filmografie zahrnuje i slovenský film Nebe, peklo, zem. Česká beseda s ním přinesla „miléniový“ rozhovor „Aby lidé byli na sebe v novém roce hodnější“ v č. 1/2000.
Výročí našeho olympijského hnutí
Počátky olympijského hnutí u nás jsou spojeny se jménem gymnaziálního profesora Jiřího Gutha – Jarkovského, který byl na zakladatelském kongresu v Paříži v červnu 1894 jmenován jedním z dvanácti členů Mezinárodního olympijského výboru (Uhry zastupoval Ferenc Kemény). Z podnětu České amatérské atletické unie svolal 18. května 1899 schůzi, na níž vznikl Český výbor pro hry olympijské v Paříži 1900. Po vzniku ČSR obnovil 13. června 1919 činnost už jako Československý OV, který zanikl 27. března 1993 v souvislosti s rozpadem federace a vznikem SOV a obnovou ČOV.
Malíř Tater prožil část života v Kežmarku
Malíř a grafik Vladimír Kovář (18. května 1899 Jilemnice – 11. července 1950 Praha) po studiu na pražské Akademii a dvouletém studijním pobytu ve Francii žil od roku 1924 až do roku 1938 střídavě v Kežmarku a prostějově, později v Praze. Kromě tatranských motivů maloval žánrové obázky i portréty zejména vesnických dětí. Česká beseda ho připomenula v č. 2/1999 a 2/2005.
Výstava fotografií Česko / Slovensko
Do 26. května 2019 bude v sídelní budově Slovenského národního muzea v Bratislavě na Vajanského nábřeží otevřena výstava fotografií Tomáše Hulíka a Libora Sváčka „Česko / Slovensko“.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 7. května v 16 hod. do kina Mladosť (Hviezdoslavovo námestie) na film „Žert" z roku 1968 (režie Jaromil Jireš) jako vzpomínku na herce Josefa Somra při příležitosti 85. výročí jeho narození. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Výročí Klubu vojenské historie Tatranci
Klub vojenské historie Tatranci založila v květnu 2004 skupinka nadšenců ze Sence a název si zvolili podle 7. čs. střeleckého pluku Tatranského, jenž byl součástí II. divize čs. legií v Rusku. Ten vznikl v ukrajinském městečku Berezaň v Poltavské gubernii na jaře 1917 a soustředil nejvíce slovenských dobrovolníků v celých čs. legiích v Rusku. KVH Tatranci si předsevzal udržování legionářské tradice, co prokázal i opakovanou účastí na oslavách 28. října v Bratislavě, ale také například i péči o legionářské hroby a pomníky, včetně příslušníků domobraneckých praporů, kteří padli během bojů proti maďarským vojskům na jižním Slovensku v letech 1918 - 1920 například v okolí Nových Zámků.
Průkopník ochrany přírody a krajiny
Profesor RNDr. Emil Hadač, DrSc. (10. května 1914 Lázně Bohdaneč – 23. dubna 2003 Praha) byl český geobotanik a ekolog. Už před vznikem Tatranského národního parku vedl výzkum tatranského severského rostlinstva, studie o tatranských dolinách publikoval i v zahraničí, dvanáct let pracoval na výzkumu květeny a vegetace Biosférické rezervace Východní Karpaty.
Moravský muzikolog se narodil v Košicích
Muzikologa prof. PhDr. Jiřího Vysloužila, DrSc., (11. května 1924 Košice – 26. listopadu 2015 Brno) k hudbě přivedla maminka pocházející z podkarpatského Užhorodu (otec z Konic u Prostějova) a zpívající v kostelním sboru. Na gymnáziu v Brně založil smyčcové kvarteto a tam se po válce, kdy byl nasazen v Německu, vrátil na studia muzikologie na Masarykově univerzitě. Kromě dějin české a světové moderní hudby, folkloristiky a dalších oborů, jež přednášel na JAMU a jiných vysokých školách včetně zahraničních, věnoval se hudební publicistice a kritice, ale i organizátorské práci na hudebních festivalech a muzikologických kolokviích. Zvláště se věnoval dílu Leoše Janáčka, Aloise Háby i moravskému folkoru. Napsal řadu odborných článků a knih, sestavil několik muzikologických slovníků.
Vzpomínka na profesora Vysoké školy dopravní
Ing. Ladislav Freibauer (12. května 1914 Jihlava – 15. června 1993) jako ředitel Výzkumného střediska kolejových vozidel v Praze 1958 – 74, který se autorsky podepsal pod řadu vynálezů a patentů působil souběžně od roku 1965 coby profesor Vysoké školy dopravní v Žilině, kde vychoval řadu slovenských inženýrů v oblasti kolejové dopravy. K jeho nejznámějším dílům patřilo například pokrokové řešení podvozku motorových vozů řady M.262.
Pietní akt u Památníku M. R. Štefánika
Nadácia Milana Rastislava Štefánika s podporou Ministerstva obrany SR zve na pietní akt položení věnců k Památníku M. R. Štefánika v Bratislavě v pátek 3. května 2019 v 19 hod. při příležitosti stého výročí jeho tragické smrti.
„Karel Čapek a Olga Scheinpflugová“
Na úterý 30. dubna ČSB připravil v cyklu Kulturních večerů přednášku a promítání filmu „Člověk proti zkáze“ (v hl. rolích J. Abrhám a H. Maciuchová) jako vzpomínku na slavného spisovatele spojeného i se Slovenskem, Karla Čapka a herečku Olgu Scheinpflugovou. Program připravil Ing. Jiří Nevřela. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Česko a Slovensko spolu i samostatne
Až do konce dubna je v Pro.Laika Gallery Restaurant na Palackého ul. v Bratislavě zpřístupněna výstava fotografií pod názvem „Česko a Slovensko spolu i samostatne“. Přibližně tři desítky velkoformátových černobílých snímků představují výběr z více než 700 historických i současných záběrů, jež autoři poslali do stejnojmenné soutěže organizované agenturou CzechTourism a společností Pro.Laika. Návštěvník tam najde nostalgickou vzpomínku například na legendární záběry A. Dubčeka na koupališti, ale třeba i momenty ze života za socialismu nebo ještě za první republiky.
Výročí bitvy o Komárno
V noci na 1. května 1919 asi dva tisíce maďarských vojáků a dobrovolníků Maďarské republiky rad zaútočilo na most přes Dunaj a obsadili Komárno. Místní posádka pod velením majora Antonína Basla z Prahy po rychlém příchodu 34. střeleckého pluku z Nových Zámků ráno město získala zpět, přitom padlo 289 útočníků a 27 obránců města, z toho bylo 23 českých legionářů.
Výročí pražské Lidové Štefánikovy hvězdárny
Prvního května 1929 byla v Praze zpřístupněna veřejnosti Lidová Štefánikova hvězdárna. O její vznik usilovala Česká astronomická společnost od r. 1917, slavnostně byla otevřena už 24. června 1928 na místě bývalé strážnice u Hladové zdi. Od r. 1979 je součástí Hvězdárny a planetaria hl. města Prahy. M. R. Štefánik dostudoval astronomii na Karlově univerzitě v r. 1904, tam se také poprvé seznámil s prof. T. G. Masarykem, s nímž poté v zahraničí organizoval hnutí za vznik samostatného Československa. Doporučující dopis z pražské univerzity mu pomohl k začátku vědecké kariéry ve Francii, a v Praze také našel milou, jež ho podporovala nejen v Paříži, ale i na jeho vědeckých cestách po světě.
Zakladatelka Čs. červeného kříže
Nejstarší dcera manželů Masarykových Alice (3. května 1879 Vídeň – 5. listopadu 1966 Chicago, USA) začala studovat medicínu v Praze, později přestoupila na filozofii, historii a sociologii, jež studovala také v Berlíně a Chicagu. V letech 1906-10 učila na lyceu v Českých Budějovicích, později v Praze. Za první sv. války byla vězněna za ukrývání otcových rukopisů, po válce se ujala péče o domácnost T. G. Masaryka, včetně jeho pobytů v Bystričce u Martina (kde finančně přispěla na výstavbu školy a silnice, v r. 1931 iniciovala stavbu dnešní tzv. Masarykovy vily) a v Topoľčiankách. Od roku 1918 byla poslankyní Národního shromáždění, kde zastupovala Klub slovenských poslanců, 10. ledna 1919 jako první poslankyně pronesla projev v plénu (po roce se mandátu vzdala). Spoluzakladatelka a první předsedkyně Čs. červeného kříže se zasloužila o vznik slovenské divize ČSČK, byla rovněž předsedkyní Spolku slovenských žen Živena. S podporou amerických sponzorů zřizovala ve slovenských městech poradny pro matky s dětmi, dětské jesle a útulky pro opuštěné děti.
Vychoval první generaci slovenských botaniků
Profesor systematické botaniky Prof. PhDr. František Nábělek (3. května 1884 Kroměříž – 10. června 1965 Uherské Hradiště) po studiích ve Vídni procestoval před Velkou válkou řadu zemí Blízkého východu až po Arménii, po válce i Balkán. Za první ČSR byl profesorem gymnázia v Lipníku nad Bečvou a Brně, později přešel na Masarykovu univerzitu. V letech 1939-1950 působil jako profesor systematické botaniky Slovenské univerzity (rektor 1948-49), zasloužil se o vznik Botanického ústavu a Botanické zahrady, v roce 1947/48 zastával funkci rektora SU. Po penzionovaní v r. 1950 pracoval v bratislavském Výzkumném ústavu potravinářského průmyslu, od 1953 v Arboretu Mlyňany. Pochován je v Bratislavě.
Výročí obnoveného památníku M. R. Štefánika
Koncem dubna 2009 byly na dunajském nábřeží instalovány obě části (socha i lev) rekonstruovaného památníku M. R. Štefánika. Ke slavnostnímu odhalení došlo 4. května 2009, avšak ještě rok byl veřejnosti nepřístupný do úplného ukončení výstavby obchodního centra a nábřeží. Autor pomníku sochař Bohumil Kafka se osobně spřátelil se Štefánikem v Paříži před první světovou válkou a své dílo pojal i jako vyjádření úcty spoluzakladateli československých legií.
Výročí základního kámene k mohyle na Bradle
K pátému výročí tragické smrti vědce, pilota, diplomata a spoluzakladatele ČSR Milana Rastislava Štefánika (21. července 1880 Košariská – 4. května 1919 Vajnory) tehdejší ministr zahraničí ČSR Edvard Beneš položil základní kámen k jeho mohyle na vrchu nad Brezovou pod Bradlem. Mohyla byla postavena v letech 1927-27 podle návrhu architekta Dušana S. Jurkoviče a slavnostně odevzdána 23. září 1928. V letech 1988-96 prošla mohyla rekonstrukcí, při níž byly některé původní traventínové prvky nahrazeny mramorovými kopiemi.
Iniciátor Banícké fakulty v Košicích i lyžařského klubu
Důlní odborník JUDr. Ing. Josef Šimčisko (5. května 1904 Příbor – 16. listopadu 1984 Bratislava) pŕišel na Slovensko jako báňský odborník ve 30. letech, v letech 1934-40 vykonával funkci vedoucího Revírního banského úřadu a inspektorátu v Banské Bystrici, kde se také podílel na založení a aktivitách tamního Klubu slovenských turistů a lyžařů. Po válce se podílel na projektu znárodnění dolů a hutí. Přičinil se o vznik Banícké fakulty VŠT v Košicích (dnes Fakulta BERG TUKE), kde přednášel jako profesor a předseda Slovenské báňské společnosti (1963-74). Kromě vysokoškolských skript překládal odbornou literaturu, spoluautorsky se podílel na vydání Baníckého terminologického slovníku a Baníckého almanachu.
Po stopách TGM ve Vídni
Informace o připravovaném pojmenování náměstíčka před Slovenským národním muzeem jménem prvního československého prezidenta vyvolala mezi krajany velký zájem. My jsme se na jarní výlet vydali po stopách TGM do rakouského hlavního města Vídně, kde pobyt našeho velkého krajana připomíná hned několik pamětních míst…
Bernolákovský kněz z Moravy
Náboženský spisovatel, teolog, profesor a hudebník Norbert Schreier (29. dubna 1744 Bělotín u Nového Jičína – 26. října 1811 Nýrovce u Pohronského Ruskova) po studiích působil jako ředitel piaristického gymnazia v Banské Štiavnici a v Nitře jako kněz a učitel orientálních jazyků, člen Slovenského učeného tovarišstva, od 1804 prorektor kolégia.
Výročí spisovatele
Publicista, kritik a básník Josef Rybák (1. května 1904 Písek – 15. prosince 1992 Dobříš) působil po studiích obchodní školy jako účetní v Bratislavě, první básnickou prvotinu publikoval v roce 1924. Po návratu do Prahy v roce 1933 se dal plně na dráhu publicisty a spisovatele, publikoval zejména v kulturních rubrikách levicových novin, přispíval i ilustracemi. Po válce pracoval v komunistickém tisku, v letech normalizace 1977–1982 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. V některých svých knihách se vral i k pobytu na Slovensku (např. Kouzelný proutek).
Jarní tvořivé dílny
V sobotu 13. dubna se uskutečnily letošní první Tvořivé dílny organizované Českým spolkem Bratislava pro nejmladší i dospělé. I letos pod vedením výtvarníků Evy L. Bachraté a jejího syna Radka si přítomní vyráběli drobné jarní ozdoby spojené zejména s velikonočními svátky. Atmosféru tvořivého odpoledne zachytil na fotografiích Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Příspěvek do Národnostního magazínu RTVS
Mimořádnou schůzi výboru ČSB svolala předsedkyně Ing. Dagmar Večerná ve středu 17. dubna 2019 na žádost redaktorky D. Kyslanové z televizního studia v Banské Bystrici, která se svým štábem údajně přijela do Piešťan a Bratislavy natočit příspěvky do Národnostního magazínu, vysílaného redakcí národnostního vysílání RTVS z Košic. Kromě krátkého rozhovoru s předsedkyní a několika členy výboru se redaktorka zajímala zejména o další připravované aktivity, z nichž by se některých dle vlastních slov ráda zúčastnila.
Zakladatel trávního semenářství
Specialista v oboru zelených krmovin akademik ing. dr. techn. Miloslav Maloch (22. dubna 1922 Plzeň – 10. dubna 1956 Bratislava) sa zabýval hodnocením luk a pastvin, od 50. let působil jako profesor Vysoké školy zemědělské v Nitře (dnes Slovenská poľnohospodárska univerzita). Člen Slovenské akademie věd se stal uznávaným zakladatelem trávního semenářství na Slovensku.
Výročí první Valné hromady Spolku Čechů na Slovensku
Necelý rok po založení Spolku Čechů na Slovensku (17. června 1993) se 23. dubna 1994 ve Společenském domě v bratislavské Trnávce sešlo 47 zvolených delegátů místních poboček SČS z Bratislavy, Trnavy, Košic, Žiliny, Trenčína, Banské Bystrice a Nitry na první Valné hromadě Spolku Čechů na Slovensku, který se usnesli přejmenovat na Český spolek na Slovensku. Za jeho předsedkyni zvolili Mgr. Helenu Miškufovou z Košic, dosavadnímu předsedovi a zakladateli spolku ing. dr. Jiřímu Kozákovi udělili čestné členství.
Broznová lyra pro sestry Elefteriadu
Kytarista a skladatel Aleš Sigmund (23. dubna 1944 Hrotovice u Třebíče – 7. listopadu 2018 Klučenice) se původně učil hře na violu, ale nakonec ho zlákala kytara. V Brně spolupracoval se sourozenci Ulrychovými a skupinou Vulkán, následně hlavně se sestrami Martou a Tenou Elefteriadu, pro něž v letech 1966 až 1975 složil řadu úspěšných písní. Jedna z nich „Táto, pojď si hrát“ (text Pavel Žák) získala v roce 1975 bronzovou Bratislavskou lyru. Složil a vydal také instrumentální skladby.
Slovácký folklor v Bratislavě
Už tradiční „masopustní“ vystoupení slovácké lidové hudby Burčáci se letos uskutečnilo 19. března a plně obsazený sál opět potvrdil oblibu tohoto programu nejen u členů Českého spolku Bratislava. Mimořádným a nečekaným hostem byl i velvyslanec ČR pan Tomáš Tuhý, který tentokrát mezi krajany zavítal i se svou rodinou. Fotografie z večera poskytl Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Specialista na středověkou literaturu
Literární historik PhDr. Jan Vilikovský (15. dubna 1904 Semechnice u Opočna – 15. prosince 1946 Brno) po studiu francouzské, české a latinské literatury na Univerzitě Karlově v Praze začal přednášet češtinu a dějiny literatury na Univerzitě Komenského v Bratislavě (od 1933 docent, 1936 mimořádný profesor), autor studií o slovenských kancionálech a anglicko-slovenského slovníku, otec slov. literátů Pavla a Jána V., po nuceném odchodu v r. 1939 do své smrti působil na Masarykově univerzitě v Brně.
Výročí ustavující konference českého spolku v Trnavě a Piešťanech
Zakládajícími členy Spolku Čechů na Slovensku (SČS) v Trnavě byli: Ing. Jan Topol, Josef Nedvěd, JUDr. Zdeněk Brabec, Jaroslav Kašlík a Ing. Mojmír Kovář, kteří se sešli 26. listopadu 1993 v Trnavě. První ustavující konferenci svolali 16. dubna 1994 a od té doby už Regionální organizaci Českého spolku na Slovensku (ČSnS) v Trnavě vedli Jaroslav Kašlík (1994–2000), Ing. Stanislav Florián (2000–2002), Jaroslava Svetlíková (2002–2004) a Ing. Jiří Vodrážka, pod jehož vedením se po rozpadu ČSnS v roce 2005 osamostatnil Český spolek v Trnavském regionu, který od roku 2002 tvoří dva místní kluby v Trnavě a v Piešťanech. Současnou předsedkyní je paní Jarmila Hudecová. Ke vzniku místních poboček po celém Slovensku vyzvala první členská schůze SČS 22. září 1993 v Bratislavě (viz rubriku Z dějin spolku, a tuto výzvu zveřejnil ve svém článku právě Jaroslav Kašlík v týdeníku Mosty č. 40 ze dne 5. října 1993.
Vzpomínka na varhaníka
Varhaník a hudební pedagog Filip Červenka (Cservenka, 17. dubna 1844 Morava – 12. června 1900 Stará Turá) přišel do městečka Ótura v horních Uhrách po studiích jako učitel a varhaník v katolickém chrámu, záhy však výrazně ovlivnil kulturní život regionu jako vedoucí zpěvokolu a orchestru, s nímž nastudoval a uvedl skladby například skladby B. Smetany, J. L. Belly a další. Také založil a vedl divadelní kroužek.
Tajemník prvního slovenského družstva
Učitel Leopold Boček (17. dubna 1829 Bystřice nad Pernštejnem – 16. ledna 1909 Skalica) působil jako pedagog a redaktor ve Skalici, kde se stal prvním tajemníkem družstva „Pomocná pokladnica v Uherskej Skalici“, založeného v roce 1870 pod vedením předsedy Daniela Licharda. Napsal několik publikací, v roce 1851 ve známé Škarniclově tiskárně „z nedostatku školních knih na žádost více učitelů podle nejlepších pramenů sestavil“ učebnici „Krátká mluvnice slovanská a uvedení k písemnostem“, jejíž první část „obsahuje pravidla dobropisu, druhá příklady potřebných pro život obecný písemností: listy, dlužní listy, kvitanci atd.“.
Vytvořil první nahrávky Suchoňových oper
Dirigent a hudební skladatel Zdeněk Chalabala (18. dubna 1899 Uherské Hradiště – 4. března 1962 Praha) patřil k nejtalentovanějším dirigentským osobnostem 20. české hudby. Studium práva po první světové válce nedokončil a jeho další život ovlivnil odchod na brněnskou konzervatoř, na níž zůstal jako pedagog. V r. 1924 založil Slováckou filharmonii, následně dirigoval v brněnském i pražském Národním divadle, hostoval s Českou filharmonií, po druhé světové válce hostoval téměř po celé Evropě. V sezóně 1952-53 vedl operu SND, s níž nastudoval premiéru opery Eugena Suchoně Krútňava, později i Svätopluka.
Tvůrce známých melodií
Nezaměnitelná znělka patří k legendárnímu televiznímu seriálu Jaroslava Dietla „Nemocnice na kraji města“ stejně jako hlavní představitelé. Autorem skladby je hudební skladatel, herec a publicista Jan Klusák (vl. jm. Filip Porges, 18. dubna 1934 Praha). Po dramatickém dětství (jeho otec zahynul v Osvětimi) vystudoval Hudební fakultu AMU a začal se věnovat tvorbě klasické i scénické a filmové hudby, jež provázela řadu úspěšných představení např. Divadla Na zábradlí, Národního divadla a filmů 60. let. V roce 1970 upravil Tři slovenské lidové písně pro Hanu Hegerovou.
V letech nucené odmlky během normalizace začal spolupracovat s Divadlem Járy Cimrmana, až postupně se jeho díla znovu prosadila i v koncertních sálech, ale řada z nich se dočkala uvedení až po r. 1990.
Typograf, herec a překladatel
Typograf, herec, kulturní činitel a překladatel Janko Klen (vl. jménem Jan Štrobl, 21. dubna 1849 Praha – 21. července 1906 Martin) se nadchl myšlenkami obrození slovanských národů, přestože byl za to pronásledován uherskými úřady. Překládal ze slovanských literatur, byl sazečem Slovenských národních novin, v letech 1879-82 byl hercem Slovenského spevokolu v Liptovském Sv. Martině, kde je také pochován na Národním hřbitově.
Legenda šansónu
V roce 1976 udělila porota mimořádnou Zlatou Bratislavskou lyru za celoživotní přínos populární hudbě zpěvačce Juditě Čeřovské (roz. Štěrbová, 21. dubna 1929 Most – 9. října 2001 Praha. Pocházela ze smíšené česko-německé rodiny, co ovlivnilo její dětství za války. Přestože zpívala už během středoškolských studií, její kariéra začala po roku 1957, kdy už jako matka dvou dětí skončila na 2. místě v soutěži „Hledáme mladé talenty“. I když v Československu nazpívala řadu hitů, mnohem známější byla v NSR, kde často hostovala.
Vzpomínka na Františka Petruse
Klarinetista a dirigent František Petrus (21. dubna 1924 Chotěboř – 10. září 1982 Opatija, dnes Chorvátsko) po válce přišel na Slovensko. V roce 1954 v Košicích založil Dechový orchestr košického rozhlasu, vyučoval také na tamní konzervatoři.
Skleněnou krásu šíří i po Slovensku
Sochař Václav Cigler (21. dubna 1929 Vsetín) vystudoval sklářskou školu v Novém Boru a poté Vysokou školu uměleckou-průmyslovou v Praze a sklu se věnuje nejen v drobných plastikách a úžitkovém umění, ale i jako součásti architektury. V letech 1965 až 1979 vedl ateliér VŠVU v Bratislavě, kam se stále vrací jako docent i s výstavami svého díla. Jeho sklářské kompozice lze najít po celém světě, v SR například v SND, v Rytířské síni bratislavského Hradu a v budově vlády SR, v Památníku SNP i v Kulturním domě v Banské Bystrici, ve foyer Matice Slovenské v Martině, v lázních Dudince a jinde (blíže články v České besedě č. 9/1999 a 1/2000).
Výročí Muzea kultury Čechů na Slovensku
Dokumentační centrum české kultury na Slovensku v rámci Etnografického muzea Slovenského národního muzea v Martině vzniklo 1. června 1999 a od listopadu téhož roku získalo stálou expozici v domě po PhDr. Anně Horákové – Gašparíkové a akademikovi Jiřím Horákovi. Od 21. dubna 2004 bylo přejmenováno na Muzeum kultury Čechů na Slovensku a jeho první výstava byla věnována životu a dílu malíře a humpoleckého rodáka Jaroslava Augusty, jenž značnou část života prožil na Slovensku (blíže články v České besedě č. 12/1996, 12/1998, 12/1999, 11/2000, 10/2001, 12/2002, a 7-8/2005 a 3/2006).
Požehnané a radostné svátky jara
Český spolek Bratislava přeje všem svým členům a sympatizantům radostné prožití velikonočních svátků a co nejvíce jarních sil. Těšíme se na další společná setkání.
Tradice českých plesů na Slovensku
První český ples uspořádal 8. dubna 1994 Spolek Čechů na Slovensku v Košicích. I zásluhou výrazné podpory generálního konzulátu, města a kraje se rychle stal prestižní společenskou událostí, jejíž tradice trvá dodnes. O rok později 25. února 1995 zorganizovali český ples i krajané v Bratislavě, avšak zdejším organizátorům se nikdy nepodařilo prolomit nezájem ze strany zastupitelského úřadu, místní politické a podnikatelské sféry či manažerů (jediným opakovaným partnerem Českého plesu v Bratislavě bývala místní kancelář ČSA), a tak po deseti ročnících v konkurenci jiných plesů v hlavním městě z důvodu klesajícího zájmu a finanční ztráty Český ples v Bratislavě zanikl. Od r. 1998 se Český ples konal také ve Zvolenu.
Vzpomínka na významného hudebního pedagoga a sbormistra
Hudební pedagog, varhaník, sbormistr, skladatel a nakladatel Roman Nejedlý (9. dubna 1844 Dětenice u Jičína – 25. února 1920 Mnichovo Hradiště) patřil k nejvýznamnějším hudebním pedagogům své doby, byl autorem řady učebnic hry na různé nástroje, ale za základ hudební výchovy považoval zpěv. Ještě před vznikem ČSR vytvořil například skladby pro mužský sbor Tatrám, Kdo za pravdu horí, V našej dědinôčke, Všeslovanská, nebo úpravě Janko Matúška: Nad Tatrou sa blýská nebo Od Šumavy až v Tatry pro střední hlas a klavír (na text Svatopluka Čecha). Byl otcem muzikologa a politika Zdeňka Nejedlého.
Průkopník elektronických varhan v Tatranské Lomnici
Varhaník, hudební skladatel a průkopník elektronických varhan Ota Čermák (10. dubna 1919 Kročehlavy u Kladna – 21. srpna 1963 při autonehodě u Čáslavi) už za studia na pražské konzervatoři psal scénickou hudbu a příležitostně dirigoval v kladenském divadle, po válce působil jako ředitel kůru, pianista a varhaník v karlovarském hotelu Pupp-Moskva a také spolupracoval na vývoji prvních elektronických varhan, s nimiž od roku 1951 postupně koncertoval v řadě evropských zemí. Opakovaně koncertoval v Tatranské Lomnici, kde v tamním hotelu inicioval instalaci varhan. K jeho nejznámějším skladbám patří Tatranské pastorále, jehož motiv se stal znělkou Čs. televize Praha, nebo Sjezdovka Solisko.
Malíř krásy Vysokých Tater
Malíř a grafik Jaroslav Votruba (10. dubna 1889 Uhříněves u Prahy – 21. července 1971 Kežmarok) po studiu na umělecko-průmyslové škole v Praze působil jako učitel kreslení v Olomouci, Brně, Prostějově a od roku 1919 se usadil v Bratislavě, kde začal malovat zákoutí města, ale i Malé Karpaty, později Vysoké Tatry a také hrady a lidovou architekturu Oravy a Spiše. Kromě toho navrhoval poštovní známky, bankovky, suvenýry nebo architektonické prvky s lidovými motivy (více v měsíčníku Česká beseda č. 12/2000, 4/2004 nebo 2/2005).
Odkaz chartisty
Historik a signatář Charty 77 Jaroslav Opat (11. dubna 1924 Vojnův Městec – 4. července 2015) jako vyučený truhlář po válce navštěvoval Ústřední školu bytového průmyslu, odkud postoupil na Vysokou školu politickou, kde byl až do roku 1961 učitelem dějin dělnického hnutí. Po vyloučení z KSČ pracoval jako horník v Příbrami, později v Ústavu dějin ČSAV. Od jara 1970 mohl znovu vykonávat pouze dělnické profese, začal studovat dílo TGM, jemuž věnoval řadu publikací, a stal se signatářem Charty 77. V 90. letech byl ředitelem Ústavu T. G. Masaryka. Několikrát přednášel krajanům v Bratislavě (viz Česká beseda č. 10/2003 a 5/2004).
Vzpomínka na hudební legendu
Textař, skladatel a hudebník Zdeněk Rytíř (11. dubna 1944 Tábor – 1. října 2013 Praha) patřil k nejvýraznějším osobnostem české populární hudby. Mimo jiné otextoval hit Karla Gotta a Darinky Rollincové „Zvonky štěstí“ (hudba J. Zmožek). Tři z jeho písní získaly Bratislavské lyry: zlatou v roce 1981 „Tvým dlouhým vlasům“ (V. Neckář, hudba J. Neckář), stříbrnou 1984 „Věnování“ (zpěv a hudba L. Filipová) i bronzovou 1968 „Hou, hou“ (W. Matuška, hudba B. Ondráček).
Výročí Karla Kryla
„Od Čadce k Dunaju počuť čudnú nôtu: / hranicu stavajú z ostnatého drôtu, / kamarát-separát, nová paralýza, / z Moravy do Blavy vyžaduje víza. Nečakaj Natali, že za tebou prídem, / vízum mi nedali, vraj sa zaobídem, / čakal som deväť dní, viacej nechcem sľúbiť, / stretnem ťa vo Viedni, tam sa smieme ľúbiť.“ Těmito slovy vyjádřil své zklamání z polistopadového vývoje písničkář Karel Kryl (12. dubna 1944 Kroměříž – 3. března 1994 Mnichov, Německo). Původním vzděláním keramický výtvarník se do hudby dostal baladami a protestsongy, jež vždy prozrazovaly mimořádnou sečtělost a rozhled. Slávu i exil mu přinesla nejznámější skladba ze srpna 1968 „Bratříčku, zavírej vrátka". Přestože od 90. let znovu s úspěchem vystupoval po celém Československu, trvale se do své vlasti odmítl vrátit: „Tohleto není moje vlast, tou bylo Československo. Ale to už neexistuje.“
Velikonoční tvořivé dílny
ČSB opět organizuje jarní Tvořivé dílny s výtvarnicí Evou L. Bachratou určené dětem i dospělým. letos se uskuteční v sobotu 13. dubna v 15 hod. ve společenském sále Csemadoku (účast dětí prosíme nahlásit předem na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení občerstvení a výtvarného materiálu pro děti). Atmosféru loňských tvořivých dílen přibližují snímky Ing. Ladislava Bábíčka v našem fotoarchívu. Naše aktivity organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR.
Vzpomínka na Český spolek v Nitře
Dne 13. dubna 1994 byla v Nitře ustanovena pobočka Spolku Čechů na Slovensku (od 23. dubna 1994 Regionální organizace Českého spolku na Slovensku – ČSnS). Po rozpuštění ČSnS na jaře 2005 se transformovala (7. 7. 2005) na samostatný Český spolek v Nitře, který však po třech letech ukončil svoji činnost (18. 9. 2008). Jeho členové se zasloužili například o reinstalaci sochy T.G.Masaryka v zámku v Topoľčiankách (na snímku). Více o počátcích dnes už neexistujícího spolku psala Česká beseda č. 4/2004.
Zakladatel symbolického hřbitova pod Ostrvou
Dne 1. dubna 1929 se nájemcem chaty u Popradského plesa (spolu s Václavem Fiškou byli od r. 1933 také prvními nájemci Chaty pod Rysy) stal malíř Otakar Štáfl (30. prosince 1884 Havlíčkův Brod – 14. února 1945 Praha). Horní Uhry poprvé navštívil v roce 1912 a začátkem 20. let se usadil ve Vysokých Tatrách. Tam se seznámil se spisovatelkou a horolezeckou nadšenkyní Vlastou Koškovou – Štáflovou (1. dubna 1907 Petrovice u Rakovníka – 14. února 1945 Praha). Spolu s tajemníkem Klubu čs. turistů Aloisem Lutonským (4. listopadu 1905 Bystřice pod Hostýnem – 14. července 1997 Liptovský Mikuláš) přišli s myšlenkou na zřízení symbolického hřbitova obětem Vysokých Tater, a to pod Ostrvou, kde v r. 1936 na místě dušičkových vzpomínek začali budovat kapli, slavnostního otevření 11. srpna 1940 se však už nesměli zúčastnit (viz ČB č. 12/2000, 9/2002, 7-8/2000, 9/2000, 1/2003 a 1/2005).
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 2. dubna v 16 hod. do kina Mladosť (Hviezdoslavovo námestie) na film „Zločin lorda Savila" z roku 1967 (režie Eva Sadková). Promítání je vzpomínkou na herce Luďka Kopřivu při příležitosti 15. výročí jeho úmrtí. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Z legendy o bájném Velehradě udělal skutečnost
Historik a moravský zemský archivář Vincenc Brandl (5. dubna 1834 Staré Brno – 26. prosince 1901 Brno) se zabýval především dějinami, místopisem a národopisem Moravy, jež se v mnohém dotýkají i území současného Slovenska. Ve svých vlasteneckých dílech Poloha Starého Velehradu a zejména Kniha pro každého Moravana, vydaném k 1000. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na území Moravy (1863), podpořil národní a historické povědomí. Napsal také několik životopisů osobností, mezi nimi i Pavla Josefa Šafárika (Šafaříka).
Vzpomínka na prof. Jaroslava Nohela
Strojní inženýr a specialista na tepelná a jaderná zařízení prof. ing. Jaroslav Nohel, CSc. (6. dubna 1934 Brno – 20. června 2011 Bratislava) přijel na Slovensko v 50. letech a po dokončení studií na SVŠT tam zůstal pracovat nejdříve jako asistent na Katedře parních generátorů a motorů, následně jako docent a profesor. V letech 1991-94 byl děkanem Strojnické fakulty SVŠT (dnes STU). Byl mezinárodně uznávaným odborníkem například v oblasti plynových turbín. Od vzniku Spolku Čechů na Slovensku na jaře 1993 se zúčastňoval krajanských aktivit, zejména potom v období od ledna 1995 do ledna 2001, kdy jeho manželka MUDr. Jana Nohelová vykonávala funkci předsedkyně Regionální organizace Českého spolku na Slovensku v Bratislavě.
Stál při zrodu SND
Pro operního režiséra Bohuše Vilíma (7. dubna 1884 Seč u Chrudimi – 7. února 1953 Bratislava) se druhým domovem stala Bratislava, do níž poprvé přijel v roce 1919 s východočeskou Jeřábkovou divadelní společností, jež se stala zakládajícím souborem Slovenského národního divadla. Bohuš Vilím režíroval premiéru opery Bedřicha Smetany Hubička, kterou SND 1. března 1920 zahájilo svou činnost. V letech 1922-1928 byl režisérem opery v Olomouci, ale v roce 1928 se do Bratislavy vrátil jako šéfrežisér opery SND, kde během svého působení režíroval na 60 oper zahraničních, českých a slovenských skladatelů. Složil 7 operet. Překládal libreta světových oper do češtiny a slovenštiny, publikoval články a přednášky o dramaturgii a dějinách divadla, působil jako pedagog na bratislavské Hudební a dramatické akademii.
Orlické cyklo&inline království
Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko představila v Bratislavě turistické atrakce svého regionu. Široký je výběr cyklostezek různé náročnosti od horských až po rodinné, procházejících přírodním parkem Orlice, prezentované pod společným názvem Orlické cyklo&inline království. Divoká a Tichá Orlice jsou tradičně oblíbené i u vodáků. Vlastní krásy a atrakce nabízejí také přirodní parky Lanškrounské rybníky nebo Les Včelný u letoviska Studánka.
Zámky na české Loiře
K nejznámější atrakci na francouzské řece je přirovnáván soubor dvou historických hradů a čtyř romantických zámků na přibližně desetikilometrovém úseku řeky Divoká Orlice ve východních Čechách. Zámky v Častolovicích, Kostelci nad Orlicí a Doudlebech nad Orlicí jsou dnes znovu v majetku šlechtických rodů, které jim postupně vracejí ztracenou krásu a mají pro návštěvníky přichystána i různá překvapení. Podobně jako další zastavení na zámku a hradě Potštejn nebo na hradu krále Jiřího z Poděbrad Litice.
Po stopách koňských kopyt do Východních Čech
Po stopách koňských kopyt je společná nabídka pro aktivní dovolenou milovníků koní, která nabízí návštěvu nejen známého dějiště Velké pardubické steeplechase nebo Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Starokladrubským vraníkům je věnovaný také hřebčín ve Slatiňanech, kde je jedinečné hipologické muzeum. K tomu patří síť hipostezek a lokálních rančů, jež doplňují páteřní jezdeckou stezku vedoucí až do Vídně.
Zajímavosti Broumova a jeho okolí
Broumovsko nabízí návštěvníkům nejen přírodní krásy v podobě například Adršpašsko-teplických skal nebo Broumovských a Polických stěn, ale také řadu historických památek jako je benediktinské opatství v Broumově, doplněné desítkou barokních kostelů vystavěných stavitelskou rodinou Dientzenhoferů. K atrakcím patří například návštva původního dolu Bohumír nebo vodního mlýnu Dřevíček. K atrakcím lokality patří i před dvacet původních potravinářských nebo rukodělných regionálních výrobků nebo příležitost blízkost přírodních a historických zajímavostí v sousedním Polsku.
Královská věnná města
Devět historických měst spojilo turistickou kampaň do společného produktu pod názvem „Královská věnná města“. Jde o sídla, jež čeští králové od 14. století věnovali svým manželkám, a dnes nabízí množství historických i kulturních zážitků i ve svém okolí: Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Mělník, Nový Bydžov, Polička, Trutnov a Vysoké Mýto.
Zemřel generál Ing. Milan Píka
Válečný veterán, český a slovenský generál Ing. Milan Píka (28. července 1922 Hranice na Moravě – 20. března 2019 Bratislava) byl synem legendárního generála Helidora Píky, popraveného komunistickým režimem v červnu 1949. Za války žil s matkou ve Francii a později v Británii, kde dokončil středoškolská studia a nastoupil k RAF. Po válce nedokončil studium práv, když byl zatčen a odsouzen, před jáchymovskými uranovými doly ho zachránila manželčina rodina v Bratislavě, jak vzpomínal v rozhovoru s krajany i pro Českou besedu. Čest jeho památce.
Výročí biologa a šlechtitele
Biolog RNDr. Luděk Říman (25. března 1929 Ostrava – 29. července 1980 Piešťany) pracoval od roku 1959 jako šlechtitel a vedoucí pracovník Výzkumného ústavu rostlinné výživy v Piešťanech.
Výročí českého spolku ve Zvolenu a Banské Bystrici
Pod vznik nejstaršího krajanského spolku na středním Slovensku se 26. března 1994 podepsal „přípravný výbor ve složení PhDr. Jindřich Cupák, Ing. Oldřich Vejvoda, Ing. Křivánek, Ing. Helena Řídká, Ing. Blanka Maňkovská, DrSc., Ing. Karel Sedlář, Ing. Zdeněk Šír, Jaromír Obšil, Marie Psotková a Ing. Jan Zahradníček“. Od regionální konference Spolku Čechů na Slovensku (od dubna 1994 přejmenovaného na Český spolek na Slovensku) byla jeho hlavní hybnou silou ekoložka Ing. Blanka Maňkovská, DrSc. (9. ledna 1942 Jaroměř – 2. února 2019 Zvolen). Vydala na dvacet publikací, věnovaných významným osobnostem českého původu, působících na středním Slovensku, a měla také velký podíl na slavnostním znovuotevření Masarykova pramene ve Štiavnických vrších na jaře 2006.
Příběh českého designu od kubismu po 21. století
Do 26. března 2019 je v Galerii Slovenského centra dizajnu Satelit na Kollárově náměstí otevřena výstava „Príbeh českého dizajnu od kubizmu po 21. storočie“. Kolekce známých a ve světě oceněných nejúspěšnějších ukázek českého designu uplynulého století představuje výrobky od hraček přes užitkové a okrasné předměty, z nichž některé dodnes najdeme v českých i slovenských domácnostech, až například po dopravní prostředky. Výběr exponátů inspirovala souborná publikace Uměleckoprůmyslového muzea v Praze „Design v českých zemích“. Výstava se od jara 2018 už představila v šesti evropských zemích a Číně.
Prešpurk se mu stal osudovým
Dirigent a hudební skladatel Oskar Nedbal (26. března 1874 Tábor – 24. prosince 1930 Záhřeb, Chorvatsko) byl spoluzakladatelem Českého kvarteta, úspěšným dirigentem České filharmonie i později ve Vídni. Když po vzniku ČSR nenašel v Čechách uplatnění, přijal místo ředitele a šéfa opery SND (1923-30), kde 26. 8. 1923 dirigoval Prodanou nevěstu v režii J. Kvapila, později pod jeho vedením měly premiéru první slovenské opery Kováč Wieland a Detvan. Rovněž přednášel na univerzitě, řídil hudební vysílání slovenského Radiojournalu. Výrazně ovlivnil úroveň SND, ale jako ředitel nezvládl dluhy a nepřejícnost okolí, přišel o úspory, až skončil sebevraždou. S Bratislavou je rovněž spojena jeho druhá svadba (20. června 1910 s M. Hoffmannovou) i tragická smrt jeho syna Oskara (v létě 1918 se v Prešpurku zastřelil ve vojenské službě). Jeho jméno připomíná pamětní tabule na budově úřadu Městské části Bratislava-Staré Město na Vajanského nábřeží.
V Košicích postavil Malou Prahu
Architekt Josef Polášek (27. března 1899 Boršov u Kyjova – 20. prosince 1946 Brno) si studia Vyšší průmyslové školy stavitelské v Brně a architektury na pražské UMPRUM doplnil studijními pobyty v Holandsku, Německu a Dánsku, co výrazně ovlivnilo avantgardní funkcionalizmus jeho projektů. Zůstalo po něm množství budov v řadě moravských měst, na Slovensku je mimořádně hodnocen zejména družstevní obytná kolonie osmi domů na Jarní ulici v Košicích, jež záhy získala pojmenování „Malá Praha“, a také dva penziony v Novém Smokovci.
Kdy se na mapách poprvé objevila Bratislava
Současný název města Bratislava byl úředně zaveden 27. března 1919, tedy až pět měsíců po vzniku ČSR. Stalo se tak poté, co prvního ledna 1919 do tehdejšího Prešpurku vstoupily legionářské a sokolské oddíly z jižní Moravy, které definitivně přiřadily město k Československu a převzaly jeho řízení od předcházející maďarské správy (na obrázku pamětní deska na začátku Štefánikovy ul. vedle prezidentského paláce). Díky tomu až 4. února 1919 se mohl do Bratislavy ze Žiliny přestěhovat Úrad ministra s plnou mocou pre správu Slovenska, jímž byl dr. Vavro Šrobár.
Průkopník uměleckých pohlednic na Slovensku
Malíř, ilustrátor a výtvarný pedagog Cyril Kutlík (29. března 1869 Křížlice, dnes Jestřabí v Krkonoších – 4. dubna 1900 Bělěhrad, Srbsko) studoval v Praze a Vídni, nejvíce se však proslavil zřízením průkopnické malířské školy v Bělehradě. Jeho tvorba se soustředila zejména na portréty, historická plátna a náboženské motivy, v menší míře i krajiny a zátiší. Věnoval se také ilustracím pro české, slovenské a srbské časopisy a kalendáře, podle jeho návrhů se v Praze, Ružomberku i v Bělehradě tiskly pohlednice.
Spoluautor tří Bratislavských lyr
Básník, dramatik, scenárista, novinář a překladatel Jan Schneider (pseudonym Jan Chum, 30. března 1934 Písek – 1. prosince 2014) se jako úspěšný textař podepsal pod řadu známých a úspěšných hitů, z nichž tři (všechny na hudbu Bohuslava Ondráčka) obstály i na Bratislavské lyře. Zlatou lyru 1967 získala jeho píseň „Reqiem“ v podání Evy Pilarové, stříbrnou v roce 1966 „Oh, baby,baby“ (Helena Vondráčková a Marta Kubišová) a 1967 „Don Diri Don“ (Waldemar Matuška). Tehdy v Čs. rozhlase vedl oblíbený program Mikrofórum, napsal řadu knih a rozhlasových seriálů, je autorem (s B. Ondráčkem) prvního českého divadelního muzikálu „Gentlemani“ (1966). Od 1969 žil v Německu, kde pracoval ve Svobodné Evropě, po 1990 se usadil v Třeboni.
Její první velkou cenou byla Zlatá lyra z Bratislavy
Prvním velkým oceněním zpěvačky Hany Ulrychové (31. března 1949 Liberec) byla Zlatá Bratislavská lýra v roce 1971 s písní „Spoutej mě“ (hudba B. Ondráček, text Z. Borovec). S bratrem Petrem začínala v brněnských klubech a divadlech, nejdříve zpívala se skupinami Vulkán, Atlantis, Bluesmeni, poté přešla k tanečním orchestrům Čs. rozhlasu a G. Broma, od 70. let se tvorba sourozenecké dvojice se skupinou Javory úspěšně inspirovala moravským folklórem, hrála též v několika divadelních muzikálech. Úspěch, tentokrát bronzový, si na Bratislavské lyře ještě zopakovala v r. 1975 s písní „Nestůj, běž dál“ (Z. Marat / Z. Borovec). Přečíst si můžete rozhovor v ČB č. 12/99.
Podkarpatská Rus v dějinách Československa
Únorový Kulturní večer byl zasvěcen tématu „Podkarpatská Rus v dějinách Československa". Přednášku s videoprojekcí připravil Ing. Milan Klubal. Na úvod přítomné přivítal tajemník ČSB Mgr. Jiří Výborný, jenž také informoval o dalších připravovaných programech. Po přednášce se o slovo přihlásil pan Vladimír Kuštek, jenž právě dokončil podrobnou publikaci „Československý svět v Karpatech" a doplnil některé detaily. Několik fotografií ze svých cest od autora přednášky doplnil záběry z večera Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Vzpomínka na prvního prezidenta ČSR
Sedmý březen je neodmyslitelně spojen s datem narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. I letos se u jeho sochy na dunajském nábřeží v Bratislavě sešla skupina českých krajanů, aby k ní spolu s velvyslancem ČR Tomášem Tuhým položili kytice. K dobré náladě velvyslanectví opět zabezpečilo dechovou hudbu Bílovčanka, která po krátkém projevu velvyslance ukončila setkání československou hymnou. Snímky z pietní vzpomínky poskytl Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Podvečer s cimbálovkou bude tentokrát o týden dříve
V rámci Hudebních večerů připravil ČSB už na úterý 19. března (pozor, změna termínu!) tradiční vystoupení cimbálové hudby Burčáci z Uherského Hradiště pod vedením primáše Františka Illíka. Atmosféru loňského vystoupení, jak ji zaznamenal svými fotografiemi Ing. Ladislav Bábíček, si můžete připomenout v našem fotoarchívu.
Blahopřání k životnímu jubileu
Významného životního výročí se v březnu dožívá prof. PhDr. Josef Oborný, PhD. (18. března 1949 Májůvka nedaleko Bruntálu). Velkou část svého života spojil s vojenským školstvím, nejdříve jako posluchač Vojenské akademie v Bratislavě, později jako pedagog na Střední vojenské škole v Novém Městě nad Váhem a Vysoké vojenské pedagogické škole v Bratislavě. Kromě bratislavské univerzity přednáší i na Univerzitě Palackého v Olomouci. V 90. letech aktivně pracoval ve vedení bratislavské regionální organizace Českého spolku na Slovensku (od léta 2005 Český spolek Bratislava). Přejeme hodně zdraví a úspěchů.
Kdy byl Jan Nepomucký prohlášen za svatého
„Janova ruka přitahuje k sobě horka“, „Svatý Jan z Nepomuku drží létu pevně ruku“ – jsou jen dvě z množství pranostik vážících se k jednomu ze svatých patronů zemí Koruny české. Jan Z Pomuku (okolo 1340 Pomuk, dnes Nepomuk nedaleko Klatov – 20. března 1393 Praha, do roku 1925 se uctíval jako den jeho smrti 16. květen). Za svatého ho papež Benedikt XIII. vyhlásil 19. března 1729, několik let po nálezu jeho ostatků s údajně červeným jazykem. Od té doby patřil sv. Jan Nepomucký k nejoblíbenějším světcům po celém katolickékm světě, včetně území dnešního Slovenska, co dosvědčují mnohé sochy, kaple a další památky, jež přežily i 20. století, kdy byla řada z nich zničena.
Propagoval hudbu „Od Šumavy k Tatrám“
Všestranný hudebník, vojenský kapelník, dirigent a skladatel Josef Horák (18. března 1874 Proseč u Chrudimi – 1. května 1960 Plzeň) se jako osmnáctiletý stal členem vojenské kapely ve Vídni, kde hrál na housle, kontrabas nebo heligónku, a později v Budapešti. Od roku 1907 už byl kapelníkem v Pécsi, kde také vedl symfonický orchestr, až od roku 1915 zakotvil v Plzni. Psal vojenské pochody a skladby na sokolská cvičení stejně jako symfonické nebo duchovní a vokální skladby včetně operet nebo přepisů oper pro dechový orchestr, čím výrazně přispěl k propagaci české hudby. Soubor národních písní ve vlastní úpravě vydal pod názvem „Od Šumavy k Tatrám“.
Nejstarší slovenské komedie psal česky
Evangelický kněz, renesanční dramatik a spisovatel Pavel Kyrmezer (? Banská Štiavnica – 19. března 1589 Uherský Brod) po teologických studiích v Krakově působil jako kněz v okolí Trenčína až se v roce 1560 odstěhoval na Moravu, kde se stal správcem školy a městským písařem ve Strážnici. Později se stal děkanem v Uherském Brodě. Snažil se o sjednocení protestantů, ale po sporu s Jednotou bratrskou se musel vrátit do Holíče. Bída ho však donutila k usmíření a návratu na Moravu. Ve Strážnici napsal (česky nebo v nářečí) první hry s biblickými náměty: Komedie česká o bohatci a Lazarovi, Komedia nová o vdově, kteruž Pán Buoh předivným spuosobem skrze Elizea proroka od věřitele jejiho vysvobodil, a další.
Rodina z Brna spojila život s tatranskými chatami
S rozvojem turistiky úzce souvisel rozvoj tatranských a dalších vysokohorských chat na území Slovenska, které lákaly i řadu českých a moravských milovníků hor. Jedním z nich byl Vítězslav Šlampa (19. března 1914 Brno), jehož dramatické osudy přiblížil měsíčník Česká beseda v č. 5 / 2002. Od roku 1999 Český spolek na Slovensku organizuje podzimní turistické vycházky k Žiarské chatě.
Džezový trombonista úspěšným skladatelem
Dirigent, hudebník, skladatel a textař Bohumil Trnečka (21. března 1924 Brno – 30. dubna 2009 Bratislava) začínal po válce jako trombonista v orchestru Gustava Broma, odkud přešel do vznikající Slovenské filharmonie, mezitím absolvoval brněnskou konzevatoř a VŠMU, a začal učit na bratislavské konzervatoři. V letech 1955-56 byl ředitelem Slovenské filharmonie, později se věnoval hlavně pedagogické práci a tvorbě džezové, vážné i filmové hudby. V r. 1970 sestry Martha a Tena Elefteriadu s jeho písní „To všetko bolo včera“ (text J. Štrasser) získali stříbrnou Bratislavskou lyru.
Stopy profesora Hynieho na Slovensku
Geolog a univerzitní profesor Ing. RNDr. mont. Otakar Hynie, DrSc. (23. března 1899 Dobrovice u Mladé Boleslavi - 19. prosince 1968 Praha) sice na Slovensku nikdy trvale nežil, přesto tam zanechal výraznou stopu. Zabýval se zejména zdroji podzemních vod, ropy a uhlí, kromě dvoudílné Hydrogeologie ČSSR (Praha 1961, 1963) byl autorem více než 100 vědeckých a odborných prací, z nichž značná část se týká území Slovenska. Už od roku 1925 byl pověřen výzkumem hydrogeologických problémů piešťanských termálních pramenů, přitom výsledky publikoval i v zahraničí, co přispělo k jejich propagaci a čs. balneologie. Zasloužil se také o nejvýznamnější vrt v lázních Dudince (viz články v České besedě č.
6/2004 a 4/2003).
Zakladatel uherského muzejnictví
Jan Dernschwam z Hradešína (23. března 1494 Brück/Brix, dnes Most – 1567 Častá) po studiích ve Vídni, v Lipsku a v Římě se s delegací ostřihomského arcibiskupa dostal do Prešporku, kde nastoupil jako sekretář bratislavského probošta (1515-22, sídlil na Kapitulské ul. 2). Na základě diplomatických zkušeností i znalosti přírodních věd později odešel do služeb thurzovsko-fuggerovské důlní společnosti, jež ovládala těžbu stříbra a barevných kovů v horních Uhrách. Po celý život hodně cestoval a sbíral různé artefakty (knihy, rukopisy, římské nápisy, archeologie, etnografie...) a dnes je považován za zakladatele muzejnictví v Uhrách. V letech 1525-45 žil v Banské Bystrici, v roce 1538 koupil statek v Časté, kde se později oženil a odkud se staral o thurzovsko-fuggerovský majetek a vzácnou knihovnu na hradě Červený kameň (Rotenstein).
Žák Leoše Janáčka skládal i operety
Josef Eduard Vašica (11. března 1909 Bystřice nad Pernštejnem – 9. července 1975 Bratislava) se ve škole učil na housle, co ho přivedlo do vojenské hudby v Brně a na tamní konzervatoři byl jedním z jeho učitelů Leoš Janáček. V roce 1929 založil salónní orchestr, s nímž cestoval zejména po lázeňských městech. Od roku 1933 se usadil v Bratislavě, kde vedl Jazzový orchestr hotelu Tatra. V té době začal komponovat taneční písně, k nimž často psal české a později i slovenské texty. SND uvedlo 2. června 1938 jeho první operetu „Americké tempo“, další dvě uvedly už brněnské scény, protože v letech 1939-45 se musel s rodinou uchýlit do rodné obce. Po válce otevřel v Bratislavě vlastní prodejnu a vydavatelství hudebnin, od 50. let se věnoval zejména pedagogické činnosti a výuce hře na akordeon.
Slovenské stopy významného architekta
Architekt Jan Šrámek (14. března 1924 Praha – 10. listopadu 1978 Praha) po studiu na ČVUT přišel do Stavoprojektu Žilina sice pouze na tři roky, ale projektům na Slovensku se věnoval i po svém návratu do Prahy, kde se podepsal pod řadu významných staveb jako například odbavovací haly letiště v Ruzyni nebo Hlavního nádraží, a také několik budov čs. zastupitelských úřadů od Pekingu po Nairobi nebo Brasilii. Na Slovensku spolupracoval například na dostavbě Rožňavy, územním plánu Revúce, projektu obnovy Behrensovy synagogy v Žilině, budovy mateřské školy v Bánové a Zástraní v okolí Žiliny nebo projektu Domu umění v Piešťanech.
Legendární čtrnáctka z Hodonína
Odchovanec hokejového oddílu SHK Hodonín Václav Nedomanský (14. března 1944 Hodonín) přestoupil v patnácti do bratislavského Slovanu, kde se třikrát propracoval k titulu Král střelců (1967, 1972, 1974), odehrál také 220 zápasů v čs. reprezentaci (např. stříbrný na ZOH 1968 Grenoble, mistr světa 1972). Nabídky ze zámoří mu čs. úřady neschválily, proto 1974 emigroval a v letech 1974-83 hrál WHA a NHL, později trénoval v Rakousku. V roce 1997 byl uveden do Síně slávy IIHF a 2002 i slovenského hokeje.
Československé kořeny amerického astronauta
Americký astronaut Eugene Andrew Cernan (14. března 1934 Chicago – 16. ledna 2017 Houston) se zúčastnil tří letů do vesmíru: na palubě Gemini 9 (jako třetí člověk ve volném kosmickém prostoru), Apollo 10 a Apollo 17 (72 hodin na Měsíci), později byl ředitelem americké části programu Sojuz-Apollo, v roce 1976 odešel do civilu a několikrát navštívil rodiště svých rodičů. Jeho otec pocházel z Vysokého nad Kysucou, matka z okolí jihočeské Bechyně.
Odkdy se u nás jezdí vpravo
Kontinentální Evropa se dohodla na jízdě vpravo v tzv. Pařížské dohodě z roku 1926. Československo však její realizaci oddalovalo až v listopadu 1938 bylo určeno datum změny na 1. května 1939. Rozpad republiky však změnu urychlil a v Protektorátu velení německých vojsk nařídilo jízdu vpravo už od 17. bŕezna 1939, v Praze od neděle 26. března 1939. Slovensko k jízdě vpravo pŕistoupilo v Bratislavě 18. března 1939 s postupným zaváděním na zbytku území. V současnosti dvě třetiny světa jezdí vpravo, vlevo se v Evropě jezdí pouze na ostrovech ve Velké Británii, Irsku, na Maltě a Kypru.
Zakladatel knihtiskařské dynastie ve Skalici
Josef Antonín Škarnicl (Skarnitzel, 17. března 1729 Pravonín u Vlašimi – 27. července 1813 Olomouc) pocházel z významné olomoucké tiskařské rodiny a v roce 1760 odešel do bývalé jezuitské tiskárny Václava Šulce ve Skalici, kterou sám později převzal a vybudoval z ní významný podnik, jenž patřil rodině Škarniclů po čtyři generace 140 let. Od roku 1780 ji převzal jeho syn František Xaver a vnuk Josef dokonce získal v roce 1842 císařské povolení na tisk bankovek, druhý vnuk František Xaver mladší založil tiskárnu v Trenčíně.
Čeští letci na spišském nebi
Vzpomínky na vznik Protektorátu a vyhlášení samostatného Slovenska v březnu 1939 zahrnují i osudy českých příslušníků čs. branné moci, které tyto události zastihly na území Slovenska. Některé z nich publikoval měsíčník Česká beseda, například v souvislosti s tzv. „Malou vojnou“, při níž se maďarská vojska pokusila obsadit východní Slovensko a maďarské letectvo bombardovalo Spišskou Novou Ves (ČB č. 3/2004 a 5/2004) nebo obsazení pohraničních pevností v Sudetách.
„Obchodík“ Pavla Dvořáka
Dům historika a spisovatele Pavla Dvořáka (13. května 1937 Praha – 21. prosince 2018 Budmerice), v němž také sídlí Vydavatelství Rak, rodina a spolupracovníci proměnili v jakési muzeum, obchod i galerii současně. Zchátralý domek se zachovaným datem 1847 koupil v roce 1972 a od té doby ho starostlivě opravoval a restauroval, přitom dvakrát získal ocenění za příkladnou obnovu a jeho zásluhou byl vyhlášen za kulturní památku. V „Obchodíku“ jsou kromě prodeje knih vystaveny i repliky historických předmětů a některé osobní věci z pozůstalosti, první výstavou jsou fotografie jeho syna Jakuba „Prvých sto miliónov rokov“, připravují se autogramiády a další kulturní programy.
Pozvánka do Podkrkonoší
Turistická oblast Podkrkonoší v Bratislavě prezentovala nové i starší naučné a rodinné turistické stezky a jako letošní novinku Cestu kamene, jež vznikla ve spolupráci s polskými městy. Na české straně propojuje místa, spojená s těžkou a zpraováním zejména pískovce, jako nejvyšší vrchol Podkrkonoší Zvičina, dále sochařské Hořice, přehrada Les království, barokní areál Kuks, ale i Dvůr Králové nad Labem nebo Lázně Bělohrad a množství malých kamenných památek v obcích.
Festival zážitků v Kladském Pomezí
Kladské pomezí na severovýchodě Čech je spojené se slavnými spisovateli, skalními městy i vojenskou historií. Festival zážitků umožňuje návštěvníkům poznat a na vlastní zkušenosti vyzkoušet, jak se měnila obranná a vojenská technika v průběhu staletí jednak na polském území, ale například na zámku Adršpach je do tajů zasvětí samotný Jan Žižka, zážitky je čekají v přírodní rezervaci Dubno nebo v pevnosti Dobrošov. Rodinám s dětmi je určen Toulavý batoh, v němž rodiny sbírají razítka do mapy a tím soutěží o víkendové pobyty a jiné zajímavé ceny.
Krkonošemi na kolech
Svazek čtyřiceti měst a obcí Krkonoše na svém internetovém portálu mapují vše, co může návštěvníka nejvyšších českých hor zajímat. Informace v několika jazycích, mapy, cyklotrasy, naučné stezky, doporučené výlety s dětmi a další včetně webových kamer. Novinkou jsou krátké videonahrávky z jednotlivých cyklotras, které umožňují předem se inspirovat výlety za sportem nebo na dovolenou.
Produkty z Českého ráje
Sdružení Český ráj spojuje 57 měst, obcí a dalších právních subjektů s cílem rozvoje oblasti při zachování přírodních a kulturních hodnot. Přispívá k tomu společná propagace regionu, ale i místních výrobců původních produktů nebo například nový vodácký průvodce Greenway Jizera poskytující mapy a základní i praktické informace o jednotlivých zastaveních podél řeky od pramene až po ústí do Labe.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 5. března v 16 hod. do kina Mladosť (Hviezdoslavovo námestie) na film „Řeka čaruje" z roku 1945 (režie Václav Krška) jako vzpomínku na herce Jaroslava Marvana při příležitosti 45. výročí jeho smrti. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Výročí TGM 7. března
Ve čtvrtek 7. března si opět připomeneme výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Podle informace Velvyslanectví ČR ani letos nebude chybět dechovka. Fotografie z předcházejících oslav v letech 2018 a 2017 jsou v našem fotoarchívu.
Zemřela dlouhletá předsedkyně Českého spolku Zvolen
S časovým odstupem se k nám dostala informace o úmrtí dlouholeté předsedkyně nejstaršího krajanského spolku na středním Slovensku, který vznikl 26. března 1994. ekoložka Ing. Blanka Maňkovská, DrSc., (9. ledna 1942 Jaroměř – 2. února 2019 Zvolen) vydala okolo dvaceti publikací, věnovaných významným odborníkům a osobnostem českého původu, působících na středním Slovensku. Měla také velký podíl na slavnostním znovuotevření Masarykova pramene ve Štiavnických vrších na jaře 2006. Čest její památce.
Dopis bývalého zvláštního zmocněnce MZV pro krajanské záležitosti
Zastupitelský úřad České republiky v Bratislavě zveřejnil dopis zvláštního zmocněnce MZV pro krajanské záležitosti Jaroslava Kantůrka, v němž informuje o plánech na rok 2019, například o tradičním Týdnu češtiny ve světě (29.7.-2.8.2019), v jehož rámci se koná i Letní tábor s výukou českého jazyka, a dalších aktivitách. V závěru dopisu děkuje krajanům za spolupráci v souvislosti s odevzdáním své funkce novému zmocněnci Mgr. Jiřímu Krátkému, MA.
Prokop Holý v Prešpurku
V pondělí 4. března 1429 do Prešpurku dorazila husitská delegace v čele s Prokopem Holým k jednání s králem Zikmundem. Jeho výzvu, aby se husité vrátili do lůna církve, husité odmítli a požadovali splnění čtyř artikul pražských, co by králi otevřelo cestu k poslušnosti českého národa. Očekávané příměří nepřineslo ani osobní jednání krále s husitským velitelem. Po Zemském sněmu 23. května na půdě Karlovy univerzity v Praze se P. Holý s delegací do Prešpurku vrátil, ale ani tentokrát diplomatická mise nic nevyřešila a 24. července delegace s P. Holým město opustila.
Výročí krajanského spolku v Košicích
Na rozpad Českého spolku na Slovensku na jaře 2005 byla nejlépe připravena skupina krajanů v Košicích, kteří už 5. března 2004 zaregistrovali Slovensko-český klub jako sesterskou organizaci stejnojmenného klubu v Praze. Jeho předsedkyně a šéfredaktorka měsíčníku Česká beseda Mgr. Helena Miškufová právě pod jeho hlavičkou vydávala oblíbený časopis až do konce roku 2007. V počátcích SČK využíval portál cesi.sk na informace o svých aktivitách, až od konce roku 2009 si vytvořil vlastní stránku slovenskoceskyklub.sk.
Spisovatel učil v Ružomberku a Bratislavě
Profesor, spisovatel a publicista Bohumil Haluzický (8. března 1879 Bzová u Uherského Brodu – 11. ledna 1957 Bratislava) po studiích v Praze, Lipsku a Heidelbergu působil jako středoškolský profesor v Praze a Uherském Hradišti, kde patřil mezi aktivní účastníky luhačovických setkání české a slovenské inteligence. Po vzniku ČSR učil na gymnáziu v Ružomberku, kde pomohl vzniku týdeníku pro lidovou výchovu Slovenské hlasy, později se stal ředitelem dívčího gymnázia v Bratislavě, kde rovněž přednášel slovenštinu na Univerzitě Komenského. Jako publicista aktivně dopisoval do Lidových novin i celé řady slovenských a českých periodik. Z literárních děl jsou nejznámější monografie o M. Kukučínovi a B. Němcová a Slovensko. Po roce 1938 působil jako předseda Muzejní společnosti v Uherském Brodě až po válce se znovu vrátil jako důchodce do Bratislavy, kde pokračoval v publicistice a kulturních aktivitách.
Od baletu ke sportovní gymnastice
Baletka a cherografka Jitka Mňačková (8. března 1924 Brno – 23. srpna 1984 Bratislava) po začátcích v Brně a v Košicích nastoupila po válce do baletu SND, jehož byla sólistkou od 1948 do 1975. Poté se na první slovenské scéně věnovala baletní i operní choreografii. Po ukončení baletní činnosti také pomáhala v oblasti sportovní gymnastiky. Účinkovala v jediném čs. barevném baletním filmu z 50. let Červený mak.
Dal budově lidový název „U dvoch levov“
Sochař a medialér Josef Augustin Paukert (zvaný Stino, 9. nebo 19. března 1879 Choceň – 31. prosince 1960 Praha) jako vyučený zámečník pokračoval ve studiu sochařství v Praze a v Římě, kde ocenili jeho portrétní plakety. Prvné světová válka ho donutila k návratu do vlasti, kde postupně od plaket přešel k větším sochám a dekorativním reliéfům. Na Slovensku jsou jeho nejznámějším dílem plastiky lvů a dvou soch atlasů nesoucích název budovy na bratislavském Policejním ředitelství na Šancové ul. (projekt architekta Františka Krupky ze Skutče ocenili tím, že ho postavili ještě jednou ve francouzském Lyonu).
Vojenský zásah už nic nevyřešil
V noci z 9. na 10. března 1939 československá vláda gen. Syrového vyhlásila na území Země Slovenské vyjímečný stav (štatárium = stanné právo) s cílem potlačit narůstající separastické tlaky a nečinnost vlády J. Tisa. Velitel VII. armády v Banské Bystrici divizní generál Bedřich Homola (2. června 1887 Běleč u Berouna – 5. ledna 1943 Berlín Plötzensee) na rozkaz generála A. Eliáše dal odzbrojit Hlinkovu gardu a zadržet na 250 osob (odtud tzv. „Homolův puč“). Novým premiérem měl být jmenován J. Sivák, který však byl na inauguraci papeže Pia XII., proto prezident E. Hácha 11. března jmenoval sedmičlennou automní vládu v čele s K. Sidorem. Zásah si vyžádal jedinou oběť, avšak ještě zhoršil slovensko-české vztahy, čeho využilo Německo, s jehož přispěním byla 14.3. 1939 vyhlášena samostatnost Slovenska a dokonán rozpad ČSR.
České kvarteto v Bratislavě
České kvarteto se v Prešpurku poprvé představilo 10. března 1894 ve složení Karel Hoffmann (1. housle), Josef Suk st. (2. housle), Oskar Nedbal (viola) a Hanuš Wihan (violončelo). Vystoupení se uskutečnilo v Síni reprezentantů města (přízemní přístřešek na nádvoří Staré radnice byl zbourán na začátku 20. století). Vystoupení ve stejném složení zopakovali v témže roce ještě 15. prosince 1894 a několikrát v následujících letech.
Panslavista obohatil Ottův naučný slovník hesly o Slovensku
Učitel, etnograf a historik Ľudovít Vladimír Rízner (10. března 1849 Zemianske Podhradie – 7. října 1913 Zemianske Podhradie) patřil k významným slovenským osvícencům, jeho velkým vzorem byl J. A. Komenský. Aktivně přispíval do českých kalnedářů a hesly o Slovensku obohatil Ottův naučný slovník.
Delegace krajanů u nového velvyslance
Velvyslanec ČR Tomáš Tuhý pozval v úterý 19. února předsedkyni Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večernou a tajemníka Mgr. Jiřího Výborného na asi hodinovou besedu, v níž se zajímal o aktivity ČSB v uplynulém a zejména začínajícím roku. Poděkoval krajanům za jejich činnost a informoval o svých představách ohledně perspektivy tzv. Českého domu, který by měl vycházet vstříc i krajanským aktivitám. Také nabídl spolupráci při navazování kontaktů, přípravě přednášek a jiných činnostech.
Nový předseda Senátu se krátce setkal s krajany
K tradici posledních pár let, kdy čeští nejvyšší státníci po nástupu do funkce přijíždějí do Bratislavy a kromě oficiálních setkání přijdou položit kytici k pomníku T. G. Masaryka, resp. Památníku čs. vzájemnosti na dunajském nábřeží, se připojil ve středu 6. února 2019 i nový předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera. I tentokrát velvyslanectví ČR přizvalo k této události i krajany, jimž předseda senátu s doprovodem věnoval krátkou besedu než se věnoval přítomným českým novinářům, jak zachytil Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
První Kulturní večer patřil diplomacii a Antarktidě
Cyklus Kulturních večerů v letošním roce zahájila přednáška s videoprojekcí JUDr. Pavla Sladkého z Velvyslanectví ČR zaměřená na stručné seznámení s problematikou aktuální diplomacie a zejména na vzpomínky z půlročního působení na ledoborci v rámci medzinární mise monitorující dodržování úmluv o ochraně Antaktidy. Na úvod přítomné přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná, která všem popřála pevné zdraví a hodně úspěchů v novém roce. Záběry z večera poskytl Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Kladení kytic k bustě Františka Palackého
V pondělí 28. ledna 2019 rektor Univerzity Palackého v Olomouci se prof. Jaroslav Miller spolu s velvyslancem ČR gen. Tomášem Tuhým setkal se studenty Gymnázia na Bilíkově ul. v Bratislavě a poté za doprovodu JUDr. P. Sladkého položil květy k bustě Františka Palackého před školou na Palackého ul. V následujících dnech možnosti studia na druhé nejstarší univerzitě v ČR představil i v Trenčíně, Trnavě, Žilině, Nitře, Prešově, Banské Bystrici a Košicích. Jeho bratislavskou návštěvu zachycuje fotoreportáž. V našem fotoarchivu jsou k dispozici i snímky z předcházející návštěvy přede dvěma lety.
Výročí československé koruny
Korunová měna byla v Rakousku-Uhersku zavedena v roce 1892 a platila i v nově vzniklém Československu, dokud 25. února 1919 Národní shromáždění v Praze neschválilo zákon o odluce československé měny. Podle tvůrce měnové reformy ministra financí Aloise Rašína byla bývalá rakouská a uherská měna od 3. března 1919 postupně okolkována a do července 1920 celou měnu nahradila Koruna československá. První státovka s nápisem v šesti jazycích v hodnotě sto Kčs byla uvedena v červenci 1919 a navrhl ji Alfons Mucha. Kčs platila do 8. února 1993, kdy se oddělily česká a slovenská koruna (předtím 4.-7.2. byly federální bankovky vyměněny za okolkované).
Režisérem prvního slovenského barevného filmu byl Josef Mach
Josef Mach (25. února 1909 Prostějov – 7. července 1987 Praha) začal po studiích na gymnáziu pracovat jako novinář, ale divadelní herectví ho rychle přivedlo k filmu, kde se po prvních rolích začal věnovat i scénáristice a postupně i práci asistenta režie. Po válce se už naplno věnoval režii nejrůznějších žánrů od úspěšných komedií až po detektivky a televizní seriály. V roce 1953 natočil první slovenský barevný hudebně taneční film Rodná zem. Spolupracoval také na první slovenské filmové pohádce Pán a hvezdár (režie: Dušan Kodaj).
Prosazoval společný jazyk Čechů, Moravanů a Slováků
„Toto nám ještě scházelo, v tomto osudném čase, takové rozdvojení nás Slováků a od Čechů odtržení, toto rozkolnictví, tento zmatek v řeči a zpátky upadaní ze vzdělané do té staré nevzdělané...“ napsal básník, překladatel, profesor evangelického lycea Juraj Palkovič (27. února 1769 Rimavská Baňa – 13. června 1850 Bratislava), když se dozvěděl, že jeho žák Ľudevít Štúr s přáteli začali vydávat noviny ve středoslovenském nářečí. Sám pocházel ze zemanského rodu, co mu umožnilo získat vzdělání v Jeně, kde se sblížil s českými studenty, českou literaturou a dějinami. V roce 1803 inicioval založení Katedry reči a literatury česko-slovanské na evangelickém lyceu v Bratislavě s knihovnou a archívem, na katedře byl jeho zástupcem právě Ľ. Štúr. Ve slovakizované češtině vydal množství spisů a překladů, v nichž usiloval o povzbuzení národního povědomí, ohledně češtiny kritizoval dílo J. Jungmanna.
Lev v rukách restaurátorů
Koncem února 2009 byla sejmuta socha lva z Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Vajanského nábřeží. Po restaurování byla v květnu 2009 instalována na obnoveném památníku Milana Rastislava Štefánika na nábřeží před novou budovou Slovenského národního divadla v téměř původní podobě, jak ho navrhl prof. Bohumil Kafka na nábřeží za budovou Reduty v roce 1938. Lev se štítem symbolizoval československé legie. V říjnu 2010 byla odhalena nová podoba Památníku se sochou T. G. Masaryka.
Cesta italského baletního mistra vedla přes Prahu
Baletní mistr, choreograf a pedagog Achille Viscusi (27. února 1869 Řím – 1. července nebo 20. srpna 1945 Praha) působil v Římě, Miláně, Záhřebu, Paříži, Berlíně, Vídni, Londýně a Rio de Janeiru až se jeho osud v roce 1901 spojil s českým baletem. Do roku 1912 byl choreografem Národního divadla v Praze, kde poprvé inscenoval balety Oskara Nedbala. V letech 1918-19 vystupoval v Brně, následně 1919 – 1922 byl choreografem divadla v Ostravě a následně 1923 – 1930 pomáhal rozvíjet baletní umění ve Slovenském národním divadle v Bratislavě.
Rádiožurnál na dlouhých vlnách definitivně skončil
Na půlnoc z 28. února na 1. března 2014 bylo ohlášen konec vysílání českého Radiožurnálu na dlouhých vlnách z vysílače Topolná na frekvenci 270 kHz. S ukončením činnosti vysílače, postaveného v roce 1951 a modernizovaného v 70. letech, kdy se jeho signál dal zachytit ve velké části Evropy, proto nesouhlasili zejména krajané, jak dokládá například otevřený dopis prezidentovi ČR V. Havlovi, publikovaný v týdeníku Mosty (č. 52/93) 28. prosince 1993, v němž Spolek Čechů na Slovensku žádal zachovat vysílání Českého rozhlasu na kmitočtech, dostupných na území SR. Dopis podepsali Ing. P. Stahl za SČS v Bratislavě a Ing. P. Opatrný za SČS v Košicích. Nakonec se nastalo, jak potvrdila mluvčí ČRo, jejíž dopis portálu cesi.sk poskytl Ing. Svatopluk Pach, předseda Českého spolku Žilina. Zásluhou internetu je dnes prakticky kdekoli dostupná většina českých stanic.
Jubileum hudebního skladatele
Po brněnské konzervatoři pokračoval budoucí hudební skladatel a všestranný organizátor hudebního života Mgr. Hanuš Domanský (1. března 1944 Nový Hrozenkov) ve studiích v Bratislavě, kde zůstal pracovat ve Slovkoncertu a přitom skládal zejména komorní, symfonická i vokální a sborová díla. V rozhlasu inicioval řadu významných nahrávek, působil v rámci Svazu čs. skladatelů, Slovenské hudební unie, dlouhá léta pracoval v porotách mezinárodních soutěží např. Prix musical de Radio Brno (1978 – 1989), v porotě hodnotící filmovou hudbu na MFF v Karlových Varech (1985 – 1988) nebo festivalů sborového zpěvu (Nitra, Banská Bystrica, Košice, Jihlava, Olomouc).
Budovatel Univerzitní knihovny v Bratislavě
Knihovník, literární historik a etnograf doc. PhDr. Vilém Pražák, CSc. (3. března 1889 Chroustovice u Vysokého Mýta – 27. března 1976 Praha) přijel do Bratislavy jako profesor reálného gymnazia (1919-20), od roku 1920 do 1939 byl pověřen vedením Univerzitní knihovny, souběžně spolupracoval se Slovenským vlastivědným muzeem. V letech 1936-39 a po válce 1955-57 přednášel etnografii na Univerzitě Komenského (po nuceném odchodu za války byl pracovníkem Univerzitní knihovny v Praze). Ve svých pracech zařadil slovenské lidové umění zejména výšivky a architekturu do celoevropského kontextu, věnoval se i literárním dějinám.
Maloval pražský chrám sv. Mikuláše i klášter v Jasově
Barokní malíř Jan Lukáš Kracker (Johann Lukas, 3. března 1719 Vídeň – 30. listopadu 1779 Eger) po studiích ve Vídni pracoval napřed v Brně (oltářní obrazy ve Strážnici nebo Litomyšli), později se usadil ve Znojmě. V 60. letech dostával velké zakázky v Praze včetně Chrámu sv. Mikuláše, později obohatil výzdobou klášter v Nové Říši, až ke konci života odešel do služeb biskupa v Egeru a svými freskami vyzdobil například kostel sv. Jana Křtitele v Jasově u Košic.
Škola vychovala a inspirovala i slovenské sochaře
Město Hořice bylo od nepaměti známé těžbou a zpracováním pískovce. V 80. letech 19. století zvýšená poptávka po kamenické práci vedla představitele města k myšlence založení kamenicko-sochařského učiliště. Po schválení c.k. úřady škola se 14 žáky a 5 hospitenty začala výuku 3. března 1884. Od té doby vychovala celou řadu českých, ale i slovenských a zahraničních umělců a řemeslníků. Galerie moderního sochařství v parku se stala také inspirací ke vzniku mezinárodních sochařských sympozií v lázních Vyšné Ružbachy.
Podkarpatská Rus v dějinách Československa
Na pravidelný Kulturní večer v únoru připravil výbor ČSB přednášku svého člena Ing. Milana Klubala na téma „Podkarpatská Rus v dějinách Československa“. Uskuteční se v úterý 26. února 2019 v 17 hod. tradičně ve Společenském sále Csemadoku.
Výročí českých spolků v Žilině, na Liptově a v Turci
Představitelé české menšiny ze severu Slovenska se 24. února 1994 sešli na ustanovující schůzi pobočky Spolku Čechů na Slovensku (od dubna 1994 přejmenovaného na Český spolek na Slovensku). Po deseti letech pamětníci v měsíčníku Česká beseda vznik regionální organizace popsali slovy: „Na ustanovující „matějské“ schůzi v únoru 1994 se v historickém Makovického domě sešli zástupci Čechů z okolí Považské Bystrice, Púchova, Čadce, Kysuckého Nového Mesta, Martina a Liptovského Hrádku. Iniciátory vzniku RO Žilina byli Ing. arch. Antonín Stuchl a Ing. Evžen Protivínský, CSc., kteří organizačně první i další setkání zabezpečovali…“. Následně 12. března 1994 se dohodli na vytvoření „Středoslovenské regionální organizace SČS“ se třemi místními kluby, které se poprvé sešly v Liptovském Hrádku 1. června 1994 a 13. června 1994 v Žilině a v Martině. Asi pět let trval pokus o založení místního klubu v Považské Bystrici a Púchově.
Průkopník moderní choreografie
V únoru si připomínáme výročí tanečníka, choreografa a režiséra Luboše Ogouna (vl. jm. Bohumil, 18. února 1924 Praha – 14. února 2009 Brno). Absolvent pražské AMU působil zejména v Brně, kde se vypracoval mezi přední protagonisty moderní choreografie tance a baletu. V 60. letech byl ředitelem experimentálního Studia Balet Praha, který později převzal Pavel Šmok, a L. Ogoun se znovu vrátil do Brna. V letech 1986-90 přednášel choreografii na VŠMU v Bratislavě. Jeho jméno je spojeno s řadou filmů, televizních programů, filmů a seriálů, na nichž se podílel jako choreograf, v několika i hrál.
Košickou radnici a divadlo zdobil pražský malíř
Malíř a restaurátor Erasmus Schrott (1755 Kbely u Prahy – 20. února 1804 Košice) po studiích ve Vídni působil jako malíř zejména oltářních obrazů i jako učitel ve službách uherské šlechty a velkou část života prožil v Košicích, kde po sobě zanechal například stropní malby v budově staré radnice, podílel se i na výzdobě košického divadla včetně opony, kulis a dekorací. Sakrální malby zanechal i v tamním Chrámu Nejsvětější Trojice a v klášteru v Jasově. Cenné jsou i jeho krajinomalby, zachycující tehdejší východ horních Uher včetně Vysokých Tater.
Vzpomínka na baletního mistra
Baletní umělec a choreograf Rudolf Macharovský (21. února 1909 Praha – 22. března 1978 Karl-Marx-Stadt, dnes Chemnitz v Německu) byl všestranným mistrem, který výtečně ovládal nejen klasický balet, ale byl i mistrem varieté, stepování a taneční akrobacie. Ve 20. letech sbíral zkušenosti u předních tanečních umělců v Praze a Paříži na divadelních pódiích i revuálních scénách, později měl vlastní taneční školu. Po válce se naplno věnoval baletnímu umění v Liberci, v bratislavském SND byl 1946-48 šéfem baletu SND, následně 1948-55 v Košicích, poté v Olomouci a v letech 1961-64 byl šéfem baletu bratislavské Nové scény, přitom se souběžně věnoval i pedagogické činnosti a stále vystupoval i jako sólista.
Věnoval se systematickému výzkumu Váhu a Dunaje
Hydrolog doc. RNDr. ing. Alois Bratránek, DrSc. (celým jménem Alois Ladislav Mořic, 22. února 1899 Ždírec u Chotěboře – 22. listopadu 1966 Praha), ve 30. letech 20. století zpracoval řadu studií, týkající se zejména povodní, jež významně ovlivnily hydrologii a regulační práce na Labi, Váhu, Dunaji i východoslovenských řekách. Věnoval se systematickému výzkumu Váhu a Dunaje a jako první zpracoval splavnost slovenského úseku Dunaje.
Přičinil se o rozvoj turistiky v Tatrách
Dlouholetý předseda kanceláře a ředitel Klubu československých turistů (KČST) Josef Brož (24. února 1884 Praha – 26. ledna 1943) pocházel z rodiny hodináře, od mládí měl vztah k hudbě a přírodě, ze studií techniky přestoupil na filozofii. V roce 1919 se stal pracovníkem KČST, v jehož řadách zůstal až do konce života. Ve Vysokých Tatrách se zasloužil o rozvoj turistických stezek zvláště v oblasti Mengusovské a Skalnaté doliny a v okolí Tatranské Lomnice, přičinil se také o výstavbu Chaty pod Rysy. Turistice věnoval stovky článků a v letech 1934 až 36 byl redaktorem klubového Časopisu turistů.
Výstava díla Josefa Lady – Pocta géniovi
Do 24. února 2019 je v Galérii města Bratislavy v Mirbachově paláci na Františkánském náměstí otevřena výstava „Vianoce Josefa Ladu: Pocta géniovi“. Do Bratislavy se tak vrací výstava přibližně osmedesáti děl, o jejíž úspěšnosti v roce 2004 psala Česká beseda v č. 2, 3 a 5.
Výročí první moderní slovenské symfonie
Premiéru první moderní slovenské symfonie, jíž se stala První symfonie D dur Alexandra Moyzese, v Bratislavě nastudoval a 11. února 1929 dirigoval Oskar Nedbal (26. března 1874 Tábor – 24. prosince 1930 Záhřeb, dnes Chorvatsko).
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 5. února v 16 hod. do kina Mladosť (Hviezdoslavovo námestie) na film „Morálka paní Dulské“ (1958, r. Jiří Krejčík) jako vzpomínku na scénáristu Jiřího Frieda při 20. výročí jeho úmrtí. Následující úterý 12. února v 16 hod. KPČK zve na přednášku Dr. V. Čelka z Prahy „Jan Palach a začátek normalizace“ ve Společenském sále Csemadoku na Nám. 1. mája 10-12. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Z nejstarších dějin českých spolků v SR
První setkání zástupců Spolku Čechov na Slovensku z různých slovenských měst s cílem připravit první celoslovenskou Valnou hromadu SČS (uskutečnila se 23.4.1994) se uskutečnilo 12. února 1994 v bratislavské zasedačce týdeníku Mosty (Demokratické strany na Šancové ul.). Zápis z jednání je zajímavý i tím, že se v něm poprvé objevila zmínka o záměru vydávat časopis Česká beseda (od čísla 45/1993 už vycházela stejnojmenná strana v týdeníku Mosty), který se podařilo realizovat až předsedkyni přejmenovaného Českého spolku na Slovensku Mgr. Heleně Miškufové z Košic v květnu 1995 (časopis zanikl koncem roku 2007, když po rozpuštění ČSnS na jaře 2005 ho vydávala pod hlavičkou Slovensko-českého klubu v Košicích).
Výročí Konstantina
Kněz, diplomat a literát Konstantin, později Cyril (827 Soluň – 14. února 869 Řím) byl se svým starším bratrem a pozdějším moravským arcibiskupem Metodějem (813 Soluň – 6. dubna 885 Velehrad?) vyslán byzantským císařem Michalem III. na pozvání velkomoravského knížete Rostislava šířit křesťanství a staroslověnskou liturgii. Zejména jeho zásluhou byla staroslověnština uznána v roce 868 za čtvrtý bohoslužebný jazyk. Do 19. století se památka věrozvěstců připomínala 20. března, podle legendy však na Velkou Moravu dorazili až 24. května 863 (11. května podle juliánského kalendáře), až při příležitosti tisicíletí jejich příchodu papež Pius IX. určil jejich svátek na 5. července.
Jubileum cestovatele
„Než jsem začal poznávat svět, lépe jsem znal Slovensko než Čechy“ uvedl na jedné besedě známý cestovatel, spisovatel a publicista Ing. Miroslav Zikmund (14. února 1919 Plzeň), jenž s Jiřím Hanzelkou procestovali téměř celý svět na vozidlech Tatra a ze svých cest napsali řadu cestopisů a natočili dokumentární filmy. Jubilantovi přejeme hodně zdraví a životních sil.
Organizátor slovenského ochotnického divadla
Divadelník, dramatik a textař Valentin Erben (14. února 1899 Třebětice u Dačic – 18. dubna 1984 Bratislava) původně vystudoval elektrotechnickou průmyslovku a od roku 1919 do roku 1948 působil v Bratislavě, kde vlastnil firmu. Souběžně propadl ochotnickému divadlu, byl spoluzakladatelem Ľudového divadla a Intímneho divadla, ve 30. a 40. letech napsal několik her a zpěvoher zejména pro mládež (např.: Stratil sa hlásnik, Tam je moja vlasť, Zo strachu hrdinovia, Všadebol, Fujara). Po roce 1948 pracoval jako jevištní technik v bratislavském PKO. Méně známý je jako úspěšný textař (např. Čože je to päťdesiatka v podání F. K. veselého).
Vychoval řadu slovenských „bábkohercov“
Významný loutkoherec, režisér a pedagog PhDr. Jan Malík (15. února 1904 Příbram – 24. července 1980 Praha) původně studoval klasickou filologii na Karlově univerzitě a krátce působil jako profesor na gymnáziu, než se naplno začal věnovat loutkám. Patřil k zakladatelům Ústředního loutkového divadla v Praze, loutkařské katedry DAMU i Muzea loutkařských kultur v Chrudimi, dlouhá desetiletí stál na čele Mezinárodní loutkařské asociace UNIMA. Stál při zrodu profesionálních i amatérských loutkových souborů po celém Československu, u nichž na rozdíl od tradičních marionet propagoval zdola vedené tzv. javajky, vychoval řadu i slovenských loutkoherců.
Vzpomínka na vědce a pedagoga
V únoru si připomínáme výročí narození vědce a vysokoškolského profesora ing. Jiřího Hostomského (17. února 1904 Tábor – 5. srpna 1978 Bratislava). Uznávaný chemik byl autorem dvou vynálezů a řady vědeckých prací v oblasti chemie dřeva, výroby celulózy a papíru.
Východní Čechy v bratislavské Inchebě
Kdo navštívil tradiční veletrh ITF Slovakiatour v bratislavské Inchebě, si možná všiml, že jednotlivé kraje a regióny se už tak nerozdělují na české a slovenské jako v minulosti. Potřeba spolupráce ve prospěch rozvoje cestovního ruchu se už déle projevuje také ve společné prezentaci Královehradeckého a Pardubického kraje v rámci destinační společnosti Východní Čechy. K novinkám letošní sezóny patří důraz na aktivní a rodinnou dovolenou a cykloturistiku, nové rozhledny, cyklostezky a běžkařské areály a další, o nichž informují internetové stránky
vychodnicechy.info,
hkregion.cz a pardubickykraj.cz.
Kempy na Moravě a ve Slezsku
Čtyři moravské kraje na veletrhu v Bratislavě prezentovali další společnou vícejazyčnou publikaci „Kempy na Moravě a ve Slezsku”, v níž reagují na zvyšující se zájem Evropanů o „stellplatz” (parkoviště obytných automobilů s potřebnou infrastrukturou). V letošním roce připravují například Olomoucký kraj dvě nové rozhledny a další gastrofestival „Jak chutná podzim”, Jihomoravský opět oblíbený „vínobus” nebo lávku spojující Mikulčice se slovenskými Kopčany, Moravskoslezský elektroloď na Slezské Hartě a Zlínský kraj zve na Cyrilometodějskou stezku nebo obnovený Památník Tomáše Bati.
Jižní Čechy pohodové
Novinky v nabídce cestovního ruchu prezentovaly v Bratislavě i jižní Čechy. Bohatý komplet různých průvodců letos doplnily například Švejkova anabáze, Pivni stezky zase nabízejí 6 tras po třech až sedmi malých i větších pivovarech, Myslivecké zážitky a Rybářské zážitky tipy pro milovníky lovu a rybolovu, Pohodový venkov tipy na dovolenou v přírodě a Regionální produkty nabídku lokálních výrobků. Publikace si lze objednat i prostřednictvím e-shopu na jiznicechy.cz, kde jsou k dispozici další informace o turistické nabídce kraje.
Výročí hudebníka
Houslista, trumpetista, dirigent a pedagog Vojtěch Gabriel (6. února 1914 Koloveč u Domažlic – 25. března 1981 Bratislava) po vojenské hudební škole v Praze pokračoval ve studiu na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Koncem 30. let krátce hrál v divadelním orchestru v Košicích, odkud se vrátil do rozhlasového orchestru v Bratislavě. Po válce koncertoval po celém Československu se Slovenským kvartetem, od 1949 se stal koncertním mistrem Slovenské filharmonie, kde se uplatnil i jako dirigent a v této funkci spolupracoval i se SOČR a Státní filharmonií v Košicích. Podle informace místostarostky městyse Koloveč ve Slovenské filharmonii s ním údajně hrál i jeho bratr Ferdinand.
Založil první slovenskou školu designu
Prvního prosince 1928 začala kurzy kreslení a reklamy činnost Škola uměleckých řemesel (ŠUR) v Bratislavě, první svého zaměření na Slovensku (dnes budova STU na Vazovově ul.). Jejím zakladatelem a prvním ředitelem byl absolvent pražské AVU prof. Josef Vydra (8. února 1884 Polanczyk/Solina, dnes Polsko – 27. července 1959 Štola/Spišská Sobota), jenž na Slovensko přišel v r. 1919, aby vedl záchranu lidových památek, a přitom se inspiroval myšlenkami Bauhausu o spojení techniky a funkčnosti v nových formách užitkového umění a průmyslového výtvarnictví s využitím prvků lidových tradic. Po nuceném odchodu českých profesorů v r. 1938 vedl ŠUŘ v Brně, po válce přednášel na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, na AVU v Praze i VŠVU v Bratislavě. Knihy o lidové keramice, krojích a stavitelství doplňoval vlastními fotografiemi. Česká beseda o něm psala v č.
1/2000, 1/2001, 2/2003 a 7/2007.
Jindřich Šimon Baar a Slovensko
Kněz, básník a spisovatel Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem – 24. října 1925 Klenčí pod Čerchovem) ještě před Velkou válkou zavítal na svých cestách i do horních Uher a ve svých vzpomínkách zaznamenal dojmy ze života Slováků. Spisovatelka Marie Majtánová Korandová mu věnovala články v České besedě č. 2/1996 a 10/2000.
Sto let Bratislavy
Součástí Československé republiky se Bratislava stala definitivně až 1. ledna 1919, kdy ji obsadilo spojené vojsko československých legionářů a sokolů a ukončilo předcházející uherskou správu města a okolí. Tuto událost připomíná pamětní tabule na Štefánikově ul. č. 3 (oproti Prezidentskému paláci), kterou v roce 2009 inicioval Klub generálů SR. Úrad ministra s plnou mocou pre správu Slovenska, jímž byl dr. Vavro Šrobár, se však do města mohl přestěhovat ze Žiliny až 4. února 1919. Samotný název Bratislava byl úředně zaveden 27. března 1919, tedy pět měsíců po vzniku ČSR.
Pozvánka ke kladení kytic k bustě Františka Palackého
V pondělí 28. ledna 2019 v 13:30 uctí velvyslanec Tomáš Tuhý spolu s rektorem Univerzity Palackého v Olomouci prof. Jaroslavem Millerem památku Františka Palackého položením květin k jeho pomníku (od Ladislava Šalouna na Palackého ul. v Bratislavě v areálu školy vedle Reduty). „K účasti či partnerskému položení květin jsou zváni všichni ctitelé odkazu Otce národa,“ uvádí se v pozvánce velvyslanectví. Fotografie z kladení kytic přede dvěma lety najdete v našem fotoarchívu.
Diplomacie nejen o Antarktidě
Cyklus Kulturních večerů v roce 2019 odstartuje v úterý 29. ledna přednáška s videoprojekcí na téma „Diplomacie nejen o Antarktidě“. Podělit se s krajany o zkušenosti a zážitky ze svého diplomatického působení přislíbil JUDr. Pavel Sladký, PhD., z Velvyslanectví ČR na Slovensku, jenž byl prvním českým diplomatem, který se účastnil mezinárodní plavby na ledoborci, kontrolujícím dodržování mezinárodních dohod o ochraně Antarktidy.
Výročí druhé největší české univerzity
Masarykovu univerzitu v Brně založili zákonem z 28. ledna 1919, v letech 1960 – 1990 ji přejmenovali na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně. Z původních čtyř fakult má dnes devět a například spravuje i Mendelovo muzeum nebo vlastní polární stanici na Antarktidě (na níž umožňuje činnost i slovenským vědcům). Tradičně přibližně šestina všech studentů (přes pět tisíc ročně) přichází ze Slovenska, na studiu informatiky a lékařství je jich více než třetina, část z nich začíná svoji pracovní kariéru na univerzitě i po ukončení studia.
Slovenský Kisch se narodil na Valašsku
Publicista a spisovatel Ladislav Mňačko (29. ledna 1919 Valašské Klobouky – 25. února 1994 Bratislava), jenž si vysloužil přívlastek „slovenský zuřivý reportér“, prožil mládí v Martině, ale od války jeho další osud vedl přes koncentrák, nucené práce i boje na straně SNP až k činnosti komunistického novináře, jenž v 50. a 60. letech procestoval kus světa. Od reportáží a protiválečné prózy („Smrť sa volá Engelchen“ byla zfilmována) ho tvorba přivedla ke kritice režimu („Opožděné reportáže“ a „Jak chutná moc“) a v 60. letech k emigraci do Izraele, odkud se vrátil napřed do rakouského Eisenstadtu, kde psal německy, a po něžné revoluci do Československa.
Autor nejznámějšího portrétu L. Štúra
Malíř, výtvarník, herec a režisér František Karel Kolář (29. ledna 1829 Waldheim/Zahájí/Lesná u Tachova – 4. prosince 1895 Praha) už během studia na malířské akademii v Praze začal hrát v ochotnickém divadle a postupně se prosadil i ve Stavovském a později Prozatímním divadle, a to i jako režisér. Zvláště ho proslavili živé obrazy na Jubilejní výstavě v r. 1891. Souběžně s prací v divadle se stále věnoval i kreslení zejména karikatur a ilustrací. Když se v roce 1861 slovenští vysokoškoláci rozhodli vydat pět let po smrti Ľudovíta Štúra jeho litografii, oslovili F. K. Koláře, jehož podobizna se pamětníkům zdála nejvěrohodnější a od té doby se stala předlohou většiny portértů L. Štúra (včetně bývalých bankovek 500 Sk nebo 50 Kčs).
Průkopník výuky slovenských architektů
Prof. ing. arch. Miloslav Kopřiva (30. ledna 1894 Tučapy u Holešova – 11. března 1968 Brno) po studiu ČVUT provozoval 14 let vlastní projekční kancelář v Brně, odkud záhy začal realizovat své projekty i na území Slovenska až se v roce 1935 odstěhoval do Košic, kde přijal místo ve státní správě. Jeho první realizací na Slovensku byla kolonie rodinných domů ve Zvolenu (1922), další obytné domy i úřední budovy se nacházejí ve Velkých Levárech, Rožňavě, Seredi a Košicích. V roce 1937 byl přizván do budování Vysoké školy technické v Košicích, pro kterou vybudoval čtyři pavilony odevzdané k Zemské výstavě ČSR 1938, a kde jako jediný architekt vybudoval Ústav pozemního stavitelství, s nímž se po Vídeňské arbitráži stěhoval do Turč. Sv. Martina a následně do Bratislavy, kde byl v roce 1942 dokonce zvolen děkanem Fakulty inženýrského stavitelství. Od roku 1947 působil na technice v Brně.
Historik slovenského školství
Pedagog a historik Vladislav Ružička (30. ledna 1894 Drozdov u Hořovic – 4. března 1973 Martin) působil jako učitel v Bytči, Turčianských Teplicích, Bratislavě a Lučenci. Později se stal pracovníkem Matice slovenské a Pedagogického kabinetu Slovenské akademie věd, kde se věnoval dějinám slovenského školství a bibliografii pedagogické literatury na Slovensku. Napsal řadu publikací, např.: Eliáš Ladiver mladší, slovenský pedagóg, Dejiny slovenského šľabikára, Školstvo na Slovensku v období neskorého feudalizmu po 70. roky 18. stor., Bibliografia knižnej a časopiseckej pedagogickej literatúry na Slovensku od najstarších čias do roku 1955 (rukopis) aj.
Hrdina od Dukly
Generálmajor in memoriam Josef Knop (30. ledna 1909 Žamberk – 1. dubna 1966 Ústí nad Orlicí) absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. V únoru 1940 opustil vlast a zúčastnil se bojů o Francii, následoval výcvik ve Velké Británii, odkud se přihlásil jako dobrovolník k čs. jednotce v Buzuluku. V rámci 1. čs. samostatné brigády se zúčastnil bojů o Duklu, kde právě jednotka štábního kapitána J. Knopa jako první vstoupila 6. října 1944 na osvobozené československé území.
Syn slavného otce byl skvělý fotograf
Nejznámějším dílem fotografa Juraje Jurkoviče (31. ledna 1904 Brno – 25. května 1963 Bratislava) je zřejmě „Dvojportrét“ v majetku Slovenské národní galerie. Fotografii propadl už v mládí poté, co se s rodiči (jeho otcem byl architekt Dušan Jurkovič) přestěhoval začátkem 20. let do Bratislavy, kde také vystudoval obchodní akademii a začal pracovat jako bankovní úředník. Své fotografie vystavoval zejména ve 30. a 40. letech i v zahraničí. Tehdy vyzkoušel i barevnou fotografii, ale až do konce života přesto zůstal věrný černobílé.
Vzpomínka na Josefa Křepelu
Z jihu Čech přišel na Slovensko mladý basketbalista Josef Křepela (21. ledna 1921 České Budějovice – 1.dubna 1974 Bratislava), čs. reprezentant v košíkové (1945-52), člen vítězného družstva na ME 1946 v Ženevě (jediný čs. titul mistrů Evropy), účastník OH 1948 v Londýně, po skončení sportovní kariéry pracoval v Bratislavě jako sportovní redaktor.
Významný prešpurský typograf
Knihtiskař a vydavatel František Augustín Patzko (okolo 1730 Olomouc – 22. ledna 1799 Bratislava) se okolo roku 1765 stal faktorem v Landererově tiskárně v Prešpurku. Po pěti letech se osamostatnil a vydával například Nový kalendár. Od 1. září 1775 získal licenci Königlicher privilegierter Buchdrucker (královský privilegovaný knihtiskař), jak dokládá nápis na domě na Venturské ul. 9 (Typographia Patzkoiana erecta An. Dni MDCCLXXV). V letech 1780 - 88 vydával první maďarské noviny v Uhrách Magyar Hirmondó, od roku 1786 s přílohou A Pozsonyi Magyar Musa. V roce 1783 začal vydávat tříjazyčné (německy, maďarsky a česky) Rolní hospodářske noviny. Po jeho smrti tiskárnu vedli jeho synové až ji v roce 1809 koupil Karel Kašpar Snížek z Kutné Hory.
Vzpomínka na paní Miladu Mozolovou
Paní Milada Mozolová (roz. Odstrčilová, 24. ledna 1934 Čekyně u Přerova – 8. dubna 2015 Bratislava) přišla na Slovensko v roce 1954 za svým manželem – vojákem z povolání a celý život pracovala v komunálních službách. S odchodem do důchodu se hned od jara 1993, od roku 1994 jako členka výboru, zapojila do aktivit českého spolku v Bratislavě, kde obětavě pomáhala v administrativě a při organizačním zabezpečení akcí, než ji v roce 2011 vážná nemoc vytrhla z další práce. Díky jejímu pečlivě vedenému archivu mohl portál cesi.sk po r. 2003 zrekonstruovat do té doby chronologicky nezpracované nejstarší dějiny českého spolku v Bratislavě a na Slovensku.
Průkopnice slovenské teatrologie
Teatroložka PhDr. Milena Cesnaková-Michalcová (27. ledna 1924 Praha – 6. dubna 2018 Praha) se po studiu na Karlově univerzitě původně věnovala knihovnictví a od roku 1951 pracovala v Univerzitní knihovně v Bratislavě. Po dvou letech přestoupila do Slovenské akademie věd, kde se věnovala zejména dějinám slovenského i českého divadelnictví od období renesance, zpřístupnila všechny historické dramatické texty, jež se na Slovensku zachovaly zejména od doby pobělohorské, včetně děl J. A. Komenského. Ve slovenštině i češtině vydala publikaci Slavné osobnosti divadla, výraznou měrou se podílela na časopisu Slovenské divadlo a na Encyklopedii dramatických umění Slovenska I-II, byla spoluautorkou Dejín staršej slovenskej literatúry I. nebo Kapitol z dejín slovenského divadla.
Stál u zrodu letectva na středním Slovensku
Pilot Jaroslav Švábenský (16. ledna 1909 Vladislav u Třebíče - 1. listopadu 1964 Šternberk) se pro létání rozhodl po studiu na textilní škole a působil jako armádní i zkušební pilot. V dubnu 1935 přiletěl na stroji A 25 do Banské Štiavnice na celostátní plachtařské závody a tam ho přesvědčili, aby zůstal budovat letecké zázemí a pilotní výcvik na středním Slovensku. Podílel se na výběru lokality a budování letiště Tri duby, pomáhal organizovat letecké dny na letišti Sliač. Česká beseda o něm psala v č. 7-8/2004.
Tvůrce bratislavského Avionu a řady budov po celém Slovensku
Architekt Josef Marek (17. ledna 1889 Petrovice u Mor. Krumlova – 17. ledna 1965 Brno) přišel na Slovensko krátce po 1. světové válce na podnět svého učitele arch. D. Jurkoviče a od té doby výrazně ovlivnil meziválečný vývoj architektury a urbanismu na Slovensku. Začínal v Trnavě, kde se po stavbě evangelického kostela osamostatnil. První zakázky byly obytné domy pro státní zaměstnance (Bratislava, Košice, Malacky), bytové domy pro železnice v Novém Městě nad Váhom, ale nejznámější je obytný a obchodní blok Avion v Bratislavě. Za zmínku stojí úprava historické zástavby v okolí Michalské věže v Bratislavě, budova pošty v Nitře a Dolním Kubíně, školy v Prievozu, Petržalce, Rim. Sobotě a Michalovcích, soud ve Skalici, pojišťovna v Rožnavě, léčebný ústav v Dolním Smokovci, rekonstrukce poutního kostela ve Skalce u Trenčína a další (viz Česká beseda č. 7-8/1996 a 7-8/1999).
Odešel akademický malíř Miloš Šimurda
„V hlubokém zármutku s bolestí v srdci oznamujeme všem příbuzným, přátelům a známým, že nás opustil náš milovaný tatínek, přítel, dědeček, pradědeček, tchán a strýc, akademický malíř Miloš Šimurda,“ oznámila nám smutnou zprávu jeho dcera paní Anna Šimurdová Slamková. „Zemřel dne 6. ledna 2019 ve věku nedožitých 95 let. S našim drahým zesnulým se rozloučíme v pátek 11. ledna 2019 v 15 hod. v Chrámu Páně sv. Jana Křtitele ve Frenštátě p. R.“ Medailon umělce (5. června 1924 Frenštát pod Radhoštěm), jenž v minulosti vyučoval na bratislavské SUPŠ a na Stavební fakultě SVŠT, zveřejnila ČB v č. 10/1998.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 8. ledna 2019 v 16 hod. do kina Mladosť (Hviezdoslavovo námestie) na hudební promítání pod názvem „S veselými pesničkami do nového roku 2019“. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Propagátor amatérské fotografie
Úředník a jedna z nejvýznamnějších osobností amatérské fotografie na přelomu 19. a 20. století Karel Dvořák (8. ledna 1859 Plandry u Jihlavy – 12. dubna 1946 Praha) pocházel z rodiny sládka a původně studoval techniku ve Vídni, odkud musel po národnostním sporu odejít a zaměstnal se jako úředník u železnice v Lounech. Tam propadl amatérské fotografii, v níž dosáhl pozoruhodné úspěchy i na mezinárodních výstavách, zejména za národopisná témata, experimentoval i s novými barevnými technologiemi. V jeho pzůstalosti nechybí ani unikátní záběry z území dnešního Slovenska.
Výročí návštěvy slavného skladatele v Bratislavě
Hudební skladatel Richard Strauss navštívil Bratislavu na pozvání tehdejšího ředitele Slovenského národního divadla Oskara Nedbala (26. března 1874 Tábor – 24. prosince 1930 Záhřeb, dnes Chorvatsko), aby osobně dirigoval v SND své opery Elektra (9. ledna 1929) a Kavalír s růží (11. ledna 1929).
Výstava z tvorby naší členky Evy B. Linhartové
Až do 11. ledna 2019 bude v K. Gallery v Bratislavě přístupna výstava z tvorby výtvarnice Evy B. Linhartové pod názvem „Malé zimné zastavenie”. Rodačka z Prahy si letos připomíná životní jubileum. Výstavní síň na Ventúrské ul. 8 je otevřena v pondělí až v pátek od 15. do 18. hodiny.
Uznávaný jazykovědec
Jazykovědec Prof. PhDr. Josef Miloslav Kořínek (10. ledna 1899 Nové Město na Moravě – 24. srpna 1945 Bratislava) patřil k předním českým meziválečným lingvistům, od roku 1935 přijal místo docenta (později profesora) srovnávacího jazykozpytu na Slovenské univerzitě v Bratislavě, kde se dále věnoval zejména typologii indoevropských jazyků včetně „staroslověnského“, zanechal na 80 odborných prací (např. Úvod do jazyka slovenského, Od indoevropského jazyka k praslovančine), část vyšla až po válce z jeho pozůstalosti v Brně i v Bratislavě.
Zakladatel slovenské nederlandistiky
Prof. dr. František Kalda (11. ledna 1884 Velim – 7. května 1969) začínal jako středoškolský učitel němčiny, latiny a řečtiny na gymnázicích v Třebíči, Čáslavi, Litomyšli a Praze. Po válce se stal docentem filologie a germanistiky na Karlově univerzitě se specializací na holandštinu a afrikánštinu, jimž se věnoval i jako soudní tlumočník. V roce 1927 přijel přednášet německou, holandskou a staroanglickou lingvistiku na Univerzitu Komenského do Bratislavy, kde už jako profesor působil až do odchodu do důchodu v roce 1959. V ročnících 1933-35 vykonával funkci děkana a proděkana.
Životní cesta pražského cestovatele skončila v Prešpurku
Agronom a spisovatel Josef Václav Krafta (12. ledna 1854 Praha – 4. února 1914 Bratislava) působil řadu let jako carský úředník v Rusku, odkud napsal několik cestopisů z Kavkazu, východní Sibiře a Sachalinu. Od roku 1895 žil v Uhrách, kde se věnoval osvětové práci a podporoval také národní úsilí Slováků.
Vzpomínka na (ne)federaci
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci vstoupil do platnosti 1. ledna 1969 po té, co ho schválilo 27. října 1968 Národní shromáždění v Praze a následně ho trojice nejvyšších státních představitelů – prezident L. Svoboda, předseda NS J. Smrkovský a předseda vlády O. Černík – slavnostně podepsali 30. října 1968 na Bratislavském hradu. I když mu historici nepřikládají velký význam, neboť nedokázal vyřešit státní uspořádání ke spokojenosti obou národů, mnozí krajané jeho dopad nepříjemně pocítili až po rozpadu federace v roce 1993, když zjistili, jaké občanství jim bylo ze zákona přisouzeno.
Průkopnice památkové péče na Slovensku
Ing. arch. Dobroslava Menclová (2. ledna 1904 Přerov - 19. listopad 1978 Plzeň) po studiu architektury v Praze (předtím nedostudovala malířství na AVU) přišla spolu s manželem Doc. PhDr. Ing. arch. Václavem Menclem, DrSc. (16. ledna 1905 Plzeň - 29. července 1978 Sušice) pracovat do Státního referátu na ochranu památek v Bratislavě, kde se v letech 1930-39 věnovala úpravě Pribinova kostela v Nitře, přestavbě kostela v Časté, záchraně zámeckého parku v Pezinku, spolu prováděli archeologický průzkum slovenských klášterů, hradů a dalších památek zejména v oblasti Turce a Oravy. Po odchodu ze Slovenska v roce 1939 se sice věnovala historickým památkám, a zvláště hradům v Čechách a na Moravě, ale v 50. letech ještě vydala řadu monografií o hradech Zvolen, Krásna Hôrka, Trenčín, Spišský hrad a Oravský zámok.
Jubileum ilustrátorky a karikaturistky
Jednou z prvních žen na Slovensku, jež se profesionálně věnovaly kreslenému humoru, je Božena Plocháňová, jejíž jubileum si začátkem ledna připomínáme. Rodačka z Prahy se po válce vdala za slov. výtvarníka akad. mal. A. Hajdúčika a usadila v Bratislavě. Ilustrovala množství dětských knih a učebnic, spolupracovala s řadou slovenských spisovatelů pro děti a mládež, položila základy slovenského kresleného komiksu v dětských časopisech, ale zejména v humoristickém časopise Roháč (Bill a Mary). Krátký medialon publikovala Česká beseda v č. 7-8/2004.
Trenérská legenda slovenského hokeje
Hokejista, československý reprezentant a trenér Jaroslav Walter (5. ledna 1939 Sobědraž u Tábora – 20. června 2014) po dorosteneckých začátcích v Lovosicích a Litvínově a vojenské službě v jihlavské Dukle působil v letech 1964-69 ve Slovanu Bratislava, kam se v roce 1972 vrátil jako asistent trenéra a v roce 1982 pomohl klubu při návratu do nejvyšší ligy. Mimořádně úspěšné bylo jeho opakované působení v Dukle Trenčín, s níž jako trenér dvakrát získal mistrovský titul (1988 a 1997).
Literát našich dějin
Spisovatel a scénárista Miloš Václav Kratochvíl (6. ledna 1904 Vídeň – 9. července 1988 Praha) se narodil v rodině vedoucího českého oddělení c. & k. státního archívu, ale velkou část dětství prožil u prarodičů v Mlčechvostech na Podřipsku. Ze studia práv odešel na historii a archivnictví FF UK, co předurčilo jeho celoživotní zájem o dějiny, který dokázal zužitkovat v množství knih, filmových a později i televizních scénářů, jež z různých pohledů a s důrazem na detail i psychologii postav přibližovaly různá období dějin a historických osobností od středověku až po 20. století. Několik knih věnoval československým dějinám (Slováci a Praha, Tisíciletou stopou československého lidu, Dějiny československé v 99 odstavcích).
Významný zoolog Tater
Zoolog prof. RNDr. Josef Kratochvíl, DrSc. (6. ledna 1909 Kúsky u Velkého Meziříčí – 17. února 1992 Brno) vystudoval Přírodovědeckou fakultu v Brně, kde později vedl Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV a přednášel na Vysoké škole zemědělské. Věnoval se zejména členovcům a hmyzu, později obratlovcům. Za zásluhy o výzkum tatranské fauny a vznik Tatranského národního parku je spolu s dalšími uveden na pamětní tabuli „Významní zoológovia Tatier“ v Tatranské Lomnici.
Sváteční pozdrav
Český spolek Bratislava přeje všem členům a sympatizantům krásné svátky, hodně zdraví a úspěšný start v novém roce 2019.
> > > archív zpráv, pozvánek a zajímavostí z roku 2018
Národnostní menšiny diskutovali o rozvoji občanské společnosti v SR
Cesi.sk oslavuje narozeniny