Archiv aktualit, pozvánek a zajímavostí 2021

foto: ČB    Zanechal po sobě přes padesát škol po celém Slovensku
Ing. arch. Rudolf Miňovský (19. ledna 1921 Duchcov – 23. října 1960 Bratislava) se narodil v rodině stavitele, co předurčilo jeho zaměření, i když válečné roky mu umožnily dostudovat až koncem 40. let. V roku 1950 nastoupil do bratislavského Stavoprojektu, kde se kromě spolupráce na projektech obytných domů v Bratislavě, pošty v Javorině, administrativní budově TaNaPu v Tatranské Lomnici a dalších občanských staveb soustředil především na výstavbu školských budov a středoškolských areálů. Bernolákovo, Bratislava, Čalovo, Levice, Martin, Nemšová, Nitra, Oravské veselé, Spišské Podhradie, Tatranská Lomnica, Trnava... je část z více než padesáti školských projektů. Ještě po jeho předčasné smrti se dokončovaly projekty s jeho účastí jako například Pedagogická fakulty s kolejemi v Trnavě nebo Vysoká škola zemědělská v Nitře. Česká beseda o něm psala v č. 9/1999 a 4/2001.


foto: muzeumnj.cz    Uznávaný důlní odborník
Odborník v oblasti důlní těžby a zpracovnání rud Petr Rittinger (23. ledna 1811 Nový Jičín – 7. prosince 1872 Vídeň) po studiu filozofie a práv v Olomouci přešel v letech 1836-39 na Báňskou akademii v Banské Štiavnici, která ovlivnila jeho další osud. Byl správcem Vindšachty, věnoval se výzkumu těžby a úpravy rud, čerpání vody, vylepšování technologií úpravy rud, za co byl později povýšen do rytířského stavu. Po roce 1848 odešel jako správce uhelných dolů v Brandýsku u Kladna, později vedoucí důlního úřadu v Jáchymově. V letech 1860-65 byl podpředsedou, později prezidentem Rakouského spolku inženýrů a architektů.

foto    České stopy ve slovenské psychiatrii
Mezi lékaři, kteří přišli po vzniku Československa pomoci na Slovensko, patří Prof. MUDr. Miroslav Křivý (23. ledna 1896 Nová Říše – 23. dubna 1942 Mauthausen). Po studiích ve Francii habilitoval z neuropatologie a psychiatrie a vrátil se na Slovensko, kde od r. 1930 do 1937 vedl bratislavskou kliniku. Mladší generaci zastupuje MUDr. Jan Hasilík (24. ledna 1916 Branky u Val. Meziříčí), který po válce působil na klinice v Košicích, v letech 1953-65 jako primář v Žilině-Bytčici a poté jako primář v Liptovském Mikuláši. O českých psychiatrech na Slovensku psal Jindřich Cupák v České besedě č. 1/2005.

foto: muni.cz    Zakladatel slovenského filozofického myšlení
Filozof Svatopluk Štúr (24. ledna 1901 Hodslavice u Nového Jičína – 12. února 1981 Bratislava) studoval v Praze a Bratislavě a za první republiky pracoval v bance. Po válce krátce přednášel na bratislavské Filozofické fakultě, odkud musel odejít a pracoval v Univerzitní knihovně. Dějiny filozofie krátce přednášel ještě v letech 1968-70.

kniha    Zasloužil se o propagaci a rozvoj Tater
Pedagog, spisovatel, propagátor sportu a společenského chování Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (24. ledna 1861 Heřmanův Městec – 8. ledna 1943 Náchod) po studiu filozofie, matematiky a fyziky v Praze se stal vychovatelem v knížecí rodině, s níž navštívil čtyři kontinenty, později působil jako středoškolský profesor v Praze a Klatovech. Kromě cestopisů publikoval povídky, básně a romány. V roce 1900 se stal spoluzakladatelem Českého olympijského výboru, v letech 1919-23 byl generálním tajemníkem MOV. Jako předseda Klubu čs. turistů i jako redaktor propagoval a podporoval rozvoj Vysokých Tater.

SNG    První výkonný ředitel Slovenské národní galerie
Historik Vladimír Novotný (11. ledna 1901 Unhošť - 2. srpna 1977 Praha) vystudoval dějiny umění na Karlově univerzitě a pracoval v Národním muzeu, po válce do r. 1960 se stal ředitelem Národní galerie. Když byla zákonem SNR č. 24 z 29. 8. 1948 byla ustanovena Slovenská národní galerie, prvním ředitelem byl jmenován český malíř, typograf a výtvarný kritik Karel Šourek (28. července 1909 Praha – 29. března 1950 Praha), který vypracoval první koncepci, avšak zemřel dříve, než se stačil ujmout funkce, a tak jej dočasně nahradil právě ředitel pražské NG V. Novotný, pod jehož vedením se začal vytvářet základ sbírek SNG.

foto: hc.sk    Husitský otčenáš napsal na Slovensku
Hudební skladatel, pedagog a autor pedagogické hudební literatury Jiří (Juraj) Pospíšil (14. ledna 1931 Olomouc – 20. září 2007 Bratislava) vystudoval hru na klavír, varhany a hudební teorii na brněnské konzervatoři. Po roce studia na JAMU přestoupil na VŠMU do Bratislavy, kde zůstal i po dokončení studií jako pedagog na bratislavské konzervatoři a VŠMU. Věnoval se především klasické hudbě, složil dvě opery, orchestrální, sborová, varhanní i komorní díla, v pozdějším období experimentoval s hudbou elektroakustickou.

foto z 28.10.2015: L. Bábíček    Výročí Československé obce legionářské
Československá obec legionářská jako sdružení bývalých příslušníků čs. legií za 1. světové války vznikla 15. ledna 1921 spojením legionářských organizací z různých bojišť. Na území Slovenska neměla nikdy takový ohlas jako v českých zemích (z odhadovaných přes sto tisíc legionářů bylo přibližně asi 5 000 Slováků), dnes jediná slovenská Jednota ČSOL působí v Senci, další dobrovolníci se zúčastňují aktivit ČSOL v rámci jiných českých jednot (např. Český Brod, Valtice).

kniha    Otevřel nám okna vesmíru dokořán
Astronom Jiří Grygar (16. ledna 1936 Heinersdorf/Dziewietlice, Polsko) se zabývá především studiem meziplanetární hmoty a dálkovým průzkumem Země. Kromě vědeckých prací v oboru astrofyzika napsal také množství vědecko-popularizačních publikací (např. Vesmír je náš svět; Sejdeme se v nekonečnu; Vesmír, jaký je; O vědě a víře; Trialog o životě ve vesmíru; Trialog o mimozemšťanech). Známým se stal především jedinečnému cyklu televizních pořadů „Okna vesmíru dokořán“ (1981-91), proč se vysílal z bratislavské televize, i o tom hovořil v měsíčníku Česká beseda.

logo    Silvestr na Slovensku si zapamatujte
I když nejbližší sčítání obyvatelstva se na Slovensku uskuteční až v období od 15. února do 31. března 2021, rozhodujcí okamžik pro toto sčítání bude stav o půlnoci ze čtvrtku 31. prosince 2020 na pátek 1. ledna 2021. Sčítání je povinné pro každého, kdo má trvalý, přechodný nebo tolerovaný pobyt v SR včetně obyvatel zemí EU, kteří se obvykle zdržují na území SR. Novinkou je elektronická forma sčítání prostřednictvím formuláře na internetu nebo v mobilní aplikaci, kdo si na to netroufá, bude moci navštívit kontaktní pracoviště v místě bydliště nebo požádat o návštěvu sčítacího komisaře. V ČR se sčítání lidu uskuteční tradičně až na jaře: stav o půlnoci z 26. na 27. března 2021 bude potřebné nahlásit elektronicky do 9. dubna 2021, kdo tak neučiní, musí do 11. května 2021 vyplnit klasický písemný formulář.

foto    Za války nahrával slovenské písně
Nadaný hudebník Sláva Eman Nováček (2. ledna 1911 Praha – 27. března 1979 Praha) hrál nahousle, klavír nebo akordeon a od mládí působil v různých pražských kavárenských, kabaretních a divadelních kapelách. V letech 1935-38 hrál v orchestru divadla Vlasty Buriana, kde začal komponovat vlastní písně, z nichž nejznámější se staly díky filmům (např. „Jen pro ten dnešní den“ později zpívaná O. Novým ve filmu Kristián nebo „Slunečnice“ ve filmu Hotel Modrá hvězda). Postupně se věnoval jen nahrávání a filmům, dohromady složil přes dvěstě tanečních písní. Jeho orchestr vystupoval s řadou známých zpěváků, v letech 1942-45 nahrával slovenské písně v podání Františka Krištofa Veselého.

foto: pezinok.sk    Malíř a restaurátor se usadil v Pezinku
Malíř a restaurátor Augustín Bárta (3. ledna 1876 Bukovec u Jablunkova – 1. září 1957 Pezinok) vystudoval malířství ve Vídni, kam se odstěhoval v mládí s rodiči, ale v roce 1899 se usadil v Bösingu, dnešním Pezinku, kde se věnoval zejména tvorbě církevních obrazů, návrhu a výmalbě kostelních interiérů, kromě toho restauroval oltáře a sochy. K jeho dílům patří malby a reliéfy křížové cesty v klášterním kostele v Pezinku a společně se synem Augustínem ml. (1906 – 1980) zanechali malby v tzv. dolním kostele, v zasedací síni radnice nebo v Rytířské síni Zámecké vinárny.

   Patřil k zakladatelům kameramanské školy
Kameraman Karel Kopřiva (4. ledna 1891 Praha – 4. dubna 1966 Praha) patřil mezi zakladatele české kameramanské školy. Už ve 30. letech se podílel na prvních dokumentárních a propagačních filmech o Tatrách, ale například i hrané drama Horské volání S.O.S. (1929). V letech 1945-56 působil v Krátkém filmu Bratislava, kde natočil řadu vědecko-populárních, instruktážních a zpravodajských filmů ze slovenského prostředí (např. Tatranský pohár nebo Minerálne pramene na Slovensku, oba 1950).

foto: operaslovakia.sk    Patřil mezi zakladatelské osobnosti slovenské opery
Operní zpěvák a režisér Zdeněk Ruth – Markov (5. ledna 1891 Hodonín – 25. prosince 1956 Bratislava) po studiích ve Vídni hrál v Poznani, Osijeku a Ostravě. V letech 1920 až 1955 odehrál v SND na 230 postav, vynikal zejména v basových rolích. Uplatnil se i v operetách, do slovenštiny překládal operní libreta. Jako režisér uvedl poprvé například operu Detvan V. Figuša-Bystrého.

       
  • > > > archív zpráv, pozvánek a zajímavostí z roku 2020