Archiv aktualit, pozvánek a zajímavostí 2022

foto: Ing. L. Bábíček    Jarní Tvořivé dílny
V sobotu 9. dubna 2022 výtvarníci Eva B. Linhartová a Radek Bachratý připravili ve spolupráci s ČSB tradiční Tvořivé dílny pro děti i dospělé s jarní předvelikonoční tematikou. O akci byl opět velký zájem, možnost vyzdobit si kraslici nebo udělat malý dáreček v podobě košíčku se zajíčkem či jarními květy využily nejen nejmenší, ale rádi se přidali i přítomní rodiče a prarodiče, jak zachytila fotoreportáž Ing. Ladislava Bábíčka. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.


foto: Ing. L. Bábíček    Výstava o krajanech v Českém domě
Po dlouhé pandemické odmlce znovu otevřel své brány Český dům v Bratislavě. Ve středu 6. dubna v nové galerii na přízemí historické budovy slavnostně zahájili výstavu „Tváře české krajanské komunity na Slovensku“, připomínající sérií snímků fotografa Petra Korčoka aktuální představitele českých krajanských sdružení působících v SR. Jak na úvod výstavy připomněl velvyslanec Tomáš Tuhý, chtějí si touto výstavou uctít všechny krajany, kteří jsou nadále nositeli české kultury a udržování českého povědomí na Slovensku a současně podobnou formu ocenění činnosti krajanů poskytnout jako inspiraci i jiným Českým centrům ve světě... celá fotoreportáž zde. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

z tabulky    Nejvíce slovenských Čechů nadále eviduje Petržalka
Podle výsledků sčítání lidu v SR v roce 2021 z pohledu národností v jednotlivých obcích nejvíce obyvatel SR hlásících se k české národnosti nadále vykazuje bratislavská Petržalka, za níž následují Žilina, Trenčín, Banská Bystrica , Martin a další bratislavské městské části. Tabulka, sestavená z obcí s více než 50 obyvateli české národnosti, se dokonce o několik obcí rozšířila, a to přestože několik obcí se do ní po deseti letech už nedostalo. Podobně je tom i druhá tabulka, zachycující obce s podílem obyvatel české národnosti vyšším než dvě procenta... (celý článek zde). Informace o počtu obyvatel české a moravské národnosti v SR lze najít v rubrice Češi v SR – statistika.

foto: ND Brno    Z kysucké učitelky na operní scény
Sopranistka Emilie Zachardová (10. května 1912 Velké Meziříčí - 3. února 1951 Brno) původně vystudovala učitelský ústav v Litomyšli a pracovala jako učitelka ve Svrčinovci na Kysucích a na Podkarpatské Rusi. Koncem roku 1938 byla přeložena do Náměště nad Oslavou a jako členka Vachova sboru moravských učitelek se prosadila v brněnském divadle a rozhlase, až se v roce 1940 stala sólistkou olomouckého divadla, které odstartovalo její kariéru i na zahraničních operních scénách (Graz, Vídeň).

plakát    Zakladatel slovenské scénografie
Scénograf Ludvík Hradský (11. května 1902 Szombathely – 8. dubna 1973 Praha) vystudoval interiérovou architekturu a scenografii ve Vídni, ale působil v divadlech ve Vídni a v Brně i jako herec. Ve 20. a 30. letech úzce spolupracoval se SND na pozvání tehdejšího ředitele O. Nedbala jako první profesionální scénograf, mimo jiné v roce 1926 vypravil první premiéru slovenské opery Kovář Wieland od J. L. Belly. Navrhl také kostýmy pro legendární film M. Friče Jánošík, při nichž se inspiroval obrazy Jožy Úprky. Po válce se na Slovensko vrátil jako výtvarník v lázních Trenčianské Teplice, věnoval se i plakátové a volné tvorbě.

foto: uniba.sk    Přívrženec společných dějin
Historik a profesor československých dějin prof. PhDr. Václav Chaloupecký (12. května 1882 Dětenice – 21. listopadu 1951 Dětenice) po studiu historie na pražské univerzitě působil jako archivář a knihovník knížete Lobkovitze v Roudnici nad Labem. V roce 1919 byl jmenován inspektorem archívů a knihoven na Slovensku, od roku 1922 profesorem československých dějin a ředitelem Historického semináře na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Byl přívržencem české a slovenské národní jednoty a společných dějin. V roce 1937/38 se stal rektorem univerzity, po přeložení v roce 1939 byl profesorem českých dějin na pražské univerzitě.

SND    Skvělý basista nakonec zakotvil v SND
Operní zpěvák Ferdinand Krčmář (12. května 1902 Teplice – 19. února 1971 Bratislava) se svým hlasem prosadil už jako učeň Škodových závodů v Plzni ve sboru tamního divadla, odkud následovaly scény v Ostravě, Českých Budějovicích, Praze, Pardubicích a Brně. Po válce se od 1946 do 1964 stal basovým sólistou SND v Bratislavě, ale nadále pohostinsky vystupoval na dalších operních scénách.

   Všestranný hudebník a učitel
Po studiu na učitelském ústavu v Poličce Alois Rohlík (13. května 1887 Žďár nad Sázavou – 21. září 1934 Příbor) učil na několika místech jižní Moravy a také ve Veľkých Levárech. Po dokončení zkoušek z klavíru, varhan, houslí a sborového zpěvu vyučoval na učitelském ústavu ve Štubnianských (dnes Turčianských) Teplicích a v Příboru, kde také aktivně organizoval hudební život.

P. Dvořák    Výročí nejznámějšího popularizátora slovenských dějin
Historik, novinář, spisovatel a vydavatel PhDr. Pavel Dvořák (13. května 1937 Praha – 21. prosince 2018 Budmerice) napsal na čtyři desítky knih, množství novinových článků a scénářů televizních a filmových dokumentů. Zřejmě nejoblíbenější popularizátor slovenských dějin (viz články např. na cesi.sk nebo v ČB č. 7-8/2007) je dvojnásobným laureátem Mezinárodní ceny E. E. Kische (1994, 2000), v roce 2007 převzal od prezidenta SR státní vyznamenání Pribinův kříž II. třídy za významné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky, a je držitelem řady dalších ocenění (např. cena UNESCO za Nejkrásnější knihu roka).

foto: uniba.sk    Odborník na církevní právo a vztah státu a církve
Prof. JUDr. Vratislav Bušek (14. května 1897 Praha-Košíře – 12. června 1978 New York) po studiích práv na pražské univerzitě pokračoval v Římě a Paříži. Od roku 1919 se stal úředníkem Ministerstva školství a národní osvěty a souběžně byl soukromým docentem církevního práva. Od roku 1922 byl ředitelem Semináře církevního práva a později i profesorem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1936/37 byl jejím rektorem. V roce 1939 byl přeložen na Masarykovu univerzitu do Brna, v roce 1941 odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen. V roce 1948 emigroval do USA.

faksimile    Osvětové centrum Pavla Dvořáka
Osvětové centrum Pavla Dvořáka (13. května 1937 Praha – 21. prosince 2018 Budmerice) vzniklo za účelem pomoci Vydavatelství Rak, jež kdysi založil, dále vydávat náročné knihy, jež se často nedokáží samy zaplatit. Mezi prvními plány nové nadace je sbírka na obnovené vydání Anonymovy kroniky, jež v roce 2002 získala zvláštní ocenění německé komise UNESCO. Právě tato kniha obsahuje doposud nejstarší zmínky o Češích na území Slovenska (viz článek v České besedě a rozhovor s P. Dvořákem).

foto: AV ČR    Zasloužil se o vznik TaNaP a obnovu arboréta v Mlyňanech
Botanik prof. PhDr. Karel Domin (4. května 1882 Kutná Hora – 10. června 1953 Praha) prostudoval flóru Československa a zúčastnil se i několika zahraničních expedicí (Jáva, Austrálie). Tatry poprvé navštívil v roce 1919 a už ve 20. letech formuloval zásady zřízení „přírodního parku tatranského“ zvláště v oblasti vápencových Belanských Tater. Jako první podrobně popsal flóru v Roháčích, angažoval se za zachování Arboréta v Mlyňanech, z pobytů v Piešťanech zpracoval herbář Piešťanská květena (Flora Pistyanensis).

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury opět pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod. Nejblíže je ohlášen 3. května 2022 film režiséra Karla Zemana z roku 1964 „Bláznova kronika“. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

foto z pozvánky    Výstava v Českém domě, věnovaná krajanům
Od 7. dubna do 6. května 2022 bude v Českém centru zpřístupněna výstava „Tváře české krajanské komunity na Slovensku“, kterou organizuje Velvyslanectví ČR na Slovensku a České centrum. „Právě Češi, kteří na Slovensku po rozdělení zůstali a žijí, jsou významnými nositeli české kultury, tradic a neustálého udržování a budování českého povědomí na Slovensku,“ napsala paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě. Výstava bude otevřena od úterý do pátku mezi 10. a 17. hod.

Moyzesova síň    Dirigent prvního slovenského profesionálního symfonického tělesa
Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu (původně orchestr Radiojournalu v Bratislavě) byl prvním profesionálním slovenským symfonickým tělesem, které vzniklo z podnětu ředitele SND a hudebního ředitele bratislavského Radiojournalu Oskara Nedbala a začalo činnost 9. září 1929. První desetiletí jeho existence byl jeho dirigentem František Dyk (9. května 1902 Plzeň – 7. června 1974 Praha). Předtím působil v divadlech v Plzni, Českých Budějovicích a na Vinohradech v Praze. Po nuceném odchodu z Bratislavy stál na čele orchestru pražského rozhlasu (po válce Československého rozhlasu v Praze).

úvodní logo    Nové dokumenty o českých osobnostech v RTVS
V pondělí 11. dubna 2022 RTVS odvysílala v rámci Národnostního magazínu, jenž po novém nese název „Dobrý den, Patria!“, nový dokumentární film, věnovaný tvorbě českých malířů ve Vysokých Tatrách a zvlášť postavě zakladatele Symbolického hřbitovu u Popradského plesa Otakara Štáfla a jeho manželky. Dokument lze vyhledat v internetovém archivu (zde), stejně jako další dokument z toho dne „Príbehy takmer zabudnuté“ z cyklu „Od prameňa“, věnovaný Janu Jiskrovi z Brandýsa a jeho době (zde).

Český Krumlov, foto: Czechtourism/A. Motejl    Rok šlechtických slavností
CzechTourism informuje o začátku turistické sezóny na českých hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu, který o letošních novinkách na jednotlivých památkách podrobně informuje na své stránce. Dva roky pandemické pauzy sice způsobily zvýšení ceny vstupného o 30 Kč, ale snížilo se vstupné pro děti a mládež do 24 let (děti do 6 let mají vstup zdarma). Průvodním programem roku 2022 je Rok šlechtických slavností, jemuž bude věnována zvláštní výstava na zámku v Českém Krumlově, který také byl vybrán jako centrum tradiční Hradozámecké noci, jež se po celé ČR uskuteční 27. srpna 2022.

tabulka    Česká a moravská národnost ve slovenských okresech
Výsledky sčítání lidu v SR v roce 2021 potvrdily, že česká národnostní menšina je poměrně rovnoměrně rozptýlena po celém území SR a na rozdíl od jiných menšin v žádném regionu nevytváří početně významnější komunitu. Tradičně nejvyšší počet obyvatel SR, hlásících se k české národnostní menšině, statistika vykazuje na západě Slovenska. Nad tisíc obyvatel hlásících se k české menšině se stejně jako před deseti lety vyskytuje pouze v pěti okresech… (celý článek zde).

foto z r. 2019: Ing. L. Bábíček    Konference ČSB
V úterý 26. dubna 2022 v 17 hod. se v sále Csemadoku uskuteční odložená Konference ČSB, na kterou výbor srdečně zve všechny členy i zájemce o členství v ČSB. Nejvyšší orgán spolku v souladu se Stanovami ČSB každé dva roky hodnotí uplynulé období, volí nový výbor spolku a stanoví úlohy na následující období. Zatím poslední konference se konala 26. 11. 2019 (viz fotoreportáž), z důvodu protipandemických opatření byla následující konference přeložena na jaro 2022. Před začátkem Konference od 15.45 do 16.45 hod. se zájemci mohou zaregistrovat na zájezd 28. května 2022 (zámek Konopiště a Sázava). snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Štítnik erb    Hudební archivářka a editorka
Muzikoložka, hudební archivářka a editorka Maria Jana Terrayová (roz. Dokulilová, 29. dubna 1922 Přibyslavice - 14. dubna 1993 Bratislava) po studiu JAMU a Masarykovy univerzity v Brně začala pracovat v hudebním oddělení univerzitní knihovny v Bratislavě, odkud přešla do Umenovedného ústavu SAV, kde se zabývala hudební historií a historiografií Slovenska, objevila vzácné rukopisy ve Štítniku, díla J. P. Roškovského, E. Paschy, výrazně se podílela na oživení původní historické hudby na území dnešního Slovenska, zpracovala pozůstalost M. Schneidra-Trnavského, spolupracovala na scenáři jemu věnované historické expozice, a také na gramonahrávkách a filmech věnovaných slovenské hudební historii.

OD    Výročí Osvobozeného divadla
Pražské Osvobozené divadlo zahájilo činnost 19. dubna 1927 uvedením první hry J. Voskovce a J. Wericha Vest pocket revue. Ve skutečnosti název Osvobozené divadlo (podle německého vydání knihy A. Tairova Das entfessetle Theater, doslova odpoutané nebo nespoutané) použila divadelní sekce umělecké skupiny Devětsil pod vedením Jiřího Frejky zřejmě poprvé už na vystoupení 17. října 1925 v Bratislavě. Následně začala tento název oficiálně používat od 8. února 1926 v pražském divadle Na Slupi, legendou se však stal až po příchodu trojice Voskovec-Werich-Ježek začátkem roku 1927, kdy se Osvobozené divadlo přestěhovalo do Umělecké besedy na Malé Straně.

Lúčnica    Dirigentská osobnost
Dirigent a skladatel Miroslav Šmíd (19. dubna 1932 Zlín - 7. června 2006 Bratislava) po studiu ve Zlíně pokračoval na VŠMU v Bratislavě, kde se už od roku 1952 stal dirigentem Vysokoškolského umeleckého súboru. V letech 1953-77 a 1980-89 byl uměleckým vedoucím a dirigentem souboru Lúčnica, v letech 1974-79 a 1986-88 dirigentem a uměleckým šéfem Divadla J. G. Tajovského v Banské Bystrici a posléze v období 1989-93 dirigentem SĽUK, od roku 1995 vedl Orchestr mladých na ZUŠ Ľ. Rajtera v Bratislavě. Spolupracoval i s ďalšími tělesy jako Slovenská filharmónia, Opera SND, Štátna filharmónia Košice nebo Orchester ľudových nástrojov.

foto: ČB    Projektant a urbanista
Projektant a urbanista Ervín Jaroslav Šlapeta (20. dubna 1927 Chtelnice - 2. března 1987 Bratislava) se narodil v rodině českého četníka, po studiích v Kroměříži a Brně se po válce vrátil na Slovensko, kde projektoval zejména průmyslové areály, později také rekreační a sportovní zařízení nebo územní plány například pro oblast vodního díla Liptovská Mara.

foto: filmia.cz    Herečka a překladatelka
Herečka a překladatelka Naďa Kotršová (21. dubna 1927 Opava - 04. prosince 2009 Studienka) vystudovala bratislavskou konzervatoř a postupně hrála v divadlech v Považské Bystrici, Žilině a Košicích. Od roku 1966 přestoupila do Nové scény v Bratislavě, v posledních letech hrála i v Divadle Astorka. Má za sebou celou řadu televizních i filmových rolí, překládala divadelní texty i knihy z angličtiny a němčiny.

Š. Vraštiak    Vzpomínka na dlouholetého předsedu KPČK
Filmový publicista Mgr. Štefan Vraštiak (23. dubna 1942 Žaškov - 5. dubna 2016 Bratislava) jako absolvent pražské FAMU pracoval ve Slovenském filmovém ústavu, později i jako jeho ředitel. Zasloužil se o objev a návrat prvního slovenského filmu Jánošík z roku 1921. Od začátku 90. let vedl Kruh přátel české kultury, v němž obětavě organizoval početné filmové a kulturní aktivity, výraznou měrou se podílel na udělování Ceny Karla Čapka v Trenčianských Teplicích.

Gaboltov    Stopy sv. Vojtěcha v Uhrách
Jeden z českých patronů biskup sv. Vojtěch (Adalbert Pražský, 956 Libice nad Cidlinou - 23. dubna 997 ve východním Prusku, uvádí se Truso u polského města Elblag/Elbling nebo Heiligenwald, dnes na území ruské Kaliningradské oblasti), byl uznávaným vzdělancem a jako jeden z mála přežil vyvraždění Slavníkovců. Podle legendy pokřtil ostřihomského knížete Gejzu a jeho syna a budoucího prvního uherského krále Štefana. Na Slovensku je s ním spojen erb obce Gaboltov, kde se údajně zastavil, s jeho žáky je spojován vznik opatství v Hronském Beňadiku (a maďarské Pannonhalmě).

Velikonoce    Požehnané a radostné svátky jara
Český spolek Bratislava přeje všem svým členům a sympatizantům radostné prožití velikonočních svátků a co nejvíce jarních sil. Těšíme se na další společná setkání.

foto: Ing. L. Bábíček    Hudební podvečer se slováckým folklorem
V úterý 29. března 2022 se opět uskutečnilo posezení s cimbálovou hudbou Burčáci s masopustním pásmem slováckého folkloru v rámci cyklu Hudebních večerů. V minulosti tradiční akce se zopakovala až po dlouhých třech letech omezené činnosti z důvodu pandemických opatření. Po přibližně hodinovém programu nechyběly ani písníčky na přání z obecenstva. Atmosféru příjemného podvečera zachytil na fotografiích Ing. Ladislav Bábíček. Hudební večery organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

   Vzpomínka na MUDr. Jaroslava Stuchlíka
Prírodovedecký klub v Košicích vznikl 12. dubna 1932 a dal si za cíl rozvoj věd v regiónu. Do r. 1937 vydal tři sborníky studií v oblasti přírodních věd na východním Slovensku, prvním předsedou byl primář košické státní nemocnice MUDr. Jaroslav Stuchlík (viz ČB č. 9/2005, 5/2005 a 1/2005).

H. Jireček    Redaktor Slovenských novin
Historik práva Hermenegild Jireček (13. dubna 1827 Vysoké Mýto – 29. prosince 1909 Vysoké Mýto) po studiích v Praze a ve Vídni pracoval v redakci Vídeňského deníku, pod různými pseudonymy publikoval i v dalších časopisech. V letech 1852 až 1861 byl redaktorem Slovenských novin, které vycházely od 10. července 1849 ve Vídni.

Pamětní tabule gen. A. Petrákovi    Pamětní tabule gen. Antonu Petrákovi
Generál Ing. Anton Petrák, MBE.MC. (14. dubna 1912 Vídeň - 7. února 2009 Bratislava) pocházel z rodiny vídeňských Čechů, po vojenské akademii v Hranicích sloužil jako poručík Čsl. armády v Petržalce, kde těžce prožíval mnichovské události a v roce 1939 odešel přes Blízký Východ do Francie a Anglie, kde sloužil mj. jako instruktor výsadkářů a po vylodění v Normandii velel rotě v přístavu Dunkerque. Po válce byl komunisty pronásledován a vězněn, rehabilitace se dožil až po r. 1989. Byl držitelem britského a československého válečného kříže, Řádu britského impéria, francouzské čestné legie. V Bratislavě mu v ulici Rybárska brána odhalili pamětní desku.

Hellich: Slovanský sjezd    Zachytil Ľ. Štúra na Slovanském sjezdu 1848 v Praze
Malíř a archeolog Josef Vojtěch Hellich (17. dubna 1807 Choltice u Pardubic – 22. ledna 1880 Praha) studoval v Praze a Mnichově a záhy se stal uznávaným tvůrcem velkých pláten církevních maleb včetně oltářů a také historických scén, ale i portrétů a ilustrací. Historický význam má i jeho litografie z roku 1848, na níž zachytil Osobnosti Slovanského sjezdu v Praze (zleva Ľ. Štúr, J. H. Lubomirski, K. V. Zap, D. Daničič, V. Karadžič, J. S. Presl, F. Palacký, J. Dvořáček, P. J. Šafárik).

z tabulky    Vývoj české a moravské národnosti v SR podle krajů
Trnavský kraj je jediný, v němž za posledních deset let mírně vzrostl počet obyvatel hlásících se k české národnosti. Všechny ostatní kraje v souladu s celoslovenským trendem zaznamenaly pokles. Podíl české národnosti se ve čtyřech západních krajích SR ještě udržel nad půl procentem, na východě je nižší. Počet obyvatel hlásících se k moravské národnosti výrazně klesl ve všech krajích. Podrobnější porovnání poskytuje přiložená tabulka, sestavená z údajů Štatistického úradu SR. Informace o počtu obyvatel české a moravské národnosti v SR lze najít v rubrice Češi v SR – statistika.

ŠUR na ul. Vazovova    Spolutvůrce moderni bratislavské architektury
Architekt Jiří Grossmann (4. dubna 1892 Praha – 9. dubna 1957 Praha) výrazně ovlivnil architekturu meziválečné Bratislavy například budovou Školy uměleckých řemesel na Vazovově ul. (dnes STU). Velké množství budov nese jeho podpis spolu s arch. Aloisem Balánem, např. Umělecká beseda slovenská, ředitelství železnic, palác Radiojournalu na Jakubovom nám., Nemocenská pojišťovna na Bezručově ul., ale také v Banské Bystrici.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod., a to 5. dubna 2022 film režiséra Vladimíra Slavínského „Vdavky Nanynky Kulichovy“ z roku 1935, natočeného podle knihy Ignáta Herrmanna. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

foto: Letisko Praha    Piešťany a výročí pražského letiště Ruzyně
Letecký provoz na starém letišti v pražské Ruzyni zahájil 5. dubna 1937 přílet letadla DC-2 Československé letecké společnosti na lince Piešťany - Zlín - Brno – Praha. Při příležitosti 80. výročí České aerolinie zopakovaly let zvláštního spoje z Prahy do Piešťan a zpět letadlem Airbus A319.

SND    Dirigent v opeře i v rozhlasu
Dirigent a hudební skladatel Bohuslav Tvrdý (6. dubna 1897 Rychnov nad Kněžnou - 29. července 1946 Zlív-Češnovice) byl v letech 1921-27 dirigentem opery SND, následně v letech 1933-36 pracoval v košickém rozhlase. Mimo jiné zpracoval pásmo slovenských lidových písní.

foto: uniba.sk    Přispěl k založení Kriminologického ústavu
Právník a představitel Čs. strany národně socialistické na Slovensku prof. JUDr. Albert Milota (8. dubna 1877 Lochovice - 22. prosince 1940 Praha), působil v letech 1922-38 jako profesor trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, ve školním roku 1925-26 a 1929-30 byl děkanem fakulty, 1930-31 rektorem univerzity, v roce 1926 přispěl k založení Kriminologického ústavu na PF, prvního v ČSR v rámci univerzity. V letech 1929-39 byl senátorem Národního shromáždění, v roce 1939 musel Slovensko opustit.

SND    Druhý ředitel SND
Po odchodu prvního ředitele SND Bedřicha Jeřábka pověřilo 8. dubna 1922 Družstvo SND vedením herce a režiséra Josefa Hurta (11. června 1881 Olešnice - 15. dubna 1945 Terezín), který působil v SND od 1921. Jako umělecký šéf činohry a ředitel SND pracoval v letech 1922-23, poté v sezónách 1924-26 byl režisérem a ředitelem Východoslovenského divadla v Košicích.

M. Vymazal    Vzpomínka na Mirdu
Cyklista Miroslav Vymazal (9. dubna 1952 Brno – Jundrov – 18. října 2002 Bratislava) patřil do legendárního tandemu Vačkář-Vymazal, jenž v československých barvách čtyřikrát vybojoval titul mistrů světa (1973 San Sebastian, 1974 Montreal, 1977 San Cristobal a 1978 Mnichov). Po ukončení závodní kariéry vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského a stal se trenérem dráhových cyklistů Dukly Trenčín na cyklodromu v Bratislavě, která se stala jeho druhým domovem. Než tuto jedinou cyklistickou dráhu na západním Slovensku zbourali, uskutečnilo se tam pět ročníků Memoriálu Miroslava Vymazala, zaměřeného na mladé cyklistické talenty zemí střední Evropy. Když mu v roce 2018 v jeho rodišti odhalili pamětní tabuli, z pozvaných hostů ze Slovenska kromě vdovy přijel jen redaktor cesi.sk. Česká beseda o něm psala v č. 4/2001, 11/2002, 2/2007 a 9/2007.

foto: Ing. L. Bábíček    Jarní tvořivé díly pro děti (i dospělé)
Na sobotu 9. dubna 2022 v 15 hod. Český spolek Bratislava opět připravil Tvořivé dílny pro děti a dospělé s jarní a velikonoční tématikou s výtvarníky Evou L. Bachratou a Radkem Bachratým ve Společenském sále Csemadoku. Účast dětí prosíme nahlásit předem na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení občerstvení a výtvarného materiálu pro děti. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Naposledy se tato akce uskutečnila v r. 2019 (viz fotoreportáž zde), snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Tranovsky    Evangelická legenda
Jiří Třanovský (27. března nebo 9. dubna 1592 Český Těšín - 29. května 1637 Liptovský Mikuláš) byl učitel a kněz, autor nábožných písní, vydavatel knih, sestavil a vydal první evangelický kancionál Cithara Sanctorum. Pro Poláky byl Jerzy Trzanowski, pro Slováky Juraj Tranovský, na studiích v Německu používal latinskou podobu jména Georgius Tranoscius. V letech 1611-1613 učil na Malostranském náměstí v Praze, poté byl rektorem školy v Holešově, v roce 1615 se oženil, pak vysvěcen za kněze v Olešnici a stal se farářem ve Valašském Meziříčí. Po bitvě na Bílé hoře kázal ve Slezsku, poté v letech 1628-1631 působil jako kazatel na Oravském zámku, až nakonec se usadil v Liptovském Mikuláši. Česká beseda o něm psala v č. 4/2002 a 12/2006.

Vranov n. T.    Dramatický příběh jedné sochy
Sochař Břetislav Benda (28. března 1897 Líšnice u Milevska – 19. srpna 1983 Praha) byl žákem Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, věnoval se zejména zobrazení lidského těla. Na Slovensku se nachází jeho bronzová socha ženy v životní velikosti „Mladosti a kráse patří budoucnost“ ve Vranově nad Topľou, které hrozilo roztavení na zvony.

J. Vejvoda, foto: j-vejvoda.cz    Vzpomínka na autora největšího hitu 20. století
Kapelník a skladatel Jaromír Vejvoda (28. března 1902 – 13. listopadu 1988 Zbraslav) si titul král dechovky vysloužil hned první z více než 80 autorských skladeb. Na podzim 1927 složil pro kapelu, kterou převzal po svém otci, Modřanskou polku, kterou o něco později přepracoval a v roce vyšla s textem V. Zemana pod názvem Škoda lásky. Od té doby nastoupila vítěznou cestu světem s různými překlady, na frontách druhé světové války ji Němci hráli jako Rosamunde a spojenci jako Beer Barrel Polka, Roll out the Barrel nebo Here Comes the Navy. Nejslavnější melodii 20. století připomíná stejnojmenná restaurace s expozicí o slavném skladateli na zbraslavském náměstí.

J.A. Komenský na obrazu A. Muchy    Učitel národů a Slovensko
Kněz a učitel Jan Amos Komenský (28. března 1592 Nivnice - 15. listopadu 1670 Amsterdam, Nizozemí) jako biskup Jednoty bratrské udržoval kontakty se severními Uhrami, kam přicházel navštěvovat exulanty do obce Lednica, do Púchova i Skalice, kde roku 1650 posvětil bratrskou modlitebnu. Při cestách z Lešna do Sárospataku se Komenský v letech 1650 a 1654 stavoval v Markušovcích u své dcery Doroty Kristiny. Podle dostupných pramenů během svých čtyř pobytů v horních Uhrách pobýval také v Levoči, Bardějově, Košicích, Prešově nebo Kežmarku.

M. Frič    Stál u začátků slovenského filmu
Filmový režisér, scenárista a herec Martin Frič (29. března 1902 Praha – 26. srpna 1968 Praha) studoval na gymnáziu a uměleckoprůmyslové škole, ale od svých 16 let se věnoval divadlu. Krátce žil i v Bratislavě, kde se podílel na vzniku kabaretu Moderna. Dohromady natočil na 90 snímků, mezi nimiž legendárním se stal Jánošík (1935) podle divadelní hry Jiřího Mahena a podílel se i na prvním slovenském celovečerním filmu Varúj! (1946). Podle předlohy Karla Čapka také natočil drama ze slovenských hor Hordubalové (1937).

cimbálovka    Masopustní podvečer s cimbálovkou
V rámci pravidelných setkání krajanů Český spolek Bratislava zve na tradiční posezení s cimbálovou hudbou Burčáci s masopustním pásmem slováckého folkloru. Program se uskuteční v úterý 29. března ve společenském sále Csemadoku v 17 hod. Hudební večery organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Předcházející vystoupení v roce 2019 i další fotografie z našich aktivit můžete shlédnout v naší fotogalerii.

foto z pozvánky    Výstava fotografií
Do konce března 2022 je v Galerii Profil na 2. poschodí Středoevropského domu fotografie na Prepoštské ul. v Bratislavě vystavena kolekce fotografií pod názvem „In Life“. Jejich autory jsou Štěpán Grygar, vedoucí Atelieru fotografie na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a jeho studentka Barbora Bačová, kteří se rozhodli bez ohledu na pandemickou situaci a vzdálenost vytvořit obrazový mikropříběh každodenních situací zachycující jedinečnost okamžiku. Galerie je otevřena od úterý do neděle mezi 13. a 18. hodinou.

foto z pozvánky    Soutěž pro mladé překladatele
Česká centra a České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny v Brně, vyhlásili 8. ročník mezinárodní překladatelské soutěže Cena Susanny Roth, určené začínajícím zahraničním překladatelům z češtiny do 40 let ve 13 zemích včetně Slovenska. Úlohou zájemců je přeložit určenou část knihy Elsa Aids: Přípravy na všechno (nakl. FRA, 2020) v rozsahu asi 18 normostran a s dalšími podklady zaslat nejpozději do 31. března 2022 na adresu Českého centra v Bratislavě, na jehož webstránce jsou podrobnější informace včetně odkazu na vybraný text. Vítěze soutěže čeká letní týdenní pobyt v Praze.

V. Štáflová    Dáma s perem i cepínem
Spisovatelka Vlasta Štáflová (roz. Košková, 1. dubna 1907 Petrovice u Rakovníka – 14. února 1945 Praha) se od roku 1927 věnovala horolezectví ve Vysokých Tatrách. S A. Škarvanem 9. září 1929 zdolala například vrchol Ihlu v Patrii, ktorý poté v horolezeckých kruzích nazývali Veža Vlasty. Tatry našly odezvu i v její tvorbě zejména pro děti. Spolu s manželem malířem Otakarem Štáflem založili Symbolický hřbitov, jeho slavnostního otevření se však nedočkali, protože v roce 1939 se z Tater museli vrátit do Čech a krátce před koncem války zahynuli při náletu na Prahu. Česká beseda o nich psala v č. 3-4/1995, 12/1997, 7-8/2000, 9/2000, 12/2000, 9/2002 a 1/2003.

foto: jv    Výstava českých a slovenských výtvarníků
V úterý 1. března 2022 připravil Český spolek Bratislava další trochu neplánovanou akci – komentovanou prohlídku výstavy českých a slovenských výtvarníků v Galerii F7 na Františkánském náměstí. Přítomné přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná, která poděkovala kurátorovi výstavy PhDr. Bohumíru Bachratému a jeho paní za nabídku a připomenula, že ČSB dlouhodobě spolupracuje zejména s výtvarníky českého a moravského původu, kteří žijí v Bratislavě a blízkém okolí… Více uvádí fotoreportáž zde. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

graf    Česká národnost zůstává třetí nejpočetnější menšinou v SR
Výsledky sčítání obyvatelstva, domů a bytů v SR z roku 2021 přineslo řadu zajímavých výsledků. Přestože počet obyvatel SR mírně stoupl a vzrostl i počet osob hlásících se ke slovenské národnosti a zvýšil se i podíl slovenské národnosti na populaci SR, většina doposud nejpočetnějších národnostních menšin zaznamenala úbytek. Týká se to i české menšiny, k níž se dnes hlásí přibližně o tisíc osob méně než před deseti lety. Přesto se opět vrátila na třetí místo v početnosti národnostních menšin, protože rusínská menšina, jež nás před deseti lety předběhla, zaznamenala ještě větší pokles. Velký úbytek (téměř o dvě třetiny) přineslo poslední sčítání lidu i národnosti moravské…(celý článek s tabulkou).

logo    České centrum hledá lektora/lektorku češtiny
České centrum ohlásilo další přípravný kurs (on-line nebo naživo, pokud to situace dovolí) na certifikovanou zkoušku z českého jazyka. Připravovaný kurs „V češtine ako doma!“ bude zaměřen na základní gramatické jevy i na konverzaci na témata, jež vás zajímají. Kromě toho ČC hledá „šikovného externého lektora/lektorku češtiny. Ak mate skúsenosti s vyučovaním českého jazyka napíšte nám na info@ceskecentrum.sk“.

foto: ČB    Josef Čapek a Slovensko
Malíř a spisovatel Josef Čapek (23. března 1887 Hronov – duben 1945 koncentrační tábor Bergen-Belsen) byl starším bratrem Karla Čapka, s nímž pravidelně navštěvoval Trenčianske Teplice, kde jejich otec MUDr. Antonín Čapek působil v letech 1910-23 jako lékař. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005.

Hurbanovy kasárna v Bratislavě    Legendární generál
Generál Lev Prchala (23. března 1892 Ostrava – 11. června 1963 Feldbach, Rakousko) se jako legionář účastnil sibiřské anabáze. Ve 30. letech byl zemským vojenským velitelem na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi, později v Bratislavě, nesouhlasil s přijetím Mnichovského diktátu, v roku 1939 organizoval vojenské jednotky v Polsku, Francii a Anglii, do Československa se už nikdy nevrátil.

UKo    Odborník na dějiny práva
Profesor JUDr. Richard Horna (24. března 1892 Praha – 17. července 1953 Lázně Bělohrad) přednášel v letech 1921 až 1939 na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde zastával i akademické funkce a byl členem Akademického senátu, v letech 1922-38 byl ředitelem Semináře dějin práva. V odborných studiích se věnoval právním dějinám Moravy, Slezska a Slovenska.

EU na Palisádach    Položil základy slovenského zbožíznalectví
Profesor ing. Ladislav Cicvárek (25. března 1892 Lidice – 13. července 1960 Bratislava) byl původním vzděláním chemik, přednášel na obchodní akademii, po válce na Slovenské vysoké škole obchodní, od 1949 Vysoké škole hospodářských věd v Bratislavě (dnes Ekonomická univerzita), kde byl v letech 1945 až 1950 rektorem.

Skalica    Průkopník československé vzájemnosti
Lékař a národní buditel MUDr. Pavol Blaho (25. března 1867 Skalica – 29. listopadu 1927 Bratislava) se věnoval publikační, ochotnické i muzeální činnosti, pomáhal zakládat potravinová a úvěrová družstva. V Luhačovicích, kde působil jako lázeňský lékař, organizoval setkání Československé jednoty, která propagovala vznik společného státu Čechů a Slováků. Po vzniku ČSR se stal poslancem Národního shromáždění.

Jiří Kozák    Výročí zakladatele prvního českého krajanského sdružení na Slovensku
Koncem března si připomínáme nedožité výročí zakladatele prvního českého krajanského sdružení na území Slovenska ing. dr. techn. Jiřího Kozáka, CSc. (27. března 1922 Benešov u Prahy – 24. července 2003 Bratislava), i v zahraničí uznávaného experta na statiku ocelových konstrukcí. Jako specialista bratislavské konstrukční kanceláře Vítkovických železáren byl spoluautorem anténních vysílačů, mostních konstrukcí nebo televizních věží na bratislavském Kamzíku a na pražském Žižkově. Po rozdělení federace inicioval s přáteli založení Spolku Čechů na Slovensku s cílem přispět k rychlejšímu řešení zejména sociálních problémů, vyvolaných novými hranicemi mezi ČR a SR, a k legalizaci české národnostní menšiny. Čest jeho památce.

foto: Ing. L. Bábíček    Velvyslanec Tomáš Tuhý na besedě s krajany
Po další nečekané přestávce zahájil Český spolek Bratislava novou sezónu výjimečnou akcí. Krajany přišel povzbudit velvyslanec ČR na Slovensku Tomáš Tuhý. Událost to byla mimořádná, protože – jak pamětníci vzpomínají – bylo to teprve podruhé (od časů pana velvyslance Slánského), kdy jeho excelence nepřišla mezi krajany jen na koncert nebo na zahájení výstavy, ale na více než hodinu povídání o všem, co krajany zajímá a trápí… Atmosféru setkání zachytil Ing. Ladislav Bábíček v přiložené fotoreportáži. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

foto z parte    Poslední rozloučení s naším členem
Dobrý večer, dovoluji si Vám zaslat parte pána Ladislava Mečíře (mého tchána), který nás nečekaně opustil a který byl hrdým členem Vašeho spolku,“ napsal nám JUDr. Petra Mečířová. Ing. Ladislav Mečíř zemřel 7. března ve věku nedožitých 86 let a poslední rozloučení s ním bude v úterý 15. března 2022 ve 12.30 hod. v bratislavském krematoriu. Čest jeho památce!

Detvan    Výročí Detvana
Nejstarší slovenský akademický spolek Detvan vznikl v souvislosti s přílivem slovenských studentů po obnovení české univerzity v Praze 15. března 1882. Jeho prvním předsedou byl zvolen syn českého gymnazijního profesora z Banské Bystrice Jaroslav Vlček (22. ledna 1860 Banská Bystrica – 21. ledna 1930 Praha), pozdější literární historik a politik. Činnost spolku přispěla ke zblížení slovenské a české inteligence, byla přerušena během obou světových válek a po roce 1948. Od roku 1994 obnovilo jeho tradici stejnojmenné občanské sdružení.

Zdeněk Liška    Vzpomínka na Zdeňka Lišku
Hudební skladatel Zdeněk Liška (16. března 1922 Smečno nedaleko Slaného – 13. července 1983 Praha) po studiu na pražské konzervatoři začal po válce působit ve studiu krátkého filmu ve Zlíně, kde ho proslavila hudba k filmu K. Zemana Vynález zkázy. Po něm následovaly desítky dalších snímků, v nichž uměl univerzálně využít motivy od lidové, klasické i exotické hudby až po zcela nové experimenty s nekonvenčními nástroji. Jeho hudba měla velký podíl na úspěchu mnohých nejen českých, ale i slovenských filmů jako např. Obchod na korze, Vtáčikovia, siroty a blázni, Medená veža, Orlie pierko, Hriech Kataríny Padychovej, Kto odchádza v daždi, Smrť šitá na mieru, Signum laudis atd.

SND    Dirigent a hudební skladatel
Dirigent a hudební skladatel Juraj Viliam Schöffer (18. března 1897 Praha – 19. března 1972 Bratislava) působil v letech 1924-27 jako šéf zpěvohry divadla v Košicích, 1931-60 dirigent opery SND a v letech 1945 a 1947-48 jako dirigent opery Státního divadla v Košicích.

logo    Dopis zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti
Paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě rozeslala krajanům na Slovensku dopis zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti týkající se akcí v roce 2022. Dopis je zveřejněn na webové stránce ZÚ.

UCB    Výročí časopisu Bratislava
Od března 1927 do prosince 1937 vycházela ve slovenštině a češtině vědecká revue Učené společnosti Šafárikovy pod názvem Bratislava. Prvním hlavním redaktorem (1927-33) byl literární vědec prof. PhDr. Albert Pražák jako tajemník USŠ, která vznikla z podnětu akademického senátu Univerzity Komenského v roce 1926 se zaměřením na systematický výzkum Slovenska a tehdejší Podkarpatské Rusi v oboru společenských a přírodních věd a položila tak základ pro pozdější vznik Slovenské akademie věd.

foto: nd.cz    Nezapomenutelný režisér SND
Divadelní režisér Viktor Šulc (7. března 1897 Úvaly – 1945 zřejmě Osvětim) měl být původně obchodníkem, ale pobyt v Německu ho pŕivedl ke studiu divadelní školy a práci v némeckých divadlech. Od roku 1927 hostoval v pražském Národním divadle a od 1931 také ve Slovenském národním divadle, v němž byl v letech 1932-38 angažován jako šéf českého činoherního souboru (viz vzpomínky herce Jana Pivce).

TGM    Vzpomínka na prvního prezidenta ČSR
V pondělí 7. března si připomínáme 172. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Zatím poslední větší vzpomínkové shromáždění se v tento den konalo u jeho sochy na Náměstí T. G. Masaryka v Bratislavě při příležitosti jubilea v roce 2020, kdy účast poznačila nastupující pandemická vlna, jak zachytila fotoreportáž Ing. Ladislava Bábíčka.

foto    Na jarní prázdniny do ČR
Bratislavská kancelář CzechTourism připomíná, že Česká republika zjednodušila podmínky na vstup turistů ze zemí EU. Občané ČR a EU i jejich rodinní příslušníci nemusí v případě individuální dopravy vyplňovat příjezdový formulář, co platí i pro osoby mladší 12 let. Před zahájením cesty však musí být schopni prokázat se certifikátem o očkování nebo prodělání nemci covid-19, případně výsledkem testu (AG platí 24 hod., PCR 72 hod.). Rovněž osoby cestující přímo ze sousedního státu pozemní dopravou a jejich pobyt nepřesáhne 24 hodin mají výjimku. Bez omezení je ubytování, návštěva restaurací nebo hromadných akcí, ve vnitřních prostorách však nadále platí povinný respirátor. Podrobné informace o aktuálně platných opatřeních v ČR lze najít na stránce covid.gov.cz, příjezdový formulář je na https://plf.uzis.cz/.

logo Rolný    Zakladatel oděvní tradice na Považí
Krejčí a oděvní podnikatel Arnošt Rolný (28. února 1887 Prostějov - 24. července 1950 Prostějov) vystudoval obchodní akademii ve Vídni, kde také sbíral první zkušenosti z řízení firmy. Po válce se vrátil do Prostějova, kde převzal oděvní firmu po svém otci, kterou stále rozšiřoval a modernizoval. Jako první zavedl pásovou výrobu konfekce, pobočky jeho firmy v Žilině a Púchově (pozdější Makyta) se staly základem oděvního průmyslu na Slovensku.

Trenčín    Václav III. ocenil Pána Váhu a Tater
Český, polský a uherský král a poslední panovník z dynastie Přemyslovců Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) daroval 28. února 1302 Matúši Čákovi Nitranskou, Trenčínskou a Komárenskou stolici s hodnostmi župana a královskými majetky na jejich území, dále panství Trenčín a Bojnice, čímž se z něj stal jeden z nejmocnějších pánů v horních Uhrách. Poděkoval mu tak za podporu při volbě za uherského krále Ladislava V. (korunován v Sékesfehérváru 27. srpna 1301) a také za to, že v bitvě u Ostřihomu přispěl k porážce Karla Roberta z Anjou, jehož za uherského krále podporoval papež.

logo    Původně to měla být značka gramofonu
Gramofonová společnost Ultraphon v Amsterdamu začala v roce 1929 ve svém berlínském studiu nahrávat první písničky v češtině, v Praze se první písničky začaly nahrávat v roce 1931. Na základě úspěchu si společnost Ultraphon nechala 29. února 1932 zaregistrovat značku Supraphon původně pouze pro elektrický gramofon. Až po válce v roce 1949 znárodněné jediné čs. hudební vydavatelství začalo používat tento název na svou produkci a vznikl i známý emblém se lvem. V roce 1971 se slovenská pobočka Supraphonu osamostatnila pod názvem Opus.

pozvánka    Výstava českých a slovenských výtvarníků
Galerie F7 na Františkánském náměstí 7 a manželé Bachratí zvou na výstavu obrazů, kreseb, grafiky, soch, textilií, skla a fotografie na téma dvojice, dvojka, duo, dialog… I proto je na výstavě zastoupeno 22 autorů plus dvě žákyně jedné z výtvarnic. Výstava (zvětšit pozvánku)bude pro veřejnost otevřena od 23. února do 5. března 2022 od úterý do soboty od 15. do 19. hod. Pro členy Českého spolku Bratislava kurátor PhDr. B. Bachratý připravil komentovanou prohlídku 1. března 2022 v 16 hodin.

BBD    Stáli u zrodu bratislavského loutkového divadla
První profesionální Štátne bábkové divadlo vzniklo v Bratislavě 1. března 1957, spoluzakladatelem a režisérem prvního představení (17. dubna 1957: Josef Čapek „O psíčkovi a mačičke“) byl Zdeněk Říha (22. května 1905 Opava - 23. prosince 1974 Bratislava), který jako divadelní režisér působil na Slovensku už od roku 1928 a v roce 1945 se do Bratislavy znovu vrátil. Dalším spoluzakladatelem byl výtvarník Bohdan Slavík (28. srpna 1917 Řevnice - 18. února 1974 Bratislava), jenž byl po válce průkopníkem slovenského trikového (animovaného) filmu (v roce 1950 v Bratislavě založil Dětské divadlo filmu) a spolupracoval s loutkařskými scénami v Nitře, Žilině a Košicích.

Jasov    Maloval pražský chrám sv. Mikuláše i klášter v Jasově
Barokní malíř Jan Lukáš Kracker (Johan Lukas, 3. března 1719 Vídeň – 30. listopadu 1779 Eger) po studiích ve Vídni pracoval napřed v Brně (oltářní obrazy ve Strážnici nebo Litomyšli), později se usadil ve Znojmě. V 60. letech dostával velké zakázky v Praze včetně Chrámu sv. Mikuláše, později obohatil výzdobou klášter v Nové Říši, a ke konci života odešel do služeb biskupa v Egeru. Na Slovensku svými freskami vyzdobil kostel sv. Jana Křtitele v Jasově, tři oltářní obrazy a klenbovou výzdobu kaple sv. Jana Nepomuckého v bazilice v Šaštíně, malba v kostele ve Vranově nad Topľou a neznámý je osud cyklu olejomaleb pro tamní klášter.

ukázka obrazu    Krajinář našel svůj osud v Trenčíně
Malíř Josef Holoubek (4. března 1892 Plotiště nad Labem – 24. března 1967 Trenčín) vystudoval Umprum v Praze a v roce 1919 přijel na návštěvu přítele do Trenčína, kde se nakonec usadil a město a okolí se mu stalo doživotní inspirací. V krajinářské tvorbě věnoval pozornost i Oravě, Liptovu a Vysokým Tatrám.

SODB    Česká menšina dál ubývá
Štatistický úrad SR zveřejnil další komentáře k výsledkům Sčítání obyvatelstva v roce 2021, z nichž vyplývá, že česká národnostní menšina na Slovensku představuje už jen 29 tisíc obyvatel, co představuje 0,53 %. Připomeňme, že před deseti lety to bylo 30 367 obyv. (0,6%) a v roce 2001 dokonce 44 620 (0,8%). Diskutovanou otázkou byla možnost uvést i druhou národnost, co nakonec využilo jen 306 tisíc osob (5,6 % obyvatel s trvalým pobytem, nejvíce z východního Slovenska), z nichž 16 175 osob určilo jako druhou národnost českou. Podle výsledků sčítání je čeština pátý nejčastěji označený mateřský jazyk (0,6 %, po slovenštině, maďarštině, rómštině a rusínštině). Za pozornost však stojí, že přes 108 tisíc občanů SR se narodilo na území dnešní ČR (nejvíce z občanů SR narozených v zahraničí).

loga    Nabídka stipendií a pohádek
Paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě informuje krajany o nabídce 2 stipendií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a 2 stipendií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci Letní školy slovanských studií. Kurzy jsou určeny pro zahraniční studenty, odborníky (pedagogy, překladatele, tlumočníky) a akademické pracovníky z oblasti bohemistiky a slavistiky, starší 18 let. Informace a přihlášku zájemci naleznou na stránce MŠMT ČR nebo Českého centra. Druhá nabídka pod názvem „Pohádkový guláš“ se týká možnosti poslechu pohádek pro děti i dospělé formou „podcastů“. Bližší informace na stránce czechassociation.org nebo Českého centra.

logo    Praktické rady pro krajany – chválíme
Přibližně od roku 2005 odpovídá náš portál cesi.sk na nejrůznější otázky, spojené nejen s pobytem českých občanů na Slovensku (viz např. článek z roku 2013). V posledních týdnech (konečně!) s podobnou iniciativou přichází krajanská webstránka Českého rozhlasu v nové rubrice „Praktické rady pro krajany“. Možná tam najdete odpověď i na svůj problém: Co dělat s českým zdravotním pojištěním, když odjíždíte nadlouho do ciziny?, Co dělat, když chcete pro své dítě narozené v cizině vyřídit české občanství?, Co dělat, když chcete jít studovat na vysokou školu do Česka? nebo Jak se odhlásit z trvalého pobytu v ČR a proč to nedělat?

Národný cintorín Martin    Autor soch i náhrobků slovenských národovců
Kameník a sochař František Lahola (6. března 1872 Babice – 13. června 1925 Liptovský Mikuláš) se vyučil v Uherském Hradišti, od roku 1902 pracoval v Banské Bystrici a od roku 1904 se usadil v Liptovském Mikuláši, kde se věnoval zejména výrobě náhrobních kamenů včetně významným osobnostem na Národním hřbitově v Martině (např. J. Francisci, A. Kmeť). Kromě toho také vytvořil i řadu bust a portrétů slovenských národovců.

foto    Exkluzivní host prvního letošního setkání ČSB
Český spolek Bratislava opět po neplánované pauze zahajuje svoji činnost. Na programu prvního setkání v tomto roce je vystoupení J.E. velvyslance ČR pana Tomáše Tuhého, jenž ochotně přijal pozvání na besedu s krajany, kterou navrhl už krátce po svém nástupu do funkce v prosinci 2018 (viz fotoreportáž). Beseda se uskuteční v úterý 22. února 2022 tradičně v 17 hod. ve společenském sále Csemadoku na Nám. 1. mája 10-12. Zájemce o setkání prosíme o dodržování protiepidemických opatření. Velvyslanec s krajany krátce diskutoval nedávno u Památníku čs. vzájemnosti během nedávné návštěvy předsedkyně PS PČR M. Pekarové Adamové (viz fotoreportáž).

foto z pozvánky    Tvorba polárního badatele
Do konce února je v Místní knihovně Petržalka na Vavilovově ul. 26 výstava knižních ilustrací a kopií obrazů Julia Payera (*1841 Teplice), který se v letech 1869 – 1874 zúčastnil tří polárních expedic do oblastí Grónska a Severního ledového oceánu a stal se ve své době jedním z nejznámějších polárních badatelů.

I. Hrušovský    Skladatelovy české kořeny
Hudební teoretik, pedagog a skladatel prof. PhDr. Ivan Hrušovský (23. února 1927 Bratislava – 5. října 2001 Bratislava) prožil část dětství v Loděnici u Berouna, odkud pocházela jeho matka. S českou kulturou udržoval kontakt i ve své tvorbě, zahrnující zejména sborové a orchestrální skladby, kantáty, ale i komorní, scénickou a elektroakustickou hudbu.

logo    Chemik celou duší
RNDr. Antonín Řežábek (23. února 1922 Písek – 21. prosince 1998 Bratislava) byl za války nasazen na práci v Německu, a tak ke studiu užité fyziky na Karlově univerzitě v Praze se dostal až po válce. Následně pracoval ve Výzkumném ústavu syntetického kaučuku ve Zlíně a v roce 1961 využil nabídku založit chemicko-technické oddělení v tehdejších CHZJD (dnes Istrochem) v Bratislavě, kde až do odchodu do důchodu pracoval ve Výzkumném ústavu chemické technologie a také se podílel na výchově mladých chemických odborníků na vysokých školách. Byl autorem nebo spoluautorem 30 československých patentů.

foto    Lesník a Tatry
Lesník a publicista ing. dr. Karel Šiman (23. února 1882 Bavorov u Prachatic – 17. prosince 1957 Písek) po studiích ve Vídni působil jako lesník a profesor na lesnické škole v Písku ve službách knížete Schwarzenberga, později v Jemnici na Moravě. Po vzniku ČSR byl jmenován přednostou lesní inspekce a následně Státních lesů, kde se zasloužil o pozemkovou reformu lesů, reorganizaci lesnického školství a výzkumu, rozvoj lesnické a myslivecké terminologie a také efektivní rozvoj dřevozpracujícího průmyslu. V Tatrách se zasloužil o odkoupení pozemků šlechty, podporoval ochranářské snahy, zpracoval návrh rezervace v okolí Kriváně nebo stavy jelení zvěře. Jeho jméno je zapsáno na pamětní tabuli v Expozici tatranské přírody v Tatranské Lomnici.

foto: register-architektury.sk    Zachraňoval slovenské historické památky
Architekt a projektant Ing. arch. JUDr. Karel Chudomelka (24. února 1922 Jindřichův Hradec – 12. dubna 2013 Bratislava) vystudoval v Darmstadtu a Drážďanech, po válce přišel pracovat na Povereníctvo techniky do Bratislavy, kde už zůstal. V roce 1951 přešel do Stavoprojektu, kde se věnoval zejména rekonstrukci historických památek a jako právník také problematice městských památkových rezervací. Mezi prvními projekty byla ve spolupráci s prof. Alfredem Pifflem obnova románského kostela v Bíni, následovalo na 200 historických objektů, například hrady a zámky Orava, Trenčín, Zvolen, Červený Kameň, Bojnice, Bytča, Antol, Budatín, Fiľakovo, Markušovce, v Bratislavě Apponyiho, Primaciálny a Pálffyho paláce, Stará radnica nebo Michalská věž.

SND    Sbormistr a dirigent SND
Sbormistr, dirigent, pedagog a hudební skladatel Julius Kowalski (24. února 1912 Ostrava – 2. června 2003 Bratislava) po studiích v Moravské Ostravě a na pražské konzervatoři působil jako sbormistr, později přijal místo profesora hudby v Srbsku. Do Bělehradu se vrátil ještě po studiích a angažmá v Salzburgu už jako divadelní dirigent. Ještě před válkou spolupracoval s orchestrem bratislavského rozhlasu. Po roku 1945 přijal pozvání Jána Cikkera a stal se sbormistrem a dirigentem opery SND. Souběžně umělecky vedl i další orchestry, později řídil hudební školy ve Skalici, v Pezinku a v Bratislavě.

foto: ČB    Jubileum výtvarnice
Malířka a grafička Květoslava Fulierová (* Olomouc) vystudovala VŠUP v Brně a od roku 1960 žije na Slovensku. Česká beseda o ní psala v č. 1/1997, 4/1997 nebo 9/2001. K životnímu jubileu přejeme člence Českého spolku Bratislava pevné zdraví a hodně tvořivých sil.

N. Gollová    Kariéru začínala v Bratislavě
Herečka Nataša Gollová (27. února 1912 Brno – 29. října 1988 Brno) po studiích začala v roce 1934 hrát v Olomouci a následující rok v bratislavském Slovenském národním divadle. Známou se však stala až po návratu do Prahy, kde se stala vyhledávanou filmovou hvězdou (např. Kristián, Hotel Modrá hvězda).

logo    Umělecká soutěž pro mladé
Pedagogická fakulta Karlovy univerzity, W&Art a Česká centra vyhlásily ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR mezinárodní uměleckou soutěž na téma „Evropa, v níž chci žít. Evropa 2050“. Určená je žákům a studentům uměleckých škol od základních až po vysoké v ČR i zahraničí. Kresba, malba, grafika, krátký film nebo hudební klip by se měly týkat témat jako je technologický pokrok, lidská práva, udržitelný rozvoj nebo péče o kulturní dědictví v EU. Autoři vítězných děl budou pozváni na vernisáž do Prahy a jejich díla se následně představí prostřednictvím Českých center i ve světě. Školy se do projektu mohou registrovat do 28. února 2022 na stránce www.e2050.eu.

koláž    Máte doma české bankovky?
Česká národní banka (ČNB) oznámila, že do 1. července 2022 stahuje z oběhu starší vzory některých bankovek tak, aby v oběhu zůstala jen jediná jejich novější emise. Konkrétně jde o stokoruny vzor 1995 a 1997, dvousetkoruny z roku 1996 a 1998, pětistovky z let 1995 a 1997, tisícovku vzor 1996 a dvoutisícovky z let 1996 a 1999. Orientačně lze rozdílné bankovky rozeznat podle stříbřitého kolmého proužku, který je u starších vzorů užší a jeho barva se při změně směru světla nemění, nové emise ho mají širší a při naklopení mění hnědofialovou a zelenou barvu. Po 1. červenci 2022 bude možné starší vzory bankovek vyměnit jen v bance, od roku 2024 jen v pobočkách ČNB.

foto: jv    Odešel Eduard Kukan – nezapomeneme
Se smutkem jsme přijali zprávu, že ve středu 9. února 2022 ve věku 82 let navždy odešel diplomat, poslední československý představitel při OSN, bývalý ministr zahraničních věcí SR, poslanec NR SR a Evropského parlamentu Eduard Kukan. Připomeňme, že v roce 2003 s manželkou Zdenkou byli čestnými hosty Českého plesu v Bratislavě. Čest jeho památce!

Praha    Výročí Žižkovské věže
Typická pražská dominanta – televizní věž na Žižkově – byla pro veřejnost otevřena 17. února 1992, když zkušební vysílací provoz na ní probíhal už od jara 1991. S architektem Václavem Aulickým byl jejím spoluautorem dr. Ing. Jiří Kozák, CSc. (1922–2003) – mezinárodně uznávaný statik ocelových konstrukcí a zakladatel prvního českého krajanského sdružení na Slovensku. Žižkovský vysílač se skládá ze tří tubusů, dva dosahují výšky 134 metrů a třetí s anténním nástavcem až 214 metrů, co z něj činí nejvyšší pražskou vyhlídku (93 m), ve výšce 66 m se nachází vyhlídková restaurace. Jiří Kozák je spoluautorem také bratislavské televizní věže na Kamzíku z roku 1975 vysoké 194 m a dalších výškových staveb.

Roháče    Průkopník tatranské turistiky
MUDr. Otakar Frankenberger (19. února 1852 Praha – 16. dubna 1915 Praha) je považován za zakladatele československé otorinolaryngologie, kterou také prosadil jako povinný předmět na studiu medicíny. Zasloužil se o zvýšení péče o hluchoněmé, aktivně publikoval nejen ze svého oboru, ale i cestopisné zápisky. Už v roce 1897 s manželkou publikoval v Časopise turistů propagační článek „Několik cifer z Tater“, v němž popsal několik populárních túr s poznámkami o časovém rozvrhu, cenách potravin, noclehu a podobně.

foto: ČB    Architekt spojený s Prešovem
Architekt Arnošt Osvald (20. února 1907 Mukačevo - 8. února 1989 Prešov) vystudoval v Praze, v Čechách pracoval pro různé stavební firmy, ale většina jeho života a realizovaných projektů je spojena s východním Slovenskem a zejména Prešovem, kde se usadil po válce. Patřil k všestranným tvůrcům, věnoval se rekonstrukci historického centra Prešova i územnímu plánování, návrhům obytných souborů včetně škol a občanské vybavenosti, například krytému koupališti.

foto    Mezinárodní soutěž Tourfilm 2022
Česká centrála cestovního ruchu informuje o druhém ročníku mezinárodní soutěže Tourfilm 2022. Do dvou kategorií lze do 20. února 2022 přihlásit snímky nebo videa propagující Českou republiku jako turistickou destinaci nebo zachycující propojení tradic s moderním přístupem například v architektuře, gastrono-mii, kultuře a podobně. Vítězného autora spotu do 15 min. ne staršího dvou let čeká zážitkový výlet po ČR. Na stránce czechtourism.cz jsou k dispozici podrobnější informace i výsledky loňského ročníku.

logo    Vyšel další mimořádný informační buletín 1/2022
„Vážení přátelé, vstoupili jsme do nového roku s nadějí, že bude lepší než ten předcházející. Náš optimismus ale vyprchává se sílící pandemií a jediné, co nás může uchlácholit je, že omikron je na nás méně vyzbrojený než delta. Je ho však víc a je útočnější. Tak nám nezbývá než vydržet a snad již jenom v lednu se budeme muset namísto setkání uspokojit s tímto buletínem....“, píše se v úvodě dalšího Mimořádného informačního buletínu, který přináší opět přehled knižních novinek a zajímavosti z jazykovědy nebo dějin (celý text zde).

foto    Výbor ČSB informuje
Začátkem ledna 2022 předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná svolala schůzi výboru podle stanovených pravidel v režimu OP s cílem uzavřít uplynulý rok 2021 a poradit se, jak by měl spolek pokračovat v novém roce. Pokud se epidemiologická situace bude dále uklidňovat, chtěli bychom od února znovu obnovit činnost, předběžný plán aktivit je připraven a podle vývoje bude výbor ČSB včas informovat všechny své členy a příznivce. Především však výbor ČSB připomíná, že na jaře by se měla uskutečnit odložená Konference ČSB, která by měla podle Stanov zvolit výbor na další dvouleté období, proto přivítáme všechny podněty na obohacení činnosti, ale také na omlazení současného výboru.

logo    Debata zahraničních Čechů „Srdcem doma“
V pátek 4. února 2022 se uskutečnila v pořadí už 6. virtuální debata zahraničních Čechů, kterou opět organizovala iniciativa „Chceme volit distančně“, tentokrát pod názvem „Srdcem doma“. Hlavním tématem byla problematika korespondenční volby, při čem zazněly i zkušenosti ze Slovenska, kde tuto možnost umožňuje zákon z roku 2004. Hosty debaty byli Martin Smolek, Pavel Pitel a Jiří Krátký z různých odborů MZV ČR, kteří reagovali na různé otázky a problémy krajanů, dále senátor a předseda Stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí Tomáš Czernin a předseda podvýboru pro styky s krajany Poslanecké sněmovny PČR Roman Bělor. Následující debatu organizátoři připravují na téma školství, podrobnější informace zájemci naleznou na na stránce Iniciativy „Chceme volit distančně“.

R. Gajda    Po generálovi pojmenovali minerálku
Generál Radola Gajda (vl. jm. Rudolf Geidl, 14. února 1892 Kotor – 15. dubna 1948 Praha) se narodil ve vojenské rodině, s níž se v dětství vrátil do moravského Kyjova, následně zasvětil život vojenské službě, která mu přinesla slávu i problémy. Patřil k hlavním velitelům čs. legií v Rusku, bojoval i na straně bélogvardějců. V letech 1922-24 velil divizi čs. armády v Košicích, kde na jeho rozkaz pomohli obnovit areál lázní s minerálním pramenem v Ťahanovcích (dnes park Anička), jemuž místní od té doby říkají „gajdovka“.

F. Fiala    První ředitel banského muzea
Štátne banské múzeum Dionýza Štúra v Banské Štiavnici vzniklo jako první muzeum svého druhu v Československu a do vzniku Vysoké školy technické v Bratislavě jako jediná geologická instituce na Slovensku 22. května 1927 v bývalé budově banského soudu (Berggericht) na Náměstí sv. Trojice. Prvním správcem byl od 1. května 1928 geolog Dr. František Fiala (14. února 1902 Praha – 14. prosince 1983 Praha), který od 1927 do jara 1939 působil jako externí profesor mineralogie a geologie na Státní průmyslové škole.

muzeum    Učitelská anabáze po Slovensku
Učitelka a spisovatelka Růžena Jilemnická (roz. Hudcová, 15. února 1897 Brno - 19. srpna 1947 Svätý Jur pri Bratislave) po několika letech na moravských školách působila od roku 1920 do 1926 v Michalovcích, Prešově, Ružomberku, Breznu a Pukanci. Poté v letech 1929–32 v Trnavě, následně s manželem Petrem žila v Kostolci a Záskalí u Považské Bystrice, až si koncem 30. let postavili rodinný dom ve Svätém Juru, odkud byli 1939 vypovězeni a vrátili se až po válce. V domě obec vybudovala literární a historické muzeum.

foto: ČB/L. Pákozdy    Blahopřejeme k životnímu jubileu
„Všude říkám, že jsem z Československa, protože když jsem do USA přijel, to mi bylo osmnáct a tenkrát to tak bylo,“ uvedl Jaromír Jágr (15. února 1972 Kladno) v rozhovoru pro krajanský měsíčník Česká beseda v roce 1999 na téma dvojího občanství (celý článek zde). Legendě světového hokeje přejeme pevné zdraví, hodně sportovních úspěchů a osobního štěstí.

Sokolský věstník    Paže tužme! Vlasti služme!
Za datum vzniku Sokola se považuje 16. únor 1862, kdy se v pražském Malypetrově ústavu v Panské ulici sešla ustavující 75členná valná hromada, která založila „Tělocvičnou jednotu pražskou“, z níž v průběhu prvních deseti let vyrostla desetitisícová organizace. Prvním starostou byl Jindřich Fügner, místostarostou a později náčelníkem dr. Miroslav Tyrš. V roce 1882 se konal první všesokolský slet.

foto: J. Výborný    Výročí z českých dějin
Jak je známo, za vlády Přemysla Otakara II. české království dosáhlo největšího územního rozmachu od Jadranu až po Královec (dnešní Kaliningrad) na břehu Baltského moře. Ještě jako mladý princ započal svou státnickou kariéru 11. února 1252 na hradu Hainburg nedaleko Bratislavy, když se v tamní Pankratiuskapelle (kaple sv. Pankráce – nebo chcete-li Boha Všestvořitele od řeckého Pankreator) poprvé oženil s podstatně (téměř o 30 let) starší Markétou Babensberskou. Tímto sňatkem nejenže získal právo na rakouské a štýrské země, ale výrazně posilnil postavení Přemyslovců v rámci střední Evropy.

logo    Spoluzakladatel Virologického ústavu SAV
Lékař a virolog MUDr. Míťa Rosenberg (11. února 1922 Brno – 3. února 1964 Bratislava) působil od roku 1953 na Slovensku, kde se stal spoluzakladatelem Virologického ústavu SAV.

hist. foto Sporthotel Donovaly    Architekt se usadil v Žilině
Architekt František Edvard Bednařík (Bednárik, 11. února 1902 Bystřice pod Hostýnem – 16. února 1960 Žilina) po studiích v Brně a Praze začal pracovat ve firmě svého otce mimo jiné na výstavbě domů v Žilině, kde se nakonec oženil. Z jeho díla připomeňme v Žilině kapli Sedmibolestné Panny Marie, budovu Středoslovenské energetiky a podílel se také na projektu železničního nádraží a Městského divadla, v Banské Bystrici to byl bývalý dúm svazu notářů, ubytovnu a notářský úřad nebo Státní učitelský ústav (dnes ZUŠ na Štefánikově nábřeží), koupaliště a hotel Laura v Rajeckých Teplicích, Sporthotel Donovaly, observatoř na Skalnatém Plesu, další veřejné a škoslké budovy v Piešťanech, Bytči a dalších městech. Česká beseda o něm psala v č. 5/1997 a 6/1997.

foto: SNG    Krajinář si zamiloval Tatry
Malíř a grafik Oldřich Kalandra (12. února 1887 Kostelec nad Orlicí – ?) byl zejména krajinář, který si oblíbil Polabí, Českomoravskou vrchovinu, ale i Dalmácii a především Tatry. Za první republiky vystavoval samostatně i v Nitře. Na obrázku „Prielom v Tatrách“ ze sbírek SNG.

foto    Kameraman počátků slovenské kinematografie
Kameraman Josef Míček (12. února 1912 Veselí nad Moravou – 21. ledna 1957 Bratislava) patřil mezi odchovance baťovských filmových studií v Kudlově u Zlína. Po válce začal pracovat v Bratislavě nejdříve na výrobě krátkých a dokumentárních filmů z různých koutů Slovenska, od roku 1949 pracoval pro studio hraných filmů na snímcích, jež se dnes řadí do zlatého fondu slovenské kinematografie, např. Lazy sa pohli, Drevená dedina a další.

Schweinfurt    Tisíc let od legendárního únosu
Z času na čas v naší redakční poště přistane „zVěstník“, který vydávají krajané ze Sokola v německém Mnichově. V čísle 3 z prosince 2021 kromě informací o své činnosti a dalších zajímavostech stojí za pozornost článek Jitky Stolz, připomínající letošní výročí tisíc let od legendárního únosu Jitky knížetem Břetislavem. Zda má legenda něco společného se Slovenskem nevíme, Uhry se tam však zmiňují.

Tirnau    Středověké spojenectví
„Když do Uherska přišli Anjouové, byli to vládci s velkým rozhledem, kteří hned pochopili, že uherské království je v katastrofálním stavu a že s tím musí něco dělat. Tyto změny mimo jiné postavili i na hornictví, na to však potřebovali odborníky. No a tehdy v Čechách panoval panovník s neméně širokým rozhledem Jan Lucemburský, takže se mezi nimi rozvinula velice čilá spolupráce, podložená i rodinnými vztahy, tedy svatbami. Karel Robert byl velice zvědav na české zkušenosti v hornictví, a také přišli na myšlenku vybudovat novou obchodní stezku, která by vedla z Čech do Budína,“ řekl historik a spisovatel Pavel Dvořák o dvou panovnících, kteří 13. února 1327 uzavřeli v Trnavě spojenectví.

původní ceskyspolek.sk    Výročí internetu a krajané
World Wide Web vznikl původně na výměnu vědeckých informací v rámci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě, kde první stránku info.cern.ch zprovoznil 6. srpna 1991 její britský zakladatel Timothy Berners-Lee (také vymyslel jazyk HTML a protokol http). Už po půl roce 13. února 1992 se k webu připojilo pražské ČVUT jako první v Československu. První informaci o českých krajanech na Slovensku zařadila stránka Českého centra v Bratislavě (czc.sk) v březnu 2001. Nejstarší krajanská webstránka byla spuštěna k 10. výročí vzniku spolku 12. června 2003 (na obr. první verze ceskyspolek.sk, od 2004 přenesena na cesi.sk).

logo    Novinky na portálu Kudy z nudy
Cestovatelský portál agentury CzechTourism „Kudy z nudy“ založený v roce 2004 vloni zaznamenal nárůst návštěvnosti o 14 procent, ze Slovenska dokonce až o 30 %. Každý týden přináší tipy na turistiku a další zajímavosti z oblasti českého cestovního ruchu. Nejnověji si na něm můžete přečíst Jaký bude rok 2022?, 22 letos očekávaných novinek, Přehled významných letošních výročí, Co letos můžeme uvidět na hvězdné obloze, Mezinárodní rok skla, Znovuzrozená místa, jež povstala z popela, 10 tipů na venkovní posilovnu na protáhnutí těla nebo Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městě.

Želiezovce    Rodiče Franze Schuberta pocházeli ze severní Moravy
Hudební skladatel Franz Peter Schubert (31. ledna 1797 Vídeň – 19. listopadu 1828 Vídeň) si v mládí přivydělával jako učitel hudby, například 7. července 1818 přicestoval do zámečku v obci Zselíz (dnes Želiezovce), kde učil dcery hraběte Esterházyho. Méně známa je skutečnost, že jeho otec pocházel z obce Vysoká (Neudorf-Alt, dnes Malá Morava) na Šumpersku a jeho matka ze Zlatých Hor u Jeseníka.

foto    Marie Majerová a Tatry
Spisovatelka, novinářka a překladatelka Marie Majerová (vl. jm. Bartošová, 1. února 1882, Úvaly – 16. ledna 1967 Praha) zanechala řadu literárních děl, ovlivněných levicovou výchovou v dělnickém prostředí na Kladensku. Méně je známa její tvorba z častých pobytů v Tatrách jako jsou reportáže „Ze Slovenska“ nebo „Kde je Charlie?“, života společenské smetánky v Tatrách se dotkla i v novele Vinobraní z konce 30. let.

logo    Debata zahraničních Čechů „Srdcem doma“
Vážení a vzácní přátelé, za iniciativu Chceme volit distančně si vás dovolujeme pozvat na již 6. virtuální debatu zahraničních Čechů, která se uskuteční 4. 2. 2022 a ponese název Srdcem doma. Toto datum hraje pro krajany důležitou roli. Na základě výzvy ministerstva zahraničí si Češi ve světě zvolili 4. únor za svůj významný den: den odchodu J. A. Komenského do exilu. J. A. Komenský, byť daleko od domova, srdcem zůstal vždy doma. Naše iniciativa vyhlásila minulý rok (4. února 2021) kam-paň na podporu uzákonění korespondenčního hlasování, která trvá dodnes.“ Zájemci o účast v debatě s představiteli MZV ČR se mohou přihlásit prostřednictvím formuláře nebo na stránce Iniciativy „Chceme volit distančně“.

foto: J. Výborný    Šéfka Poslanecké sněmovny s krajany
V pondělí 17. ledna 2022 na svou první zahraniční návštěvu do Bratislavy zavítala nová předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová. Podobně jako týden předtím premiér Petr Fiala i ona do programu zahrnula položení věnců k zakladatelům ČSR. U Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka se z podnětu velvyslance Tomáše Tuhého krátce pozdravila i se skupinkou krajanů, jak zachytila naše fotoreportáž. Snímky z předcházejících návštěv českých politiků u pomníku TGM najdete v našem fotoarchivu.

loga    Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v r. 2022
Paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě poskytla krajanským spolkům informace a doporučení k úspěšné realizaci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v r. 2022. Zaměřen je na výuku českého jazyka a literatury v zahraničí a poskytování peněžních darů na krajanské projekty. Podrobnější informace lze dohledat na stránce Ministerstva zahraničních věcí ČR, případně také Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

foto: J. Výborný    Nový český premiér v Bratislavě
Malé povzbuzení do nového roku a snad i k návratu do normálního života jako by symbolizovala návštěva nového českého premiéra Petra Fialy v Bratislavě v úterý 11. ledna 2022. Kromě oficiálních přijetí u nejvyšších představitelů SR v jeho programu nechybělo ani položení věnců ve společnosti slovenského premiéra E. Hegera k pomníkům T. G. Masaryka a M. R. Štefánika na dunajském nábřeží. U prvního z nich jsme ho zachytili do naší fotogalerie. Snímky z předcházejících návštěv českých politiků u pomníku TGM najdete v našem fotoarchivu.

ČF    Výročí České filharmonie
Podle historických pramenů Česká filharmonie poprvé vystoupila v tehdejším Prešpurku 24. ledna 1902. Pod vedením dirigenta Ludvíka Čelanského koncertovala v budově Městského divadla (dnes historická budova SND). ČF vznikla jako orchestr Národního divadla v Praze a poprvé veřejně hrála 4. ledna 1896.

erb Veľkých Kostolan se svatým Vítem    Konec bratříků u Velkých Kostolan
Po neúspěšném dobývání Trnavy se zbytky bratříckých oddílů opevnili u Veľkých Kostolan, kde je 6. prosince 1466 obklíčila vojska uherského krále Matyáše Korvína. V bojích padlo údajně na dvě tisíc bojovníků, až hrozba vyhladovění je nakonec donutila 29. ledna 1467 se vzdát. Kapitán Jan Švehla a stovka jeho bojovníků byla popravena, další zahynuli ve vězení v Budíně, část se dala do služeb krále a vytvořila jeho obávaný „černý pluk“. O bratřících na území Slovenska psala ČB v č. 1/2003, 7-8/2004, 6/2007 a 7-8/2007.

Scénická žatva    Organizátor slovenského ochotnického divadla
Divadelník, režisér a dramatik Zdeněk Novák (18. ledna 1897 Vyškov – 6. července 1928 Vrútky) byl prvním tajemníkem Ústředí slovenských ochotnických divadel v Martině, jehož vznik 25. června 1923 iniciovala Matica slovenská s cílem oživit kulturní život zejména na venkově (ochromený na začátku 20. století likvidací slovenského školství a zákazem divadelní činnosti). ÚSOD vydával divadelní hry domácích autorů i pŕeklady, odbornou a metodickou literaturu, první slovenské divadelní časopisy, od r. 1923 organizoval divadelní přehlídky („preteky“), na jejichž tradici po válce navázala Scénická žatva.

foto: ČB    Spoluzakladatelka geometrického umění
Malířka Tamara Klimová (19. ledna 1922 Ostrava – 28. ledna 2004 Bratislava) studovala v Brně a Praze, kde se seznámila s budoucím manželem Alojzem Klimem a s ním většinu života prožila v Bratislavě, kde patřili k zakladatelům slovenského geometrického umění. Česká beseda o ní a její tvorbě psala v č. 1/1997, 3/1998 a 3/2004.

foto    Budovatel observatoří v Hurbanově a na Skalnatém plesu
Astronom RNDr. Bohumil Šternberk (21. ledna 1897 Chrudim – 24. března 1983 Praha) po studiích v Praze a Berlíně a práci v Astronomickém ústavu Karlovy univerzity v Praze posílil od r. 1927 astrofyzikální observatoř v Hurbanovu (tehdy Stará Ďala), jež se i jeho přičiněním stala moderním pracovištěm pro astronomický, geofyzikální a meteorologický výzkum. Po Vídeňské arbitráži a obsazení jižního Slovenska Maďarskem pomohl zachránit přístroje, jež se staly základem observatoře na Skalnatém plese. Byl prvním ředitelem Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově.

foto    Autor slovenských známek a bankovek
Malíř, grafik, ilustrátor, rytec a litograf Josef Vlček (21. ledna 1902 Lhota za Červeným Kostelcem – 13. srpna 1971 Piešťany) po studiích pracoval v obchodní tiskárně Melantrich. Na Slovensko přišel v roce 1937 do bratislavské tiskárny Slovenská Grafia a od roku 1942 do právě založené Maticí Slovenskou tiskárny Neografia v Martině. Od roku 1939 pracoval na tvorbě slovenských známek, později od 1943 i bankovek, jimž dával na základě schválených výtvarných návrhů finální podobu. Po válce se věnoval ilustracím do knih a zejména do časopisu Sršeň.

foto    Důlní technik a politik
Karol Šmidke (21. ledna 1897 Ostrava-Vítkovice – 15. prosince 1952 Bratislava) se narodil v rodině důlního technika a mládí prožil s rodiči v Bosně, kde navštěvoval obchodní školu, ale nakonec se vyučil za důlního tesaře, za války sloužil u námořnictva. V r. 1919 se rodina přestěhovala do Banské Štiavnice, kde začal s politickou činností a záhy se stal tajemníkem komunistické strany v Liptovském Mikuláši a Trenčíně, v roce 1935 dokonce poslancem Národního shromáždění. V lednu 1939 musel Slovensko opustit, ale už v březnu 1939 odešel z Prahy přes Polsko do SSSR, odkud ho v roce 1943 poslali na Slovensko organizovat odboj. Během SNP byl zvolen do vedení Slovenské národní rady, po něm žil v ilegalitě v Prešově, Bratislavě a Nitře. Po válce byl předsedou slovenské vlády (Zboru povereníkov) a následně předsedou SNR, v roce 1950 byl obviněn z buržoazního nacionalizmu.

Kremnica    Varhaník a hudební skladatel
Varhaník a hudební skladatel František Janeček (22. ledna 1837 Solnice u Rychnova nad Kněžnou – 27. srpna 1909 Kremnica) po studiu v Praze působil od roku 1856 na učitelském ústavu v Banské Bystrici, od 1866 byl učitelem ve Štiavnických Baniach a od roku 1869 byl varhaníkem v Kremnici. Jako hudební skladatel zanechal komorní a hudební skladby, ale také salónní tance pro klavír.

logo    Vychází Mimořádný informační buletín prosinec 2021
„Vážení přátelé, tak se znovu setkáváme, ne ovšem podle našich a vašich představ. Historie se opakuje, koronavirus nás neopustil, naopak jeho arsenál se rozšířil nejen o deltu, ale i o agresivnější omikron. Ať je to zapříčiněno kýmkoliv a čímkoliv, pro nás – jak jste byli informováni – skončila všechna naše setkání a nastupuje opět mimořádný buletín...“, píše se v úvodě dalšího Mimořádného informačního buletínu, který přináší opět přehled knižních novinek a zajímavosti z našich i světových dějin a také české jazykovědy (celý text zde).

PF    Sváteční pozdrav s blahopřáním
Český spolek Bratislava přeje všem svým členům, sympatizantům a jejich blízkým radostné svátky a co nevíce zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2022 (zvětšit).

SND    Vzpomínka na dvě dámy, jež ovlivnily slovenskou hudbu
Operní zpěvačka Eva Hadrabová (12. ledna 1902 Lužná – 13. února 1973 Vídeň) byla manželkou dirigenta Karla Nedbala a v letech 1928-31 účinkovala v SND. Cembalistka, klavíristka a hudební pedagožka Zuzana Růžičková (14. ledna 1927 Plzeň – 27. září 2017 Praha) působila v letech 1978-82 na Vysoké škole múzických umění v |Bratislavě.

knihy    Podílel se na budování knihovnického systému
Redaktor, ekonom, informatik a bibliograf Josef Pleskot (13. ledna 1917 Hradec Králové – 13. června 1981 Malacky) se účastnil na budování informačních procesů v knihovnictví a na Slovensku také sítě odborných knihoven, řešení těchto otázek věnoval řadu článků zejména v odborných časopisech, od roku 1979 žil v Malackách.

A. Hudeček: Tatry    Malíř Tater
Malíř Antonín Hudeček (14. ledna 1872 Loucká u Ředhoště nedaleko Budyně nad Ohří – 11. srpna 1941 Častolovice) se po studiích v Praze a Mnichově věnoval ze začátku figurální tvorbě, později převládly krajinky, za nimiž procestoval několik evropských zemí. Od roku 1920 pravidelně pobýval v Tatrách, z nichž zanechal monumentální plátna zachycující tatranské doliny, a také v Banské Bystrici a od roku 1927 navštěvoval Podkarpatskou Rus. Roku 1930 byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a za životní dílo dostal její cenu. Česká beseda o něm psala v č. 7-8/1998, 4/2004 a 2/2005.

Vyšné Hágy    Tragický osud architekta
Scénograf a architekt Bedřich Feuerstein (15. ledna 1892 Dobrovice u Mladé Boleslavi – 10. května 1936 Praha) studoval soukromě u Josipa Plečnika a slibnou kariéru započal několika úspěšnými projekty veřejných staveb a divadelních inscenací. Velké naděje vložil do svého návrhu sanatoria ve Vyšných Hágách, neúspěch v soutěži ho však nakonec přivedl k depresím a samovraždě.

foto    Průkopník potravinářské chemie
Chemik a vysokoškolský profesor Ing. dr. techn. Josef Vašátko, DrSc. (16. ledna 1897 Žďár nad Sázavou – 14. dubna 1976 Bratislava), působil na Slovensku jako průkopník potravinářské chemie, zejména v oblasti cukrovarnictví na Chemicko-technologické fakultě SVŠT, v letech 1953-63 byl ředitelem Chemického ústavu SAV.

foto: csfd.cz    „Andělská“ herečka
Herečka Milada Želenská (rod. Frýdová, 16. ledna 1897 Příbram – 28. září 1974 Praha) se narodila v umělecké rodině a hereckou dráhu začínala v kočovné společnosti svého otce. Po vzniku ČSR hrála v Olomouci, odkud odešla do Bratislavy, kde se stala dlouholetou členkou činohry SND. Po válce, kdy byla kvůli českému původu propuštěna, se do SND vrátila. Několik let působila i na Nové scéně, v Bratislavě rovněž učila na Státní konzervatoři a VŠMU. Od r. 1954 se vrátila do Prahy, kde hrála v Městských divadel pražských, také v několika filmech (první a nejznámější je role manželky revizora ve filmu Anděl na horách).

foto: Ing. L. Bábíček    Mikulov v uherských dějinách
V Mikulově dne 6. ledna 1622 podepsal vůdce uherského protihabsburského povstání Gabriel Bethlen separátní mír s císařem Ferdinandem II. Habsburským, v němž se zřekl titulu uherského krále a dobytých území, za to dostal sedm stolic ve východních Uhrách (na území dnešního Slovenska šlo o župy Zemplín a Abov) a uherským stavům byla potvrzena jejich privilegia.

logo lázní    Známý spisovatel se léčil ve Štósu
Spisovatel, novinář a překladatel Ivan Olbracht (vl. jm. Kamil Zeman, 6. ledna 1882 Semily – 30. prosince 1952 Praha) se narodil v rodině advokáta a spisovatele Antala Staška. Nedokončil studia na Filozofické fakultě v Praze a odjel do Vídně, kde působil v levicových novinách Dělnické listy a začal publikovat i první povídky. Na vrcholu tvůrčího období ve 30. letech navštívil Podkarpatskou Rus. Na přelomu let 1937 – 1938 se léčil v lázních Štós nedaleko Košic.

logo    Uznávaný kameraman začínal jako asistent na Slovensku
Filmový kameraman Josef Vaniš (6. ledna 1927 Vysoký Chlumec – 12. února 2009 Praha) vystudoval obor filmový laborant na grafické škole, ale už během studií pracoval ve filmových společnostech včetně barrandovských ateliérů. Po válce začal působit jako asistent kamery a později kameraman ve zpravodajském filmu, v roce 1946 spolupracoval na počátcích slovenského cyklu Týždeň vo filme. Zpravodajský film a natáčení z cest v Asii v 50. letech vystřídala od 60. let práce kameramana na Barrandově, kde se podepsal pod známé filmy jako například Smrt stopařek, Lucie postrach ulice, Pan Tau, Kačenka a strašidla, cyklus filmů D. Kleina o básnících, Dobří holubi se vracejí a množství dalších.

logo    Držitel čtyř bratislavských lyr
Textař a překladatel Zdeněk Borovec (7. ledna 1932 Praha – 18. února 2001 Praha) vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU, krátce působil jako příležitostný herec, moderátor a zpěvák, ale záhy se začal věnovat psaní textů písní na hudbu pro různé zpěváky a z celkového počtu přes 2500 písní je řada dodnes známých hitů. V posledních letech se věnoval i muzikálům (Dracula, Bídníci, Monte Christo). Po stříbrné Bratislavské Lyře v r. 1968 (To se nikdo nedoví – H. Vondráčková a W. Matuška, h. Z. Marat) získal ještě dvě zlaté v r. 1971 (Spoutej mě – H. Ulrychová, h. B. Ondráček) a 1975 (Pláňka – W. Matuška, h. Z. Marat) a ve stejném roce i bronzovou (Nestůj, běž dál – H. Ulrychová, h. Z. Marat).

foto: encyklopedie.brna.cz    Košický a bratislavský houslař
Houslař a obchodník s hudebními nástroji Antonín Galla (pův. jm. Komárek, 1. ledna 1897 Lelekovice u Brna – 7. července 1972 Brno) se narodil jako nemanželské dítě, až později převzal příjmení svého otčíma. Za houslaře se vyučil u firmy Josef Lídl v Brně a další zkušenosti získával jako tovaryš v Praze a Stuttgartu. Po Vekké válce působil jako tovaryš v Brně a Přerově, kde se v roce 1926 osamostatnil a následující rok se přestěhoval do Košic, kde založil vlastní dílnu, v níž vyrobil na pět set houslí, viol a violončel a také vyučil několik mladých houslařů. V roce 1936 otevřel filiálku v Bratislavě, ale po obsazení Košic koncem roku 1938 se musel vrátit do Brna.

foto    Věnoval se geologii Tater a Pienin
Geolog a paleontolog Viktor Karl Uhlig (2. ledna 1857 Karlshütte/Lískovec u Frýdku-Místku – 4. června 1911 Karlovy Vary nebo Vídeň) vystudoval v Grazi a Vídni, od 1891 přednášel na německé univerzitě v Praze, později ve Vídni, kde se stal členem akademie věd, zakladatelem a prvním předsedou Rakouské geologické společnosti. Celoživotně se věnoval výzkumu geologických poměrů a tektoniky Východních Alp a Karpat, na území dnešního Slovenska zejména Vysokých a Belanských Tater a Pienin (Die Geologie des Tatragebirges, Exkursionen in die Pienische Klippenzone und in das Tatragebirge).

       
  • > > > archív zpráv, pozvánek a zajímavostí z roku 2021