ČSB - Archív aktualit 2022

Archiv aktualit, pozvánek a zajímavostí 2022

foto: Ing. L. Bábíček Vánoční koncert 2022
Dnes se vracíme k atmosféře Vánočního koncertu ČSB v prosinci 2022, na němž v programu pod názvem „Vánoční sonet“ vystoupil Komorní orchestr Quattro z Prahy, jeho dirigentka Michaela Rosza-Růžičková a sólisté Lucie Silkenová – soprán a Valérie Zawadská – mluvené slovo. Z důvodů technických potíží nám fotoreportáž z akce poslal Ing. Ladislav Bábíček až teď. Koncert se uskutečnil s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín Kultminor a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Dopis na rozloučenou
„Vážená paní Večerná, dovolte, abych Vám co nejsrdečněji popřál co nejkrásnější prožití nadcházejících svátků a současně se s Vámi rozloučil, neboť čas mého diplomatického vyslání se blíží ke svému závěru,“ napsal velvyslanec Tomáš Tuhý v dopise adresovaném předsedkyni Českého spolku Bratislava. Žádný jiný velvyslanec zatím nevěnoval tolik pozornosti bratislavským krajanům, proto jeho slova považuje za rozloučení se všemi krajany (viz zde).

Pozdrav z kanceláře prezidentky SR
Předsedkyně Českého spolku Bratislava obdržela novoroční blahopřání z Kanceláře prezidenty SR (zvětšit) s přiloženým textem: „Ilustrácia: Petra, 13 rokov. Pozdrav vznikol v spolupráci s Klinikou detskej psychiatrie NÚDCH v Bratislave. Toto prianie zasielame elektronicky ako krok na ceste k uhlíkovo neutrálnej Kancelárii prezidenta SR.“

Blahopřání od velvyslance
I letos velvyslanec ČR v Bratislavě Tomáš Tuhý poslal krajanům v SR přiložený sváteční pozdrav s osobním poselstvím (zvětšit).

Pohlednice od p. Zuzany Markové
„Vážení a milí přátelé, další rok je za námi a doufejme, že ten příští bude zas o trochu lepší než ten letošní. Covid sice zmírnil, zato se zvýšily ceny téměř všeho a konec války na Ukrajině je zatím bohužel v nedohlednu. Nicméně, i přes všechny nepříjemné obtíže a události, si dovoluji Vám popřát příjemné prožití vánočních svátků a do nového roku 2023 hodně štěstí, spokojenosti a především stálé a pevné zdraví, napsala krajanům Zuzana Marková z velvyslanectví, která se s krajany nedávno setkala osobně (viz fotoreportáž).

Poselství od poslance
Výbor Českého spolku Bratislava a portál cesi.sk obdrželi letos množství vánočních a novoročních pozdravů, za něž srdečně děkujeme. „Milý pan Výborný, milí českí priatelia, pevné zdravie a pevnú ruku pri prezidentských voľbách! Milena a Peter Osuský, napsal poslanec NR SR, s nímž se pravidelně setkáváme při oslavách 28. října u sochy TGM a nedávno mezi nás zavítal s chotí na našem Vánočním koncertu.

Novoroční PF z Českého centra
„Prajeme Vám pokojné prežitie sviatočných dní a v novom roku mnoho zdravia a spokojnosti. Ďakujeme za podporu a spoluprácu počas uplynulého roka a tešíme sa na spoločné chvíle v roku 2023. Tím Českého centra Bratislava.“

Rozhovor v Českém rozhlase
„Dobrý den, srdečně zdravím z Prahy. Můžete se na našich stránkách podívat na video z Vašeho krásného vánočního koncertu. Na stránce cesky.radio.cz ho najdete v rubrice U Čechů v cizině,“ napsala nám a hezké svátky popřála Mgr. Klára Stejskalová, šéfredaktorka Českého rozhlasu z Prahy, jež se zúčastnila našeho letošního Vánočního koncertu v Moyzesově síni. Kromě této internetové stránky vysílání pro krajany lze rozhovor s předsedkyní ČSB Ing. Dagmar Večernou shlédnout přímo na platformě Youtube.

Krásné svátky přejeme
Český spolek Bratislava a portál cesi.sk přejí všem krásné prožití vánočních a novoročních svátků a co nejvíce zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2023 (zvětšit).

Děkujeme za pozdravy a blahopřání
Děkujeme za všechny sváteční pozdravy a blahopřání, jež začínají přicházet na naši adresu. Jako první přišla drobná grafika od výtvarnice Evy Linhartové Bachraté, jíž také děkujeme za celoroční spolupráci (zvětšit).

Beseda nejen o diplomacii
Pozvání na listopadovou besedu v rámci Kulturních večerů přijala paní Mgr. Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě, kterou přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná. V úvodní části seznámila přítomné s činností velvyslanectví a zejména akcemi v rámci předsednictví ČR v EU do konce roku a připomenula též, jak se krajané mohou zapojit do lednové volby prezidenta ČR. V další části hovořila o svých zkušenostech na různých diplomatických postech od Turecka přes evropské země a USA až po předcházející působení v Iránu, co doplnila záběry z této země, jak to ve své fotoreportáži zachytil Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Výročí staroslověnštiny a hlaholice
Vznik hlaholského písma je připisováno Konstantinovi, který původních 36 písmen pravděpodobně po příchodu na Velkou Moravu doplnil ještě o dvě další, aby lépe odpovídalo fonetickým zvláštnostem staroslověnštiny. Používání tohoto jazyka v liturgii schválil papež Hadrián II. o Vánocích v roce 867, kdy údajně v římské bazilice Santa Maria Maggiore položil evangeliář ve staroslověnštině na oltář. Staroslověnština se na Velké Moravě používala pravděpodobně jen do smrti arcibiskupa Metoděje, po níž převládla znovu latinská liturgie. V té době však už staroslověnské písmo převzali v podobě tzv. cyrilice (z ní později vznikla azbuka) další východoevropské národy například na území Kyjevské Rusi a Bulharska, kde si liturgie zachovala byzantskou tradici.

Malíř Tater
Malíř, grafik a pedagog Lubomír Mecl (25. prosince 1922 Heřmanův Městec – 14. prosince 1999 Pardubice) po studiích v Praze působil jako středoškolský učitel a průmyslový výtvarník. Od figurální tvorby přešel ke krajinomalbě, kde se inspiroval zejména krajinou v Bulharsku, ve Vysokých Tatrách a v závěru života zejména Železnými horami. Česká beseda se o něm zmínila v č. 2/2005.

Přírodovědec a průkopník zpracování rud
Geolog, chemik a osvícenec Ignác Antonín Born (26. prosince 1742 Sedmihradsko – 24. července 1791 Vídeň) prožil dětství ve Vídni, ale následně odešel studovat do Prahy, později se usadil v Sedlišti u Tachova, kde vybudoval Botanickou zahradu. Už jako profesor pražské univerzity a přísedící mincmistr byl povolán do Uher, kde se věnoval zpracování zejména zlatých a stříbrných rud (tzv. metoda evropské amalgace) v Banské Štiavnici a také výzkumu Karpat. Spoluzakladatel Královské české společnosti nauk je uveden pod okny Národního muzea v Praze a ve Sklenných Teplicích mu byla odhalena pamětní tabule připomínající první mezinárodní konferenci banských věd. Česká beseda o něm psala v č. 2/2003 a 9/2005.

Architekt a kreslíř slovenských památek
Architekt František Faulhammer (27. prosince 1897 Bystřice pod Hostýnem – 8. února 1985 Senica) po studiích v Brně a Praze většinu života prožil v Bratislavě, několik let v Žilině. Mimo jiné spolupracoval s D. Jurkovičem na projektu Mohyly M. R. Štefánika a také v oblasti ochrany historických památek, jejichž tehdejší podobu zachytil na svých kresbách. Z veřejných staveb stojí za zmínku budovy v oblasti zdravotnictví například nemocenské pojišťovny v Trnavě, Nitře (dnes součást univerzity), Užhorodu, pošta v Topoľčanech nebo Dětské santorium v Lučivné. Více o něm v České besedě č. 1/1997.

Malíř Babičky a Tatry
Malíř, ilustrátor a grafik Adolf Kašpar (27. prosince 1877 Bludov – 29. června 1934 Železná Ruda) se proslavil zejména ilustracemi povídek a románů českých literárních klasiků. Méně známy jsou jeho kresby z Tater, kde si oblíbil zejména okolí Smokovců nebo v polské Zakopané, jak o něm napsala Česká beseda v č. 12/1998.

Učitelka a propagátorka loutkového divadla
Před 120 lety se v Libušíně narodila učitelka, loutkoherečka a dramatička Růžena Blahoutová-Pospíšilová (30. prosince 1892 Libušín – 9. prosince 1972 Praha). V letech 1921 až 1938 působila jako učitelka na Slovensku (Spišská Nová Ves, Hlohovec, Žilina), kde propagovala loutkové divadlo, napsala řadu her pro loutkové soubory a také hry pro mládež, které vydávala zejména ve 30. letech, nejpopulárnější z nich byly o Kubovi a Gašparkovi, ale i úpravy pohádek a pověstí (Jánošík).

Příběh vánočního stromečku
Unikátní české foukané skleněné ozdoby Koulier představí v Českém domě kastelán zámku Loučeň Vratislav Zákoutský ve čtvrtek 1. prosince 2022 ve 13 hod. – podmínkou účasti je registrace nejpozději do 1. 12. do 11 hod. na adresu info@ceskecentrum.sk. Zároveň ve Window Gallery odhalí secesním sklem zdobený vánoční stromeček zavěšený vzhůru nohami, jaký se kromě Loučně a Bratislavy představí v rámci českého předsednictví EU i v Evropském parlamentu v Bruselu. V Bratislavě bude vystaven do konce prosince 2022 s možností zakoupení originálního souboru ručně foukaných a zdobených vánočních ozdob značky Koulier z obce Oflenda u Hlinska.

Vzpomínka na Českou besedu
V prosinci 2007 v Košicích vyšlo poslední číslo České besedy, jediného krajanského měsíčníku české krajanské komunity v SR. V rozsahu 24-48 stran s barevnou obálkou vycházel v letech 1995 až 2007. Začal ho vydávat Český spolek na Slovensku, od května 2005 se vydavatelem stal Slovensko-český klub. Zakladatelkou časopisu a dlouholetou šéfredaktorkou byla Mgr. Helena Miškufová. Od ročníku 2004 začal portál cesi.sk se svolením redakce publikovat vybrané články, později doplnil všechny ročníky.

Vychází Informační zpravodaj 3/2022
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Před závěrem roka Vám chceme připomenout připravované aktivity i několik informací. ...“, píše se v úvodě dalšího Informačního zpravodaje (celý text zde).

Třicítka a co dál? – Výtvarné umenie a kultúra
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Další příspěvek náš dlouholetý spolupracovník PhDr. Bohumír Bachratý, CSc.… (celý článek zde).

Třicítka a co dál? – Tvořivé dílny
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Další příspěvek poslala dlouholetá aktivní členka spolku výtvarnice Eva Linhartová Bachratá (celý článek zde).

Výročí ČSÚZ na Slovensku
Jednou z institucí, která si ve svém názvu ponechala „československý", je nezávislé občanské sdružení Československý ústav zahraniční sídlící v Praze. Jeho zrod 20. prosince 1928 byl vyvrcholením dlouhotrvajících snah, úsilí a volání po vytvoření spolku, který by komplexně organizoval, zabezpečoval, evidoval, ale i studoval procesy a problémy emigrace a reemigrace, a který by současně koordinoval péči a spolupráci v zájmu krajanských komunit za hranicemi státu zejména na evropském a americkém kontinentu. Na konferenci 19. prosince 2012 v Praze došlo ke změně stanov, jež po novém umožnily vytvořit pobočku v Bratislavě, jež byla MV SR registrována 3. května 2013. V našem archívu najdete články k 80. výročí ČSÚZ a také z České besedy č. 7-8/1997, 9/1997 nebo 5/2003.

Vzpomínka na dirigenta
Dirigent Viktor Málek (20. prosince 1922 Veľká Poľana – 18. března 2002 Brno) se narodil v rodině českého legionáře na východním Slovensku, středoškolské vzdělání získal v Bratislavě, ale hudební nadání se plně rozvinulo na studiích v Praze. Po 14 letech za dirigentským pultem operního divadla v Ústí nad Labem působil od r. 1962 do 1997 v Opeře Slovenského národního divadla. V roce 1969 v Bratislavě založil komorní orchestr Camerata Slovaca.

Výstavy českých fotografů
V rámci 32. ročníku Měsíce fotografie České centrum zve na výstavy českých tvůrců. Největší expozice patří tvorbě Antonína Kratochvíla, a to v Galerii Českého domu i sousedního Stredoeurópskeho domu fotografie na Prepoštské ul. v Bratislavě pod názvem „Z očí do očí“. Obě výstavy jsou otevřeny denně včetně víkendů od 11 do 18 hodin, v Českém domě do konce listopadu, v SEDF až do 22. prosince 2022. Další výstava v SEDF v kavárně Studňa „Discodrom 1989“ přináší snímky Petra Zatloukala z Olomouce, na nichž zachytil diskotéku po skončení soutěže v moderních tancích v Prostějově. Do konce listopadu bude ve Staroměstském centru kultury a vzdělávání v Pistoriho paláci výstava tvorby posluchačů Institutu tvořivé fotografie Slezské univerzity v Opavě pod názvem „Tváří v tvář“.

Vzpomínka na skladatele a pedagoga
Klavírista, hudební skladatel, pedagog a hudební kritik Jiří Svoboda (23. prosince 1897 Třebíč – 22. května 1970 Brno) vystudoval Obchodní akademii v Brně, ale život zasvětil zejména hudbě a od kavárenského klavíristy se vypracoval na korepetitora v opeře Národního divadla v Brně. Později vykonal státní zkoušky ze sborového zpěvu, klavíru, houslí a varhan, a začal vyučovat na středních školách a učitelských ústavech, mezi jinými i ve slovenském městě Modra (1933-36). Po válce vyučoval na Pedagogické fakultě tehdejší UJEP v Brně. Pro smíšený sbor napsal v roce 1937 skladbu Pieseň o Štefánikovi (na slova M. Jevjaku).

Připravujeme opět předvánoční setkání
Závěrečnou akcí ČSB bude i letos tradiční předvánoční posezení s volnou besedou o činnosti spolku v uplynulém roce a plánech do budoucna. Uskuteční se v úterý 13. prosince 2022 v 17 hod. ve společenském sále Csemadoku.

Prezidenti u Masaryka
V úterý 12. prosince 2017 prezident ČR Miloš Zeman uskutečnil svou tehdy poslední zahraniční návštěvu v prvním funkčním období v Bratislavě, kde se setkal se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou. Na závěr setkání si oba prezidenti uctili blížící se sté výročí vzniku společného státu položením věnců k soše T. G. Masaryka u Památníku česko-slovenské vzájemnosti a následně k Památníku M. R. Štefánika. Podle nepotvrzených odhadů jde o vůbec první společnou návštěvu obou prezidentů současně u bratislavské sochy prvního československého prezidenta od jejího vztyčení v roce 2010. I proto stojí za to si tuto historickou chvíli připomenout krátkou fotoreportáží jednoho z hrstky krajanů.

Průkopník vzniku TaNaP
Ing. Václav Roubík (12. prosince 1872 Praha - ?) po studiu ČVUT získával první zkušenosti při výstavbě městské dráhy ve Vídni, později se stal úředníkem c.a k. ministerstva veřejných prací. Po roce 1918 pomáhal budovat tento rezort v ČSR. Byl členem hraniční komise, jež dohadovala přesné vymezení hranic se sousedními státy, co ho také přivedlo do Tater. Už v roce 1924 inicioval zahájení příprav na zřízení přírodní rezervace v Tatrách.

Jiří Mahen a Slovensko
Básník, dramatik, pedagog a publicista Jiří Mahen (vl. jm. Antonín Vančura, 12. prosince 1882 Čáslav – 22. května 1939 Brno) po studiu na Filozofické fakultě UK pracoval nejdříve jako středoškolský profesor, později vystřídal zaměstnání redaktora, divadelního dramaturga, pedagoga na konzervatoři nebo knihovníka. V roce 1910 npsal divadelní hru Jánošík, v roce 1934 lyrickou skladbu Požár Tater.

Blahopřejeme k jubileu
Do okruhu významných slovenských výtvarníků českého původu patří také akademický malíř Alexej Vojtášek (13. prosince 1952 Roudnice nad Labem). Po studiu na Vysoké škole výtvarných umění v ateliéru profesora Albína Brunovského později v letech 1985 – 1990 na této škole přednášel. Ilustroval přes stovku knižních titulů, ale věnuje se především malbě a volné grafice. Medailon mu věnovala Česká besedav č. 1/2004.

Nejstarší česky psaná listina na území Uher
Dlužní úpis na 600 zlatých, který 13. prosince 1422 ve Skalici vydal pán Beckova a velké části Považí polský šlechtic Ctibor ze Ctibořic mladší, je nejstarší česky psanou listinou na území dnešního Slovenska. Do té doby se na úřední listiny používala výlučně latina, v některých městech také němčina, později češtinu používali například na dvoře Matěje Korvína.

Dráha operetní legendy začínala na Slovensku
Operetní zpěvačka a režisérka Mary Bártů (vl. jm. Marie Loukotová, 14. prosince 1902 Protivín – 10. června 1960 Brno) pracovala jako úřednice v Košicích, kde pokračovala ve studiu zpěvu a začala spolupracovat s kočovnými divadelními společnostmi, v letech 1928-30 zpívala ve Slovenském národním divadle a také na jeho košické scéně (Východoslovenské národní divadlo).

Pocta kapelníkovi
Kapelník a hudební skladatel Alois Macák (14. prosince 1857 Hlušice u Nového Bydžova – 18. června 1921 Hradec Králové) vystudoval pražskou konzervatoř, odkud jeho cesta směřovala k vojenské hudbě v Praze a dalších městech. V roce 1892 odjel jako vojenský kapelník do Plevenu a v Bulharsku strávil 26 let, kde mimo jiné vedl 10 let carskou kapelu v Sofii, poté byl kapelníkem vojenské školy v Sofii. V roce 1918 se vrátil do vlasti. Kromě vojenských pochodů a hudby k prostným cvičením skládal i tance, dětské a sborové písně, upravoval lidovou hudbu. V roce 1920 vydal „Kytky piesní z Tatier“.

Vzpomínka na chemika a pedagoga
Chemik RNDr. Miloslav Dillinger (16. prosince 1902 Čáslav – 27. září 1976 Bratislava) byl žákem a obdivovatelem dr. Jaroslava Heyrovského a věnoval se zejména využití polarografie a jaderné chemii. Od roku 1929 působil na Slovensku, v letech 1930-45 na gymnáziu v Banské Bystrici, po válce jako profesor na Pedagogické a od roku 1950 Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde v letech 1950-52 zastával funkci děkana.

Výročí Josefa Lady
Kresby malíře a spisovatele Josefa Lady (17. prosince 1887 Hrusice – 14. prosince 1957 Praha) se staly symbolem českého venkova, přírody i vánoc. Kromě ilustrací vydával i vlastní knihy, většinou určené dětem, navrhoval scénické výpravy pro Národní divadlo v Praze. V roce 2004 se v Bratislavě uskutečnila rozsáhlá výstava, věnovaná jeho dílu, o níž psala Česká beseda v č. 3/2004 a 5/2004.

Vánoční koncert Českého spolku Bratislava – změna dirigenta
Po dlouhé covidové přestávce se v úterý 6. prosince 2022 v 18 hod. se v Moyzesově síni na Vajanského nábřeží 12 opět uskuteční odložený Vánoční koncert. V programu pod názvem „Vánoční sonet“ se představí Komorní orchestr Quattro z Prahy, dirigentka Michaela Rosza-Růžičková a sólisté Lucie Silkenová – soprán a Valérie Zawadská – mluvené slovo. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín Kultminor a MZV ČR.

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve ve čtvrtek 8. prosince 2022 v 16 hod. na filmové představení komedie „Komedie s Klikou“ režiséra Václava Kršky z roku 1964 v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Antonín Chittussi a Tatry
Malíř Antonín Chittussi (1. prosince 1847 Ronov nad Doubravou – 1. května 1891 Praha) patří k nejvýznamnějším českým krajinářům. Studoval v Praze, Mnichově, ve Vídni, ale významný vliv na jeho tvorbu měl pobyt v Paříži. V jeho životopisu je zachycena studijní cesta do Uher v roce 1872, ale drobné obrázky s náměty tatranské přírody se dochovolay až z jeho pobytu v Tatrách krátce před smrtí kolem roku 1890, kdy si tam léčil tuberkulózu.

Spisovatel psal i o Slovensku
Spisovatel Josef Sekera (4. prosince 1897 Starkoč u Čáslavi – 14. listopadu 1972 Benešov u Prahy) používal pseudonym Starkoč podle svého rodiště a původně vystudoval tkalcovskou školu. Po Velké válce se stal úředníkem státních železnic v Bratislavě, kde se spřátelil s Karlem Plickou, Fraňo Kráľem, Petrem Jilemnickým a dalšími levicovými intelektuály. Přispíval do novin a časopisů včetně slovenských a také redigoval Cestovný zpravodaj Čs. štátnych drah (Bratislava, 1932-38). K letem prožitým na Slovensku se vracel i ve své literární tvorbě, např. Děti z hliněné vesnice, Červený dolomán.

Hela Volanská na obraze Imra Weinera-Krále

Prožila dramatické roky střední Evropy 20. století
Lékařka a spisovatelka MUDr. Hela Volanská (vl. jm. Chaja Friedmannová – Wolfowicz, 5. prosince 1912 Lodž – 23. prosince 1996 Praha) vystudovala medicínu v Bratislavě, za války byla internována v Ilavě a v Novákách, zúčastnila se SNP a konec války prožila v lesích na Pustevnách (román Setkání v lesích). Od roku 1946 žila v Praze, po roce 1968 nesměla publikovat.

Ve své době jediný grafik v Prešově
Rytec, malíř a grafik Jan Němeček (8. prosince 1892 Praha – 21. srpna 1958 Prešov) se po první světové válce usadil v Prešově, kde byl dlouhá léta jediným grafikem působícím v šarišském regiónu. V roce 1932 vyšel album jeho leptů „Drevené kostoly v Šariši“. Výrazněji do kulturního života města vstoupil po roce 1945.

Významní zoologové Vysokých Tater
Začátkem prosince 2012 v v Expozici tatranské přírody Státních lesů TANAP v Tatranské Lomnici slavnostně odhalili pamětní tabuli, věnovanou významným tatranským zoologům, mezi nimiž jsou také Ing. Milíč Blahout (20. května 1930 Bakov nad Jizerou - 17. listopadu 1978 Bielovodská dolina ve Vysokých Tatrách), CSc., a prof. RNDr. Josef Kratochvíl, DrSc. (6. ledna 1909 Kúsky, dnes Velké Meziříčí - 17. února 1992 Brno). Pamětní tabule se s dalšími věnovanými zakladatelům TANAP nachází v jihozápadní části botanické zahrady.

Jižní Čechy zvou na adventní trhy
Jižní Čechy zvou na návštěvu adventních a vánočních trhů ve městech České Budějovice, Český Krumlov, Třeboň, Písek, Bechyně, Strakonice nebo Tábor, zvláštní sváteční program mají pro návštěvníky připraven na zámcích Blatná, Hluboká, Třeboň nebo Jindřichův Hradec, za pozornost však stojí například také Krampuslauf v Prachaticích a další akce, jejichž přehled lze nalézt na internetové stránce jiznicechy.cz nebo jednotlivých měst.

Novinky příští turistické sezóny v jižních Čechách
Jižní Čechy za první půlrok navštívil přibližně stejný počet návštěvníků ze Slovenska jako v předcovidovém období, odznělo na bratislavské prezentaci novinek tohoto regionu v příštím roce. Především to jsou nové úseky turistických stezek podél Vltavy nebo Lužnice, Toulava na Táborsku nebo Českou Kanadou z Jindřichova Hradce do Dačic. Mezi rekonstruované památky patří například zámky Vimperk, Kratochvíle a Lnáře, tvrz Tichá nebo nové muzeum na hradě ve Strakonicích s unikátní sbírkou dud nebo expozicí Maltézského řádu. Novinkou je také týdenní dovolená po stopách Švejkovy anabáze, věnovaná stému výročí Jaroslava Haška.

Šíleně smutná princezna opět na Blatné
Prezentace turistických novinek v jižních Čechách v Bratislavě se osobně zúčastnil i současný majitel zámku Blatná Stephanos Germenis – Hildprandt. Rod původně pocházel z Tyrol a zámek vlastnil od konce 18. století do počátku 50. let 20. století, kdy zámek byl zkonfiskován, a do rukou rodiny se vrátil až v 90. letech, kdy začala rozsáhlá rekonstrukce. V ní pokračuje i současný majitel s cílem vytvořit v jednom z paláců zámecký hotel. Prostředky se snaží získat organizováním různých akcí, jako jsou koncerty, divadelní představení, trhy, přehlídky luxusních vozů a podobně. Zámek nabízí pět prohlídkových okruhů, velký zájem je o anglický park s daňky a jinou zvěří. Novinkou příštího roku bude muzikál „Šíleně smutná princezna“ podle filmové pohádky, jejíž část se natáčela na zámku Blatná.

Beseda nejen o diplomacii
Český spolek Bratislava zve nejen své členy na setkání s Mgr. Zuzanou Markovou z velvyslanectví ČR v Bratislavě, která přijala pozvání na setkání s krajany, aby se s nimi podělila o své zkušenosti a zážitky z diplomatické praxe, ale i postřehy z jejího působení na Slovensku. Setkání se uskuteční v úterý 29. listopadu v 17 hodin ve společenském sále Csemadoku na Nám. 1. mája 10-12. Mgr. Marková už přišla mezi bratislavské krajany v závěru roka 2019 (viz fotoreportáž zde) a 2021.

Výročí spoluzakladatelky spolku
Koncem listopadu si připomínáme životní jubileum dlouholeté členky výboru bratislavského krajanského spolku Mgr. Marty Hrušovské. ČSB jí v roce 2018 udělil čestné členství a v roce 2021 převzala z rukou předsedy Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí senátora Tomáše Czernina a čestné předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů paní Elišky Haškové Coolidge ocenění za dlouholetou činnost pro krajanské komunity Právě ona totiž stála u zrodu nejstaršího krajanského sdružení v Bratislavě, od něhož se odvíjí historie všech současných krajanských organizací v SR, v letech 1996-1999 byla předsedkyní Českého spolku na Slovensku. Za dlouholetou práci pro českou menšinu na Slovensku jí vedení Českého spolku Bratislava v roce 2018 při příležitosti oslav 25 let od svého založení a 100 let vzniku ČR udělil čestné členství ČSB. Pravidelně také publikovala v České besedě, např. v č. 5/1996, 1/1997, 1/1998, 12/1998, 12/1999, 7-8/2002, 3/2003 nebo 7-8/2003.

Předvánoční tvořivé dílny
ČSB tradičně připravuje Tvořivé dílny pro děti i dospělé pod vedením výtvarníků Evy B. Linhartové a Radka Bachratého. Letošní predsváteční odpoledne se uskuteční v sobotu 3. prosince 2022 v 15 hod. Účast dětí prosíme nahlásit předem na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení výtvarného materiálu a občerstvení pro děti. Předcházející předvánoční akce se konala v roce 2018, jak dokládá fotoreportáž Ing. Ladislava Bábíčka. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou MZV ČR a Fondu na podporu kultúry národnostných menšín Kultminor.

Učitel a sběratel lidové slovesnosti
Malíř, etnograf a spisovatel pro děti a mládež František Volf (1. prosince 1847 Třeboň - 3. července 1983 České Budějovice) od roku 1919 do 1938 působil na Slovensku (např. Bernolákovo) jako učitel a sběratel lidové slovesnosti a folkloru. Z jeho publikací k nejznámějším patří „Z mého domova: Kniha lidových písní, vyprávění, říkadel a hádanek českých a slovenských“, a spolu s Karlem Plickou a Karlem Svolinským je spoluautorem čtyřdílného souboru lidové slovesnosti „Český rok“.

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 22. listopadu 2022 v 16 hod. na filmové představení snímku „Hledá se táta!“ z roku 1961 v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Výstava o Emilu Zátopkovi
České centrum zve na otevření výstavy „Zátopek: …když nemůžeš, tak přidej!“ na Vajanského nábřeží v pondělí 19. září 2022 ve 13.30. Dvacet ilustrací Jaromíra Švejdíka pochází ze stejnojmenné knihy čechoamerického spisovatele Jana Nováka a zachycují největší úspěchy sportovce, ale i jeho život v komunistickém Československu a také manželství s Danou Zátopkovou. Výstava věnovaná stému výročí obou manželů potrvá 21. listopadu 2022.

Vzpomínka na MUDr. Jana Floriana
Histolog a embryolog MUDr. Jan Florian (24. listopadu 1897 Brno – 7. května 1942 Mauthausen) jako profesor brněnské lékařské fakulty od roku 1927 pravidelně suploval na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde se stal mimořádným profesorem, v letech 1933-35 vedoucí katedry. Jako jeden z mála vysokoškolských profesorů veřejně protestoval proti obsazení vysokých škol v listopadu 1939 v Brně, za odbojovou činnost byl krátce před koncem války popraven v koncentračním táboře.

Výročí Ilji Hurníka
Klavírista, skladatel, hudební pedagog, spisovatel a dramatik Ilja Hurník, DrSc. h.c. (25. listopadu 1922 Poruba u Ostravy – 7. září 2013 Praha) jako pedagog působil i na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V roce 2007 mu prezident ČR Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

Ředitel střední lesnické školy v B. Štiavnici
Lesník a pedagog Ing. Miloš Adamička (25. listopadu 1872 Riegersburg – 25. listopadu 1946 Praha) po studiích na Vyšší lesnické škole lesnické v Bělé pod Bezdězem působil jako lesník na různých místech Čech. Od r. přednášel na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem a v Zákupech, v letech 1920-1925 byl jmenován ředitelem Střední lesnické školy v Banské Štiavnici.

Pozvánka na výstavu
Výtvarníci Eva B. Linhartová a Ing. Jiří Strachota dávají do pozornosti výstavu „XXXI. salón 2022“ v Ružinovské galerii v Domě kultury Ružinov. Díla 28 výtvarníků, mezi nimiž nechybějí ani jmenovaní a další jména, známá z předcházejících výstav organizovaných ČSB, bude otevřena do 25. listopadu 2022.

Připomenuli jsme si státní svátek 28. října
Dechová hudba opět vítala v pátek 28. října 2022 všechny, kdo si přišel uctít státní svátek na Náměstí T. G. Masaryka, kde už byly věnce nejvyšších slovenských státních představitelů. I když letos byl prostor před památníkem omezen z důvodu výkopových prací, přítomní ocenili panely na oplocení, jež připomínaly i dnes aktuální myšlenky zakladatele společného státu. Atmosféru setkání přibližuje fotoreportáž Ing. Ladislava Bábíčka (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Rozhovor českého velvyslance T. Tuhého v RTVS
V pátek 28. října 2022 večer při příležitosti 104. výročí vzniku Československé republiky Slovenská televize odvysílala obsáhlý rozhovor s velvyslancem České republiky v Bratislavě panem Tomášem Tuhým. Rozhovor o historických souvislostech i současných vztazích obou zemí v pořadu „Správy a komentáre“ lze dodatečně shlédnout v archivu RTVS (zde).

Střípky vzpomínek II. – Nekrajané
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Další příspěvek tajemníka ČSB J. Výborného se vrací k prvním schůzím Spolku Čechů na Slovensku v roce 1993… (celý článek zde).

„Pastelový svet“ výtvarnice Evy B. Linhartové
Slovenská televize odvysílala v pondělí 3. října 2022 další díl z cyklu Národnostních magazínů označovaných „Od prameňa“. Tentokrát pod názvem „Pastelový svet“ uvedla medailon výtvarnice Evy B. Linhartové, natočený v okolí Banské Štiavnice, ale autoři v něm využili i starší záběry z Tvořivých dílen ČSB na Klepáči. Shlédnout pořad lze na internetovém archivu RTVS (zde).

Záříjové Tvořivé dílny v RTVS
Slovenská televize odvysílala v pondělí 3. října 2022 další díl z cyklů Národnostních magazínů, opět pod novým názvem „Dobrý deň, Patria“, tentokrát věnovaný aktivitám českých krajanů. Hned na úvod zařadila reportáž z Tvořivých dílen Českého spolku Bratislava v neděli 11. září 2022 na Klepáči (fotoreportáž zde). Shlédnout pořad lze na internetovém archivu RTVS (zde).

Vychází Informační zpravodaj 2/2022
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Před koncem léta Vám přinášíme další Informační zpravodaj s informacemi o připravovaných akcích do konce letošního roku...“, píše se v úvodě dalšího letošního Informačního zpravodaje, který informuje o připravovaném programu na nejbližší období (celý text zde).

„Pro nás není života bez Slováků“
Agrární politik František Staněk (14. listopadu 1867 Strmilov – 19. června 1936 Praha) jako poslanec rakouské říšské rady pronesl na jejím jednání 30. května 1917 (prvním od vypuknutí Velké války v roce 1914) historický projev, v němž žádal přeměnu Rakousko-Uherska na spolkový stát svobodných a rovnoprávných národů a spojení československého národa se svou „slovenskou větví“ (jak se k tomu později přihlásila Deklarace slovenského národa známá jako Martinská deklarace 30. října 1918). Znám je i jeho projev v říšské radě 2. října 1918, v němž mj. vyhlásil „pro nás není života bez Slováků“.

Osobnost bratislavské architektury první poloviny 20. století
Architekt Klement Šilinger (15. listopadu 1887 Sazená u Nelahozevsi – 15. ledna 1951 Bratislava) po 1. světové válce nastoupil na Ministerstvo veřejných prací a pracovní povinnosti ho přivedly do Bratislavy, kde zanechal množství staveb. Nejznámější je komplex Živnostenského domu na Kollárově náměstí, internát Lafranconi, Anatomický ústav, a především množství bytových domů pro státní zaměstnance, budovy škol v Nitře, Senci a Martině.

Zachytil poetiku Vysokých Tater
Malíř a grafik František Kobliha (17. listopadu 1877 Praha — 12. prosince 1962 Praha) se v knižní a užité grafice věnoval zejména poetickým a literárním námětům a bývá zařazován mezi symbolisty. Jako uznávaný uměnovědec stál v čele výtvarných skupin jako Sursum nebo sdružení Hollar. Vysokým Tatrám věnoval zejména dva cykly Tatry (1919) a Fantazie – tatranské motivy (1926). ČB o něm psala v č. 1/1999 a 2/2005.

Mikoláš Aleš a Skalica
Malíř a ilustrátor Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852 Mirotice u Písku - 10. července 1913 Praha) patří mezi nejvýznamnější osobnosti generace Národního divadla, pro které vytvořil známé lunety a obrazy z cyklu Vlast. Jeho fresky a sgrafita se zachovaly v Praze a Plzni. Na Slovensku se zachovala unikátní mozaika na průčelí budovy Záhorského muzea ve Skalici. Úsměvnou esej o M. Alšovi od MUDr. Z. Susy publikovala ČB v č. 12/2005.

Operní jubilanti
V polovině listopadu si připomínáme tři české operní osobnosti, jež část svého života působily na slovenských scénách. Barytonista Ladislav Chmel (18. listopadu 1907 Líšany u Rakovníka – 25. dubna 1985 Opava) byl v letech 1946-52 sólistou SND a následně 1952-55 Státního divadla v Košicích. Basista Ladislav Neshyba st. (18. listopadu 1927 Jemnice – 21. května 1978 Praha) začínal kariéru v roce 1952 v operetním souboru Nové scény v Bratislavě a souběžně ve sboru SND, v letech 1958-1971 patřil k předním sólistům SD v Košicích a následně dvě sezóny spojil s bratislavským SND. Marie Šponarová (19. listopadu 1897 Praha – 23. června 1982 Praha) vystupovala v SND v letech 1925-1928.

Střípky vzpomínek I. – Zakladatel
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. První příspěvek je věnován zakladateli prvního spolku, od něhož se odvíjí historie všech současných krajanských sdružení v SR… (celý článek zde).

Beseda s autogramiádou
České centrum zve na besedu se spisovatelem Pavlem Kosatíkem, který se ve své nové knize „Slovensko – 30 let poté“ zamýšlí nad vzájemnými vztahy našich zemí na základě svého předcházejícího turné po Slovensku s knihou „Slovenské století“. Beseda s možností zakoupení knihy a autogramiádou se uskuteční v úterý 8. listopadu 2022 v Českém domě na Prepoštské ul. 6. Z důvodu omezené kapacity sálu je potřebné se předem přihlásit na info@ceskecentrum.sk nebo telefonicky na č. +421 2 544 18 215.

Výročí prof. Miroslava Šalamona
Prof. ing. dr. techn. Miroslav Šalamon (7. listopadu 1912 Praha – 5. ledna 1984 Bratislava) v roce 1940 jako specialista na slaboproud poprvé nastoupil za vedoucího elektroprovozu Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Novákách. Po válce se v r. 1947 znovu do Novák vrátil a po vzniku Výzkumného ústavu petrochemie v r. 1950 se v něm začal věnovat automatizaci a regulaci, odkud vedla cesta na Elektrotechnickou fakultu SVŠT, kde stál u základů technické kybernetiky a informatiky na Slovensku. V letech 1962-64 byl děkanem Elektrotechnické fakulty SVŠT.

Odborník na tatranské lesy
Profesor lesnické botaniky, fytocenologie a dendrologie Ing. Alois Zlatník, DrSc. (9. listopadu 1902 Dvůr Králové nad Labem – 30. června 1979 Brno) po studiích ve Švýcarsku, francouzském Montpellier a Brně působil v Botanickém ústavu, na Lesnické fakultě i jako vedoucí Dendrologického ústavu v Brně, ale zvláštní pozornost věnoval i výzkumu lesů na Slovensku, zvláště ve Vysokých Tatrách, jimž věnoval řadu odborných publikací a skript.

Výročí elektrifikace železnic
Po dokončení elektrifikace úseku od Břeclavi přijel první vlak poháněný elektřinou z Prahy do Bratislavy 10. listopadu 1967. Slavnostně vyzdobený rychlík s oficiální delegací přivezla lokomotiva typu S489.0087.

MUDr. I. Hálek, foto: Považské muzeum Žilina

Výročí MUDr. Ivana Hálka
MUDr. Ivan Hálek (11. listopadu 1872 Praha – 17. února 1945 Praha) byl synem básníka Vítězslava Hálka. V letech tzv. hilsneriády se svým lékařským posudkem postavil na stranu T. G. Masaryka. Na radu MUDr. Dušana Makovického většinu lékařské praxe od roku 1901 s výjimkou první světové války prožil na Kysucích, zejména v Čadci a později jako primář jím založeného dětského oddělení žilinské nemocnice v Bytčici. V letech 1918-23 byl poslancem Národního shromáždění. Mimořádná obliba ve veřejnosti ho zachránila před odvoláním ze státní služby na Slovensku od tehdejšího ministra zdravotnictví Jozefa Tisa, to se však naplnilo v roce 1939 (viz články v ČB č. 6/1995, 4/2005 a 10/2005).

Výstava skleněné krásy
Manželé Bachratí zvou na výstavu uměleckého skla z tvorby dvou absolventů Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Vladimíra Kleina z Nového Boru a Drahomíra Prihela pod názvem „Moje záhrady“. Výstava skleněných plastik, váz, ozdobných talířů a žardinérií v Galerii na západní terase Bratislavského hradu bude otevřena do 12. listopadu 2022 denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin.

Z dějin ČSAV
Československá akademie věd (dnes Akademie věd ČR) byla založena 12. listopadu 1952. Její první předchůdkyně Královská česká společnost nauk vznikla už v roce 1784, Česká akademie věd a umění 23. ledna 1890. Slovenská akademie věd se k ní připojila v roce 1953. I její základy položili čeští profesoři Univerzity Komenského v Bratislavě, kteří 2. prosince 1926 založili Učenou společnost Šafáříkovu, jejímž prvním předsedou byl JUDr. Augustín Rath a tajemníkem prof. A. Pražák. Tato společnost zanikla po nuceném odchodu českých pedagogů v roce 1939, aby ji záhy nahradila Slovenská učená spoločnosť, jež se stala základem při vzniku poválečné SAVU a od roku 1953 SAV.

Návrh kostýmů do Čechovova Racka v režii M. Pietora, oceněný na PQ

Výročí Stanislavy Vaníčkové
Kostýmní výtvarnice Stanislava Vaníčková (13. listopadu 1927 Praha) po studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze od r. 1954 většinu života spojila s Novou scénou a dalšími bratislavskými divadly, okrajově i se slovenským filmem a televizními inscenacemi. Největší význam pro ni měla spolupráce s režiséry jako byl Jozef Budský a Magda Husáková-Lokvencová. Návrhy jejích kostýmů byly oceněny například stříbrnými medailemi na mezinárodních přehlídkách Pražské quadriennale 1975 a 1979. S manželem grafikem Čestmírem Pechrem se v 90. letech odstěhovala zpět do Prahy.

Přispěl k rozvoji hudebního života na východním Slovensku
Skladatel, varhaník a sbormistr Oldřich Hemerka (13. listopadu 1862 Vrdy u Kutné Hory – 16. prosince 1946 Košice) už jako mladý hrál na řadě hudebních nástrojů a jako 20letý odešel jako regenschori do Chrámu sv. Egídia v Bardějově. V roce 1899 se stal varhaníkem v Dómu sv. Alžběty v Košicích, kde řídil i několik orchestrů, dechovek a zpěvokolů, a také se věnoval skládání církevní i světské hudby, sbíral a zpracoval i lidovou hudbu. Česká beseda o něm psala v č. 10/1998 a 2/2002.

Úkryt na Slovensku mu zřejmě zachránil život
Malíř a grafik Bohumil Chlebovský (4. listopadu 1902 Kopřivnice – 1954) vystudoval malířství v Sarajevu a v Praze, maloval především krajiny, zátiší a figurální kompozice, věnoval se i dřevorytu a plakátům. V roce 1941 před zatčením gestapem utekl na Slovensko, kde se skrýval tři roky pod jménem Miloslav Březňanský. Obsáhlý soubor díla z tohoto období představil po válce na výstavě „Tatry v kresbě Bohumila Chlebovského“.

Hudební kariéru ukončil v Bratislavě
Dirigent, hudební skladatel, operní režisér a pedagog Otakar Zítek (5. listopadu 1892 Praha – 28. dubna 1955 Bratislava) komponoval zejména scénickou a komorní hudbu, vyučoval na konzervatořích v Praze a Brně, byl dramaturgem, režisérem a ředitelem Národního divadla v Brně, později ředitelem Městského divadla v Plzni. Za války byl vězněn v Buchenwaldu. Po válce přednášel na JAMU a od roku 1953 na VŠMU v Bratislavě.

Nestor slovenské umělecké fotografie
Fotograf Otakar Nehera (25. října 1917 Olomouc – 23. října 2009 Bratislava) vyrůstal v rodině poštovního úředníka, který byl začátkem 30. let přeložen do Bratislavy. Po válce se na Slovensko vrátil už jako odborník na stavební hmoty do funkce ředitele Prefy Sučany. Tehdy se začal více věnovat zálibě z mládí – fotografii. Od zachycení výstavby Slovenska se pod vlivem dalších fotografů postupně přeorientoval na uměleckou fotografii, zaznamenávající slovenskou krajinu, folklór a umění, jak o tom svědčí množství exkluzivních publikací.

Výročí vzniku Československé republiky
Uctít si výročí vzniku Československé republiky se opět sejdeme s dalšími přáteli a sympatizanty v pátek 28. října 2017 v 17 hod. u Památníku čs. vzájemnosti na Vajanského nábřeží. Fotografie z loňského 28. října najdete zde, z předcházejících let najdete v našem fotoarchivu.

Založil slovenskou chirurgickou školu
Lékař prof. MUDr. Stanislav Kostlivý (30. října 1877 Vídeň, jeho rodiče pocházeli z Chodska – 7. prosince 1946 Praha), působil v letech 1909-1919 jako primář a ředitel všeobecné nemocnice v Třebíči, následně byl spoluiniciátorem založení Lékařské fakulty a Univerzity Komenského v Bratislavě, 1923-24 byl jejím rektorem a v letech 1919-41 přednostou chirurgického oddělení LF. Byl také prvním předsedou Lékařské komory pro Slovensko a Podkarpatskou Rus a předsedou Čs. chirurgické společnosti. Od roku 1941 pracoval na chirurgii v Praze. Na jeho počest se od r. 1947 konají odborné Kostlivého dni.

Změna kalendáře trvala pět let
O zavedení dnešního tzv. gregoriánského kalendáře rozhodl papež Řehoř XIII. ve své bule Inter gravissimas z 1. března 1582. Ve skutečnosti ho však uposlechly jen čtyři katolické země (Itálie, Polsko, Portugalsko a Španělsko), kde se v témž roce změnil 4. říjen na 15. V zemích koruny české měl platit od 22. října 1582, morová epidemie a nezájem protestantské části však způsobil, že k přechodu na nový kalendář v Čechách došlo až rozhodnutím císaře Rudolfa II. v roce 1584, kdy po 6. lednu následoval 17. Záhy k němu přistoupilo Slezsko, a to z 12. na 23. leden. Na Moravě ho prosadili až na podzim ze 3. na 14. říjen 1584. V Uhrách o zavedení gregoriánského kalendáře rozhodl uherský sněm v roce 1587, kdy po 21. říjnu následoval 1. listopad.

Vzpomínka na přátele a spolupracovníky
„Čas v průběhu našeho života přináší postupně každému z nás – nevyhnutně a neodvratně – řadu událostí, v jejichž souhrnu se někdy zákonitě objeví i ty smutné,“ napsal Ing. Svatopluk Pach ze Žiliny na úvod vzpomínky na dva zakládající členy bývalého Českého spolku v Žilině, kteří nedávno navždy odešli: Ing. Evžena Protivínského, CSc., a pani Marii Petrželkovou. Ke vzpomínce (celý článek zde) přidal i několik archivních fotografií.

Podzimní poznávací zájezd
V sobotu 17. září 2022 Český spolek Bratislava uspořádal další poznávací zájezd, tentokrát zaměřený na prohlídku zámků v Hradci nad Moravicí a památek města Opava. Několik záběrů z cesty poslal Ing. Jan Bukovjan (zde). Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Tvořivé dílny v přírodě
Podzimní tvořivé dílny pro děti a dospělé s výtvarníky Evou L. Bachratou a Radkem Bachratým s podtitulem „Chraňme přírodu“ připravil Český spolek Bratislava opět v areálu Klepáč. Děti pod dohledem výtvarníků malovaly na plátěné tašky a obrázky na dřevo. Škoda, že úspěšnou akci předčasně přerušila silná bouřka, při níž jsme byli nuceni se schovat v bývalém kamenném mlýně... (celá fotoreportáž). Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Třicítka a co dál?
Na jaře 2023 si Český spolek Bratislava připomene 30. výročí vzniku nejstaršího českého krajanského sdružení na Slovensku, od něhož se postupně odvíjí historie všech současných krajanských organizací v SR (viz Z dějin spolku). To je vhodná chvíle na vzpomínky i úvahy o současnosti a budoucnosti českého (a moravského) krajanského hnutí v SR. Nejstarší český krajanský internetový portál cesi.sk proto ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava organizuje anketu, v níž uvítáme nejen vzpomínky pamětníků českých spolků, ale i postřehy a úvahy současných členek, členů i sympatizantů našeho spolku, stejně jako dalších osobností, jež s naším spolkem přicházejí do kontaktu (celý článek).

I kameny mají paměť
České centrum zve na výstavu výtvarnice Evy Eisler pod názvem „I kameny mají paměť“, na níž jsou představeny objekty z kamene, dřeva, hutního skla i kresby. Výstava v Galerii Českého domu bude otevřena od 28. září do 28. října 2022 od úterý do pátku od 10 do 17 hodin.

Přispějte vzpomínkami nebo archivními fotografiemi
Na jaře 2023 si Český spolek Bratislava připomene 30. výročí vzniku nejstaršího českého krajanského sdružení na Slovensku, od něhož se postupně odvíjí historie všech současných krajanských organizací v SR (viz Z dějin spolku). V této souvislosti chceme oslovit všechny pamětníky, kteří disponují historickými fotografiemi nebo jinými dokumenty, nebo jen rádi vzpomínají na některou z aktivit spolku v uplynulém třicetiletí, aby se o tyto vzpomínky podělili s ostatními na internetu. Zapůjčené dokumenty nebo fotografie samozřejmě vrátíme. Jako příklad uvádíme snímek, na němž bývalý velvyslanec Rudolf Slánský odevzdává 12. prosince 2001 v Primaciálním paláci v Bratislavě čestnou medaili MZV ČR za propagaci ČR v zahraničí Mgr. Martě Hrušovské, vlevo tehdejší místopředseda spolku Ing. Petr Stahl. Nejstarší český krajanský internetový portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava organizuje anketu, v níž uvítáme nejen vzpomínky pamětníků českých spolků, ale i postřehy a úvahy současných členek, členů i sympatizantů našeho spolku, stejně jako dalších osobností, jež s naším spolkem přicházejí do kontaktu (celý článek).

Propagátor tatranské flóry
Botanik František Antonín Novák (20. října 1892 Chotěbuz u Těšína, 17. prosince 1964 Praha) pracoval od roku 1919 v tatranském výzkumném týmu Karla Domina a velký důraz už tehdy kladl na ochranu životního prostředí zejména ve Vysokých Tatrách. Po válce patřil mezi první školitele pracovníků nového Tatranského národního parku, řadu tatranských bylin zařadil do atlasů „Horské byliny“, „Velký obrazový atlas rostlin“ a byl spoluautorem dvousvazkového díla „Ochrana československé přírody a krajiny“.

Zakladatel moderní hydrologie na Slovensku
Akademik Ing. Dr. Oto Dub (11. října 1902 Uhlířské Janovice – 1. října 1979 Bratislava) přišel jako absolvent ČVUT v Praze pracovat v roce 1929 do Hydrografického oddělení Krajinského úřadu v Bratislavě a v roce 1940 byl pověřen vedením nového Státního hydrologického a meteorologického ústavu. Krátce na to byl zatčen a do roku 1944 vězněn, následně se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po válce obnovil činnost ústavu a stal se uznávaným čs. expertem v oblasti hydrologie, zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu hydrologie SAV, v letech 1951-56 byl děkanem Stavební fakulty SVŠT. Napsal Všeobecnou hydrologii Slovenska.

Vzpomínka na legendárního brankáře
Fotbalový brankář a později trenér Josef Geryk (14. října 1942 Nový Jičín - 27. července 2013 Červeník u Trnavy) po dvou sezónách v dresu Baníku Ostrava (1963-65) přišel do Spartaku Trnava, kterému už zůstal věrný. Dohromady v lize odehrál 149 utkání a s Trnavou získal všech pět mistrovských titulů. Vítěz Československého poháru v letech 1967, 1971 a 1975. V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil v deseti utkáních, v Poháru vítězů pohárů i v Poháru UEFA po dvou utkáních. Za juniorskou reprezentaci do 23 let nastoupil ve 12 zápasech a za olympijskou reprezentaci ve čtyřech.

Pozvánka na festival
České centrum zve na Evropský festival o umění ve veřejném prostoru „Parallels“, který se uskuteční od 1. do 5. října 2022 v bratislavském Muzeu dopravy, jež bude v těchto dnech otevřeno zdarma, a v jeho okolí od pátečního večera 30. 9. do 5. října 2022. Součástí festivalu, který z Bratislavy pokračuje do Vídně, Berlína, Paříže a Lodže, jsou výstava s komentovanou prohlídkou, přednášky, filmové projekce, dětské a další aktivity, kompletní program je na stránce Českého centra.

Varhaník a hudební skladatel
Varhaník, pedagog a hudební skladatel František Prášil (3. října 1902 Dolní Cerekev – 14. května 1981 Bratislava) po studiích hry na varhany v Telči a Praze absolvoval Hudební a dramatickou akademii v Bratislavě, kde následně prožil většinu života. Jako varhaník vystupoval v řadě slovenských měst, působil v prešovském rozhlasu a hru na varhany vyučoval na učitelském ústavu, vedl také soukromou hudební školu v Piešťanech a byl sbormistrem evangelického sboru. Po válce byl hudebním režisérem v bratislavském rozhlasu, kde složil množství scénické hudby. Z jeho skladatelské tvorby uveďme například suitu „Na břehu oravského jezera”, sborové skladby a úpravy lidových písní včetně koled.

Přelomové výročí krajanského spolku
Čestné členství v Českém spolku na Slovensku schválilo 6. valné shromáždění ČSnS 6. října 2002 na svém jednání v Trnavě generálnímu konzulovi v Košicích Josefu Byrtusovi a velvyslanci Rudolfu Slánskému (poprvé a naposledy v historii ČSnS). Ve stejný den byl zvolen novým předsedou ČSnS ing. Pavel Doležal z Košic, který stál na čele spolku do roku 2005, kdy se ČSnS rozpustil na osm regionálních spolků. Nový výbor potvrdil záměr vlastní prezentace na internetu, co naplnila první krajanská webstránka v létě 2003, jež se stala základem portálu cesi.sk.

Výročí významného cestovatele
Lékař, cestovatel, kartograf a etnograf MUDr. Emil Holub (vl. jm. Emilian Carl Johann, 7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň) se proslavil opakovanou výpravou do Afriky, o níž poté přednášel nejen po Evropě, ale i v Americe (viz článek v ČB. V rodných Holicích je mu věnováno muzeum, uctít jeho památku však lze i u jeho pomníku na vídeňském Ústředním hřbitově (viz fotoreportáž).

Poetizmus pražské výtvarnice
Výtvarnice Běla Kolčáková (27. září 1937 Praha) absolvovala pražskou AMU, avšak záhy odešla s manželem malířem Ignácem Kolčákem na Oravu do Dolního Kubína, od r. 1978 žije v Bratislavě. Její malířská, ilustrátorská i textilní tvorba je procítěná poetizmem. Ilustrovala řadu knih slovenských autorů (M. Rúfus, H. Zelinová a další). Pravidelně se účastní výstav českých a moravských výtvarníků, žijících na Slovensku. Přejeme hodně zdraví a tvůrčích sil.

Výročí čtvrtého zastavení Českého centra na Slovensku
České centrum v Bratislavě zahájilo svoji činnost divadelním představením D. Fišerové „Náhlé neštěstí” 18. dubna 1995 v bývalém V-klubu na Nám. SNP v Bratislavě. V březnu 2001 se přestěhovalo do nové budovy zastupitelského úřadu na Hviezdoslavově nám., avšak po čtyřech letech bylo přesunuto do budovy zrušeného generálního konzulátu v Košicích. Už bez knihovny se po dvou letech znovu stěhovalo do Bratislavy a v historické budově Na vŕšku zahájilo činnost 27. septembra 2007 výstavou F. Skály (na snímku s ředitelkou ČC J. Burianovou). Od 1. 3. 2010 se kancelář ČC vrátila do budovy velvyslanectví a na přelomu let 2019-2020 se ujalo vedení Českého domu.

Herečka ovládala stejně češtinu i slovenštinu
Herečka Sylva Turbová (30. září 1947 Opava – 29. července 2015 Praha) pocházela ze smíšeného manželství, maminka byla Češka, otec slovenský operní zpěvák. Filmovat začala už během studií na VŠMU, na divadelních prknech začínala ve Státním divadle v Košicích, později hrála v Ostravě a od roku 1972 byla členkou činohry Národního divadla v Praze. Hrála také v řadě televizních inscenací, filmů a seriálů.

Pozvánka na výstavu
Do konce září 2022 je v galerii V21 Kulturního střediska na Vajnorské ul. v bratislavském Novém Městě otevřena výstava „Mesto a krajina / Urbs et natura“ s podtitulem Výtvarné reflexie. Kurátorem výstavy je PhDr. Bohumír Bachratý, CSc., který na ní shromáždil obrazy, grafiky a plastiky třinácti výtvarníků. A protože mezi nimi vystavují i umělci s českým a moravským původem, nabídl členům Českého spolku Bratislava v úterý podvečer 13. září zvláštní komentovanou prohlídku s výkladem o jednotlivých tvůrcích a jejich díle. Exkluzivitu setkání podtrhla osobní účast několika z nich, jak dokumentuje fotoreportáž. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Sportovní výzva Českého centra
České centrum zve na účast ve sportovní výzvě „Moving towards the future“. Pod heslem Vstříc budoucnosti se chceme zdravě hýbat je potřebné stáhnout si aplikaci Pacer (s dalšími podrobnostmi je na stránce Českého centra) a do konce září chodit, běhat, a přitom měřit počet kroků. Odfoťe se, natočte krátké video a pošlete ho na info@ceskecentrum.sk, případně na Facebook nebo Instagram a na konci výzvy, kdy se budou porovnávat výkony sportovních nadšenců v jednotlivých zemích, můžete být odměněni například tričkem.

Archeopark Mikulčice – Kopčany, foto: masaryk.info

Mikulčice a Kopčany: snaha o společný zápis UNESCO
Na podzim 2012 slovenský ministr kultury podepsal společný návrh s Ministerstvem kultury ČR na zápis Archeologického parku Mikulčice – Kopčany do Seznamu světových kulturních a historických památek UNESCO. Archeologický park by se měl rozkládat na území Slovanského hradiště v Mikulčicích a okolím románského kostelíka sv. Margity Antiochijské v Kopčanech na protějším břehu řeky Moravy. Na území, označovaném jako „grad Morava“ nebo „urbs antiqua Rastizi“ (starobylé město Rastislavovo), se v době Velké Moravy na ostrovech v řečišti rozkládal hrad s rozsáhlým podhradím.

Dlouholetý předseda Kruhu přátel české kultury v Bratislavě
Literární kritik, historik a vysokoškolský pedagog prof. PhDr. Miloš Tomčík, DrSc. (19. září 1922 Ploštín u Liptovského Mikuláše – 15. října 2009 Bratislava) působil na univerzitách v Bratislavě, Praze a Bordeaux. Byl dlouholetým předsedou Kruhu přátel české kultury v Bratislavě. Několik jeho statí publikovala Česká beseda v č. 3/1996, 4/1997 nebo 10/2001.

Autor bust TGM a MRŠ v Košicích
Akademický sochař Josef Vajce (19. září 1937 Klatovy - 15. září 2011 Praha) vytvořil několik socha a plastik T. G. Masaryka. Nejznámější z nich je na Hradčanském náměstí v Praze, kde byl spoluautorem podle původního návrhu O. Španiela z roku 1931. Na Slovensku je autorem bust TGM a M. R. Štefánika v Košicích, o nichž hovořil v ČB 5/2003. Ve spolupráci s Čs. ústavem zahraničním realizoval další plastiky prvního čs. prezidenta například v Užhorodu, Petrohradu nebo v Mexiku.

Zasloužil se o současné hranice
Právník a geograf prof. JUDr. PhDr. Viktor Dvorský (22. září 1882 Praha – 26. listopadu 1960 Praha) na základě svých cest po alpských zemích a Balkánu ještě před první světovou válkou získal uznání svými studiemi o problematice hranic a je považován za zakladatele antropogeografie (zeměpis člověka). V roku 1917 publikoval studii Hranice českého území, v níž nastínil podobu přirozených hranic budoucího Československa, co předurčilo jeho účast na mírových jednáních. Z pohledu Slovenska původně navrhoval jihovýchodní hranici dokonce až u pohoří Matra, zejména zásluhou jeho odborných podkladů se nakonec podařilo prosadit jižní hranici na Dunaji od soutoku s Moravou až po ústí Ipeľu.

Tradice brýlí i slavných značek
Do 22. září 2022 je v Galerii dizajnu Satelit (bývalá Hurbanova kasárna na Kollárovom náměstí) otevřena výstava „Brejle a okuliare“. Autorem výstavy je Ondřej Vicena, který unikátní sbírku s dovětkem „Design brýlí v Československu“ představil už v Chebu a v Praze a domácí produkci porovnává se světovými značkami i prostřednictvím fotografií známých osobností a jiných artefaktů. Vstup na výstavu je volný, po Bratislavě výstava zamíří do dalších českých a moravských měst.

Vzpomínka na velkou pěvkyni
Pěvkyně a herečka Jarmila Novotná (provdaná Daubková, 23. září 1907 Praha – 9. února 1994 New York) krátce po začátcích v pražském Národním divadle byla jako žačka Emy Destinnové pozvána do Milána, kde začala její hvězdná kariéra po světových scénách. Od r. 1939 žila v USA a záhy se stala sólistkou Metropolitní opery v New Yorku. Od 20. let hrála také asi ve dvaceti filmech. V bratislavském SND hostovala ve Verdiho opeře Traviata 7. ledna 1932 a 19. února 1935.

Významný lékař a botanik let „meruôsmych“
Lékař a botanik Josef Friedrich Krzisch (24. září 1812 Strašov u Přelouče – 14. března 1875 Wiener Neustadt) po praxi ve Vídni byl v letech 1854-61 jmenován hlavním lékařem Hornonitranské župy a ředitelem nemocnice v Trnavě, na Slovensku též působil v Holíči. Zásluhy si vydobyl zejména za potlačení cholery a epidemie skvrnitého tyfu v roce 1848. Věnoval se také botanice v oblasti Malých Karpat, Liptova, Západních a Nízkých Tater. Byl spoluzakladatelem lékařskopřírodovědného spolku v Bratislavě (Pressburger Verein für Natur- und Heilkunde).

Moravské zkušenosti pozdějšího rabína
Prešpurský rabín a židovský učenec Chatam Sófer (vl. jm. Moše Schreiber, 24. září 1762 Frankfurt nad Mohanem - 3. října 1839 Pressburg) předtím než se v roce 1806 stal rabínem náboženské obce v Bratislavě, kde také vedl i v zahraničí uznávanou školu - Ješivu, sbíral zkušenosti v několika městech tehdejší monarchie, mezi nimi také v Boskovicích, Prostějově a Strážnici.

Autor první značky ÚĽUV
Výtvarník, sochař a dřevořezbář Václav Kautman (25. září 1922 Brno – 24. září 1981 Bratislava) od roku 1950 působil na Slovensku, kde se jako autor dřevěných plastik a designér užitkových předmětů inspiroval slovenským folklorem, například tradičním bačovským nádobím. Byl propagátorem využití dřevěných plastik v architektuře a také autorem prvního loga Ústredia ľudovej umeleckej výroby. Od roku 1959 působil na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde se stal vedoucím oddělení designu a později docentem.

Informace k podzimním volbám do Senátu
V září 2022 se uskuteční volby do Senátu Parlamentu ČR. „Hlasování ve volbách do Senátu bude probíhat pouze na území České republiky,“ připomíná krajanům paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě. „Pokud jste zapsání ve zvláštním volebním seznamu, které vede velvyslanectví ČR v Bratislavě, pak můžete požádat o vystavení voličského průkazu a volit v ČR. Žádost musí být podána do 16. 9. 2022 poštou nebo datovou schránkou, osobně do 21. 9. 2022. Pokud nejste zapsání ve zvláštním volebním seznamu, které vede velvyslanectví ČR v Bratislavě, pak můžete požádat o Vaše zapsání, a to do 14. 8. 2022". Podrobné informace jsou na webu velvyslanectví, případné otázky lze adresovat na e-mailovou adresu consulate_bratislava@mzv.cz, do předmětu zprávy napište Volby do Senátu PČR.

Lékař, soudní znalec, cestovatel
Profesor MUDr. František Novomeský, PhD. (12. září 1947 Frýdek-Místek) i díky svým zálibám ve fotografování a potápěčství procestoval řadu zemí, působil v mezinárodních organizacích. Patřil mezi první, kteří se na Slovensku věnovali problematice drogové závislosti. Podrobnější výčet jeho aktivit přinesl článek v České besedě č. 6/1999.

Zasloužil se o moderní slovenské loutkoherectví
Výtvarník, loutkař a režisér Miroslav Fikari (12. září 1912 Praha – 17. února 1982 Bratislava) vystudoval pražskou VŠUP a po válce už jako uznávaný pedagog byl v r. 1947 pozván založit odbor grafiky na bratislavské VŠUP, kde v r. 1950 založil loutkařský soubor. Jeho žáky byli mimo jiné například i režiséři Juraj Herz nebo Juraj Jakubisko.

Setkání s kurátorem
Ve spolupráci s kunsthistorikem PhDr. Bohumírem Bachratým připravil ČSB v úterý 13. září v 16.30 hod. setkání s kurátorem na výstavě "Príroda a mesto a mesto a príroda" v Stredisku kultúry na Vajnorské ul. 21 v Bratislavě, kde podle předběžných údajů má vystavovat 17 autorů, z nichž polovina má český původ. PhDr. Bachratý podobné komentované prohlídky pro krajany organizuje pravidelně, naposledy letos v Galerii F7 na Františkánském náměstí (viz fotogalerie).

K životnímu jubileu Ing. Jana Kukala
Známý tenista a organizátor výstav moderního umění Ing. Jan Kukal (13. září 1942 Praha) původně vystudoval zahradní architekturu. Na vrcholu trenérské činnosti (jako první a jediný „cizinec“ byl uveden do Síně slávy slovenského tenisu) nedaleko Sence u Bratislavy vybudoval tréninkové tenisové kurty i školku dřevin s galerií moderního umění pod otevřeným nebem. K životnímu jubileu mu přejeme hodně zdraví. Kromě rozhovoru s ním si na cesi.sk můžete přečíst i starší články o něm a jeho výstavách v ČB č. 1/2001, 2/2001, 2/2004, 3/2004 a 3/2006.

To kalné ráno...
Ve středu 14. září si připomeneme výročí úmrtí prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. V Bratislavě byla 28. října 2010 slavnostně odhalena jeho socha jako součást přestavěného Památníku československé vzájemnosti na dunajském nábřeží z r. 1988 (místo zachovalé sochy lva, přesunuté k obnovenému Památníku M. R. Štefánika). Kopii sochy TGM od Ladislava Šalouna, původně umístěné v bratislavské Zemské bance, zhotovil Jaroslav Matějíček v umělecké slévárně ve Veverských Knínicích. Ve středu 14. 9. v 10 hodin dopoledne položí velvyslanec ČR T. Tuhý kytici k památníku T. G. Masaryka k připomenutí si výročí jeho úmrtí, účast členů českých spolků je vítána.

Vyučoval hudbě mladé slovenské učitele
Hudební skladatel a pedagog Štěpán Doubek (15. září 1872 Dobronice u Bechyně – 7. prosince 1920 Banská Bystrica) působil jako učitel gymnázia a varhaník v Táboře, kde také řídil pěvecký sbor Hlahol. Po vzniku Československa se přidal k dalším českým pedagogům, kteří odešli budovat slovenské školství a až do své smrti vyučoval na Učitelském ústavu v Banské Bystrici.

Vzpomínka na Petra Bezruče
Básník Petr Bezruč (pův. jméno Vladimír Vašek, 15. září 1867 Opava – 17. února 1958 Olomouc) „netoužil po slávě, ba naopak – stranil se veřejnosti“, napsala Jana Ottová ve své osobní vzpomínce na významného literáta v České besedě č. 2/2003.

První podzimní poznávací zájezd
První podzimní poznávací zájezd organizuje Český spolek Bratislava v sobotu 17. září 2022 na trase Hradec nad Moravicí a Opava. Informace o případných volných místech na tel. č. 0908 814 880. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z předcházejících zájezdů najdete v našem fotoarchivu.

Ceny Karla Čapka v Trenčianských Teplicích
Kruh přátel české kultury zve na udělování Cen Karla Čapka (za roky 2020 a 2022) a kladení věnců k pamětní tabuli rodiny Čapků v Trenčianské Teplice. Ceremoniál začne v sobotu 17. září 2022 ve 14.30 hod. v centru města. Podrobný program a všechny další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Spoluzakladatel Sokola
Historik, umělecký kritik a politik PhDr. Miroslav Tyrš (17. září 1832 Děčín – 8. srpna 1884 Oetz v Tyrolských Alpách) se už v mládí na vlastní zkušenosti přesvědčil o významu tělesného cvičení na zdraví a této myšlence zasvětil většinu svého života. V roce 1862 byl spoluzakladatelem a prvním náčelníkem Sokola Pražského, jehož ideály se postupně rozšířili téměř do celého světa. O historii Sokola na Slovensku psala ČB v č. 1 / 2005.

Vedl psychiatricko-neurologickou kliniku v Bratislavě
Psychiatr prof. MUDr. Stanislav Krákora (18. září 1892 Holubice u Kralup nad Vltavou - 6. července 1959 Hradec Králové) nastoupil v létě 1919 na psychiatricko-neurologickou kliniku v Bratislavě, kde se později stal klinickým asistentem. Od roku 1930 byl soukromým docentem neurologie a psychiatrie na Univerzitě Komenského. Od roku 1937 vedl kliniku do května 1939, kdy musel ze Slovenska odejít. Po válce založil psychiatrickou kliniku v Hradci Králové a publikoval spisy věnované všeobecné, dětské i forenzní psychiatrii.

Rodina Čapků v Trenčianských Teplicích – výročí
V roce 1910 poprvé přijeli MUDr. Antonín Čapek s manželkou Boženou do Trenčianských Teplic, kde působil jako sezónní lázeňský lékař až do roku 1923 a kam za nimi pravidelně jezdili i jejich děti. První pobyt bratří Čapků v Trenčianských Teplicích je zaznamenán v létě 1912, kdy tam dopisovali společné dílo Zářivé hlubiny. O pět let později v roce 1917 Karel působil jako domácí učitel v rodině Lažanských na zámku Chyše u Žlutic a do Trenčianských Teplic si přijel oddychnout před nástupem do redakce Národních listů. V roce 1922 si odskočil od 18. června do 13. července do Vysokých Tater, v Grandhotelu Praha v Tatranské Lomnici dokončoval Věc Makropulos a podniká túry, za rodiči do T. Teplic přijede ještě v říjnu, kdy dokončuje Krakatit. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005.

Pozor: Tvořivé díly pro děti (i dospělé) na Klepáči budou až v neděli
ČSB opět připravil Tvořivé dílny pro děti a dospělé s výtvarníky Evou L. Bachratou a Radkem Bachratým v areálu Klepáč, VIII. mlýn na Vydrici, Železná Studnička (Cesta mládeže 5, bus č. 43), z technických důvodů jsou však přeloženy z původně ohlášené soboty až na neděli 11. září 2022 ve 14. hod.; Děti budou malovat obrázky na látkové tašky do školy a obrázky na dřevo (materiál dodá ČSB), k dispozici bude ohniště na opékání špekáčků, trampolína (účast prosíme nahlásit předem na setkání 6.9. nebo na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení materiálu a občerstvení pro děti). Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Naposledy se tato akce uskutečnila vloni (viz fotoreportáž zde), snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Přátelské setkání na úvod podzimní činnosti
Podzimní činnost zahajuje Český spolek Bratislava v úterý 6. září 2022 v 17 hod. neformálním setkáním tradičně ve společenském sále Csemadoku spojeným s registrací na připravovaný poznávací zájezd v sobotu 17. září 2022 na trase Hradec nad Moravicí a Opava.

Výstava hraček v Českém domě
České centrum upozorňuje, že výstava „Mini wonders“ v Českém domě, představující výběr designových českých hraček od 20. let 20. století po současnost, je prodloužena až do pátku 9. září 2022. „Hračky jsou malé divy světa obdařené čarovnou mocí. Jsou to první předměty, díky nimž se učíme poznávat svět i naše schopnosti. Hovoří univerzálním jazykem a jsou to poklady, jež se dědí z generace na generaci,“ uvedla kurátorka Tereza Bruthansová.

Vystoupení českých umělců v bratislavském Ružinově
České centrum dává do pozornosti program multižánrového festivalu „Symfónia umenia 2022“ v městské části Bratislava-Ružinov, jehož se účastní zejména mladí umělci ze zemí Vyšehradské čtyřky. Festival potrvá do 11. září a podrobný přehled vystoupení českých umělců a seznam českých výtvarníků najdete na stránce Českého centra.

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod. V úterý 6. září 2022 to bude komedie „Polibek ze stadionu“ režiséra Martina Friče z roku 1947. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Vzpomínka na Adolfa Hoffmeistera
Všestranný umělec a diplomat Adolf Hoffmeister (15. srpna 1902 Praha – 24. července 1973 Říčky) vystudoval práva, ale celý život se věnoval nejrozmanitějším formám výtvarného umění a literatury. Patřil k protagonistům avantgardní skupiny Devětsil, v meziválečném i poválečném období patřil k organizátorům čs. výtvarného umění, jako diplomat byl při zakládání UNESCO. Nakreslil také mnohé představitele slovenské kultury – L. Novomeského, K. Lazarovou, J. Kostru, A. Bagara, F. Hečka, P. Horova, O. Dubaye, jak o něm v osobních vzpomínkách napsal B. Bachratý v ČB č. 5/2005. Byl předsedou mezinárodní poroty prvního ročníku výstavy Bienále ilustrací Bratislava, jehož se zúčastnilo přes 300 výtvarníků z 25 zemí světa a na vernisáži 8. září 1967 tato porota udělila první Zlatá jablka ilustrátorům z NDR, Polska, SSSR a USA.

Sestavila Liptovské písně
Učitelka hudby a skladatelka Ludmila Hradcová (9. září 1892 Praha – 3. srpna 1947 Praha) působila na Učitelském ústavu v Praze. Z vlastního průzkumu v terénu sestavila sborník Liptovské písně (1931) a složila kantátu pro ženský sbor V Tatrách.

Překládal i slovenskou poezii
Spisovatel, básník, literární kritik a překladatel Jan Pilař (9. září 1917 Stříbřec u Jindřichova Hradce – 19. října 1996 Praha) první sbírku básní vydal ještě krátce před válkou, během níž byl několik měsíců vězněn v koncentračním táboře, až po válce dostudoval češtinu a francouzštinu na Karlově univerzitě v Praze a začínal jako redaktor kulturní rubriky v novinách. Později působil jako šéfredaktor nebo ředitel nakladatelství a také přednášel na Karlově univerzitě. Kromě vlastních básnických sbírek překládal poezii z řady jazyků, nejvíce z polštiny. Ze slovenštiny přeložil básnické sbírky Pavla Horova Vysoké letní nebe a Ponorná řeka a podílel se na antologii slovenské poezie 20. století „Refrény země“.

Rodina kladivářů
Jméno olympionika Libora Charfreitaga (11. září 1977 Trnava) je na Slovensku velmi dobře známo. Jeho sedmé místo na XXVIII. olympiádě v Aténách bylo ve své době nejlepším slovenským atletickým umístěním. Méně známy jsou jeho východočeské rodinné kořeny, o nichž psala Česká beseda v č. 2/2005.

Hudební večer s operními melodiemi
Posledním programem ČSB v prvním pololetí 2022 byl Hudební večer v úterý 28. června, na němž s pásmem operních árií a písní vystoupili za klavírního doprovodu paní Milady Synkové sopranistka Jana Juríčková a barytonista Roman Krško. Fotografiemi koncert zdokumentoval Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Zájezd za památkami UNESCO
Na sobotu 25. června 2022 Český spolek Bratislava připravil další poznávací zájezd na trase Náměšť nad Oslavou a Třebíč – památky UNESCO. Několik fotografických zážitků z putování poslali manželé Bukovjanovi a rodina Nevřelova. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z minulých zájezdů a dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Smutná zpráva z Piešťan
S opožděním k nám dorazila smutná zpráva z Piešťan o tom, že 13. srpna 2022 ve věku 84 let…: „… zemřel náš dlouholetý předseda a člen Českého spolku v Trnavském regionu, pan Ing. Jiří Vodrážka. Věnujte mu, prosím, tichou vzpomínku. Čest jeho památce. Jarmila Hudecová.“ Připomeňme, že na našem portálu před deseti lety do ankety ke 20. výročí vzniku českého spolku publikoval příspěvek „Prečo žijem na Slovensku jako cudzinec“ (původně napsaný pro regionální časopis).

Výstava české fotografky v Petržalce
České centrum zve na výstavu černobílých fotografií Dany Kyndrové pod názvem „Žena medzi vdýchnutím a vydýchnutím“, jež zachytává ženy v různých společenských úlohách. Až do konce srpna 2022 kolekce oživuje prostor před Místní knihovnou v Petržalce na Vavilovově ul. 26.

Zakladatel půdoznalectví na Slovensku
Zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro agropedologii a bioklimatologii v Bratislavě byl Ing. dr. tech. František Kyntera (31. srpna 1897 Obrubce u Mladé Boleslavi – 6. října 1958 Praha). Byl jedním ze žáků půdoznalecké školy prof. Josefa Kopeckého, kteří po vzniku Československa přišli na Slovensko. Jeho první dílo o půdách v okolí Komárna bylo první odbornou půdoznaleckou publikací ve slovenštině a jeho monografie o slaných půdách obsahovala první půdní mapu Slovenska. V roce 1938 musel s dalšími českými odborníky Slovensko opustit.

Významný průkopník slovenského knihtisku
Typograf Václav Jelínek (1. září 1737 Praha – 17. června 1823 Trnava) pracoval v Trnavě v Arcibiskupské tiskárně, později se osamostatnil, jako svobodný měšťan si otevřel vlastní výčep piva a v roce 1788 požádal vrchnost o otevření vlastní tiskárny, co mu bylo 1. listopadu téhož roku povoleno s výhradou, že svou činností nesmí škodit tamní univerzitní tiskárně. Následující rok vydal první dílo J. I. Bajzy, celkově v jeho tiskárně vyšlo na 800 titulů, z toho dvě stovky v „bernolákovské“ slovenštině.

Pietní akt malíře Miloše Šimurdy
„Dobrý deň prajem, v mene Anny Slamkovej, dcéry zosnulého akademického maliara Miloša Šimurdy, si Vám týmto dovoľujem oznámiť, že Milošovi Šimurdovi sa dostala pocta a jeho ostatky budú uložené na Valašskom Slavíne, v areály skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Pietny akt sa bude konať dňa 2. 9. 2022 (piatok) o 11. 00 hod. v skanzene v Rožnově pod Radhoštěm,“ poslala nám pozvánku vnučka malíře Martina Slamková. Medailon umělce (5. června 1924 Frenštát pod Radhoštěm – 6. ledna 2019), jenž v minulosti vyučoval na bratislavské SUPŠ a na Stavební fakultě SVŠT, zveřejnila ČB v č. 10/1998.

Jak výstava výšivek ovlivnila dějiny
Od 3. srpna do 3. září 1887 trvala v Martině výstava lidových výšivek a zdobených součástí lidových oděvů, organizovaná spolkem Živena s podporou slovenských národovců. Podle dobových záznamů nejvíce z 1679 exponátů pocházelo z Bratislavské, Trenčínské a Nitranské župy. Výstavu svou účastí podpořili představitelé jiných slovanských národů, mezi nimi i profesor sociologie na pražské univerzitě T. G. Masaryk, jehož první návštěva v Martině inspirovala k dalším pobytům s rodinou v nedaleké Bystřičce.

Stál na počátku SND
Hudebník a dirigent František Vaněk (3. září 1887 Praha – 30. září 1928) se po studiu na konzervatoři stal pozounistou v České filharmonii, odkud vedla jeho cesta k divadelním společnostem, do Divadla Na vinohradech, odkud ho Oskar Nedbal zlákal do Vídně. Následně přijal angažmá už jako dirigent operet a oper v Národním divadle v Novém Sadu a následně v Osijeku. Po vypuknutí války se vrátil domů a stal se dirigentem v divadelní společnosti Bedřicha Jeřábka, jež se v roce 1920 stala základem Slovenského národního divadla. Dirigentem SND byl v roce 1920 a po jednoleté přestávce v sezónách 1921-23.

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod. Na srpen připravil 9. 8. 2022 film „Ať žije nebožtík“ režiséra Martina Friče z roku 1935 s H. Haasem, A. Mandlovou nebo K. Hašlerem v hlavních rolích. Následně 23.8. 2022 „Vandiny trampoty“ (r. Miroslav Cikán) z roku 1938 z Věrou Ferbasovou v hlavní roli. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Učitel a kazatel
Učitel, kazatel a spisovatel Karel Kolman (26. srpna 1892 Zahrádky u Jindřichova Hradce – 28. března 1962 Trhový Štěpánov) původně vystudoval obchodní školu a stal se úředníkem v Praze, toužil však po učitelském povolání, a tak odjel na Učitelský ústav v Modre, který vystudoval externě s vynikajícím prospěchem a zůstal na něm jako učitel slovenštiny, současně se zapojil do církevní služby (Svobodná církev reformovaná, dnes Církev bratrská). Později působil na škole v Nové Bani.

Průkopník animovaného filmu na Slovensku
Loutkař, výtvarník, fotograf a režisér Bohdan Slavík (28. srpna 1917 Řevnice – 18. února 1974 Bratislava) začínal jako loutkař v divadle na Smíchově, ale jako grafik po válce spolupracoval se slovenskými nakladatelstvími. V r. 1950 založil v Bratislavě ochotnické loutkařské Dětské divadlo filmu, následující rok se stal vedoucím oddělení triků ve Slovenském filmu, v r. 1957 se stal spoluzakladatelem Štátneho bábkového divadla Bratislava (dnes BBD), ale aktivně spolupracoval s loutkářskými divadélky v dalších slovenských městech. V jeho pozůstalosti se našly vzácné snímky z bombardování Bratislavy v červnu 1944 a ze SNP.

Stál v pozadí vítěze první Bratislavské lyry
Hudební skladatel a dirigent Věroslav Matušík (28. srpna 1927 Ostrava – 15. ledna 1995 Bratislava) se jako posluchač pražské konzervatoře přihlásil do vznikající Slovenské filharmonie, stal se jedním z jejích zakládajících členů a studium hry na fagot dokončil už v Bratislavě, kde žil od r. 1949. Kromě SF hrál v různých tanečních kapelách, spoluzakládal Smyčcový orchestr bratislavského rozhlasu (1953) a v roce 1961 Taneční orchestr Čs. rozhlasu v Bratislavě, který později také dirigoval. Z jeho tvorby jsou známy především populární písně a na prvním místě vítězná z první Bratislavské lyry 1966 „Mám rozprávkový dom“ v podání Karla Gotta (text: Eliška Jelínková).

Unikátní zahrada s českou stopou
Městská část Bratislava – Staré Město otevřela pro veřejnost Kochovu zahradu na Partizánské ul. Zahrada vznikla ve 30. letech 20. století jako součást sanatoria, které dal postavit MUDr. Karel Koch (nar. 1890 Náměšť nad Oslavou) a pod nějž se podepsali architekti Dušan Jurkovič a Jindřich Merganc (nar. 1889 Žamberk), na výběr zeleně v zahradě si pozvali Josefa Mišáka (nar. 1866 Hořice v Podkrkonoší), známého z Arboreta v Tesárskych Mlyňanech. Zahradu ještě čeká komplexní revitalizace, zatím je otevřena ve všední dny od 14 do 20 hod., o víkendech od 11 do 20 hod.

Tipy na letní dovolenou
Czechtourism Slovensko doporučuje několik tipů, jak a kde strávit zbytek letních týdnů dovolené, například devět věnných měst českých královen, letoviska, jež si zachovala noblesu první republiky, retrozážitky při koupání jako z Vančurova Rozmarného léta, zastavení v hospodách na mýtinkách nebo putování po židovských stopách v srdci Evropy.

Zasloužil se o rozvoj koželužství
Chemik Viktor Mikuška (15. srpna 1882 Nový Hrozenkov – 29. ledna 1966 Poděbrady) studoval techniku v Brně a filozofii v Heidelbergu, v Německu se také věnoval výzkumné práci v oblasti koželužství. Po vzniku ČSR přišel jako profesor Státní průmyslové školy do Banské Štiavnice, jejímž se stal ředitelem od školního roku 1923 do března 1939. Přednášel koželužství, mineralogii, krystalografii a botaniku. Byl literárně činný i v oblasti psychologie a okultních věd.

Prof. dr. J. Komárek, foto: forestportal.sk

Propagátor myslivosti i ochrany přírody
Zoolog, pedagog, spisovatel, propagátor ochrany přírody i myslivosti v ČSR prof. dr. Julius Miloš Komárek (15. srpna 1892 Železná Ruda - 7. února 1955 Praha) byl zakladatelem a prvním ředitelem Výzkumného ústavu na ochranu lesa v Praze, iniciátorem národních parků v Tatrách a na Šumavě, věnoval se studiu lesních škůdců i karpatských savců. Na jeho počest je pojmenována Chata prof. Komárka v Čergovském pohoří v okrese Bardějov, kterou často navštěvoval a odkud čerpal náměty do jedné ze svých nejslavnějších knih „Lovy v Karpatech“.

Děkanát Lékařské fakulty v Medické zahradě

Vychoval první generaci slovenských chirurgů a ortopedů
Mezinárodně uznávaný chirurg a ortopéd MUDr. Vítězslav Vincenc Chlumský (17. srpna 1867 Lomnice nad Popelkou, část Nové Dvory – 1. listopadu 1943 Dolní Tošanovice, resp. Praha) působil v letech 1921-31 jako profesor a 1927-28 děkan Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, kde vychoval první generaci slovenských chirurgů a ortopedů. V r. 1922 založil v Bratislavě první ortopedickou kliniku v ČSR (1922-31 její přednosta), zakladatel Čs. ortopedické společnosti, přičinil se o vznik prvního slovenského ústavu pro tělesně postihnuté ve Slavnici, autor několika původních operačních a léčebných postupů a pomůcek, např. dezinfekčního Chlumského roztoku (fenolu a kafru v lihu), označovaného jako „pach nemocnice“.

Úspěšný textař
Redaktor, textař a libretista Jiří Aplt (20. srpna 1917 Praha – 22. listopadu 1990) se původně živil jako úředník, až po válce se naplno začal věnovat hudbě, která byla jeho vášní od mladých let, nejdéle jako hudební dramaturg Čs. rozhlasu. Prosadil se též jako úspěšný textař a postupně získal kompletní sbírku Bratislavských lyr: v roce 1967 bronzovou za píseň Nech tu lásku spát (Marta Kubišová a Waldemar Matuška), 1969 stříbrnou za Mosaznej džbán (Naďa Urbánková) a v roce 1974 zlatou za píseň Malovaný džbánku (Helena Vondráčková).

Zakladatel Pěveckého sdružení slovenských učitelů
Hudební pedagog, sbormistr a etnograf Augustin Deršák (11. srpna 1887 Lipoltice u Pardubic – 22. září 1972 Praha) vystudoval hru na varhany na pražské konzervatoři, následně byl ředitelem kůru v Mladé Boleslavi, Čáslavi a Bělohradě. Po vzniku ČSR působil v letech 1919-29 jako profesor na Učitelském ústavu ve Spišské Nové Vsi, kde také založil místní klub kopané AC, a následně 1929-39 v Bratislavě, upravoval slovenské lidové písně. Založil a v letech 1924-29 řídil Pěvecké sdružení slovenských učitelů, v Bratislavě převzal funkci sbormistra pěveckého spolku Tatran (1931–38).

Autor Žalmů tatranských
Klavírista, hudební pedagog a skladatel Jan Ludevít Procházka (vl. jm. Jan Ludvík, 14. srpna 1837 Klatovy – 19. července 1888 Praha) vystudoval práva, ale souběžně se věnoval hře na klavír, byl žákem Bedřicha Smetany. Později se stal profesorem klavíru na konzervatoři v Hamburgu. V jeho pozůstalosti zůstala i skladba Žalmy tatranské pro smíšený sbor.

První ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě
Knihovník Jan Emler (1. srpna 1877 Praha – 28. května 1951 Praha) po studiu práva nastoupil v pražské Veřejné c.k. univerzitní knihovně, kde se věnoval i osvětové práci. V září 1919 byl vyslán do Bratislavy vybudovat univerzitní knihovnu z fondů Alžbětinské knihovny a soukromých sbírek. Už v r. 1919 prosadil vládní nařízení o povinných výtiscích, které bratislavská knihovna do r. 1935 poskytovala i do Brna a Prahy, a v letech 1921 až 1930 byl prvním ředitelem Univerzitní knihovny v Bratislavě. Když se v r. 1931 vrátil do Prahy, aby se ujal řízení Veřejné a univerzitní knihovny v Klementinu (dnešní Národní knihovna ČR), měla bratislavská Univerzitní knihovna i jeho zásluhou téměř čtvrtmilionový fond včetně zvláštního oddělení slovenské literatury. Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě mu 14. 11. 1928 udělila čestný doktorát filozofie. J. Emler zastupoval ČSR v mezinárodních knihovnických institucích.

Z historie koruny
Korunová měna byla v Rakousko-uherské monarchii zavedena zákonem z 2. srpna 1892, který zlatky a krejcary nahradil korunami a haléři. Přechodné období do plného nahrazení staré měny novou však trvalo ještě několik let a korunová měna se v habsburské monarchii prosadila jako jediná platná až od 1. ledna 1900. Na Slovensku byla koruna nahrazena přijetím eura od 1. ledna 2009, v českých zemích je přechod na euro zatím jen předmětem politických diskusí.

Osudová láska umělce
Sochař Evžen Macků (3. srpna 1932 Uherské Hradiště – 5. srpna 1961 Vysoké Tatry) byl potomkem Josefa Mánesa, a to zřejmě ovlivnilo jeho výběr vzdělání. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své tvorbě se věnoval i horským a horolezeckým námětům, jeho vášeň se mu však stala osudná, když s dalšími dvěma kolegy tragicky zahynul na jižní stěně Východního Železného štítu.

Nic není problém, říká Petr Novotný
Za polovičního Slováka (po mamince) sám sebe označuje známý herec, textař a podnikatel Petr Novotný (6. srpna 1947 Olomouc). „Nic není problém,” razí jednu ze svých pětadvaceti zásad i v rozhovoru pro ČB č. 7-8/1999. K životnímu jubileu přejeme hodně zdraví.

Soutěž pro mladé překladatele
Spolek Česká škola bez hranic vyhlašuje 2. ročník překladatelské soutěže „Česky rozumím, mluvím, čtu, píšu a překládám!“, určené žákům a studentům českých škol v zahraničí a členům krajanských spolků. Překládá se z češtiny do dalšího jazyka dle výběru účastníka. Soutěží se ve třech věkových kategoriích, konkrétní rozsahy stránek k překladu už ohlášených titulů budou zveřejněny 25. 7. 2022. Do soutěže se hlaste prostřednictvím tohoto formuláře. Uzávěrka zaslání soutěžních prací je 30. 10. 2022. Slavnostní vyhlášení nejlepších prací bude 4. 2. 2023 u příležitosti Dne zahraničních Čechů, vítězové obdrží diplomy a knižní odměny.

Konference českých škol v zahraničí
České školy bez hranic informují, že letošní již XIV. ročník mezinárodní konference českých škol v zahraničí ve dnech 25. až 29. července 2022 se zaměří na předškolní výchovu, vzdělávání „náctiletých“ a novou metodiku výuky českých reálií. Dva semináře upozorní rovněž na význam tvořivého psaní, nebude chybět ani oblíbený blok výměny zkušeností a malý knižní veletrh. První dva dny se uskuteční v Praze prezenčně a pondělní program bude živě streamován z Černínského paláce. Další program bude možné sledovat od středy 27. do pátku 29. 7. on-line. Přihlášky se začnou přijímat v polovině května.

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury opět pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod. Na červenec připravil 12. 7. 2022 film „Za tichých nocí“ režiséra Z. G. Hašlera z roku 1940 s L. Baarovou a K. Högrem v hlavních rolích a 26. 7. 2022 „Poslední růže od Casanovy“ (r. Václav Krška) z roku 1966. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Stavitel z Mikulova
Stavitel Jakub Fellner (také Jakab F. de Fellenthal, 25. července 1722 Mikulov – 12. prosince 1780 Tata) tvořil převážně pro rod Esterházy a další uherskou šlechtu zejména církevní stavby na území dnešního Maďarska, několik pozoruhodných staveb však zanechal i na území dnešního Slovenska, například barokní úpravy zámečků v Bernolákově a Tomášikově, přisuzovány jsou mu také úpravy Kutscherfeldova paláce v Bratislavě (dnes velvyslanectví Francie) nebo klasicistního Zičiho (Zichy) paláce.

Zasloužil se o vznik muzea v Banské Štiavnici
Přírodovědec a geolog prof. RTDr. et RNDr. Cyril Purkyně (27. července 1862 Praha – 5. dubna 1937 Praha) byl synem malíře Karla P. a vnuk prof. MUDr. Jana Evagelisty P. Po studiích působil na mineralogicko-geologickém ústavu ČVUT, od roku 1919 inicioval vznik a byl prvním ředitelem Státního geologického ústavu. Založil soupis lomů a hlubinných vrtů v celé ČSR, zasloužil se o vznik Státního báňského muzea D. Štúra (dnes Slovenské báňské muzeum) v Banské Štiavnici.

Zakladatel cukrovarnictví na Slovensku
Podnikatel a vynálezce ing. Karl Kuffner (28. července 1847 Břeclav – 12. prosince 1924 Diosek, dnes Sládkovičovo) vystudoval chemii ve Vídni a zemědělství v Mosonmagyarváru a od 23. októbra 1867 byl spoluzakladatelem a ředitelem cukrovaru Dioszegher Zuckerfabrik von Kuffner & Gutmann, Wien (rodina Gutmann pocházela z Lipníku nad Bečvou) v Diószeghu (dnes Sládkovičovo), kde přispěl několika vynálezy na zjednodušení a modernizaci pěstování a zpracování cukrové řepy, za co byl v roce 1904 povýšen do šlechtického stavu s titulem barona. Věnoval se i šlechtění nových odrůd cukrovky. V Novém Městě nad Váhom provozoval vápencový lom.

Inicioval Festival sněhu ve Vysokých Tatrách
Malíř, grafik a ilustrátor Miloš Urbásek 28. července 1932 Ostrava Zábřeh – 14. července 1988 Drábsko) po krátké vojenské kariéře vystudoval VŠMU v Bratislavě a pracoval jako aranžér v Ostravě. Od roku 1964 se usadil jako svobodný umělec v Bratislavě, od roku 1970 s architektem A. Mlynarčíkem inicioval Festival sněhu ve Vysokých Tatrách.

Vychovala řadu sólových i sborových zpěváků
Zpěvačka a hlasová pedagožka Marta Ratajová–Schimplová (28. července 1907 Benátky nad Jizerou – 2. dubna 1985 Bratislava) kromě studií přírodních věd a pedagogiky na Karlově univerzitě vystudovala sólový zpěv na konzervatoři a krátce učila na hudební škole v Praze. Od roku 1934 se usadila v Bratislavě, kde s manželem založila soukromou pěveckou školu, od 1935 vystupovala jako stálý host v SND a na Univerzitě Komenského vedla Akademický komorní vokální sbor. Po válce učila na bratislavské konzervatoři a na Univerzitě Komenského (katedra hudební vědy FF a Pedagogická fakulta).

Vše nejlepší k jubileu!
Koncem července si připomínáme životní jubileum kunsthistorika PhDr. Bohumíra Bachratého, CSc. (30. července 1942 Voderady), který se věnuje pravidelné prezentaci výtvarných umělců českého a moravského původu, žijících na Slovensku – mezi největší výstavy patřily např. v září 2006 v rámci Týdne zahraničních Čechů, v listopadu 2015 v SNM, k 100. výročí ČSR a 25. výročí ČSB, v Banské Štiavnici nebo vloni v Galerii Umelka. S manželkou Evou B. Linhartovou od přelomu tisíciletí organizují sympozia českých výtvarníků „Imprese“ v různých lokalitách Slovenska, některá ve spolupráci s českými spolky v SR, pro něž aktivně připravuje i další aktivity (viz články v ČB č. 1/1997, 1/1998, 7-8/1998, 9/2000, 12/2000, 3/2001, 6/2001, 7-8/2001, 10/2001, 12/2001, 2/2002, 5/2002 a 12/2002. Do dalších let mu ČSB přeje hodně zdraví a tvořivých sil.

Spoluobjevitel Demänovské jeskyně Svobody
Učitel, sběratel lidových písní a speleolog Alois Král (30. července 1877 Senetářov – 27. února 1972 Tišnov) obdivoval aktivity Karla Absolona v Moravském krasu, co ho přivedlo k zájmu o podzemní prostory. V roce 1913 poprvé navštívil Demänovskou ledovou jeskyni, kde následně 3. srpna 1921 s místními občany pronikl přes vyschnutý ponor Demänovky do nově objevených prostor, jež nazvali Demänovská jaskyňa Slobody a jedna její část nese jméno Králova galerie. Úspěch rozhodl o přestěhování na Slovensko, kde se věnoval průzkumným pracem i v Janské dolině, spolupracoval s Rudolfem Těsnohlídkem na vydání prvního průvodce po Demänové.

Hudbou oslavil Tatry
Hudební vědec, skladatel a folklorista Vratislav Vycpálek (používal též řadu pseudonymů, 30. července 1892 Rychnov nad Kněžnou – 9. října 1962 Praha) pocházel z hudební rodiny, po studiích byl středoškolským učitelem zeměpisu a dějepisu, ale vystudoval i sborový zpěv na pražské konzervatoři a byl členem sboru Hlahol a Filharmonického sboru, psal hudební kritiky, skládal zejména kantáty a sborové písně, mimo jiné zhudebnil báseň Svatopluka Čecha „Tatry“.

Výročí tzv. mladšího krále
Pátý v pořadí přemyslovský král Přemysl Otakar II. byl synem Václava I. a žil v letech asi 1233 až 1278. Podle legendy se narodil v Městci Králové a jako druhorozený syn byl původně připravován na církevní kariéru. Po smrti staršího bratra se však stal moravským markrabětem a šlechta nespokojená s vládou jeho otce ho jmenovala tzv. mladším králem už ve čtrnácti letech 31. července 1247. Vládcem Koruny české se „Král železný a zlatý“ stal až po smrti svého otce v roce 1253. O památkách spojených s jeho jménem v okolí Bratislavy se můžete dočíst zde.

Založil slovenskou restaurátorskou školu
Malíř a pedagog profesor ak. mal. Karel Veselý (31. července 1912 Borovany u Milevska – 26. prosince 1997 Bratislava) po studiu malířství v Praze a Paříži si prohloubil znalosti restaurátorství ve Vídni. Už jako uznávaný restaurátor, který pracoval i pro Národní galerii v Praze, byl přizván v roce 1949 jako učitel na nově založenou VŠVU, kde výuku malby záhy rozšířil o restaurátorství obrazů. Podílel se na záchraně a obnově řady historických památek ve sbírkách slovenských muzeí, galerií a kostelů, například soubor gotických deskových obrazů na oltáři Dómu sv. Alžběty v Košicích. Česká beseda o něm psala v č. 1/2000 a 7-8/2003.

Výstava k 80. výročí heydrichiády v Českém domě
Ve středu 8. června 2022 se v Českém domě a Středoevropském domě fotografie v sousední budově uskuteční společná vernisáž několika výstav. V 19 hod. České centrum zahájí pod názvem „Nezapomeneme / Nezabudneme“ výběr výtvarných děl žáků a studentů věnovaných tragickým událostem druhé světové války a domácího odboje při příležitosti 80. výročí heydrichiády. Výtvarnou přehlídku organizovala Karlova univerzita ve spolupráci s agenturou W&Art a potrvá do konce července 2022.

Výstava hraček v Českém domě
Do konce července 2022 je v Českém domě otevřena výstava „Mini wonders“, představující výběr designových českých hraček od 20. let 20. století po současnost. „Hračky jsou malé divy světa obdařené čarovnou mocí. Jsou to první předměty, díky nimž se učíme poznávat svět i naše schopnosti. Hovoří univerzálním jazykem a jsou to poklady, jež se dědí z generace na generaci,“ uvádí kurátorka Tereza Bruthansová.

Malíř portrétů a přírody
Malíř a ilustrátor Karel Žádník (18. července 1847 Velká Bystřice u Olomouce – 26. prosince 1923 Buchlovice) přišel v mládí o rodiče, a proto nemohl dostudovat ani gymnázium, přestože už tam oceňovali jeho výtvarný talent. Po vyučení za knihtiskaře v Brně odešel do Vídně, kde si získal popularitu u šlechtických rodin jako autor portrétů, ale i kopií starších děl. Jeho kresby fauny a flóry se dostaly jako ilustrace do knih i učebnic. Se svými zaměstnavateli často cestoval, za pobytu v Tatrách vytvořil několik krajinek, krátce před smrtí pobýval u Jožy Uprky v Čičmanech.

Učitel střední a mladé výtvarné generace
Malíř Rudolf Fila (19. července Příbram na Moravě – 11. února 2015 Bratislava) vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě, která rozhodla o jeho celoživotním působišti, a na kterou se po roce 1989 vrátil jako pedagog. Po tři desetiletí působení na Škole uměleckého průmyslu se významně podepsal na výchově mladé generace slovenských výtvarníků. Přitom jeho vlastní tvorba, zejména abstraktní a tzv. přemalby, byla doceněna až v závěru jeho života (viz články v ČB č. 6/1998, 1/2000 a 2/2005).

Průkopník betonových konstrukcí
Stavební inženýr prof. Stanislav Bechyně (20. července 1887 Přibyslav – 15. října 1973 Praha) patřil k průkopníkům betonových a železobetonových konstrukcí v předválečném Československu. Jeho asi nejznámější stavbou je pražský Palác Lucerna, ale i řada průmyslových hal nebo mostů. Po 2. světové válce realizoval několik staveb i na Slovensku, z nichž zvlášť oceňován byl most přes Váh v Komárně. Podle jeho návrhů byly zastřešeny rozlehlé autobusové garáže v Bratislavě, Nitře a Žilině nebo vybudována nosná konstrukce výrobny viskózy v Bratislavě (tzv. Závod mieru na Vajnorské ul.).

Pronásledovaný legionář a odbojář
Major Josef Dřímal (22. července 1892 Žeravice u Kyjova – 4. října 1980 Bratislava) bojoval v 1. světové válce na srbské a později už jako legionář na francouzské a italské frontě. Po válce byl přidělen v březnu 1919 do Bratislavy k vojenskému referátu Ministerstva pro správu Slovenska, kde se záhy vyznamenal při obraně jižního Slovenska před vpádem maďarských rudých gard. V létě 1939 organizoval odbojářskou buňku Obrany národa, která díky kontaktům v protektorátu a v Srbsku napomáhala ilegálním utečencům cestou na Balkán. V září 1940 byl za uvězněn a do jara 1945 prošel několika koncentračními tábory. Za členství v Demokratické straně byl vězněn a pronásledován i v 50. letech (viz ČB č. 1/2000).

Kdo rozhodoval o osudu republiky?
17. července 1992 Slovenská národní rada přijala Deklaraci zvrchovanosti Slovenska. Ve stejný den prezident ČSFR Václav Havel poslal Federálnímu shromáždění dopis s oznámením své abdikace 20. července 1992. Stalo se tak dva týdny poté, co ho FS zejména z vůle slovenských poslanců nezvolilo jako jediného kandidáta za prezidenta federace na další období. Bylo zřejmé, že o osudu federace už nerozhoduje ani parlament ani prezident, ale dvě politická hnutí (ODS a HZDS), jež získala převahu v červnových volbách. Jejich představitelé se 22. a 23.7. 1992 v Bratislavě dohodli na přijetí ústavního zákona o zániku federace.

Výrazná stopa kapelníka a skladatele v Prešově
Všestranný hudebník, vojenský kapelník a skladatel Leopold Kohout (24. července 1857 Jaroměř – 1918 Karviná) patřil k nejvýznamnějším hudebním osobnostem Prešova v závěru 19. století. Jako nadaný hudebník (housle, klavír) studoval hru na varhany v pražském Ústavu ku vzdělání varhaníků a ředitelů kůru, poté v roce 1874 byl povolán k 67. c. a k. pěšímu pluku ve Vídni, kde se v roce 1882 stal vojenským kapelníkem. V letech 1883-1908 byl pluk přesídlen do Prešova a tam se věnoval nejen vedení vojenského orchestru, ale s ním také výrazně oživil kulturní život ve městě. Na četných koncertech uváděl nejen vojenskou hudbu, ale i úpravy klasické, církevní i soudobé hudby od různých skladatelů, a také vlastní tvorbu.

Letní stáž v Českém centru
České centrum hledá „šikovného stážistu/ku se zájmem o získání zkušeností v oblasti PR a produkce kulturních akcí na Slovensku. Rády bychom v našem týmu přivítaly člověka, jenž rád pracuje se sociálními sítěmi, je komunikativní, ovládá angličtinu a pomůže nám s produkcí akcí a s prací na recepci.“ V případě zájmu pište na adresu info@ceskecentrum.sk.

Čeští architekti v Košicích
Mgr. Helena Miškufová z Košic nás upozornila na další dokumentární film, odvysílaný v rámci Národnostního magazínu RTVS 30. května 2022 v cyklu „Od prameňa“, tentokrát věnovaný působení českých architektů v Košicích. Shlédnout jej lze i v internetovém archivu zde.¨

Z dějin našeho školství
13. července 1922 československé Národní shromáždění schválilo tzv. malý školský zákon č. 226, který zavedl povinnou osmiletou školní docházku, koedukaci chlapců a děvčat na měšťanských školách a zrovnoprávnění postavení učitelek s učiteli. Z důvodu nedostatku učitelů a škol na Slovensku začal platit až po pěti letech od školního roku 1927/28.

Spoluzakladatel světové meteorologie
Prof. PhDr. Alois Gregor, DrSc. (14. července 1892 Strážnice – 11. října 1972 Praha) po studiích ve Vídni a Praze začínal jako profesor gymnázia ve Strážnici, ale záhy ho zájem o meteorologii přivedl (1919) do Státní hvězdárny. Později se stal ředitelem Čs. meteorologického ústavu a ČSR zastupoval při vzniku Světové meteorologické organizace (1947). Ve 30. letech publikoval tepelné mapy celého Československa, také studie Klima Starého Smokovce, Podnebí Vysokých Tater, angažoval se též na projektu zřízení meteorologické observatoře na Lomnickém štítě.

Výročí legendárního generála
Generál Heliodor Píka (3. července 1897 Štítina u Opavy – 21. června 1949 popraven Plzeň-Bory) původně chtěl studovat farmacii, ale válka ho odvedla na haličskou frontu, kde se v roce 1916 vzdal ruským jednotkám, aby se připojil k čs. legiím, s nimiž byl přesunut v roce 1917 do Alsaska. V roce 1919 krátce působil na Slovensku a po válce už zůstal v armádě. Za 2. světové války působil jako vojenský přidělenec v Bukurešti, Istanbulu a Moskvě, kde organizoval podporu SNP. Po převratu 1948 byl obviněn z vlastizrady.

Jediná socha Mistra Jana Husa v SR
V Brezové pod Bradlem byla 9. července 1922 odhalena doposud jediná socha Mistra Jana Husa na území Slovenska (v souvislosti s rozvojem města byla později přesunuta do Husova parku, kde byla znovu odhalena 29. června 1988). Městu ji věnovalo Ústředí československých evangelíků Kostnická jednota v Praze. Jde o třetí identickou plastiku sochaře Františka Fabiánka (14. října 1884 Boskovice – 3. prosince 1967 Brno), první dvě jsou instalovány v Hradci Králové.

Odkaz geniálního inženýra a vynálezce
Elektrotechnik, vynálezce a podnikatel František Křižík (8. července 1847 Plánice u Klatov – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) už v čase studií na ČVUT zdokonalil železniční signalizaci, později obloukovou lampu, první tramvajovou trař v Praze a světelnou fontánu, nejstarší elektrickou železniční trať v monarchii (Tábor - Bechyně), zprovoznil přes stovku elektráren. Jeho jméno nesla od r. 1947 výroba elektroměrů a průmyslové automatizace v Prešově.

Náboženský spisovatel
Františkánský mnich František Babčanský (1655 Valašské Meziříčí – 9. července 1702 Malacky) po studiích v klášteře Frauenkirchen u Eisenstadtu a Trnavě působil jako pedagog a profesor filozofie v Pruském, později v Bratislavě a Malackách. Psal zejména náboženské spisy, např. převážně česky psaný „Zwazek Kwitkuw Na Lukach Maryanskych pry Gezeru u Najzydle zebranych. To gest: Kniežečka, ktera w sobie obsahuge zepsane Zazraky, a Milosti, ktere skrze moc a Prymluvu B. Panny Buh wssemohucy ucžiniti račyl pri Zazračnem Obrazy Blahoslaweneg Rodicžky Bozy na Lukách Maryanských w Vherskem Kralowstwi“ (vyšla ve Vídni 1698). Knížka meditací „Fasciculus Myrrhae“ (Kytička myrhy, 1710) významně přispěla k rozšíření kultu Panny Marie Sedmibolestné ve slovenském prostředí.

Velvyslanectví ČR zve veřejnost
V pátek 1. 7. 2022 ve 12 hodin se uskuteční slavnostní zahájení předsednictví ČR v Radě EU projevem velvyslance České republiky na Slovensku Tomášem Tuhým, jehož součástí bude koncert Hudby Hradní stráže a Policie ČR v altánku uprostřed Hviezdoslavova náměstí. Součástí je závod veteránů „500 km slovenských“, kteří budou přijíždět do cíle na Hviezdoslavově náměstí mezi 14:30 – 15:30 hod. Nezapomínáme ani na dětské řidiče, kteří odstartují závod „100 m bratislavských“ na šlapacích autíčkách na Hlavním náměstí v Bratislavě v 16 hodin. Den bude zakončen koncertem skupiny Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers ve 20 hodin také na Hviezdoslavově náměstí (před budovou SND). Součástí oslav je příjezd národní kulturní památky ČR, vlaku Slovenská strela na Slovensko, který bude vystaven v Muzeu dopravy Bratislava od pátku 1. 7. do soboty 2. 7. a lze si jej prohlédnout mezi 14. a 22. hodinou.

Hudební večer s operními melodiemi
V rámci Hudebních večerů zve Český spolek Bratislava na pásmo operních melodií v úterý 28. června 2022 ve společenském sále Csemadoku (Nám. 1. mája 10-12). Vystoupí sopranistka Jana Juríčková a barytonista Roman Krško za doprovodu paní Milady Synkové. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Polárník v bratislavské Univerzitní knihovně
České centrum zve do konce června 2022 na výstavu knižních ilustrací a kopií obrazů pod názvem „Julius Payer. Expedice na Severní pól“. Jejich autorem je jeden z nejvýznamnějších arktických badatelů, pocházejících z území Čech a nejslavnější malíř polárních území vůbec.

Šest bratislavských lyr legendárnímu skladateli
Klavírista, skladatel a producent Bohuslav Ondráček (27. června 1932 Pardubice – 7. června 1998 Praha) vystudoval skladbu na AMU, začínal jako klavírista a hudební dramaturg až po divadlech Stop v Pardubicích a Alfa v Plzni zakotvil v pražském Rokoku. Byl tvůrcem legendárního tria Golden Kids. Na Bratislavské lyře získaly jeho písně až šest ocenění: zlatou „Requiem“ (1967 E. Pilarová), „Spoutej mě“ (1971 H. Ulrychová) a „Pláňka“ (1975 W. Matuška), stříbrnou „Oh, baby, baby“ (1966 H. Vondráčková a M. Kubišová) a „Don Diri Don“ (1967 W. Matuška) i bronzovou „Hou, hou“ (1968 W. Matuška).

Vychoval první generaci slovenských literárních historiků
Literární historik prof. PhDr. Josef Hanuš (27. června 1862 Dolní Štěpanice u Semil – 19. prosince 1941 Brno) začínal po studiích jako redaktor Ottova naučného slovníku a učil na obchodní akademii v Praze, kde později začal přednášet i na Karlově univerzitě. V letech 1921 až 1935 byl profesorem dějin české literatury na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde ve 20. letech vykonával krátce i funkce děkana Filozofické fakulty, prorektora a rektora. Několik odborných publikací věnoval i slovenským osobnostem, např. Pavel Josef Šafarík v životě a spisech, Ze slovenských knihoven nebo Dobrovský a Slovensko.

První slovenská ošetřovatelka se narodila v Humpolci
Otec Jany Hrebendové (roz. Bóriková, 28. června 1812 Humpolec - 25. ledna 1880 Vrbovce) byl slovenský evangelický kněz a s ním se později vrátila do jeho domoviny na Myjavu, kde se dále zdokonalovala v lidovém léčitelství, a tyto znalosti si ještě prohloubila po sňatku s vojenským lékařem. Když se její bratři zapojili do revoluční družiny slovenských dobrovolníků v letech 1948-49, pomáhala jim přímo na bojišti a stala se tak zakladatelkou poskytování první pomoci.

Syn popraveného generála
Ing. Milan Píka (28. června 1922 Hranice na Moravě – 20. března 2019 Bratislava) jako syn generála Heliodora Píky v roce 1939 emigroval s matkou do Rumunska a později do V. Británie, kde sloužil v pozemním personálu 310. stíhací perutě RAF, později absolvoval Vojenskou akademii. V roce 1948 byl s otcem uvězněn, degradován a vyloučen z Právnické fakulty. Po propuštění odešel na Slovensko. V roce 2009 besedoval s krajany v Bratislavě (foto). Čest jeho památce.

Dvě zhudebněné básně Josefa Kainara
Publicista, básník, dramatik a překladatel Josef Kainar (29. června 1917 Přerov – 16. listopadu 1971 Dobříš) se také věnoval hudbě, hrál v jazzových kapelách na klavír, kytaru i housle. Jeho texty často našly uplatnění v písních. Dvě z jeho básní „Lehla stará alej“ a „Manitouova pomsta“ zhudebnil PhDr. Vladislav Klesnil a v podání skupiny Starý orchestrion je ČSB vydala v prosinci 2005 na CD „Čeští básníci o Moravě“.

Pražský tenorista téměř tři desetiletí v SND
Tenorista František Hájek (30. června 1897 Praha – 3. června 1960 Bratislava) sice po ukončení obchodní školy pracoval v bance, ale nakonec ho zlákalo divadlo. Po Praze a Olomouci našel dlouhodobé působiště od 1931, kdy se uvedl vynikajícím partem Vaška ve Smetanově Prodané nevěstě, až do 1959 ve Slovenském národním divadle.

Máte doma české bankovky?
Česká národní banka (ČNB) oznámila, že do 1. července 2022 stahuje z oběhu starší vzory některých bankovek tak, aby v oběhu zůstala jen jediná jejich novější emise. Konkrétně jde o stokoruny vzor 1995 a 1997, dvousetkoruny z roku 1996 a 1998, pětistovky z let 1995 a 1997, tisícovku vzor 1996 a dvoutisícovky z let 1996 a 1999. Orientačně lze rozdílné bankovky rozeznat podle stříbřitého kolmého proužku, který je u starších vzorů užší a jeho barva se při změně směru světla nemění, nové emise ho mají širší a při naklopení mění hnědofialovou a zelenou barvu. Po 1. červenci 2022 bude možné starší vzory bankovek vyměnit jen v bance, od roku 2024 jen v pobočkách ČNB.

Výročí slavné bitvy
Úspěšný útok nedostatečně vyzbrojené Československé střelecké brigády složené z dobrovolníků proti - jak se později ukázalo - převážně proti vlastním krajanům z 19. divize c.k. rakousko-uherské armády u vesničky Zborov na západní Ukrajině ve dnech 1. a 2. července 1917 přinesl 167 obětí a tisícku raněných na straně brigády, a stovky mrtvých a zajatých na opačné straně. I když bitva nezvrátila celkový neúspěch tzv. Kerenského ofenzívy, přispěla k uznání čs. doborovolníků na ruské frontě, z nichž se postupně vytvořily Čs. legie jako jedna z rozhodujících sil při vzniku a uznání samostatného Československa (viz vzpomínky v ČB 7-8/1997 a 1/1997).

Zpěvák se šesti lyrami
Zpěvák a herec Waldemar Matuška (2. července 1932 Košice – 30. května 2009 St. Petersburg, Florida) žil od roku 1986 v USA. Jako hudební idol 60. a 70. let posbíral také bohatou sbírku Bratislavských lyr: Zlatou 1975 za píseň „Pláňka“, dvě stříbrné 1967 za „Don Diri Don“ a 1968 „To se nikdo nedoví“ (s H. Vondráčkovou) a tři bronzové 1966 „Už činžák zhas“, 1967 „Nech tu lásku spát“ (s M. Kubišovou) a 1968 „Hou, hou“.

České stopy v Bosně a Hercegovině
V rámci Kulturních večerů Český spolek Bratislava připravil přednášku Ing. Milana Klubala „České stopy v Bosně a Hercegovině“ v úterý 31. května 2022 ve společenském sále Csemadoku. Záběry z přednášky, vycházející z návštěvy zejména měst Sarajevo, Mostar a Travnica, poslal Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Města věnná – všemi chtěná
Osm východočeských měst – Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Nový Bydžov, Polička, Trutnov, Vysoké Mýto – a středočeský Mělník vytvořily dobrovolné sdružení pod názvem Královská věnná města s cílem společně podpořit rozvoj cestovního ruchu ve svém regionu a současně prezentovat méně známou součást českých dějin. V Bratislavě poprvé Královská věnná města prezentovala nabídku pro slovenské návštěvníky, spočívající v historických památkách i atraktivních zajímavostech na aktivní trávení volného času pro jednotlivce i rodiny. Podrobný kalendář akcí i přehled pozoruhodností jednotlivých měst je na internetové stránce vennamesta.cz.

Zájezd za památkami UNESCO
Český spolek Bratislava připravil další poznávací zájezd na sobotu 25. června 2022 na trase Náměšť nad Oslavou a Třebíč – památky UNESCO. Odjezd autobusu je v 6.45 hod. z parkoviště na Šancové ul. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z minulých zájezdů a dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Porazil malárii na východním Slovensku
Lékař a hygienik MUDr. Ivan Kratochvíl (19. června 1912 Ivančice – 9. prosince 1974 Košice) působil na Slovensku od 1945, v letech 1952 až 1974 byl krajským hygienikem v Košicích. V 50. letech se významnou měrou zasloužil o vymýcení malárie na východním Slovensku. Věnoval se i zvyšování hygieny v zemědělství a studiu toxických látek používaných v průmyslu. Zvláště prosazoval bakteriologická vyšetření vody při výstavbě vodních nádrží a nezávadnosti vodních zdrojů.

Zasloužil se o rozvoj lázní Sliač
Lékař MUDr. Ladislav Pražák (19. června 1882 Dubné – 6. června 1971 Ústí nad Labem) působil na Karlově univerzitě v Praze, kde se kromě všeobecného a interního lékařství věnoval i balneologii, i proto byl vybrán v roce 1924 vedoucím lékařem lázní Sliač, jež v meziválečném období zažívaly velký rozkvět a modernizaci. Kromě letní lékařské praxe se věnoval studiu klimatu, který porovnával s dalšími slovenskými lázněmi. V roce 1927 vydal knihu Sliač-lázně, a svému působišti věnoval řadu odborných a propagačních článků.

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury opět pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod. Příští promítání nabídne 21. června 2022 film „Rozpustilá noc“ režiséra Vladimíra Majera z roku 1934 s Oldřichem Novým v hlavní roli. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Projektoval stavby i na Slovensku
Architekt a malíř Ladislav Skřivánek (21. června 1877 Čáslav – prosinec 1957 Praha) studoval ve Vídni a v Praze. Většinu projektů realizoval v Čechách a na Moravě, na Slovensku se zachovaly dva jeho projekty: měšťanská škola (dnes gymnázium) v Piešťanech a bankovní budova v Banské Bystrici. Věnoval se i problematice územního rozvoje měst.

Nejvýznamnější prvorepublikový propagátor Tater
Redaktor a vydavatel Alois Chytil (21. června 1877 Kurovice u Tlumačova – 1949 Praha) se proslavil vydáváním adresářů a příruček. V roce 1919 navštívil se skupinou umělců a sportovců Vysoké Tatry a s nimi navrhl přejmenování maďarských názvů do češtiny a slovenštiny, mezi jinými trasu ze Štrbského Plesa do Javoriny pojmenovali Cesta Slobody. S cílem propagovat Tatry formou turistických prospektů, pohlednic, fotografických knih a dalších tiskovin se usadil na Štrbském plese a později v Horním Smokovci, kde od roku 1925 vydával časopis Z Tater a slovenských lázní. Po roce 1938 musel Slovensko opustit, sbírky z jeho pozůstalosti jsou v muzeích v Tatranské Lomnici a Popradu.

Mapoval přírodní hodnoty jižního Slovenska
Muzikolog, zoolog a historik umění PhDr. RNDr. Vladimír Balthasar (21. června 1897 Praha – 10. listopadu 1978 Praha) byl v letech 1933-39 kustodem Slovenského vlastivědného muzea, 1935-39 působil na Lékařské fakultě UKo v Bratislavě, autor studií o hmyzu a ptácích ve slovenském Podunají, konzervoval přírodní památky v lokalitách Šamorín, Dunajská Streda, Komárno, Stará Ďala (Hurbanovo) a Parkan (Štúrovo). Jeho sbírka hmyzu obohatila pražské Národní muzeum. V roce 1939 musel ze Slovenska odejít a ve Zlíně vybudoval přírodovědné muzeum.

Průvodce Tatrami
První pětisvazkový český horolezecký průvodce Vysokými Tatrami napsal (spolu s Janem Gellnerem) brněnský právník a nadšený horolezec František Kroutil (22. června 1907 Bučovice – 8. února 1987. Napsal také příručky pro horolezce a řadu článků s tatranskou horolezeckou tematikou.

Návratu do vlasti se nedožil
Redaktor, hudební skladatel a dirigent Vít Nejedlý (22. června 1912 Praha – 2. ledna 1945 ve vojenské nemocnici u polského Krosna, s dalšími je mu věnována pamětní deska na Dukelském památníku) v roce 1939 emigroval do Moskvy, kde se uplatnil jako dirigent a hudební redaktor. 19. května 1943 byl jmenován velitelem Hudební čety 1. československé samostatné brigády v SSSR. Zemřel v závěru karpatsko-dukelské operace na následky břišního tyfu.

Výročí „opilého“ mravence
Pod názvem „Příhody opilého mravence“ se v časopise Pestrý týden 22. června 1927 poprvé představil tehdy ještě černobíly Ferda Mravenec. Jeho autor grafik, ilustrátor, karikaturista, spisovatel, loutkař i entomolog Ondřej Sekora (25. září 1899 Brno-Královo Pole – 4. července 1967 Praha) pocházel z učitelské rodiny, ale studia práva nedokončil a začal se naplno věnovat výtvarné činnosti. Vzdělání si postupně doplnil na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a na studijním pobytu v Paříži. Založil časopis Sport, ale přispíval i do dalších, mimo jiné karikaturami a krátkými kreslenými příběhy, jež později vydával i knižně, čím se stal průkopníkem českého komiksu. Jeho zřejmě nejznámější postavičky Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka záhy po svém zrodu dostaly slovenská jména Ferdo Mravec a Chrobák Truhlík.

Husité v Trnavě
V převlečení za kupce, kteří přijeli na výroční trh, lstí obsadilo 24. června 1432 husitské vojsko Trnavu, a ta se stala na několik let jejich opěrným bodem při nájezdech do okolí. Spanilá rejsa do Uher znamenala obsazení Skalice, dále Žiliny až po Kežmarok. V srpnu 1433 archivy zaznamenaly neúspěšné jednání uherské šlechty s Blažkem z Borotína od odsunu husitů z Trnavy, k tomu však došlo až v roce 1435, z vyrabovaného města zmizely drahé sakrální předměty z kostelů a městské listiny.

Hvězda s pěticí bratislavských lyr
Zpěvačka a herečka Helena Vondráčková (24. června 1947 Praha) je držitelkou pěti ocenění z festivalů Bratislavská lyra. Zlatou si odvezla v roce 1974 za píseň „Malovaný džbánku“ (Jindřich Brabec / Jiří Aplt). Kromě toho čtyřikrát získala stříbrnou lyru, a to v letech 1966 za duet s Martou Kubišovou „Oh, baby, baby“ (Bohuslav Ondráček / Jan Schneider), 1968 s Waldemarem Matuškou „To se nikdo nedoví“ (Zdeněk Marat / Zdeněk Borovec) a 1975 za píseň „Láska zůstává dál“ (Jiří Vondráček).

Zájezd do středních Čech
Český spolek Bratislava připravil další poznávací zájezd na sobotu 28. května 2022 na trase zámek Konopiště a Sázava. Několik fotografií z akce poskytl Ing. Jan Bukovjan. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z minulých zájezdů a dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Učitel, prozaik a dramatik
Učitel, prozaik a dramatik Ivo Gajdoš (vl. jménem Jaroslav Jahelka, 25. června 1887 Pouchov, dnes část Hradce Králové – 27. listopadu 1930 Trnava) po ukončení Učitelského ústavu v Jičíně působil od 1907 na různých měšťanských školách, od roku 1919 v Bytči, Malackách, Senci a Trnavě. Spoluautor učebnic psal také básně, prózy i divadelní hry určené zejména mládeži, např. Rozprávky devínskeho havrana nebo veselohra se zpěvy a tanci Zlatý kvet z Tatranskej doliny.

Konference ČSB
V úterý 26. dubna 2022 se uskutečnila v souladu se Stanovami Českého spolku Bratislava odložená Konference jako nejvyšší orgán spolku, který by měl každé dva roky zhodnotit činnost za uplynulé období a zvolit výbor a revizní komisi na následující dva roky. Předcházející konference se konala v listopadu 2019 (viz fotoreportáž), z důvodu protipandemických opatření byla následující konference přeložena na jaro 2022. Z materiálů konference zveřejňujeme hodnotící zprávu tajemníka ČSB Mgr. J. Výborného a statistiku členů, kterou zpracoval Ing. Ladislav Bábíček, který poskytl i výběr fotografií.

Přispěl k záchraně symbolu Bratislavy
Architekt, malíř, grafik a archeolog prof. Alfréd Piffl (13. června 1907 Ústí nad Orlicí-Kerhartice – 26. června 1972 Bratislava) od 1947 působil na Slovensku, od roku 1950 byl prvním děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické, podílel se na záchraně středověkých kostelů na Slovensku, od 1952 vedl rekonstrukční práce na bratislavském hradě, 1957-59 vězněn, 1965-72 pracoval v Archeologickém ústavu SAV v Nitře, vedl výzkumné práce v bratislavském Podhradí, v Rusovcích a na Děvíně.

Autor opony ve Skalici
Malíř Antoš Frolka (13. června 1877 Kněždub u Strážnice – 8. června 1935 Doubravka-Tvarožná Lhota) z majetkových důvodů nemohl dokončit studia malířství v Praze, Mnichově ani ve Vídni. Jeho první učitel Joža Uprka ho přizval k výzdobě Kulturního domu ve Skalici, dokončeném architektem Dušanem Jurkovičem v roce 1905. Kromě nástěnných maleb s figurálními a folklorními motivy z moravsko-slovenského pohraničí namaloval oponu divadelního sálu, v té době největšího na území Slovenska, na téma Vítání jara.

Propagátor Važecké jeskyně a Tater
Malíř, sběratel lidových písní, fotograf a speleolog František Havránek (13. června 1887 Čelechovice u Prostějova – 18. prosince 1964 Važec) se od roku 1918 usadil ve Važci, kde se od roku 1921 podílel na objevech Važecké jeskyně, později byl i jejím správcem. V roce 1923 založil s dalšími českými výtvarníky Tovaryšstvo výtvarných umělců Tatran, v roce 1929 pomáhal založit Muzeum Slovenského krasu v Liptovském Mikuláši. Propagoval krásy Tater jako výtvarník, autor turistických příruček i organizací vyhlídkových letů z provizorního letiště ve Važci.

Výročí: začátek konce federace
Ve dnech 5. a 6. června 1992 se v ČSFR uskutečnily parlamentní volby (do obou sněmoven Federálního shromáždění ČSFR a do ČNR a SNR), o nichž se někdy hovoří, že rozhodly o rozdělení federace, přestože jejich vítězové – koalice ODS-KDS v ČR a HZDS v SR – ve svém volebním programu rozpad republiky přímo neměly. Už nejbližší jednání (8. a 9. června 1992 v Brně a 11. a 17. 6. v Praze) však ukázala, že jejich představitelé nejsou schopni vzájemné dohody, a nezvrátila to ani první manifestace za zachování společného státu 14. června 1992 v Bratislavě.

Operní režisér propagoval moderní slovenskou tvorbu
Operní režisér prof. Miloš Wasserbauer (14. června 1907 Svatoslav u Tišnova - 17. srpna 1970 Tišnov) původně absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, ale již od r. 1937 se věnoval režii v tehdejším Zemském divadle v Brně. V letech 1953-60 působil v SND i jako externí pedagog VŠMU v Bratislavě, kde se jako propagátor moderních trendů a novinek podílel na nastudování soudobých slovenských oper (např. Beg Bajazid J. Cikkera a Svätopluk E. Suchoně).

Výročí prvních voleb v zahraničí
Ve dnech 14. a 15. června 2002 mohli v českých parlamentních volbách poprvé v historii volit i krajané na zastupitelských úřadech v zahraničí. Nejvíce z nich přišlo k volebním urnám v Bratislavě (219, podle států bylo Slovensko s počtem voličů 286 druhé za USA 290). Česká beseda o nich psala v č. 5/2002 a 7-8/2002. V následujících letech sice počet voličů na Slovensku stoupal, ale zásluhou vyššího počtu voličů s hlasovacím průkazem, volících krajanů stále ubývá. Změnit by to mohla dlouho diskutovaná korespondenční volba, aby krajané nemuseli k volbám cestovat do Bratislavy (resp. do ČR).

Objevitel Věstonické Venuše přednášel v Bratislavě
Archeolog, geograf, paleontolog a speleolog profesor PhDr. Karel Absolon (16. června 1877 Boskovice – 6. října 1960 Brno) se proslavil průkopnictvím při průzkumu podzemí Moravského krasu, zřízením pavilonu Anthropos v Brně nebo nálezem Věstonické Venuše. V letech 1945-46 přednášel na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Výročí prvního sokolského sletu
Jubilejní slavnost Sokola Pražského ke 20. výročí vzniku spojená s průvodem Prahou 18. června 1882 bývá dnes uváděna jako I. všesokolský slet. Tělocvičný spolek pražský pod názvem Sokol založili dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner 16. února 1862 za účasti 75 členů. Na Slovensku sokolskou myšlenku rozpracoval na prvním slovenském gymnáziu v Revúci dr. Ivan Branislav Zoch, poprvé tam mladí sokolové vystoupili na tělovýchovných slavnostech ve školním roce 1866/67.

První propagátor Demänovských jeskyní
„Český učitel, exponovaný rok na státní lidové škole v Liptovském Sv. Mikuláši, prostý, skromný člověk, doposud krom několika odborníků veřejnosti neznámý, našel přírodní poklad neocenitelné krásy a bohatství, takový poklad, že jej lze bez obavy nazvati perlou Slovenska … Jednou se bude celé bludiště nazývati Chrámem Svobody na památku společné práce Čechů a Slováků,“ napsal novinář, básník a spisovatel Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882 Čáslav – 12. ledna 1928 Brno) o objeviteli Demänovských jeskyní Aloisi Královi, který v srpnu 1921 poprvé vnikl do kaňonu říčky Lúčanky. „Tři jména má tato plačící a zpívající řeka, v horním toku zvou ji Lúčankou, pod vyvěráním mezi lukami Demänovkou a než potřísněná odpadky koželužskými vpadá do Váhu, nazývá se Palúčankou.“ Osobně se několika výprav do podzemí zúčastnil, především však pomáhal financovat výzkumné práce, své články o nových objevech vydal v knize Demänová.

Mezi prvními představil obrazy tatranské krajiny
Malíř, typograf a pedagog Vojtěch Doležil (11. června 1882 Velké Kunčice pod Radhoštěm, dnes Kunčice pod Ondřejníkem – 27. října 1961 Praha) studoval v Drážďanech a Praze. Už v roce 1920 představil v Tatranské Lomnici výstavu Krajiny z Vysokých Tater a z Javoriny, později v Praze vystavoval i cyklus 14 obrazů Slovenské hrady.

Výzva „Sbíráme příběhy“
„Sbíráme příběhy, abychom ještě intenzivněji inspirovali poslance k uzákonění korespondenční volby. Díky Vašim unikátním příběhům bychom chtěli více motivovat vládu k tomu, aby do uzákonění korespondenční volby pro Čechy v zahraničí opřela všechny síly. Abyste už nemuseli cestovat tisíce kilometrů, šetřit na jízdenku a brát si dovolenou jen kvůli svému právu volit. A nejlépe, aby se tak mohlo stát už při důležitých prezidentských volbách, které náš čekají v roce 2023. Chceme ukázat i lidem v Česku, že nám na stavu naší země opravdu záleží; že nekašleme na to, co se v naší republice děje, i když tu zrovna teď fyzicky nejsme“, uvádí se v nové výzvě Iniciativy „Chceme volit distančně“. Příběhy s fotografií, jménem (příjmení nemusí být) a zemí působnosti posílejte na adresu korespondencnivolba@gmail.com.

Vychází Informační zpravodaj 1/2022
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Opět dostáváte do rukou Informační zpravodaj, jenž – jak doufáme – přinese obnovení činnosti našeho spolku po další neplánované pandemické pauze. Podobně jsme začínali i vloni na konci léta, žel, doba přinesla opět návrat špatných časů, takže věříme, že letos jsme už zase o kousek dále a první pololetí nás znovu vrátí do starých kolejí, i když po této zkušenosti asi už nic nebude takové jako přede dvěma lety...“, píše se v úvodě prvního letošního Informačního zpravodaje, který informuje o připravovaném programu na první pololetí 2022 (celý text zde).

Spisovatel Pavel Kosatík v Českém domě
České centrum uspořádalo besedu s českým spisovatelem Pavlem Kosatíkem na závěr jeho turné po dvanácti slovenských městech, na němž besedoval s čtenáři o své loňské knize „Slovenské století“. „Diskutovat je nutné nejen o minulosti, ale hlavně o budoucnosti našich dvou národů,“ uvedl na počátku cesty a jak prozradil v Bratislavě, na turné posbíral řadu zajímavých rozhovorů a názorů na toto téma, z nichž chce vytvořit další knihu pod názvem „Slovenské století na Slovensku“.

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury opět pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod. Příští promítání nabídne 7. června 2022 film „S vyloučením veřejnosti“ režiséra Martina Friče z roku 1933. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Hrátky se stavebnicí Totemo
České centrum zve děti od 4 let a jejich rodiče na workshop se stavebnicí Totemo v sobotu 4. června 2022 v 15 hod. do Českého domu v rámci festivalu Prepoštská United 2. Lektorka ukáže, jak otestovat svou kreativitu a se svéráznou stavebnicí vytvořit svůj totem nebo masku. Kapacita je omezená, proto je účast potřebné předem potvrdit nejpozději do pátku 3. 6. 2022 na info@ceskecentrum.sk nebo na tel. č. 02/544 18 215.

České stopy v Bosně a Hercegovině
V rámci Kulturních večerů zve Český spolek Bratislava na přednášku Ing. Milana Klubala „České stopy v Bosně a Hercegovině“ v úterý 31. května 2022 ve společenském sále Csemadoku (Nám. 1. mája 10-12). Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Před přednáškou v čase od 15.45 do 16.45 hod. bude možné zaregistrovat se na následující červnový zájezd (25.6. na trase Náměšť nad Oslavou a Třebíč – památky UNESCO). Snímky z jeho předcházející přednášky a dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Dirigent a zakladatel bratislavského TOČR
Hudebník, dirigent a skladatel Miroslav Brož (2. června 1922 Banja Luka – 21. října 1991 Bratislava) začal hudební vzdělání v Českých Budějovicích a pokračoval na konzervatořích v Lipsku, Praze a Moskvě. Poté působil jako dirigent divadelních orchestrů v Českých Budějovicích, Olomouci a v Praze, mezi tím i symfonického orchestru v Karlových Varech. Od 50. let se také věnoval skládání scénické, populární a filmové hudby a od roku 1961 se stal šéfdirigentem nově založeného Tanečního orchestru Čs. rozhlasu v Bratislavě.

Památce generála Homoly
Generál Bedřich Homola (2. června 1887 Běleč u Berouna – 5. ledna 1943 Berlín Plötzensee) po studiu vyšší průmyslové školy stavební v Praze bojoval jako legionář v Rusku a v armádě už zůstal. V létě 1935 byl už jako divizní generál přeložen do Turčianského Svätého Martina, účastnil se výstavby obranného systému pevnůstek proti horthyovskému Maďarsku, a koncem 1938 do Banské Bystrice, kde se podílel na projektu budovy velitelství VII. armádního sboru na nábřeží. Ve dnech 9.-11. března splnil rozkaz o vyhlášení výjimečného stavu na Slovensku, odzbrojil Hlinkovu gardu, její představitele nechal odvézt na Špilberk, a internoval slovenskou vládu včetně předsedy J. Tisa. Tzv. „Homolův puč“ však nezabránil vyhlášení samostatného Slovenska a generál byl 14. března odvelen do Prahy, kde se zapojil do vedení odbojové skupiny Obrana národa, 1941 zatknut gestapem.

První ocenění krajanům v SR
Cenu Jana Masaryka Gratias agit uděluje MZV ČR od roku 1997 krajanům a dalším osobnostem za šíření dobrého jména ČR v zahraničí. První ocenění krajanům na Slovensku odevzdal tehdejší ministr Jan Kavan 4. června 2002 košické RO ČSnS, jejíž předsedkyně MUDr. Dagmar Takácsová tuto cenu převzala ještě podruhé za osobní zásluhy v roce 2013. Ze Slovenska ocenění dále získali dlouholetá předsedkyně ČSnS a šéfredaktorka měsíčníku Česká beseda Mgr. Helena Miškufová (2008), vydavatelka týdeníku Mosty dr. Soňa Čechová (2009), majitel knihkupectví Artforum Vladimír Michal (2016) a předsedkyně Klubu občanů ČR v SR Jana Bratinková (2018).

Výstava k výročí J. A. Komenského
České centrum Bratislava, Velvyslanectví ČR na Slovensku a Univerzitná knižnica zvou na výstavu „Labyrint sveta“ ve Výstavní síni Univerzitní knihovny v Bratislavě na Michalské ul. 1. Výstava je věnována 430. výročí narození J. A. Komenského a nabízí netradiční propojení vybraných textů z jeho nejznámějšího díla Labyrint světa a ráj srdce s jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha. Otevřena bude od úterý 29. března do 28. května 2022 od pondělí do neděle v době od 10. do 18. hodiny.

Sny a realita keramiky
Keramička a restaurátorka Gabriela Luptáková (27. května 1947 Liberec) po studiích na VŠUP v Praze odešla s manželem do Bratislavy, kde pracovala nejdříve jako restaurátorka v Městském muzeu, dlouhá léta však zasvětila výuce mladých výtvarníků na Škole uměleckého průmyslu (později přejmenované na Školu užitkového výtvarnictví).

Zájezd do středních Čech
Český spolek Bratislava připravil další poznávací zájezd na sobotu 28. května 2022 na trase zámek Konopiště a Sázava. Odjezd autobusu je v 6.45 hod. z parkoviště na Šancové ul. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z minulých zájezdů a dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu (o jiném sídle nejznámějšího pána na Konopišti a jeho české manželky nedaleko Bratislavy si můžete přečíst zde).

Nestůj, cestuj po jižní Moravě
Nová turistická sezóna na jižní Moravě přináší nabídku cestování spojeného s poznáváním tradic jako pokračování loňské kampaně „Nestůj, cestuj“. Aktivity Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava se letos zaměřují na kulturní dědictví regionu a gastrozážitky, ale také na cestování obytnými vozidly, jež v předcházejících letech zaznamenalo narůstající oblibu. Novinkou jsou například hrací karty inspirované lidovými zvyky a tradicí modrotisku. Přehled kulturních akcí, jimž letos vévodí umělecký odkaz díla Alfonse Muchy a jubileum Gregora Johanna Mendela lze najít na internetové stránce jizni-morava.cz.

Moravskoslezský kraj láká na Technotrasu a Pojez
Technotrasa propojuje od roku 2012 výjimečná místa Moravskoslezského kraje prezentující řemeslnou a průmyslovou vyspělost regionu. V současnosti to je 35 lokalit, nejnověji k nim přibylo Muzeum nákladních automobilů Tatra, ukázka břidlicových dolů nebo výroba automobilů Hyundai v Nošovicích. Technotrasa byla také zařazena do projektu Rady Evropy ERIH (Evropská cesta průmyslového dědictví). Novinkou kraje je také cyklus gastrofestivalů Pojez, zaměřený na lokální potraviny a speciality, který odstartuje Pojez Fest v Dolních Vítkovicích 14. května 2022.

Jízda králů letos třikrát
Partnerem výstavy fotografií Tomáše Helíska „Česko bez bariér“ v Bratislavě a Trenčíně je také region Východní Moravy. Letos přináší ještě bohatší nabídku turistických atrakcí, například unikátní Jízda králů se letos bude konat od května do srpna postupně ve Vlčnově, Hluku a Kunovicích. K novinkám patří zrekonstruovaný zámek Kinských ve Valašském Meziříčí, nová cyrilometodějská expozice v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště, nebo Jaguar Trek ve zlínské Zoo.

Střední Čechy královské
Středočeská centrála cestovního ruchu (SCCR) i letos rozvíjí produkt Střední Čechy královské s odkazem na historické tradice jednotlivých regionů a rozšiřuje projekt Středočeské kulturní léto, jehož program přinese modernizovaná internetová stránka www.strednicechy.cz. Výstavu fotografií „Česko bez bariér“ podpořila turistická oblast Kutnohorsko Kolínsko, jež vystupuje pod společnou značkou KuKo a propaguje i bezbariérovou turistiku.

Výstava „Česko bez bariér“
Pozvánkou na návštěvu středních a východních Čech, jižní, východní a severní Moravy, Olomouckého kraje a Slezska je výstava fotografií Tomáše Helíska „Česko bez bariér“ na Hvězdoslavově náměstí přístupná do 19. května 2022. Od 6. do 28. května bude mít pokračování v Zichyho paláci. Fotograf představuje z pohledu vozíčkáře památky UNESCO, atraktivní industriální a kulturní dědictví i výhledy do krajiny v šesti regionech České republiky. Ve druhé polovině května se výstava přesune na Mierové náměstí do Trenčína.

Slovácký krúžok a Skaličané na vystoupení před zahraničními Čechy v Bratislavě v r. 2006, foto: jv

Výročí Slováckých kroužků
Za první veřejné vystoupení Slováckého kroužku, tehdy ještě pod hlavičkou Československé jednoty, se považuje setkání moravských a slovenských studentů 16. května 1902 v Národním domě na Vinohradech v Praze. Po velkém úspěchu pozval výtvarník Franta Uprka lidové hudby z Horňácka a Myjavy, a tak začala tradice folklorních setkání, propagujících česko-slovenskou vzájemnost. Po světové válce tradici obnovili v roce 1922 v Bratislavě Ing. Jura Černý z Kunovic a Ľudo Štúr z Hodslavic na Valašsku. Další Slovácké krúžky vznikly v Praze a Brně.

Průkopník v pedagogice kreslení
Malíř, grafik, pedagog a ilustrátor Antonín Krátký (18. května 1882 Výprachtice u Lanškrouna – 7. ledna 1937 Bratislava) byl učitelem kreslení v Ústí nad Orlicí a po první světové válce začal vyučovat na Učitelských ústavech v Modře, později v Košicích a Bratislavě, byl autorem několika pedagogických publikací, týkajících se například nových směrů ve výuce kreslení. Jako výtvarník se věnoval zejména krajinářství včetně motivů ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi, ilustroval především dětské knihy.

Spoluautor prvního českého horolezeckého průvodce Vysokými Tatrami
Právník, vojenský letec, novinář a pedagog Jan Gellner (18. května 1907 Terst - 27. dubna 2001 Toronto) se narodil v české rodině židovského původu a vystudoval práva na Masarykově univerzitě v Brně. Jako právník se aktivně věnoval horolezectví a s Františkem Kroutilem napsal první českou horolezeckou příručku o Vysokých Tatrách. Od roku 1939 emigroval do Kanady, kde působil jako letecký důstojník, vojenský zpravodaj a přednášel na univerzitě v Torontu.

Bratislavská generálka před ND
„Ovlivnily celý můj další život“, vzpomínal na své začátky na scéně Slovenského národního divadla herec národní umělec Jan Pivec (19. května 1907 Praha – 10. května 1980 Praha). Ke kočovné divadelní společnosti se dal po neúspěšných středoškolských studiích a pokusům o kariéru obchodníka nebo účetního. Divadelní začátky ho přivedly na pražskou konzervatoř a následné hostování na pražských scénách až ho Rudolf Deyl doporučil do bratislavského SND, kde hrál od 1930 do 1934, kdy přešel přímo do pražského Národního divadla.

Založil první školu pro dětské zdravotní sestry
Uznávaný pediatr prof. Josef Švejcar (20. května 1897 Praha – 30. ledna 1997 Praha) začal studovat medicínu v Praze, ale dokončit ji mohl až po první světové válce v roce 1921 v Bratislavě, kde také založil první školu pro dětské zdravotní sestry i moderní pavilon pro matky s kojenci. Zasloužil se také o zřízení šesti dětských klinik, dětských ozdravoven a ústavu na léčbu dětské tuberkulózy.

Propagátor slovenských písní
František Josef Papš (21. května 1882 Brno – 12. února 1950 Brno) se původně vyučil za strojního zámečníka, ale celý život zasvětil hudbě pod pseudonymem Vlastin Kynický jako učitel hudby, kapelník a skladatel zejména hudebních doprovodů pro Sokol a další tělocvičné organizace. Od roku 1929 začal v Židenicích vydávat hudební literaturu, první svazek s názvem „Pod Tatrou“ obsahoval směs slovenských písní.

Vytvoření mezirezortní Komise pro Čechy žijící v zahraničí
V květnu 2017 vláda ČR vzala na vědomí ustavení Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí jako koordinačního a poradního orgánu ministra zahraničních věcí ke krajanské problematice. „Spolupráce s Čechy žijícími v zahraničí není jen na bázi kulturního dědictví. Oni mají všední starosti od oblasti sociální přes nemocenské pojištění až po oblast školství,“ uvedl tehdy senátor Tomáš Grulich a zdůraznil, že jde o jeden z výsledků konference zahraničních Čechů v Praze „Diaspora jako partner mateřského státu“ rok předtím. Mimochodem, o pomoci v těchto otázkách, zvláště vyvolaných náhlým rozpadem federace, jednali představitelé českých krajanů na Slovensku s tehdejším předsedou Senátu PČR už dvě desetiletí před vznikem komise (viz ČB 3/1996).

Jarní Tvořivé dílny
V sobotu 9. dubna 2022 výtvarníci Eva B. Linhartová a Radek Bachratý připravili ve spolupráci s ČSB tradiční Tvořivé dílny pro děti i dospělé s jarní předvelikonoční tematikou. O akci byl opět velký zájem, možnost vyzdobit si kraslici nebo udělat malý dáreček v podobě košíčku se zajíčkem či jarními květy využily nejen nejmenší, ale rádi se přidali i přítomní rodiče a prarodiče, jak zachytila fotoreportáž Ing. Ladislava Bábíčka. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Výstava o krajanech v Českém domě
Po dlouhé pandemické odmlce znovu otevřel své brány Český dům v Bratislavě. Ve středu 6. dubna v nové galerii na přízemí historické budovy slavnostně zahájili výstavu „Tváře české krajanské komunity na Slovensku“, připomínající sérií snímků fotografa Petra Korčoka aktuální představitele českých krajanských sdružení působících v SR. Jak na úvod výstavy připomněl velvyslanec Tomáš Tuhý, chtějí si touto výstavou uctít všechny krajany, kteří jsou nadále nositeli české kultury a udržování českého povědomí na Slovensku a současně podobnou formu ocenění činnosti krajanů poskytnout jako inspiraci i jiným Českým centrům ve světě... celá fotoreportáž zde. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Nejvíce slovenských Čechů nadále eviduje Petržalka
Podle výsledků sčítání lidu v SR v roce 2021 z pohledu národností v jednotlivých obcích nejvíce obyvatel SR hlásících se k české národnosti nadále vykazuje bratislavská Petržalka, za níž následují Žilina, Trenčín, Banská Bystrica , Martin a další bratislavské městské části. Tabulka, sestavená z obcí s více než 50 obyvateli české národnosti, se dokonce o několik obcí rozšířila, a to přestože několik obcí se do ní po deseti letech už nedostalo. Podobně je tom i druhá tabulka, zachycující obce s podílem obyvatel české národnosti vyšším než dvě procenta... (celý článek zde). Informace o počtu obyvatel české a moravské národnosti v SR lze najít v rubrice Češi v SR – statistika.

Z kysucké učitelky na operní scény
Sopranistka Emilie Zachardová (10. května 1912 Velké Meziříčí - 3. února 1951 Brno) původně vystudovala učitelský ústav v Litomyšli a pracovala jako učitelka ve Svrčinovci na Kysucích a na Podkarpatské Rusi. Koncem roku 1938 byla přeložena do Náměště nad Oslavou a jako členka Vachova sboru moravských učitelek se prosadila v brněnském divadle a rozhlase, až se v roce 1940 stala sólistkou olomouckého divadla, které odstartovalo její kariéru i na zahraničních operních scénách (Graz, Vídeň).

Zakladatel slovenské scénografie
Scénograf Ludvík Hradský (11. května 1902 Szombathely – 8. dubna 1973 Praha) vystudoval interiérovou architekturu a scenografii ve Vídni, ale působil v divadlech ve Vídni a v Brně i jako herec. Ve 20. a 30. letech úzce spolupracoval se SND na pozvání tehdejšího ředitele O. Nedbala jako první profesionální scénograf, mimo jiné v roce 1926 vypravil první premiéru slovenské opery Kovář Wieland od J. L. Belly. Navrhl také kostýmy pro legendární film M. Friče Jánošík, při nichž se inspiroval obrazy Jožy Úprky. Po válce se na Slovensko vrátil jako výtvarník v lázních Trenčianské Teplice, věnoval se i plakátové a volné tvorbě.

Přívrženec společných dějin
Historik a profesor československých dějin prof. PhDr. Václav Chaloupecký (12. května 1882 Dětenice – 21. listopadu 1951 Dětenice) po studiu historie na pražské univerzitě působil jako archivář a knihovník knížete Lobkovitze v Roudnici nad Labem. V roce 1919 byl jmenován inspektorem archívů a knihoven na Slovensku, od roku 1922 profesorem československých dějin a ředitelem Historického semináře na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Byl přívržencem české a slovenské národní jednoty a společných dějin. V roce 1937/38 se stal rektorem univerzity, po přeložení v roce 1939 byl profesorem českých dějin na pražské univerzitě.

Skvělý basista nakonec zakotvil v SND
Operní zpěvák Ferdinand Krčmář (12. května 1902 Teplice – 19. února 1971 Bratislava) se svým hlasem prosadil už jako učeň Škodových závodů v Plzni ve sboru tamního divadla, odkud následovaly scény v Ostravě, Českých Budějovicích, Praze, Pardubicích a Brně. Po válce se od 1946 do 1964 stal basovým sólistou SND v Bratislavě, ale nadále pohostinsky vystupoval na dalších operních scénách.

Všestranný hudebník a učitel
Po studiu na učitelském ústavu v Poličce Alois Rohlík (13. května 1887 Žďár nad Sázavou – 21. září 1934 Příbor) učil na několika místech jižní Moravy a také ve Veľkých Levárech. Po dokončení zkoušek z klavíru, varhan, houslí a sborového zpěvu vyučoval na učitelském ústavu ve Štubnianských (dnes Turčianských) Teplicích a v Příboru, kde také aktivně organizoval hudební život.

Výročí nejznámějšího popularizátora slovenských dějin
Historik, novinář, spisovatel a vydavatel PhDr. Pavel Dvořák (13. května 1937 Praha – 21. prosince 2018 Budmerice) napsal na čtyři desítky knih, množství novinových článků a scénářů televizních a filmových dokumentů. Zřejmě nejoblíbenější popularizátor slovenských dějin (viz články např. na cesi.sk nebo v ČB č. 7-8/2007) je dvojnásobným laureátem Mezinárodní ceny E. E. Kische (1994, 2000), v roce 2007 převzal od prezidenta SR státní vyznamenání Pribinův kříž II. třídy za významné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky, a je držitelem řady dalších ocenění (např. cena UNESCO za Nejkrásnější knihu roka).

Odborník na církevní právo a vztah státu a církve
Prof. JUDr. Vratislav Bušek (14. května 1897 Praha-Košíře – 12. června 1978 New York) po studiích práv na pražské univerzitě pokračoval v Římě a Paříži. Od roku 1919 se stal úředníkem Ministerstva školství a národní osvěty a souběžně byl soukromým docentem církevního práva. Od roku 1922 byl ředitelem Semináře církevního práva a později i profesorem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1936/37 byl jejím rektorem. V roce 1939 byl přeložen na Masarykovu univerzitu do Brna, v roce 1941 odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen. V roce 1948 emigroval do USA.

Osvětové centrum Pavla Dvořáka
Osvětové centrum Pavla Dvořáka (13. května 1937 Praha – 21. prosince 2018 Budmerice) vzniklo za účelem pomoci Vydavatelství Rak, jež kdysi založil, dále vydávat náročné knihy, jež se často nedokáží samy zaplatit. Mezi prvními plány nové nadace je sbírka na obnovené vydání Anonymovy kroniky, jež v roce 2002 získala zvláštní ocenění německé komise UNESCO. Právě tato kniha obsahuje doposud nejstarší zmínky o Češích na území Slovenska (viz článek v České besedě a rozhovor s P. Dvořákem).

Zasloužil se o vznik TaNaP a obnovu arboréta v Mlyňanech
Botanik prof. PhDr. Karel Domin (4. května 1882 Kutná Hora – 10. června 1953 Praha) prostudoval flóru Československa a zúčastnil se i několika zahraničních expedicí (Jáva, Austrálie). Tatry poprvé navštívil v roce 1919 a už ve 20. letech formuloval zásady zřízení „přírodního parku tatranského“ zvláště v oblasti vápencových Belanských Tater. Jako první podrobně popsal flóru v Roháčích, angažoval se za zachování Arboréta v Mlyňanech, z pobytů v Piešťanech zpracoval herbář Piešťanská květena (Flora Pistyanensis).

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury opět pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod. Nejblíže je ohlášen 3. května 2022 film režiséra Karla Zemana z roku 1964 „Bláznova kronika“. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Výstava v Českém domě, věnovaná krajanům
Od 7. dubna do 6. května 2022 bude v Českém centru zpřístupněna výstava „Tváře české krajanské komunity na Slovensku“, kterou organizuje Velvyslanectví ČR na Slovensku a České centrum. „Právě Češi, kteří na Slovensku po rozdělení zůstali a žijí, jsou významnými nositeli české kultury, tradic a neustálého udržování a budování českého povědomí na Slovensku,“ napsala paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě. Výstava bude otevřena od úterý do pátku mezi 10. a 17. hod.

Dirigent prvního slovenského profesionálního symfonického tělesa
Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu (původně orchestr Radiojournalu v Bratislavě) byl prvním profesionálním slovenským symfonickým tělesem, které vzniklo z podnětu ředitele SND a hudebního ředitele bratislavského Radiojournalu Oskara Nedbala a začalo činnost 9. září 1929. První desetiletí jeho existence byl jeho dirigentem František Dyk (9. května 1902 Plzeň – 7. června 1974 Praha). Předtím působil v divadlech v Plzni, Českých Budějovicích a na Vinohradech v Praze. Po nuceném odchodu z Bratislavy stál na čele orchestru pražského rozhlasu (po válce Československého rozhlasu v Praze).

Nové dokumenty o českých osobnostech v RTVS
V pondělí 11. dubna 2022 RTVS odvysílala v rámci Národnostního magazínu, jenž po novém nese název „Dobrý den, Patria!“, nový dokumentární film, věnovaný tvorbě českých malířů ve Vysokých Tatrách a zvlášť postavě zakladatele Symbolického hřbitovu u Popradského plesa Otakara Štáfla a jeho manželky. Dokument lze vyhledat v internetovém archivu (zde), stejně jako další dokument z toho dne „Príbehy takmer zabudnuté“ z cyklu „Od prameňa“, věnovaný Janu Jiskrovi z Brandýsa a jeho době (zde).

Český Krumlov, foto: Czechtourism/A. Motejl

Rok šlechtických slavností
CzechTourism informuje o začátku turistické sezóny na českých hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu, který o letošních novinkách na jednotlivých památkách podrobně informuje na své stránce. Dva roky pandemické pauzy sice způsobily zvýšení ceny vstupného o 30 Kč, ale snížilo se vstupné pro děti a mládež do 24 let (děti do 6 let mají vstup zdarma). Průvodním programem roku 2022 je Rok šlechtických slavností, jemuž bude věnována zvláštní výstava na zámku v Českém Krumlově, který také byl vybrán jako centrum tradiční Hradozámecké noci, jež se po celé ČR uskuteční 27. srpna 2022.

Česká a moravská národnost ve slovenských okresech
Výsledky sčítání lidu v SR v roce 2021 potvrdily, že česká národnostní menšina je poměrně rovnoměrně rozptýlena po celém území SR a na rozdíl od jiných menšin v žádném regionu nevytváří početně významnější komunitu. Tradičně nejvyšší počet obyvatel SR, hlásících se k české národnostní menšině, statistika vykazuje na západě Slovenska. Nad tisíc obyvatel hlásících se k české menšině se stejně jako před deseti lety vyskytuje pouze v pěti okresech… (celý článek zde).

Konference ČSB
V úterý 26. dubna 2022 v 17 hod. se v sále Csemadoku uskuteční odložená Konference ČSB, na kterou výbor srdečně zve všechny členy i zájemce o členství v ČSB. Nejvyšší orgán spolku v souladu se Stanovami ČSB každé dva roky hodnotí uplynulé období, volí nový výbor spolku a stanoví úlohy na následující období. Zatím poslední konference se konala 26. 11. 2019 (viz fotoreportáž), z důvodu protipandemických opatření byla následující konference přeložena na jaro 2022. Před začátkem Konference od 15.45 do 16.45 hod. se zájemci mohou zaregistrovat na zájezd 28. května 2022 (zámek Konopiště a Sázava). snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Hudební archivářka a editorka
Muzikoložka, hudební archivářka a editorka Maria Jana Terrayová (roz. Dokulilová, 29. dubna 1922 Přibyslavice - 14. dubna 1993 Bratislava) po studiu JAMU a Masarykovy univerzity v Brně začala pracovat v hudebním oddělení univerzitní knihovny v Bratislavě, odkud přešla do Umenovedného ústavu SAV, kde se zabývala hudební historií a historiografií Slovenska, objevila vzácné rukopisy ve Štítniku, díla J. P. Roškovského, E. Paschy, výrazně se podílela na oživení původní historické hudby na území dnešního Slovenska, zpracovala pozůstalost M. Schneidra-Trnavského, spolupracovala na scenáři jemu věnované historické expozice, a také na gramonahrávkách a filmech věnovaných slovenské hudební historii.

Výročí Osvobozeného divadla
Pražské Osvobozené divadlo zahájilo činnost 19. dubna 1927 uvedením první hry J. Voskovce a J. Wericha Vest pocket revue. Ve skutečnosti název Osvobozené divadlo (podle německého vydání knihy A. Tairova Das entfessetle Theater, doslova odpoutané nebo nespoutané) použila divadelní sekce umělecké skupiny Devětsil pod vedením Jiřího Frejky zřejmě poprvé už na vystoupení 17. října 1925 v Bratislavě. Následně začala tento název oficiálně používat od 8. února 1926 v pražském divadle Na Slupi, legendou se však stal až po příchodu trojice Voskovec-Werich-Ježek začátkem roku 1927, kdy se Osvobozené divadlo přestěhovalo do Umělecké besedy na Malé Straně.

Dirigentská osobnost
Dirigent a skladatel Miroslav Šmíd (19. dubna 1932 Zlín - 7. června 2006 Bratislava) po studiu ve Zlíně pokračoval na VŠMU v Bratislavě, kde se už od roku 1952 stal dirigentem Vysokoškolského umeleckého súboru. V letech 1953-77 a 1980-89 byl uměleckým vedoucím a dirigentem souboru Lúčnica, v letech 1974-79 a 1986-88 dirigentem a uměleckým šéfem Divadla J. G. Tajovského v Banské Bystrici a posléze v období 1989-93 dirigentem SĽUK, od roku 1995 vedl Orchestr mladých na ZUŠ Ľ. Rajtera v Bratislavě. Spolupracoval i s ďalšími tělesy jako Slovenská filharmónia, Opera SND, Štátna filharmónia Košice nebo Orchester ľudových nástrojov.

Projektant a urbanista
Projektant a urbanista Ervín Jaroslav Šlapeta (20. dubna 1927 Chtelnice - 2. března 1987 Bratislava) se narodil v rodině českého četníka, po studiích v Kroměříži a Brně se po válce vrátil na Slovensko, kde projektoval zejména průmyslové areály, později také rekreační a sportovní zařízení nebo územní plány například pro oblast vodního díla Liptovská Mara.

Herečka a překladatelka
Herečka a překladatelka Naďa Kotršová (21. dubna 1927 Opava - 04. prosince 2009 Studienka) vystudovala bratislavskou konzervatoř a postupně hrála v divadlech v Považské Bystrici, Žilině a Košicích. Od roku 1966 přestoupila do Nové scény v Bratislavě, v posledních letech hrála i v Divadle Astorka. Má za sebou celou řadu televizních i filmových rolí, překládala divadelní texty i knihy z angličtiny a němčiny.

Vzpomínka na dlouholetého předsedu KPČK
Filmový publicista Mgr. Štefan Vraštiak (23. dubna 1942 Žaškov - 5. dubna 2016 Bratislava) jako absolvent pražské FAMU pracoval ve Slovenském filmovém ústavu, později i jako jeho ředitel. Zasloužil se o objev a návrat prvního slovenského filmu Jánošík z roku 1921. Od začátku 90. let vedl Kruh přátel české kultury, v němž obětavě organizoval početné filmové a kulturní aktivity, výraznou měrou se podílel na udělování Ceny Karla Čapka v Trenčianských Teplicích.

Stopy sv. Vojtěcha v Uhrách
Jeden z českých patronů biskup sv. Vojtěch (Adalbert Pražský, 956 Libice nad Cidlinou - 23. dubna 997 ve východním Prusku, uvádí se Truso u polského města Elblag/Elbling nebo Heiligenwald, dnes na území ruské Kaliningradské oblasti), byl uznávaným vzdělancem a jako jeden z mála přežil vyvraždění Slavníkovců. Podle legendy pokřtil ostřihomského knížete Gejzu a jeho syna a budoucího prvního uherského krále Štefana. Na Slovensku je s ním spojen erb obce Gaboltov, kde se údajně zastavil, s jeho žáky je spojován vznik opatství v Hronském Beňadiku (a maďarské Pannonhalmě).

Požehnané a radostné svátky jara
Český spolek Bratislava přeje všem svým členům a sympatizantům radostné prožití velikonočních svátků a co nejvíce jarních sil. Těšíme se na další společná setkání.

Hudební podvečer se slováckým folklorem
V úterý 29. března 2022 se opět uskutečnilo posezení s cimbálovou hudbou Burčáci s masopustním pásmem slováckého folkloru v rámci cyklu Hudebních večerů. V minulosti tradiční akce se zopakovala až po dlouhých třech letech omezené činnosti z důvodu pandemických opatření. Po přibližně hodinovém programu nechyběly ani písníčky na přání z obecenstva. Atmosféru příjemného podvečera zachytil na fotografiích Ing. Ladislav Bábíček. Hudební večery organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Vzpomínka na MUDr. Jaroslava Stuchlíka
Prírodovedecký klub v Košicích vznikl 12. dubna 1932 a dal si za cíl rozvoj věd v regiónu. Do r. 1937 vydal tři sborníky studií v oblasti přírodních věd na východním Slovensku, prvním předsedou byl primář košické státní nemocnice MUDr. Jaroslav Stuchlík (viz ČB č. 9/2005, 5/2005 a 1/2005).

Redaktor Slovenských novin
Historik práva Hermenegild Jireček (13. dubna 1827 Vysoké Mýto – 29. prosince 1909 Vysoké Mýto) po studiích v Praze a ve Vídni pracoval v redakci Vídeňského deníku, pod různými pseudonymy publikoval i v dalších časopisech. V letech 1852 až 1861 byl redaktorem Slovenských novin, které vycházely od 10. července 1849 ve Vídni.

Pamětní tabule gen. Antonu Petrákovi
Generál Ing. Anton Petrák, MBE.MC. (14. dubna 1912 Vídeň - 7. února 2009 Bratislava) pocházel z rodiny vídeňských Čechů, po vojenské akademii v Hranicích sloužil jako poručík Čsl. armády v Petržalce, kde těžce prožíval mnichovské události a v roce 1939 odešel přes Blízký Východ do Francie a Anglie, kde sloužil mj. jako instruktor výsadkářů a po vylodění v Normandii velel rotě v přístavu Dunkerque. Po válce byl komunisty pronásledován a vězněn, rehabilitace se dožil až po r. 1989. Byl držitelem britského a československého válečného kříže, Řádu britského impéria, francouzské čestné legie. V Bratislavě mu v ulici Rybárska brána odhalili pamětní desku.

Zachytil Ľ. Štúra na Slovanském sjezdu 1848 v Praze
Malíř a archeolog Josef Vojtěch Hellich (17. dubna 1807 Choltice u Pardubic – 22. ledna 1880 Praha) studoval v Praze a Mnichově a záhy se stal uznávaným tvůrcem velkých pláten církevních maleb včetně oltářů a také historických scén, ale i portrétů a ilustrací. Historický význam má i jeho litografie z roku 1848, na níž zachytil Osobnosti Slovanského sjezdu v Praze (zleva Ľ. Štúr, J. H. Lubomirski, K. V. Zap, D. Daničič, V. Karadžič, J. S. Presl, F. Palacký, J. Dvořáček, P. J. Šafárik).

Vývoj české a moravské národnosti v SR podle krajů
Trnavský kraj je jediný, v němž za posledních deset let mírně vzrostl počet obyvatel hlásících se k české národnosti. Všechny ostatní kraje v souladu s celoslovenským trendem zaznamenaly pokles. Podíl české národnosti se ve čtyřech západních krajích SR ještě udržel nad půl procentem, na východě je nižší. Počet obyvatel hlásících se k moravské národnosti výrazně klesl ve všech krajích. Podrobnější porovnání poskytuje přiložená tabulka, sestavená z údajů Štatistického úradu SR. Informace o počtu obyvatel české a moravské národnosti v SR lze najít v rubrice Češi v SR – statistika.

Spolutvůrce moderni bratislavské architektury
Architekt Jiří Grossmann (4. dubna 1892 Praha – 9. dubna 1957 Praha) výrazně ovlivnil architekturu meziválečné Bratislavy například budovou Školy uměleckých řemesel na Vazovově ul. (dnes STU). Velké množství budov nese jeho podpis spolu s arch. Aloisem Balánem, např. Umělecká beseda slovenská, ředitelství železnic, palác Radiojournalu na Jakubovom nám., Nemocenská pojišťovna na Bezručově ul., ale také v Banské Bystrici.

Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod., a to 5. dubna 2022 film režiséra Vladimíra Slavínského „Vdavky Nanynky Kulichovy“ z roku 1935, natočeného podle knihy Ignáta Herrmanna. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Piešťany a výročí pražského letiště Ruzyně
Letecký provoz na starém letišti v pražské Ruzyni zahájil 5. dubna 1937 přílet letadla DC-2 Československé letecké společnosti na lince Piešťany - Zlín - Brno – Praha. Při příležitosti 80. výročí České aerolinie zopakovaly let zvláštního spoje z Prahy do Piešťan a zpět letadlem Airbus A319.

Dirigent v opeře i v rozhlasu
Dirigent a hudební skladatel Bohuslav Tvrdý (6. dubna 1897 Rychnov nad Kněžnou - 29. července 1946 Zlív-Češnovice) byl v letech 1921-27 dirigentem opery SND, následně v letech 1933-36 pracoval v košickém rozhlase. Mimo jiné zpracoval pásmo slovenských lidových písní.

Přispěl k založení Kriminologického ústavu
Právník a představitel Čs. strany národně socialistické na Slovensku prof. JUDr. Albert Milota (8. dubna 1877 Lochovice - 22. prosince 1940 Praha), působil v letech 1922-38 jako profesor trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, ve školním roku 1925-26 a 1929-30 byl děkanem fakulty, 1930-31 rektorem univerzity, v roce 1926 přispěl k založení Kriminologického ústavu na PF, prvního v ČSR v rámci univerzity. V letech 1929-39 byl senátorem Národního shromáždění, v roce 1939 musel Slovensko opustit.

Druhý ředitel SND
Po odchodu prvního ředitele SND Bedřicha Jeřábka pověřilo 8. dubna 1922 Družstvo SND vedením herce a režiséra Josefa Hurta (11. června 1881 Olešnice - 15. dubna 1945 Terezín), který působil v SND od 1921. Jako umělecký šéf činohry a ředitel SND pracoval v letech 1922-23, poté v sezónách 1924-26 byl režisérem a ředitelem Východoslovenského divadla v Košicích.

Vzpomínka na Mirdu
Cyklista Miroslav Vymazal (9. dubna 1952 Brno – Jundrov – 18. října 2002 Bratislava) patřil do legendárního tandemu Vačkář-Vymazal, jenž v československých barvách čtyřikrát vybojoval titul mistrů světa (1973 San Sebastian, 1974 Montreal, 1977 San Cristobal a 1978 Mnichov). Po ukončení závodní kariéry vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského a stal se trenérem dráhových cyklistů Dukly Trenčín na cyklodromu v Bratislavě, která se stala jeho druhým domovem. Než tuto jedinou cyklistickou dráhu na západním Slovensku zbourali, uskutečnilo se tam pět ročníků Memoriálu Miroslava Vymazala, zaměřeného na mladé cyklistické talenty zemí střední Evropy. Když mu v roce 2018 v jeho rodišti odhalili pamětní tabuli, z pozvaných hostů ze Slovenska kromě vdovy přijel jen redaktor cesi.sk. Česká beseda o něm psala v č. 4/2001, 11/2002, 2/2007 a 9/2007.

Jarní tvořivé díly pro děti (i dospělé)
Na sobotu 9. dubna 2022 v 15 hod. Český spolek Bratislava opět připravil Tvořivé dílny pro děti a dospělé s jarní a velikonoční tématikou s výtvarníky Evou L. Bachratou a Radkem Bachratým ve Společenském sále Csemadoku. Účast dětí prosíme nahlásit předem na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení občerstvení a výtvarného materiálu pro děti. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Naposledy se tato akce uskutečnila v r. 2019 (viz fotoreportáž zde), snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Evangelická legenda
Jiří Třanovský (27. března nebo 9. dubna 1592 Český Těšín - 29. května 1637 Liptovský Mikuláš) byl učitel a kněz, autor nábožných písní, vydavatel knih, sestavil a vydal první evangelický kancionál Cithara Sanctorum. Pro Poláky byl Jerzy Trzanowski, pro Slováky Juraj Tranovský, na studiích v Německu používal latinskou podobu jména Georgius Tranoscius. V letech 1611-1613 učil na Malostranském náměstí v Praze, poté byl rektorem školy v Holešově, v roce 1615 se oženil, pak vysvěcen za kněze v Olešnici a stal se farářem ve Valašském Meziříčí. Po bitvě na Bílé hoře kázal ve Slezsku, poté v letech 1628-1631 působil jako kazatel na Oravském zámku, až nakonec se usadil v Liptovském Mikuláši. Česká beseda o něm psala v č. 4/2002 a 12/2006.

Dramatický příběh jedné sochy
Sochař Břetislav Benda (28. března 1897 Líšnice u Milevska – 19. srpna 1983 Praha) byl žákem Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, věnoval se zejména zobrazení lidského těla. Na Slovensku se nachází jeho bronzová socha ženy v životní velikosti „Mladosti a kráse patří budoucnost“ ve Vranově nad Topľou, které hrozilo roztavení na zvony.

Vzpomínka na autora největšího hitu 20. století
Kapelník a skladatel Jaromír Vejvoda (28. března 1902 – 13. listopadu 1988 Zbraslav) si titul král dechovky vysloužil hned první z více než 80 autorských skladeb. Na podzim 1927 složil pro kapelu, kterou převzal po svém otci, Modřanskou polku, kterou o něco později přepracoval a v roce vyšla s textem V. Zemana pod názvem Škoda lásky. Od té doby nastoupila vítěznou cestu světem s různými překlady, na frontách druhé světové války ji Němci hráli jako Rosamunde a spojenci jako Beer Barrel Polka, Roll out the Barrel nebo Here Comes the Navy. Nejslavnější melodii 20. století připomíná stejnojmenná restaurace s expozicí o slavném skladateli na zbraslavském náměstí.

Učitel národů a Slovensko
Kněz a učitel Jan Amos Komenský (28. března 1592 Nivnice - 15. listopadu 1670 Amsterdam, Nizozemí) jako biskup Jednoty bratrské udržoval kontakty se severními Uhrami, kam přicházel navštěvovat exulanty do obce Lednica, do Púchova i Skalice, kde roku 1650 posvětil bratrskou modlitebnu. Při cestách z Lešna do Sárospataku se Komenský v letech 1650 a 1654 stavoval v Markušovcích u své dcery Doroty Kristiny. Podle dostupných pramenů během svých čtyř pobytů v horních Uhrách pobýval také v Levoči, Bardějově, Košicích, Prešově nebo Kežmarku.

Stál u začátků slovenského filmu
Filmový režisér, scenárista a herec Martin Frič (29. března 1902 Praha – 26. srpna 1968 Praha) studoval na gymnáziu a uměleckoprůmyslové škole, ale od svých 16 let se věnoval divadlu. Krátce žil i v Bratislavě, kde se podílel na vzniku kabaretu Moderna. Dohromady natočil na 90 snímků, mezi nimiž legendárním se stal Jánošík (1935) podle divadelní hry Jiřího Mahena a podílel se i na prvním slovenském celovečerním filmu Varúj! (1946). Podle předlohy Karla Čapka také natočil drama ze slovenských hor Hordubalové (1937).

Masopustní podvečer s cimbálovkou
V rámci pravidelných setkání krajanů Český spolek Bratislava zve na tradiční posezení s cimbálovou hudbou Burčáci s masopustním pásmem slováckého folkloru. Program se uskuteční v úterý 29. března ve společenském sále Csemadoku v 17 hod. Hudební večery organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR. Předcházející vystoupení v roce 2019 i další fotografie z našich aktivit můžete shlédnout v naší fotogalerii.

Výstava fotografií
Do konce března 2022 je v Galerii Profil na 2. poschodí Středoevropského domu fotografie na Prepoštské ul. v Bratislavě vystavena kolekce fotografií pod názvem „In Life“. Jejich autory jsou Štěpán Grygar, vedoucí Atelieru fotografie na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a jeho studentka Barbora Bačová, kteří se rozhodli bez ohledu na pandemickou situaci a vzdálenost vytvořit obrazový mikropříběh každodenních situací zachycující jedinečnost okamžiku. Galerie je otevřena od úterý do neděle mezi 13. a 18. hodinou.

Soutěž pro mladé překladatele
Česká centra a České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny v Brně, vyhlásili 8. ročník mezinárodní překladatelské soutěže Cena Susanny Roth, určené začínajícím zahraničním překladatelům z češtiny do 40 let ve 13 zemích včetně Slovenska. Úlohou zájemců je přeložit určenou část knihy Elsa Aids: Přípravy na všechno (nakl. FRA, 2020) v rozsahu asi 18 normostran a s dalšími podklady zaslat nejpozději do 31. března 2022 na adresu Českého centra v Bratislavě, na jehož webstránce jsou podrobnější informace včetně odkazu na vybraný text. Vítěze soutěže čeká letní týdenní pobyt v Praze.

Dáma s perem i cepínem
Spisovatelka Vlasta Štáflová (roz. Košková, 1. dubna 1907 Petrovice u Rakovníka – 14. února 1945 Praha) se od roku 1927 věnovala horolezectví ve Vysokých Tatrách. S A. Škarvanem 9. září 1929 zdolala například vrchol Ihlu v Patrii, ktorý poté v horolezeckých kruzích nazývali Veža Vlasty. Tatry našly odezvu i v její tvorbě zejména pro děti. Spolu s manželem malířem Otakarem Štáflem založili Symbolický hřbitov, jeho slavnostního otevření se však nedočkali, protože v roce 1939 se z Tater museli vrátit do Čech a krátce před koncem války zahynuli při náletu na Prahu. Česká beseda o nich psala v č. 3-4/1995, 12/1997, 7-8/2000, 9/2000, 12/2000, 9/2002 a 1/2003.

Výstava českých a slovenských výtvarníků
V úterý 1. března 2022 připravil Český spolek Bratislava další trochu neplánovanou akci – komentovanou prohlídku výstavy českých a slovenských výtvarníků v Galerii F7 na Františkánském náměstí. Přítomné přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná, která poděkovala kurátorovi výstavy PhDr. Bohumíru Bachratému a jeho paní za nabídku a připomenula, že ČSB dlouhodobě spolupracuje zejména s výtvarníky českého a moravského původu, kteří žijí v Bratislavě a blízkém okolí… Více uvádí fotoreportáž zde. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Česká národnost zůstává třetí nejpočetnější menšinou v SR
Výsledky sčítání obyvatelstva, domů a bytů v SR z roku 2021 přineslo řadu zajímavých výsledků. Přestože počet obyvatel SR mírně stoupl a vzrostl i počet osob hlásících se ke slovenské národnosti a zvýšil se i podíl slovenské národnosti na populaci SR, většina doposud nejpočetnějších národnostních menšin zaznamenala úbytek. Týká se to i české menšiny, k níž se dnes hlásí přibližně o tisíc osob méně než před deseti lety. Přesto se opět vrátila na třetí místo v početnosti národnostních menšin, protože rusínská menšina, jež nás před deseti lety předběhla, zaznamenala ještě větší pokles. Velký úbytek (téměř o dvě třetiny) přineslo poslední sčítání lidu i národnosti moravské…(celý článek s tabulkou).

České centrum hledá lektora/lektorku češtiny
České centrum ohlásilo další přípravný kurs (on-line nebo naživo, pokud to situace dovolí) na certifikovanou zkoušku z českého jazyka. Připravovaný kurs „V češtine ako doma!“ bude zaměřen na základní gramatické jevy i na konverzaci na témata, jež vás zajímají. Kromě toho ČC hledá „šikovného externého lektora/lektorku češtiny. Ak mate skúsenosti s vyučovaním českého jazyka napíšte nám na info@ceskecentrum.sk“.

Josef Čapek a Slovensko
Malíř a spisovatel Josef Čapek (23. března 1887 Hronov – duben 1945 koncentrační tábor Bergen-Belsen) byl starším bratrem Karla Čapka, s nímž pravidelně navštěvoval Trenčianske Teplice, kde jejich otec MUDr. Antonín Čapek působil v letech 1910-23 jako lékař. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005.

Legendární generál
Generál Lev Prchala (23. března 1892 Ostrava – 11. června 1963 Feldbach, Rakousko) se jako legionář účastnil sibiřské anabáze. Ve 30. letech byl zemským vojenským velitelem na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi, později v Bratislavě, nesouhlasil s přijetím Mnichovského diktátu, v roku 1939 organizoval vojenské jednotky v Polsku, Francii a Anglii, do Československa se už nikdy nevrátil.

Odborník na dějiny práva
Profesor JUDr. Richard Horna (24. března 1892 Praha – 17. července 1953 Lázně Bělohrad) přednášel v letech 1921 až 1939 na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde zastával i akademické funkce a byl členem Akademického senátu, v letech 1922-38 byl ředitelem Semináře dějin práva. V odborných studiích se věnoval právním dějinám Moravy, Slezska a Slovenska.

Položil základy slovenského zbožíznalectví
Profesor ing. Ladislav Cicvárek (25. března 1892 Lidice – 13. července 1960 Bratislava) byl původním vzděláním chemik, přednášel na obchodní akademii, po válce na Slovenské vysoké škole obchodní, od 1949 Vysoké škole hospodářských věd v Bratislavě (dnes Ekonomická univerzita), kde byl v letech 1945 až 1950 rektorem.

Průkopník československé vzájemnosti
Lékař a národní buditel MUDr. Pavol Blaho (25. března 1867 Skalica – 29. listopadu 1927 Bratislava) se věnoval publikační, ochotnické i muzeální činnosti, pomáhal zakládat potravinová a úvěrová družstva. V Luhačovicích, kde působil jako lázeňský lékař, organizoval setkání Československé jednoty, která propagovala vznik společného státu Čechů a Slováků. Po vzniku ČSR se stal poslancem Národního shromáždění.

Výročí zakladatele prvního českého krajanského sdružení na Slovensku
Koncem března si připomínáme nedožité výročí zakladatele prvního českého krajanského sdružení na území Slovenska ing. dr. techn. Jiřího Kozáka, CSc. (27. března 1922 Benešov u Prahy – 24. července 2003 Bratislava), i v zahraničí uznávaného experta na statiku ocelových konstrukcí. Jako specialista bratislavské konstrukční kanceláře Vítkovických železáren byl spoluautorem anténních vysílačů, mostních konstrukcí nebo televizních věží na bratislavském Kamzíku a na pražském Žižkově. Po rozdělení federace inicioval s přáteli založení Spolku Čechů na Slovensku s cílem přispět k rychlejšímu řešení zejména sociálních problémů, vyvolaných novými hranicemi mezi ČR a SR, a k legalizaci české národnostní menšiny. Čest jeho památce.

Velvyslanec Tomáš Tuhý na besedě s krajany
Po další nečekané přestávce zahájil Český spolek Bratislava novou sezónu výjimečnou akcí. Krajany přišel povzbudit velvyslanec ČR na Slovensku Tomáš Tuhý. Událost to byla mimořádná, protože – jak pamětníci vzpomínají – bylo to teprve podruhé (od časů pana velvyslance Slánského), kdy jeho excelence nepřišla mezi krajany jen na koncert nebo na zahájení výstavy, ale na více než hodinu povídání o všem, co krajany zajímá a trápí… Atmosféru setkání zachytil Ing. Ladislav Bábíček v přiložené fotoreportáži. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

Poslední rozloučení s naším členem
„Dobrý večer, dovoluji si Vám zaslat parte pána Ladislava Mečíře (mého tchána), který nás nečekaně opustil a který byl hrdým členem Vašeho spolku,“ napsal nám JUDr. Petra Mečířová. Ing. Ladislav Mečíř zemřel 7. března ve věku nedožitých 86 let a poslední rozloučení s ním bude v úterý 15. března 2022 ve 12.30 hod. v bratislavském krematoriu. Čest jeho památce!

Výročí Detvana
Nejstarší slovenský akademický spolek Detvan vznikl v souvislosti s přílivem slovenských studentů po obnovení české univerzity v Praze 15. března 1882. Jeho prvním předsedou byl zvolen syn českého gymnazijního profesora z Banské Bystrice Jaroslav Vlček (22. ledna 1860 Banská Bystrica – 21. ledna 1930 Praha), pozdější literární historik a politik. Činnost spolku přispěla ke zblížení slovenské a české inteligence, byla přerušena během obou světových válek a po roce 1948. Od roku 1994 obnovilo jeho tradici stejnojmenné občanské sdružení.

Vzpomínka na Zdeňka Lišku
Hudební skladatel Zdeněk Liška (16. března 1922 Smečno nedaleko Slaného – 13. července 1983 Praha) po studiu na pražské konzervatoři začal po válce působit ve studiu krátkého filmu ve Zlíně, kde ho proslavila hudba k filmu K. Zemana Vynález zkázy. Po něm následovaly desítky dalších snímků, v nichž uměl univerzálně využít motivy od lidové, klasické i exotické hudby až po zcela nové experimenty s nekonvenčními nástroji. Jeho hudba měla velký podíl na úspěchu mnohých nejen českých, ale i slovenských filmů jako např. Obchod na korze, Vtáčikovia, siroty a blázni, Medená veža, Orlie pierko, Hriech Kataríny Padychovej, Kto odchádza v daždi, Smrť šitá na mieru, Signum laudis atd.

Dirigent a hudební skladatel
Dirigent a hudební skladatel Juraj Viliam Schöffer (18. března 1897 Praha – 19. března 1972 Bratislava) působil v letech 1924-27 jako šéf zpěvohry divadla v Košicích, 1931-60 dirigent opery SND a v letech 1945 a 1947-48 jako dirigent opery Státního divadla v Košicích.

Dopis zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti
Paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě rozeslala krajanům na Slovensku dopis zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti týkající se akcí v roce 2022. Dopis je zveřejněn na webové stránce ZÚ.

Výročí časopisu Bratislava
Od března 1927 do prosince 1937 vycházela ve slovenštině a češtině vědecká revue Učené společnosti Šafárikovy pod názvem Bratislava. Prvním hlavním redaktorem (1927-33) byl literární vědec prof. PhDr. Albert Pražák jako tajemník USŠ, která vznikla z podnětu akademického senátu Univerzity Komenského v roce 1926 se zaměřením na systematický výzkum Slovenska a tehdejší Podkarpatské Rusi v oboru společenských a přírodních věd a položila tak základ pro pozdější vznik Slovenské akademie věd.

Nezapomenutelný režisér SND
Divadelní režisér Viktor Šulc (7. března 1897 Úvaly – 1945 zřejmě Osvětim) měl být původně obchodníkem, ale pobyt v Německu ho pŕivedl ke studiu divadelní školy a práci v némeckých divadlech. Od roku 1927 hostoval v pražském Národním divadle a od 1931 také ve Slovenském národním divadle, v němž byl v letech 1932-38 angažován jako šéf českého činoherního souboru (viz vzpomínky herce Jana Pivce).

Vzpomínka na prvního prezidenta ČSR
V pondělí 7. března si připomínáme 172. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Zatím poslední větší vzpomínkové shromáždění se v tento den konalo u jeho sochy na Náměstí T. G. Masaryka v Bratislavě při příležitosti jubilea v roce 2020, kdy účast poznačila nastupující pandemická vlna, jak zachytila fotoreportáž Ing. Ladislava Bábíčka.

Na jarní prázdniny do ČR
Bratislavská kancelář CzechTourism připomíná, že Česká republika zjednodušila podmínky na vstup turistů ze zemí EU. Občané ČR a EU i jejich rodinní příslušníci nemusí v případě individuální dopravy vyplňovat příjezdový formulář, co platí i pro osoby mladší 12 let. Před zahájením cesty však musí být schopni prokázat se certifikátem o očkování nebo prodělání nemci covid-19, případně výsledkem testu (AG platí 24 hod., PCR 72 hod.). Rovněž osoby cestující přímo ze sousedního státu pozemní dopravou a jejich pobyt nepřesáhne 24 hodin mají výjimku. Bez omezení je ubytování, návštěva restaurací nebo hromadných akcí, ve vnitřních prostorách však nadále platí povinný respirátor. Podrobné informace o aktuálně platných opatřeních v ČR lze najít na stránce covid.gov.cz, příjezdový formulář je na https://plf.uzis.cz/.

Zakladatel oděvní tradice na Považí
Krejčí a oděvní podnikatel Arnošt Rolný (28. února 1887 Prostějov - 24. července 1950 Prostějov) vystudoval obchodní akademii ve Vídni, kde také sbíral první zkušenosti z řízení firmy. Po válce se vrátil do Prostějova, kde převzal oděvní firmu po svém otci, kterou stále rozšiřoval a modernizoval. Jako první zavedl pásovou výrobu konfekce, pobočky jeho firmy v Žilině a Púchově (pozdější Makyta) se staly základem oděvního průmyslu na Slovensku.

Václav III. ocenil Pána Váhu a Tater
Český, polský a uherský král a poslední panovník z dynastie Přemyslovců Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) daroval 28. února 1302 Matúši Čákovi Nitranskou, Trenčínskou a Komárenskou stolici s hodnostmi župana a královskými majetky na jejich území, dále panství Trenčín a Bojnice, čímž se z něj stal jeden z nejmocnějších pánů v horních Uhrách. Poděkoval mu tak za podporu při volbě za uherského krále Ladislava V. (korunován v Sékesfehérváru 27. srpna 1301) a také za to, že v bitvě u Ostřihomu přispěl k porážce Karla Roberta z Anjou, jehož za uherského krále podporoval papež.

Původně to měla být značka gramofonu
Gramofonová společnost Ultraphon v Amsterdamu začala v roce 1929 ve svém berlínském studiu nahrávat první písničky v češtině, v Praze se první písničky začaly nahrávat v roce 1931. Na základě úspěchu si společnost Ultraphon nechala 29. února 1932 zaregistrovat značku Supraphon původně pouze pro elektrický gramofon. Až po válce v roce 1949 znárodněné jediné čs. hudební vydavatelství začalo používat tento název na svou produkci a vznikl i známý emblém se lvem. V roce 1971 se slovenská pobočka Supraphonu osamostatnila pod názvem Opus.

Výstava českých a slovenských výtvarníků
Galerie F7 na Františkánském náměstí 7 a manželé Bachratí zvou na výstavu obrazů, kreseb, grafiky, soch, textilií, skla a fotografie na téma dvojice, dvojka, duo, dialog… I proto je na výstavě zastoupeno 22 autorů plus dvě žákyně jedné z výtvarnic. Výstava (zvětšit pozvánku)bude pro veřejnost otevřena od 23. února do 5. března 2022 od úterý do soboty od 15. do 19. hod. Pro členy Českého spolku Bratislava kurátor PhDr. B. Bachratý připravil komentovanou prohlídku 1. března 2022 v 16 hodin.

Stáli u zrodu bratislavského loutkového divadla
První profesionální Štátne bábkové divadlo vzniklo v Bratislavě 1. března 1957, spoluzakladatelem a režisérem prvního představení (17. dubna 1957: Josef Čapek „O psíčkovi a mačičke“) byl Zdeněk Říha (22. května 1905 Opava - 23. prosince 1974 Bratislava), který jako divadelní režisér působil na Slovensku už od roku 1928 a v roce 1945 se do Bratislavy znovu vrátil. Dalším spoluzakladatelem byl výtvarník Bohdan Slavík (28. srpna 1917 Řevnice - 18. února 1974 Bratislava), jenž byl po válce průkopníkem slovenského trikového (animovaného) filmu (v roce 1950 v Bratislavě založil Dětské divadlo filmu) a spolupracoval s loutkařskými scénami v Nitře, Žilině a Košicích.

Maloval pražský chrám sv. Mikuláše i klášter v Jasově
Barokní malíř Jan Lukáš Kracker (Johan Lukas, 3. března 1719 Vídeň – 30. listopadu 1779 Eger) po studiích ve Vídni pracoval napřed v Brně (oltářní obrazy ve Strážnici nebo Litomyšli), později se usadil ve Znojmě. V 60. letech dostával velké zakázky v Praze včetně Chrámu sv. Mikuláše, později obohatil výzdobou klášter v Nové Říši, a ke konci života odešel do služeb biskupa v Egeru. Na Slovensku svými freskami vyzdobil kostel sv. Jana Křtitele v Jasově, tři oltářní obrazy a klenbovou výzdobu kaple sv. Jana Nepomuckého v bazilice v Šaštíně, malba v kostele ve Vranově nad Topľou a neznámý je osud cyklu olejomaleb pro tamní klášter.

Krajinář našel svůj osud v Trenčíně
Malíř Josef Holoubek (4. března 1892 Plotiště nad Labem – 24. března 1967 Trenčín) vystudoval Umprum v Praze a v roce 1919 přijel na návštěvu přítele do Trenčína, kde se nakonec usadil a město a okolí se mu stalo doživotní inspirací. V krajinářské tvorbě věnoval pozornost i Oravě, Liptovu a Vysokým Tatrám.

Česká menšina dál ubývá
Štatistický úrad SR zveřejnil další komentáře k výsledkům Sčítání obyvatelstva v roce 2021, z nichž vyplývá, že česká národnostní menšina na Slovensku představuje už jen 29 tisíc obyvatel, co představuje 0,53 %. Připomeňme, že před deseti lety to bylo 30 367 obyv. (0,6%) a v roce 2001 dokonce 44 620 (0,8%). Diskutovanou otázkou byla možnost uvést i druhou národnost, co nakonec využilo jen 306 tisíc osob (5,6 % obyvatel s trvalým pobytem, nejvíce z východního Slovenska), z nichž 16 175 osob určilo jako druhou národnost českou. Podle výsledků sčítání je čeština pátý nejčastěji označený mateřský jazyk (0,6 %, po slovenštině, maďarštině, rómštině a rusínštině). Za pozornost však stojí, že přes 108 tisíc občanů SR se narodilo na území dnešní ČR (nejvíce z občanů SR narozených v zahraničí).

Nabídka stipendií a pohádek
Paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě informuje krajany o nabídce 2 stipendií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a 2 stipendií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci Letní školy slovanských studií. Kurzy jsou určeny pro zahraniční studenty, odborníky (pedagogy, překladatele, tlumočníky) a akademické pracovníky z oblasti bohemistiky a slavistiky, starší 18 let. Informace a přihlášku zájemci naleznou na stránce MŠMT ČR nebo Českého centra. Druhá nabídka pod názvem „Pohádkový guláš“ se týká možnosti poslechu pohádek pro děti i dospělé formou „podcastů“. Bližší informace na stránce czechassociation.org nebo Českého centra.

Praktické rady pro krajany – chválíme
Přibližně od roku 2005 odpovídá náš portál cesi.sk na nejrůznější otázky, spojené nejen s pobytem českých občanů na Slovensku (viz např. článek z roku 2013). V posledních týdnech (konečně!) s podobnou iniciativou přichází krajanská webstránka Českého rozhlasu v nové rubrice „Praktické rady pro krajany“. Možná tam najdete odpověď i na svůj problém: Co dělat s českým zdravotním pojištěním, když odjíždíte nadlouho do ciziny?, Co dělat, když chcete pro své dítě narozené v cizině vyřídit české občanství?, Co dělat, když chcete jít studovat na vysokou školu do Česka? nebo Jak se odhlásit z trvalého pobytu v ČR a proč to nedělat?

Autor soch i náhrobků slovenských národovců
Kameník a sochař František Lahola (6. března 1872 Babice – 13. června 1925 Liptovský Mikuláš) se vyučil v Uherském Hradišti, od roku 1902 pracoval v Banské Bystrici a od roku 1904 se usadil v Liptovském Mikuláši, kde se věnoval zejména výrobě náhrobních kamenů včetně významným osobnostem na Národním hřbitově v Martině (např. J. Francisci, A. Kmeť). Kromě toho také vytvořil i řadu bust a portrétů slovenských národovců.

Exkluzivní host prvního letošního setkání ČSB
Český spolek Bratislava opět po neplánované pauze zahajuje svoji činnost. Na programu prvního setkání v tomto roce je vystoupení J.E. velvyslance ČR pana Tomáše Tuhého, jenž ochotně přijal pozvání na besedu s krajany, kterou navrhl už krátce po svém nástupu do funkce v prosinci 2018 (viz fotoreportáž). Beseda se uskuteční v úterý 22. února 2022 tradičně v 17 hod. ve společenském sále Csemadoku na Nám. 1. mája 10-12. Zájemce o setkání prosíme o dodržování protiepidemických opatření. Velvyslanec s krajany krátce diskutoval nedávno u Památníku čs. vzájemnosti během nedávné návštěvy předsedkyně PS PČR M. Pekarové Adamové (viz fotoreportáž).

Tvorba polárního badatele
Do konce února je v Místní knihovně Petržalka na Vavilovově ul. 26 výstava knižních ilustrací a kopií obrazů Julia Payera (*1841 Teplice), který se v letech 1869 – 1874 zúčastnil tří polárních expedic do oblastí Grónska a Severního ledového oceánu a stal se ve své době jedním z nejznámějších polárních badatelů.

Skladatelovy české kořeny
Hudební teoretik, pedagog a skladatel prof. PhDr. Ivan Hrušovský (23. února 1927 Bratislava – 5. října 2001 Bratislava) prožil část dětství v Loděnici u Berouna, odkud pocházela jeho matka. S českou kulturou udržoval kontakt i ve své tvorbě, zahrnující zejména sborové a orchestrální skladby, kantáty, ale i komorní, scénickou a elektroakustickou hudbu.

Chemik celou duší
RNDr. Antonín Řežábek (23. února 1922 Písek – 21. prosince 1998 Bratislava) byl za války nasazen na práci v Německu, a tak ke studiu užité fyziky na Karlově univerzitě v Praze se dostal až po válce. Následně pracoval ve Výzkumném ústavu syntetického kaučuku ve Zlíně a v roce 1961 využil nabídku založit chemicko-technické oddělení v tehdejších CHZJD (dnes Istrochem) v Bratislavě, kde až do odchodu do důchodu pracoval ve Výzkumném ústavu chemické technologie a také se podílel na výchově mladých chemických odborníků na vysokých školách. Byl autorem nebo spoluautorem 30 československých patentů.

Lesník a Tatry
Lesník a publicista ing. dr. Karel Šiman (23. února 1882 Bavorov u Prachatic – 17. prosince 1957 Písek) po studiích ve Vídni působil jako lesník a profesor na lesnické škole v Písku ve službách knížete Schwarzenberga, později v Jemnici na Moravě. Po vzniku ČSR byl jmenován přednostou lesní inspekce a následně Státních lesů, kde se zasloužil o pozemkovou reformu lesů, reorganizaci lesnického školství a výzkumu, rozvoj lesnické a myslivecké terminologie a také efektivní rozvoj dřevozpracujícího průmyslu. V Tatrách se zasloužil o odkoupení pozemků šlechty, podporoval ochranářské snahy, zpracoval návrh rezervace v okolí Kriváně nebo stavy jelení zvěře. Jeho jméno je zapsáno na pamětní tabuli v Expozici tatranské přírody v Tatranské Lomnici.

Zachraňoval slovenské historické památky
Architekt a projektant Ing. arch. JUDr. Karel Chudomelka (24. února 1922 Jindřichův Hradec – 12. dubna 2013 Bratislava) vystudoval v Darmstadtu a Drážďanech, po válce přišel pracovat na Povereníctvo techniky do Bratislavy, kde už zůstal. V roce 1951 přešel do Stavoprojektu, kde se věnoval zejména rekonstrukci historických památek a jako právník také problematice městských památkových rezervací. Mezi prvními projekty byla ve spolupráci s prof. Alfredem Pifflem obnova románského kostela v Bíni, následovalo na 200 historických objektů, například hrady a zámky Orava, Trenčín, Zvolen, Červený Kameň, Bojnice, Bytča, Antol, Budatín, Fiľakovo, Markušovce, v Bratislavě Apponyiho, Primaciálny a Pálffyho paláce, Stará radnica nebo Michalská věž.

Sbormistr a dirigent SND
Sbormistr, dirigent, pedagog a hudební skladatel Julius Kowalski (24. února 1912 Ostrava – 2. června 2003 Bratislava) po studiích v Moravské Ostravě a na pražské konzervatoři působil jako sbormistr, později přijal místo profesora hudby v Srbsku. Do Bělehradu se vrátil ještě po studiích a angažmá v Salzburgu už jako divadelní dirigent. Ještě před válkou spolupracoval s orchestrem bratislavského rozhlasu. Po roku 1945 přijal pozvání Jána Cikkera a stal se sbormistrem a dirigentem opery SND. Souběžně umělecky vedl i další orchestry, později řídil hudební školy ve Skalici, v Pezinku a v Bratislavě.

Jubileum výtvarnice
Malířka a grafička Květoslava Fulierová (* Olomouc) vystudovala VŠUP v Brně a od roku 1960 žije na Slovensku. Česká beseda o ní psala v č. 1/1997, 4/1997 nebo 9/2001. K životnímu jubileu přejeme člence Českého spolku Bratislava pevné zdraví a hodně tvořivých sil.

Kariéru začínala v Bratislavě
Herečka Nataša Gollová (27. února 1912 Brno – 29. října 1988 Brno) po studiích začala v roce 1934 hrát v Olomouci a následující rok v bratislavském Slovenském národním divadle. Známou se však stala až po návratu do Prahy, kde se stala vyhledávanou filmovou hvězdou (např. Kristián, Hotel Modrá hvězda).

Umělecká soutěž pro mladé
Pedagogická fakulta Karlovy univerzity, W&Art a Česká centra vyhlásily ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR mezinárodní uměleckou soutěž na téma „Evropa, v níž chci žít. Evropa 2050“. Určená je žákům a studentům uměleckých škol od základních až po vysoké v ČR i zahraničí. Kresba, malba, grafika, krátký film nebo hudební klip by se měly týkat témat jako je technologický pokrok, lidská práva, udržitelný rozvoj nebo péče o kulturní dědictví v EU. Autoři vítězných děl budou pozváni na vernisáž do Prahy a jejich díla se následně představí prostřednictvím Českých center i ve světě. Školy se do projektu mohou registrovat do 28. února 2022 na stránce www.e2050.eu.

Odešel Eduard Kukan – nezapomeneme
Se smutkem jsme přijali zprávu, že ve středu 9. února 2022 ve věku 82 let navždy odešel diplomat, poslední československý představitel při OSN, bývalý ministr zahraničních věcí SR, poslanec NR SR a Evropského parlamentu Eduard Kukan. Připomeňme, že v roce 2003 s manželkou Zdenkou byli čestnými hosty Českého plesu v Bratislavě. Čest jeho památce!

Výročí Žižkovské věže
Typická pražská dominanta – televizní věž na Žižkově – byla pro veřejnost otevřena 17. února 1992, když zkušební vysílací provoz na ní probíhal už od jara 1991. S architektem Václavem Aulickým byl jejím spoluautorem dr. Ing. Jiří Kozák, CSc. (1922–2003) – mezinárodně uznávaný statik ocelových konstrukcí a zakladatel prvního českého krajanského sdružení na Slovensku. Žižkovský vysílač se skládá ze tří tubusů, dva dosahují výšky 134 metrů a třetí s anténním nástavcem až 214 metrů, co z něj činí nejvyšší pražskou vyhlídku (93 m), ve výšce 66 m se nachází vyhlídková restaurace. Jiří Kozák je spoluautorem také bratislavské televizní věže na Kamzíku z roku 1975 vysoké 194 m a dalších výškových staveb.

Průkopník tatranské turistiky
MUDr. Otakar Frankenberger (19. února 1852 Praha – 16. dubna 1915 Praha) je považován za zakladatele československé otorinolaryngologie, kterou také prosadil jako povinný předmět na studiu medicíny. Zasloužil se o zvýšení péče o hluchoněmé, aktivně publikoval nejen ze svého oboru, ale i cestopisné zápisky. Už v roce 1897 s manželkou publikoval v Časopise turistů propagační článek „Několik cifer z Tater“, v němž popsal několik populárních túr s poznámkami o časovém rozvrhu, cenách potravin, noclehu a podobně.

Architekt spojený s Prešovem
Architekt Arnošt Osvald (20. února 1907 Mukačevo - 8. února 1989 Prešov) vystudoval v Praze, v Čechách pracoval pro různé stavební firmy, ale většina jeho života a realizovaných projektů je spojena s východním Slovenskem a zejména Prešovem, kde se usadil po válce. Patřil k všestranným tvůrcům, věnoval se rekonstrukci historického centra Prešova i územnímu plánování, návrhům obytných souborů včetně škol a občanské vybavenosti, například krytému koupališti.

Mezinárodní soutěž Tourfilm 2022
Česká centrála cestovního ruchu informuje o druhém ročníku mezinárodní soutěže Tourfilm 2022. Do dvou kategorií lze do 20. února 2022 přihlásit snímky nebo videa propagující Českou republiku jako turistickou destinaci nebo zachycující propojení tradic s moderním přístupem například v architektuře, gastrono-mii, kultuře a podobně. Vítězného autora spotu do 15 min. ne staršího dvou let čeká zážitkový výlet po ČR. Na stránce czechtourism.cz jsou k dispozici podrobnější informace i výsledky loňského ročníku.

Vyšel další mimořádný informační buletín 1/2022
„Vážení přátelé, vstoupili jsme do nového roku s nadějí, že bude lepší než ten předcházející. Náš optimismus ale vyprchává se sílící pandemií a jediné, co nás může uchlácholit je, že omikron je na nás méně vyzbrojený než delta. Je ho však víc a je útočnější. Tak nám nezbývá než vydržet a snad již jenom v lednu se budeme muset namísto setkání uspokojit s tímto buletínem....“, píše se v úvodě dalšího Mimořádného informačního buletínu, který přináší opět přehled knižních novinek a zajímavosti z jazykovědy nebo dějin (celý text zde).

Výbor ČSB informuje
Začátkem ledna 2022 předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná svolala schůzi výboru podle stanovených pravidel v režimu OP s cílem uzavřít uplynulý rok 2021 a poradit se, jak by měl spolek pokračovat v novém roce. Pokud se epidemiologická situace bude dále uklidňovat, chtěli bychom od února znovu obnovit činnost, předběžný plán aktivit je připraven a podle vývoje bude výbor ČSB včas informovat všechny své členy a příznivce. Především však výbor ČSB připomíná, že na jaře by se měla uskutečnit odložená Konference ČSB, která by měla podle Stanov zvolit výbor na další dvouleté období, proto přivítáme všechny podněty na obohacení činnosti, ale také na omlazení současného výboru.

Debata zahraničních Čechů „Srdcem doma“
V pátek 4. února 2022 se uskutečnila v pořadí už 6. virtuální debata zahraničních Čechů, kterou opět organizovala iniciativa „Chceme volit distančně“, tentokrát pod názvem „Srdcem doma“. Hlavním tématem byla problematika korespondenční volby, při čem zazněly i zkušenosti ze Slovenska, kde tuto možnost umožňuje zákon z roku 2004. Hosty debaty byli Martin Smolek, Pavel Pitel a Jiří Krátký z různých odborů MZV ČR, kteří reagovali na různé otázky a problémy krajanů, dále senátor a předseda Stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí Tomáš Czernin a předseda podvýboru pro styky s krajany Poslanecké sněmovny PČR Roman Bělor. Následující debatu organizátoři připravují na téma školství, podrobnější informace zájemci naleznou na na stránce Iniciativy „Chceme volit distančně“.

Po generálovi pojmenovali minerálku
Generál Radola Gajda (vl. jm. Rudolf Geidl, 14. února 1892 Kotor – 15. dubna 1948 Praha) se narodil ve vojenské rodině, s níž se v dětství vrátil do moravského Kyjova, následně zasvětil život vojenské službě, která mu přinesla slávu i problémy. Patřil k hlavním velitelům čs. legií v Rusku, bojoval i na straně bélogvardějců. V letech 1922-24 velil divizi čs. armády v Košicích, kde na jeho rozkaz pomohli obnovit areál lázní s minerálním pramenem v Ťahanovcích (dnes park Anička), jemuž místní od té doby říkají „gajdovka“.

První ředitel banského muzea
Štátne banské múzeum Dionýza Štúra v Banské Štiavnici vzniklo jako první muzeum svého druhu v Československu a do vzniku Vysoké školy technické v Bratislavě jako jediná geologická instituce na Slovensku 22. května 1927 v bývalé budově banského soudu (Berggericht) na Náměstí sv. Trojice. Prvním správcem byl od 1. května 1928 geolog Dr. František Fiala (14. února 1902 Praha – 14. prosince 1983 Praha), který od 1927 do jara 1939 působil jako externí profesor mineralogie a geologie na Státní průmyslové škole.

Učitelská anabáze po Slovensku
Učitelka a spisovatelka Růžena Jilemnická (roz. Hudcová, 15. února 1897 Brno - 19. srpna 1947 Svätý Jur pri Bratislave) po několika letech na moravských školách působila od roku 1920 do 1926 v Michalovcích, Prešově, Ružomberku, Breznu a Pukanci. Poté v letech 1929–32 v Trnavě, následně s manželem Petrem žila v Kostolci a Záskalí u Považské Bystrice, až si koncem 30. let postavili rodinný dom ve Svätém Juru, odkud byli 1939 vypovězeni a vrátili se až po válce. V domě obec vybudovala literární a historické muzeum.

Blahopřejeme k životnímu jubileu
„Všude říkám, že jsem z Československa, protože když jsem do USA přijel, to mi bylo osmnáct a tenkrát to tak bylo,“ uvedl Jaromír Jágr (15. února 1972 Kladno) v rozhovoru pro krajanský měsíčník Česká beseda v roce 1999 na téma dvojího občanství (celý článek zde). Legendě světového hokeje přejeme pevné zdraví, hodně sportovních úspěchů a osobního štěstí.

Paže tužme! Vlasti služme!
Za datum vzniku Sokola se považuje 16. únor 1862, kdy se v pražském Malypetrově ústavu v Panské ulici sešla ustavující 75členná valná hromada, která založila „Tělocvičnou jednotu pražskou“, z níž v průběhu prvních deseti let vyrostla desetitisícová organizace. Prvním starostou byl Jindřich Fügner, místostarostou a později náčelníkem dr. Miroslav Tyrš. V roce 1882 se konal první všesokolský slet.

Výročí z českých dějin
Jak je známo, za vlády Přemysla Otakara II. české království dosáhlo největšího územního rozmachu od Jadranu až po Královec (dnešní Kaliningrad) na břehu Baltského moře. Ještě jako mladý princ započal svou státnickou kariéru 11. února 1252 na hradu Hainburg nedaleko Bratislavy, když se v tamní Pankratiuskapelle (kaple sv. Pankráce – nebo chcete-li Boha Všestvořitele od řeckého Pankreator) poprvé oženil s podstatně (téměř o 30 let) starší Markétou Babensberskou. Tímto sňatkem nejenže získal právo na rakouské a štýrské země, ale výrazně posilnil postavení Přemyslovců v rámci střední Evropy.

Spoluzakladatel Virologického ústavu SAV
Lékař a virolog MUDr. Míťa Rosenberg (11. února 1922 Brno – 3. února 1964 Bratislava) působil od roku 1953 na Slovensku, kde se stal spoluzakladatelem Virologického ústavu SAV.

Architekt se usadil v Žilině
Architekt František Edvard Bednařík (Bednárik, 11. února 1902 Bystřice pod Hostýnem – 16. února 1960 Žilina) po studiích v Brně a Praze začal pracovat ve firmě svého otce mimo jiné na výstavbě domů v Žilině, kde se nakonec oženil. Z jeho díla připomeňme v Žilině kapli Sedmibolestné Panny Marie, budovu Středoslovenské energetiky a podílel se také na projektu železničního nádraží a Městského divadla, v Banské Bystrici to byl bývalý dúm svazu notářů, ubytovnu a notářský úřad nebo Státní učitelský ústav (dnes ZUŠ na Štefánikově nábřeží), koupaliště a hotel Laura v Rajeckých Teplicích, Sporthotel Donovaly, observatoř na Skalnatém Plesu, další veřejné a škoslké budovy v Piešťanech, Bytči a dalších městech. Česká beseda o něm psala v č. 5/1997 a 6/1997.

Krajinář si zamiloval Tatry
Malíř a grafik Oldřich Kalandra (12. února 1887 Kostelec nad Orlicí – ?) byl zejména krajinář, který si oblíbil Polabí, Českomoravskou vrchovinu, ale i Dalmácii a především Tatry. Za první republiky vystavoval samostatně i v Nitře. Na obrázku „Prielom v Tatrách“ ze sbírek SNG.

Kameraman počátků slovenské kinematografie
Kameraman Josef Míček (12. února 1912 Veselí nad Moravou – 21. ledna 1957 Bratislava) patřil mezi odchovance baťovských filmových studií v Kudlově u Zlína. Po válce začal pracovat v Bratislavě nejdříve na výrobě krátkých a dokumentárních filmů z různých koutů Slovenska, od roku 1949 pracoval pro studio hraných filmů na snímcích, jež se dnes řadí do zlatého fondu slovenské kinematografie, např. Lazy sa pohli, Drevená dedina a další.

Tisíc let od legendárního únosu
Z času na čas v naší redakční poště přistane „zVěstník“, který vydávají krajané ze Sokola v německém Mnichově. V čísle 3 z prosince 2021 kromě informací o své činnosti a dalších zajímavostech stojí za pozornost článek Jitky Stolz, připomínající letošní výročí tisíc let od legendárního únosu Jitky knížetem Břetislavem. Zda má legenda něco společného se Slovenskem nevíme, Uhry se tam však zmiňují.

Středověké spojenectví
„Když do Uherska přišli Anjouové, byli to vládci s velkým rozhledem, kteří hned pochopili, že uherské království je v katastrofálním stavu a že s tím musí něco dělat. Tyto změny mimo jiné postavili i na hornictví, na to však potřebovali odborníky. No a tehdy v Čechách panoval panovník s neméně širokým rozhledem Jan Lucemburský, takže se mezi nimi rozvinula velice čilá spolupráce, podložená i rodinnými vztahy, tedy svatbami. Karel Robert byl velice zvědav na české zkušenosti v hornictví, a také přišli na myšlenku vybudovat novou obchodní stezku, která by vedla z Čech do Budína,“ řekl historik a spisovatel Pavel Dvořák o dvou panovnících, kteří 13. února 1327 uzavřeli v Trnavě spojenectví.

Výročí internetu a krajané
World Wide Web vznikl původně na výměnu vědeckých informací v rámci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě, kde první stránku info.cern.ch zprovoznil 6. srpna 1991 její britský zakladatel Timothy Berners-Lee (také vymyslel jazyk HTML a protokol http). Už po půl roce 13. února 1992 se k webu připojilo pražské ČVUT jako první v Československu. První informaci o českých krajanech na Slovensku zařadila stránka Českého centra v Bratislavě (czc.sk) v březnu 2001. Nejstarší krajanská webstránka byla spuštěna k 10. výročí vzniku spolku 12. června 2003 (na obr. první verze ceskyspolek.sk, od 2004 přenesena na cesi.sk).

Novinky na portálu Kudy z nudy
Cestovatelský portál agentury CzechTourism „Kudy z nudy“ založený v roce 2004 vloni zaznamenal nárůst návštěvnosti o 14 procent, ze Slovenska dokonce až o 30 %. Každý týden přináší tipy na turistiku a další zajímavosti z oblasti českého cestovního ruchu. Nejnověji si na něm můžete přečíst Jaký bude rok 2022?, 22 letos očekávaných novinek, Přehled významných letošních výročí, Co letos můžeme uvidět na hvězdné obloze, Mezinárodní rok skla, Znovuzrozená místa, jež povstala z popela, 10 tipů na venkovní posilovnu na protáhnutí těla nebo Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městě.

Rodiče Franze Schuberta pocházeli ze severní Moravy
Hudební skladatel Franz Peter Schubert (31. ledna 1797 Vídeň – 19. listopadu 1828 Vídeň) si v mládí přivydělával jako učitel hudby, například 7. července 1818 přicestoval do zámečku v obci Zselíz (dnes Želiezovce), kde učil dcery hraběte Esterházyho. Méně známa je skutečnost, že jeho otec pocházel z obce Vysoká (Neudorf-Alt, dnes Malá Morava) na Šumpersku a jeho matka ze Zlatých Hor u Jeseníka.

Marie Majerová a Tatry
Spisovatelka, novinářka a překladatelka Marie Majerová (vl. jm. Bartošová, 1. února 1882, Úvaly – 16. ledna 1967 Praha) zanechala řadu literárních děl, ovlivněných levicovou výchovou v dělnickém prostředí na Kladensku. Méně je známa její tvorba z častých pobytů v Tatrách jako jsou reportáže „Ze Slovenska“ nebo „Kde je Charlie?“, života společenské smetánky v Tatrách se dotkla i v novele Vinobraní z konce 30. let.

Debata zahraničních Čechů „Srdcem doma“
„Vážení a vzácní přátelé, za iniciativu Chceme volit distančně si vás dovolujeme pozvat na již 6. virtuální debatu zahraničních Čechů, která se uskuteční 4. 2. 2022 a ponese název Srdcem doma. Toto datum hraje pro krajany důležitou roli. Na základě výzvy ministerstva zahraničí si Češi ve světě zvolili 4. únor za svůj významný den: den odchodu J. A. Komenského do exilu. J. A. Komenský, byť daleko od domova, srdcem zůstal vždy doma. Naše iniciativa vyhlásila minulý rok (4. února 2021) kam-paň na podporu uzákonění korespondenčního hlasování, která trvá dodnes.“ Zájemci o účast v debatě s představiteli MZV ČR se mohou přihlásit prostřednictvím formuláře nebo na stránce Iniciativy „Chceme volit distančně“.

Šéfka Poslanecké sněmovny s krajany
V pondělí 17. ledna 2022 na svou první zahraniční návštěvu do Bratislavy zavítala nová předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová. Podobně jako týden předtím premiér Petr Fiala i ona do programu zahrnula položení věnců k zakladatelům ČSR. U Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka se z podnětu velvyslance Tomáše Tuhého krátce pozdravila i se skupinkou krajanů, jak zachytila naše fotoreportáž. Snímky z předcházejících návštěv českých politiků u pomníku TGM najdete v našem fotoarchivu.

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v r. 2022
Paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě poskytla krajanským spolkům informace a doporučení k úspěšné realizaci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v r. 2022. Zaměřen je na výuku českého jazyka a literatury v zahraničí a poskytování peněžních darů na krajanské projekty. Podrobnější informace lze dohledat na stránce Ministerstva zahraničních věcí ČR, případně také Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Nový český premiér v Bratislavě
Malé povzbuzení do nového roku a snad i k návratu do normálního života jako by symbolizovala návštěva nového českého premiéra Petra Fialy v Bratislavě v úterý 11. ledna 2022. Kromě oficiálních přijetí u nejvyšších představitelů SR v jeho programu nechybělo ani položení věnců ve společnosti slovenského premiéra E. Hegera k pomníkům T. G. Masaryka a M. R. Štefánika na dunajském nábřeží. U prvního z nich jsme ho zachytili do naší fotogalerie. Snímky z předcházejících návštěv českých politiků u pomníku TGM najdete v našem fotoarchivu.

Výročí České filharmonie
Podle historických pramenů Česká filharmonie poprvé vystoupila v tehdejším Prešpurku 24. ledna 1902. Pod vedením dirigenta Ludvíka Čelanského koncertovala v budově Městského divadla (dnes historická budova SND). ČF vznikla jako orchestr Národního divadla v Praze a poprvé veřejně hrála 4. ledna 1896.

Konec bratříků u Velkých Kostolan
Po neúspěšném dobývání Trnavy se zbytky bratříckých oddílů opevnili u Veľkých Kostolan, kde je 6. prosince 1466 obklíčila vojska uherského krále Matyáše Korvína. V bojích padlo údajně na dvě tisíc bojovníků, až hrozba vyhladovění je nakonec donutila 29. ledna 1467 se vzdát. Kapitán Jan Švehla a stovka jeho bojovníků byla popravena, další zahynuli ve vězení v Budíně, část se dala do služeb krále a vytvořila jeho obávaný „černý pluk“. O bratřících na území Slovenska psala ČB v č. 1/2003, 7-8/2004, 6/2007 a 7-8/2007.

Organizátor slovenského ochotnického divadla
Divadelník, režisér a dramatik Zdeněk Novák (18. ledna 1897 Vyškov – 6. července 1928 Vrútky) byl prvním tajemníkem Ústředí slovenských ochotnických divadel v Martině, jehož vznik 25. června 1923 iniciovala Matica slovenská s cílem oživit kulturní život zejména na venkově (ochromený na začátku 20. století likvidací slovenského školství a zákazem divadelní činnosti). ÚSOD vydával divadelní hry domácích autorů i pŕeklady, odbornou a metodickou literaturu, první slovenské divadelní časopisy, od r. 1923 organizoval divadelní přehlídky („preteky“), na jejichž tradici po válce navázala Scénická žatva.

Spoluzakladatelka geometrického umění
Malířka Tamara Klimová (19. ledna 1922 Ostrava – 28. ledna 2004 Bratislava) studovala v Brně a Praze, kde se seznámila s budoucím manželem Alojzem Klimem a s ním většinu života prožila v Bratislavě, kde patřili k zakladatelům slovenského geometrického umění. Česká beseda o ní a její tvorbě psala v č. 1/1997, 3/1998 a 3/2004.

Budovatel observatoří v Hurbanově a na Skalnatém plesu
Astronom RNDr. Bohumil Šternberk (21. ledna 1897 Chrudim – 24. března 1983 Praha) po studiích v Praze a Berlíně a práci v Astronomickém ústavu Karlovy univerzity v Praze posílil od r. 1927 astrofyzikální observatoř v Hurbanovu (tehdy Stará Ďala), jež se i jeho přičiněním stala moderním pracovištěm pro astronomický, geofyzikální a meteorologický výzkum. Po Vídeňské arbitráži a obsazení jižního Slovenska Maďarskem pomohl zachránit přístroje, jež se staly základem observatoře na Skalnatém plese. Byl prvním ředitelem Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově.

Autor slovenských známek a bankovek
Malíř, grafik, ilustrátor, rytec a litograf Josef Vlček (21. ledna 1902 Lhota za Červeným Kostelcem – 13. srpna 1971 Piešťany) po studiích pracoval v obchodní tiskárně Melantrich. Na Slovensko přišel v roce 1937 do bratislavské tiskárny Slovenská Grafia a od roku 1942 do právě založené Maticí Slovenskou tiskárny Neografia v Martině. Od roku 1939 pracoval na tvorbě slovenských známek, později od 1943 i bankovek, jimž dával na základě schválených výtvarných návrhů finální podobu. Po válce se věnoval ilustracím do knih a zejména do časopisu Sršeň.

Důlní technik a politik
Karol Šmidke (21. ledna 1897 Ostrava-Vítkovice – 15. prosince 1952 Bratislava) se narodil v rodině důlního technika a mládí prožil s rodiči v Bosně, kde navštěvoval obchodní školu, ale nakonec se vyučil za důlního tesaře, za války sloužil u námořnictva. V r. 1919 se rodina přestěhovala do Banské Štiavnice, kde začal s politickou činností a záhy se stal tajemníkem komunistické strany v Liptovském Mikuláši a Trenčíně, v roce 1935 dokonce poslancem Národního shromáždění. V lednu 1939 musel Slovensko opustit, ale už v březnu 1939 odešel z Prahy přes Polsko do SSSR, odkud ho v roce 1943 poslali na Slovensko organizovat odboj. Během SNP byl zvolen do vedení Slovenské národní rady, po něm žil v ilegalitě v Prešově, Bratislavě a Nitře. Po válce byl předsedou slovenské vlády (Zboru povereníkov) a následně předsedou SNR, v roce 1950 byl obviněn z buržoazního nacionalizmu.

Varhaník a hudební skladatel
Varhaník a hudební skladatel František Janeček (22. ledna 1837 Solnice u Rychnova nad Kněžnou – 27. srpna 1909 Kremnica) po studiu v Praze působil od roku 1856 na učitelském ústavu v Banské Bystrici, od 1866 byl učitelem ve Štiavnických Baniach a od roku 1869 byl varhaníkem v Kremnici. Jako hudební skladatel zanechal komorní a hudební skladby, ale také salónní tance pro klavír.

Vychází Mimořádný informační buletín prosinec 2021
„Vážení přátelé, tak se znovu setkáváme, ne ovšem podle našich a vašich představ. Historie se opakuje, koronavirus nás neopustil, naopak jeho arsenál se rozšířil nejen o deltu, ale i o agresivnější omikron. Ať je to zapříčiněno kýmkoliv a čímkoliv, pro nás – jak jste byli informováni – skončila všechna naše setkání a nastupuje opět mimořádný buletín...“, píše se v úvodě dalšího Mimořádného informačního buletínu, který přináší opět přehled knižních novinek a zajímavosti z našich i světových dějin a také české jazykovědy (celý text zde).

Sváteční pozdrav s blahopřáním
Český spolek Bratislava přeje všem svým členům, sympatizantům a jejich blízkým radostné svátky a co nevíce zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2022 (zvětšit).

Vzpomínka na dvě dámy, jež ovlivnily slovenskou hudbu
Operní zpěvačka Eva Hadrabová (12. ledna 1902 Lužná – 13. února 1973 Vídeň) byla manželkou dirigenta Karla Nedbala a v letech 1928-31 účinkovala v SND. Cembalistka, klavíristka a hudební pedagožka Zuzana Růžičková (14. ledna 1927 Plzeň – 27. září 2017 Praha) působila v letech 1978-82 na Vysoké škole múzických umění v |Bratislavě.

Podílel se na budování knihovnického systému
Redaktor, ekonom, informatik a bibliograf Josef Pleskot (13. ledna 1917 Hradec Králové – 13. června 1981 Malacky) se účastnil na budování informačních procesů v knihovnictví a na Slovensku také sítě odborných knihoven, řešení těchto otázek věnoval řadu článků zejména v odborných časopisech, od roku 1979 žil v Malackách.

Malíř Tater
Malíř Antonín Hudeček (14. ledna 1872 Loucká u Ředhoště nedaleko Budyně nad Ohří – 11. srpna 1941 Častolovice) se po studiích v Praze a Mnichově věnoval ze začátku figurální tvorbě, později převládly krajinky, za nimiž procestoval několik evropských zemí. Od roku 1920 pravidelně pobýval v Tatrách, z nichž zanechal monumentální plátna zachycující tatranské doliny, a také v Banské Bystrici a od roku 1927 navštěvoval Podkarpatskou Rus. Roku 1930 byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a za životní dílo dostal její cenu. Česká beseda o něm psala v č. 7-8/1998, 4/2004 a 2/2005.

Tragický osud architekta
Scénograf a architekt Bedřich Feuerstein (15. ledna 1892 Dobrovice u Mladé Boleslavi – 10. května 1936 Praha) studoval soukromě u Josipa Plečnika a slibnou kariéru započal několika úspěšnými projekty veřejných staveb a divadelních inscenací. Velké naděje vložil do svého návrhu sanatoria ve Vyšných Hágách, neúspěch v soutěži ho však nakonec přivedl k depresím a samovraždě.

Průkopník potravinářské chemie
Chemik a vysokoškolský profesor Ing. dr. techn. Josef Vašátko, DrSc. (16. ledna 1897 Žďár nad Sázavou – 14. dubna 1976 Bratislava), působil na Slovensku jako průkopník potravinářské chemie, zejména v oblasti cukrovarnictví na Chemicko-technologické fakultě SVŠT, v letech 1953-63 byl ředitelem Chemického ústavu SAV.

„Andělská“ herečka
Herečka Milada Želenská (rod. Frýdová, 16. ledna 1897 Příbram – 28. září 1974 Praha) se narodila v umělecké rodině a hereckou dráhu začínala v kočovné společnosti svého otce. Po vzniku ČSR hrála v Olomouci, odkud odešla do Bratislavy, kde se stala dlouholetou členkou činohry SND. Po válce, kdy byla kvůli českému původu propuštěna, se do SND vrátila. Několik let působila i na Nové scéně, v Bratislavě rovněž učila na Státní konzervatoři a VŠMU. Od r. 1954 se vrátila do Prahy, kde hrála v Městských divadel pražských, také v několika filmech (první a nejznámější je role manželky revizora ve filmu Anděl na horách).

Mikulov v uherských dějinách
V Mikulově dne 6. ledna 1622 podepsal vůdce uherského protihabsburského povstání Gabriel Bethlen separátní mír s císařem Ferdinandem II. Habsburským, v němž se zřekl titulu uherského krále a dobytých území, za to dostal sedm stolic ve východních Uhrách (na území dnešního Slovenska šlo o župy Zemplín a Abov) a uherským stavům byla potvrzena jejich privilegia.

Známý spisovatel se léčil ve Štósu
Spisovatel, novinář a překladatel Ivan Olbracht (vl. jm. Kamil Zeman, 6. ledna 1882 Semily – 30. prosince 1952 Praha) se narodil v rodině advokáta a spisovatele Antala Staška. Nedokončil studia na Filozofické fakultě v Praze a odjel do Vídně, kde působil v levicových novinách Dělnické listy a začal publikovat i první povídky. Na vrcholu tvůrčího období ve 30. letech navštívil Podkarpatskou Rus. Na přelomu let 1937 – 1938 se léčil v lázních Štós nedaleko Košic.

Uznávaný kameraman začínal jako asistent na Slovensku
Filmový kameraman Josef Vaniš (6. ledna 1927 Vysoký Chlumec – 12. února 2009 Praha) vystudoval obor filmový laborant na grafické škole, ale už během studií pracoval ve filmových společnostech včetně barrandovských ateliérů. Po válce začal působit jako asistent kamery a později kameraman ve zpravodajském filmu, v roce 1946 spolupracoval na počátcích slovenského cyklu Týždeň vo filme. Zpravodajský film a natáčení z cest v Asii v 50. letech vystřídala od 60. let práce kameramana na Barrandově, kde se podepsal pod známé filmy jako například Smrt stopařek, Lucie postrach ulice, Pan Tau, Kačenka a strašidla, cyklus filmů D. Kleina o básnících, Dobří holubi se vracejí a množství dalších.

Držitel čtyř bratislavských lyr
Textař a překladatel Zdeněk Borovec (7. ledna 1932 Praha – 18. února 2001 Praha) vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU, krátce působil jako příležitostný herec, moderátor a zpěvák, ale záhy se začal věnovat psaní textů písní na hudbu pro různé zpěváky a z celkového počtu přes 2500 písní je řada dodnes známých hitů. V posledních letech se věnoval i muzikálům (Dracula, Bídníci, Monte Christo). Po stříbrné Bratislavské Lyře v r. 1968 (To se nikdo nedoví – H. Vondráčková a W. Matuška, h. Z. Marat) získal ještě dvě zlaté v r. 1971 (Spoutej mě – H. Ulrychová, h. B. Ondráček) a 1975 (Pláňka – W. Matuška, h. Z. Marat) a ve stejném roce i bronzovou (Nestůj, běž dál – H. Ulrychová, h. Z. Marat).

Košický a bratislavský houslař
Houslař a obchodník s hudebními nástroji Antonín Galla (pův. jm. Komárek, 1. ledna 1897 Lelekovice u Brna – 7. července 1972 Brno) se narodil jako nemanželské dítě, až později převzal příjmení svého otčíma. Za houslaře se vyučil u firmy Josef Lídl v Brně a další zkušenosti získával jako tovaryš v Praze a Stuttgartu. Po Vekké válce působil jako tovaryš v Brně a Přerově, kde se v roce 1926 osamostatnil a následující rok se přestěhoval do Košic, kde založil vlastní dílnu, v níž vyrobil na pět set houslí, viol a violončel a také vyučil několik mladých houslařů. V roce 1936 otevřel filiálku v Bratislavě, ale po obsazení Košic koncem roku 1938 se musel vrátit do Brna.

Věnoval se geologii Tater a Pienin
Geolog a paleontolog Viktor Karl Uhlig (2. ledna 1857 Karlshütte/Lískovec u Frýdku-Místku – 4. června 1911 Karlovy Vary nebo Vídeň) vystudoval v Grazi a Vídni, od 1891 přednášel na německé univerzitě v Praze, později ve Vídni, kde se stal členem akademie věd, zakladatelem a prvním předsedou Rakouské geologické společnosti. Celoživotně se věnoval výzkumu geologických poměrů a tektoniky Východních Alp a Karpat, na území dnešního Slovenska zejména Vysokých a Belanských Tater a Pienin (Die Geologie des Tatragebirges, Exkursionen in die Pienische Klippenzone und in das Tatragebirge).

> > > archív zpráv, pozvánek a zajímavostí z roku 2021