Archiv aktualit, pozvánek a zajímavostí 2023

foto: Ing. L. Bábíček    Pozvánka na přednášku
V rámci Kulturních večerů zve ČSB v úterý 31. ledna 2023 v 17 hod. v sálu Csemadoku na přednášku ekologa a fotografa Tomáše Hulíka pod názvem „Odvrácená tvář Slovenska - Problémy ochrany přírody“. Na našem portálu lze vyhledat fotoreportáž z jeho předcházející přednášky v roce 2019.


foto    Informace z velvyslanectví
„Dobrý den, dovoluji si upozornit na webovou stránku MZV: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/index.html, kde je zveřejněna informace o schválení peněžních darů MZV ČR krajanským spolkům pro rok 2023 a informace o online debatě k výuce češtiny v zahraničí, která se uskuteční v pátek 3. března 2023,“ informuje krajany paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě.

J. Krombholz, foto: ND    Propagátor moderní slovenské opery
Dirigent Jaroslav Krombholz (30. ledna 1918 Praha – 16. července 1983 Praha) od roku 1945 do 1970 pracoval jako dirigent, hlavní dirigent a šéf opery Národního divadla v Praze, kde se mimo jiné zasloužil o uvedení děl moderní slovenské opery (Eugen Suchoň, Ján Cikker), později byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze.

foto: holesov.cz    Významný průkopník horolezectví
Pedagog a horolezec Antonín Vaverka (zvaný „Antek“, 30. ledna 1908 Vídeň – 25. dubna 1959 Holešov) byl původním povoláním učitel, ale od mládí propadl lásce k horám. Proto v letech 1931 – 1939 přijal místo učitele v Popradě, kde v Tatrách uskutečnil 413 výstupů, z toho 8 prvovýstupů, další výstupy přidal v Alpách. Napsal řadu odborných i beletristických statí a článků o turistice, horolezectví a sportu, ale také povídky. Působil jako instruktor horolezectví a byl spoluautorem učebnice „Základy Horolezectví“. Po válce mu vyšly knihy např. „Vysoké Tatry“ a „S čakanom a lanom: zo vzpomienok horolezca“.

V. Teissler, foto: muni.cz    Průkopník lékařské fyziky
Fyzik prof. PhDr. Viktor Teissler (31. ledna 1883 Chrudim – 3. prosince 1962 Praha) byl zakladatelem a v letech 1923-38 prvním přednostou Ústavu lékařské fyziky při Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začínal jako středoškolský profesor, později se začal zabývat využitím optiky, fotografie a mikroskopie v medicíně, vyráběl modely kloubů a jako první u nás začal pokusy s plastickými kontaktními čočkami. Po nuceném odchodu ze Slovenska působil na Masarykově univerzitě v Brně.

Hurbanovy kasárna Bratislava    Vzpomínka na polního podmaršála a generála
Generál ing. František Škvor (2. února 1868 Čáslav - 23. června 1941 Praha) studoval na vojenských gymnáziích v Sankt Pölten a Hranicích na Moravě, a na Vojenské technické akademii v Mödlingu získal technické vzdělání jako ženijní specialista. V rakousko-uherské armádě byl vysoce hodnocen, takže ke konci Velké války v květnu 1918 byl jmenován polním podmaršálem. Po válce vykonával vysoké funkce na ministerstvu národní obrany, v letech 1925 až 1932 byl velitelem Zemského vojenského velitelství v Bratislavě.

pamětní ruská pohlednice    První československý kosmonaut
Z Bajkonuru odstartovala 2. března 1978 kosmická loď Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na orbitální stanici Saljut 6, kde strávili 7 dní, a 10. 3. úspěšně přistáli v kazašské stepi. Zásluhou v pořadí 87. kosmonauta na světě se Československo stalo třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru. Vladimír Remek (26. září 1948 České Budějovice) pochází z česko-slovenského manželství (jeho otec genpor. Jozef Remek byl velitelem letectva ČSLA), absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích, později byl poslancem Evropského parlamentu a velvyslancem ČR v Moskvě.

foto: ČB    Ředitel Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici
Lesní inženýr a vysokoškolský pedagog Josef Duda (3. března 1883 Beroun – 8. července 1945 Písek) studoval ve Vídni, od roku 1920 byl profesorem Vyšší lesnické školy v Písku. Ve 30. letech se stal ředitelem Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici, kde byl současně přednostou Ústavu pěstování lesů a lesní biologie. Zabýval se širokým okruhem výzkumu od anatomie lesa přes impregnaci dřeva až po využití strojů v lesním hospodářství.

foto    První ředitel košického rozhlasu
Pedagog, publicista, překladatel a hudební skladatel Vojtěch Měrka (5. února 1888 Vřesovice u Prostějova – 24. prosince 1974 Muglinov, dnes součást Ostravy) po studiu v Praze (kde ho učil i TGM) působil na gymnaziu v Prostějově (kde byl jeho studentem i J. Wolker). Na podzim 1919 odešel jako profesor slovenštiny, němčiny a ruštiny na Státní obchodní akademii do Košic, jako literární a hudební kritik přispíval do časopisů. Byl spoluzakladatelem košického rozhlasu, který začal vysílat 17. dubna 1927 a kde měl na starosti hudební vysílání, v letech 1927-29 byl jeho prvním ředitelem. V letech 1931-38 byl ředitelem Obchodní akademie v Nitře, kde založil studentský orchestr a „Juhoslovanskú knižnicu“, v níž vydával i své překlady ze slovinštiny a chorvatštiny.

foto z pozvánky    Architektura a česká politika v 19. – 21. století
Až do 5. února 2023 je v budově Slovenského národního muzea otevřena výstava „Architektúra a česká politika v 19. – 21. storočí“. Expozice vznikla v rámci pětiletého badatelského projektu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a prezentuje stavby a projekty spojené s politikou na území ČR a SR.

foto z pozvánky    Pozvánka na výstavu
Do 28. ledna 2023 je v Galerii F7 na Františkánském náměstí otevřena výstava „Motýlí efekt“ výtvarnice Radky Vom, jež žije střídavě v rodné Praze a v Bratislavě a už se účastnila výtvarných výstav, organizovaných ČSB. A právě členy ČSB zve kurátor výstavy PhDr. Bohumír Bachratý, CSc., na komentovanou prohlídku výstavy v úterý 24. ledna 2023 v 17 hod.

Antonín Mrkos    Lovec asteroidů
Geofyzik, astronom a cestovatel doc. RNDr. Antonín Mrkos, CSc., (27. ledna 1918 Střemchoví u Tišnova – 29. května 1996 Praha) pracoval od roku 1946 na observatořích na Skalnatém plese a Lomnickém štítu, v letech 1957 až 1963 se dvakrát zúčastnil sovětských antarktických výprav na stanici Mirnyj, později ředitel observatoře na Kleti, objevil a spoluobjevil 273 planetek a 13 komet, na jeho počest byl pojmenován asteroid (1832) Mrkos. Řada dalších nese jeho zásluhou názvy spojené se Slovenskem, např. Bratislava, Stodola, Hviezdoslav, Jessenius, Milan Štefánik, Lomnický štít, Pajdušáková, Konček, Petzval, Warhol, atd.

vlajka    Vítězem zatím generál
V prvním kole českých prezidentských voleb v zahraničí zvítězil nadpoloviční většinou gen. Petr Pavel (55,94 %) před prof. Danuší Nerudovou (28,48 %) a senátorem Pavlem Fischerem (7,02 %), jeho vyzyvatel v druhém kole Andrej Babiš u zahraničních voličů skončil až na 4. místě (4,06 %). Na Slovensku byly dva volební okrsky, dohromady v nich dominoval P. Pavel (62,58 %) před D. Nerudovou (17,21 %) a A. Babišem (12,03 %). Ve vojenském okrsku Lešť měl P. Pavel jednoznačnou převahu (77,63 %), z ostatních kandidátů se mu přiblížil jen A. Babiš (15,01 %). V Bratislavě přišlo k volební urně 594 voličů (podle dostupných údajů z nich bylo 353 s voličským průkazem, tedy přišlo jen 241 krajanů s dlouhodobým pobytem v SR), kteří rovněž dali nadpoloviční většinu svých hlasů P. Pavlovi (54,63 %), dále hlasovali za D. Nerudovou (24,28 %) a až třetí skončil A. Babiš (10,45 %). Druhé kolo se uskuteční ve dnech 27. a 28. ledna 2023.

Historická budova SND    První ředitel Slovenského národního divadla
Divadelní herec, režisér a podnikatel Bedřich Jeřábek (16. ledna 1883 Vrbová Lhota u Poděbrad – 21. října 1933 Praha) začínal jako herec v pražském divadle Urania, od roku 1909 provozoval vlastní divadelní společnost, od roku 1915 byl ředitelem Divadla sdružených měst východočeských, s nímž po válce hostoval v Bratislavě, kde se činoherní a operní soubor stal základem vznikajícího Slovenského národního divadla, jehož se B. Jeřábek stal prvním ředitelem a 1. března 1920 uvedl jeho první představení (Hubička B. Smetany, den poté Maryša bří Mrštíků, první představení ve slovenštině byly jednoaktovky J. G. Tajovského v květnu 1920). Od roku 1922 ze Slovenska odešel a vedl divadla v Plzni, Praze a Českých Budějovicích.

K. Langer: Kežmarok, foto: estarozitnosti.cz    Málo známé tatranské krajinky
Malíř Karel Langer (16. ledna 1878 Jaroměř – 2. května 1947 Praha) patřil mezi poslední žáky Julia Mařáka, studoval i v Římě a často pobýval na Jadranu. Kromě jadranských zážitků jsou známy zejména výjevy Prahy, Krkonoš a české přírody, méně známy jsou jeho tatranské krajinky.

foto: bystriceph.cz    Autor cyklů Podbanské a Tatry
Básník, spisovatel, překladatel, historik, pedagog a sběratel umění František Táborský (používal též pseudonym Hostivít, 16. ledna 1858 Bystřice pod Hostýnem – 21. června 1940 Praha) studoval v Olomouci a Praze, kde většinu života prožil jako středoškolský profesor. Od mládí se věnoval zejména slovanským kulturám, zejména literatuře a výtvarnému umění. V jeho pozůstalosti se zachovaly i básnické cykly Podbanské a Tatry.

foto: klatovskydenik.cz    Autor slovenských učebnic francouzštiny
Učitel, romanista a spisovatel PhDr. Vladimír Šedivý (17. ledna 1888 Pačejov u Horažďovic – 7. března 1983 Domažlice) vystudoval romanistiku v Praze a Grenoblu. Po učitelském působení v Domažlicích, Mladé Boleslavi a Pelhřimově odešel v rámci pomoci české inteligence na Slovensko do gymnázia v Nitře, později působil v Bratislavě. Vydal řadu filologických příruček, mezi nimi například Základy slovenského pravopisu, Diferenciální slovník česko-slovenský a zejména dlouhá desetiletí používané slovenské učebnice francouzštiny. Slovensky psal i dobrodružné knihy pro mládež. V r. 1940 musel Slovensko opustit, v protektorátu byl vězněn gestapem.

foto: horyinfo.cz    Vzpomínka na horolezce
Josef Čihula (18. ledna 1938 Chotěšice u Nymburka – 7. února 1966 Baranie rohy ve Vysokých Tatrách) se vyučil pokrývačem a od mládí ho lákaly výšky, jež ho přivedly mezi horolezce. V českých skalách má evidováno 197 prvovýstupů, další zaznamenal v Alpách, na Kavkaze i v Tatrách, které poprvé navštívil v roce 1957. Tam také tragicky zahynul při výstupu východní stěnou Baraních rohů poblíž Téryho chaty, když na něj a jeho kamaráda zřejmě jiná skupina horolezců uvolnila lavinu. Pamětní deska ho připomíná v Jizerských horách i julských Alpách, ze symbolického tatranského hřbitova byla jeho deska odvezena do Čech.

B. Štiavnica    Průkopník ochrany památek na Slovensku
Historik umění Jan Hofman (18. ledna 1883 Praha – 24. ledna 1945 Poděbrady) vystudoval právo a dějiny umění v Praze a Innsbrucku, v roce 1919 byl jmenován referentem památkové péče Vládního komisariátu na ochranu památek na Slovensku, později přednášel ochranu památek a muzejnictví na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Jednu ze svých publikací věnoval ochraně technických památek v Banské Štiavnici.

foto z pozvánky    Obrazy ze Slovenska zaujaly prezidenta
Malíř, scénograf a režisér Vít Skála (18. ledna 1883 Praha - 28. července 1967 Terezín) se narodil v rodině malíře divadelních dekorací, co ovlivnilo jeho životní směrování. V jeho tvorbě jsou významné obrazy z Valašska a ze Slovenska, z nichž velkou část zakoupil prezident Masaryk, například olejomalbu Lomnický štít. V roce 1925 vyšly jeho obrazy tatranské flóry v podobě pohlednic. Věnoval se též amatérskému loutkovému divadlu jako redaktor časopisu Loutkář.

foto: ČB    Malíř zanechal na Slovensku restaurátorskou stopu
Malíř a grafik Václav Kiml (19. ledna 1928 Mochov u Českého Brodu – 27. května 2001 Blanička u Prachatic) po studiích působil také jako restaurátor, v 50. letech se této profesi věnoval na Slovensku. Česká beseda mu věnovala medailon v č. 12/2003.

J. Petr    Sbormistr prvních slovenských oper
Dirigent, sbormistr a pedagog Josef Petr (20. ledna 1903 Opočno – 2. ledna 1981 Pardubice) vystudoval v Praze hru na varhany a sborový zpěv. po krátkém působení v Břeclavi se přihlásil na místo dirigenta ve Východoslovenském divadle v Košicích, kde působil v letech 1926-30. později vystřídal další scény, mezi nimi 1931-33 Stredoslovenské divadlo. Po válce se stal sbormistrem opery SND v Bratislavě, s tímto sborem nastudoval první slovenské opery, také přednášel na VŠMU.

foto: MZV ČR    Informace k prezidentským volbám v lednu 2023
Přímá volba prezidenta České republiky se uskuteční v dnech 13. a 14. ledna 2023 a volit budou moci občané ČR i na velvyslanectví ČR v Bratislavě. K tomu je nutné mít voličský průkaz z obecního úřadu v místě trvalého pobytu v ČR nebo být zapsán ve zvláštním seznamu voličů na Zastupitelském úřadě ČR v Bratislavě. Pokud tam ještě nejste zapsáni z předcházejících voleb, musíte požádat o zápis nejpozději do 4. prosince 2022. Podrobné informace k blížícím se prezidentským volbám najdete na internetových stránkách velvyslanectví (zde).

Peter Zvon    Výročí spisovatele Petra Zvona
Divadelní kritik, dramatik a režisér Peter Zvon (používal i pseudonym Juraj Valach), vlastním jménem JUDr. Vladimír Sýkora (9. ledna 1913 Chrudim – 19. října 1942 Bratislava) byl původně bankový úředník. Dětství prožil v Bratislavě a Zlatých Moravcích, studium práva v Praze po uzavření českých vysokých škol dokončil v Bratislavě. Za svůj krátký život napsal dvě komedie (první hra, údajně napsaná pro E. F. Buriana, se nedochovala).

foto: ČB    Objevitelka pryskyřníku (iskerniku) vysokotatranského
Botanickému výzkumu se téměř celý život věnovala Libuše Paclová (9. ledna 1928 Poprad), jejíž otec byl ředitelem tamní Legiobanky. Po válce vystudovala obchodní akademii v Kolíně, ale záhy se vrátila do Tater, kde se nejdříve jako zahradnice, později i se svým manželen hydrologem dr. Jiřím Paclem věnovala výzkumu zejména květeny nejen v Tatrách, kde se zasazovala o ochranu chráněných území. Krátký medailon o ní přinesla Česká beseda v č. 9/1996.

Technická univerzita Zvolen    Vzpomínka na Ing. Karla Eisnera
Profesor ing. Karel Eisner (11. ledna 1908 Bystřice pod Hostýnem – 15. ledna 1981 Bratislava) byl uznávaným chemikem v oblasti zpracování dřeva, zvláště lepení třískových a vláknitých desek. Profesor Vysoké školy lesnické a dřevařské (dnes Technická univerzita) ve Zvolenu byl v letech 1968-71 jejím prorektorem.

vlajka    České prezidentské volby
V pátek a v sobotu 13. a 14. ledna 2023 se uskuteční přímá volba prezidenta ČR, jíž se mohou zúčastnit i občané ČR žijící na Slovensku. Připomeňme, že v předcházejících prezidentských volbách ve dnech 12. a 13. ledna 2018 v Bratislavě přišlo volit 419 voličů, kteří dali nejvíce hlasů J. Drahošovi (46,3 %), P. Fischerovi (16,22 %) a M. Zemanovi (12,88 %). Ve druhém kole volby 26. a 27. ledna 2018 hlasovalo v Bratislavě 748 voličů, kteří znovu dali většinu hlasů (80,85 %) J. Drahošovi, jenž byl favoritem v obou kolech většiny voličů mimo území ČR, avšak z vůle většiny domácích voličů zvítězil Miloš Zeman.

fotokopie    Grafik smutných duší
Malíř, grafik a keramik Ferdiš Duša (13. ledna 1888 Frýdlant nad Ostravicí – 1. prosince 1958 Frýdlant nad Ostravicí) se původně věnoval zejména keramice, ale nejznámější jsou jeho grafiky a ilustrace knih, v nichž se věnoval zejména sociálním tématům, za co si od kritiky vysloužil přívlastek „grafik smutných duší“. Věnoval se i dřevorytu, fotografování a psaní básní, procestoval řadu evropských zemí včetně Slovenska. Česká beseda se o něm zmínila v č. 12/1997 a 2/2005.

foto: horosvaz.cz    Organizátor čs. horolezectví
Právník a horolezec JUDr. Otto Jelínek (13. ledna 1913 Vídeň – 23. července 1986 Praha) se narodil v rodině lékárníka, který se v roce 1922 přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu odešel studovat obchodní právo na Sorbonu. V té době s otcem absolvoval řadu výstupů v Alpách a ve třinácti letech byl i na vrcholu Gerlachovvského štítu. Po návratu do Prahy souběžně s právnickým povoláním se věnoval horolezectví a angažoval se v Klubu alpistů, s nímž organizoval zimní horolezecké kurzy ve Vysokých Tatrách i v Alpách a aktivní výchově mladých čs. horolezců se věnoval.i po válce. Svůj poslední vysokohorský výstup absolvoval v roce 1972, a to na Žabího koně ve Vysokých Tatrách.

Jan Vladislav    Výročí Jana Vladislava
Básník, spisovatel, překladatel a pedagog PhDr. Jan Vladislav (vl. jm. Ladislav Bambásek, 15. ledna 1923 Hlohovec – 3. března 2009 Praha) se narodil v rodině českého poštovního úředníka, bývalého legionáře, která musela v roce 1939 opustit Slovensko, proto mladý Jan dokončil gymnázium v Poličce a studia na Karlově univerzitě mohl z politických důvodů dokončit až v roce 1969. Ovládal několik jazyků a už jako 17letý překládal Petrarcovy sonety. Po „normalizačním“ zákazu publikování založil samizdatovou edici Kvart, patřil k prvním signatářům Charty 77 a v roce 1981 musel odejít do Francie, kde přednášel na Vysoké škole sociálních věd, od roku 2003 se vrátil do Prahy.

Eckartsau    Stopy rodu Kinských nedaleko Bratislavy
Jen necelých třicet kilometrů od Bratislavy v Dolním Rakousku se nachází zámeček Eckartsau, který diplomat a politik František Ferdinand hrabě Kinský (1. ledna 1678 Praha – 12. září 1741 Praha) dal v 18. století přebudovat na luxusní šlechtické sídlo. V roce 1699 byl totiž jmenován císařským komorníkem, později českým dvorským kancléřem a nejvyšším kancléřem Českého království a vyslancem císaře Karla VI. u papežského stolce v Římě. Když se později podruhé oženil s dcerou generála hraběte Pálffyho, získal navíc nedaleké polnosti Matzen a Angern (na Moravském poli oproti slovenské obci Záhorská Ves), jak připomínají erby Kinských a Pálffy nad průčelím vstupní brány. Po jeho smrti zámek padl do oka panovnici Marii Terezii (vládla v letech 1740-1780), která ho v roce 1760 koupila jako dar svému manželovi Františku Štěpánu Lotrinskému (sama údajně nikdy na zámku nebyla).

obal knihy    Vzpomínka na osobnost světové farmakologie
Prof. MUDr. Helena Rašková, DrSc., Dr.h.c. (roz. Hellerová, 2. ledna 1913 Curych – 13. dubna 2010 Praha) je považována za nestorku české a slovenské farmakologie. Od roku 1946 udržovala kontakt s Farmakologickým ústavem Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1959 založila Čs. farmakologickou společnost a následně Ústav experimentální farmakologie SAV. Na Slovensko se vracela i po normalizaci, kdy se mohla věnovat jen veterinární farmakologii.

foto: ČB    Všestranný výtvarník zanechal stopy i na Slovensku
Malíř, sochař, grafika a všestranný výtvarník Zdeněk Antonín Macků (3. ledna 1943 Praha – 24. prosince 2006 Brloh u Českého Krumlova) se původně vyučil zámečníkem, odkud vedla jeho cesta k rytectví kovů na Škole uměleckých řemesel v Turnově. Od roku 1965 žil v exilu, kde se seznamoval s kulturami a uměním různých světadílů. Po návratu do vlasti udržoval kontakty i se Slovenskem, kde se v roce 1996 zúčastnil malířského plenéru v Banské Štiavnici. Znám je zejména cyklus obrazů Europa Nova, který v roce 2004 prezentoval v Bruselu.

Vodní díla na Váhu    Stavěl Vážskou kaskádu
Stavební inženýr, odborník na vodní stavby a betonářské technologie prof. ing. Dr. Techn. Jiří (Juraj) Stork, DrSc. (3. ledna 1913 Rokycany – 29. února 1972 Brno) se v letech 1946-50 podílel na výstavbě vodních děl na Váhu, později byl ředitelem Výzkumného ústavu stavebních hmot a konstrukcí v Bratislavě, náměstkem ředitele Ústavu stavebnictví a architektury SAV a od roku 1969 profesorem VUT v Brně.

hranice    Výročí hranic
4. ledna 1993 na společné hranici nově vzniklých ČR a SR se začala vykonávat celní a pasová kontrola, následně začala výstavba provizorních i stálých areálů na účely pohraničního a celního odbavení (viz článek z České besedy z roku 2000). Bylo to poprvé od doby Protektorátu a tzv. Slovenského štátu v letech 1939-45 a názorně tak oba národy přesvědčila, že rozpad federace nebude tak idylický, jak jim politici slibovali. Nové hranice zanikly až v prosinci 2007 vstupem obou zemí do evropského Schengenského prostoru, žel, nikoli definitivně.

Josef Poštulka    Vzpomínka na ing. Josefa Poštulku
Stavitel, statik a vynálezce ing. Josef Poštulka (6. ledna 1923 Česká Třebová – 5. března 2009 Bratislava) prožil většinu života na Slovensku, ale řada z 1500 projektů, na nichž se podílel zejména jako specialista na nosníky, stropy a střechy z oceli, betonu i dřeva, dodnes stojí na několika kontinentech, byl také autorem sedmi patentů ve stavebnictví. Mezi jeho nejznámější stavby patří zastřešení Sportovní haly v Bratislavě na Pasienkoch a olympijského stadionu v Mnichově. Realizoval výrobní haly ve Snině, velkogaráže v Bratislavě, Žilině, Ostravě a Plzni, věžové domy v Bratislavě Krasňanech a Partizánském, několik rekonstrukcí i ve svém rodném městě. Jeho návrh tunelu Sitina byl původně zamítnut, až později realizován podle jiného projektu. Ing. Poštulka byl dlouholetým členem českého spolku.

Historická budova SND    Vzpomínka na Jindřicha Volejníčka
Tanečník, choreograf a pedagog Jindřich (Henrich) Volejníček (8. ledna 1933 Brno – 19. srpna 1984 Vídeň) působil v letech 1955-66 jako sólista baletu SND, od 1967 přestoupil do Theater an der Wien.

       
  • > > > archív zpráv, pozvánek a zajímavostí z roku 2022