Archiv aktualit, pozvánek a zajímavostí 2023

foto: Ing. J. Bukovjan    Vánoční koncert
Ve středu 13. prosince 2023 se v Moyzesově síni uskutečnil slavnostní předvánoční koncert. Na úvod předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná přivítala Mgr. Miloslavu Fukalovou z velvyslanectví ČR a další čestné hosty. Před zcela zaplněným sálem komorní orchestr Musici Boemi s houslistou Ivanem Ženatým přednesl po Divertimentu D dur W. A. Mozarta Čtvero ročních období A. Vivaldiho, jež autor věnoval svému mecenáši a pražskému hraběti Václavu z Murzinu, jehož kapely byl maestrom. Koncert ukončila Alžbětinská serenáda R. Bingse. K ovacím nadšeného publika následně umělci ještě zopakovali několik pasáží z díla A. Vivaldiho. Atmosféru koncertu zachytily fotografie Anny Holubanské, Ing. Jana Bukovjana, Ing. Milana Klubala a Ing. Ladislava Bábíčka (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.


foto    Novoroční vinš od p. Markové
Dobrý den, dovolte mi, abych Vám popřála šťastný a spokojený nový rok 2024, pevné zdraví a spokojenost. Doufejme, že tento rok přinese mnoho krásných chvil a radostí. Srdečně zdravím z Prahy,“ odkazuje krajanům paní Zuzana Marková, dnes „Odbor kanceláře státního tajemníka a koncepčního řízení ve věcech služby, Ministerstvo zahraničních věcí ČR“.

kopie    Pozdrav z Českého domu
Vážení a milí, přejeme vám jen vše šťastné a radostné v novém roce! Ať máte hodně úspěchů a děkujeme za vaši veškerou podporu a spolupráci. A těšíme se na vás v roce 2024, kdy máme 30. výročí našeho vzniku. Se srdečnými pozdravy a přáním všeho dobrého, tým Českého centra Bratislava.

PF    Šťastné svátky přejeme
Český spolek Bratislava přeje všem členům a sympatizantům příjemné prožití vánočních a novoročních svátků, a také hodně zdraví, štěstí, úspěchů a vše nejlepší v novém roce 2024.

kopie    Sváteční blahopřání
Děkujeme za všechna sváteční blahopřání, jež dorazila na adresu představitelů Českého spolku Bratislava a portálu cesi.sk. Velvyslanec Rudolf Jindrák ke svému osobnímu přání připojil poděkování za spolupráci (zde). Kresbu 12leté Elizabeth ze Základní školy s materskou školou A. Vagača v Detve poslala s vinšem hlavy státu Kancelář prezidentky SR (zde). Krásné Vánoce a vše dobré v novém roce Vám i Vašim blízkým přeje Miloslava Fukalová“ z velvyslanectví (zde). „Milí naši priatelia, želáme Vám pokojné a spokojné tohtoročné Vianoce a v ďalšom roku výzvy so šťastnými koncami. Ďakujeme za celoročnú priazeň a spoluprácu a tešíme sa na Vás v roku 2024,“ přeje vedení České centrály cestovného ruchu – CzechTourism Slovensko (zde). Pozdrav poslali také šéfredaktorka bývalého měsíčníku Česká beseda Mgr. Helena Miškufová z Košic (zde), výtvarník Josef Šarman (zde) nebo krajané z Vídně (zde).

fotokopie    Poděkování za sváteční pozdravy
Předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná děkuje za všechny sváteční pozdravy a blahopřání. První z nich, které přišly od výtvarnic Květoslavy Fulierové (zde) a Evy L. Bachraté (zde) poskytla na zveřejnění.

J. Bezúrová-Mošková    Jubileum moravské výtvarnice
Koncem roku blahopřejeme k životnímu výročí výtvarnici Jitce Bezúrové – Moškové. V letech 1979 – 1985 vystudovala VŠVU v Bratislavě na oddělení knižní tvorby a ilustrace prof. Albína Brunovského, a od té doby se věnuje malování, grafice, kresbě a knižním ilustracím, její díla se nacházejí v galeriích nejen na Slovensku, ale téměř po celém světě. Vydala také sbírku poezie „Svetlo“. Její medailon vyšel v České besedě č. 3/2000 (pdf).

pomník v Bratislavě    Výročí Vánoční dohody
Jedním ze signatářů tzv. Vánoční dohody, podepsané 25. prosince 1943 v Bratislavě na Gajově ulici, která spojila různé odbojové proudy a vytvořila předpoklady na přípravu srpnového Slovenského národního povstání, byl také Karol Šmidke (pův. Schmidke 21. ledna 1897 Ostrava-Vítkovice – 15. prosince 1952 Bratislava). Na Slovensko se přistěhoval s rodiči v r. 1919 do Banské Štiavnice, původně důlní tesař, později odborový a komunistický funkcionář, v době SNP spolupředseda Slovenské národní rady (s V. Šrobárem), v letech 1948-50 předseda SNR, poté obviněn z buržoazního nacionalismu.

E. B. Linhartová    Blahopřejeme k narozeninám
Významného životního jubilea se v závěru roka dožívá výtvarnice Eva Bachratá Linhartová (26. prosince 1943 Praha). Absolvovala Školu umeleckého priemyslu v Bratislavě u prof. T. Lugse a ve své tvorbě se inspiruje zejména přírodou, uměním hudby, divadla a literatury. Svá díla vystavovala na Slovensku i v zahraničí, kde také absolvovala několik tvůrčích pobytů a sympozií. S manželem dr. B. Bachratým zorganizovala (i ve spolupráci s českými spolky) několik výtvarných sympozií a výstav po celém Slovensku, s pomocí Lesní správy v Banské Belé obnovili pamětní Masarykův pramen ve Štiavnických vrších. Česká beseda o ní a její tvorbě psala v č. 1/1997, 12/1998 a 1/2003, svá díla prezentovala i na výstavě ke 100. výročí ČSR a 25. výročí ČSB v Galerii Slovenského rozhlasu. Letos jí ČSB podpořil autorskou výstavu „Poezie v obrazech“ v Galerii Umelka, jež má v současnosti své pokračování v Piešťanech.

foto: csfd.cz    Ze SND vedla jeho cesta k filmu
Herec, režisér, scénárista a ředitel filmových atelierů Jan Sviták (vl. jm. Jan Evangelista Václav, 27. prosince 1893 Plzeň – 10. května 1945 Praha) vystudoval námořní školu v Pule, po Velké válce se dal k divadlu. Kromě Ostravy, Olomouce a několika pražských scén včetně Národního divadla nebo Na Vinohradech krátce působil i ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, s nímž hostoval i ve Vídni. Ve 30. letech začal hrát v němém, později ve zvukovém filmu, odkud vedla jeho cesta k filmové režii. V roce 1935 natočil životopisné drama Milan Rastislav Štefánik (ve stejném roce hrál ve filmu Jánošík), zřejmě nejslavnějším jeho filmem se stal Přednosta stanice s V. Burianem (1941).

foto    Legendární bratislavské televizní pondělky
Za počátek legendárních bratislavských televizních pondělků se považuje odvysílání představení hry „Život Galileiho” od Bertolda Brechta v podání Činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě 29. prosince 1958. V krátké době se pravidelné dramatické inscenace ve slovenštině staly pravidelným a mimořádně oblíbeným programem Československé televize, které přetrvaly až do rozpadu federace.

Divadlo Nová scéna    Vzpomínka na významného režiséra
V závěru roka si připomínáme životní jubileum režiséra a pedagoga Jiřího (Juraj) Svobody (30. prosince 1933 Opava). Od r. 1956 působil v žilinském divadle, od r. 1961 do konce 80. let natočil v Čs. televizi Bratislava řadu televizních filmů a několik pořadů a seriálů, souběžně tvořil i v Divadle Nová scéna, byl profesorem VŠMU a děkanem Divadelní fakulty, pohostinsky režíroval i v Martině a Košicích.

logo    Unikátní dokument
Ke 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami či názory na budoucnost spolku. Unikátní dokument našel ve svém archivu Ing. Jan Bukovjan. Zpravodaj Spolku Čechů na Slovensku č. 1 (celý dokument zde) vyšel na čtyřech stranách formátu A5 a přinesl první informace o činnosti nejstarší krajanské organizace, připravovaných aktivitách ve druhém pololetí 1993 a také kontakty na první členy po celém Slovensku (část adres jsme z důvodu ochrany osobních údajů vymazali). Další části cyklu najdete zde

Prístavný most    Výročí Přístavního mostu
Prístavný most v Bratislavě byl slavnostně uveden do provozu 18. prosince 1983, tehdy pod názvem Most hrdinov Dukly, a ve své době byl největším mostním dílem v ČSSR. Most začali stavět na přelomu let 1977/78, ocelovou konstrukci dodaly Vítkovice, železárny a stojírny Klementa Gottwalda, k.p., a zmontovaly Hutní montáže, k.p., Ostrava. Dvouúrovňový most s dálnicí a dvoukolejnou elektrifikovanou železniční tratí je dodnes nejvytíženějším bratislavským mostem přes Dunaj.

ČSÚZ    Výročí Čs. ústavu zahraničného
Československý ústav zahraniční v Praze založili 20. prosince 1928 na podnět prezidenta T. G. Masaryka v rámci oslav 10. výročí Československé republiky. ČSÚZ usiluje o rozvoj styků se sdruženími, spolky a osobami pocházejícími z bývalého Československa, žijícími trvale v zahraničí, a s jejich potomky bez ohledu na politickou či náboženskou orientaci, o udržování jejich národního povědomí a ekonomickou spolupráci. Od 1. září 1989 ČSÚZ působí jako nezávislé občanské sdružení, které se navrátilo k masarykovské tradici ve prospěch krajanů a institucí podporujících šíření českého jazyka a kultury v zahraničí. Česká beseda o jeho činnosti psala v č. 7-8/1997, 9/1997 a 5/2003. Konference ČSÚZ v Praze 19. prosince 2012 rozhodla o vytvoření organizační složky ČSÚZ Bratislava, jež byla zaregistrována 3. května 2013.

S. Capricornus    Většinu své hudební tvorby napsal v Bratislavě
Barokní kapelník a hudební skladatel Samuel Friedrich Capricornus (21. prosince 1628 Schertitz/Žerčice u Mladé Boleslavi – 10.11.1665 Stuttgart) byl potomkem pobělohorských exulantů, studoval gymnázium v Šoproni, teologii ve Slezsku a hudbu ve Vídni. V roce 1649 přišel do Bratislavy jako soukromý učitel do rodiny lékaře W. Raygera, a zde se také v roce 1651 oženil s dcerou košického evangelického faráře E. Knogleriuse. Ve stejném roce se stal učitelem hudby na evangelickém gymnáziu a „Director Musicae Dreifaltigkeitskirche“. Během pobytu v Bratislavě vytvořil na 112 skladeb různých žánrů, později publikovaných ve sbírkách Opus Musicum a Jubilus Bernhardi, posmrtně Opus aureum missarum. V roce 1657 přijal místo kapelníka na dvoře knížete Württemberga ve Stuttgartu.

J. Bek    Kariéru měl původně začínat v Košicích
Herec Josef Bek (21. prosince 1918 Hradec Králové – 5. května 1995 Praha) odehrál na 80 filmových a okolo dvou set televizních rolí a nespočítaně divadelních a estrádních představení. Už za studií na obchodní akademii hrál a zpíval v ochotnickém dvadle, kde si ho všiml intendant Východoslovenského divadla v Košicích a nabídl mu první angažmá operetního tenora. Jeho maminka však byla proti (údajně aby ho daleko od domova nezkazily herečky), a tak se jeho prvním zaměstnavatelem stala pojišťovna. Za války hrál v divadle v Olomouci a od roku 1954 zakotvil v Praze.

foto: Ing. L. Bábíček    Beseda v Českém domě
V úterý 28. listopadu 2023 se v Českém domě uskutečnila beseda s ředitelkou Českého centra, které Český dům spravuje, Mgr. Monikou Koblerovou. Na úvod přítomné přivítala předsedkyně spolku Ing. Dagmar Večerná a poděkovala ředitelce za možnost setkání a odevzdala slovo Mgr. J. Výbornému, aby jí pomohl s vedením besedy. Řeč se točila nejen o činnosti Českých center ve světe, ale zejména o plánech a záměrech činnosti Českého domu v příštím roce a také o možnostech spolupráce s krajany. Atmosféru setkání přibližují fotografie Ing. Ladislava Bábíčka a závěrečné hromadné foto Mgr.art. Ing. Petra Korčeka (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

foto: permonrevue.sk    Ovlivnil hudební život na středním Slovensku
Všestranný hudebník, klarinetista, čelista, kapelník, dirigent i hudební skladatel Václav Novotný (11. prosince 1883 Ústí nad Orlicí – 24. prosince 1957 Hradec Králové) začal hudební kariéru už v časném mládí ve vojenské hudbě v Užhorodě a dalších městech bývalých Uher. Před Velkou válkou působil v továrně Union ve Zvolenu a Sandrik v Dolních Hámrech, kde také dirigoval místní dechovky. Po zajetí v Rusku se dostal do čs. legií a po válce byl přidělen jako kapelník k pěšímu pluku v Banské Štiavnici, později převelen do Banské Bystrice, kde vedl i symfonický orchestr. Ve 30. letech se vrátil do Čech k armádní hudbě, ale ještě v 50. letech zajížděl do bratislavského rozhlasu i na střední Slovensko, kde spolupracoval s tamními hudebními tělesy. Ve svých symfonických dílech použil i melodie slovenských lidových písní. Česká beseda o něm psala v č. 11/2001 a 7-8/2003.

Některá hesla přežila    Zapomenuté výročí
Představitelé čskoslovenské a autonomní slovenské vlády podepsali 12. prosince 1938 dohodu o odvolání 9 000 z přibližně 23 000 českých státních zaměstnanců ze Slovenska (učitelé, profesoři, četníci, soudní úředníci...), aby zabránili narůstajícím protičeským provokacím. V následujících pěti letech tak muselo ze Slovenska odejít téměř 20 000 zaměstnanců českého a moravského původu, co s jejich rodinnými příslušníky představovalo okolo 50 000 osob. V tom nejsou započítány další rodiny českých řemeslníků a jiných povolání mimo státní službu, jež odešly z vlastního rozhodnutí pod tlakem svého okolí, ani rodiny českých kolonistů vyhnané z jižního Slovenska po Vídeňské arbitráži. Podrobněji o tom hovořil historik PhDr. Valerián Bystrický, DrSc. v rozhovoru pro Českou besedu č. 1/2004.

foto: ČB    První ředitel Státního báňského muzea v Banské Štiavnici
Geolog a petrograf RNDr. František Fiala (14. prosince 1903 Jarošov u Litomyšle – 22. března 1990 Praha, údaje podle českých pramenů) přijel poprvé na jižní Slovensko během studií koncem 20. let, kdy asistoval svému profesorovi při průzkumu ložisek. V roce 1928 byl ustanoven prvním správcem Státního báňského muzea D. Štúra v Banské Štiavnici, kde se až do konce 30. let zabýval také výzkumem a záchranou technických památek v oblasti Štiavnických vrchů. Česká beseda o něm psala v č. 3/2003 a 2/2006.

pamětní deska    První univerzitní profesorka spoluzakládala lékařskou fakultu v Bratislavě
Lékařka prof. MUDr. Božena Kuklová – Štúrová (14. prosince 1893 Žamberk – 14. dubna 1977 Bratislava) přišla jako mladá internistka spoluzakládat lékařskou fakultu v Bratislavě, kde vybudovala první mikrobiologickou laboratoř. Byla spoluzakladatelkou Masarykovy ligy proti tuberkulóze a v roce 1934 se stala první československou univerzitní profesorkou v medicíně. Po válce se do Bratislavy vrátila a založila protituberkulózní ústav, jehož se stala přednostkou.

foto z pozvánky    Vánoční koncert ČSB
Ve středu 13. prosince 2023 organizuje ČSB tradiční slavnostní Vánoční koncert, na němž letos vystoupí Komorní orchestr Musici Boemi s houslistou Ivanem Ženatým. Koncert v Moyzesově síni na Vajanského nábr. 12 začne v 18 hod. Naše programy organizujeme s finanční podporou MZV ČR a Fondu na podporu kultúry národnostných menšín. V našem archivu si můžeme připomenout předcházející Vánoční koncerty v roce 2022 nebo 2019.

foto    Pozvánka ke vzpomínce na Olgu Havlovou
České centrum zve „na slavnostní sázení Stromu Olgy Havlové k jejím nedožitým 90. narozeninám. Slavnostní akt se uskuteční v pátek 8. 12. 2023 v 11.00 h v Parku M. Čulena v Bratislavě (na rohu Náměstí Svobody a křižovatky Štefanovičovy a Žilinské ulice)… Před pěti lety v roce nedožitých 85. narozenin paní Olgy bylo vysazeno po celé České republice 85 Stromů Olgy Havlové a dalších pět v zahraničí. V letošním roce jich přibylo dalších pět, poslední, devadesátý strom zasadili 10. listopadu v Jelením příkopě na Pražském hradě prezident ČR Petr Pavel s první dámou Evou Pavlovou. V Bratislavě se jedná o šestý Strom Olgy Havlové vysazený za hranicemi České republiky a zároveň první strom, který byl letos v zahraniční zasazen.“

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve ve čtvrtek 7. prosince 2023 v 16 hod. na promítání hudebního pásma s českými a moravskými písněmi a vánočními koledami v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Mosty 50/1993     Zárodek českého spolku v Košicích
V zasedačce Státních lesů v Košicích se 4. prosince 1993 za účasti údajně asi 200 zájemců uskutečnila pod vedením MUDr. Dagmar Takácsové ustavující schůze v pořadí třetí pobočky Spolku Čechů na Slovensku. Účastníci přijali petici, požadující řešení aktuálních problémů české menšiny na Slovensku a zvláště na východě republiky nebo vlastní právní subjektivitu (viz Mosty č. 50/93 ze dne 14.12.1993).

Památník v Čadci    Slovenští a čeští dobrovolníci na Kysucích
Druhým vystoupením slovenských dobrovolníků v revolučním roce 1848 byla tzv. zimní výprava s cílem obsadit Kysuce a Turiec. Po podzimním oddychu a výcviku na východní Moravě s podporou císařských vojsk překročili uherské hranice u Jablunkova a bez většího odporu vstoupili do Čadce, odkud pokračovali na Budatín proti početné skupině honvédů. Během třídenního zastavení v Čadci na místní faře vznikla „Výzva k národu slovenskému”, jak od roku 1937 připomíná památník s textem: „V tomto dome sídlila Nár. rada Slovenska Ľ. Štúr, J. M. Hurban, B. Bloudek, Fr. Zach a J. Bôrik, keď za ich vedenia slovenskí a českí dobrovoľníci dňa 4. XII. 1848 obsadili Čadcu.” (B. Bloudek a F. Zach byli čeští velitelé).

foto: lednica.sk    Vizionář ze Strážnice skončil na popravišti v Prešpurku
Českobratský kněz Mikuláš Drabík (zvaný Drabicius, 5. prosince 1588 Strážnice – 16. července 1671 popraven v Prešpurku), jehož rodiče údajně přišli z Uher, studoval s J. A. Komenským (společně byli ordinováni 1616 na synodu v Žeravicích u Přerova), který později některé jeho vize zařadil do svého díla Lux in tenebris. Po krátkém působení ve Valašském Meziříčí byl suspendován kvůli alkoholismu a po Bílé hoře odešel do exilu do Lednice u Púchova, odkud šířil svá vidění o vítězství protestantizmu a pádu Habsburgů.

obal knihy    Výročí pronásledovaného spisovatele
Spisovatel a disident Karel Pecka (6. prosince 1928 Klížska Nemá u Komárna – 13. března 1997 Praha) se narodil v rodině příslušníka finanční stráže a dětství prožil v pohraniční obci Tachty u Fiľakova. Až kvůli škole ho odvezli k prarodičům do Českých Budějovic. Pracoval jako úředník a po válce dokončil obchodní akademii, v té době začal psát básně a první literární pokusy. V roce 1949 byl odsouzen za vydávání politického časopisu a údajný pokus o překročení hranic. Zážitky z věznic, pracovních táborů a uranových dolů, spojené s úvahami o životě a morálce, zpracoval v početných povídkách, esejích i románech, které po r. 1968 vycházely pouze v zahraničí a samizdatech, několik bylo po roce 1989 zfilmováno.

foto    Legenda začala kariéru v Bratislavě
Jedna z legend československé kopané stopér Jiří Tichý (6. prosince 1933 Jeneč u Prahy – 26. srpna 2016 Podivín) začínal s vrcholovým sportem v Červené hvězdě (Slovnaft) Bratislava (1954-1963), s níž v roce 1959 vybojoval mistrovský titul. Další dva získal v drese Spartaku Sokolov/Sparty Praha (1963-1969). Byl členem stříbrné reprezentace ČSSR na MS 1962 v Chile.

tabule v Bratislavě    Výročí demarkační linie na obranu Slovenska
I když Československá republika vznikla 28. října 1918 a představitelé Slovenska se k němu přihlásili Martinskou deklarací 30. října 1918, ve skutečnosti na většině území Slovenska nadále rozhodovala místní maďarská správa, podporovaná uherskými vojenskými jednotkami. I proto Ministerstvo s plnou správou pro Slovensko mohlo plnit své úlohy až poté, co 7. prosince 1918 čs. vojsko obsadilo Žilinu, kde sídlilo až do 2. února 1919, kdy se teprve mohlo přestěhovat do Bratislavy. Během Vánoc 1918 byla čs. vojsky obsazena část středního Slovenska, když Nejvyšší velení dohodových vojsk určilo demarkační linii mezi Československem a Maďarskem. O obsazení východního Slovenska 30. pěším plukem z Vysokého Mýta psala Česká beseda v č. 11/2004.

J. Meier    Zakladatel hudebního vysílání v bratislavské televizi
Hudební skladatel, varhaník a publicista Jaroslav Meier (7. prosince 1923 Hronov – 17. března 2001 Hronov) studium na Pražské hudební akademii dokončil až po válce na bratislavské konzervatoři. Od r. 1949 do 1987 působil v bratislavském rozhlasu a později i televizi, hudebně zpracoval řadu děl slovenských autorů, psal hudbu k rozhlasovým a televizním hrám. Je autorem několika televizních oper (Dřeváčky, Čin – čin), hudby k baletu (Děvčátko se zápalkami), ale i orchestrálních a vokálních děl, písňových cyklů, filmové a scénické hudby. Po odchodu do důchodu se vrátil do rodného města, kde nadále koncertoval jako varhaník, pro milovníky dobrého jídla a pití napsal knihu Recepty pana Rossiniho. Jeho fanfáry otevírají festival amatérského divadla Jiráskův Hronov.

YMCA    Budova YMCA patří k vzniku českého spolku
Památkově chráněná budova YMCA v Bratislavě byla slavnostně otevřena 8. prosince 1923. Jejím architektem byl Alois Balán, který přišel na Slovensko v roce 1919 jako pedagog na Státní průmyslové škole, na níž založil odbor stavitelství. V budově se na podzim 1993 uskutečnily první veřejné schůze naší nejstarší krajanské organizace Spolku Čechů na Slovensku, dnes ČSB (viz Z dějin spolku nebo dobový program SČS, případně vzpomínky pamětníka).

foto: J. Výborný    Den Českého Krumlova v Bratislavě
Do neděle 3. prosince 2023 je v Zichyho paláci na Venturské ul. Přístupna výstava ilustrací pro děti ze sbírek 3+ Galerie v Českém Krumlově jako součást Bienále ilustrací Bratislava. Při této příležitosti delegace města Český Krumlov na čele s místostarostou Daliborem Uhlířem (na snímku druhý zprava) uspořádala v Českém domě prezentaci města spojenou s pozvánkou na návštěvu města, jež je součástí Světového dědictví UNESCO, a nabízí množství historických a kulturních památek stejně jako množství festivalů a dalších programů, jejich přehled a bližší informace přináší webstránka města.

obal knihy    Herečka Antonie Hegerlíková prožila mládí v Bratislavě a Žilině
Herečka Antonie Hegerlíková (27.listopadu 1923 Bratislava – 11. prosince 2012 Praha) se narodila v rodině vojenského důstojníka a dětství prožila převážně v Žilině až koncem 30. let se rodina odstěhovala do Prahy, kde její starší sestra začala studovat lékařství a Antonie se rozhodla pro konzervatoř. Ještě za studií začala hrát a zpívat v Divadle Vlasty Buriana a později i v Národním divadle a v Divadle na Vinohradech, jemuž zůstala věrná většinu své kariéry. Po válce začala být obsazována ve filmu, prosadila se i v rozhlase, televizi, dabingu i jako pedagog na DAMU.

foto z pozvánky    Výstavy k Měsíci fotografie
České centrum zve na výstavy k Měsíci fotografie 2023. Pod názvem „cityLove“ bude ve Výstavním sále Univerzitní knihovny v Bratislavě na Michalské ul. 1 představena série fotografií Jany Jabůrkové a Jiřího Turka ze stejnojmenného dlouhodobého cyklu, zachycujícího zajímavá nebo mizející místa a okamžiky evropských měst. Výstava bude otevřena od 2. do 29. listopadu, denně od 10 do 18 hod. Ve stejném čase až do konce listopadu bude v Českém domě na Prepoštské ul. zpřístupněna expozice „Afghanistan Jiřího Turka“ s unikátními snímky ze života lidí v těžce zkoušené zemi. Vstup na obě výstavy je volný.

budova SUR na Vazovove ul., dnes STU    Výročí Školy uměleckých řemesel v Bratislavě
Z večerních kurzů kreslení a reklamního aranžérství, které od 1. prosince 1928 v Bratislavě spustila Obchodní a průmyslová komora, v krátké době vznikla Škola uměleckých řemesel (ŠUR), první svého zaměření na Slovensku. Jejím zakladatelem a prvním ředitelem (1928-38) byl absolvent pražské AVU prof. Josef Vydra (8. února 1884 Polanczyk/Solina, dnes Polsko – 27. července 1959 Štola/Spišská Sobota), jenž se inspiroval myšlenkami Bauhausu o integraci techniky a funkčnosti v nových formách užitkového umění a průmyslového výtvarnictví s využitím prvků lidového i moderního umění. Posledním ředitelem byl Ľudovít Fulla, v roce 1939 po odchodu českých profesorů a smrti Mikuláše Galandy škola zanikla. O škole a jejím zakladateli psala Česká beseda v č. 1/2000, 2/2003 a 11/2007.

ČC    Beseda v Českém domě
V úterý 28. listopadu 2023 zveme na besedu s ředitelkou Českého centra Mgr. Monikou Koblerovou v 17 hod. v Českém domě na Prepoštské ul. Řeč bude nejen o činnosti a plánech Českého centra a Českého domu v Bratislavě, ale i o jejích zkušenostech s krajany v jiných zemích světa.

foto: Ing. Ladislav Bábíček    Předvánoční tvořivé dílny nejen pro děti
Předvánoční tvořivé dílny s výtvarnicí Evou L. Bachratou letos organizujeme v sobotu 2. prosince 2023 v 15 hod. Účast dětí prosíme nahlásit předem na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení občerstvení a dostatku výtvarného materiálu pro ně. Naše programy organizujeme s finanční podporou MZV ČR a Fondu na podporu kultúry národnostných menšín. Atmosféru podobného odpoledne pro děti i dospělé z roku 2018 připomenou snímky v našem fotoarchivu, letos se tvořivé dílny uskutečnily v dubnu a v září.

Č. Altaner    Onkolog Č. Altaner: Štěstí se napřed musí unavit pracovitostí
Koncem listopadu si připomínáme životní jubileum onkologa doc. Ing. Čestmíra Altanera, DrSc. (20. listopadu 1933 Luka nad Jihlavou), dlouholetého ředitele Ústavu experimentální onkologie Slovenské akademie věd v Bratislavě. Vědeckou dráhu započal studiem mechanizmů přeměny normální buňky na nádorovou a první úspěchy dosáhl v oblasti účinné vakcíny proti leukemii hovězího dobytka. Rozhovor s ním přinesla Česká beseda v letním dvojčísle v roce 2002 pod názvem Štěstí se napřed musí unavit pracovitostí.

foto: ČB    Výročí malíře z Vysočiny
Výtvarník a pedagog, zasloužilý umělec doc. PhDr. Antonín Smažil (22. listopadu 1923 Bobrová u Nového Města na Moravě – 5. října 2011 Bratislava) přišel na Slovensko krátce po skončení studií a základní vojenské službě jako učitel deskriptivní geometrie na Vojenském gymnaziu Jana Žižky v Bratislavě. Jeho celoživotní láskou byla především krajinomalba, s níž začal v okolí rodných Žďárských vrchů, ale stejně emocionálně zachytil i jižní Čechy, Podunají s Bratislavou, Záhorie, Turiec nebo kraj pod Duklou. Procestoval též řadu exotických zemí od Egyptu a Kuby až po Japonsko, kde ho fascinovala zejména architektura.

foto: ND    Vzpomínka na tenoristu Jiřího Zahradníčka
Tenorista Jiří Zahradníček (22. listopadu 1923 Nový Bydžov – 8. dubna 2001 Praha), začínal kariéru v Liberci, po válce hrál v Opavě a Ostravě. V letech 1964-69 působil ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, odkud jeho cesta vedla do angažmá v Královské norské opeře v Oslo a následně do Národního divadla v Praze. V roce 1981 získal Grammy Awards za nejlepší operní nahrávku, za celoživotní tvorbu získal i Cenu Thálie.

Ružomberok, foto: Mondi Group    Spoluzakládal průmysl v Ružomberku
Josef Houdek (23. listopadu 1848 Dobříkov u Ústí nad Orlicí nebo 28. října 1848 Dobřichov u Kolína – 28. května 1918 Ružomberok) se vyučil jako technik v textilce a ve svých 23 letech se vydal do světa do textilního obchodu Makovických v Ružomberku, známých už v té době svými obrozeneckými aktivitami. Později se do rodiny přiženil a nakonec firmu odkoupil, jako majiteli obchodu se mu však dařilo, a tak rozsah svého podnikání dále rozšiřoval. V roce 1882 byl spoluzakladatelem a prvním ředitelem tamní dřevařské továrny, spoluzakládal Ružomberský úvěrový spolek a pozdější Slovenskou banku.

ČS v Trnavském regionu    Výročí českého spolku v Trnavě a Piešťanech
Zakládajícími členy tehdy ještě Spolku Čechů na Slovensku (SČS) v Trnavě byli: Ing. Jan Topol, Josef Nedvěd, JUDr. Zdeněk Brabec, Jaroslav Kašlík a Ing. Mojmír Kovář, kteří se sešli 26. listopadu 1993 v Trnavě. První ustanovující konferenci svolali 16. dubna 1994 a od té doby už Regionální organizaci Českého spolku na Slovensku (ČSnS) v Trnavě s místním klubem v Piešťanech vedli Jaroslav Kašlík (1994–2000, Ing. Stanislav Florián (2000–2002), Jaroslava Svetlíková (2002–2004) a Ing. Jiří Vodrážka, pod jehož vedením se po rozpadu ČSnS v roce 2005 osamostatnil Český spolek v Trnavském regionu, který od roku 2002 tvoří dva místní kluby v Trnavě a v Piešťanech. Ke vzniku místních poboček po celém Slovensku vyzvala první členská schůze SČS 22. září 1993 v Bratislavě (viz rubriku Z dějin spolku, a tuto výzvu zveřejnil ve svém článku právě Jaroslav Kašlík v týdeníku Mosty č. 40 ze dne 5. října 1993.

foto: ČB    Odbornou činnost spojila se Slovenskem
Architektka, vědecká pracovnice a vysokoškolská učitelka doc. Ing. arch. Světla Karfíková, CSc. (roz. Fialová, 26. listopadu 1923 Brno – 7. prosince 2003 Brno), vystudovala architekturu na Vysoké škole technické v Brně, ale už krátce po nabytí diplomu v roce 1949 přesídlila do Bratislavy, kde se postupně uplatnila v Návrhovém středisku pro průmyslové stavby, v Ústavu průmyslových staveb na Fakultě architektury a pozemního stavitelství SVŠT, v Ústavu stavebnictví a architektury Slovenské akademie věd až po Výzkumný ústav pedagogický, kde se zabývala problematikou zdravotních, technických, architektonických a dalších nároků při projektování moderních škol a jiných vzdělávacích zařízení.

obal knihy    Uznávaný ornitolog mezi prvními sledoval ptactvo v Tatrách
Zoolog a spisovatel RNDr. Josef Jirsík (26. listopadu 1898 Praha – 30. prosince 1956 Teplice) byl uznávaný zoolog a ornitolog, který se výzkumu ptactva věnoval i na Slovensku a zvláště v Tatrách. V roce 1934 organizoval první kroužkovací stanici Čs. ornitologické společnosti. Psal i beletrii, v některých povídkách se také viditelně inspiroval pobyty ve slovenských horách (např. Na tatranské kolibě nebo Život dvou chlapců v divočině).

foto: Ing. J. Bukovjan    Oslavy 28. října na Náměstí T. G. Masaryka
Letošní oslavy 105. výročí vzniku ČSR vyvrcholily setkáním více než dvou set příznivců různých společenských organizací a politických stran u Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka, u něhož už ležely věnce nejvyšších slovenských představitelů. Program zahájila hudba Ministerstva vnitra SR melodií písně „Ach synku, synku“. Po položení kytic se tradičně ujal slova poslanec NR SR Ondrej Dostál (OKS), který postupně k mikrofonu pozval velvyslance ČR Rudolfa Jindráka, bývalého poslance Petra Osuského, za ČSB Mgr. Jiřího Výborného, zástupce bratislavského Sokola Ing. Vladimíra Holčíka a další. Program ukončily státní hymny. Několik snímků ze shromáždění poslal Ing. Jan Bukovjan a paní Zdenka Kukanová (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

foto: J. Výborný    Komentovaná prohlídka výstavy „Poezie v obrazech“
Přibližně třicítka členů ČSB a přátel jubilující výtvarnice Evy B. Linhartové projevila zájem o její autorskou výstavu „Poezie v obrazech“ v Galerii Umelka v Bratislavě. Přítomné přivítala předsedkyně ČSB, jenž se podílel na organizaci výstavy, Ing. Dagmar Večerná. Kurátor PhDr. Bohumír Bachratý, CSc., který přítomným představil jednotlivé etapy celoživotní tvorby autorky, jež vznikala nejen v Bratislavě a na chalupě nedaleko Banské Štiavnice, ale zachycuje aj dojmy z tvořivých pobytů v několika evropských zemích. Fotografie z akce poskytl J. Výborný (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

foto: J. Výborný    Konference ČSB
V úterý 24. října se v souladu se Stanovami ČSB uskutečnila Konference ČSB, jež ve dvouletém cyklu hodnotí uplynulé období a znovu volí své orgány. Klesající zájem o práci ve spolku potvrdila letošní účast necelé třicítky členů, které přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná. Hodnotící zprávu přečetl tajemník Jiří Výborný, hospodaření spolku zhodnotil Ing. Jaroslav Kníž a za revizní komisi ji potvrdila paní Táňa Švecová. Průběh akce a společné foto nového výboru zachytily fotografie Ing. Jana Bukovjana a Mgr. J. Výborného (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

logo    Vychází Informační zpravodaj 3/2023
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Přinášíme Vám přehled předpokládaných programů ve druhém pololetí. Věřím, že každý z Vás si z nich dokáže vybrat, co ho zajímá...“, píše se v úvodě dalšího letošního Informačního zpravodaje (celý text zde), který přináší přehled o připravovaném programu ČSB do konce roku 2023.

S. Lolek    Malíř přírody a lesní zvěře
Lesník, malíř, grafik a ilustrátor Stanislav Lolek (13. listopadu 1873 Palonín u Mohelnice – 9. května 1936 Uherské Hradiště) po studiu na lesnické škole v Písku překvapil své nadřízené talentem při kreslení lesnických map a rozhodl se pro studia malířství v Praze a Mnichově. Proslavil se zejména krajinomalbou a kresbami lesní zvěře, údajně jeho kresba inspirovala R. Těsnohlídka k napsání Lišky Bystroušky. Procestoval řadu zemí a nevynechal ani Slovensko, kde si oblíbil Vysoké Tatry, ale například i jižní Slovensko.

logo    Výročí národnostního TV vysílání v češtině
První Národnostní magazín v českém jazyce odvysílalo košické televizní studio 14. listopadu 1998. Po roce koncem 1999 zahájil národnostní vysílání v češtině i Slovenský rozhlas. Vzhledem k tomu, že redakce národnostního vysílání obou médií sídlí v Košicích, jejich obsah se až do nedávna téměř výlučně týkal jen tohoto regionu (několik magazínů z Bratislavy a západního Slovenska na začátku externě natočil režisér Milan Homolka). Na tvorbě českého vysílání se dlouhá léta rozhodující měrou podílela dlouholetá předsedkyně ČSnS a šéfredaktorka měsíčníka (1995-2007) Česká beseda Mgr. Helena Miškufová.

J. Blažková, foto: litcentrum.sk    Spisovatelka dlouhá léta zakázaná
V polovině listopadu si připomínáme životní jubileum spisovatelky Jaroslavy Blažkové (15. listopadu 1933 Velké Meziříčí – 20. února 2017 Guelph, Kanada). Dětství prožila střídavě v protektorátu a na Slovensku, od roku 1948 žila v Bratislavě, kde v 50. letech byla politicky pronásledována a nesměla pracovat jako novinářka, od začátku 60. let se začala věnovat literatuře hlavně pro děti a mládež. Vydala několik knih, zfilmována byla její povídka Nylonový měsíc, a její tvorbu ocenili Cenou Hanse Christana Andersena. V roce 1968 emigrovala s rodinou do Kanady.

Kremnica    Kutnohorská městská práva v Uhrách
Uherský král Karel Robert (1288-1342) udělil 17. listopadu 1328 městu Kremnici výsady převzaté podle vzoru Kutné Hory, například právo volby rychtáře a městské rady, včetně privilegia na provoz mincovny. Hornická města na území dnešního Slovenska rovněž převzala kutnohorské horní právo (Ius regale montanorum vydal král Václav II. v r. 1300), jemuž přecházelo jihlavské horní právo z r. 1249, jež do té doby nejpodrobněji rozpracovalo důlní činnost.

obal knihy    Ilustrovala i knihy slovenských autorů
Malířka a ilustrátorka Helena Zmatlíková (roz. Wehrbergerová, 19. listopadu 1923 Praha – 4. dubna 2005 Praha) se sice jako dítě objevila i na filmovém plátně, ale od mladých let se věnovala především kreslení a grafice. Za války si přivydělávala jako módní kreslířka, po válce se naplno věnovala ilustraci zejména knih pro děti a mládež. Její dílo zahrnuje na 250 titulů a získala za ně řadu i zahraničních ocenění. Mezi jinými ilustrovala i knihy slovenských autorů (M. Ďuríčková: Čo si hračky rozprávali a Nie je škola ako škola, J. Štítnická: Riekanky z čítanky a další).

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 7. listopadu 2023 v 16 hod. na filmové představení veselohry „U pěti veverek“ z roku 1944 (režie Miroslav Cikán) v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Tirnau    Významný průkopník slovenského knihtisku
Typograf Václav Jelínek (1. září 1737 Praha – 17. června 1823 Trnava) pracoval v Trnavě v Arcibiskupské tiskárně, později se osamostatnil, jako svobodný měšťan si otevřel vlastní výčep piva a v roce 1788 požádal vrchnost o otevření vlastní tiskárny, co mu bylo 7. listopadu 1788 povoleno s výhradou, že svou činností nesmí škodit tamní univerzitní tiskárně. Následující rok vydal první dílo J. I. Bajzy, celkově v jeho tiskárně vyšlo na 800 titulů, z toho dvě stovky v „bernolákovské“ slovenštině. Po jeho smrti v tom pokračoval jeho syn Jan Křtitel (Johann Baptist) Jelinek.

Mosty    Zrod České besedy
Samostatnou tematickou stranu pod názvem „Česká beseda" týdeník Mosty poprvé zařadil 9. listopadu 1993 v čísle 45/93 (s.6). Spolek Čechů na Slovensku na ní informoval o svých snaženích a aktivitách. Strana se poté v týdeníku objevovala nepravidelně až ji v květnu 1995 nahradil nový stejnojmenný časopis, jehož zakladatelkou a následně i šéfredaktorkou až do jeho zániku v r. 2007 byla Mgr. Helena Miškufová z Košic. Následující týden strana nesla navíc označení „Zpravodaj SČS č.2" a věnována byla především souhrnné analýze Ing. Petra Stahla, jež vysvětluje aktuální problémy krajanů na Slovensku po rozdělení a navrhuje například prodloužení lhůty na volbu státního občanství „vzhledem na neujasněnost menšinového a cizineckého režimu", řešení příjmu rozhlasových a TV stanic na území druhého státu, vznik kulturních středisek ČR v největších slovenských městech.

foto: ČB – P. Erdziak    Vzpomínka na velkého herce a umělce
Herec, spisovatel, dramatik, režisér a výtvarník zasloužilý umělec Miroslav Horníček (10. listopadu 1918 Plzeň – 15. února 2003 Liberec) se narodil krátce po vzniku Československa. I po rozdělení přijížděl na Slovensko, kde se uskutečnila například výstava jeho méně známých koláží.

Eckartsau    Stopy konce Velké války nedaleko Bratislavy
11. listopadu 1918 bylo podepsáno ve francouzském Compiegne příměří, považované za konec 1. světové války (velitel rakousko-uherských vojsk generál Weber podepsal příměří s Itálií už 3. listopadu 1918) a dnes připomínané jako Den veteránů. Ve stejný den abdikoval poslední rakousko-uherský císař Karel I. a 12. listopadu ve Vídni vyhlásili republiku. Habsburská monarchie definitivně zanikla 13. listopadu, kdy se Karel I. (coby uherský král Karel IV.) vzdal i uherské koruny. To už se uchýlil i s celou rodinou na zámeček Eckartsau nedaleko Bratislavy, který je s českými dějinami propojen více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Olomouc    Konec desetileté uhersko-české války
Desetiletá uhersko-česká válka mezi Matyášem Korvínem (1440-1490) a Vladislavem II. Jagellonským (1456-1516) skončila uzavřením míru v Budíně 30. října 1478, následně byl mír vyhlášen 7. prosince 1478 v Olomouci. Oba panovníci si ponechali titul českého krále, Matyáš si udržel Moravu, Slezsko a Lužici s tím, že až po jeho smrti je může Vladislav získat zpět za 400 000 zlatých. Tzv. druhá husitská válka začala, když v prosinci 1466 papež Pavel II. vyhlásil Jiřího z Poděbrad za kacíře a křížovou výpravu proti němu, do níž se na jaře 1468 zapojil Matyáš Korvín, který se proti vůli českých stavů nechal 3.5.1469 v Olomouci prohlásit českým králem a setrval v boji i po smrti Jiřího z Poděbrad v březnu 1471, kdy český sněm zvolil za jeho nástupce Vladislava Jagellonského. Válkou byla postižena velká část Moravy, východních Čech i okolí Trenčína.

Pamětní tabule v Martině    Výročí Martinské deklarace
V Deklaraci slovenského národa přijaté 30. října 1918 v Martině se představitelé slovenských politických směrů a inteligence přihlásili k vytvoření společného státu: „Národná Rada česko-slovenského národa v Uhorsku obydleného osvedčuje: Slovenský národ je čiastka i rečove i kultúrno-historicky jednotného česko-slovenského národa. Na všetkých kultúrnych bojoch, ktoré viedol český národ a ktoré ho urobily známym na celom svete, mala účast i slovenská vetev.“

foto: geology.cz    Osudem se mu staly západní Karpaty
Geolog doc. RNDr. Alois Matějka, DrSc. (30. října 1898 Linz – 28. srpna 1978 Praha) většinu života (na Státním geologickém úřadu pracoval od 1921 do 1966) zasvětil výzkumu zejména Západních Karpat. Jeho specializací byla Karpatská soustava (údajně geologicky zmapoval největší část republiky), regionální geologie, stratigrafie, strukturní geologie, a také geologie ropy a plynu, ve spolupráci s dalšími vytvořil komplexní model karpatského flyšového pásma.

A. Drápal    Vzpomínka na tatranského chataře a odbojáře
Tatranský chatař Antonín Drápal (31. října 1898 Rudka u Brna – 27. ledna 1945 popraven v Miškově dolině u obce Lisková nedaleko Ružomberku) byl jako voják ještě v roce 1918 přidělen do služby na Slezském domě ve Vysokých Tatrách. Po ukončení vojenské služby v Tatrách už zůstal, nejdříve jako vedoucí chaty a dobrovolný záchranář na Chatě u Popradského plesa a po čtyřleté hotelové praxi ve Švýcarsku (1926-1930) se stal vedoucím hotelu Park v Novém Smokovci a tajemníkem ozdravovny Morava v Tatranské Lomnici (dokončena v r. 1930 podle návrhu B. Fuchse). Po svatbě v r. 1936 vedl rodinný penzion Vesna v Novém Smokovci. Za druhé světové války se zapojil do odboje, podporoval partyzány i rodiny pronásledovaných, 24. ledna 1945 byl zatčen gestapem a odsouzen k smrti.

foto z pozvánky    Výstava díla Alfonse Muchy v Piešťanech
Až do konce října je v Napoleonských lázních (kúpeľoch) v Piešťanech otevřena výstava „Květinové světy“ s více než stovkou děl Alfonse Muchy. Piešťany se tak staly součástí projektu Muchova cesta, v němž jsou zastoupena moravská města s ním spojená: Ivančice, Moravský Krumlov, Mikulov a Hrušovany nad Jeviškou. Malíř slovenské lázně několikrát navštívil ve 30. letech 20. století, kdy jim také věnoval obraz „Buď pozdraven požehnaný pramen zdraví“, umístěný nad vstupem do restaurace hotelu Thermia Palace jako poděkování za léčení dcery Jaroslavy. Expozice je otevřena od úterý do neděle od 11 do 19 hod.

faksimile    První aktivity českých krajanů v SR
V čísle 44/93 týdeník Mosty 2. listopadu 1993 uveřejnil protest Spolku Čechů na Slovensku podepsaný jeho zakladatelem ing. dr. Jiřím Kozákem proti zrušení 28. října jako slovenského státního svátku nebo pamětního dne. Ve stejném čísle dr. Pavel Khun, CSc., vyzval občany ČR s trvalým bydlištěm na Slovensku, aby se připojili k otevřenému dopisu prezidentovi ČR V. Havlovi a dalším představitelům, v němž požadují odstranění křivd, způsobených zákonem č. 40 z 29.12.1992 o nabývání a pozbývání občanství ČR.

Druhá republika    Vídeňská arbitráž postihla i Čechy
Podle tzv. Vídeňské arbitráže podepsané představiteli Německa a Itálie 2. listopadu 1938 ve vídeňském Belvederu muselo Československo odstoupit Maďarsku velkou část jižního a východního Slovenska a jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Důsledkem bylo vyhnání i stovek českých státních zaměstnanců, kolonistů a dalších obyvatel s rodinami z jižního Slovenska, kteří nebyli vítáni ani na zbytku slovenského území, proto byli nuceni vrátit se do Čech a na Moravu, kde jen rozšířili desetitisíce uprchlíků ze Sudet.

kniha    Dřevoryty ze Slovenska a z Tater
Grafik, ilustrátor a malíř Karel Vik (4. listopadu 1883 Hořice – 8. října 1964 Turnov) patřil k zakladatelům spolku Hollar a ve své tvorbě se proslavil zejména dřevoryty, jež se nejednou staly i základem poštovních známek. Přestože se proslavil zejména jako malíř a grafik Českého ráje, mezi jeho dřevoryty mají významné zastoupení i díla inspirovaná slovenskou krajinou a zejména Vysokými Tatrami, například v cyklech Na horách nebo Slovensko. Měsíčník Česká beseda jeho tvorbu připomenul v č. 11/2000 a 2/2005.

B. Stiavnica    Zachránil doly v Banské Štiavnici
Havířský strojmistr, konstruktér a vynálezce Matěj Kornel Hell (1653 Schlackenberg nebo Schlackenwerth, dnes Horní Slavkov u Sokolova nebo Ostrov nad Ohří – 4. listopadu 1743 Banská Štiavnica) přijel do horních Uher už jako uznávaný důlní mistr v roce 1693 na pozvání knížete Fürstenberga a Báňské komory. Spolu se synem Josefem Karlem vybudovali unikátní odvodňovací systém dolů v okolí Banské Štiavnice pozůstávající z různých čerpacích mechanismů, poháněných vodní energií z budovaných vodních nádrží – tajchů. Tím místní doly nejen zachránili před likvidací, ale pomohli výrazně zvýšit jejich zisk. Česká beseda o něm psala v č. 3/2003 a 9/2005.

foto: J. Výborný    Vzpomínka na Žofii Českou
Královna Žofie Bavorská (1376 Mnichov – 4. listopadu 1428 Pressburg) z rodu Wittelsbachů se 2. května 1389 v Chebu v necelých 13 letech stala druhou manželkou Václava IV. poté, co jeho první žena a její teta Johana zemřela. Brzy se naučila česky a stala se oblíbenou díky své kráse i vzdělanosti. Až po 11 letech manželství byla v roce 1400 korunována v Chrámu sv. Víta. Po smrti krále jí její švagr Zikmund požádal o správu země v naději, že jako podporovatelka Jana Husa přispěje ke smíření s husity. To se nepodařilo, proto odjela nejprve do Brna a později do Prešpurku (údajně poslední léta v chudobě prožila na tvrzi v Kittsee). Tam už jako Žofie Česká podpořila výstavbu kaple v Dómu sv. Martina, kde byla následně pochována.

D2, foto: malacky.sk    Výročí první slovenské dálnice
První úsek dálnice na Slovensku D2 z Bratislavy do Malacek dlouhý 29,3 km byl odevzdán veřejnosti do užívání 5. listopadu 1973. Celé spojení s Brnem a Prahou v délce 317 kilometrů bylo dokončeno 8. listopadu 1980.

vlajky    Po jedenácti letech znovu spolu
5. listopadu 2003 Evropská komise schválila s konečnou platností vstup deseti nových členských zemí do Evropské unie. Česká republika a Slovensko se tak po necelých jedenácti letech od rozdělení znovu spojili tentokrát ve vyšším mezinárodním formátu, čím začalo nové sbližování právního i hospodářského prostředí v obou zemích. Spolu s nimi se od 1. května 2004 novými členskými zeměmi EU staly též Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovinsko.

ZÚ    Recepce ke státnímu svátku
Velvyslanec ČR na Slovensku Rudolf Jindrák uspořádal při příležitosti státního svátku 28. října slavnostní recepci, na niž přijali pozvání i představitelé několika českých spolků od Bratislavy až po Liptovský Mikuláš. Na úvod recepce český velvyslanec a nový předseda Národní rady SR Peter Pellegrini ocenili význam 105. výročí vzniku Československé republiky a společných dějin našich národů, a proto bychom se měli usilovat o vzájemné přátelské vztahy i do budoucnosti.

logo    Třicítka a co dál? – Střípky vzpomínek IX.
Ke 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami či názory na budoucnost spolku. Devítou část svých vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Předseda“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

foto: Ing. J. Bukovjan    Poznávací zájezd na Východní Moravu
Na sobotu 7. října 2023 připravil Český spolek Bratislava další z cyklu poznávacích zájezdů. Prvním zastavením byla obec Velké Karlovice, kde jsme navštívili muzeum v domě posledního místního fojta z 19. století se sbírkami zemědělských a salašnických nástrojů a také dřevěný farní kostel Panny Marie Sněžné, o jehož historii nám podal výklad místní kostelník. Odtud následovalo Muzeum sklářství Karolínka. Dalším zastavením byl zámek Nový Světlov v Bojkovicích, který v novogotické podobě dnes slouží veřejnosti na společenské a kulturní akce. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v Knihovně J. A. Komenského v Nivnici, kde se údajně narodil... Fotografie ze zájezdu poslal Ing. Jan Bukovjan (celý článek zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

Csemadok    Konference Českého spolku Bratislava
Český spolek Bratislava zve všechny své členy a zájemce o spolupráci na Konferenci ČSB, která se v souladu se Stanovami ČSB koná každé dva roky. Letos se uskuteční v úterý 24. října 2023 ve Společenském sále Csemadoku (Nám. 1. mája 10-12), aby zhodnotila činnost za poslední dva roky, zvolila výbor spolku a odsouhlasila další zaměření činnosti na další dvouleté období. Fotoreportáž a některé materiály z minulé konference jsme zveřejnili zde.

foto: Ing. L. Bábíček    Výročí vzniku Československa
Český spolek Bratislava zve v sobotu 28. října v 17 hod. na slavnostní setkání k 105. výročí vzniku ČSR u Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka na dunajském nábřeží. V našem fotoarchívu jsou k dispozici z kladení kytic v tento slavnostní den v předcházejících letech 2022, 2021, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015 nebo 2014.

foto: Ing. L. Bábíček    Výstava jubilující Evy B. Linhartové
Do 29. října 2023 je v Galerii Umelka v budově bývalé Umelecké besedy Slovenska otevřena výstava z díla výtvarnice Evy Linhartové Bachraté při příležitosti jejího blížícího se životního jubilea. Na vernisáž jí přišla pogratulovat nejen komunita jejích přátel, ale i početná delegace Českého spolku Bratislava, jehož je dlouholetou aktivní členkou. Výstava bude otevřena od úterý do neděle od 12 do 18 hod. až do pondělí 30. října 2023. Ve čtvrtek 26. října se v 17 hod. uskuteční komentovaná prohlídka pro členy ČSB (celá pozvánka zde). Fotoreportráž z vernisáže poslal Ing. Ladislav Bábíček (celý článek zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

Magion, foto: AV ČR    Výročí první československé družice
První československou družici Magion, vážící 15 kg a určenou na výzkum fyzikálních parametrů magnetosféry a ionosféry vynesla spolu s družicí Interkosmos 18 na oběžnou dráhu 24. října 1978 raketa Kosmos 3M, odpálená z arktického kosmodromu Pleseck. Po třech týdnech společného letu se odpojila k samostatnému výzkumu a v září 1981 shořela v atmosféře. Po ní následovaly ještě čtyři družice této řady, jejichž hmotnost a náročnost měřících přístrojů se postupně zvyšovala.

foto: uniba.sk    Pediatr, profesor a rektor Univerzity Komenského
Jedním z profesorů, kteří budovali Univerzitu Komenského v Bratislavě, byl prof. MUDr. Jiří Brdlík (24. října 1883 Přerov – 6. července 1965 Praha). Po studiu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze pracoval na tamní klinice dětských nemocí, proto v roce 1919 přijel do Bratislavy jako přednosta Dětské kliniky Lékařské fakulty Univerzity Komenského, kde jako první zřídil poradnu pro matky s kojenci a děti s TBC, prosazoval očkování dětí např. proti záškrtu, napsal řadu odborných i populárně osvětových publikací, spoluzakladatel a redaktor časopisu „Bratislavské lekárske listy“. V roce 1927/28 zastával funkci rektora a následující rok prorektora UK. Od roku 1930 se znovu vrátil na I., později na II. Dětskou kliniku do Prahy.

A. Georgievsky, foto: stuba.sk    Projektant mostů a pedagog
Narodil se v Paříži, gymnázium studoval v Petrohradě, techniku v Praze a zbytek života prožil na Slovensku. Prof. ing. dr. techn. Alexander Georgievsky (26. října 1898 Paříž – 6. června 1974 Bratislava) po ukončení studia ČVUT v r. 1926 působil v Praze a Brně jako stavební inženýr a projektant zejména mostů, železobetonových a ocelových konstrukcí. Industrializace Slovenska ho koncem 30. let přivedla do Podbrezové a Banské Bystrice, kde projektoval mosty, ale i sklady, tovární budovy nebo nádražní objekty. Je autorem viaduktu v Hanušovicích nad Topľou, který byl v době svého zrodu největší stavbou tohoto druhu ve střední Evropě. Po válce se jako vedoucí Ústavu železných konstrukcí při SVŠT v Bratislavě zasloužil o obnovu mostů a dopravní sítě na Slovensku, mezi jinými například i rekonstrukci Červeného mostu v Bratislavě.

foto: hudobnecentrum.sk    Vzpomínka na velkého dirigenta
Dirigent Zdeněk Bílek (26. října 1923 Lipník nad Bečvou – 24. listopadu 2006 Bratislava) studia po brněnské konzervatoři dokončil po válce na VŠMU v Bratislavě u Václava Talicha. Od r. 1954 nejdříve jako asistent dirigenta a od 1957 až do r. 1968 už jako dirigent působil ve Slovenské filharmonii, která ho v r. 1999 jmenovala svým čestným dirigentem. V letech 1975-78 byl dirigentem opery Státního divadla v Košicích, mezitím vystřídal dirigentské pulty například ve Zlíně (tehdy Gottwaldov), v Leningradě (dnes Petrohrad), ale také v Káhiře, Bagdadu nebo Istanbulu. Od 1984 do 2006 přednášel na bratislavské Konzervatoři a VŠMU.

M. Dzurinda s českými krajankami, foto: J. Výborný    Poprvé s premiéry u památníku
Poprvé od rozdělení republiky si vysocí státní představitelé obou zemí uctili v Bratislavě výročí vzniku společného státu položením kytice k Památníku československé vzájemnosti na dunajském nábřeží v Bratislavě 27. října 2003 tehdejší premiéři Vladimír Špidla a Mikuláš Dzurinda, kteří se tam setkali s českými krajany (M. Dzurinda k památníku ještě poté několikrát zavítal jako poslanec NR SR s delegací SDKÚ-DS, žádný z dalších premiérů však k tehdejšímu památníku už nepřišel). Památník vznikl v roce 1988, avšak v letech 2009-10 byl rekonstruován do dnešní podoby se sochou T.G. Masaryka. K ní zavítali nejvyšší čeští a slovenští státní představitelé poprvé až na přelomu let 2017-18 (viz fotoarchiv).

Slavnostní akt na Bratislavském hradu    Výročí federace
Ústavní zákon o československé federaci schválilo 27. října 1968 Národní shromáždění v Praze. Následně ho trojice nejvyšších státních představitelů – prezident L. Svoboda, předseda NS J. Smrkovský a předseda vlády O. Černík – slavnostně podepsali 30. října 1968 na Bratislavském hradu. Do platnosti vstoupil 1. ledna 1969. I když mu historici nepřikládají velký význam, neboť nedokázal vyřešit státní uspořádání ke spokojenosti obou národů, mnozí krajané jeho dopad nepříjemně pocítili až po rozpadu federace v roce 1993, když zjistili, jaké občanství jim tehdy bylo ze zákona přisouzeno.

foto z pozvánky    Výstava o české architektuře
Slovenská národní galerie ve spolupráci s Českým centrem Bratislava a Velvyslanectvím České republiky v SR zve na výstavu „Architektura 58-89. Dramatický příběh českého poválečného stavitelství“. Český spolek Bratislava je jedním z partnerů výstavy, která potrvá od 15. září do 29. října 2023.

Aero A-14, foto: ČSA    Výročí ČSA a leteckého spojení Praha – Bratislava
Československé aerolinie vznikly 6. října 1923 a v pondělí 29. října 1923 se uskutečnil první let z letiště Praha - Kbely do Bratislavy. Dvouplošník Aero A-14 Brandenburg letěl průměrnou rychlostí 110 km/h a řídil ho pilot Karel Brabenec. První let sice uskutečnil naprázdno už den předtím, ale protože byla neděle, provedl pouze symbolický oblet nad letištěm. První cestující ČSA, který přistál ve Vajnorech, byl redaktor Lidových novin Václav König. Tentýž den letěl stejný typ letadla (L-BARI) v opačném směru. Do ukončení provozu před zimní přestávkou 30. 11. 1923 linka s kapacitou jediného cestujícího přepravila 13 pasažérů. 5. května 1924 byla prodloužena do Košic.

Zleva R. Slánský a P. Doležal    Pozdrav Václava Havla českým krajanům
K 85. výročí vzniku ČSR a 10. výročí vzniku ČSnS Regionální organizace Českého spolku na Slovensku v Bratislavě připravila 17. října 2003 seminář českých a slovenských historiků. Akci v prostorách Českého centra v budově velvyslanectví zastřešil velvyslanec ČR Rudolf Slánský a osobním poselstvím ji pozdravil poslední čs. prezident Václav Havel. Na semináři, jehož zahájení se zúčastnil i tehdejší předseda ČSnS ing. Pavel Doležal z Košic, vystoupili prof. J. Rychlík a R. Holec, I. Kamenec, H. Zelinová, K. Zavacká a další. Česká beseda o tom psala v č. 11/2003 a zmiňuje ji také autor cyklu „Střípky vzpomínek“.

foto: mzv.cz    Výročí vzniku Československa
17. října 1918 rakousko-uherský císař a král Karel IV. vydal Manifest k národům monarchie, jímž vyhlásil změnu monarchie na spolkový stát, ten však už neměl žádný vliv na další vývoj zanikající říše. 18. října 1918 dočasná československá vláda ustanovená čtyři dny předtím Národní radou československou vydala ve Washingtonu Deklaraci nezávislosti Československa, podepsanou T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem.

Josef Grus    Výročí architekta
Před 120 lety se narodil malíř a architekt Josef Grus (19. října 1893 - 19. března 1972). Jeho tvorba byla zaměřena na bytovou architekturu a urbanismus, výstavnictví, užité umění a grafiku. Mezi jeho nejznámější díla patří Národní památník padlých na Dukle (postavený v letech 1947-49) s 28 metrů vysokým pylonem, jehož podoba se řeší soudně. Původně pod ním totiž stála socha čs. vojáka od J. A. Vítka, v 50. letech ji nahradilo sousoší J. Malejovského, znázorňující dívku podávající kytici sovětskému vojákovi, i to však v roce 1964 nahradilo sousoší J. Kulicha „Žalujem“, až v roce 2014 byla k pylonu navrácena kopie původní sochy.

foto: ČB    Výročí památného lva
Monumentální socha lva s historickým státním znakem ČSR od prof. B. Kafky byla v Bratislavě poprvé instalována v rámci Památníku gen. M. R. Štefánika na dnešním Štúrově náměstí v roce 1938, kde však vydržela jen dva roky. Na rozdíl od sochy generála, kterou v 50. letech roztavili, části čtyři a půl metru vysokého lva se zachovaly a v roce 1987 je objevili zapomenuté v areálu hradu Devín. Po jejich rekonstrukci v pražských Závodech umělecké kovovýroby lva 21. října 1988 znovu osadili v rámci Památníku československé vzájemnosti před budovou SNM. Tam stál do února 2009, kdy byl odstraněn, aby v květnu 2009 mohl být znovu instalován k obnovenému Památníku M. R. Štefánika na nábřeží Eurovea. Památník čs. vzájemnosti byl v říjnu 2010 znovu obnoven v současné podobě s kopií sochy T. G. Masaryka od L. Šalouna (viz Česká beseda č. 1/2004, 3/2004 a 7-8/2007 nebo články Lev v rukách restaurátorů a Přispěli jsme také).

foto: ČB    Dílo ostravského architekta na Slovensku
Architekt Leopold Czihal (22. října 1898 Moravská Ostrava – 4. září 1974 Augspurg, Nemecko) provozoval architektonickou praxi na severní Moravě, ale roku 1933 podnikl odvážnou jízdu automobilem přes Turecko do Persie, kde začal podnikat a od privátní projektové kanceláře vystoupal až na post ředitele veškeré architektonické a stavební činnosti v jedné z tamních provincií. Souběžně projektoval pro firmu Škoda. Po válce nejdříve v Púchově řídil stavební oddělení prostějovské oděvní firmy Rolný a projektoval obytné a průmyslové budovy. V roce 1948 se ve Spišské Nové Vsi ujal vedení projektové kanceláře národního podniku Slovenské železorudné baně, následně přešel do Stavoprojektu v Košicích, kde zanechal řadu staveb. Od začátku 60. let pět let působil v Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě až v roce 1965 odjel do německého Augspurgu.

foto z pozvánky    Výstava jubilující členky ČSB
Český spolek Bratislava zve v pondělí 9. října 2023 v 17 hod. na vernisáž výstavy „Poezie v obrazech“ věnovanou životnímu jubileu výtvarnice Evy Linhartové Bachraté v Galerii Umelka na Dostojevského rade 2. Výstava bude otevřena od úterý do neděle od 12 do 18 hod. až do pondělí 30. října 2023. Ve čtvrtek 26. října se v 17 hod. uskuteční komentovaná prohlídka pro členy ČSB (celá pozvánka zde).

foto: ČB    Jeho projekty připomínají lepší časy zdravotnictví po celém Slovensku
Zřejmě neexistuje přehled zdravotnické výstavby na území Slovenska, v němž by chybělo jméno architekta Gustava Paula (9. října 1903 Praha – 4. června 1974 Praha). Nejenže se podílel na výstavbě množství zdravotnických zařízení po celém Slovensku, ale souběžně jako hlavní architekt NSUN, později zdravotnického ateliéru Stavoprojekt a nakonec i v rámci Zdravoprojektu vychoval několik generací slovenských architektů v této specializaci. A to od vítězného projektu ve veřejné soutěži na teoretické ústavy Lékařské fakulty v Bratislavě v roce 1928 až po 60. léta. Kromě hlavního města SR jeho podpis nesou budovy nemocnic a poliklinik v Partizánském, Gelnici, Prievidzi-Bojnicích, Želiezovcích, Žiaru nad Hronom, Velkém Krtíši, Vyšných Hágách a jinde.

foto: ČB    Legenda slovenské grafiky
Malířka, grafička a ilustrátorka Marie Želibská (roz. Vančíková, 11. října 1913 Bystřice pod Hostýnem – 10. prosince 1992 Bratislava) po studiu skla a monumentální malby v Praze pokračovala v Paříži, kde ji zaujala zejména grafika. Krátce před válkou se vdala za slovenského malíře Jána Želibského, s nímž se v roce 1952 – když se stal rektorem VŠVU – natrvalo usadila v Bratislavě, kde se věnovala knižní grafice a ilustracím, obalové grafice hudebnin i samostatné tvorbě.

Castel penzion    Imprese Podzim/jeseň 2008
V sobotu 11. října 2008 za účasti velvyslance ČR na Slovensku Vladimíra Galušky s chotí zpřístupnili v penzionu Castel v obci Mierovo na jižním Slovensku díla, vytvořená během výtvarného sympozia pod názvem Imprese: Podzim/jeseň 2008. Další tvořivý pobyt českých výtvarníků žijících na Slovensku zorganizoval Český spolek Bratislava s finanční podporou Ministerstva kultury SR - program kultura národnostních menšin a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Přehled těchto sympózií přinesl katalog k výstavě v roce 2018.

foto: Supraphon    Vzpomínka na Karla Černocha
Zpěvák, hudební skladatel a herec Karel Černoch (12. října 1943 Praha – 27. prosince 2007 Praha) zanechal okolo padesátky hudebních nosičů (od singlů po LP a CD), hrál v pěti muzikálech. Na Bratislavské lyře si vyzpíval už v roce 1968 Cenu kritiky (jedinou v historii BL) za Docela obyčejnou píseň (text a hudba Pavel Žák), Následující rok vyhrál Zlatou lyru s vlastní skladbou „Píseň o mé zemi“ (text: P. Žák), z politických důvodů ji však musel vrátit, aby mohl dále vystupovat. Česká beseda s ním přinesla rozhovory v č. 2/2000 a 10/2003.

YMCA    Z dějin českého spolku
V bratislavské budově YMCA se 14. října 1993 uskutečnila druhá schůze Spolku Čechů na Slovensku, na jejímž programu byla bouřlivá a emocionální diskuse o sociálních, finančních a zdravotních problémech českých krajanů na Slovensku, jež naznačila rozdíly mezi krajany, kteří ze zákona měli nebo přijali slovenské občanství, a těmi, kdo se rozhodli žít v SR v postavení cizince. Nejhorlivější z nich odmítali označení „krajané“, ty, kdo se přiznali ke slovenskému občanství, okřikovali slovem „vlastizrádce“ a důrazně žádali „očistu“ vedení spolku od členů se slovenským občanstvím. Přestože se jim vedení SČS snažilo vyjít vstříc vytvořením samostatné sekce pro řešení problémů českých občanů v SR, část z nich po první celoslovenské Valné hromadě SČS v dubnu 1994 spolek opustila a v srpnu 1994 si zaregistrovala Klub občanů ČR v SR.

Československá národní rada    Výročí vzniku Československa
Československá republika jako první z nástupnických států bývalé rakousko-uherské monarchie byla vyhlášena ještě před ukončením světové války. Stalo se tak v Písku 14. října 1918 během generální stávky proti hromadnému odvozu potravin z Čech do Rakouska. Téhož dne v Paříži vznikla prozatímní vláda na čele s prof. T. G. Masarykem, který 17. října adresoval prezidentovi USA W. Wilsonovi „Prohlášení nezávislosti československého národa” jako odpověď na nabídku příměří rakouského císaře Karla I. ze začátku října, které předpokládalo autonomii pro československý národ (v rámci zemí koruny české, nikoli Uher). Text byl 18. října vyhlášen jako tzv. Washingtonská deklarace. 20. října prezident Wilson v odpovědi císaři podmínil příměří podmínkou nezávislosti pro Čechoslováky a Jihoslovany, co historici označují za mezinárodní konec Rakousko-Uherska.

foto: ČB    Stavitel zdravotnických zařízení
Stavitel a architekt Oldřich Kolaja (15. října 1908 Hýbly u Hodonína – 28. března 1994 Bratislava) přijel s rodiči v roce 1923 do Bratislavy, kde po studiu na vyšší škole stavitelské působil nejdříve jako pomocný kreslič u státních drah, posléze v několika stavebních firmách, mezi jinými vykonával stavební dozor při výstavbě studenstkého domova Lafranconi. Od roku 1935 se návrhem pro Nemocenskou pojišťovnu začíná věnovat zejména výstavbě zdravotnických zařízení od polikliniky v Petržalce přes dětské TBC sanatorium v Lučivné a lázeňské budovy v Korytnici až po řídící a expertní práci na povereníctve, později ministerstvu zdravotnictví. To ho také v 60. letech vyslalo jako experta pro výstavbu zdravotnických zařízení na Kubu.

foto: Ing. L. Bábíček    Velvyslanec na besedě s krajany
Jen asi čtyřicítka krajanů si nenechala v úterý 26. září 2023 ujít besedu s velvyslancem ČR v SR JUDr. Rudolfem Jindrákem. Přítomné přivítal tajemník ČSB Jiří Výborný, jenž omluvil nepřítomnou předsedkyni a v krátkosti jejím jménem pozval na bohatý říjnový program, a také dal do pozornosti dvě „české“ výstavy v SNG. V úvodě pan velvyslanec představil paní Miloslavu Fukalovou, jež převzala krajanskou agendu na velvyslanectví... Atmosféru setkání zachytil Ing. Ladislav Bábíček (celý článek zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 3. října 2023 v 16 hod. na filmové představení „Bílá vrána“ z roku 1938 (režie Vladimír Slavínský) v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

fotokopie    První předseda Československé jednoty
Jazykovědec, pedagog, historik a etnograf prof. PhDr. František Pastrnek (4. října 1853 Kelč u Valašského Meziříčí – 17. února 1940 Praha) se 7. května 1896 při založení Československé jednoty v Praze stal prvním předsedou. Původně národně obranný spolek se postupně stále více zaměřoval na česko-slovenskou vzájemnost, podporoval slovenské studenty na českých školách, posílal na Slovensko knihy na podporu vzdělanosti a kultury, podporoval zařazování příspěvků o horních Uhrách a Slovácích do českých časopisů, čím výrazně přispěl ke vzájemnému poznání a vzniku společného Československa.

fotokopie    O problémech Čechů v SR po rozdělení
V čase, kdy domácí média věnovala hlavní pozornost politickým a národohospodářským důsledkům rozdělení federace, jediná zmínka o postavení Čechů na Slovensku vyšla 5. října 1993 v týdeníku Mosty č. 40/93, který uveřejnil překlad z polského deníku Rzeczpospolita (ze dne 18.9.1993), ukazující na příkladu Dr. Ivana Broučka z Bratislavy konkrétní problémy Čechů, kteří po rozdělení zůstali na Slovensku a museli se rozhodovat mezi slovenských nebo českým občanstvím. Ve stejném vydání (Mosty 40/93, s. 14) Jaroslav Kašlík z Trnavy informoval o první veřejné členské schůzi Spolku Čechů na Slovensku dne 22.9.1993 a vyzval ke vzniku regionálních organizací v dalších městech.

F. Šedivý    Vzpomínka na prvního českého velvyslance v SR
Prvním českým velvyslancem ve Slovenské republice byl JUDr. Filip Šedivý (6. října 1953 Praha – 20. září 2008 Praha). Začínal jako právník na ONV v Mostě, kde po revoluci patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, z něhož přešel k ODS. V letech 1990-92 byl poslancem Federálního shromáždění, po jeho rozpuštění byl jmenován prvním velvyslancem ČR v SR. V duchu tehdejší doktríny ODS (a HZDS), že rozdělení federace se občanů nedotkne, odmítal problémy českých krajanů a představitele Českého spolku na Slovensku přijal až rok po jeho vzniku v srpnu 1994. Po ukončení diplomatické mise působil v komerční sféře ve vedení skupiny Unipetrol a jako spolumajitel Moravských skláren Květná. Zmiňuje se o něm také autor cyklu „Střípky vzpomínek“ o počátcích nejstaršího krajanského spolku v SR.

foto: osobnosti.sss.sk    Geolog studoval a propagoval slovenské hory
Geolog a vysokoškolský pedagog RNDr. Josef Kunský (6. října 1903 Sušice – 21. září 1977 Sušice) přednášel geomorfologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze a věnoval se zejména studiu vulkanických, ledovcových jevů i krasových jevů a také všeobecnému zeměpisu, přispíval do řady domácích i evropských časopisů. Na Slovensku se věnoval studiu hřebenů Nízkých a Vysokých Tater a problematice zalednění Belianské jeskyně.

Druhá ČSR    Výročí autonomie Slovenska
Uznáním autonomie Slovenska československou vládou 7. října 1938 na základě Žilinské dohody politických stran (Žilinský manifest) z předcházejícího dne (dohodu odmítli představitelé sociální demokracie a komunistů) vznikla tzv. Druhá republika. Ani autonomní slovenská vláda, jejímž předsedou se stal dr. Jozef Tiso, nedokázala bránit své území a v tzv. Vídeňské arbitráži přišla o značné území jižního Slovenska, přičleněného k Maďarsku na základě podobných jazykových hranic jako předtím v Mnichově Sudety k Německé říši. Zákon o autonomii Slovenska vstoupil do platnosti 22. listopadu 1938, čím se začal používat název Česko-slovenská republika. Autonomie uvolnila protičeské nálady ve společnosti, jež v řadě slovenských měst vyústily zejména přičiněním Hlinkových gard do vyhánění českého obyvatelstva (v roce 1938 se k české národnosti hlásilo asi 3,4 % populace Slovenska).

foto z parte    Smutná zpráva z Piešťan
Dobrý deň, v mene mojej maminy a celej rodiny Vám s ľútosťou oznamujem, že náš otec Ing. arch. Ľubomír Mrňa nás v pondelok opustil vo veku 88 rokov,“ napsal na náš web pan Karol Mrňa z Piešťan. Se jménem jeho otce se dlouhá léta setkávali čtenáři České besedy, v níž publikoval příspěvky o projektech českých architektů na území Slovenska. Poslední rozloučení se zesnulým bude v pátek 29. září 2023 ve 14 hod. v obřadní síni hřbitova na Žilinské cestě v Piešťanech, pohřební mše hodinu předtím ve 13 hod. v kostele sv. Štefana. Čest jeho památce!

archiv    Před dvaceti lety se uskutečnila první spolková krajanská schůze
První veřejná členská schůze Spolku Čechů na Slovensku se sídlem v Bratislavě (od 1994 Českého spolku na Slovensku) se uskutečnila 22. září 1993. Mimo jiné přijala návrh petice žádající novelizaci zákona č. 40/1993 Sb., aby občanům ČR s trvalým pobytem v SR bylo umožněno přijmout slovenské občanství bez ztráty občanství českého. Schválila také zakládání místních poboček v jiných slovenských městech. Podrobněji o ní informoval v týdeníku Mosty č. 40/93 ze dne 5. října 1993 Jaroslav Kašlík z Trnavy, který vyzval ke vzniku poboček v dalších slovenských městech. Prof. J. Rychlík v závěrečné kapitole své knihy „Rozdělení Československa 1989 – 1992“ označil tuto schůzi za „ustavující sjezd Českého spolku na Slovensku".

fotokopie z dopisu    Dopis ministra předsedkyni spolku
V létě náš portál cesi.sk informoval o záměru zastavit od konce července 2023 vysílání českých televizních stanic v SR a o tom, že proti tomu vystoupily české krajanské spolky a další instituce. V těchto dnech obdržela předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná dopis od ministra zahraničních věcí ČR pana Jana Lipavského, v němž reaguje na iniciativu českých krajanů na Slovensku. Dopis poskytla ke zveřejnění (zde).

Nitra    Poděkování z Chrudimi
Vážený pane magistře, chtěl bych Vám poděkovat, neboť díky vašemu nasměrování se mi opravdu podařilo rodinu MUDr. Františka Havelky kontaktovat a tento víkend jsme si už psali. Výzvu již můžete z Vašich stránek stáhnout… Jsem Vám zavázán a moc Vám děkuji. Přeji krásné pozdně letní dny!“ Těmito slovy poděkoval Mgr. Jiří Vaněček z Okresního archivu v Chrudimi za pomoc při pátrání po rodině člena bývalého českého spolku v Nitře. Jsme rádi, že náš portál cesi.sk opět mohl pomoci.

foto: J. Výborný    Beseda s velvyslancem
V úterý 26. září 2023 zve Český spolek Bratislava na besedu s velvyslancem ČR v SR JUDr. Rudolfem Jindrákem v 17 hod. ve společenském sále Csemadoku (Nám. 1. mája 12). Na snímku předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná na první návštěvě u p. velvyslance v březnu 2023 (fotoreportáž).

SND    Zasloužil se o vznik a vzestup SND
Básník, dramatik a režisér Jaroslav Kvapil (25. září 1868 Chudenice – 10. ledna 1950 Praha) původně zamýšlel studium medicíny nebo filozofie, než ho zlákalo divadlo. Aktivní činnost kulturního publicisty mu na přelomu století pomohla k funkci šéfa činohry Národního divadle v Praze, později působil ve Vinohradském divadle. Významnou měrou přispěl ke vzniku Slovenského národního divadla, když doporučil na začátek angažovat soubor Východočeského divadla z Pardubic pod vedením Bedřicha Jeřábka a později podporoval ředitele Oskara Nedbala.

foto: ČB    Stopy stavitele Bohuslava Mandyse na středním Slovensku
Stavitel Bohuslav Mandys (25. září 1888 Holice u Pardubic – 1979 Zvolen) vyrůstal v početné rodině zedníka, za 1. světové války se v rámci železničního vojska podílel na výstavbě silnic, mostů, tunelů a dalších objektů na několika frontách. Po vzniku ČSR si doplnil vzdělání a získal licenci stavitele. V roce 1924 se přestěhoval do Zvolena, kde založil stavební firmu, s níž vybudoval množství obytných, administrativních, obchodních i průmyslových staveb v samotném Zvolenu, ale i v Štóse, lázeňské domy na Sliači a v Štóse, kostely v obcích Babiná a Hriňová, a řadu dalších objektů v Krupině, Podbrezové, Banské Štiavnici, Fiľakovu a jinde. Aktivně se s celou rodinou zapojil do SNP. Česká beseda o něm psala v č. 1/2003 a 4/2004.

Ing. Pavel Stahl    Vzpomínka na Ing. Pavla Stahla
Stavební inženýr a vysokoškolský profesor v oblasti ekonomiky stavebnictví ing. Pavel Stahl (26. září 1906 Praha – 28. září 1983 Bratislava) přišel na Slovensko v r. 1933 doplnit strukturu železničních tratí. Ovlivněn bídnými sociálními poměry především mezi dělnictvem, angažoval se v tehdejší sociální demokracii a zapojil se do odboje. V roce 1941 byl zatčen a čtyři roky strávil ve věznicích a koncentračních táborech. Po osvobození řídil rekonstrukci železnic až v roce 1952 po odborném sporu o nereálných termínech výstavby Tratě družby byl odsunut na Slovenskou vysokou školu technickou jako docent, později profesor ekonomiky stavebnictví (dnes manažment). Za veřejná vystoupení proti okupaci ČSSR byl v r. 1969 penzionován a vyloučen ze Svazu protifašistických bojovníků, jehož byl funkcionářem.

foto    Z dějin vzniku Československa
26. září 1918 Edvard Beneš oznámil v Paríži vytvoření dočasné čs. vlády, již tvořili předseda Tomáš Garrigue Masaryk, ministr zahraničí a vnitra Edvard Beneš a ministr války Milan Rastislav Štefánik. Oficiálně byla vyhlášena 14. října 1918. Pod názvem „28. říjen 1918 a dnešek“ odkaz těchto událostí připomenul historik Jaroslav Opat v ČB č. 10/2003.

V. Remek a A. Gubarev    K narozeninám prvního československého kosmonauta
Koncem září si připomínáme životní jubileum prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka (26. září 1948 České Budějovice). Vojenským pilotem se stal podle vzoru svého otce (genpor. Jozef Remek byl velitelem letectva a poslancem Federálního shromáždění) během čtyřletého studia Vyššího leteckého učiliště v Košicích. Týdenní pobyt ve vesmíru absolvoval kpt. V. Remek ve funkci kosmonaut-výzkumník od 2. do 10. března 1978 na palubě lodě Sojuz 28 a stanice Saljut 6 s Alexejem A. Gubarevem. V pořadí 87. kosmonaut světa reprezentoval Československo jako třetí zemi po SSSR a USA, která vyslala svého občana do vesmíru, i proto byl Evropskou kosmickou agenturou označen za prvního Evropana ve vesmíru.

foto: J. Výborný    Výročí jubilejní Konference zahraničních Čechů v Praze
Ve dnech 27.-28. září 2018 se v Praze v Nové budově Národního muzea (bývalé Federální shromáždění) uskutečnila jubilejní desátá konference zahraničních Čechů. Několik postřehů a fotografií se svým příspěvkem na náš portál poskytl tajemník Českého spolku Bratislava Jiří Výborný... (celý článek). Na následující konferenci v říjnu 2021 pod názvem „Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích a aktuální potřeby české diaspory“ převzala ocenění za dlouholetou práci pro krajany spoluzakladatelka nejstaršího krajanského spolku v SR a čestná členka ČSB Mgr. Marta Hrušovská (viz záznam jednání na senat.sz). Minulý týden se v Praze uskutečnila další z těchto konferencí, na níž se zúčastnila předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná.

Hudební a divadelní škola v Mnichově    Výročí mnichovského diktátu
15. září 1938 se v bavorském Berchtesgadenu dohodli Adolf Hitler s britským premiérem Nevillem Chamberlainem na uspořádání konference v Mnichově za účasti Francie a Itálie. V noci na 30. září 1938 tam představitelé čtyř velmocí podepsali ve „vůdcově budově" (Führerbau, dnes Hochschule für Musik und Theatre na Königsplatz) dohodu o odstoupení sudetských území od Československa Německé říši. Přestože krátce předtím československá vláda vyhlásila mobilizaci (23. září) s cílem bránit své území, prezident E. Beneš dohodu označil za zradu ze strany spojenců a mezinárodnímu diktátu se podvolil, co znamenalo začátek rozpadu první Československé republiky.

Před obrazem    Vzpomínka na výtvarnici
Keramička a výtvarnice Eugénie Lugsová (1. října 1923 Tlučná u Plzně – 23. května 2013 Bratislava) působila s manželem prof. Teodorem Lugsem (7. září 1919 Praha – 25. května 2000 Bratislava) od roku 1948 v Bratislavě. Z jeho pozůstalosti darovala v únoru 2002 Českému centru v Bratislavě olejomalbu „To jsou oni“ (z roku 1969, na snímku). Česká beseda o uznávaném uměleckém páru psala v č. 3/1999, 10/2000 a 3/2002.

B. Štiavnica    Důlní inženýr zasvětil část života Banské Štiavnici
Důlní inženýr Adolf Wieszner (1. října 1853 Příbram – 2. března 1891 Budapešť) působil v Banské Štiavnici jako asistent na Katedře deskriptivní geomatrie, později stál ve vedení důlních společností a stal se poradcem města.

foto: J. Výborný    Tvořivé dílny v přírodě
V sobotu 9. září 2023 se uskutečnily další Tvořivé dílny v přírodě v areálu Klepáč pod vedením výtvarníků Evy B. Linhartové a Radka Bachratého. Letos děti se svými rodiči a prarodiči vyráběly podzimní motivy do rámečků. Nechybělo ani tradiční opékání špekáčků. Akci organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín (Kultminor) a MZV ČR. Několik momentek z akce zachytil na mobilní telefon Jiří Výborný (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

logo    Třicítka a co dál? – Střípky vzpomínek VII.
Ke 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Sedmou část svých vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Čas naděje“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

foto    Postřehy z tatranského regionu
Právník, spisovatel, kulturní organizátor a vlastivědný badatel JUDr. Karel Václav Adámek (19. září 1868 Hlinsko – 18. prosince 1944 Chrudim) se mimo své praxe aktivně věnoval literární práci v oblasti kultury, národopisu a národohospodářské osvěty, byl členem různých vědeckých a muzejnických společností, patřil mezi organizátory příprav Národopisné výstavy Českoslovanské v Praze v r. 1895. V cestopisu Slovenskem (Praha 1922) a dalších článcích zachytil své dojmy z Vysokých Tater, ale i ze života ve městech v podtatranském regionu.

SND    Dvě desetiletí v opeře SND
Sopranistka a učitelka zpěvu Božena Hanáková (roz. Suchánková, 19. září 1923 Bařice u Kroměříže – 23. února 2006 Bazilej, Švýcarsko) přišla poprvé na Slovensko v útlém věku s rodiči, kteří využili pozemkovou reformu a usadili se nedaleko Galanty, po roce 1938 však museli svůj majetek opustit. Po válce vystudovala Státní konzervatoř v Bratislavě, po níž ji hned v r. 1948 přijali do operního souboru SND, v němž působila do r. 1968, kdy s manželem odešla do Švýcarska, kde se věnovala zejména pedagogické činnosti.

Bývalá banka v Žilině    České korunovační klenoty v Žilině
Na území dnešního Slovenska se české korunovační klenoty ocitly pouze jednou v historii, a to v září 1938, kdy v čase vrcholící sudetské krize v obavách před vypuknutím války s Německem rozhodl předseda vlády Milan Hodža s vědomím prezidenta Beneše shromáždit sedm klíčů ke Korunní komoře v Chrámu svatého Víta a tajně odvézt národní poklad na Slovensko. Převoz se uskutečnil ve dvou osobních automobilech v noci z 19. na 20. září 1938. Klenoty byly uloženy v trezoru banky v Žilině (na dnešní Legionářské ul.) a část údajně také v trezoru hotelu Velká Fatra (dnes Afrodite Palace) v nedalekých lázních Rajecké Teplice. Zůstaly tam však jen dva týdny. Po mnichovském diktátu a v den kdy prezident abdikoval 5. října, tedy těsně před vyhlášením slovenské autonomie, byly urychleně převezeny zpět na Pražský hrad.

Grand Bio Universum Žilina    Výročí premiéry prvního slovenského zvukového filmu
Premiéru prvního slovenského zvukového filmu Zem spieva Karla Plicky (14. října 1894 Vídeň – 6. května 1987 Praha, jeho rodiče pocházeli od Slaného, sám do příchodu na Slovensko v r. 1923 žil v České Třebové) uvedlo 20. září 1933 žilinské kino Grand Bio Universum (dnes Dom umenia Fatra a sídlo Státního komorního orchestru Žilina, v zahraničí uváděného pod názvem Slovak Sinfonietta). Secesní budova (v letech 1919-21 ji postavil Jan Rufinus Stejskal, pocházející z Moravy, stavbu realizovala firma Ludvíka Kantůrka) byla slavnostně otevřena 3. ledna 1922 také premiérou prvního slovenského hraného filmu Jánošík v režii J. Siakeľa.

SPČR    Konference zahraničních Čechů v Praze
Mezinárodní konference „Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích II." se uskuteční ve dnech 21. - 22. září 2023 od 9 do 17 hodin v Jednacím sále Senátu PČR ve Valdštejnském paláci v Praze. Konferenci organizuje Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Tomáše Czernina společně s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Mezinárodním koordinačním výborem zahraničních Čechů. Bližší informace publikuje na svém webu MZV ČR. Konferenci bude možné sledovat také na webu Senátu Parlamentu ČR, kde není vyžadována registrace.

obal knihy    Budovatel čs. farmacie
Prof. RNDr. PhMr. Milan Chalabala, DrSc., Dr.h.c. (21. září 1928 Nemotice u Vyškova – 24. prosince 2003 Ľubietová) vystudoval farmacii v Brně a po vytvoření jediné celostátní Farmaceutické fakulty v Bratislavě přešel na ni, kde v 60. letech působil jako proděkan a děkan, souběžně s vedoucím Katedry galenické farmacie. Byl prvním profesorem ve svém oboru v tehdejším Československu. Po rozdělení federace pomáhal obnovit farmaceutické studium v Brně na Vysoké škole veterinární (dnes Veterinární a farmaceutická univerzita Brno). Byl členem řady vědeckých společností i v zahraničí, publikoval několik set odborných statí, desítky učebnic a skript, stál při vzniku oboru biofarmacie u nás, jako předseda České a Slovenské lékopisné komise se výrazně podílel na vydání čs., slovenských a českých lékopisů. Česká beseda o něm psala v č. 7/1995.

kniha    Výročí vědce
Metrolog, fyzik a vynálezce RNDr. Jaromír Hajda, CSc. (21. září 1908 Nový Hrozenkov u Vsetína – 17. března 1973 Bratislava) byl uznávaným expertem v oblasti optiky, o níž publikoval řadu odborných publikací, a také jedním ze zakladatelů Ústavu teórie a merania SAV, v němž se zaměřoval právě na konstrukci optických přístojů, autor 19 patentů.

Bradlo    „Veľkému synovi oslobodený národ československý“
Pamětní mohylu generála Milana Rastislava Štefánika a dvou italských letců, kteří s ním zahynuli nedaleko Bratislavy, slavnostně na Bradle odhalili 23. září 1928. Základní kámen monumentální stavby podle projektu architekta Dušana Jurkoviče položil v den 5. výročí tragédie 4. května 1924 tehdejší ministr zahraničí ČSR Edvard Beneš. Na náhrobku (tumbě) jsou čtyři kamenné tabule podle světových stran, nápis na západní hlásá: „Veľkému synovi oslobodený národ československý“.

foto    Vojenské velení první Slovenské národní rady
16. září 1848 ve Vídni v hostinci U Šperla vznikla Slovenská národní rada, jejímiž členy kromě Ľ. Štúra, J. M. Hurbana a dalších byli také čeští vojenští poradci Bedřich Bloudek, Bernard Janeček a František Xaver Zach, kteří se stali veliteli tzv. Sboru hurbanovských dobrovolníků zaměřenému proti uherské revoluci. 19. září Sbor obsadil Myjavu, kde Ľ. Štúr jménem SNR vyhlásil autonomii Slovenska v rámci Uher. Hurban žádal zrušení hranic mezi Moravou a Slovenskem, „lebo to všetko bola za starých časov jedna spoločná vlasť zbratrených národov slovanských“. Pod tlakem uherských vojsk a úřadů se dobrovolníci stáhli na Moravu (Štúr s přáteli do Prahy), kde dostali císařskou ochranu v podobě 600 vojáků českobudějovického pluku a s jejich podporou se na začátku roku 1849 vydali znovu na Kysuce, Liptov, Pohroní a Šariš, v polovině února došli do Košic, avšak revoluce už byla na ústupu. Sbor dobrovolníků byl rozpuštěn na podzim 1849, jak připomíná pamětní tabule na budově Úřadu vlády SR v Bratislavě.

foto: J. Výborný    Pamětní deska Miroslavu Vymazalovi
V pondělí 17. září 2018 v Brně na budově Základní školy na Vranovské ul. odhalili pamětní desku Miroslavu Vymazalovi (1952 Brno-Jundrov – 2002 Bratislava, fotoreportáž z Brna zde). Čtyřnásobný mistr světa (v tandemu s V. Vačkářem) po ukončení závodní kariéry působil v oddílu dráhové cyklistiky Dukly Trenčín na bratislavském velodromu (dnes park Jama na ul. Odbojárov, než velodrom zbourali, uskutečnilo se na něm pět ročníků Memoriálu Miroslava Vymazala pro mladé cyklistické talenty zemí střední Evropy). Česká beseda o něm psala v č. 4/2001, 11/2002 nebo 9/2007.

M. Švabinský: Autoportrét    Max Švabinský a Slovensko
Malíř a grafik Max Švabinský (plným jménem Maxmilian Theodor Jan Šv., 17. září 1873 Kroměříž – 10. února 1962 Praha) coby profesor pražské Akademie výtvarných umění ovlivnil několik generací slovenských výtvarníků. Ve 30. letech pravidelně léta trávil v obci Pohorelská Maša, kde si na léto pronajímal správcův domek v zámeckém parku a většinu dní trávil v okolní přírodě se skicákem a síťkou na motýly. Na Slovensku se inspiroval například při tvorbě mozaikové výzdoby a vitráží do svatovítské katedrály a památníku na Vítkově.

BL    Jeho texty se hrají dodnes
Hudebník a textař Michal Bukovič (17. září 1943 Praha – 31. ledna 2008 Praha) po sobě zanechal na sedm stovek textů populárních písní, jež se hrají dodnes. Jeho skladby zpívali například Karel Gott, Michal Tučný a množství dalších. Méně známá je jeho překladatelská činnost. Z Bratislavské lyry si však odnesl jediné ocenění, a to stříbrné v roce 1983 za text k písni Karla Zicha „Jeden den“.

foto: Ing. J. Bukovjan    Registrace na říjnový zájezd
V úterý 12. září 2023 se od 16 do 17 hod. uskuteční neformální setkání vedení ČSB s členy s registrací na poznávací zájezd do Velkých Karlovic (v sobotu 7. 10. 2023) v kanceláři ČSB, která se nachází v budově Csemadoku na Nám. 1. máje 10 na 1. poschodí (v případě vyššího zájmu než bude kapacita autobusu mají přednost členové ČSB). Naše programy připravujeme s finanční podporou MZV ČR, Fondu na podporu kultúry národnostných menšín (Kultminor, projekt č. 23-170-00927) a Československého ústavu zahraničního Praha. Fotografie z minulého zájezdu najdete v našem fotoarchivu.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 12. září 2023 v 16 hod. na filmové představení „Paklíč“ z roku 1944 (režie Miroslav Cikán) v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

B. Fott    Přírodovědec zkoumal sinice a řasy nejen v Tatrách
Přírodovědec Prof. RNDr. Bohuslav Fott, DrSc. (12. září 1908 Příbram – 7. října 1976 Praha) po začátcích středoškolského pedagoga se po válce stal profesorem na katedře botaniky PF Univerzity Karlovy. Ve vědecké práci se specializoval zvláště na výzkum sinic a řas ve Vysokých Tatrách, ale i na celém Slovensku.

J. Švub    Vzpomínka na třináctinásobného mistra Československa
Pětapadesátin se nedožil bývalý reprezentant v běhu na lyžích Jiří Švub (12. září 1958 Jeseník – 19. srpna 2013 Banská Bystrica). V dresu Dukly Liberec se třináctkrát stal mistrem Československa, byl třínásobným mistrem Evropy ve štafetě, startoval na olympiádě 1980 v Lake Placid. Na vrcholu slávy odešel do Dukly Banská Bystrica, kde se začal věnovat i biatlonu. I když mu další kariéru překazil těžký pád na kole, sportovat nepřestal a v Bystrici vybudoval tři lezecké stěny. Po havárii na závodní koloběžce skončil na invalidním vozíku.

SND    Stál při zrodu opery SND
Operní zpěvák – basista a režisér Josef František Munclinger (13. září 1888 Nítkovice u Kroměříže – 1. listopadu 1954 Mariánské Lázně) mládí prožil v polském Lvově až v roce 1921 se odstěhoval do ČSR, kde stál při zrodu operního tělesa Slovenského národního divadla, v němž působil v letech 1921-24, později hrál v Olomouci, ve Vídni, V Praze a v Brně, kde také přednášel na JAMU.

J. Tomec: Ghetto v Bratislavě, foto: GMB    Krajinář Tater i Bratislavy
Malíř a ilustrátor Jindřich (Heinrich) Tomec (13. září 1863 Praha – 12. července 1928 Vídeň) se ve své tvorbě inspiroval zejména krajinou, ale i například zákoutími měst. Od roku 1884 žil ve Vídni, kde se aktivně účastnil života české menšiny. V roce 1922 se stal členem Umělecké besedy Slovenska a z posledních let jeho života se zachovala řada děl s motivy Bratislavy nebo Vysokých Tater.

foto: Ing. L. Bábíček    Seminář o TGM
V roce 2018 v den výročí úmrtí prvního československého prezidenta 14. září připravilo Velvyslanectví ČR v Bratislavě seminář pod názvem „Tomáš Garrigue Masaryk (7.3.1850 – 14.9.1937)“. Na úvod chargé d’affaires a.i. JUDr. Pavel Sladký, Ph.D., zdůraznil, že první čs. prezident byl také prvním slovenským prezidentem. Mgr. Ondřej Pometlo připomněl, že podobné semináře se už uskutečnily i v Banské Bystrici a Trnavě. Poté se ujali slova historici. PhDr. Dušan Kováč, DrSc., z Historického ústavu SAV se věnoval tématu „Masaryk a Slovensko“, Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy hovořil o „Problémech slovensko-českých vztahů v Československu“ a PhDr. Dagmar Hájková, Ph.D., z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd ČR chronologicky analyzovala „Připomínání 28. října v Československu“. Po skončení semináře účastníci položili kytice k soše TGM na Vajanského nábřeží. Byl mezi nimi i Ing. Ladislav Bábíček, který nám z programu poslal několik záběrů.

logo    Pomozte Českému centru
České centrum Bratislava vyhlašuje pátrání po černobílých, barevných i digitálních fotkách z akcí v prostorách V-klubu na náměstí SNP, v budově Veľvyslanectví ČR na Hviezdoslavovom námestí, v Českém centru Na vŕšku nebo v Českém centru v Košicích v letech 1994 až 2019. České centrum Bratislava bude oslavovat třicáté narozeniny. Za ten čas se uskutečnily mnohé akce a setkání. Najděte momentky z nich ve svých fotoalbumech a podělte se o ně s námi! Díky společně vytvořenému archivu si připomeneme kulturní aktivity organizované Českým centrem Bratislava za uplynulé tři dekády. Ozvěte sa nám na info@ceskecentrum.sk".

foto    Zasloužil se o rozvoj hudebního života na Slovensku
Hudební pedagog Emil Hula (4. září 1883 Lichoceves / Noutonice – 17. března 1942 Praha) jako učitel hudby a zpěvu na Učitelském ústavu v Modře vychoval několik generací slovenských pedagogů a zasloužil se jejich prostřednictvím o rozvoj hudebního života na Slovensku. vydal také řadu učebnic a metodických příruček z oboru.

J. Augusta: Detvanka, foto: SNG    Nestor slovenských výtvarníků
Malíř Jaroslav Augusta (4. září 1878 Humpolec – 28. února 1970 Banská Štiavnica) je označován za průkopníka výtvarných akcí na Slovensku: 1901 založil malířskou kolonii v Dětvě, 1903 Grupu slovensko-uherských malířů v Žilině, 1911 Važec, 1919 Martin. Malířské vzdělání na pražské akademii doplnil studiem u Jožy Úprky, u něhož se ke krajinářské tvorby nadchl ještě národopisem. Po první světové válce odjel do Važce a procestoval celý Liptov, který zachytil ve své tvorbě. Od r. 1920 se usadil jako profesor kreslení v Banské Štiavnici, po válce vydal knihu Spomienky. Česká beseda o něm psala v č. 4/1997, 2/2002 nebo 1/2003.

Znak    Jediná domácí ženská řehole
Založení Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje jako jediného ženského apoštolského řádu, který vznikl na území tehdejšího Československa potvrdil 8. září 1928 olomoucký arcibiskup dr. Leopold Prečan. Myšlenka vycházela z unionistických kongresů, pořádaných od r. 1907 ve Velehradě olomouckým arcibiskupem ThDr. Antonínem Cyrilem Stojanem (1851–1923), který tam založil Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje. V jeho myšlenkách pokračovala zakladatelka řehole orientované zejména na charitativní a pastorační činnost Marie Růžena Nesvadbová (1878–1963). Od r. 1933 kongregace rozšířila působnost i na Slovensku (Považské Podhradie, Turzovka, Žilina). Činnost obnovila po roce 1989, v r. 1993 se rozdělila na Českou a Slovenskou provincii.

foto: J. Výborný    Další Tvořivé dílny v přírodě
V sobotu 9. září 2023 se od 14 hod. uskuteční další Tvořivé dílny na téma „Chraňme přírodu“ – jedná se o program v přírodě pro děti s výtvarníky Evou B. Linhartovou a Radkem Bachratým v areálu Klepáč, VIII. mlýn na Vydrici, Železná Studnička (Cesta mládeže 5, bus č. 43). Děti budou malovat podzimní motivy do rámečků (materiál dodá ČSB), k dispozici bude ohniště na opékání špekáčků nebo trampolína. Účast prosíme nahlásit předem na setkání 6.9. nebo na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení materiálu a občerstvení pro děti. Naše programy připravujeme s finanční podporou MZV ČR, Fondu na podporu kultúry národnostných menšín (Kultminor, projekt č. 23-110-00332) a Československého ústavu zahraničního Praha. Loňské setkání si můžete připomenout v našem fotoarchivu nebo v dokumentu RTVS.

foto: KČST    Výročí známé tatranské chaty
Chata M. R. Štefánika pod Ďumbierom (v minulosti také Chata hrdinů SNP) v nadmořské výšce 1740 m byla slavnostně otevřena 9. září 1928. Základní kámen byl položen na podnět Klubu československých turistů už 20. července 1924 s tím, že měla nahradit „útulňu“ na vrcholu Ďumbiera z roku 1902. Původně chatu začala stavět firma z Uherského Brodu, ale dokončila ji firma Šašinka z Popradu. Stavbyvedoucím byl Robert Petrla (1894 Štípa u Zlína – 1970 Tatranská Lomnica), který se také stal prvním chatařem. Po silné vichřici v roce 2014 byla poškozená chata rekonstruována do současné podoby.

obal    Symbol slovenské dechovky
Kapelník a skladatel Karel Pádivý (10. září 1908 Dolní Cerekev – 25. září 1965 Trenčín) začínal ve vojenských kapelách v Jihlavě a Hermannstadtu (dnes Sibiu). Do Trenčína narukoval 1. října 1928 k hudbě 17. pěšího pluku, po třech letech u armády už ve městě zůstal jako skladník a začal hrát s místními kapelami. V r. 1941 založil velký dechový orchestr z učňů textilky Thiberghien a syn (pozdější Merina). Po válce pracoval v Osvětě Martin a Osvětovém ústavu v Bratislavě, napsal několik výukových knih, od r. 1962 působil jako pedagog a organizátor hudebního života v Trenčíně. Zkomponoval na 1100 skladeb, z nichž mnohé čerpaly z trenčínského regionu, dvě se dodnes jako součást státního protokolu SR hrají při slavnostních přehlídkách. V r. 2004 mu R. Schuster udělil „Kříž prezidenta SR 2. stupně" za významné zásluhy o rozvoj kultury a umění in memoriam, Slovenský hudební fond uděluje Cenu Karla Pádivého za rozvoj dechové hudby, dlouhou tradici mají festivaly dechovek Pádivého Trenčín (viz také dokument Mgr. Heleny Miškufové v archivu RTVS).

SD Košice    Boris Velat zasvětil život košické opeře
Dirigent Boris Velat (10. září 1923 Praha – 8. srpna 2008 Praha) po studiu pražské konzervatoře začínal jako korepetitor opery Státního divadla v Ostravě. Po krátkém účinkování v Liberci a na dalších scénách přijal v r. 1953 pozvání ředitele košického Státního divadla Janka Borodáče, kde zůstal až do roku 2000 a významnou měrou formoval úroveň košické scény, dirigoval téměř tři tisíce operních a baletních představení a koncertů. Pomáhal i pěveckým sborům na východním Slovensku (např. Tatran v Popradě) a stál při zrodu operní části festivalu Zámecké hry zvolenské. Komponoval též scénickou hudbu.

Nitra    Prosba o kontakt na rodinu p. Havelky z Nitry
Dobrý den, reaguji na portál cesi.sk. Pracuji jako archivář ve Státním okresním archivu Chrudim…,“ napsal Mgr. Jiří Vaněček s prosbou pomoci nalézt kontakt na rodinu doc. Ing. Jiřího Havelky, CSc. (ročník 1920), který byl členem českého spolku v Nitře. Před léty totiž publikoval článek o pardubické vojenské nemocnici, v němž „zmiňuje jako pramen mimo jiné i služební deník svého otce, kterým byl plukovník zdravotnictva MUDr. František Havelka“. Jakoukoli informaci o našem krajanovi uvítá na e-mailové adrese jirvan@seznam.cz.

logo    O výuce češtiny na dálku
Spolek České školy bez hranic (ČŠH) informuje o nových kurzech, jejichž nabídka odzněla na červencové konferenci ČŠH v Praze: „Jak na češtinu jinak, efektivně a v souvislostech aneb Mezipředmětové vztahy ve výuce českého jazyka a literatury na 1. stupni ZŠ v českých školách v zahraničí“ a „Jak efektivně vést on-line výuku žáků s odlišným mateřským jazykem – pro ty, kdo začínají“. Kromě toho Národní pedagogický institut připravil vzdělávací program „Základy pedagogiky a psychologie pro nekvalifikované pedagogické pracovníky vyučující v českých školách v zahraničí“, který začne 7. září 2023. Kulatý stůl na téma „Práce s faktografickými texty – vlastivěda pro 4. ročník“ se uskuteční 10. září 2023. V úterý 12. září 2023 bude další z workshopů „Jak na čtenářskou dílnu“, jež připravuje Národní pedagogická knihovna J. A. Komenského.

logo    Třicítka a co dál? – Střípky vzpomínek VI.
Ke 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Šestou část svých vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Rebel“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

foto: Ing. L. Bábíček    Poděkování z Prahy
Vážená paní Večerná, s velkým potěšením Vám píšu ohledně nedávného koncertu. Ráda bych Vám vyjádřila náš obdiv a vděčnost za skvělou organizaci a úžasnou atmosféru, která na akci panovala. Koncert byl prostě úžasný! Od okamžiku, kdy jsme vstoupily na pódium, až do závěrečných tónů jsme se cítily naprosto přenádherně. Atmosféra byla nabitá energií a nadšením diváků, kteří nás plně podporovali a skvěle reagovali na naše vystoupení,“ napsala předsedkyni ČSB členka Cantarina Clarinete Hana Bahníková. Celé poděkování je připojeno k fotoreportáži z koncertu.

foto: Ing. L. Bábíček    Slavnostní koncert ke 30. výročí vzniku nejstaršího krajanského spolku
Ve středu 21. června 2023 se v zaplněné bratislavské koncertní síni Klarisky uskutečnil slavnostní koncert, jímž vyvrcholily oslavy 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku. Pozvání přijalo pražské dámské kvarteto „Cantarina Clarinete“. Přítomné uvítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná. Atmosféru v bývalém kostele Povýšení sv. Kříže zachytil Ing. Ladislav Bábíček (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

SND    Vzpomínka na Václava Nouzovského
Herec a operní zpěvák Václav Nouzovský (29. srpna 1918 Velim – 21. července 1988 Zdislava u Liberce) už jako student na obchodní škole v Kolíně zpíval v chrámu sv. Bartoloměje, co ho přivedlo k ochotníkům a ve svých dvaceti letech složil zkoušky do pražského Národního divadla (sustentant). Za války byl vězněn, krátce působil v opeře Českého lidového divadla v Brně, hostoval v Ostravě, Olomouci a Liberci. Po válce účinkoval Divadle 5. května a v ND, často vystupoval s Jindřichem Plachtou ve vojenských lazaretech. Od r. 1949 do 1980 jako člen opery SND ztvárnil na osmdesát postav včetně slovenských oper (Krútňava, Svatopluk, Juro Jánošík), často vystupoval v rozhlasových a televizních koncertech.

B. Laušman    Výročí Bohumila Laušmana
Sociálně demokratický politik Bohumil Laušman (30. srpna 1903 Žamberk – 9. května 1963 Praha-Ruzyně) už jako poslanec Národního shromáždění od 1935 přestoupil do nové Národní strany práce. Válku prožil v Londýně jako člen Státní rady Československé, odkud byl delegován do Slovenského národního povstání jako člen Hlavního štábu partyzánského hnutí. Na jaře 1945 se zúčastnil moskevských jednání k programu Národní fronty. Po válce se stal ministrem průmyslu a předsedou sociální demokracie, po Únoru 1945 ukončil politickou činnost a stal se ředitelem Slovenských elektráren, v roce 1949 odešel přes Jugoslávii do Rakouska, odkud ho agenti StB unesli v roce 1953, odsouzen byl k 17 letům vězení a zemřel v ruzyňské věznici.

ČC    Novinky v Českém centru
V průběhu letních prázdnin je Galerie Českého centra přístupná veřejnosti i v sobotu od 13 do 17 hod. až do konce srpna. Vstup volný! Od začátku července s ČC spolupracuje nová lektorka češtiny, která se specializuje na výuku dětí. Hravé hodiny pro děti všeho věku budou probíhat v Českém domě na Prepoštské 6, výuku lektorka nastaví podle individuálních potřeb. V případě zájmu pište na info@ceskecentrum.sk. Až do 2. října 2023 se také lze elektronicky přihlásit na certifikovanou zkoušku z českého jazyka, která se bude konat na podzim v Českém domě v Bratislavě.

ČC    Česko-slovenské konfrontace v Českém domě
Od 28. června až do konce srpna 2023 bude v Českém domě na Prepoštské ul. otevřena výstava „Česko-slovenské konfrontace, Sovinec 1986 – 1994“, jež připomene československé výstavy pořádané fotografem Jindřichem Štreitem v 70. a 80. letech minulého století. Autor výstav se tehdy systematicky zaměřoval na podporu experimentálního a konceptuálního umění od autorů, kteří stěží nacházeli možnosti vystavovat v oficiálních galeriích. Výstavu připravilo Muzeum umění Olomouc společně s Českým centrem Bratislava.

foto: J. Výborný    Výročí Masarykova pramene
Při návštěvě Banské Štiavnice 25. srpna 1923 se první čs. prezident T. G. Masaryk zastavil cestou do Zvolena u mlýna nedaleko obce Banská Belá na krátký oddych. Na tuto památku nazvali jeho jménem nedaleký pramen, který však po válce téměř upadl do zapomnění. Až na podnět českých spolků v Bratislavě a ve Zvolenu ho slavnostně obnovili 7. října 2006. Podrobněji o těchto událostech psala Česká beseda v č. 6/2003 a 11/2006, k dispozici jsou i fotografie ze znovuodhalení v roce 2006.

K. Droz    Autor první české knihy o Tatrách
Učitel, publicista a překladatel Karel Drož (22. srpna 1858 Uhlířské Janovice – 24. prosince 1928 Praha) byl v roce 1882 jmenován řídícím učitelem první české školy v Podkrušnohoří v Duchcově, kde začal vyvíjet aktivity na podporu češtiny i chudiny, co se projevilo na překládání do jiných škol. Rád však využíval znalost jazyků a podnikal národopisné a přírodovědecké cesty do Uher a na Balkán i dále na africký a asijský kontinent a své zážitky popisoval v různých časopisech. Byl autorem první české knihy o Tatrách (pod názvem „Tatry“ vyšla v Ružomberku 1897), z dalších připomeňme např. Život na Tatrách nebo Z našich Tater. Po vzniku ČSR byl jmenován inspektorem měšťanských a rumunských škol na Podkarpatské Rusi.

V.Lorenc s chotí    Místo Vídně si vybral Krompachy
Strojní inženýr a horolezec Viktor Lorenc (23. srpna 1843 Kroměříž – 21. srpna 1915 Levoča) poprvé navštívil Tatry ještě jako student v létě 1862, a přestože po promocích měl nastoupit na vídeňskou polytechniku raději dal přednost krompašským železárnám (jeho manželkou se stala dcera J. M. Hurbana). Často navštěvoval Tatry, kde využil horolezecké zkušenosti z rakouských Alp. Jako jeden z prvních propagoval zimní horolezectví, jak o tom svědčí články v Zipser bote (Spišský posel) a dalších časopisech. Na jeho počest se dnešní Bystré sedlo jmenovalo původně Lorencovo. Také zhotovil speciální člun na měřící práce na tatranských plesech. V roce 1907 na Liščím vrchu nad Krompachmi vybudoval rekreační chatu pro pracovníky železáren. Česká beseda se o něm zmínila v č. 3/1997 a 5/1999.

Nemocnice Košice-Šaca    Karel Prager zanechal své dílo i v Košicích
Nejznámějšími projekty architekta Karla Pragera (24. srpna 1923 Kroměříž – 31. května 2001 Praha) jsou například budova bývalého Federálního shromáždění (dnes Národní muzeum) nebo Nová scéna Národního divadla v Praze. Méně známa je budova Ústavu makromolekulární chemie ČSAV na Petřinách, vyhlášená za národní kulturní památku. Na Slovensku byl spoluautorem (s Jiřím Albrechtem a Jiřím Kadeřábkem) komplexu polikliniky a nemocnice, vybudovaných v 60. letech souběžně s výstavbou Východoslovenských železáren v Košicích-Šaci.

foto: muni.cz    Založil Antropologické oddělení SNM
Antropolog a genetik prof. MUDr. et RNDr. Jindřich Antonín Valšík, DrSc. (25. srpna 1903 Praha – 10. února 1977 Bratislava) jako spoluzakladatel Antropologické společnosti v Brně se stal také zakladatelem a v letech 1957-1970 vedoucím Katedry antropologie a genetiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (jejím proděkanem byl v letech 1955-66 a 1958-59 děkanem). V roce 1963 inicioval založení Antropologického oddělení Slovenského národního muzea, od r. 1970 byl ředitelem Ústavu experimentální biologie. Československo zastupoval v řadě mezinárodních vědeckých společností a institucí, například byl členem Komise OSN pro rasové otázky.

Moravské Pole    Osudové Moravské pole
Český král Přemysl Otakar II. zahynul 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli u obce Dürnkrut (Suché Kruty). Stop po něm však v okolí Bratislavy najdeme celou řadu. Například na hradě Hainburg (an der Donau) v kapli sv. Pankráce 11. února 1252 uzavřel ještě moravský markkrabě sňatek s první manželkou Markétou (Margarétou) Babenberskou. V červenci 1260 svedl vítěznou bitvu s uherským králem Bélou IV. u Kressenbrunnu, kde mu údajně uherští Kumáni překvapení jeho těžkooděnci dali přezdívku „železný král“. Na obranu před útoky z Uher založil na řece Moravě hrad Marchegg (1268). V říjnu 1270 sice dojednal v Bratislavě se Štefanem V. dvouletý mír, ten však uherský král záhy porušil, a tak v dubnu 1271 se svým vojskem obsadil Stupavu, Děvín, Svatý Jur, Pezinok a Nitru a donutil ho znovu k písemnému míru 2. června 1271 v Bratislavě. Nový král Ladislav IV. však mír porušil, a tak v letech 1273-76 patřila českému králi Bratislava s celým jihozápadním Slovenskem.

B. Štiavnica    Zeměměřič, báňský odborník a pedagog
Technik a pedagog Josef Viliam Mařan (26. srpna 1803 Moštenica u Slov. Ľupče – 1872 Budapešť) pocházel z české rodiny a po studiu Báňské akademie v Banské Štiavnici zůstal v této oblasti pracovat jako měřič i na jiných pozicích. Kolem roku 1830 se svými výpočty podílel na projektu mostu, přehrady, vodního náhonu i budovy pivovaru v Žarnovici. Prováděl pokusy s amalgací v Kremnici, byl spoluzakladatelem Uherské geologické společnosti. V letech 1837-47 přednášel na Báňské akademii v Banské Štiavnici, v tomto období také nejvíce publikoval, avšak za vystoupení proti byrokracii v revolučních letech 1848-49 byl ze státních služeb propuštěn.

Bývalý Uherský sněm    Budoval Univerzitní knihovnu v Bratislavě
Filozof a právník PhDr. JUDr. Josef Schützner (27. srpna 1888 Jindřichův Hradec – 17. prosince 1977 Praha) vystudoval filozofii v Praze a práva ve Vídni. Po vzniku ČSR se zúčastnil bojů o jižní hranice Slovenska a proti Maďarské republice rad. Koncem roku 1919 nastoupil jako asistent do právě vytvořené Univerzitní knihovny v Bratislavě, kde byla jeho práce oceněna jmenováním za ředitele v letech 1931 až 1939, kdy musel s rodinou Slovensko opustit a posléze působil v pražských knihovnách a posléze v Památníku národního písemnictví. Ovládal několik jazyků, překládal filozofické spisy zejména amerických humanistů, po odchodu do důchodu působil v Čs. mykologické společnosti.

foto: Ing. J. Bukovjan    Poznávací zájezd na Moravu
V sobotu 24. června 2023 ČSB uspořádal další poznávací zájezd s bohatým programem: zámky Plumlov a Náměšt na Hané, dále v Kostelci na Hané Sýpka a Muzeum Petra Bezruče a Lázně Slatinice. Několik snímků poslal Ing. Jan Bukovjan (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

RPI    100 let rozhlasového vysílání v Československu
České centrum zve na výstavu „100 let rozhlasového vysílání v Československu“. Prostřednictvím unikátních fotografií nabízí pohled do minulosti Československého i současnosti Českého rozhlasu a s využitím QR kódů si lze vyslechnout autentické nahrávky. Rozhlasové vysílání stanice Radiojournal bylo pro veřejnost zahájeno 18. května 1923 jako ve druhé zemi na světě (po BBC), bratislavská pobočka Radiojournalu vznikla 3. srpna 1926. Výstava bude otevřena od 5. května do 31. srpna 2023 v Galerii Českého domu na Prepoštské ul. 6 od úterý do pátku v době od 10 do 17 hod.

logo    Radio Praha a Slovensko
Až do konce srpna má být v Českém domě otevřena výstava ke století zahájení rozhlasového vysílání v Československu v květnu 1923, tehdy jako ve druhé zemi v Evropě po BBC. Připomeňme, že na Slovensku začal pravidelné vysílání bratislavský Radiojournal až v roce 1926, takže tyto oslavy nás zřejmě ještě čekají. Výstava vznikla ke století Čs. rozhlasu nepochybně s jasným zacílením na zahraničí, jak naznačuje doprovázející logo Radio Praha, jež dlouhá desetiletí představovalo právě Zahraniční vysílání Čs. rozhlasu… (celý článek o tom, co na vernisáži nezaznělo).

foto z pozvánky    Výtvarné sympozium s českou účastí
V hotelu Kormorán v Šamoríně – Čilistově se od 13. do 19. srpna 2023 uskuteční 11. Mezinárodní výtvarné sympózium, tradičně ukončené výstavou děl umělců v prostorách hotelu. Sympozia se účastní jedenáct výtvarníků z České republiky a ze Slovenska, mezi nimi i několik členů Českého spolku Bratislava.

foto: CT:D    Odstěhoval se Černobíl na Slovensko?
Konec telky? Pod tímto názvem spustil dětský program České televize před letními prázdninami rodinnou poznávací vlastivědnou soutěž, uváděnou příběhem o tom, jak „zlomyslný Černobíl“ chce „zničit telku… a zbavit ji tak všeho, co na ní mají lidé rádi.“ Autoři nápadu asi neočekávali, že pro diváky na Slovensku se to může stát nepříjemnou realitou, neboť některá média už informovala o společném záměru komerčních televizí a šiřitelů televizních programů od 27. července 2023 zastavit vysílání českých televizních stanic v SR, údajně z důvodu porušování mezinárodních licenčních pravidel. Proti tomuto záměru vystoupily české krajanské spolky a další instituce, zda byla jejich iniciativa úspěšná, ukáží následující dny. Nemá předvolební Slovensko závažnější problémy?

Přemysl Otakar I. na bankovce    Z dějin česko-uherské vzájemnosti
Královský titul získal Přemysl Otakar I. 15. srpna 1198 (v r. 1212 mu ho císař Friedrich za odměnu potvrdil jako dědičný Zlatou bulou sicilskou). Rok poté se podruhé oženil, a to s dcerou uherského krále Bely II. Konstancií Uherskou, s níž měl devět dětí, mezi nimi i příštího krále Václava I. a pozdější svatou Anežku Českou. Po jeho smrti si vdova Konstancie dala postavit v Malých Karpatech na obchodní tzv. České stezce hrad Červený kámen (Rothenstein/Vöröskő), zvaný též Bobří hrad (Bibersburg).

Oskar Nedbal    Prešpurk se mu stal osudovým
Dirigent a hudební skladatel Oskar Nedbal (26. března 1874 Tábor – 24. prosince 1930 Záhřeb, dnes Chorvatsko) byl znám jako spoluzakladatel Českého kvarteta a úspěšný dirigent České filharmonie a později ve Vídni. V Prešpurku se podruhé oženil (20. června 1910 s M. Hoffmannovou), a ve stejném městě se v létě 1918 zastřelil ve vojenské službě jeho syn Oskar. Když po vzniku ČSR nenašel v Čechách uplatnění, přijal 15. srpna 1923 místo ředitele opery SND a 26. srpna 1923 dirigoval Prodanou nevěstu v režii J. Kvapila. Rovněž přednášel na univerzitě, řídil hudební vysílání zdejšího Radiojournalu. Výrazně ovlivnil úroveň SND, ale jako ředitel nezvládl dluhy a nepřejícnost okolí, přišel o úspory, až skončil sebevraždou.

Zdeněk Macháček    Spoluzakladatel slávy slovenské operety
Hudební skladatel a dirigent, zasloužilý umělec Zdeněk Macháček (15. srpna 1928 Brno – 6. ledna 2017) byl už během studia konzervatoře členem Státní filharmonie v Brně, avšak vojenská služba ho přivedla do Vojenského uměleckého souboru kpt. Jana Nálepky v Bratislavě, kde zůstal nadále jako dirigent. Od roku 1957 byl šéfdirigentem zpěvohry divadla Nová scéna, kde se považuje za spoluzakladatele největší slávy slovenské operety. Úzce spolupracoval se Symfonickým orchestrem Čs. rozhlasu v Bratislavě (dnes Slov. rozhlasu) a dalšími tělesy i scénami na Slovensku i v zahraničí, 12 let přednášel na VŠMU.

Zdeněk Nováček    Muzikolog a dlouholetý ředitel bratislavské konzervatoře
Řadu prací o dějinách hudby na Slovensku za sebou zanechal PhDr. Zdeněk Nováček (16. srpna 1923 Plzeň – 14. srpna 1987 Bratislava). Po studiu na Karlově univerzitě a krátkém působení dirigenta v Plzni a v Praze přišel v r. 1949 do Bratislavy, kde v letech 1951-56 byl ředitelem Ústavu hudební vědy SAV, později redaktorem v rozhlase. Od 1962 do své smrti byl ředitelem bratislavské Konzervatoře, přednášel také dějiny hudby a hudební estetiku na Univerzitě Komenského. Byl činný ve Svazu československých skladatelů (od 1982 jeho předseda) a od r. 1976 byl poslancem Federálního shromáždění za obvod Piešťany.

Josef Dobrovský, foto: mkcr.cz    Zakladatel české filologie nepsal česky a narodil se v horních Uhrách
Jestiť to opravdu mrzuté, že Slováci nechtějí s námi Čechy držeti… Němci byli v tom ohledu moudřejší, nežli my nesvorní Slované,“ napsal (dopis příteli J. Ribaimu) jezuita, historik, filolog a zakladatel české slavistiky Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Balassagyarmat – 6. ledna 1829 Brno). Narodil se na dnešní slovensko-maďarské hranici (asi 20 km od Velkého Krtíše, jeho otec dragoun Josef Doubravský pocházel ze Solnice u Rychnova nad Kněžnou). Česky se naučil až na gymnáziu v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, všechny spisy včetně sbírky českých a slovenských přísloví psal v mateřské němčině. V r. 1793 navrhl zřídit v horních Uhrách společnost pro vzdělávání řeči a literatury slovanské, záměr se podařilo realizovat až na prešpurském evangelickém lyceu (1803).

foto: deml.cz    Jakub Deml a Slovensko
Kněz, básník a spisovatel Jakub Deml (20. srpna 1878 Tasov u Velkého Meziříčí – 10. února 1961 Třebíč) od mládí aktivně publikoval, ale spory s církevní vrchností způsobily časté střídání pobytu a omezování kněžské činnosti. „Do literárního dění inspirativně i provokativně zasahoval svými Šlépějemi - periodickými soubory toho, co v určitém roce nejvíc zaujalo jeho samého... Dva z nich jsou věnovány převážně slovenským tématům. Po vzniku republiky chtěl totiž natrvalo přesídlit na Slovensko, kde měl zastávat funkci správce kulturních památek na zámku v Topoľčiankách, který se později stal prezidentským sídlem. Rozjel se tam a první dojmy zaznamenal v expresivním literárním letáku Jsem na Slovensku! ... Na Slovensko přišel do nevyrovnaných poměrů, kdy přežívající maďarónství a náboženská bigotnost vyúsťovaly do protičeských nálad a bouří namířených proti novému státu. Rozhořčený básník viděl příčinu v tom, že se lidé zpronevěřili svému poslání sloužit národu a Bohu,“ napsala Česká beseda v č. 3/2006.

logo    Třicítka a co dál? – Střípky vzpomínek V.
Ke 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Pátou část svých vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Učitel“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

foto: Ing. L. Bábíček    Dopis na rozloučenou
Dobrý den, vážení a milí přátelé, nastala doba ukončení mého vyslání a vracím se zpět na MZV ČR do Prahy. Bylo mi ctí Vás poznat, setkávat se s Vámi a seznámit se se všemi příběhy, které Váš život na Slovensku po rozdělení provázely či provázejí. Oceňuji Vaši sounáležitost a energii neustále připravovat nové akce a scházet se, ať již v rámci členů spolku či velkých akcí, jako jsou různé festivaly a dny české kultury, které pořádáte. Každopádně díky Vám jsem získala vhled do života "krajanů", kteří vlastně nikdy krajany být nehodlali a nechtěli, prostě jen žili tam, kde byli díky životním příběhům, doma. Děkuji také za skvělou spolupráci s Vámi a přeji Vám všem pevné zdraví, které je pro všechny nejdůležitější, štěstí ve Vašich osobních a profesních životech i v činnostech, kterými se zabýváte a obohacujete ostatní osoby ve Vaší blízkosti. Přeji příjemné letní dny a hodně štěstí! Zuzana Marková.“ Připomenout si ji můžeme na fotografiích z našich setkáních, například loňské besedy, akcí v dubnu a říjnu 2022 nebo listopadu a prosince 2019, případně z letošního setkání s prezidenty.

Pamětní tabule v Paříži    Výročí vzniku Československa
Poté co britský ministr zahraničí lord Robert Cecil 22. května 1918 poprvé uznal právo čs. národa na samostatnost, 9. srpna 1918 Británie uznala Národní radu československou jako základ budoucí vlády jedné z nástupnických zemí rakousko-uherské monarchie. Conseil national tchécoslovaque vznikl 13. února 1916 v Paříži jako orgán zahraničního odboje Čechů a Slováků, usilujících o samostatný stát a v prosinci 1917 dosáhl u francouzské vlády legitimity čs. legií. Předsedou Rady, jež si zřídila pobočky i v Rusku a USA, byl T. G. Masaryk, místopředsedy M. R. Štefánik a J. Dürich, tajemníkem E. Beneš. Po V. Británii následovaly USA (3. září), Japonsko (9. září) a Itálie (3. října), co následně vedlo k uznání Prozatímní vlády Československé republiky, ustanovené 14. října 1918.

Kostolany    Odborník na středověkou malbu
Historik a pedagog PhDr. Josef Krása, CSc., (9. srpna 1933 Čáslav – 20. února 1985 Praha) se od dob studií orientoval zejména na dějiny gotického a renesančního umění, a to nástěnným malbám a iluminovaným rukopisům, o nichž napsal řadu odborných studií a dalších publikací. Od roku 1957 pracoval v Ústavu dějin a teorie umění ČSAV, na Slovensku je vysoko hodnocen zvlášť jeho výzkum nástěnných maleb v kostele sv. Juraja v Kostoľanech nad Tribečom.

Vladimír Komárek    Vzpomínka na Vladimíra Komárka
V srpnu si připomínáme malíře, grafika a ilustrátora Vladimíra Komárka (10. srpna 1928 Hořensko, dnes Slaná u Semil – 24. srpna 2002 Jilemnice). Ve svých vzpomínkách uvedl: »Mám za sebou 130 samostatných výstav. Jsem zastoupen ve sklepech většiny galerií v Čechách. Vystavoval jsem ve všech státech Evropy vyjma Albánie a Slovenska.« Dětství prožil v dnešní obci Studienka u Malacek: »Šest neděl po narození mě naši odvezli na Slovensko do vesnice Hasprunka. Kde prožijeme dětství, tam jsme taky doma. Teď je můj domov v cizině, kam se nebudu vracet... V roce 1939 jsem se dozvěděl, že jsem Čech, to jest nepřítel slovenského lidu. Po Češích šli židi. Viděl jsem, co dovede udělat člověk člověku a začal se mi hnusit rasismus. Na dům nám napsali „čechú von hanba im“. Ztratil jsem kamarády a v Čechách jsem nové nehledal. Byl jsem sám a samota mne netížila. Byl jsem emigrantem v rodné zemi.«

foto: ČB    Grafik a designér
Grafik, výtvarný redaktor a knižní designer Robert Brož (10. srpna 1938 Čelakovice – 23. listopadu 2011 Banská Bystrica) přijel v roce 1951 s rodiči do Martina, v letech 1954-58 studoval na ŠUP v Bratislavě. Většinu života spojil jako výtvarný redaktor s martinskými kulturními institucemi jako bylo Vydavatelství Osveta, tiskárna Neografia, ale i Matica Slovenská, Slovenské národní muzeum a další. Podílel se na vydání řady významných knižních děl, za něž dostal i množství ocenění doma i v zahraničí. I ve volné tvorbě se orientoval především na grafický design. Krátký medailon přinesla Česká beseda v č. 7-8 / 1999.

Praha před NM    Osud legendy
Student Karlovy univerzity Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) zemřel na následky popálenin po sebevražedném podpálení se na Václavském náměstí 16. ledna 1969 na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Přestože jeho čin má dodnes ve veřejnosti silný ohlas, okupace trvala ještě dvě desetiletí. Na jeho tragický čin reagoval tehdy básník Jaroslav Seifert vzkazem „chlapcům, kteří se odhodlali zemřít“: „Máte právo udělat se sebou sami, co chcete. Nechcete-li však, abychom se zabili všichni, nezabíjejte se.

foto z pozvánky    Festival Morava krásná zem
České centrum informuje, že ve dnech 12.-13.8.2023 se v obci Plevník - Drienové v okrese Považská Bystrica uskuteční 11. ročník Festivalu moravské kultury „Morava krásná zem“ pod záštitou velvyslance České republiky pana Rudolfa Jindráka. Podrobněji zde.

V.K.Blahnik    Průkopník ochotnického divadla
Redaktor, režisér, dramaturg a divadelní teoretik Vojtěch Kristián Blahník (12. srpna 1888 Dobrovice u Mladé Boleslavi – 11. června 1934 Litoměřice) už během studií v Pardubicích a Praze propadl ochotnickému divadlu. Po krátké praxi učitele a knihovníka se věnoval přednášení režie a dějin divadla na pražské konzervatoři, od r. 1920 založil ochotnický soubor Blahníkova družina, s nímž jezdil po zájezdech. Od r. 1924 pořádal divadelní kurzy v Martině, pomáhal slovenským amatérským souborům při realizaci domácí tvorby.

Ladislav Holoubek    Ladislav Holoubek spojil svůj život se slovenskou operou
Klavírista, dirigent a skladatel Ladislav Holoubek (13. srpna 1913 Praha – 4. září 1994 Bratislava) prožil dětství v Trnavě a po ukončení Hudební a dramatické akademie v Bratislavě působil v letech 1932–1952 a 1958–1968 jako dirigent opery Slovenského národního divadla, v letech 1955–1958 a 1966–1976 jako umělecký ředitel a dirigent (až do r. 1981) opery Státního divadla v Košicích, a v letech 1952–1955 dirigent Vojenského uměleckého souboru v Bratislavě. Složil několik oper a sborových skladeb, skládal symfonickou a filmovou hudbu (např. k filmu Priehrada z r. 1950).

foto: J. Výborný – cesi.sk    Historie několika „stolpersteinů“ v Bratislavě sahá do Čech
V pondělí 13. srpna 2018 v 17 hodin před domem na Paulínyho ul. 1 (vedle hotelu Carlton) německý výtvarník Gunter Demnig z Kolína nad Rýnem instaloval další ze série tzv. stolpersteinů (kamenů „na zakopnutí“, připomínající oběti holocaustu), tentokrát rodině bývalého ředitele slovenské pobočky ČKD Gustava Gráfa. Od roku 1996 takto umístil ve 21 evropských zemích na 70 tisíc kamenů, na Slovensku každoročně přibývají od roku 2012... (celý článek s fotografiemi).

Blatnice    Muzeum Karla Plicky po necelých 30 letech zrušili
Národopisné muzeum SNM v Martině slavnostně otevřelo 13. srpna 1988 v budově Prónayovské kúrie v Blatnici Muzeum Karla Plicky (14.10.1894 – 5.5.1987). Expozice byla věnována životu a dílu českého pedagoga, etnografa, fotografa i filmaře, který na Slovensku zanechal nezanedbatelnou stopu. Žel, z důvodu zhoršujícího se technického stavu budovy bylo muzeum od května 2015 zavřené až na jaře 2018 definitivně zrušené a exponáty převezeny do depozitů SNM v Martině.

obal knihy    Třicítka a co dál? – Vzpomínky paní Fulierové
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Výtvarnice Květoslava Fulierová poslala předsedkyni spolku svoji nedávno vydanou knihu se vzpomínkami na dětství na Moravě a také vzpomínky na výtvarné sympozium v říjnu 2008 v „kaštieli“ Mierovo… (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

Ondrejský cintorín    Zasloužil se o rozvoj slovenského divadla
Spisovatel, básník a dramatik Ferko Urbánek (vl. jm. František Ludvík, 31. července 1858 Vsetín – 10. prosince 1934 Bratislava-Petržalka) studoval v Kláštore pod Znievom, Ostřihomu a Banské Bystrici, kde pracoval jako pomocník v lékárně a u notáře, později jako písař v Dolním Kubíně, poštovní úředník v Dohňanech, tajemník Spolku sv. Vojtěcha a spolumajitel tiskárny v Trnavě. Byl všestranně literárně činný, přispíval do časopisů, psal verše pro děti, nejvýznamnější je však jeho dramatická tvorba, v níž zpracoval lidové pohádky a pověsti, ale zejména psal společenské komedie, oblíbené u ochotnických i profesionálních divadelních souborů hlavně za první republiky.

foto: ČB    První kapelník pěšího pluku v Trenčíně
Kapelník a hudební skladatel Karel Kašpar Richter (31. července 1848 Cheb – 30. ledna 1902 Trenčín) pocházel z hudební rodiny a záhy se dostal k vojenské hudbě, která ho přivedla jako prvního kapelníka 71. pěšího pluku do Trenčína, kde se prosadil také jako schopný organizátor kulturního života. Kromě pochodů a jiných skladeb pro dechový orchestr komponoval i taneční hudbu pro klavír nebo smyčcový orchestr. Krátký medailon mu věnovala Česká beseda v č. 1/2003.

Pamětní tabule v Žilině    Grupu uhorsko-slovenských maliarov podporovali moravští mecenáši
Souběžně s Hornouherskou průmyslovou výstavou se 1. srpna 1903 v Žilině uskutečnila první společná výstava slovenských malířů. Úřady ji sice označili za „panslávnu“ a předčasně ukončili, ale vznikla na ní Grupa uhorsko-slovenských maliarov, jejímiž hlavními iniciátory byli tři ze šesti vystavujících výtvarníků: Emil Pacovský (25.5.1879 Uhlířské Janovice – 16.5.1948 Praha), Jaroslav Augusta (4. 9. 1878 Humpolec – 28. 2. 1970 Banská Štiavnica), kteří se seznámili na malířském plenéru v r. 1901 v Detve, a Gustáv Mallý. Díky mecenášům tato Grupa do svého zániku v roce 1907 uskutečnila jedenáct výstav pouze v moravských městech. Její existenci připomíná pamětní tabule na budově Považské galerie umění v Žilině.

foto    První hraniční kámen po rozdělení federace
Hranice mezi Moravou a Slovenskem byla poprvé úředně vyhlášena v roce 1867 v souvislosti s přeměnou habsburské monarchie na Rakousko-Uhersko. Původní hraniční značení ztratilo smysl po vzniku Českolovenska v roce 1918, až 2. srpna 1993 byl u obce Kátov v okresu Senica (naproti Hodonínu za řekou Moravou) znovu osazen první hraniční kámen v novodobých dějinách.

Hotel Sorea    Neslavná historie nenápadného hotelu
Příjemný bratislavský hotel Sorea částečně skrytý nad dunajským nábřežím připomíná neslavnou kapitolu v našich dějinách. Začátkem srpna 1968 tehdy odborářská zotavovna hostila jednání představitelů ČSSR s delegacemi Sovětského svazu, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska, na němž byla formulována tzv. Brežněvova doktrína o oprávnění vojenského zásahu v socialistických zemích v případě ohrožení tzv. proletářského internacionalizmu. Údajně právě na záchodě tohoto hotelu byl 3. srpna odevzdán tzv. zvací dopis, jímž sovětské vedení následně odůvodnilo okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968.

obálka    Vzpomínka na českého slovakistu
Pedagog, redaktor a překladatel Emil Charous (3. srpna Horní Bečva – 7. ledna 2017 Praha) po studiu na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze se po krátké praxi středoškolského profesora stal redaktorem ve vydavatelství a začal se věnovat překladům zejména slovenské meziválečné a poválečné prózy, popularizaci slovenské literatury a literární publicistice v českých i slovenských časopisech. Sestavil nebo byl spoluautorem několika antologií slovenské literatury. V roce 2006 Česká beseda publikovala jeho úvahu o česko-slovenských literárních vztazích i rozhovor s ním.

ukázka    Propagátor slovenské hudby
V roce 1921 brněnská firma Stožický, u níž pracoval budoucí vydavatel a knihkupec Josef Závodský (4. srpna 1903 Brno – 9. listopadu 1973 Brno), otevřela svoji filiálku v Bratislavě. Od roku 1934 se J. Závodský osamostatnil, založil vlastní vydavatelství a prodejnu hudebnin, jejímž prostřednictvím začal propagovat slovenskou zejména taneční, ale i vážnou hudbu a do roku 1950 vydal na 133 původních skladeb slovenských autorů.

E. Vlk    Vzpomínka na Ing. Vlka
K nezapomenutelným postavám prvních desetiletí českého spolku v Bratislavě patří nepochybně pplk. Ing. Emanuel Vlk (24. července 1923 – 3. srpna 2015 Bratislava), jehož dobrá nálada a zpěv národních a trampských písní za doprovodu kytary nechyběly na žádném společném setkání. Do České besedy přispěl v jejích začátcích trochu nečekaným tématem.

foto: Univerzita Wroclaw    Světový a přesto u nás neznámý přírodovědec
Přírodovědec Ferdinand Albín Pax (26. červenec 1858 Dvůr Králové nad Labem – 1. březen 1942 Wroclaw) se od mládí věnoval výzkumu fauny a flóry zejména v Krkonoších, později ve Slezsku. Dlouhá léta působil i jako ředitel muzea a botanické zahrady na univerzitě ve Vratislavi. Ve svých knihách v oblasti botaniky a zoologie se podrobně věnoval i karpatským lokalitám v horních Uhrách a také Podunají, například popsal a podle Strečna pojmenoval nový poddruh motýlů.

Cena Karla Čapka    MUDr. Antonín Čapek a Trenčianske Teplice
Lázně Trenčianske Teplice jsou spojeny se jménem MUDr. Antonína Čapka (26. července 1855 Žernov u České Skalice – 4. července 1929 Praha), který tam působil v letech 1910 až 1923 jako lázeňský lékař. V letních měsících za ním pravidelně přijížděly jeho děti Helena, Josef a Karel, jejich první doložený pobyt byl v roce 1912. V roce 1918 se MUDr. Antonín Čapek angažoval v revolučních událostech spojených se vznikem ČSR. Založil pobočku Červeného kříže, jeho zásluhou vznikla první zubní ambulance na Slovensku a zavedly se dětské lékařské prohlídky, prosazoval také snídaně a svačiny dětem ve školách. O vztahu Čapků ke Slovensku psala Česká beseda např. v č.7-8/2002, 5/2005 nebo 7-8/2006.

BL    Allan, jeho „sestry“ a bronzová Lyra
Talentovaný hudebník a skladatel Alfons Jindra (vl. jm. Alfons Jindřich Langer, 28. července 1908 Čechovice u Prostějova – 20. prosince 1978 Praha) se od mládí živil hudbou jako houslista, klarinetista a saxofonista a koncem 30. let začal také skládat pod pseudonymem Allan, který posléze převzalo dámské vokální trio, u jehož zrodu stál. V 50. a 60. letech se vypracoval na uznávaného tvůrce taneční hudby, v roce 1966 jeho skladba Už modrej činžák zhas‘ v podání W. Matušky (text V. Fischer) získala bronzovou Bratislavskou lyru.

SNG    Stál u zrodu SNG
Malíř, typograf, výtvarný kritik a historik umění Karel Šourek (28. července 1909 Praha – 29. března 1950 Praha) se už ve 30. letech věnoval problematice historických památek na území Slovenska (Staré umění na Slovensku), co bylo po válce oceněno pověřením přednášet v Bratislavě estetiku a vybudovat Slovenskou národní galerii (zřízena zákonem SNR 29. srpna 1948). Vypracoval její koncepci, před převzetím funkce prvního ředitele SNG však zemřel.

foto: ČB    Výročí prvního pobytu TGM v Topoľčiankách
Poprvé přijel prezident T. G. Masaryk na zámek v Topoľčiankách 29. července 1923 a od té doby se tam pravidelně s rodinou vracel až do léta 1933. Zval tam i své hosty včetně zahraničních, K. Čapek tam zachytil podstatnou část Hovorů s TGM. V březnu 2001 tam za účasti velvyslance Rudolfa Slánského slavnostně odhalili sochu T. G. Masaryka od Otto Gutfreunda, jež původně stála v Nitře, až ji po dlouhých letech „zapomnění“ vypátrali v depozitu nitranské galerie členové regionální organizace Českého spolku na Slovensku. Reportáž ze slavnosti s dalšími podrobnostmi přinesla Česká beseda č. 4/2001.

Mošovce    Kdo komu jak rozumí: tehdy a dnes
„Než co tito noví čechoborci k obílení svého separatismu předstírají, jest obzvláště to, že prý lid slovenský češtině a českým knihám nerozumí.“ Tuto myšlenku napsal v roce 1846 v díle Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky básník, spisovatel a jazykovědec Jan Kollár (29. července 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň, pohřben v Praze), který jako evangelický kněz prožil tři desetiletí v Pešti (údajně konfirmoval S. Petöfiho a L. Kossutha v biblické češtině). Odmítl slovenštinu a propagoval český jazyk, který měl akceptovat další slovanská nářečí včetně slovenštiny, co se odrazilo v názvu jeho děl: O literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými, Písně světské lidu slovenského v Uhřích, Čítanka anebo Kniha k čítání pro mládež ve školách slovanských v městech a v dědinách, Jmenoslov čili slovník osobných jmen rozličných kmenů a nářečí národu slovenského. Závěr života prožil jako profesor slovanské archeologie ve Vídni.

logo    Konference zahraničních Čechů bude v září 2023
Vážení krajané, milí přátelé, dovolte, abych vás pozval na letošní konferenci Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích II., která proběhne 21.-22. září (čtvrtek-pátek) v Senátu v Praze. Programově i organizačně se letošní konference bude podobat té minulé,“ oznámil předseda Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Miroslav Krupička. Minulá konference se uskutečnila v říjnu 2021 a její program stejně jako další informace lze vyhledat na internetové stránce http://zahranicnicesi.com/.

fotokopie    Česko(-)slovenská slova týdne
Dobrý deň prajem, rok 2023 je rokom spoločného projektu Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV a Ústavu českého národního korpusu pri príležitosti 30 rokov od rozdelenia Československa - ide o popularizačný projekt s názvom Česko(-)slovenské slovo týdne/týždňa… Každý týždeň v pondelok zverejňujeme novú dvojicu slov, bude ich celkovo 52," informuje Mgr. Monika Kapustová, PhD., z Jazykovědného ústavu Ľ. Štúra SAV. Projekt je prezentován také na FB stránce ústavu, dále vždy v pátek v RTVS a denících N (slovenském i českém).

foto z pozvánky    Letní univerzita seniorů
Leto sa každoročne spája s Letnou bratislavskou univerzitou seniorov (LBUS). Aj tento rok hlavné mesto v spolupráci s Univerzitou Komenského, Centrom ďalšieho vzdelávania, organizuje už 13. ročník tohto podujatia. Zaujímavé prednášky sú pripravené od pondelka 31.7. do štvrtka 3.8. 2023 od 9:30 do 11:00 v Zrkadlovej sieni Primaciálneho paláca. Projekt LBUS je financovaný hlavným mestom, a tak ako každoročne – pre bratislavských seniorov bude účasť bezplatná,“ napsala Mgr. Ingrid Tomešová z Magistrátu hl. města SR Bratislavy. Přihlásit se lze na https://cdv.uniba.sk/utv/lbus2023, podrobnější program je zde.

foto    Otázky na státní občanství
Vážení a milí krajané, dovoluji si Vás oslovit v návaznosti na Vaše nedávná setkání s panem velvyslancem Jindrákem, během nichž byla opakovaně vznesena řada dotazů týkajících se státního občanství České republiky. Ráda bych Vás ujistila, že jsme připraveni zodpovědět jakékoli Vaše dotazy ve věcech státního občanství a být nápomocni při řešení konkrétních situací, v nichž se v této věci ocitáte. Pro obecnou orientaci ve věcech státního občanství mohou posloužit naše internetové stránky, které tímto doporučuji Vaší pozornosti. V sekci Konzulární a vízové informace - státní občanství naleznete základní informace popisující jednotlivé situace. Nutno ovšem podotknout, že se jedná o agendu velmi komplexní, konkrétní situace proto doporučuji konzultovat přímo s naším Velvyslanectvím, a to s pí Mgr. Veronikou Šafářovou, která se touto agendou dlouhodobě zabývá. Kontaktovat ji můžete nejlépe telefonicky na čísle Velvyslanectví +421-2-5920-3303, a to od pondělí do čtvrtka mezi 8 - 9 hod., případně i v odpoledních hodinách. Email je veronika_safarova@mzv.cz. S pozdravem a přáním všeho dobrého, Hana Jelínková, vedoucí konzulárního oddělení.“

Q. Mánes    Malíř slovanských národů
Malíř Quido Mánes (17. července 1828 Praha – 5. srpna 1880 Praha) se prosadil už v mládí talentem, s nímž vyobrazoval zejména historické bitvy a jezdecké scény. Přelom v jeho tvorbě znamenal vlastenecký pohyb slovanských národů v roce 1848 a zejména pobyt na zámku v Čechách pod Kosířem, odkud podnikal cesty po Moravě, ale i do Slezska, Polska a horních Uher, kde našel zalíbení v lidových krojích a žánrových scénách z venkovského i městského prostředí.

SND    První v opeře
Sopranistka Hana Kramperová (roz. Anna Korotvičková, 18. července 1888 Tišnov – 4. července 1968 Bílovice nad Svitavou) působila ve Východočeské divadelní společnosti Bedřicha Jeřábka, jež se stala základem souboru Slovenského národního divadla. Právě ona byla na této scéně první představitelkou Vendulky ve Smetanově Hubičce, jímž operní soubor SND zahájil svoji činnost v březnu 1920. Tenorista Theodor Schütz (vl. Jm. Bohdan Procházka, 26. července 1878 Praha – 28. srpna 1961 Praha) se jako dlouholetý sólista Národní divadla v Praze stal prvním hostem opery SND v roce 1920 a v sezóně 1923-24 byl stálým hostem opery SND.

foto: osobnosti-kultury.cz    Tanečník a choreograf
Tanečník, operetní zpěvák, choreograf a pedagog Emerich Gabzdyl (20. července 1908 Vítkovice – 12. září 1993 Ostrava) působil převážně v Brně a Ostravě, v letech 1928-29 v bratislavském SND. V letech 1970-74 byl šéfem baletu Národního divadla v Praze a přednášel na DAMU.

foto: ČB    Vzácný fotografický odkaz
Učitelka a fotografka Marie Zavadilová (21. července 1893 – 1. ledna 1988 Bratislava) přišla na Slovensko až v důchodu, ale přivezla s sebou výjimečné bohatství záběrů ze života na kopanicích z Valašska a moravsko-slovenského pomezí, kde po většinu života učila. O vzácné dědictví se stará její dcera výtvarnice Květoslava Fulierová, s jejíž pomocí se uskutečnilo několik výstav. Medailon o její tvorbě přinesla Česká beseda v č. 2/1997.

logo    První ředitel lesnické školy v Liptovském Hrádku
Lesnická škola v Liptovském Hrádku byla sice založena už v roce 1796, ale v původní podobě vydržela jen do roku 1815. Obnovena byla 1886 jako Maďarská královská lesnická odborná škola, ale její učitelé odešli v roce 1919 poté, co objekty školy převzala nová čs. správa. Od školního roku 1919 se prvním ředitelem „Štátnej horárskej školy“ stal Bohuslav Procházka (22. července 1888 Horky nad Jizerou – 31. srpna 1936 Jemnice), který měl za sebou studium v Písku a ve Vídni i několikaletou prax a výuku na Liptově (s dalšími českými učiteli jako byli např. L. Zbořil, Ing. T. Pittel, Ing. K. Hledík, Ing. J. Keil, F. Lysý) obohatil o dřevařský obor, lesnický výzkum i zahradnictví. V roce 1926 se zasadil o vznik včelařské a rybářské stanice, přispěl také k rozvoji ochotnického divadla v Lipt. Hrádku.

A. Ditrich    Ředitel observatoře v Hurbanově jako první na Slovensku přednášel o teorii relativity
Astronom PhDr. Arnošt Ditrich (23. července 1878 Dubá nedaleko Doksů – 15. prosince 1959 Lomnice nad Lužnicí) po studiích matematiky a fyziky v Praze a Vídni pracoval v letech 1920 až 1936 v astrofyzikální observatoři (od r. 1927 její ředitel) v obci Stará Ďala (dnes Hurbanovo), kterou od r. 1919 převzala pražská hvězdárna (Ministerstvo školství a národní osvěty). Kromě astrofyzikálního výzkumu (zemský magnetizmus a gravitace) jako první v ČSR přednášel o Einsteinově teorii relativity. Známým se stal například výkladem let ve staré literatuře, podle něhož se biblický Metuzalém ve skutečnosti dožil 81 roků (969 lunárních měsíců nikoli let) a Adam (930 lunací) 77 let.

erb    Letní připomínka novoročních pozdravů
První novoroční pozdravy začal ve střední Evropě údajně posílat hrabě Karel Chotek z Vojnína a Chotkova (23. července 1783 Vídeň – 28. prosince 1868 Vídeň), který v zimní nepohodě nestačil jako nejvyšší purkrabí českého království ze svého panství ve Velkém Březně dostát svým společenským závazkům u císařského dvora ve Vídni a jinde, a proto prý přišel s touto novinkou. Koncem 19. století na novoroční pozdravy začal pražský grafik Viktor Stretti uvádět francouzský výraz „Pour féliciter“ (= na potěšení, pro štěstí), jenž se jako zkratka P.F. uvádí dodnes. Karel Chotek měl šest dětí, nejmladší syn Bohuslav byl otcem Žofie Chotkové, manželky následníka trůnu (viz o zámku Eckartsau nedaleko Bratislavy). Jeho mladší bratr Heřman byl dědečkem „ružové grófky“ Henriety Chotkové v Dolní Krupé.

logo: CSBH    XV. ročník konference českých škol v zahraničí
„Jubilejní XV. ročník konference českých škol v zahraničí se bude konat 24.–28. července 2023 v kombinované formě. Pondělí, úterý a středa budou věnovány kurzům a seminářům on-line, ve čtvrtek a pátek se uskuteční vlastní prezenční konference, a to opět v Černínském paláci MZV ČR,“ oznámilo vedení Českých škol bez hranic, bližší informace jsou na jejich webové stránce.

foto z pozvánky    Kurzy češtiny v Českém centru
Neváhajte a prihláste sa do kurzu českého jazyka. Zdokonalíte si vaše vyjadrovacie schopnosti a odstránite najčastejšie chyby aktívnych užívateľov slovenčiny a češtiny. Budeme trénovať podľa vašich potrieb rozprávanie, písanie aj gramatiku. Po skončení kurzu budete pripravení na certifikovanú skúšku C1, ktorá prebehne v Českom centre tento rok na jeseň. Kurz však nie je podmienkou pred absolvovaním skúšky. Začneme hneď po naplnení kapacity. Prihláste sa na info@ceskecentrum.sk".

F. Belfín, foto: Supraphon    Výročí Františka Belfína
Dirigent a hudební skladatel František Belfín (11. července 1923 Praha – 25. února 1997 Praha) začínal v Brně, kde krátce po válce absolvoval konzervatoř, poté působil jako dirigent opery v Liberci a Plzni, než se od r. 1955 jeho jméno nesmazatelně spojilo s Filmovým symfonickým orchestrem (FISYO). Složil hudbu i do řady slovenských filmů (např. Posledná bosorka, Námestie svätej Alžbety, Panna zázračnica, Ľalie polné, aj.) a televizních inscenací či seriálů (např. Povstalecká história).

L. Dvořáková, foto: Supraphon    Vzpomínka na sopranistku Ludmilu Dvořákovou
V červenci si připomínáme životní jubileum sopranistky Ludmily Dvořákové (11. července 1923 Kolín - 30. července 2015 Praha), jež patří k nejvýznamnějším osobnostem evropské operní scény 20. století. V 50. letech začínala na scéně Národního divadla v Praze, v letech 1958-60 byla stálým hostem Slovenského národního divadla, odkud odešla do angažmá do Státní opery v Berlíně, kde odstartovala její světová kariéra v dílech zejména Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Je držitelkou řady ocenění, např. v r. 2002 získala za celoživotní dílo Cenu Thálie, v roce 2012 Cenu Antonína Dvořáka za popularizaci české hudby v zahraničí. Vydavatelství Supraphon tehdy vydalo k životnímu jubileu umělkyně CD recitál původních nahrávek R. Wagnera a B. Smetany.

O. Havlová, foto: VDV    Nezapomenutelná první dáma
První manželka posledního československého a prvního českého prezidenta Olga Havlová (roz. Šplíchalová, 11. července 1933 Praha – 27. ledna 1996 Praha) se s manželem Václavem seznámila v Divadle Na zábradlí, kde pracovala jako uvaděčka, svatbu měli v roce 1964. Začátkem roku 1990 založila Výbor dobré vůle, od r. 1992 s přívlastkem Nadace Olgy Havlové.

foto: Kultura21.cz    Výtvarník Zdeněk Sekal prožil část života v Bratislavě
Všestranný výtvarník a překladatel Zdeněk Sekal (12. července 1923 Praha – 24. února 1998 Vídeň) se původně vyučil za knihkupce a za války byl jako účastník odboje vězněn v Terezíně a Mauthausenu, až po válce pokračoval ve studiích na UMPRUM. V r. 1953 přesídlil do Bratislavy (jeho manželkou byla kostýmová výtvarnice SND L. Purkyňová), kde se věnoval i překladatelství. Kromě malířské tvorby poznačené surrealizmem se postupně přeorientoval na abstraktní plastiku, montované reliéfy a stal se představitelem české strukturální abstrakce. Od roku 1969 žil ve Vídni, v 70. letech přednášel na Akademii výtvarných umění ve Stuttgartu.

B. Štiavnica    Vychovala učitele hudby a zpěvu
Učitelka hudby Božena Polónyová – Žaludová (11. července 1908 Příbram – 11. června 1966 Nitra) původně učila na obecní škole v Praze. Až po vykonání státních zkoušek na konzervatoři (housle, klavír, varhany a zpěv) odešla na Slovensko, kde působila na učitelských ústavech v Banské Štiavnici (1931-41), Banské Bystrici (1941-45) a Nitře (1945-59), posléze vyučovala jako odborná asistentka na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Nitře. Spoluzakládala několik sborových těles, byla spoluautorkou řady učebnic a skript.

foto: ČB    Malířka Tater
Malířka JUDr. Ludmila Hynková (roz. Bobková, 14. července 1908 Jaroměřice nad Rokytnou – 9. října 1988 Praha) po gymnáziu v Břeclavi nastoupila na Právnickou fakultu do Prahy, tu však mohla dokončit až po válce, to už však naplno propadla kouzlu malířské tvorby. Malovala krajiny rodného regionu i Polabí, kde dlouho žila, také krajiny a horské scenérie řady evropských zemí, ale nejvíce si zamilovala Vysoké Tatry. Psala rovněž články do turistických a horolezeckých časopisů. Česká beseda o ní psala v č. 6/1995, 7-8/1998 a 2/2005.

foto: terchova.eu    Slovenské hory se mu staly osudem
Fotograf, kameraman a režisér dokumentárních filmů Karel Skřipský (15. července 1908 Brno – 10. března 1993 Urdorf, Švýcarsko) si už v mládí oblíbil fotografování ve slovenských horách. Od roku 1932 žil v obci Ištvanová (dnes Štefanová/Terchová), kde v roce 1939 dokončil Horský hotel (zničený za SNP). Za války byl opakovaně vězněn za odbojovou činnost a skrýval se ve slovenských horách, kde se také zapojil do SNP. Po válce začal pracovat jako kameraman a režisér ve Slovenském filmu, v letech 1950-59 byl prvním ředitelem Štúdia populárne vedeckých filmov. Jeho tvorba získala řadu ocenění i v zahraničí. V roce 1968 odešel do Švýcarska.

foto: ČB    Česká stopa pod kdysi Českým, dnes Ťažkým štítem
S úvahou postavit chatu pod vrcholem Rysů poprvé přišel v roce 1919 Pracovní sbor sportovní a turistický z Prahy, hlavními iniciátory byli kapitán Václav Dusil (velitel posádky v Tatranských Zrubech) a náčelník popradských skautů Ing. Robert Vosyka, oba aktivní členové Klubu československých turistů. Na jejich podnět se během Tatranské výstavy v Popradě nasbírala základní částka 10 tis. Kč. Projektu se ujal popradský stavitel Josef Šašinka, který je podepsán pod většinou prvorepublikových tatranských staveb (např. zotavovna Morava, observatoř na Skalnatém plese, za účast v SNP byl těsně před koncem války popraven). Chata pod Rysmi v nadmořské výšce 2250 byla otevřena 15. července 1933. Její podoba se několikrát změnila v důsledku vážných poškození padajících sněhových a kamenných lavin, až po rekonstrukci v roce 1977 byla přistavěna podkrovní ubytovna. Současná podoba pochází z roku 2014. Od roku 1979 je chatařem Pražan Viktor Beránek, který jako vysokohorský nosič přišel do Tater v roce 1969, Česká beseda o něm psala v č. 2/1997, 3/2000 a 12/2000.

Josef Jungmann    Josef Jungmann: V jazyku je naše národnost
Jazykovědec, předkladatel, spisovatel a básník Josef Jungmann (16. července 1773 Hodlice nedaleko Berouna – 14. listopadu 1847 Praha) ovlivnil svým dílem řadu slovenských obrozenců. Bernolákovu slovenštinu považoval za odrůdu češtiny. Jan Kollár se po Jungmannově výtce, že vnáší zmatek do českého jazyka, rozhodl pro uplatnění češtiny jako společného jazyka západních Slovanů.

logo    O ČSB v českém Radiožurnálu
30. výročí vzniku nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku si všiml také Český rozhlas Radiožurnál. Rozhovor s tajemníkem ČSB Jiřím Výborným odvysílal v neděli 25. června 2023 večer v pořadu „Stretnutie“, o němž jeho autoři uvádějí: „Stretnutie je vysielanie Českého rozhlasu pre slovenských spoluobčanov, ale aj pre všetkých, ktorí sa zaujímajú o Slovensko a radi počúvajú slovenčinu.“ Záznam lze vyslechnout v internetovém archívu (zde).

Památník F. Kafky v T. Matliarech    Výročí Franze Kafky
Spisovatel Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu v Rakousku). Vášní pojišťovacího úředníka byla literatura, první díla začal publikovat v r. 1908, ale jeho život předčasně ukončila tuberkulóza, kterou onemocněl v roce 1917 a od té doby strávil většinu času v řadě sanatorií. Německy psané dílo do češtiny překládala Milena Jesenská. Po neúspěšném pobytu v italském horském středisku Merano přicestoval do Tatranské Lomnice a následujících osm měsíců (18.12.1920 - 27.8.1921) strávil v Tatranských Matliarech. O spisovateli a jeho pobytu v Tatrách psala Česká beseda v č. 11/1998, 12/2004 a 3/2006.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 4. července 2023 v 16 hod. na filmové představení „Dnes neordinuji“ z roku 1948 (r. V. Slavínský), věnované 55. výročí úmrtí Olgy Scheinpflugové, jejíž divadelní hra byla předlohou ke scénáři filmu. narození režiséra Jana Svitáka, v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

V. Jehlička v bratislavském Českém centru    Ministr kultury s představitelkami krajanů v roce 2008
V červenci 2008 se tehdejší ministr kultury Václav Jehlička v závěru třídenní návštěvy SR setkal na půdě Českého centra, které v září 2007 obnovilo svoji činnost v Bratislavě v ul. Na vŕšku, s představitelkami krajanských sdružení a zajímal se o kulturní aktivity krajanů na Slovensku a jejich plány do budoucna. Na snímku zleva: M. Siveková – ředitelka Czech Tourism v Bratislavě, J. Buriánová – ředitelka Českého centra v Bratislavě, J. Bratinková – KOČR, V. Jehlička, H. Husenicová – ČSB a Z. Keltošová – KOČR. Foto: J. Výborný – ČSB.

hlaholice    Začátek slovanského písemnictví
V červenci si připomínáme příchod soluňských bratří Konstantina (827 Soluň – 14. února 869 Řím už jako mnich Cyril) a Metoděje (pův. jméno Michal, 813 Soluň – 6. dubna 885 Morava) na Velkou Moravu v roce 863. Podle legendy na žádost knížete Rostislava, jenž požádal byzantského císaře Michaila II. o vyslání duchovních na šíření křesťanství ve slovanské řeči, dorazili na Moravu začátkem jara (údajně 9. března, pravoslavná církev si jejich příchod připomíná 11./24. května), až v roce 1863 papež Pius IX. oslavy tisíciletí odsunul až na 5. července (údajně aby zastínil vzpomínku na Mistra Jana Husa 6.7.). Právě na Moravě bratři dopracovali první slovanské písmo, tzv. hlaholiku, přeložili Svaté písmo, vychovali první křesťanské duchovní, zavedli první zákony, obhájili liturgii ve slovanském jazyce i před římským papežem, jenž Metoděje jmenoval arcibiskupem pro oblast Moravy, Ponitří a Panonie. V této funkci Metoděj následně pokřtil českého knížete Bořivoje a jeho manželku Ludmilu.

Ota Ornest, foto: MDP    Ota Ornest působil i v Košicích
Herec a režisér Ota Ornest (pův. jm. Otto Ohrenstein, 6. července 1913 Kutná Hora – 4. srpna 2002 Praha) po studiu na pražské Státní konzervatoři ve 30. letech vypomáhal v epizodních úlohách v Národním divadle, ale uplatnil se jako herec a režisér i ve Středočeském divadle, Městkém divadle v Plzni a od roku 1937 jako herec a režisér české i slovenské činohry v Košicích, než kvůli židovskému původu emigroval do Británie, kde se podílel na českém vysílání BBC. Po válce téměř čtvrt století vedl Městská divadla pražská, kam se znovu vrátil po rehabilitaci v r. 1990 (v době normalizace byl vězněn).

Želiezovce    Rodiče Franze Schuberta pocházeli ze severní Moravy
Hudební skladatel Franz Peter Schubert (31. ledna 1797 Lichtental u Vídně – 19. listopadu 1828 Vídeň) si v mládí přivydělával jako učitel hudby, například 7. července 1818 přicestoval do zámečku v obci Zselíz (dnes Želiezovce), kde učil dcery hraběte Esterházyho. Méně známa je skutečnost, že jeho otec pocházel z obce Vysoká (Neudorf-Alt, dnes Malá Morava) na Šumpersku a jeho matka ze Zlatých Hor u Jeseníka.

Brezová p. B.    Památník Mistra Jana Husa v Brezové pod Bradlom
Jediná socha Mistra Jana Husa na Slovensku je v Brezové pod Bradlom. Akademický sochař František Fabiánek (14. 10. 1884 Boskovice – 3. 12. 1967 Brno) vytvořil tři podobné plastiky, dvě z nich byly instalovány v letech 1912 a 1914 v Hradci Králové (u kostela na Nezvalově ul. a v Sukových sadech), třetí z nich věnovala Kostnická jednota, ústředí čs. evangelíků v Praze evangelickému sboru v Brezové pod Bradlem, kde byla slavnostně odhalena 9. července 1922, koncem 80. let však v souvislosti s výstavbou sídliště byla přesunuta na současné místo v Husově parku na Hurbanově ul., kde byla znovu odhalena 29. června 1988.

foto: ČB    Blahopřejeme!
V pátek 23. června 2023 při příležitosti 70. výročí Slovenské akademie věd (SAV) udělil její předseda Pavol Šajgalík ocenění zástupcům jednotlivých ústavů a vědcům, kteří se zasloužili o rozvoj vědy na Slovensku. Mezi devíti oceněnými osobnostmi je „medzinárodne uznávaný vedec v oblasti experimentálnej onkológie, ktorý prispel k rozvoju poznatkov v oblasti onkogénnych vírusov a génovej terapie“ Čestmír Altaner z Ústavu experimentální onkologie Biomedicínského centra SAV. Srdečně blahopřejeme! V minulosti zavítal na besedu s krajany a rozhovor s ním přinesla Česká beseda v č. 7-8/2002.

ilustrační foto: nuov.cz    Průkopník slovenského těsnopisu
Středoškolský profesor Emanuel Krejcárek (27. června 1878 Praha – 18. května 1926 Banská Bystrica) po studiu filologie vystřídal několik působišť (Vysoké Mýto, Opava, Třeboň aj.) až v roce 1919 se stal profesorem Gymnazia A. Sládkoviče v Banské Bystrici, kde organizoval cvičení Sokola, ochotnické divadlo, přispíval i do Hronských novin. S dalšími českými pedagogy na Slovensku (např. na Obchodní akademii v Bratislavě Karel Kutílek, Vladimír Jukl, Ing. Vojtěch Pečenka nebo první předseda Spolku slovenských stenografov Ing. J. Nový) propagoval těsnopis, sám napsal první slovenskou učebnici stenografie.

MKVZČ    Výročí první konference zahraničních Čechů
Historicky první Konference zahraničních Čechů v Praze se uskutečnila v roce 1998 v rámci oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy (28. června až 5. července 1998). Od té doby tyto konference většinou s dvouletým odstupem organizuje Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů, tématem letošní, jež se uskuteční koncem září v Praze, je „Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích II.“. Reportáž z první konference přinesla Česká beseda v č. 7-8/1998.

Mosty    Výročí Česko-slovenských mostů
Týdeník (později dvoutýdeník) Mosty vycházel v Bratislavě od 24. dubna 1992 zásluhou zakladatele Hnutí československého porozumění Vláda Čecha a jeho matky a dlouholeté šéfredaktorky dr. Soni Čechové. Od 2. července 1993 jeho vydávání zastřešilo občanské sdružení „Česko-slovenské mosty“. Časopis jako první z médií zaregistroval existenci nové české menšiny na Slovensku, vznik nejstaršího českého krajanského sdružení v červnu 1993 a od listopadu 1993 začal nepravidelně zařazovat samostatnou stranu pod názvem „Česká beseda“ (viz Mosty 45/92, s.6), informující o aktivitách českých krajanů na Slovensku. Stejný název následně převzal v letech 1995-2007 krajanský měsíčník, vycházející zásluhou Mgr. Heleny Miškufové v Košicích (podrobněji viz Z dějin spolku).

foto: osobnostivalasska.cz    Významný výtvarník
Malíř, grafik, ilustrátor a pedagog Karel Tondl (2. července 1893 Krásno nad Bečvou – 3. února 1980 Praha) studoval v Praze a Paříži, několik let žil ve Francii a Švýcarsku. Procestoval řadu zemí Evropy a USA, ze Slovenska zanechal cyklus dřevorytů „Vysoké Tatry“, Česká beseda toto dílo zmínila v č. 9/2000.

H. Jurasovová vlevo s J. Smyčkovou v roce 2005    Životní jubileum Heleny Jurasovové
V červenci si připomínáme životní jubileum tanečnice a choreografky Heleny Jurasovové (2. července 1933 Bratislava). Dcera prvních profesionálních zpěváků na Slovensku Heleny Bartošové-Schützové (11. ledna 1905 Budapešť – 8. února 1981 Rychnov nad Kněžnou) a dr. Janka Blaha, jemuž pomáhala sbírat a vydat záhorácké písně z okolí Skalice, působila dlouhá léta ve Slovenském národním divadle, ale věnovala se i folklóru (Skaličan, Ekonóm, krajanské soubory v Maďarsku a Kanadě), založila dětský folklorní soubor Vienok.

foto: Ing. J. Bukovjan    Poznávací zájezd do Velkých Losin
V sobotu 13. května 2023 uspořádal Český spolek Bratislava další poznávací zájezd tentokrát do Velkých Losin s prohlídkou zámku, zámeckého parku a návštěvou muzea s výrobou ručního papíru. Několik záběrů z akce poslal Ing. Jan Bukovjan, koláž připojil Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín (Kultminor) a MZV ČR. Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

logo    Výstavy v televizi
V pondělí 29. května 2023 v 8:05 hod. na programu Dvojka odvysílá RTVS další český národnostní magazín, v němž – jak nás informovala PhDr. Ľuba Koľová z redakce národnostního vysílání RTVS v Košicích – jsou mimo jiné zařazeny reportáže z vernisáže výstav „30 let českého spolku v Bratislavě“ a 100 let československého rozhlasu v Českém domě v Bratislavě. Repríza je ohlášena na pondělí 12. června 2023 ve stejném čase, v internetovém archivu lze program shlédnout zde.

fotokopie    V červnu 1993 vznikl nejstarší krajanský spolek
Týdeník Mosty přinesl 22. června 1993 přinesl oznámení o „Ustanovení Spolku Čechov na Slovensku" se sídlem v Bratislavě, v němž kromě stručného náčrtu jeho činnosti a úloh Mgr. M. Hrušovská a Ing. J. Kozák oslovili další zájemce o spolupráci (Mosty 25/93, s.8). Za posláním spolku mimo jiné označili: „formulovat potřeby menšiny, podávat kvalifikovaná stanoviska, vykonávat poradenskou činnost v sociálních a právních otázkách, přispívat k přátelským vztahům mezi našimi národy.“ Vzpomínky Mgr. Marty Hrušovské po 25 letech si můžete přečíst zde. V průběhu následujících měsíců vznikly místní pobočky spolku v dalších slovenských městech (Trnava, Košice), a tak v dubnu 1994 byl spolu se změnou struktury změněn i název na Český spolek na Slovensku, který se v roce 2005 rozpadl na současné regionální spolky.

katalog    Výročí „jubilejní“ výstavy v „pyramidě“
V rámci oslav stého výročí vzniku Československa a 25. výročí vzniku nejstaršího krajanského spolku na Slovensku připravil Český spolek Bratislava ve spolupráci s manžely Bachratými od 6. do 30. června 2018 doposud nejreprezentativnější výstavu tvorby výtvarníků českého, moravského a slezského původu žijících v Bratislavě a okolí v Galerii Slovenského rozhlasu. Vernisáž byla spojena s koncertem souboru Hradišťan & Jiří Pavlica. Mimořádnou událost připomíná fotoarchiv, závěrečné poohlédnutí s ohlasy na výstavu nebo unikátní katalog.

foto: arcodiva.cz    Koncert ke 30. výročí založení českého spolku v Bratislavě
Český spolek Bratislava zve své členy a sympatizanty na koncert ke 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku v SR. Ve středu 21. června 2023 v 17 hod. v koncertní síni Klarisky (kostel Povýšení sv. Kříže na Klariské ul.) vystoupí klarinetové kvarteto Cantarina Clarinete z Prahy ve složení Jana Černohouzová, Jana Kadlecová Lahodná a Věra Kestřánková – klarinety, Hana Bahníková – zpěv a klarinet).

Ardo v Košicích    Jedna socha J. V. Myslbeka je i na Slovensku
Jedno z děl sochaře Josefa Václava Myslbeka (20. června 1848 Praha – 2. června 1922 Praha) se nachází i na Slovensku. Zmenšená kopie koně z jeho nejslavnější jezdecké sochy svatého Václava na Václavském náměstí v Praze byla odlita v Blansku v roce 1979 ve dvou exemplářích při příležitosti 200. výročí veterinární výuky na území Čech a Moravy (na univerzitách v Praze a Olomouci od 1784) pro tehdejší vysoké školy veterinární v Brně a Košicích. Předlohou koně byl v roce 1889 hřebec Ardo oldenburského plemene z Vojenského hřebčína v Praze.

Bývalý Uherský sněm    Vzpomínka na architekta
Architekt Alois Daříček starší (20. června 1903 Brníčko na Šumpersku – 3. listopadu 1968 Bratislava) po ukončení pražské Umprum působil od 1936 v Bratislavě (koupaliště Tehelné pole, starobinec na Krásné Hôrce, bytové domy). Za války byl za účast v odboji vězněn. Z poválečného období je nejznámější z jeho prací rekonstrukce komplexu budov Uherského sněmu (nejvýznamnější dílo stavitele Johanna Baptisty Martinelliho 8.2.1701 - 21.6.1754) a Klarisea pro potřeby Univerzitní knihovny v Bratislavě nebo obnova zámku Halič u Lučence.

logo    Vychází Informační zpravodaj 2/2023
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Přinášíme Vám přehled předpokládaných programů ve druhém čtvrtletí. Věřím, že si z nich vyberete dle svého gusta. ...“, píše se v úvodě prvního letošního Informačního zpravodaje (celý text zde), který přináší přehled o připravovaném programu ČSB v nejbližších měsících.

foto: cnso.cz    Vzpomínka na významného dirigenta
Dirigent Libor Pešek (22. června 1933 Praha – 23. října 2022 Praha) už jako gymnazista založil vlastní jazzovou skupinu, v níž hrál na trombón, klasické hudbě se věnoval na klavíru a violončele. Později založil jazzové a komorní orchestry, s nimiž si získával renomé v zahraničí. Začátkem 80. let stál na čele Slovenské filharmonie, od r. 1981 byl stálým hostem České filharmonie a od r. 1987 deset let byl uměleckým ředitelem Royal Liverpool Philharmonic Orchestra.

foto: J. Výborný    Základní kámen Masarykových škol v Bratislavě
Na urychlené výstavbě škol na Tehelném poli v Bratislavě za 7 500 000 Kč a s podmínkou, že město Bratislava poskytne zadarmo pozemek, rozhodla ministerská rada 14. listopadu 1925. Následující rok byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil návrh arch. Pavla Smetany z Prahy. Základní kámen pro dvě školy – dívčí a chlapeckou – byl položen 24. června 1928. Ještě 25. ledna 1929 na žádost rodičovské rady kabinetní kancelář povolila, aby nové školy byly nazvány Jubilejní školy Masarykovy (Jubilejné školy Masarykove). Stavba byla dokončena 28. října 1929 a vyučovat se v ní 5. prosince 1929, avšak slavnostní otevření školy se však uskutečnilo až 9. března 1930, jelikož nebyl včas dodán školní nábytek. O osudu školních budov psala ČB v č. 12/2005

foto: plumlov-zamek.cz    Poznávací zájezd na Moravu
Český spolek Bratislava připravuje další poznávací zájezd, a to v sobotu 24. června 2023 na trase Plumlov – zámek, Kostelec na Hané. Odjezd bude tradičně v 6.45 hod. z parkoviště na Šancové ul. Registrace s úhradou účastnického poplatku je možná předem na neformálním setkání v úterý 23. května 2023 od 16 do 17 hod. v kanceláři ČSB v budově Csemadoku (Nám. 1. máje 10, 1. poschodí), při vyšším zájmu mají přednost členové spolku. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Fotoreportáže z předcházejících zájezdů najdete v našem fotoarchivu.

foto z pozvánky    První ročník koncertů pro Bratislavu a Brno
„Dobrý den, Iva Bittová zahajuje v legendárním V klub Bratislava 17.6.2023 v 19 hodin první ročník Koncerty pre Bratislavu 2023 a 18.6.2023 první ročník Koncerty pro Brno 2023. Záštitu převzala Primátorka města Brna JUDr. Markéta Vaňková a Primátor města Bratislava Arch. Matúš Vallo,“ napsal na náš web Juraj Kováč z Wien Concert Agency, který požádal o rozšíření této informace s tím, že vstupenky jsou v prodeji na goout.sk a ticketportal.cz.

podoba první webstránky    Výročí webstránky cesi.sk
První internetovou stránku věnovanou české a moravské komunitě na Slovensku na doméně ceskyspolek.sk spustil tehdejší místopředseda bratislavské RO ČSnS Mgr. Jiří Výborný 12. června 2003. Přestože šlo o splnění jednoho z dlouhodobých programových cílů Českého spolku na Slovensku, jeho vedení v Košicích iniciativu překvapivě zakázalo s odůvodněním, že v té době připravovalo vlastní projekt ve spolupráci s Českým centrem csns.sk (uvedený v dubnu 2004, ale už na jaře 2006 zanikl). Proto autor od 1. srpna 2004 obsah stránky (do té doby zaznamenala přes 1300 návštěv) převedl na doménu cesi.sk. Přes pět let šlo o jediný veřejně dostupný zdroj informací o české menšině v SR, který dodnes poskytuje nejkomplexnější přehled o ní. O nejstarší krajanské webstránce psala Česká beseda v č. 7-8/2003 a 11/2003.

F. Palacký    Slovenská výchova českého otce národa
Historik, politik a kulturní činitel František Palacký (14. června 1798 Hodslavice u Nového Jičína – 26. května 1876 Praha) od svých 11 let (1809-12) studoval na latinském gymnáziu v Trenčíně (stálo v místě dnešního Domu armády, na němž je osazena pamětní deska z r. 1928). Jedním z jeho učitelů byl otec Ľ. Štúra, u něhož také bydlel. Podle historických svědectví se právě tehdy začal hlouběji zajímat o český jazyk. Jen náhoda ho zachránila před tragickými povodněmi na Váhu v r. 1813. Ve studiích pokračoval na evangelickém lyceu v Prešporku (do 1818), kde se s přáteli (P. J. Šafárik, J. Kollár, J. Benedikti) začal věnovat studiu českých a slovanských dějin. Až do jara 1823 ještě působil jako vychovatel v šlechtických rodinách v okolí Bratislavy a ve Vídni. Pobyt v Bratislavě připomínají busta od L. Šalouna na Palackého ul. a jméno na pamětní desce bývalého gymnazia na Konventní ul.

foto: Konzervatoř J. L. Belly v B. Bystrici    Výročí sopranistky
V červnu si připomínáme životní výročí sopranistky Dagmar Rohové-Boksové (14. června 1933 Hradec Králové), která svůj život spojila s Divadlem Jozefa Gregora Tajovského v Banské Bystrici (1959-1992), působila i na tamní Konzervatoři Jána Levoslava Belly.

Hviezdoslavovo nám.    Od Českého kulturního střediska k Českému domu
České kulturní středisko, vytvořené v r. 1990 s podporou slovenského Ministerstva kultury jako paralela už dávnějšího Slovenského institutu v Praze, se 17. června 1993 přestěhovalo z privatizovaných prostor na Vazovově ul. na Hviezdoslavovo nám. 5, kde nové prostory otevřela výstava grafických listů Ivany Kubové. Ani tam však nepůsobilo dlouho, neboť následující rok jeho činnost převzalo České centrum v bývalém V-klubu na náměstí SNP (viz rozhovor a ohlas), jež se od té doby několikrát stěhovalo, nejprve v roce 2001 do budovy nového velvyslanectví ČR a po dalších dočasných zastávkách od roku 2019 sídlí v Českém domě v Prepoštské ul.

Kostýmy L. Purkyňové, foto: Pražské quadrienále 1979    Zakladatelka slovenské školy kostýmového výtvarnictví
Kostýmová výtvarnice Ludmila Purkyňová (17. června 1928 Hradec Králové – 26. července 1990 Bratislava) od roku 1953 spojila svůj život s první slovenskou scénou a stala se zakladatelkou slovenské kostýmografické školy. Později také přednášela na VŠMU.

ČSnS    30 let existence českých spolků na Slovensku
Výnosem Ministerstva vnitra SR pod č. VVS/1-900/90-8314 byl 17. června 1993 na základě návrhu stanov zaregistrován Spolok Čechov na Slovensku (SČS) v Bratislavě. Krátce na to začaly vznikat jeho pobočky v dalších slovenských městech (ještě v roce 1993 v Trnavě a Košicích). Na první celoslovenské Valné hromadě v dubnu 1994 delegáti spolku ze sedmi měst rozhodli o změně názvu na Český spolek na Slovensku, který byl nejpočetnější krajanskou organizací až do roku 2005, kdy se rozčlenil na současné samostatné regionální české spolky. Podrobnější informace najdete v rubrice Z historie spolku, viz také rozhovor s jednou ze zakladatelek Mgr. Martou Hrušovskou. Český spolek Bratislava si výročí připomenul výstavou v Českém domě.

logo    Ohlédnutí za výstavou
Poprvé v historii si Český spolek Bratislava připomenul svoji 30letou historii formou samostatné výstavy. Podnětem byl návrh vedení Českého domu, které nabídlo jeden ze svých výstavních prostorů. Minulou sobotu mohli výstavu shlédnout poslední návštěvníci v rámci projektu „Prepoštská United“, složeného z různých kulturních akcí organizovaných institucemi ve stejnojmenné ulici pod patronátem městské části Bratislava Staré Město. Při této příležitosti naši expozici navštívil i starosta této městské části Ing. Matej Vagač v doprovodu ředitelky Českého centra Mgr. Moniky Koblerové. Vernisáž výstavy, již finančně podpořily Fond na podporu kultúry národnostných menšín a MZV ČR, si můžete připomenout v naší fotoreportáži.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 6. června 2023 v 16 hod. na filmové představení „Zlatá Kateřina“ z roku 1934 (r. Vladimír Slavínský), věnované 125. výročí narození kameramana Václava Vícha. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

foto: cestujsnami.info    Dokument o Karlu Pádivém
V cyklu „od pramene“ odvysílala RTVS 24. dubna 2023 další dokument Mgr. Heleny Miškufové z Košic, tentokrát věnovaný životu a odkazu kapelníka a hudebního skladatele Karla Pádivého (10. září 1908 Dolní Cerekev – 25. září 1965 Trenčín). Repríza pořadu je ohlášena na programu Dvojka v pondělí 12. června 2023 v 8.30 ráno, v internetovém archivu lze dokument shlédnout zde.

Nová Dubnica    Autor konceptu Nové Dubnice
Architekt, designér, výtvarník, scénograf, malíř a pedagog prof. Ing. arch. Jiří Kroha (5. června 1893 Praha – 7. června 1974 Praha) patřil mezi výrazné osobnosti meziválečné socialisticky orientované inteligence a po válce představitele socialistického realizmu. Na Slovensku se realizovala jeho koncepce generálního plánu a centra města Nová Dubnica (původně se měla jmenovat Vorošilovo).

Pat a Mat    Výtvarník a karikaturista
Výtvarník a režisér kreslených filmů Vladimír Jiránek (6. června 1938 – 6. listopadu 2012) původně jako ilustrátor a karikaturista spolupracoval s různými časopisy. V době normalizace však nesměl publikovat a začal pracovat v Krátkém filmu Praha, kde vytvořil řadu úspěšných a oceňovaných animovaných filmů. Nejznámější jsou jeho postavičky z večerníčků králíci Bob a Bobek nebo Pat a Mat (původně navrhovaná jména Patlal a Matlal). Jako výtvarník spolupracoval s M. Lasicou a J. Satinským na filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule.

foto: ČB    Manželka povstaleckého velitele
Jarmila Golianová (roz. Peterková, 7. června 1913 Čáslav) byla manželkou velitele povstaleckých vojsk, hlásících se k Československé armádě během Slovenského národního povstání, generála Jána Goliana. Na sklonku SNP byla s dalšími manželkami a dětmi odbojářů letecky evakuována do Moskvy, odkud se vrátila už jako vdova. Přesto byla v 50. letech pronásledována a vězněna. Více o jejích osudech psala ČB v č. 7-8/2004.

foto: ČB    Klavírista a básník
Klavírista a básník PhDr. Mgr. Art Vlastimil Tichý (10. června 1938 Praha) vystudoval pražskou konzervatoř, brněnskou JAMU a doktorát filozofie získal na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1960 působil v Košicích jako pedagog klavírní hudby na tamní konzervatoři, dramaturg Státního divadla i sbormistr, souběžně vystupoval na koncertech v zahraničí. V roce 2000 vydal Český spolek na Slovensku sbírku básní „Už vím, co na Kampě zpívají kosi“.

R. Maxwell, foto: creativebrief.com    Legenda jménem Robert Maxwell
Devadesátých narozenin se nedožil Ján Ludvík Hoch, známější pod jménem Ian Robert Maxwell (10. června 1923 Slatinské Doly, dnes Solotvino na ukrajinsko-rumunských hranicích – 5.11.1991 nalezen utonulý u své jachty v blízkosti Kanárských ostrovů). Život chudého chlapce z Podkarpatské Rusi, který se stal milionářem a mediálním magnátem, je dodnes opředen tajemstvím a dohady. Před válkou studoval školu pro rabíny v Bratislavě, po rozpadu republiky působil v čs. jednotkách ve Francii a Británii, po válce se jako britský dozor v berlínských novinách Telegraf seznámil s vydavatelstvím a knižním obchodem. Jeho smrt je spojována nejen s finančním krachem jeho impéria, ale i politicko-obchodními aktivitami během studené války.

KČT    Svátek turistů
Za počátek organizované turistiky v Čechách se považuje ustanovení Klubu českých turistů 11. června 1888 (nejstarší místní spolek Pohorská jednota Radhošť však vznikl už v roce 1884). Po vzniku ČSR 13. listopadu 1918 byl přejmenován na Klub československých turistů, čím se stal nejstarším slovenským turistickým spolkem (do té doby na území dnešního Slovenska působily jen německé a maďarské) a v krátké době i za účasti turistů z Čech a Moravy byly vyznačeny první desítky kilometrů turistických tras. Na jeho tradici později navázaly Klub slovenských turistov a lyžiarov (1939-49) a současný Klub slovenských turistov.

ČSV    Česko-slovenský výbor vznikl podobně jako nejstarší krajanský spolek
Zejména při oslavách 28. října na dunajském nábřeží jsme se pravidelně setkávali s představiteli Česko-slovenského výboru. Tato organizace byla registrována krátce před vznikem našeho nejstaršího krajanského spolku 11. června 1993 a dlouholetým (od r. 2002) předsedou byl Ing. Michal Petrovič, PhD., který v roce 2018 organizoval seminář ke 100. výročí vzniku ČSR a 50. výročí udělení čestného občanství města Bratislavy prezidentovi ČSSR armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi.

foto: Ing. L. Bábíček    Výstava „30 let českého spolku v Bratislavě“
Ve čtvrtek 4. května 2023 byla v Českém domě v Bratislavě za účasti velvyslance pana Rudolfa Jindráka zahájena výstava „30 let českého spolku v Bratislavě“. Ředitelka Českého domu paní Monika Koblerová v úvodní zdravici přivítala krajany na půdě Českého domu a vyjádřila naději, že se nejedná o poslední podobnou spolupráci s krajany a že podobnou výstavou by se mohly inspirovat další krajanské spolky v SR. Velvyslanec Rudolf Jindrák poděkoval všem krajanům na Slovensku za jejich dlouholetou práci a zvlášť ocenil krajanský web cesi.sk... (celý článek). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

ČCCR    Výročí bratislavského zastoupení CzechTourism
Česká centrála cestovního ruchu byla zřízena 18. března 1993 s platností od 1. dubna 1993 a od září 2003 nese název CzechTourism. Jen krátce před změnou názvu (celých deset let po vzniku ČCCR) až v květnu 2003 bylo slavnostně otevřeno zastoupení v Bratislavě v rámci pobočky cestovní kanceláře a hotelové sítě EuroAgentur. Bližší informaci o situaci ve vzájemném cestovním ruchu v době jejího vzniku přinesl měsíčník Česká beseda v čísle 7–8/2003.

Z plakátu k výstavě    Proč hrad nezůstal ruinou
Koncem května roku 1953 zasedala státní komise, jež definitivně rozhodla o obnově zničeného Bratislavského hradu (vyhořel 1811 a část slovenské inteligence navrhovala likvidaci jeho trosek). Rozhodující zásluhu na projektu obnovy měl architekt, archeolog, výtvarník a historik prof. Alfréd Piffl (13. června 1907 Kerhartice nad Orlicí – 26. června 1972 Bratislava), jeho dílu byla v roce 2013 věnována výstava „Bratislavský hrad nezostal ruinou“ v Univerzitní knihovně v Bratislavě. Český spolek Bratislava na něj vzpomínal na nedávné besedě s jeho synem Lukášem.

z pozvánky    Výstava ke 30. výročí založení nejstaršího krajanského spolku v SR
Český spolek Bratislava ve spolupráci s Českým domem zve na výstavu „30. výročí českého spolku v Bratislavě“, jež bude od 5. května do 5. června a připomíná zakladatele a krátkou historii spolku a také výběr fotografií z akcí krajanů v posledních letech. Expozice v Českém domě na Prepoštské ul. 6 bude přístupna od úterý do pátku v době od 10 do 17 hod. a také v průběhu Noci muzeí a galerií v sobotu 13. 5. od 15 do 24 hod. nebo na akci Prepoštská United v sobotu 3. června 2023 (viz pozvánka).

WebArchiv    Výročí zařazení stránky cesi.sk za „součást národního kulturního dědictví"
Na jaře 2008 oslovila Národní knihovna ČR v Praze správce webstránky cesi.sk návrhem na účast v projektu Webarchív „jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví" (dopis ze 30. dubna 2008). V praxi to znamená, že obsah „bude několikrát ročně archivován a zůstane uchován i pokud bude v budoucnu činnost stránek ukončena." V té době měla stránka cesi.sk jako první český krajanský web v SR za sebou pětiletý vývoj (včetně předcházejícího projektu ceskyspolek.sk v letech 2003-04) a byla tehdy jediným všeobecně dostupným zdrojem informací o české menšině v SR. Po splnění všech podmínek byla stránka cesi.sk zařazena do projektu koncem května 2008.

MZV    Výročí webstránky určené českým krajanům a občanům žijícím v zahraničí
Od 1. června 2018 MZV ČR spustilo novou webovou stránku určenou českým krajanům a občanům žijícím v zahraničí, oznámil předseda Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí Jaroslav Kantůrek. „Na jednom místě tak naleznou základní informace ministerstev a úřadů ČR s cílem usnadnit jim vyřizování správních, finančních a dalších záležitostí v České republice i s ohledem na jejich možný návrat do vlasti“, uvedlo v tiskové zprávě MZV ČR. S podobným projektem následně přišla i internetová stránka „krajane.net“.

Baťa v Bratislavě    Baťův právník
Téměř do zapomenutí se dostalo jméno právníka JUDr. Evžena Šallera (4. června 1898 Jilemnice – 2. března 1976 Sao Paulo, Brazílie), který po studiích nastoupil na soudní praxi v Bratislavě, ale krátce na to si ho Tomáš Baťa vybral a pověřil vedením právního oddělení své firmy. Firmě zůstal věrný i po válce, kdy Jana Antonína Baťu zastupoval ve sporu s československým státem, a proto se rozhodl od roku 1948 žít v Brazílii.

logo    Výstavy v televizi
V pondělí 29. května 2023 v 8:05 hod. na programu Dvojka odvysílá RTVS další český národnostní magazín, v němž – jak nás informovala PhDr. Ľuba Koľová z redakce národnostního vysílání RTVS v Košicích – jsou mimo jiné zařazeny reportáže z vernisáže výstav „30 let českého spolku v Bratislavě“ a 100 let československého rozhlasu v Českém domě v Bratislavě.

foto: Ing. J. Bukovjan    Blahopřání jubilantovi
Koncem května se dožívá krásného jubilea Ing. Ladislav Bábíček (* 28.5.1928). Od svého příchodu do Českého spolku Bratislava se aktivně zapojil do práce výboru, kde převzal a obnovil evidenci členů a adresář jubilantů po nebohém Ing. Stahlovi. Především však začal podrobně dokumentovat činnost spolku na fotografiích a videozáznamech. Právě jeho zásluhou mohl ČSB zorganizovat aktuální fotovýstavu o své činnosti v Českém domě v Bratislavě. Jubilantovi přejeme pevné zdraví a co nejvíce životních sil do dalších let.

V.Talich    Výročí Václava Talicha
Houslista a dirigent Václav Talich (28. května 1883 Kroměříž – 16. března 1961 Beroun) už po absolutoriu na pražské konzervatoři působil ve filharmonii v Berlíně, Oděse, Tbilisi a v Ljublani, v roce 1917 poprvé dirigoval Českou filharmonii, kterou léty povznesl na přední světové těleso. Od 30. let souběžně učil na konzervatoři a byl správcem opery Národního divadla. Po válce byl nespravedlivě obviněn a perzekuován, v letech 1949-52 přijal pozvání do Bratislavy, kde řídil Komorní orchestr a později Slovenskou filharmonii, souběžně učil na VŠMU.

Panenská 33    Výročí velvyslanectví
Po rozdělení federace byla v Praze a Bratislavě oficiálně otevřena velvyslanectví SR a ČR až 28. května 1993, prvními velvyslanci byli Ivan Mjartan a Filip Šedivý. Česká ambasáda v Bratislavě nejprve sídlila v provizorních prostorách (zaniklého ředitelství RaJ) na Panenské ul. 33 (dnes v opravené budově sídlí Goethe Institut), později se přestěhovalo do pronajaté budovy na ul. 29. augusta 5 a od jara 2001 (slavnostní otevření 22. března) sídlí (ze začátku i s Českým centrem) v rekonstruované budově bývalé pošty na Hvězdoslavově nám 8.

Účastníci jednání    Výročí Pittsburské dohody
V americkém Pittsburghu 30. května 1918 podepsali představitelé českých a slovenských krajanských organizací (České národní sdružení, Svaz českých katolíků, Slovenská liga v Americe) za přítomnosti prof. T. G. Masaryka Pittsburskou dohodu, vyjadřující souhlas všech zúčastněných stran s vytvořením společné republiky, v níž bude mít Slovensko vlastní administrativu, sněm a soudnictví, a slovenštinu jako úřední jazyk. I když se smlouva považuje za jeden z kroků ke vzniku ČSR, ve skutečnosti byla i zárodkem jejího zániku, neboť v roce 1938 a po revoluci v 90. letech se Slovensko vydalo cestou určenou americkými Slováky v této dohodě, tedy od „pomlčky“ k plné samostatnosti.

logo    Tvořivé dílny v televizi
V pondělí 24. dubna 2023 odvysílala RTVS další vydání českého magazínu „Dobrý den, Patria“, jejíž část byla věnována reportáži z jarních Tvořivých dílen v Bratislavě pod vedením Evy L. Bachraté a Radka Bachratého (viz fotoreportáž na našem portálu), a také vzpomínce na naši členku MUDr. Evu Sirackou, jež nás nedávno navždy opustila. Program lze shlédnout v televizním archivu RTVS (zde).

Ing. dr. J. Kozák, CSc.    Kdy se poprvé oficiálně hovořilo o české menšině
Přestože historické prameny dokládají přítomnost české menšiny na území dnešní SR od nepaměti (viz nejstarší uherskou kroniku Vincent Múcska: Kronika anonymného notára kráľa Bela – Gesta Hungarorum, Vydavateľstvo Rak, Budmerice 2000, s. 82-83), nikdy v minulosti necítila potřebu vyčleňovat se z majoritní společnosti. K prvnímu oficiálnímu vystoupení zástupce české menšiny na Slovensku došlo až 20. května 1993, kdy zakladatel a představitel Přípravného výboru Spolku Čechů na Slovensku Ing. dr. techn. Jiří Kozák, CSc. (27. 3. 1922 Benešov u Prahy – 24. 7. 2003 Bratislava) se zúčastnil kulatého stolu národnostních menšin, organizovaného kanceláří prezidenta Michala Kováče v hotelu Bôrik (viz „Z historie spolku” nebo vzpomínky pamětníka).

Bratislavská lýra    Získal kompletní sbírku Bratislavských lyr
Hudební skladatel a publicista Jindřich Brabec (25. května 1933 Praha – 5. července 2001 Praha) hrál na několik hudebních nástrojů, působil v několika orchestrech a skupinách, pracoval jako dramaturg Čs. rozhlasu, ale největší ohlas sklidily jeho písně pro známé interprety. Za ně získal také dvě zlaté Bratislavské lyry: v roce 1968 za píseň „Cesta“ v podání Marty Kubišové (text P. Rada; ve stejném roce pro ni napsal i známou „Modlitbu pro Martu“) a 1974 „Malovaný džbánku“ Heleny Vondráčkové (text J. Aplt). Stříbrnou BL získala v r. 1969 Naďa Urbánková s písní „Mosaznej džbán“ (text J. Aplt) a ještě předtím bronzovou v r. 1967 M. Kubišová a W. Matuška s písní „Nech tu lásku spát“ (text J. Aplt).

pomník na Dukle    Hrdina bojů u Tobruku a Dukly
Legionář a bojovník na západní i východní frontě 2. světové války generál Karel Klapálek (26. května 1893 Nové Město nad Metují – 18. listopadu 1984 Praha) v r. 1915 padl do ruského zajetí a vstoupil do České družiny, zúčastnil se bojů u Zborova. V armádě zůstal do propuštění r. 1939, později jako člen Obrany národa musel utéci do exilu a zúčastnil se bojů na Blízkém východě a v severní Africe. Následně se zástupce velitele Čs. obrněné brigády ve V. Británii jako velitel 3. čs. brigády v SSSR zúčastnil bojů na Dukle a osvobozování Slovenska. Po válce penzionován a vězněn, v r. 1956 rehabilitován.

foto z pozvánky    Josef Vágner se podílel na vzniku košické zoo
Lesník, zoolog a spisovatel Ing. Josef Vágner, CSc., (26. května 1928 Ždírnice nedaleko Nové Paky – 6. května 2000 Dvůr Králové nad Labem) v roce 1965 přijal místo ředitele Východočeské zoologické zahrady ve Dvoře Králové, kterou postupně přebudoval na unikátní safari park, první v Československu. Zvláštní vztah měl ke Slovensku, možná i proto že svůj první velký lovecký úspěch – jelena – dosáhl v říjnu 1949 ve slovenském Skároši. Koncem 70. let pomáhal vybudovat zoo v Košicích, kde mu v květnu 2018 odhalili pamětní desku. V prosinci 1996 mu byla udělena slovenská Cena Björnstjerne Björnsona za vysvětlování česko-slovenských vztahů ve světě.

foto: spilberk.cz    Jubileum zakladatele moderního nábytku
Architekt, dizajnér a konstruktér nábytku prof. akad. arch. Jindřich Halabala (24. května 1903 Koryčany – 17. listopadu 1978 Brno) vlastní tvorbou výrazně ovlivnil nábytkářský průmysl v Československu v meziválečném i poválečném období (dřevěný i z ohýbaných trubek, kompletní interiéry a bytové doplňky). Jeho zásluhou Spojené UP závody v Brně patřily ve své době k největším a nejvýznamnějším výrobcům typového nábytku. V letech 1954-71 byl zakladatelem a později profesorem Katedry architektury a výroby nábytku na Vysoké škole lesnické a dřevařské ve Zvolenu.

foto z pozvánky    Pozvánka na koncert
Srdečne pozývame na koncert "Zlatá Praha" venovaný výročiu veľkého dirigenta Václava Talicha,“ poslala pozvánku na náš web paní Xénia Jarová. Kontrabasový recitál „Zlatá Praha“ se má uskutečnit 15. května 2023 v 19 hod. ve Dvoraně na Zochově ul. 1 v Bratislavě (zvětšit pozvánku).

Sv. Jan Nepomucký na Karlově mostě    Nejznámější český světec
„Janova ruka přitahuje k sobě horka“, „Svatý Jan z Nepomuku drží létu pevně ruku“ – jsou jen dvě z množství pranostik vážících se k jednomu ze svatých patronů zemí Koruny české a k dnes už historiky zpochybněnému datu jeho smrti 16. květnu 1393 (do roku 1925 svátek). Jeho sláva přišla až po třech stoletích, 31. května 1721 ho papež Inocenc XIII. prohlásil za blahoslaveného, a následně za svatého papež Benedikt XIII. 19. března 1729. Od té doby patřil sv. Jan Nepomucký (kolem r. 1345 – pravděpodobně 20. března 1393) k nejoblíbenějším světcům po celém katolickém světě, včetně území dnešního Slovenska, jak o tom svědčí mnohé sochy, kaple a další památky.

foto    Jeden z mnoha pedagogů, kteří začínali na Slovensku
Pedagog, spisovatel, výtvarný kritik a organizátor uměleckých výstav Josef Glivický (15. května 1903 Bojkovice - 4. července 1991 Prostějov) po ukončení Vysoké školy technické v Brně odešel jako středoškolský učitel na Slovensko, kde v letech 1927-31 vyučoval matematiku a deskriptivní geometrii v Kremnici, Zvolenu a Novém Městě nad Váhom.

plakát    Patřil k předchůdcům Grupy uhersko-slovenských malířů
Malíř, grafik a ilustrátor Otakar Vaňáč (17. května 1878 Děčín – 1955 Praha) se proslavil zejména jako krajinář i portrétista (kamenokresby slavných osobností i soukromých osob a dětí). Na začátku 20. století se s dalšími umělci účastnil malířských plenérů na Detvě, z nichž se později zformovala Grupa uhersko-slovenských malířů.

Mgr. Helena Miškufová    Blahopřejeme k jubileu
V květnu se kulatého výročí dožívá Mgr. Helena Miškufová z Košic, dlouholetá předsedkyně Českého spolku na Slovensku, zakladatelka a šéfredaktorka měsíčníku Česká beseda (1995-2007), později předsedkyně Slovensko-českého klubu v Košicích (dnes Slovak&Czech World Network). Její činnost ocenil v roce 2008 ministr zahraničí Karel Schwarzenberg cenou Gratias agit. Český spolek Bratislava přeje oslavenkyni pevné zdraví a hodně sil.

foto: Univerzita Palackého Olomouc    Výročí primabaleríny
Baletka Olga Janatová – Doušová (20. května 1903 Praha – 25. března 1987 Praha) se po začátcích na scéně Národního divadla v Praze stala v letech 1923-32 primabalerínou Slovenského národního divadla v Bratislavě a patřila do skupiny předních českých umělců, kteří pomáhali vytvářet základ slovenského divadla a jmenovitě baletu. Později působila v Olomouci a Plzni, často hostovala v zahraničí.

foto    Tatry a horolezectví propagoval svými fotografiemi
Fotograf Vilém Heckel (21. května 1918 Plzeň) vyvtořil rozsáhlou fotodokumentaci celé řady evropských pohoří včetně Vysokých Tater, kterým věnoval několik publikací. Tragicky zahynul s výpravou horolezců a přírodovědců 31. května 1970 pod horou Huascarán v Peru.

foto: Ing. L. Bábíček    Prohlídka výtvarného umění
Už pravidelnou součástí aktivit Českého spolku Bratislava se staly komentované prohlídky výstav výtvarného umění ve spolupráci s kunsthistorikem PhDr. Bohumírem Bachratým, CSc. V úterý 25. dubna 2023 nás pozval na výstavu „Kontrasty“ v Domě kultury v Bratislavě – Dúbravce, na níž ve dvacítce vystavujících umělců byli zastoupeni i výtvarníci s českými a moravskými kořeny, z nichž se většina už také zúčastnila na výstavách, organizovaných ČSB. I tentokrát někteří z nich přišli osobně pobesedovat s krajany. Fotoreportáž z prohlídky poslal Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

foto: J. Výborný    Odhalení pamětní tabule sokolům
V pondělí 24. dubna 2023 v sokolovně TJ Sokol Vinohrady slavnostně odhalili repliku pamětní tabule z roku 1936, věnovanou památce sokolů a legionářů, kteří padli při připojování Bratislavy k ČSR v roce 1919. Jak v úvodním slově připomenul Ing. Vladimír Holčík, který se nejvíce zasloužil o její obnovu, původní zničili příslušníci Hlinkovy gardy v roce 1939 a současně poděkoval Ing. arch. Petru Kopeckému za ochotu podílet se na její rekonstrukci. Zdůraznil také, že ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem byly údaje na desce mírně poopraveny nebo doplněny v souladu s archivními dokumenty.. (celý článek). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

Vánoční koncert 1999    Třicítka a co dál? – Vzpomínky paní Švecové
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Mezi prvními se ozvala dlouholetá členka našeho spolku paní Táňa Švecová, která přinesla několik fotografií jako vzpomínku na zájezdy, vánoční koncerty nebo programy pro děti… (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

ČSnS    Z dějin české menšiny na území Slovenska
Přestože historické prameny dokládají přítomnost Čechů a Moravanů na území dnešní SR od nepaměti (např. viz nejstarší uherskou kroniku Vincent Múcska: Kronika anonymného notára kráľa Bela – Gesta Hungarorum, Vydavateľstvo Rak, Budmerice 2000, s. 82-83), nikdy v minulosti necítili potřebu vyčleňovat se z majoritní společnosti, takže oficiálně byli jako menšina uznáni až po vzniku současné SR. Vše začalo na jaře 1993 v bratislavské redakci týdeníku Mosty, v níž se scházely první návrhy na vytvoření organizace zastupující zájmy nově vzniklé české národnostní menšiny na Slovensku. Z iniciativy ing. dr. Jiřího Kozáka, CSc. vznikl v červnu 1993 Spolok Čechov na Slovensku (obrázek, viz také osobní vzpomínky pamětníka).

foto: zamek-velkelosiny.cz    Poznávací zájezd do Velkých Losin
Český spolek Bratislava připravuje další poznávací zájezd, a to v sobotu 13. května 2023 do Velkých Losin (zámek, výroba ručního papíru, lázeňský park, možnost individuální návštěvy termálu). Odjezd bude tradičně v 6.45 hod. z parkoviště na Šancové ul. Registrace s úhradou účastnického poplatku je možná předem na neformálním setkání v úterý 18. dubna 2023 od 16 do 17 hod. v budově Csemadoku, při vyšším zájmu mají přednost členové spolku. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Fotoreportáž z předcházejícího zájezdu najdete v našem fotoarchivu.

logo    Vznik slovenské pobočky ČSÚZ
Československý ústav zahraniční založili v Praze 20. prosince 1928 s podporou prezidenta T. G. Masaryka jako neziskové sdružení na podporu spolupráce s krajanskými spolky v zahraničí. Konference ČSÚZ v Praze 19. prosince 2012 změnila stanovy tak, že 13. května 2013 mohla být registrována jeho slovenská pobočka se sídlem na Kapucínské ul. 7 v Bratislavě. O historii a činnosti ČSÚZ psala Česká beseda v č. 7-8/1997, 9/1997 a 5/2003.

SND    Bratří Mrštíkové a dějiny SND
Spisovatel, dramatik, literární kritik a překladatel Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov – 2. března 1912 Diváky nedaleko Hustopečí) se se svým bratrem Aloisem (14. října 1861 Jimramov – 24. února 1925 Brno) zapsali do historie Slovenského národního divadla. SND sice začalo svoji činnost 1. března 1920 operou Hubička Bedřicha Smetany, ale už následující den se první premiérou představil činoherní soubor hrou bratří Mrštíků Maryša – rovněž v podání divadelní společnosti Bedřicha Jeřábka z Pardubic.

monoskop    Výročí televizního vysílání u nás
Televize v Československu začala veřejné vysílání 1. května 1953 ze studia v pražské Měšťanské besedě ve Vladislavově ul. Později následovala krajská studia v Ostravě (1955), Bratislavě (3. listopadu 1956), Brně (1961) a Košicích (1962). Na celotýdenní program vysílání přešlo v roce 1958, pokusné barevné vysílání začalo v roce 1970 v souvislosti s MS v lyžování ve Vysokých Tatrách, pravidelné však začalo až 9. května 1973.

přijímač    Výročí rozhlasu po drátě
V Praze a okolí Kladna začalo 1. května 1953 vysílání rozhlasu po drátě, který byl původně koncipován jako zařízení pro potřeby civilní ochrany, ale záhy se stal prakticky všude nejdostupnějším informačním kanálem, který celostátní vysílání Čs. rozhlasu doplňoval podle místních potřeb vstupy z krajských a okresních studií. Na Slovensku byl spuštěn 1. srpna 1955. Nejvýznamnější úlohu sehrál za sovětské okupace v roce 1968, kdy bylo bezdrátové rozhlasové vysílání přerušeno. V souvislosti s rozvojem telekomunikačních technologií postupně ztrácel význam a v roce 1999 byl jeho provoz ukončen v SR, v červenci 2000 i v ČR.

obal knihy    „Uherská větev československého kmene“ už neplatí
...žiadame bezpodmienečné uznanie práva na samourčenie všetkých národov nielen za hranicami našej monarchie, ale i národov Rakúsko-Uhorska, teda i uhorskej vetvy československého kmeňa,“ uvádí se v tzv. mikulášské rezoluci přijaté 1. května 1918 na shromáždění veřejnosti v Liptovském Sv. Mikuláši. O několik dní později 24. května 1918 tuto myšlenku podpořil Andrej Hlinka na předsednictví Slovenské národní rady legendárním výrokem: „Neobchádzajme otázku, povedzme otvorene, že sme za orientáciu česko-slovenskú. Tisícročné manželstvo s Maďarmi sa nevydarilo. Musíme sa rozísť.“ Státotvorný význam dostala tato myšlenka až v Deklaraci slovenského národa 30. října 1918. V roce 1938 a po revoluci v 90. letech se však Slovensko vydalo cestou určenou americkými Slováky v Pittsburské dohodě ze 30. května 1918, tedy od tzv. „pomlčky“ k plné samostatnosti.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 2. května 2023 v 16 hod. na filmové představení komedie „Divoch“ z roku 1936, věnované 130. výročí narození režiséra Jana Svitáka, v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

foto: jv    Příprava stoletého výročí
Dobrý deň, neviem na koho sa obrátiť, tak skúšam osloviť Vás: pracujem v múzeu (Slovenské banské múzeum v Banskej Štiavnici) a venujem sa (ako historik) novším dejinám, v rámci toho aj téme 1. ČSR a pod. V tomto roku je 100 rokov od pamätnej návštevy prezidenta Masaryka v Banskej Štiavnici. Navštívil mesto počas niekoľkodňovej cesty regiónom Pohronia. Rád by som (či už ako zamestnanec múzea, alebo ako súkromná osoba) túto udalosť pripomenul. Uvažujem nad dvoma spôsobmi: prvý je vyčistenie tzv. Masarykovho prameňa (miesto v lese, kde prezident obedoval), druhý vydanie brožúry (cca 20 strán, formát A5) ktorá by bola venovaná návšteve,“ napsal nám pan Daniel Harvan. V roce 2006 české spolky v Bratislavě a ve Zvolenu iniciovaly obnovu studánky (podrobnosti v reportáži České besedy nebo v našem fotoarchivu), kdo by chtěl akci podpořit, kontakt na p. Harvana je u editora naší stránky.

foto: TaNaP    Prozkoumal geologickou strukturu Tater
Přírodovědec Hans Höfer von Heimhalt (7. nebo 17. května 1843 Elbogen, dnes Loket – 9. února 1924 Vídeň) byl původně bankovní úředník v Příbrami, podstatně víc ho však tam lákaly podzemní poklady. Po vystudování banské akademie v jihorakouském Loebenu působil jako profesor geologie a zabýval se zejména vyhledáváním petrolejových ložisek. Ve spisu Detailaufname der Zentral-Karpathen jako první zpracoval geologickou strukturu převážně Vysokých Tater.

Sokol    Pozvánka na odhalení pamětní tabule
Dňa 24. apríla 2023 o 14:00 hod. sa bude v sokolovni Telocvičnej jednoty SOKOL Bratislava I – Vinohrady na Sokolskej ul. 1 v Bratislave konať slávnostný akt odhalenia repliky pamätnej tabule venovanej československým sokolom -legionárom, ktorí padli v bojoch o oslobodenie územia Slovenska v rokoch 1918 – 1919. Pôvodnú tabuľu, dielo akademického sochára Ladislava Majerského, odhalili 28. októbra 1936 za účasti viacerých významných predstaviteľov tých čias. V roku 1939, krátko po nástupe ľudáckeho režimu k moci, ju počas násilného obsadzovania sokolovne zničili príslušníci Hlinkovej gardy. Replika pamätnej tabule vznikla vďaka zbierke, ktorú vypísali bratislavskí sokoli. Slávnosť na pamäť hrdinov bojov o slobodu Slovenska v spoločnom štáte Čechov a Slovákov bude zároveň pripomienkou 104. výročia mobilizácie sokolských práporov do tohto boja“ – uvádí se v pozvánce, kterou tlumočíme všem dalším krajanům.

foto z pozvánky    Pozvánka na výstavu
Od 5. do 28. dubna 2023 bude v Domě kultury v Dúbravce otevřena výstava „Kontrasty“ s díly 22 slovenských a českých výtvarníků. V úterý 25. dubna v 17 hodin zve kurátor výstavy PhDr. Bohumír Bachratý, CSc., na komentovanou prohlídku pro členy Českého spolku Bratislava.

husitský kalich    Husité a bratříci na východním Slovensku
Podle historických kronik v roce 1433 husitská vojska obsadila, vyrabovala a některá i vypálila více měst v horních Uhrách a 25. dubna také Kežmarok, kde se obětí jejich řádění stala i část obyvatelstva. O působení husitských a bratřických vojsk v oblasti Spiše, Zamaguří a Šariše psala Česká beseda v č. 10 / 2003.

Z. Kabátová ve filmu Modré z neba    Nedožité jubileum Zity Kabátové
Herečka Zita Kabátová (vl. jm. Zavřelová, 27. dubna 1913 Praha – 27. května 2012 Praha) se narodila v umělecké rodině, její otec architekt psal loutkové hry pro děti a jejím strýcem byl první český filmový herec Josef Šváb Malostranský. I jí film získal za první republiky renomé, no za účinkování v době protektorátu měla po válce přes 20 let zakázanou činnost. Hrála až do vysokého věku i ve slovenských filmech (např. Modré z neba, režie E. Borušovičová 1997).

foto    Poradenský den o důchodech bude v Košicích
Dobrý den, milí přátelé, dovoluji si tímto upozornit, že dne 27. 4. 2023 pořádá Česká správa sociální zabezpečení a slovenská Sociálna poisťovňa společný poradenský den k důchodům. Tato akce je určena osobám, které pracovaly ve Slovenské i České republice a potřebují uplatnit svoje důchodové nároky v obou zemích. Na konzultaci je nutné se předem objednat. Více informací naleznete na naší webové stránce: https://www.mzv.cz/bratislava/cz/vizove_a_konzularni_informace/aktuality/slovensko_cesky_poradensky_den_k.html", oznamuje paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě.

J. Třanovský, foto: Muzeum Těšínska    Vzpomínka na moravského kazatele a básníka
Vydavatelský a knihkupecký účastinný spolek Tranoscius byl založen 27. dubna 1898 v Liptovském Svatém Mikuláši a svůj název převzal od latinského jména moravského pobělohorského exulanta Jiřího Třanovského (27. března 1592 Těšín – 29. května 1637 Liptovský Mikuláš), který žil na pozvání rodiny Suneghů z Jesenice na budatínském a oravském hradě a později v Liptovském Mikuláši. Tam také dokončil své nejslavnější dílo vydané 1636 v Levoči „Cithara sanctorum“ (aneb Pjsně duchownj staré i nowé, kterýchž církew křesťanská při wýročních slawnostech a památkách, jakož i we wšelikých potřebách swých obecných o obzwlásstních s mnohým prospěchem užívá k obecnému církwe Boží wzdělání, někdy shromaždené a wydané od kněze služebníka Páně při církwi Swato-Mikulášské w Liptowě), jež obsahovalo v prvním vydání přes 400 písní, ale postupně bylo doplňováno a používáno až do 20. století.

Socha Švejka v Humenném    Hrdina slavnější než jeho autor
Publicista, novinář a spisovatel Jaroslav Hašek (30. dubna 1883 Praha – 3. 1. 1923 Lipnice nad Sázavou) po studiích na obchodní akademii nastoupil jako úředník v bance, ale záhy se vydává cestou bohémského tuláka na Slovensko a do Haliče, kam se později vrací ve svém nejslavnějším díle Osudy dobrého vojáka Švejka. Jeho hrdina (na rozdíl od svého autora) má od roku 2000 sochu z umělého kamene od místního sochaře Jaroslava Drotára na nádraží v Humenném, kde se odehrála jedna z kapitol románu. Česká beseda o Haškovi i této soše psala například v č. 3/1998, 9/2000, 11/2000, 1/2003 nebo 7-8/2003.

foto: Ing. L. Bábíček    Předvánoční tvořivé dílny
Technické problémy byly příčinou, že fotoreportáž z nich můžeme prezentovat až s opožděním. Připomeňme, že se konaly v sobotu 3. prosince 2022 pod vedením výtvarníků Evy Linhartové Bachraté a Radka Bachratého a že fotografie opět poslal Ing. Ladislav Bábíček. I tuto akci mohl Český spolek Bratislava uskutečnit díky finanční podpoře MZV ČR a Fondu na podporu kultúry národnostných menšín Kultminor. Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.

foto: Ing. L. Bábíček    Jarní tvořivé dílny
V sobotu 1. dubna 2023 připravili výtvarníci Eva L. Bachratá a Radek Bachratý už tradiční odpoledne pro děti a vnuky krajanů, kteří si pod jejich vedením vyráběli drobné suvenýry s jarním a velikonočním námětem. O akci projevil zájem i kameraman RTVS, jak ho také zachytil na svých fotografiích Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

foto: Ing. L. Bábíček    Posezení s písničkami
V úterý 28. března 2023 mezi krajany opět zavítal slovácký cimbálový soubor Burčáci se svým folklorním programem. Přítomné přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná. Po úvodním pásmu písní hudebníci přidali další na přání vděčných posluchačů, kteří se občas přidali. Fotografie z večera poslal Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

foto z pozvánky    Pozvánka na besedu
České centrum a Velvyslanectví ČR zvou na diskusi o česko-slovenských vztazích za účasti velvyslance Rudolfa Jindráka a bývalého velvyslance SR v ČR Petra Weisse, autora esejí o slovenské státnosti ve čtvrtek 20. dubna 2023 v 18 hod. v Českém domě na Prepoštské ul. 6. Organizátoři prosí o registraci předem nejpozději do 20. 4. 2023 do 12. hod. buď elektronicky na info@ceskecentrum.sk nebo telefonicky na č. 02 544 18 215.

Jan Hammer    Složil hudbu k Šíleně smutné princezně
Klavírista a skladatel Jan Hammer (17. dubna 1948 Praha) žije od r. 1969 v USA, kde po roce 1968 získal stipendium na prestižní hudební škole v Bostonu. Ještě před odjezdem jako dvacetiletý stihl napsat hudbu k filmové pohádce Šíleně smutná princezna (natočené na zámku Blatná a zčásti v Bojnicích), v USA se stal známým zejména hudbou k seriálu Miami Vice a vyhrál několik cen Grammy.

KPČK    Výročí Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury vznikl 18. dubna 1983 jako iniciativa skupiny slovenské inteligence na činnost Slovenského institutu v Praze. Po revoluci se 19. listopadu 1991 zaregistroval jako občanské sdružení a jeho činnost výrazně ovlivnil literární vědec Prof. PhDr. Miloš Tomčík, DrSc., a po něm filmový publicista PhDr. Štefan Vraštiak (viz článek v České besedě č. 7-8/2003). Blíže na www.kpck.sk.

M. Sýkorová    Chůva z Pyšné princezny hrála v SND
Herečka Marie Sýkorová (roz. Pochmanová, 22. dubna 1888 Světlá nad Sázavou – 31. srpna 1967 Brno) po začátcích u kočovných společností hrála v divadlech v Praze, Českých Budějovicích, Ostravě a Olomouci. S manželem Janem, také hercem, nastoupili v sezóně 1924 ve Východoslovenském divadle v Košicích a po pěti letech přestoupili do SND v Bratislavě, kde s válečnou přestávkou (1938-1946) působila do roku 1951. Hrála v několika filmech, s manželem v předválečných Milan Rastislav Štefánik (1935) a Matkina spoveď (1937), po válce se na plátně objevila nejčastěji jako stařenka, nejznámější je její chůva v Pyšné princezně. Naposledy hrála v roce 1967 ve slovenských filmech Tri dcéry a Kristove roky.

Ljuba Hermanová, foto: Supraphon    Zakladatelka českého šansónu
Herečka a zpěvačka Ljuba Hermanová (vl. Jm. Luběnka, 23. dubna 1913 Neratovice – 21. května 1996 Praha) začínala svou kariéru jako operetní subreta v Bratislavě, kam odešla poté, co nedokončila studia na pražské konzervatoři a jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve smíchovské Aréně a ve Švandově divadle. Ve filmu se poprvé objevila v r. 1932 ve filmu V+W Peníze nebo život, kde zpívala (s H. Vítovou) Život je jen náhoda. Až do posledních let života vystupovala s obdivuhodnou vitalitou a je považována za zakladatelku moderního českého šansonu, s nímž slavila úspěchy i v zahraničí.

logo konference    Češi na území Slovenska a „osmičková“ výročí
V pondělí 23. dubna 2018 se v bratislavském Institutu ASA uskutečnila mezinárodní konference „Uctime si Československo“ při příležitosti 50. výročí udělení čestného občanství Bratislavy prezidentu a armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi. V první části zástupci Bratislavy, Svidníka a Společnosti Ludvíka Svobody připomenuli osobnost generála a politika, ve druhé se potom vystoupení i bouřlivá diskuse týkaly různých pohledů na společný stát a otázku státního svátku v SR, který by ho připomínal. Jak na závěr shrnul jeden z vystupujících, škoda, že výročí vzniku ČSR je pro mnohé nikoli příležitostí na hodnocení jeho významu jako spíše na „praní špinavého prádla“. Za ČSB byl na konferenci pozván tajemník Mgr. Jiří Výborný, jehož příspěvek je přiložen.

foto z pozvánky    Pozvánka na besedu
České centrum Bratislava zve na „Stretnutie s tvorcami projektu Česko(-)slovenské slovo týdne/týždňa Michalom Škrabalom z Ústavu českého národného korpusu, Vladimírom Benkom a Petrom Malčovským z Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV moderuje Zuzana Vitková z vedeckej redakcie Denníka N.“ Setkání se uskuteční ve čtvrtek 13. dubna 2023 v 17.30 hod. v Českém domě na Prepoštské ul. 6. Organizátoři prosí o registraci předem nejpozději do 12. 4. 2023 do 16. hod. buď elektronicky na info@ceskecentrum.sk nebo telefonicky na č. 02 544 18 215.

Harry Macourek    Všestranný muzikant
Hudebník, dirigent a skladatel Harry Macourek (vl. jm. Karel, 11. dubna 1923 Banská Hodruša - 13. ledna 1992 Praha) jako absolvent pražské AMU v oboru dirigent byl také všestranným muzikantem. Od začátku umělecké kariéry se věnoval i komponování a dokázal se prosadit od populární hudby přes džez až po scénickou a vážnou hudbu. Spoluzakladatel Divadla satiry působil také jako sbormistr v Národním divadle, coby dirigent a sbormistr Čs. státního souboru písní a tanců upravoval folklorní náměty, stál u zrodu Pražského smyčcového orchestru i Tanečního (Jazzového) orchestru Čs. rozhlasu, byl spoluorganizátorem festivalů jako Bratislavská lýra nebo Pražský jazzový festival. V r. 1970 byl spoluautorem (s Milanem Dvořákem a Jiřím Růžičkou) písně „S létem zpívám“, s níž Jitka Zelenková získala bronzovou Bratislavskou lyru. Byl také autorem hudby k televizním dílům Spadla z oblaků, Nekonečná nevystupovat, Dobří holubi se vracejí, aj.

F. K. Veselý    Legenda slovenské písně se proslavila v Praze
Zpěvák a herec František Krištof Veselý (12. dubna 1903 Skalica – 13. března 1977 Bratislava) prožil mládí v Skalici a hudební studia později v Budapešti. Od 1931 byl členem zpěvohry a režisérem SND, spoluzakladatelem slovenské operety a po válce divadla Nová scéna v Bratislavě. Koncem 30. let působil v Praze, kde hrál (bez ohledu na svůj maďarský přízvuk) v několika divadlech (Nová opereta, Varieté, Švandovo divadlo) a také v jedenácti filmech (např. Ducháček to zařídí). Po válce byl perzekvován až v 60. letech se ještě objevil v několika televizních inscenacích.

Ludvík Kuba: Na mlýně    Etnograf a malíř Ludvík Kuba
Malíř, hudebník, spisovatel a národopisec Ludvík Kuba (16. dubna 1863 Poděbrady – 30. listopadu 1956 Praha) pocházel z chudé řemeslnické rodiny, ale jeho učitelé si všimli výtvarného a hudebního nadání, díky čemu získal vzdělání jako varhaník a učitel. V tvorbě často zachycoval lidové zvyky, tradice, kroje i slovanských národů. Jeho první cesta vedla v roce 1885 na Slovensko, které navštívil ještě několikrát, no zvlášť cenné jsou jeho sbírky z Lužice, Haliče a Balkánu. Nejznámější je jeho rozsáhlé etnografické dílo v 16 svazcích Slovanstvo ve svých zpěvech.

logo    Vychází Informační zpravodaj 1/2023
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Dovolte mi na úvod nového roku popřát Vám všem a Vašim blízkým pevné zdraví a úspěšný vstup do roku 2023. V tomto roce si chceme připomenout 30. výročí vzniku našeho nejstaršího krajanského spolku na Slovensku a věřím, že se i Vy připojíte aktivně k těmto oslavám...“, píše se v úvodě prvního letošního Informačního zpravodaje (celý text zde).

foto: ČB    Příjemné prožití velikonočních svátků
Český spolek Bratislava přeje všem svým členům a sympatizantům příjemné prožití velikonočních svátků a hodně jarních sil.

foto: ČB    Dílo po celém Slovensku slouží dodnes
Projektant Ing. arch. Jan Včelík (9. dubna 1903 Rozsíčka u Blanska – 21. ledna 1985 Bratislava) přišel na Slovensko krátce po ukončení Vysoké školy technické v Brně, kdy byl pověřen stavebním dozorem při výstavbě hotelu Palace v lázních Sliač. Od 30. let se zúčastnil řady projektů od regulačních plánů (Medzilaborce, Lednické Rovné, Trenčín-Sihoť) přes obytné budovy (Žiar nad Hronom, Bratislava-Rača), domovy důchodců (Levice, Hurbanovo) a další veřejné budovy sociálního a školního zaměření až po typové projekty národních výborů (např. Želiezovce, Čalovo, Senec, Stará Ľubovňa, Kremnica). V 50. letech byl zatčen a v rámci tzv. „Akce B“ vystěhován z Bratislavy.

foto z pozvánky    Výstava „Dizajn bez hraníc“
České centrum zve na výstavu „Dizajn bez hraníc“, jež bude otevřena do 10. dubna 2023 v Galérii Umelka na Dostojevského radu 2 v Bratislavě. „Bratislavský výber sa skladá z diel prezentovaných na výstave v roku 2022 v Budapešti a z diel z predchádzajúcich ročníkov. Spolu sa predstaví až 115 umelcov z 15 krajín. Prezentované diela, projekty a objekty premosťujú najrôznejšie oblasti – výtvarné umenie, produktový dizajn, vizuálne a performatívne umenie. Česko reprezentujú: Eva Růžičková, Helena Dárbujánová, Jiří Krejčiřík, Kristína Mikolášková, Lukáš Jabůrek, Marcel Mochal, Eva Mochalová, Roman Sedina, Barbora Bomerová, Soňa Kopecká."

E.  Štorch, foto: Muzeum E. Štorcha v Lobči    Tvůrce Lovců mamutů učil i na Slovensku
Pedagog a spisovatel Eduard Štorch (10. dubna 1878 Ostroměř u Hořic – 25. června 1956 Praha) jako učitel bojoval se zastaralými školskými předpisy, propagoval mimoškolní aktivity dětí a jako první vytvořil v Praze školu v přírodě. Znechucen poměry a postupem úřadů proti jeho aktivitám se v roce 1919 rozhodl odejít na Slovensko, kde záhy získal místo zástupce školního inspektora pro okresy Bratislava a Malacky. I tam se však znelíbil kritikou poměrů ve školství a snahou o sjednocení školství v rámci Československa, a tak se po dvou letech vrátil do Prahy. V tom období také redigoval časopis Slovenská vlastiveda (s Antonem Štefánkem a Jozefem Sulíkem). Vedle práce učitele se začal věnovat etnografii, biologii a zejména archeologii, co se odrazilo nejen v odborných publikacích, ale zejména v povídkách a románech, z nichž k nejznámějším patří Lovci mamutů. V obci Lobeč nedaleko Mělníka bylo v roce 2010 otevřeno jeho muzeum.

UK    Jubileum Karlovy univerzity
Přestože povolení ke vzniku pražské univerzity vydal papež Kliment VI. v Avignonu už 26. ledna 1347, za oficiální datum jejího zrodu se považuje listina římského císaře a českého krále Karla IV. datovaná 7. dubna 1348. Dnes na Univerzitě Karlově každoročně studuje okolo 50 tisíc studentů (přibližně každý osmý vysokoškolák v ČR), z toho přibližně 4 tisícky jsou v posledních letech ze Slovenska, co znamená, že téměř polovina všech slovenských studentů v ČR směřuje právě na UK.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 4. dubna 2023 v 16 hod. na filmové představení komedie „Vdovička spadlá s nebe“ režiséra Vladimíra Slavinského z roku 1937 v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. (pozn: nejde o překlep „z nebe“, takový je skutečně původní název filmu). Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

foto: Ing. L. Bábíček    Chvilka s prezidenty
V pondělí 13. března 2023 přijel na svou první oficiální návštěvu Slovenska prezident Petr Pavel s chotí. V rámci programu s prezidentkou Zuzanou Čaputovou zavítal položit věnce k zakladatelům ČSR. Před Památníkem česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka je čekala nejen čestná stráž, ale přišla i skupina krajanů, k nimž obě hlavy států po obřadu přistoupily na krátké setkání. Prezident Pavel se zajímal o počet a aktivity krajanů, na co mu odpověděla předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná. Slavnostní okamžik zachytily fotografie Ing. Ladislava Bábíčka.

foto: Ing. M. Klubal    Zachránil bratislavský hrad
V úterý 28. února ČSB v rámci Kulturních večerů promítl dokument RTVS „ Alfréd Piffl: Z môjho denníka“ (lze vyhledat v televizním archivu zde), který následně doplnil dalšími fakty a osobními vzpomínkami syn architekta Lukáš Piffl. Zvlášť připomenul, že doposud se nenašla ani politická vůle ani peníze na to, aby společnost alespoň dodatečně uctila památku toho, kdo se nejvýznamnější měrou zasloužil o obnovu současného symbolu slovenské státnosti. Jak se ukázalo, v publiku sedělo několik pamětníků, kteří osobně poznali prof. Piffla, včetně jeho žáků. Několik záběrů z večera poslali Ing. Jan Bukovjan a Ing. Milan Klubal.

logo    ČSB v národnostním magazínu RTVS
V pondělí 20. února 2023 odvysílala RTVS další český národnostní magazín „Dobrý deň, Patria“, do něhož mimo jiné zařadila reportáže z dvou akcí ČSB: komentované prohlídky výtvarnice Radky Vom „Motýlí efekt“ a přednášky fotografa a ekologa Tomáše Hulíka. Pořad lze zhlédnout v televizním archivu zde. Pan Denis Németh nás upozornil, že reportáž z vernisáže výstavy a uvedení knihy „Česko)(Slovenské okamžiky“ má být zařazena „v pondelok 27. 2. 2023 na Dvojke o 8:05 v rámci Slovanského magazinu“ (přehrát z TV archívu lze zde).

cimbálovka    Masopustní podvečer s cimbálovkou
V rámci pravidelných setkání krajanů pod názvem Hudební večer Český spolek Bratislava zve na tradiční masopustní posezení se slováckou cimbálovou hudbou „Burčáci“ v úterý 28. března 2023 ve Společenském sále Csemadoku. Hudební večery organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního v Praze. Fotografie Ing. Ladislava Bábíčka z předcházejícího vystoupení v roce 2022 najdete zde.

foto: ČB    Moravský agronom pod Tatrami
Agronom Oldřich Lužný (28. března 1888 Čechůvky u Prostějova – 26. října 1976 Čechůvky) se významnou měrou zasloužil o osvětu, pokrok a rozvoj zemědělství na Podkarpatské Rusi a od roku 1921 pod Tatrami, kde propagoval racionální využívaní polí, luk i pastvin. Z jeho podnětu vzniklo odchovné středisko nových plemen hovězího dobytka pro podhorské a horské oblasti. Podílel se na obnově Zemědělské školy v Liptovském Hrádku a vzniku Muzea Slovenského krasu. V roce 1939 byl nucen Slovensko opustit. Blíže o jeho činnosti informovala Česká beseda v č. 7-8/2004 a 3/2007.

foto: Ing. L. Bábíček    Tvořivé dílny před Velikonocemi
Na sobotu 1. dubna 2023 v 15 hod. ČSB připravil tradiční předsváteční odpoledne pro děti i dospělé s výtvarnicí Evou L. Bachratou. Účast dětí prosíme nahlásit předem na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení výtvarného materiálu a občerstvení pro děti. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Fotografie Ing. Ladislava Bábíčka z loňského programu najdete zde.

busta v Bratislavě    Odkaz moravského kněze při vzniku společného státu
Římskokatolický kněz ThDr. PhDr. Alois Kolísek (1. dubna 1868 Protivanov – 25. srpna 1931 Brno) po studiích v Brně a Římě působil ve více moravských místech. Od léta 1917 navazoval kontakty se slovenskými duchovními a usiloval o spolupráci při vzniku společného státu, mimo jiné organizoval cestu Andreje Hlinky v Čechách. V letech 1918-20 zastupoval Slovensko v Revolučním národním shromáždění. od roku 1919 působil v Bratislavě jako správce a profesor teologické fakulty, patřil k zakladatelům Hudební školy, byl členem Umělecké besedy Slovenska i výboru SND.

Oskar Nedbal    Premiéra první národní opery v SND
Premiéru první národní opery Detvan od Viliama Figuše-Bystrého uvedlo Slovenské národní divadlo s dirigentem Oskarem Nedbalem (26. března 1874 Tábor – 24. prosince 1930 Záhřeb) 1. dubna 1928. Libreto napsal Emil Boleslav Lukáč na motivy poémy Andreje Sládkoviče. Oskar Nedbal působil v SND v letech 1923 – 1930 a díky němu operní soubor dosáhl krátce po svém vzniku velmi dobrou kvalitu, pravidelně vystupoval i v Košicích a českých městech, kromě toho souběžně pomáhal i ve Slovenské filharmonii a od r. 1926 byl hudebním ředitelem Slovenského rozhlasu.

Pravdomil Svoboda, foto: NLC Zvolen    První správce Zbojnické chaty a zakladatel arboreta
Lesní inženýr prof. Ing. Dr. Pravdomil Svoboda, DrSc. (1. dubna 1908 Prostějov – 16. března 1978 Družec u Kladna) byl již jako student v létě 1927 prvním známým chatařem na Zbojnické chatě, ve 30. letech po ukončení vysokoškolského studia působil v liptovské části Tater a slovenské přírodě se věnoval i ve svých publikacích. V letech 1964-72 byl profesorem VŠLD ve Zvolenu, zakladatelem a ředitelem arboret Borová hora u Zvolenu a v Kostelci nad Černými lesy, 1972-77 vědeckým pracovníkem Arboreta SAV v Tesárských Mlyňanech. Česká beseda o něm psala v č. 6/2000 a 11/2003.

Petržalka    Výročí zahájení výstavby Petržalky
Panelové sídliště v Bratislavě-Petržalce mělo být podle původních plánů nejmodernějším v Československu, avšak z finančních důvodů se nakonec realizovala jen převážně jednotvárná zástavba. Jeho výstavba oficiálně začala 2. dubna 1973. Podle výsledků sčítání lidu v Petržalce dnes dlouhodobě žije ze všech obcí (resp. městských částí), největší počet osob hlásících se k české národnosti: 1039 (0,91 %) v roce 2021, předtím 1 200 (1,1 %) v roce 2011 a 1788 v roce 2001 (viz rubriku Češi v SR – statistika).

foto z pozvánky    Nová kniha Petra Pitharta
České centrum a Velvyslanectví ČR zvou na „křest knihy Podnik s nejistým koncem a besedu s Petrem Pithartem v úterý 21. 3. 2023 v 18:00 hodin v knihkupectví Martinus na Obchodní ulici 516 v Bratislavě. Diskuse se zúčastní šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery, spisovatel László Szigeti a novinářka Respektu, která knihu sepsala, Andrea Procházková.

J. Soukup    Operní zpěvák a hlasový pedagog
Operní zpěvák (bas) a hudební pedagog Jaromír Soukup (20. března 1888 Steyr, dnes Rakousko – 13. března 1971 Praha) nejprve působil jako učitel až po velké válce začal profesionální operní kariéru v Ostravě. V letech 1923-26 působil v SND, kde ztvárnil zejména postavy z české i klasické světové operní tvorby. Z Bratislavy odešel na další studia do Milána, později vystupoval v Brně a Praze, po válce se věnoval zejména pedagogické, ale i koncertní činnosti.

foto    Nejstarší kronika slovenského autora vyšla v Brně
Latinsky ručně psaná a ilustrovaná Chronica hungarorum vyšla poprvé v Brně 20. března 1488 a krátce na to i v Augspurgu. Jejím autorem je Ján z Turca (Johannes de Thwrocz, asi 1435 Pýr, dnes Hontianske Tesáre – asi 1489), který byl ve službách uherské královské komory, a přestože v ní použil i části z jiných zdrojů, kniha je považována za nejrozsáhlejší opis nejstarších dějin uherského království až do vlády Matyáše Korvína. V knize se zmiňuje o Janu Jiskrovi, který podle autora plenil uherskou zemi a přidávali se k němu další Češi, Poláci a Slováci (první označení Slováků v dějinách).

foto: ČB    Jubileum Dalibora Jandy
Zpěvák, textař a hudební skladatel Dalibor Janda (21. března 1953 Drahotuše u Hranic na Moravě) se na jaře 2003 podělil s čtenáři České besedy o svůj pohled na tehdejší česko-slovenské vztahy i další otázky. K životnímu jubileu mu přejeme hodně zdraví, životních sil a dalších úspěchů.

L. Janáček    Leoš Janáček v Bratislavě
Hudební skladatel Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Ostrava) navštívil jako 68letý Bratislavu na jaře 1923, aby osobně přihlížel generální zkoušce své opery Káťa Kabanová v podání Slovenského národního divadla 23. března 1923 a následujícího dne se také zúčastnil její premiéry.

Zdeněk Košler    Dirigent Zdeněk Košler
Dirigent Zdeněk Košler (25. března 1928 Praha - 2. července 1995 Praha) byl v letech 1971-76 šéfdirigentem opery SND a stálým hostem Slovenské filharmonie, jimž svým tehdy už mezinárodně uznávaným jménem pomáhal otevírat brány i na zahraniční pódia. Se Slovenskou filharmonií rovněž natočil vynikající a dodnes vydávané nahrávky děl B. Smetany, A. Dvořáka, W. A. Mozarta a také novinky řady slovenských skladatelů.

foto z pozvánky    Pozvánka na výstavu
Až do 27. března 2023 bude na Hvězdoslavově náměstí a ve výstavních prostorách Českého domu otevřena výstava fotografií ČTK, připomínající společnou historii našich národů pod názvem „Česko)(Slovenské okamžiky“, původně zamýšlená ke 100. výročí vzniku ČSR. Soubor unikátních fotografií obsahuje i stejnojmenná kniha, již lze zakoupit v Českém domě. Výstava by následně měla putovat po dalších slovenských městech.

loga    Zápisy dětí do kmenových základních škol
Dovoluji si Vás informovat, že Česká asociace pořádá se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR informační panel na téma »Zápisy dětí do kmenových škol«. Mnoho českých rodičů v zahraničí přemýšlí, zda své dítě zapsat či nezapsat. Pokud ano, jakým způsobem a do jaké školy? Musí dítě žijící v zahraničí přijmout? Musí jezdit na přezkoušení či nikoliv? Je možné dítě zapsat či přezkoušet online? Musím dokazovat, že mé dítě plní školní docházku v zahraničí? Co, kam a jakým způsobem musím nahlašovat? Do jaké třídy by šlo mé dítě, pokud bychom se vrátili do ČR. Na tyto i další vaše otázky odpoví zástupci MŠMT ČR,“ informuje paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě. Beseda s odborníky se uskuteční v úterý 14.3. od 19:00 a ve středu 15.3. od 9:00 hod., link na platformu Zoom bude zaslán všem zájemcům, kteří se zaregistrují na stránce https://forms.gle/G3Sxe6rJXWYcCa1G8.

foto: Ing. Milan Klubal    Uvedení knihy „Česko)(Slovenské okamžiky“
Při příležitosti zahájení výstavy fotografií ČTK „Česko)(Slovenské okamžiky“ se v Českém domě uskutečnilo slavnostní uvedení stejnojmenné publikace, jehož se zúčastnil nový velvyslanec ČR na Slovensku pan Rudolf Jindrák nebo herec Martin Huba. Několik záběrů ze slavnosti poslal Ing. Milan Klubal (viz zde).

B. Štiavnica    Hans Kunstmeister z Olomouce a Banská Štiavnica
S dějinami těžby rud v okolí Banské Štiavnice je spojeno jméno „Meister Hans Kunstmeister“, údajně z Olomouce, o němž se zmiňuje listina z roku 1518 jako o odborníkovi, jenž se snažil řešit problém odčerpávání důlních vod ze šachet pomocí vlastního zařízení, využívajícího vodu z tajchu Červená studňa, jako náhradu tradičních čerpadel (gáplů) poháněných koňmi.

foto    Vítáme nového českého prezidenta
Dobrý den, v souvislosti s první návštěvou nově zvoleného prezidenta České republiky Petra Pavla na Slovensku s chotí Vám chci oznámit časy a místa, kde budete mít příležitost se s panem prezidentem vidět a případně vyfotit či prohodit pár slov,“ píše paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě. V pondělí 13. 3. 2023 ve 14.15 je naplánován pietní akt kladení věnců prezidentem ČR P. Pavlem a prezidentkou SR Z. Čaputovou u památníku TGM na náměstí T. G. Masaryka (pozdravení se s panem prezidentem), 14:35 kladení věnců u památníku M.R. Štefánika, 16:15 uctění památky zavražděného novináře J. Kuciaka a jeho snoubenky M. Kušnírové u památníku na náměstí SNP a dále se pokračuje pěšky na Hviezdoslavovo námestie, kde si pan prezident s delegací prohlédne venkovní výstavu Česko - Slovenské okamžiky. „Dovolujeme si Vás tímto pozvat, abyste se i Vy stali součástí tak významné návštěvy, jako je první návštěva nově zvoleného prezidenta České republiky.“

foto    Přijetí u nového velvyslance
Ve středu 15. února 2023 přijal nový velvyslanec ČR na Slovensku pan Rudolf Jindrák delegaci Českého spolku Bratislava. Jak uvedl už předtím v dopisu předsedkyni Ing. Dagmar Večerné, chce vyslechnout, co krajany trápí a kde by jim mohl pomoci. Podrobně se zajímal o činnost i problémy bratislavských krajanů a přislíbil, že po odevzdání původního zaměstnání v Praze, si určitě najde čas i na osobní setkání s členskou základnou (fotoreportáž zde).

rubrika    Na co se nás ptáte, co nám píšete
Letos si připomíná kulaté výročí své existence také nejstarší internetový portál české krajanské menšiny v SR cesi.sk. Při příležitosti desátého výročí svého vzniku v roce 2013 přinesl výběr z korespondence návštěvníků stránky, dosvědčující, že za dobu své existence se portál cesi.sk stal nejen významným informačním zdrojem o životě a činnosti české komunity na Slovensku, ale také komunikační platformou na vzájemnou výměnu názorů a poznatků, a samozřejmě příležitostí, jak a kde řešit různé životní problémy.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 7. března 2023 v 16 hod. na filmové představení komedie „Děvčata, nedejte se!“ režisérů H. Haase aj. A. Holmana z roku 1937 v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk, kterou spustili právě před pěti lety.

opona    Vzor Umělecké besedy Slovenska
Nejstarší umělecký spolek v českých zemích vznikl 9. března 1863 v Praze pod názvem Umělecká beseda. Jeho členové věnovali v roce 1891 do Národního domu v Martině oponu s nápisem „Bratřím Slovákům Umělecká beseda“, jejímž autorem byl malíř Karel Vítězslav Mašek. Po vzniku ČSR se stal vzorem pro vytvoření Umělecké besedy Slovenska v roce 1921, rovněž se třemi odbory: hudební, literární a výtvarný.

foto: J. Výborný    Za MUDr. Evou Sirackou
Se zármutkem jsme se dozvěděli zprávu o úmrtí naší dlouholeté členky MUDr. Evy Siracké, CSc. (1. května 1926 Uherské Hradiště – 21. února 2023 Bratislava). Byla spoluzakladatelkou a dlouholetou prezidentkou (česko)slovenské Ligy proti rakovině, Světová medicínská asociace ji zařadila mezi 65 osobností do publikace „Caring physicians of the world“, a kromě řady slovenských vyznamenání v říjnu 2006 převzala v Praze ocenění „Významná česká žena ve světě“ na podnět ČSB. Česká beseda o ní psala v č. 7-8/2001, 2/2006 a 4/2007.

A. Piffl    Přispěl k záchraně symbolu Bratislavy
Architekt, malíř, grafik a archeolog prof. Alfréd Piffl (13. června 1907 Ústí nad Orlicí-Kerhartice – 26. června 1972 Bratislava) od 1947 působil na Slovensku, od roku 1950 byl prvním děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické, podílel se na záchraně středověkých kostelů na Slovensku, od 1952 vedl rekonstrukční práce na bratislavském hradě, 1957-59 vězněn, 1965-72 pracoval v Archeologickém ústavu SAV v Nitře, vedl výzkumné práce v bratislavském Podhradí, v Rusovcích a na Děvíně. Na úterý 28. února 2023 ČSB připravil besedu s videoprojekcí o této mimořádné osobnosti, účast přislíbil jeho syn p. Lukáš Piffl. Beseda začne v 17 hod. ve Společenském sále Csemadoku (Nám. 1. mája 10-12).

pamětní ruská pohlednice    První československý kosmonaut
Z Bajkonuru odstartovala 2. března 1978 kosmická loď Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na orbitální stanici Saljut 6, kde strávili 7 dní, a 10. 3. úspěšně přistáli v kazašské stepi. Zásluhou v pořadí 87. kosmonauta na světě se Československo stalo třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru. Vladimír Remek (26. září 1948 České Budějovice) pochází z česko-slovenského manželství (jeho otec genpor. Jozef Remek byl velitelem letectva ČSLA), absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích, později byl poslancem Evropského parlamentu a velvyslancem ČR v Moskvě.

foto: ČB    Ředitel Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici
Lesní inženýr a vysokoškolský pedagog Josef Duda (3. března 1883 Beroun – 8. července 1945 Písek) studoval ve Vídni, od roku 1920 byl profesorem Vyšší lesnické školy v Písku. Ve 30. letech se stal ředitelem Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici, kde byl současně přednostou Ústavu pěstování lesů a lesní biologie. Zabýval se širokým okruhem výzkumu od anatomie lesa přes impregnaci dřeva až po využití strojů v lesním hospodářství.

Prokop Velký    Husité v Bratislavě
První husitskou výpravu – spanilou jízdu či rejsu – do horních Uher zorganizovaly oddíly sirotčího a táborského svazu za účasti přívrženců z Moravy na začátku roku 1428. Vojska pod vedením Prokopa Holého a Prokůpka se přes Skalici, Senici a Modru dostali 18. února až k Bratislavě, kde zpustošili podhradí a několik předměstských osad. Část vojsk se následně s kořistí vrátila přes Šintavu a Nové Město nad Váhom zpět na |Moravu. Jednání zástupců uherského krále Zikmunda s husity v r. 1429 skončili bez výsledku, následně husité obsadili velkou část západního a severního Slovenska s trvalými posádkami Trnavě, Skalici, Topolčanech, Lednici a Likavě, odkud se přes Polsko probojovali na Spiš, 1433 dobyli Kežmarok, ale po bitvě u Lipan 1434 území Uher opustili. Podle legendy byl husitský vojevůdce ubytován Prešpurku v domě u hradeb, jemuž se v důsledku zachovaných kamenných kalichů s hostií (dnes ve foyer hotelu Arcadia) následně říkalo „husitský dom”, podle odborníků však kalichy nemají s husity nic společného.

SND    Patřil k zakladatelské generaci SND
Herec a tenorista Mirko Horský (vl. jm. Pick, 6. března nebo 14. dubna 1878 Roudnice u Hradce Králové – 4. ledna 1945 Osvětim-Březinka) původně pracoval jako obchodník, ale láska k divadlu nakonec zvítězila, když se po činoherních začátcích začal uplatňovat v operetě. S Východočeskou divadelní společností Bedřicha Jeřábka přijel do Bratislavy, kde patřil k zakladatelské generaci opery SND i jako tajemník SND (1920–33).

Hrádek u nechanic, foto: CzechTourism    Soutěž s památkami UNESCO v ČR
CzechTourism Slovensko informuje o soutěži Společnosti přátel památek UNESCO v Česku, v níž lze vyhrát atraktivní pobyt v některé z lokalit, případně mobil nebo tablet. Hlavním tématem letošního už 13. ročníku projektu „Po stopách šlechtických rodů“ jsou výročí spojená s rodem pánů z Harrachu. Další podrobnosti přináší CzechTourismus na sítích FB nebo Instagram.

foto    Pár informací na začátku roku 2023
Dobrý den, vážení a milí přátelé, dovoluji si tímto upozornit na nové články a informace na naší webové stránce www.mzv.cz/bratislava, které jsou na hlavní stránce a také v sekci: Vztahy se Slovenskem - Kultura a krajané,“ upozorňuje paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě. Konkrétně jde o dopis zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti MZV ČR Jiřího Krátkého, který hodnotí rok 2022 a pohlíží do roku 2023, Informaci k realizaci Programu podpory českého kulturního dědictví, který informuje především o kurzech českého jazyka jak pro studenty, tak pro vyučující a také připomíná, jakým způsobem se žádá o finanční dary MZV ČR a informaci o poskytování stipendií na Letní školu slovanských studií.

logo    Třicítka a co dál? – Vzpomínky paní Solárové
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Mezi prvními se ozvala dlouholetá členka našeho spolku paní Marie Solárová, která donesla několik dokumentů ještě z minulého století, jež jí připomínají zejména vzpomínky na zájezdy, které tehdy organizoval obětavý Ing. Karel Junek… (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

Mosty    První zmínka o české menšině na Slovensku v týdeníku Mosty
První zmínka o existenci české menšiny na Slovensku se po rozdělení ČSFR objevila v tisku až začátkem února 1993. Upozornil na ni Jaroslav Kašlík z Trnavy, pozdější spoluzakladatel českého spolku v Trnavě, který v týdeníku Mosty (č. 6/93 z 9. 2. 1993, s. 3) navrhl vznik zvláštní instituce, jež by se zabývala problematikou nově vzniklých menšin Slováků v ČR a Čechů v SR.

foto: kocianovo-usti.com    Houslista Jaroslav Kocian v Prešpurku
Houslový virtuos, hudební pedagog a skladatel Jaroslav Kocian (22. února 1883 Ústí nad Orlicí – 8. března 1950 Praha) byl od mládí považován za hudebního génia. Po studiích na pražské konzervatoři, kde mimo jiné studoval klavír a skladbu u Antonína Dvořáka, začal koncertovat po celém světě. Do tehdejšího Prešpurku poprvé přijel 9. ledna 1914 a za doprovodu amerického klavíristy M. Eisnera zde poprvé uvedl Houslový koncert a mol svého učitele A. Dvořáka.

Jozef Teslík, foto: Záhorské muzeum    Tiskař a vydavatel Josef Teslík
Tiskař a vydavatel Josef Teslík (24. února 1868 Brno – 2. dubna 1923 Skalica) převzal po roku 1897 uznávanou Škarniclovu tiskárnu ve Skalici (i její zakladatel v r. 1769 Josef Antonín Škarnicl přišel z Moravy), do vzniku ČSR v roce 1918 vydal na 140 knih s náboženskou a osvětovou tematikou i beletrie, tiskl řadu slovenských novin, časopisů, letáků.

KČT    Organizátor tatranské turistiky
Hudební kritik a publicista Josef Brož (24. února 1883 Praha – 24. ledna 1943 Praha) měl od mládí vřelý vztah k hudbě a přírodě, během studií techniky a filozofie procestoval řadu lokalit Čech a Moravy, za války sloužil v Uhrách. Po válce vstoupil do Klubu českých (později československých) turistů, kde následně působil jako dlouholetý předseda kanceláře a ředitel, za něhož se z Klubu stala významná společenská organizace. Ve svých článcích a publikacích propagoval i Tatry, výrazně přispěl k rozvoji značených tatranských stezek nebo výstavbě původní Chaty pod Rysy.

P. Dostál    Vzpomínka na Pavla Dostála
Divadelní dramaturg, textař, scenárista, režisér, publicista Pavel Dostál (25. února 1943 Olomouc – 24. července 2005 Brno) vystudoval chemickou průmyslovku, ale jeho vášní od mladosti bylo divadlo, jemuž se věnoval i po roce 1968, kdy musel pracovat v různých dělnických profesích. Po revoluci 1989 ho vtáhla vysoká politika jako poslance a později ministra kultury. V roce 2003 provázel premiéry V. Špidlu a M. Dzurindu, kteří si jako první předsedové vlád společně uctili výročí vzniku ČSR u bratislavského Památníku čs. vzájemnosti (zvětšit foto).

Památník J. Blahoslava na náměstí v Přerově, foto: prerov.eu    Spoluautor Bible kralické
Kazatel, humanista a národní buditel Jan Blahoslav (20. února 1523 Přerov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov) se stal biskupem Jednoty bratrské. Připomínáme si ho též jako autora překladu Nového zákona v Kralické bibli (foto ze zájezdu do Kralic), kterou až do novověku používali i slovenští evangelíci.

E. Destinová    Ema Destinová na Slovensku
Operní zpěvačka, herečka a publicistka Ema Destinová (vl. jm. Emilie Věnceslava Pavlína Kittlová, 26. února 1878 Praha – 28. ledna 1930 České Budějovice) se jako sopranistka prosadila nejprve v Berlíně, odkud následovala hvězdná kariéra po předních světových scénách v Evropě i zámoří. V Bratislavě hostovala například 22. a 23. února 1923 (Milada v Daliborovi a Cio-cio-san v Madame Butterfly), v témže roce 1. prosince vystoupila na koncertu v Redutě. V Bratislavě se zastavila ještě během turné v roce 1925 a v roce 1929 hostovala jako Mařenka v Prodané nevěstě v Košicích.

foto: Ing. L. Bábíček    Dílo Franty Úprky na Slovensku
Sochař František (Franta) Úprka (26. února 1868 Kněždub – 8. září 1929 Tuchoměřice u Prahy) zanechal na území Slovenska několik děl. V roce 1923 (v rámci Národních slavností k výročí Matice slovenské 7. srpna) byly na Národním hřbitově v Martině za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka odhaleny náhrobky A. Halašovi a Š. Mišíkovi. Socha S.H. Vajanského byla odhalena rovněž za přítomnosti TGM 29. srpna 1926 před budovou Matice slovenské (později přesunuta na nádvoří staré matiční budovy). V Bratislavě navrhl sochařskou výzdobu na průčelí Zemské banky a zejména Zemědělského muzea (otevřené 4. května 1930, dnes Slovenské národní muzeum na nábřeží), které bylo poškozeno nálety na konci války, ale částečně obnoveno.

SND    Výročí herce Jana Sýkory
Herec Jan Sýkora (26. února 1888 Netín u Žďáru nad Sázavou – 19. června 1948 Bratislava) prožil mládí u kočovných divadelních společností, po Velké válce a ruském zajetí působil v Ostravě a Olomouci, od 1924 v Košicích a od 1929 až do své smrti na deskách Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde se věnoval i režii. Hrál jen ve dvou filmech (spolu s manželkou Marií Sýkorovou, roz. Pochmannovou, 22. dubna 1888 Světlá nad Sázavou – 31. srpna 1967 Brno): v životopisném snímku Milan Rastislav Štefánik (1935) se představil v úloze otce hlavního hrdiny, druhým filmem byla Matčina zpověď (1937).

logo    Třicítka a co dál? – Střípky vzpomínek IV.
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Čtvrtou část vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Floutek“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

foto: Ing. L. Bábíček    Odvrácená tvář přírody
Na první z cyklu Kulturních večerů Českého spolku Bratislava v úterý 31. ledna 2023 přijal pozvání fotograf a ekolog Tomáš Hulík, který dokumentární film „Odvrácená tvář Slovenska - Problémy ochrany přírody“ doplnil svými zážitky a zkušenostmi z jeho natáčení. Několik snímků z jeho přednášky poslal Ing. Ladislav Bábíček. Na našem portálu lze vyhledat také fotoreportáž z jeho předcházející přednášky v roce 2019. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

foto    Delegace Českého spolku Bratislava u velvyslankyně p. Lívie Klausové
V úterý 13. února 2018 přijala velvyslankyně ČR v SR paní Lívia Klausová delegaci Českého spolku Bratislava, jež ji informovala o připravovaných akcích, věnovaných 100. výročí vzniku Československa a 25. výročí vzniku prvního českého spolku na Slovensku… (celý článek zde)

Prof. B. Kafka, foto: VŠUP    Autor sochy Jana Žižky na Vítkově a M. R. Štefánika se lvem v Bratislavě
Sochař Bohumil Kafka (14. února 1878 Nová Paka – 24. listopadu 1942 Praha) absolvoval Odbornou uměleckosochařskou školu v Hořicích a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde později působil stejně jako na Akademii výtvarných umění jako profesor. Z jeho díla jsou nejznámější impozantní jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově – údajné největší jezdecká socha na světě – a památník Milana Rastislava Štefánika se lvem v Bratislavě. Byl také autorem mnoha bust významných osobností, jeho plastiky jsou i na Obecním domě nebo budově Divadla na Vinohradech v Praze.

foto    „Přišel jsem na tento svět“
I když Ján Silván (1493 Borová u Trnavy – 14. února 1573 Domažlice) vyrůstal v katolické rodině a vystudoval vídeňskou univerzitu, později přijal druhý křest u anabaptistů v Ivančicích na Moravě, kde se stal kazatelem a měl blízko i k Jednotě bratrské. V souvislosti s jejich pronásledováním se uchýlil do jižních Čech, kde působil v Horšovském Týnu jako písař Jana Popela z Lobkovic a po jeho smrti se stal měšťanem v Domažlicích. Dva roky před smrtí mu vyšel v Praze zpěvník „Písně nové na sedm žalmů kajících i jiné žalmy“ obsahující 23 původních písní církevních i lyriky v dobové češtině.

Kaple Žofie České    Zikmund Lucemburský v našich dějinách
Uherský a český král Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk – 9. prosince 1437 Znojmo) v Bratislavě vydal 9. srpna 1403 zákaz přijímat od římského papeže Bonifáce IX. jakékoliv příkazy a platit poplatky papežské kurii. Syn Karla IV. jako jediný uherský král z rodu Lucemburků se sice snažil omezit vliv církve, na druhé straně se aktivně snažil o její nápravu a posílení hlavně dořešením rozkolu mezi papeži. V mládí s Joštem Moravským bojoval proti svému staršímu bratru a českému králi Václavu IV., později se smířili a po jeho smrti poskytl ochranu vdově Žofii Bavorské v Bratislavě, kde přispěla na výstavbu kaple v katedrále svatého Martina, dnes nesoucí její jméno (na snímku). Zikmund byl sice korunován českým králem 1420, ve skutečnosti v Čechách vládl jen 1436-37.

foto: piestany.sk    Čestný občan Piešťan
Prof. MUDr. František Lenoch, DrSc., dr.h.c. (17. února 1898 Praha – 24. září 1970 Praha) je považován za zakladatele čs. revmatologie a balneologie. Po studiích působil na Fysiatrickém a balneologickém ústavu Karlovy univerzity, ve 30. letech byl vedoucím lékařem v Trenčianských Teplicích, za války byl lázeňským lékařem v Lázních Bohdaneč. V r. 1952 založil Výzkumný ústav chorob revmatických v Praze, který řídil do r. 1970 a zasazoval se za vznik podobného ústavu v Piešťanech. Jako prezident Evropské ligy proti reumatizmu (EULAR) prosadil mezinárodní revmatologický kongres v Piešťanech, který přispěl k propagaci lázní ve světě, za co mu město Piešťany v r. 1969 udělilo čestné občanství. Pod pseudonymem Chonel Kešitnarf (jméno pozpátku) napsal Pohádky z Trenčanských Teplic.

plakát    Přispěl k rozvoji slovenské poválečné filmové tvorby
Herec, filmový scenárista, režisér, publicista a pedagog Václav Wasserman (vl. jménem Vodička, 19. února 1898 Praha – 28. ledna 1967 Praha) zůstane navždy spojený se známými filmy Vlasty Buriana, V+W a dalšími legendami československého filmu. Veselohrou „Čertova stěna“ z roku 1948 výrazně přispěl k rozvoji slovenské poválečné filmové tvorby.

vlajka    Jak volili Češi v zahraničí?
Ve druhém kole českých prezidentských voleb ve dnech 27. a 28. ledna 2023 v zahraničí přišlo k volebním urnám podle údajů webu volby.cz ještě více voličů než v 1. kole. Výraznou převahu hlasů od nich dostal budoucí prezident Petr Pavel (88,47 %, jeho protikandidát A. Babiš jen 11,52 %). S podobným výsledkem hlasovali voliči na Slovensku (87,34 a 12,65 %). Ve vojenském okrsku Lešť byl rozdíl o něco menší (85,01 a 14,98 %), naopak v Bratislavě stejný jako u všech voličů v zahraničí (88,47 a 11,52 %). I v Bratislavě přišlo ve druhém kole voleb o více než stovku voličů více (722 oproti 594) než v kole prvním, ale opět to byli převážně „přespolní“, z krajanů zapsaných ve zvláštním seznamu voličů na velvyslanectví to bylo jen něco málo přes sto.

foto: archiv Ing. J. Kníže    Delegát ČSB u prezidentky SR
V úterý 17. ledna 2023 prezidentka SR Zuzana Čaputová přijala zástupce národnostních menšin. Českou menšinu zastupovali delegáti tří českých spolků: Jiří Zaťovič z Košic, dr. Hana Zelinová z Martina a Ing. Jaroslav Kníž z Bratislavy (na výřezu fotografie vpravo), jenž nám poskytl přiloženou fotografii z Kanceláře prezidentky SR (zvětšit).

foto: J. Výborný    „Motýlí efekt“ slovem
Činnost v novém roce odstartoval Český spolek Bratislava komentovanou prohlídkou výstavy pražské rodačky Radky Vom, jež žije střídavě i v Bratislavě. Přítomné na výstavě pod názvem „Motýlí efekt“ přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná a poté odevzdala slovo kurátorovi výstavy PhDr. Bohumíru Bachratému, CSc., který představil vystavená díla v kontextu předcházející tvorby výtvarnice... (celý článek zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

logo    Třicítka a co dál? – Střípky vzpomínek III.
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Třetí část vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Beseda“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde

Jan Jiskra z Brandýsa    Vzpomínka na Jana Jiskru z Brandýsa
Údajně 6. února 1453 uherský sněm zabavil Janu Jiskrovi z Brandýsa majetek a vykázal ho ze země. Po bitvě u Lipan ve službách Zikmunda Lucemburského bojoval proti Turkům, ale po smrti jeho nástupce Albrechta na žádost vdovy hájil v horních Uhrách zájmy a majetek Ladislava Pohrobka (v Kremnici začal razit dukáty s portrétem mladého krále), na jeho žádost později potlačil bratříky. Ovládl velkou část Slovenska a jeho sídly zřejmě byly Zvolen a Košice. V bitvách u Košic a Lučence porazil vojska Jána Huňadyho. Na území Slovenska strávil 22 let, poté se uchýlil na hradní panství Solymos a Lippa v Sedmihradsku, z pověření Matyáše Korvína vedl jednání s tureckým sultánem. V roce 1921 mu na trenčínské hradní skále vytesal reliéf sochař František Ducháč – Vyskočil ve spolupráci s Kamenářskou školou v Hořicích.

erb: holic.sk    Významná osobnost organizované turistiky
Ing. Vratislav Schaal (6. února 1928 Mistřín u Kyjova – 10. května 2010 Skalica) byl spoluzakladatelem turistického oddílu mládeže v Holíči (dnes je po něm pojmenován tamní Dům turistiky, který vybudoval). Od roku 1969 byl prvním podpředsedou Ústřední rady turistiky a mládeže na Slovensku, později až do roku 1998 předsedou, tehdy už Slovenského klubu turistů, v němž také zastupoval řadu mezinárodních organizací (např. Sdružení přátel přírody NFI, Sdružení lidového sportu IVV, Evropskou federaci pěší turistiky EWV).

SND    Patřil k zakladatelské generaci SND
Herec a tenorista Mirko Horský (vl. jm. Pick, 6. března nebo 14. dubna 1878 Roudnice u Hradce Králové – 4. ledna 1945 Osvětim-Březinka) původně pracoval jako obchodník, ale láska k divadlu nakonec zvítězila, když se po činoherních začátcích začal uplatňovat v operetě. S Východočeskou divadelní společností Bedřicha Jeřábka přijel do Bratislavy, kde patřil k zakladatelské generaci opery SND i jako tajemník SND (1920–33).

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 7. února 2023 v 16 hod. na filmové představení komedie „Neviděli jste Bobíka?“ režiséra Vladimíra Slavinského z roku 1944 v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

foto: ČB    Důstojník, režisér a dirigent
Armádní velitel Bedřich Bajer (8. února 1898 Jičín – 18. listopadu 1948 Milovice) byl také schopný herec, režisér a dirigent. V letech 1920–1936 působil jako nadporučík horského praporu v Dolním Kubíně, kde fungovaly symfonický orchestr, mužský pěvecký sbor a smyčcový orchestr, v nichž podle zachovalých dokumentů ovládal hru na několika nástrojích, pro orchestr rozepisoval partitury. Jemu vděčí Oravské muzeum P. O. Hviezdoslava za cenný dokumentační materiál, protože odkládal všechny plakáty, které jeho syn Miloš v roce 1996 daroval Literárnímu oddělení muzea.

opona    Vzor Umělecké besedy Slovenska
Nejstarší umělecký spolek v českých zemích vznikl 9. března 1863 v Praze pod názvem Umělecká beseda. Jeho členové věnovali v roce 1891 do Národního domu v Martině oponu s nápisem „Bratřím Slovákům Umělecká beseda“, jejímž autorem byl malíř Karel Vítězslav Mašek. Po vzniku ČSR se stal vzorem pro vytvoření Umělecké besedy Slovenska v roce 1921, rovněž se třemi odbory: hudební, literární a výtvarný.

Rodinný hrob na Židovském hřbitově v Brně    Život si zachránila tancem
Baletka a choreografka MgA. Alice Pastorová – Flachová (roz. Koberová, 11. února 1928 Český Těšín – 8. března 2006 Bratislava) na půl století spojila svůj život se Slovenským národním divadlem, kde v letech 1950-74 působila jako sólistka, od 1974 jako dramaturgyně baletu. Předtím však jako židovka prožila válečná léta v Terezíně a prošla i vyhlazovacími tábory v Osvětimi a Bergen-Belsenu, kde jí její umění a láska k baletu zachránily život.

Filozofická fakulta Univerzity Komenského    Rumunština byla jejím osudem
Překladatelka PhDr. Jindra Hušková (roz. Flajšhansová, 12. února 1898 Praha – 7. září 1980 Bratislava) byla dcerou známého jazykovědce a propagátora českých dějin Václava Flajšhanse, ovládala několik jazyků a v letech 1919/20 studovala v Bukurešti rumunštinu, které se následně věnovala po celý život. Manželka slovenského novináře a poslance Národního shromáždění za Demokratickou stranu Karla Huška působila na Filologické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, překládala z několika jazyků, nejvíce však z rumunštiny, v její bibliografii je i několik filmových a televizních scénářů z děl zahraničních autorů.

foto: ČB    Mistr litografie
Mistr litografie Vladimír Suchánek (12. února 1933 Nové Město nad Metují – 25. ledna 2021) po studiu na Akademii výtvarných umění postupně přešel od kresby přes různé druhy grafiky až se v jeho tvorbě od 70. let 20. století prosadila především litografie. Podrobnější medailon přinesla Česká beseda v č. 2 / 2006.

foto: Ing. L. Bábíček    Pozvánka na přednášku
V rámci Kulturních večerů zve ČSB v úterý 31. ledna 2023 v 17 hod. v sálu Csemadoku na přednášku ekologa a fotografa Tomáše Hulíka pod názvem „Odvrácená tvář Slovenska - Problémy ochrany přírody“. Na našem portálu lze vyhledat fotoreportáž z jeho předcházející přednášky v roce 2019.

foto    Informace z velvyslanectví
„Dobrý den, dovoluji si upozornit na webovou stránku MZV: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/index.html, kde je zveřejněna informace o schválení peněžních darů MZV ČR krajanským spolkům pro rok 2023 a informace o online debatě k výuce češtiny v zahraničí, která se uskuteční v pátek 3. března 2023,“ informuje krajany paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě.

J. Krombholz, foto: ND    Propagátor moderní slovenské opery
Dirigent Jaroslav Krombholz (30. ledna 1918 Praha – 16. července 1983 Praha) od roku 1945 do 1970 pracoval jako dirigent, hlavní dirigent a šéf opery Národního divadla v Praze, kde se mimo jiné zasloužil o uvedení děl moderní slovenské opery (Eugen Suchoň, Ján Cikker), později byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze.

foto: holesov.cz    Významný průkopník horolezectví
Pedagog a horolezec Antonín Vaverka (zvaný „Antek“, 30. ledna 1908 Vídeň – 25. dubna 1959 Holešov) byl původním povoláním učitel, ale od mládí propadl lásce k horám. Proto v letech 1931 – 1939 přijal místo učitele v Popradě, kde v Tatrách uskutečnil 413 výstupů, z toho 8 prvovýstupů, další výstupy přidal v Alpách. Napsal řadu odborných i beletristických statí a článků o turistice, horolezectví a sportu, ale také povídky. Působil jako instruktor horolezectví a byl spoluautorem učebnice „Základy Horolezectví“. Po válce mu vyšly knihy např. „Vysoké Tatry“ a „S čakanom a lanom: zo vzpomienok horolezca“.

V. Teissler, foto: muni.cz    Průkopník lékařské fyziky
Fyzik prof. PhDr. Viktor Teissler (31. ledna 1883 Chrudim – 3. prosince 1962 Praha) byl zakladatelem a v letech 1923-38 prvním přednostou Ústavu lékařské fyziky při Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začínal jako středoškolský profesor, později se začal zabývat využitím optiky, fotografie a mikroskopie v medicíně, vyráběl modely kloubů a jako první u nás začal pokusy s plastickými kontaktními čočkami. Po nuceném odchodu ze Slovenska působil na Masarykově univerzitě v Brně.

Hurbanovy kasárna Bratislava    Vzpomínka na polního podmaršála a generála
Generál ing. František Škvor (2. února 1868 Čáslav - 23. června 1941 Praha) studoval na vojenských gymnáziích v Sankt Pölten a Hranicích na Moravě, a na Vojenské technické akademii v Mödlingu získal technické vzdělání jako ženijní specialista. V rakousko-uherské armádě byl vysoce hodnocen, takže ke konci Velké války v květnu 1918 byl jmenován polním podmaršálem. Po válce vykonával vysoké funkce na ministerstvu národní obrany, v letech 1925 až 1932 byl velitelem Zemského vojenského velitelství v Bratislavě.

pamětní ruská pohlednice    První československý kosmonaut
Z Bajkonuru odstartovala 2. března 1978 kosmická loď Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na orbitální stanici Saljut 6, kde strávili 7 dní, a 10. 3. úspěšně přistáli v kazašské stepi. Zásluhou v pořadí 87. kosmonauta na světě se Československo stalo třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru. Vladimír Remek (26. září 1948 České Budějovice) pochází z česko-slovenského manželství (jeho otec genpor. Jozef Remek byl velitelem letectva ČSLA), absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích, později byl poslancem Evropského parlamentu a velvyslancem ČR v Moskvě.

foto: ČB    Ředitel Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici
Lesní inženýr a vysokoškolský pedagog Josef Duda (3. března 1883 Beroun – 8. července 1945 Písek) studoval ve Vídni, od roku 1920 byl profesorem Vyšší lesnické školy v Písku. Ve 30. letech se stal ředitelem Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici, kde byl současně přednostou Ústavu pěstování lesů a lesní biologie. Zabýval se širokým okruhem výzkumu od anatomie lesa přes impregnaci dřeva až po využití strojů v lesním hospodářství.

foto    První ředitel košického rozhlasu
Pedagog, publicista, překladatel a hudební skladatel Vojtěch Měrka (5. února 1888 Vřesovice u Prostějova – 24. prosince 1974 Muglinov, dnes součást Ostravy) po studiu v Praze (kde ho učil i TGM) působil na gymnaziu v Prostějově (kde byl jeho studentem i J. Wolker). Na podzim 1919 odešel jako profesor slovenštiny, němčiny a ruštiny na Státní obchodní akademii do Košic, jako literární a hudební kritik přispíval do časopisů. Byl spoluzakladatelem košického rozhlasu, který začal vysílat 17. dubna 1927 a kde měl na starosti hudební vysílání, v letech 1927-29 byl jeho prvním ředitelem. V letech 1931-38 byl ředitelem Obchodní akademie v Nitře, kde založil studentský orchestr a „Juhoslovanskú knižnicu“, v níž vydával i své překlady ze slovinštiny a chorvatštiny.

foto z pozvánky    Architektura a česká politika v 19. – 21. století
Až do 5. února 2023 je v budově Slovenského národního muzea otevřena výstava „Architektúra a česká politika v 19. – 21. storočí“. Expozice vznikla v rámci pětiletého badatelského projektu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a prezentuje stavby a projekty spojené s politikou na území ČR a SR.

foto z pozvánky    Pozvánka na výstavu
Do 28. ledna 2023 je v Galerii F7 na Františkánském náměstí otevřena výstava „Motýlí efekt“ výtvarnice Radky Vom, jež žije střídavě v rodné Praze a v Bratislavě a už se účastnila výtvarných výstav, organizovaných ČSB. A právě členy ČSB zve kurátor výstavy PhDr. Bohumír Bachratý, CSc., na komentovanou prohlídku výstavy v úterý 24. ledna 2023 v 17 hod.

Antonín Mrkos    Lovec asteroidů
Geofyzik, astronom a cestovatel doc. RNDr. Antonín Mrkos, CSc., (27. ledna 1918 Střemchoví u Tišnova – 29. května 1996 Praha) pracoval od roku 1946 na observatořích na Skalnatém plese a Lomnickém štítu, v letech 1957 až 1963 se dvakrát zúčastnil sovětských antarktických výprav na stanici Mirnyj, později ředitel observatoře na Kleti, objevil a spoluobjevil 273 planetek a 13 komet, na jeho počest byl pojmenován asteroid (1832) Mrkos. Řada dalších nese jeho zásluhou názvy spojené se Slovenskem, např. Bratislava, Stodola, Hviezdoslav, Jessenius, Milan Štefánik, Lomnický štít, Pajdušáková, Konček, Petzval, Warhol, atd.

vlajka    Vítězem zatím generál
V prvním kole českých prezidentských voleb v zahraničí zvítězil nadpoloviční většinou gen. Petr Pavel (55,94 %) před prof. Danuší Nerudovou (28,48 %) a senátorem Pavlem Fischerem (7,02 %), jeho vyzyvatel v druhém kole Andrej Babiš u zahraničních voličů skončil až na 4. místě (4,06 %). Na Slovensku byly dva volební okrsky, dohromady v nich dominoval P. Pavel (62,58 %) před D. Nerudovou (17,21 %) a A. Babišem (12,03 %). Ve vojenském okrsku Lešť měl P. Pavel jednoznačnou převahu (77,63 %), z ostatních kandidátů se mu přiblížil jen A. Babiš (15,01 %). V Bratislavě přišlo k volební urně 594 voličů (podle dostupných údajů z nich bylo 353 s voličským průkazem, tedy přišlo jen 241 krajanů s dlouhodobým pobytem v SR), kteří rovněž dali nadpoloviční většinu svých hlasů P. Pavlovi (54,63 %), dále hlasovali za D. Nerudovou (24,28 %) a až třetí skončil A. Babiš (10,45 %). Druhé kolo se uskuteční ve dnech 27. a 28. ledna 2023.

Historická budova SND    První ředitel Slovenského národního divadla
Divadelní herec, režisér a podnikatel Bedřich Jeřábek (16. ledna 1883 Vrbová Lhota u Poděbrad – 21. října 1933 Praha) začínal jako herec v pražském divadle Urania, od roku 1909 provozoval vlastní divadelní společnost, od roku 1915 byl ředitelem Divadla sdružených měst východočeských, s nímž po válce hostoval v Bratislavě, kde se činoherní a operní soubor stal základem vznikajícího Slovenského národního divadla, jehož se B. Jeřábek stal prvním ředitelem a 1. března 1920 uvedl jeho první představení (Hubička B. Smetany, den poté Maryša bří Mrštíků, první představení ve slovenštině byly jednoaktovky J. G. Tajovského v květnu 1920). Od roku 1922 ze Slovenska odešel a vedl divadla v Plzni, Praze a Českých Budějovicích.

K. Langer: Kežmarok, foto: estarozitnosti.cz    Málo známé tatranské krajinky
Malíř Karel Langer (16. ledna 1878 Jaroměř – 2. května 1947 Praha) patřil mezi poslední žáky Julia Mařáka, studoval i v Římě a často pobýval na Jadranu. Kromě jadranských zážitků jsou známy zejména výjevy Prahy, Krkonoš a české přírody, méně známy jsou jeho tatranské krajinky.

foto: bystriceph.cz    Autor cyklů Podbanské a Tatry
Básník, spisovatel, překladatel, historik, pedagog a sběratel umění František Táborský (používal též pseudonym Hostivít, 16. ledna 1858 Bystřice pod Hostýnem – 21. června 1940 Praha) studoval v Olomouci a Praze, kde většinu života prožil jako středoškolský profesor. Od mládí se věnoval zejména slovanským kulturám, zejména literatuře a výtvarnému umění. V jeho pozůstalosti se zachovaly i básnické cykly Podbanské a Tatry.

foto: klatovskydenik.cz    Autor slovenských učebnic francouzštiny
Učitel, romanista a spisovatel PhDr. Vladimír Šedivý (17. ledna 1888 Pačejov u Horažďovic – 7. března 1983 Domažlice) vystudoval romanistiku v Praze a Grenoblu. Po učitelském působení v Domažlicích, Mladé Boleslavi a Pelhřimově odešel v rámci pomoci české inteligence na Slovensko do gymnázia v Nitře, později působil v Bratislavě. Vydal řadu filologických příruček, mezi nimi například Základy slovenského pravopisu, Diferenciální slovník česko-slovenský a zejména dlouhá desetiletí používané slovenské učebnice francouzštiny. Slovensky psal i dobrodružné knihy pro mládež. V r. 1940 musel Slovensko opustit, v protektorátu byl vězněn gestapem.

foto: horyinfo.cz    Vzpomínka na horolezce
Josef Čihula (18. ledna 1938 Chotěšice u Nymburka – 7. února 1966 Baranie rohy ve Vysokých Tatrách) se vyučil pokrývačem a od mládí ho lákaly výšky, jež ho přivedly mezi horolezce. V českých skalách má evidováno 197 prvovýstupů, další zaznamenal v Alpách, na Kavkaze i v Tatrách, které poprvé navštívil v roce 1957. Tam také tragicky zahynul při výstupu východní stěnou Baraních rohů poblíž Téryho chaty, když na něj a jeho kamaráda zřejmě jiná skupina horolezců uvolnila lavinu. Pamětní deska ho připomíná v Jizerských horách i julských Alpách, ze symbolického tatranského hřbitova byla jeho deska odvezena do Čech.

B. Štiavnica    Průkopník ochrany památek na Slovensku
Historik umění Jan Hofman (18. ledna 1883 Praha – 24. ledna 1945 Poděbrady) vystudoval právo a dějiny umění v Praze a Innsbrucku, v roce 1919 byl jmenován referentem památkové péče Vládního komisariátu na ochranu památek na Slovensku, později přednášel ochranu památek a muzejnictví na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Jednu ze svých publikací věnoval ochraně technických památek v Banské Štiavnici.

foto z pozvánky    Obrazy ze Slovenska zaujaly prezidenta
Malíř, scénograf a režisér Vít Skála (18. ledna 1883 Praha - 28. července 1967 Terezín) se narodil v rodině malíře divadelních dekorací, co ovlivnilo jeho životní směrování. V jeho tvorbě jsou významné obrazy z Valašska a ze Slovenska, z nichž velkou část zakoupil prezident Masaryk, například olejomalbu Lomnický štít. V roce 1925 vyšly jeho obrazy tatranské flóry v podobě pohlednic. Věnoval se též amatérskému loutkovému divadlu jako redaktor časopisu Loutkář.

foto: ČB    Malíř zanechal na Slovensku restaurátorskou stopu
Malíř a grafik Václav Kiml (19. ledna 1928 Mochov u Českého Brodu – 27. května 2001 Blanička u Prachatic) po studiích působil také jako restaurátor, v 50. letech se této profesi věnoval na Slovensku. Česká beseda mu věnovala medailon v č. 12/2003.

J. Petr    Sbormistr prvních slovenských oper
Dirigent, sbormistr a pedagog Josef Petr (20. ledna 1903 Opočno – 2. ledna 1981 Pardubice) vystudoval v Praze hru na varhany a sborový zpěv. po krátkém působení v Břeclavi se přihlásil na místo dirigenta ve Východoslovenském divadle v Košicích, kde působil v letech 1926-30. později vystřídal další scény, mezi nimi 1931-33 Stredoslovenské divadlo. Po válce se stal sbormistrem opery SND v Bratislavě, s tímto sborem nastudoval první slovenské opery, také přednášel na VŠMU.

foto: MZV ČR    Informace k prezidentským volbám v lednu 2023
Přímá volba prezidenta České republiky se uskuteční v dnech 13. a 14. ledna 2023 a volit budou moci občané ČR i na velvyslanectví ČR v Bratislavě. K tomu je nutné mít voličský průkaz z obecního úřadu v místě trvalého pobytu v ČR nebo být zapsán ve zvláštním seznamu voličů na Zastupitelském úřadě ČR v Bratislavě. Pokud tam ještě nejste zapsáni z předcházejících voleb, musíte požádat o zápis nejpozději do 4. prosince 2022. Podrobné informace k blížícím se prezidentským volbám najdete na internetových stránkách velvyslanectví (zde).

Peter Zvon    Výročí spisovatele Petra Zvona
Divadelní kritik, dramatik a režisér Peter Zvon (používal i pseudonym Juraj Valach), vlastním jménem JUDr. Vladimír Sýkora (9. ledna 1913 Chrudim – 19. října 1942 Bratislava) byl původně bankový úředník. Dětství prožil v Bratislavě a Zlatých Moravcích, studium práva v Praze po uzavření českých vysokých škol dokončil v Bratislavě. Za svůj krátký život napsal dvě komedie (první hra, údajně napsaná pro E. F. Buriana, se nedochovala).

foto: ČB    Objevitelka pryskyřníku (iskerniku) vysokotatranského
Botanickému výzkumu se téměř celý život věnovala Libuše Paclová (9. ledna 1928 Poprad), jejíž otec byl ředitelem tamní Legiobanky. Po válce vystudovala obchodní akademii v Kolíně, ale záhy se vrátila do Tater, kde se nejdříve jako zahradnice, později i se svým manželen hydrologem dr. Jiřím Paclem věnovala výzkumu zejména květeny nejen v Tatrách, kde se zasazovala o ochranu chráněných území. Krátký medailon o ní přinesla Česká beseda v č. 9/1996.

Technická univerzita Zvolen    Vzpomínka na Ing. Karla Eisnera
Profesor ing. Karel Eisner (11. ledna 1908 Bystřice pod Hostýnem – 15. ledna 1981 Bratislava) byl uznávaným chemikem v oblasti zpracování dřeva, zvláště lepení třískových a vláknitých desek. Profesor Vysoké školy lesnické a dřevařské (dnes Technická univerzita) ve Zvolenu byl v letech 1968-71 jejím prorektorem.

vlajka    České prezidentské volby
V pátek a v sobotu 13. a 14. ledna 2023 se uskuteční přímá volba prezidenta ČR, jíž se mohou zúčastnit i občané ČR žijící na Slovensku. Připomeňme, že v předcházejících prezidentských volbách ve dnech 12. a 13. ledna 2018 v Bratislavě přišlo volit 419 voličů, kteří dali nejvíce hlasů J. Drahošovi (46,3 %), P. Fischerovi (16,22 %) a M. Zemanovi (12,88 %). Ve druhém kole volby 26. a 27. ledna 2018 hlasovalo v Bratislavě 748 voličů, kteří znovu dali většinu hlasů (80,85 %) J. Drahošovi, jenž byl favoritem v obou kolech většiny voličů mimo území ČR, avšak z vůle většiny domácích voličů zvítězil Miloš Zeman.

fotokopie    Grafik smutných duší
Malíř, grafik a keramik Ferdiš Duša (13. ledna 1888 Frýdlant nad Ostravicí – 1. prosince 1958 Frýdlant nad Ostravicí) se původně věnoval zejména keramice, ale nejznámější jsou jeho grafiky a ilustrace knih, v nichž se věnoval zejména sociálním tématům, za co si od kritiky vysloužil přívlastek „grafik smutných duší“. Věnoval se i dřevorytu, fotografování a psaní básní, procestoval řadu evropských zemí včetně Slovenska. Česká beseda se o něm zmínila v č. 12/1997 a 2/2005.

foto: horosvaz.cz    Organizátor čs. horolezectví
Právník a horolezec JUDr. Otto Jelínek (13. ledna 1913 Vídeň – 23. července 1986 Praha) se narodil v rodině lékárníka, který se v roce 1922 přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu odešel studovat obchodní právo na Sorbonu. V té době s otcem absolvoval řadu výstupů v Alpách a ve třinácti letech byl i na vrcholu Gerlachovvského štítu. Po návratu do Prahy souběžně s právnickým povoláním se věnoval horolezectví a angažoval se v Klubu alpistů, s nímž organizoval zimní horolezecké kurzy ve Vysokých Tatrách i v Alpách a aktivní výchově mladých čs. horolezců se věnoval.i po válce. Svůj poslední vysokohorský výstup absolvoval v roce 1972, a to na Žabího koně ve Vysokých Tatrách.

Jan Vladislav    Výročí Jana Vladislava
Básník, spisovatel, překladatel a pedagog PhDr. Jan Vladislav (vl. jm. Ladislav Bambásek, 15. ledna 1923 Hlohovec – 3. března 2009 Praha) se narodil v rodině českého poštovního úředníka, bývalého legionáře, která musela v roce 1939 opustit Slovensko, proto mladý Jan dokončil gymnázium v Poličce a studia na Karlově univerzitě mohl z politických důvodů dokončit až v roce 1969. Ovládal několik jazyků a už jako 17letý překládal Petrarcovy sonety. Po „normalizačním“ zákazu publikování založil samizdatovou edici Kvart, patřil k prvním signatářům Charty 77 a v roce 1981 musel odejít do Francie, kde přednášel na Vysoké škole sociálních věd, od roku 2003 se vrátil do Prahy.

Eckartsau    Stopy rodu Kinských nedaleko Bratislavy
Jen necelých třicet kilometrů od Bratislavy v Dolním Rakousku se nachází zámeček Eckartsau, který diplomat a politik František Ferdinand hrabě Kinský (1. ledna 1678 Praha – 12. září 1741 Praha) dal v 18. století přebudovat na luxusní šlechtické sídlo. V roce 1699 byl totiž jmenován císařským komorníkem, později českým dvorským kancléřem a nejvyšším kancléřem Českého království a vyslancem císaře Karla VI. u papežského stolce v Římě. Když se později podruhé oženil s dcerou generála hraběte Pálffyho, získal navíc nedaleké polnosti Matzen a Angern (na Moravském poli oproti slovenské obci Záhorská Ves), jak připomínají erby Kinských a Pálffy nad průčelím vstupní brány. Po jeho smrti zámek padl do oka panovnici Marii Terezii (vládla v letech 1740-1780), která ho v roce 1760 koupila jako dar svému manželovi Františku Štěpánu Lotrinskému (sama údajně nikdy na zámku nebyla).

obal knihy    Vzpomínka na osobnost světové farmakologie
Prof. MUDr. Helena Rašková, DrSc., Dr.h.c. (roz. Hellerová, 2. ledna 1913 Curych – 13. dubna 2010 Praha) je považována za nestorku české a slovenské farmakologie. Od roku 1946 udržovala kontakt s Farmakologickým ústavem Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1959 založila Čs. farmakologickou společnost a následně Ústav experimentální farmakologie SAV. Na Slovensko se vracela i po normalizaci, kdy se mohla věnovat jen veterinární farmakologii.

foto: ČB    Všestranný výtvarník zanechal stopy i na Slovensku
Malíř, sochař, grafika a všestranný výtvarník Zdeněk Antonín Macků (3. ledna 1943 Praha – 24. prosince 2006 Brloh u Českého Krumlova) se původně vyučil zámečníkem, odkud vedla jeho cesta k rytectví kovů na Škole uměleckých řemesel v Turnově. Od roku 1965 žil v exilu, kde se seznamoval s kulturami a uměním různých světadílů. Po návratu do vlasti udržoval kontakty i se Slovenskem, kde se v roce 1996 zúčastnil malířského plenéru v Banské Štiavnici. Znám je zejména cyklus obrazů Europa Nova, který v roce 2004 prezentoval v Bruselu.

Vodní díla na Váhu    Stavěl Vážskou kaskádu
Stavební inženýr, odborník na vodní stavby a betonářské technologie prof. ing. Dr. Techn. Jiří (Juraj) Stork, DrSc. (3. ledna 1913 Rokycany – 29. února 1972 Brno) se v letech 1946-50 podílel na výstavbě vodních děl na Váhu, později byl ředitelem Výzkumného ústavu stavebních hmot a konstrukcí v Bratislavě, náměstkem ředitele Ústavu stavebnictví a architektury SAV a od roku 1969 profesorem VUT v Brně.

hranice    Výročí hranic
4. ledna 1993 na společné hranici nově vzniklých ČR a SR se začala vykonávat celní a pasová kontrola, následně začala výstavba provizorních i stálých areálů na účely pohraničního a celního odbavení (viz článek z České besedy z roku 2000). Bylo to poprvé od doby Protektorátu a tzv. Slovenského štátu v letech 1939-45 a názorně tak oba národy přesvědčila, že rozpad federace nebude tak idylický, jak jim politici slibovali. Nové hranice zanikly až v prosinci 2007 vstupem obou zemí do evropského Schengenského prostoru, žel, nikoli definitivně.

Josef Poštulka    Vzpomínka na ing. Josefa Poštulku
Stavitel, statik a vynálezce ing. Josef Poštulka (6. ledna 1923 Česká Třebová – 5. března 2009 Bratislava) prožil většinu života na Slovensku, ale řada z 1500 projektů, na nichž se podílel zejména jako specialista na nosníky, stropy a střechy z oceli, betonu i dřeva, dodnes stojí na několika kontinentech, byl také autorem sedmi patentů ve stavebnictví. Mezi jeho nejznámější stavby patří zastřešení Sportovní haly v Bratislavě na Pasienkoch a olympijského stadionu v Mnichově. Realizoval výrobní haly ve Snině, velkogaráže v Bratislavě, Žilině, Ostravě a Plzni, věžové domy v Bratislavě Krasňanech a Partizánském, několik rekonstrukcí i ve svém rodném městě. Jeho návrh tunelu Sitina byl původně zamítnut, až později realizován podle jiného projektu. Ing. Poštulka byl dlouholetým členem českého spolku.

Historická budova SND    Vzpomínka na Jindřicha Volejníčka
Tanečník, choreograf a pedagog Jindřich (Henrich) Volejníček (8. ledna 1933 Brno – 19. srpna 1984 Vídeň) působil v letech 1955-66 jako sólista baletu SND, od 1967 přestoupil do Theater an der Wien.

       
  • > > > archív zpráv, pozvánek a zajímavostí z roku 2022