Archiv aktualit, pozvánek a zajímavostí 2023
Výstava „30 let českého spolku v Bratislavě“
Ve čtvrtek 4. května 2023 byla v Českém domě v Bratislavě za účasti velvyslance pana Rudolfa Jindráka zahájena výstava „30 let českého spolku v Bratislavě“. Ředitelka Českého domu paní Monika Koblerová v úvodní zdravici přivítala krajany na půdě Českého domu a vyjádřila naději, že se nejedná o poslední podobnou spolupráci s krajany a že podobnou výstavou by se mohly inspirovat další krajanské spolky v SR. Velvyslanec Rudolf Jindrák poděkoval všem krajanům na Slovensku za jejich dlouholetou práci a zvlášť ocenil krajanský web cesi.sk... (celý článek). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.
Výročí bratislavského zastoupení CzechTourism
Česká centrála cestovního ruchu byla zřízena 18. března 1993 s platností od 1. dubna 1993 a od září 2003 nese název CzechTourism. Jen krátce před změnou názvu (celých deset let po vzniku ČCCR) až v květnu 2003 bylo slavnostně otevřeno zastoupení v Bratislavě v rámci pobočky cestovní kanceláře a hotelové sítě EuroAgentur. Bližší informaci o situaci ve vzájemném cestovním ruchu v době jejího vzniku přinesl měsíčník Česká beseda v čísle 7–8/2003.
Proč hrad nezůstal ruinou
Koncem května roku 1953 zasedala státní komise, jež definitivně rozhodla o obnově zničeného Bratislavského hradu (vyhořel 1811 a část slovenské inteligence navrhovala likvidaci jeho trosek). Rozhodující zásluhu na projektu obnovy měl architekt, archeolog, výtvarník a historik prof. Alfréd Piffl (13. června 1907 Kerhartice nad Orlicí – 26. června 1972 Bratislava), jeho dílu byla v roce 2013 věnována výstava „Bratislavský hrad nezostal ruinou“ v Univerzitní knihovně v Bratislavě. Český spolek Bratislava na něj vzpomínal na nedávné besedě s jeho synem Lukášem.
Výstava ke 30. výročí založení nejstaršího krajanského spolku v SR
Český spolek Bratislava ve spolupráci s Českým domem zve na výstavu „30. výročí českého spolku v Bratislavě“, jež bude od 5. května do 5. června a připomíná zakladatele a krátkou historii spolku a také výběr fotografií z akcí krajanů v posledních letech. Expozice v Českém domě na Prepoštské ul. 6 bude přístupna od úterý do pátku v době od 10 do 17 hod. a také v průběhu Noci muzeí a galerií v sobotu 13. 5. od 15 do 24 hod. nebo na akci Prepoštská United v sobotu 3. června 2023 (viz pozvánka).
Výročí zařazení stránky cesi.sk za „součást národního kulturního dědictví"
Na jaře 2008 oslovila Národní knihovna ČR v Praze správce webstránky cesi.sk návrhem na účast v projektu Webarchív „jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví" (dopis ze 30. dubna 2008). V praxi to znamená, že obsah „bude několikrát ročně archivován a zůstane uchován i pokud bude v budoucnu činnost stránek ukončena." V té době měla stránka cesi.sk jako první český krajanský web v SR za sebou pětiletý vývoj (včetně předcházejícího projektu ceskyspolek.sk v letech 2003-04) a byla tehdy jediným všeobecně dostupným zdrojem informací o české menšině v SR. Po splnění všech podmínek byla stránka cesi.sk zařazena do projektu koncem května 2008.
Výročí webstránky určené českým krajanům a občanům žijícím v zahraničí
Od 1. června 2018 MZV ČR spustilo novou webovou stránku určenou českým krajanům a občanům žijícím v zahraničí, oznámil předseda Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí Jaroslav Kantůrek. „Na jednom místě tak naleznou základní informace ministerstev a úřadů ČR s cílem usnadnit jim vyřizování správních, finančních a dalších záležitostí v České republice i s ohledem na jejich možný návrat do vlasti“, uvedlo v tiskové zprávě MZV ČR. S podobným projektem následně přišla i internetová stránka „krajane.net“.
Baťův právník
Téměř do zapomenutí se dostalo jméno právníka JUDr. Evžena Šallera (4. června 1898 Jilemnice – 2. března 1976 Sao Paulo, Brazílie), který po studiích nastoupil na soudní praxi v Bratislavě, ale krátce na to si ho Tomáš Baťa vybral a pověřil vedením právního oddělení své firmy. Firmě zůstal věrný i po válce, kdy Jana Antonína Baťu zastupoval ve sporu s československým státem, a proto se rozhodl od roku 1948 žít v Brazílii.
Výstavy v televizi
V pondělí 29. května 2023 v 8:05 hod. na programu Dvojka odvysílá RTVS další český národnostní magazín, v němž – jak nás informovala PhDr. Ľuba Koľová z redakce národnostního vysílání RTVS v Košicích – jsou mimo jiné zařazeny reportáže z vernisáže výstav „30 let českého spolku v Bratislavě“ a 100 let československého rozhlasu v Českém domě v Bratislavě.
Blahopřání jubilantovi
Koncem května se dožívá krásného jubilea Ing. Ladislav Bábíček (* 28.5.1928). Od svého příchodu do Českého spolku Bratislava se aktivně zapojil do práce výboru, kde převzal a obnovil evidenci členů a adresář jubilantů po nebohém Ing. Stahlovi. Především však začal podrobně dokumentovat činnost spolku na fotografiích a videozáznamech. Právě jeho zásluhou mohl ČSB zorganizovat aktuální fotovýstavu o své činnosti v Českém domě v Bratislavě. Jubilantovi přejeme pevné zdraví a co nejvíce životních sil do dalších let.
Výročí Václava Talicha
Houslista a dirigent Václav Talich (28. května 1883 Kroměříž – 16. března 1961 Beroun) už po absolutoriu na pražské konzervatoři působil ve filharmonii v Berlíně, Oděse, Tbilisi a v Ljublani, v roce 1917 poprvé dirigoval Českou filharmonii, kterou léty povznesl na přední světové těleso. Od 30. let souběžně učil na konzervatoři a byl správcem opery Národního divadla. Po válce byl nespravedlivě obviněn a perzekuován, v letech 1949-52 přijal pozvání do Bratislavy, kde řídil Komorní orchestr a později Slovenskou filharmonii, souběžně učil na VŠMU.
Výročí velvyslanectví
Po rozdělení federace byla v Praze a Bratislavě oficiálně otevřena velvyslanectví SR a ČR až 28. května 1993, prvními velvyslanci byli Ivan Mjartan a Filip Šedivý. Česká ambasáda v Bratislavě nejprve sídlila v provizorních prostorách (zaniklého ředitelství RaJ) na Panenské ul. 33 (dnes v opravené budově sídlí Goethe Institut), později se přestěhovalo do pronajaté budovy na ul. 29. augusta 5 a od jara 2001 (slavnostní otevření 22. března) sídlí (ze začátku i s Českým centrem) v rekonstruované budově bývalé pošty na Hvězdoslavově nám 8.
Výročí Pittsburské dohody
V americkém Pittsburghu 30. května 1918 podepsali představitelé českých a slovenských krajanských organizací (České národní sdružení, Svaz českých katolíků, Slovenská liga v Americe) za přítomnosti prof. T. G. Masaryka Pittsburskou dohodu, vyjadřující souhlas všech zúčastněných stran s vytvořením společné republiky, v níž bude mít Slovensko vlastní administrativu, sněm a soudnictví, a slovenštinu jako úřední jazyk. I když se smlouva považuje za jeden z kroků ke vzniku ČSR, ve skutečnosti byla i zárodkem jejího zániku, neboť v roce 1938 a po revoluci v 90. letech se Slovensko vydalo cestou určenou americkými Slováky v této dohodě, tedy od „pomlčky“ k plné samostatnosti.
Tvořivé dílny v televizi
V pondělí 24. dubna 2023 odvysílala RTVS další vydání českého magazínu „Dobrý den, Patria“, jejíž část byla věnována reportáži z jarních Tvořivých dílen v Bratislavě pod vedením Evy L. Bachraté a Radka Bachratého (viz fotoreportáž na našem portálu), a také vzpomínce na naši členku MUDr. Evu Sirackou, jež nás nedávno navždy opustila. Program lze shlédnout v televizním archivu RTVS (zde).
Kdy se poprvé oficiálně hovořilo o české menšině
Přestože historické prameny dokládají přítomnost české menšiny na území dnešní SR od nepaměti (viz nejstarší uherskou kroniku Vincent Múcska: Kronika anonymného notára kráľa Bela – Gesta Hungarorum, Vydavateľstvo Rak, Budmerice 2000, s. 82-83), nikdy v minulosti necítila potřebu vyčleňovat se z majoritní společnosti. K prvnímu oficiálnímu vystoupení zástupce české menšiny na Slovensku došlo až 20. května 1993, kdy zakladatel a představitel Přípravného výboru Spolku Čechů na Slovensku Ing. dr. techn. Jiří Kozák, CSc. (27. 3. 1922 Benešov u Prahy – 24. 7. 2003 Bratislava) se zúčastnil kulatého stolu národnostních menšin, organizovaného kanceláří prezidenta Michala Kováče v hotelu Bôrik (viz „Z historie spolku” nebo vzpomínky pamětníka).
Získal kompletní sbírku Bratislavských lyr
Hudební skladatel a publicista Jindřich Brabec (25. května 1933 Praha – 5. července 2001 Praha) hrál na několik hudebních nástrojů, působil v několika orchestrech a skupinách, pracoval jako dramaturg Čs. rozhlasu, ale největší ohlas sklidily jeho písně pro známé interprety. Za ně získal také dvě zlaté Bratislavské lyry: v roce 1968 za píseň „Cesta“ v podání Marty Kubišové (text P. Rada; ve stejném roce pro ni napsal i známou „Modlitbu pro Martu“) a 1974 „Malovaný džbánku“ Heleny Vondráčkové (text J. Aplt). Stříbrnou BL získala v r. 1969 Naďa Urbánková s písní „Mosaznej džbán“ (text J. Aplt) a ještě předtím bronzovou v r. 1967 M. Kubišová a W. Matuška s písní „Nech tu lásku spát“ (text J. Aplt).
Hrdina bojů u Tobruku a Dukly
Legionář a bojovník na západní i východní frontě 2. světové války generál Karel Klapálek (26. května 1893 Nové Město nad Metují – 18. listopadu 1984 Praha) v r. 1915 padl do ruského zajetí a vstoupil do České družiny, zúčastnil se bojů u Zborova. V armádě zůstal do propuštění r. 1939, později jako člen Obrany národa musel utéci do exilu a zúčastnil se bojů na Blízkém východě a v severní Africe. Následně se zástupce velitele Čs. obrněné brigády ve V. Británii jako velitel 3. čs. brigády v SSSR zúčastnil bojů na Dukle a osvobozování Slovenska. Po válce penzionován a vězněn, v r. 1956 rehabilitován.
Josef Vágner se podílel na vzniku košické zoo
Lesník, zoolog a spisovatel Ing. Josef Vágner, CSc., (26. května 1928 Ždírnice nedaleko Nové Paky – 6. května 2000 Dvůr Králové nad Labem) v roce 1965 přijal místo ředitele Východočeské zoologické zahrady ve Dvoře Králové, kterou postupně přebudoval na unikátní safari park, první v Československu. Zvláštní vztah měl ke Slovensku, možná i proto že svůj první velký lovecký úspěch – jelena – dosáhl v říjnu 1949 ve slovenském Skároši. Koncem 70. let pomáhal vybudovat zoo v Košicích, kde mu v květnu 2018 odhalili pamětní desku. V prosinci 1996 mu byla udělena slovenská Cena Björnstjerne Björnsona za vysvětlování česko-slovenských vztahů ve světě.
Jubileum zakladatele moderního nábytku
Architekt, dizajnér a konstruktér nábytku prof. akad. arch. Jindřich Halabala (24. května 1903 Koryčany – 17. listopadu 1978 Brno) vlastní tvorbou výrazně ovlivnil nábytkářský průmysl v Československu v meziválečném i poválečném období (dřevěný i z ohýbaných trubek, kompletní interiéry a bytové doplňky). Jeho zásluhou Spojené UP závody v Brně patřily ve své době k největším a nejvýznamnějším výrobcům typového nábytku. V letech 1954-71 byl zakladatelem a později profesorem Katedry architektury a výroby nábytku na Vysoké škole lesnické a dřevařské ve Zvolenu.
Pozvánka na koncert
„Srdečne pozývame na koncert "Zlatá Praha" venovaný výročiu veľkého dirigenta Václava Talicha,“ poslala pozvánku na náš web paní Xénia Jarová. Kontrabasový recitál „Zlatá Praha“ se má uskutečnit 15. května 2023 v 19 hod. ve Dvoraně na Zochově ul. 1 v Bratislavě (zvětšit pozvánku).
Nejznámější český světec
„Janova ruka přitahuje k sobě horka“, „Svatý Jan z Nepomuku drží létu pevně ruku“ – jsou jen dvě z množství pranostik vážících se k jednomu ze svatých patronů zemí Koruny české a k dnes už historiky zpochybněnému datu jeho smrti 16. květnu 1393 (do roku 1925 svátek). Jeho sláva přišla až po třech stoletích, 31. května 1721 ho papež Inocenc XIII. prohlásil za blahoslaveného, a následně za svatého papež Benedikt XIII. 19. března 1729. Od té doby patřil sv. Jan Nepomucký (kolem r. 1345 – pravděpodobně 20. března 1393) k nejoblíbenějším světcům po celém katolickém světě, včetně území dnešního Slovenska, jak o tom svědčí mnohé sochy, kaple a další památky.
Jeden z mnoha pedagogů, kteří začínali na Slovensku
Pedagog, spisovatel, výtvarný kritik a organizátor uměleckých výstav Josef Glivický (15. května 1903 Bojkovice - 4. července 1991 Prostějov) po ukončení Vysoké školy technické v Brně odešel jako středoškolský učitel na Slovensko, kde v letech 1927-31 vyučoval matematiku a deskriptivní geometrii v Kremnici, Zvolenu a Novém Městě nad Váhom.
Patřil k předchůdcům Grupy uhersko-slovenských malířů
Malíř, grafik a ilustrátor Otakar Vaňáč (17. května 1878 Děčín – 1955 Praha) se proslavil zejména jako krajinář i portrétista (kamenokresby slavných osobností i soukromých osob a dětí). Na začátku 20. století se s dalšími umělci účastnil malířských plenérů na Detvě, z nichž se později zformovala Grupa uhersko-slovenských malířů.
Blahopřejeme k jubileu
V květnu se kulatého výročí dožívá Mgr. Helena Miškufová z Košic, dlouholetá předsedkyně Českého spolku na Slovensku, zakladatelka a šéfredaktorka měsíčníku Česká beseda (1995-2007), později předsedkyně Slovensko-českého klubu v Košicích (dnes Slovak&Czech World Network). Její činnost ocenil v roce 2008 ministr zahraničí Karel Schwarzenberg cenou Gratias agit. Český spolek Bratislava přeje oslavenkyni pevné zdraví a hodně sil.
Výročí primabaleríny
Baletka Olga Janatová – Doušová (20. května 1903 Praha – 25. března 1987 Praha) se po začátcích na scéně Národního divadla v Praze stala v letech 1923-32 primabalerínou Slovenského národního divadla v Bratislavě a patřila do skupiny předních českých umělců, kteří pomáhali vytvářet základ slovenského divadla a jmenovitě baletu. Později působila v Olomouci a Plzni, často hostovala v zahraničí.
Tatry a horolezectví propagoval svými fotografiemi
Fotograf Vilém Heckel (21. května 1918 Plzeň) vyvtořil rozsáhlou fotodokumentaci celé řady evropských pohoří včetně Vysokých Tater, kterým věnoval několik publikací. Tragicky zahynul s výpravou horolezců a přírodovědců 31. května 1970 pod horou Huascarán v Peru.
Prohlídka výtvarného umění
Už pravidelnou součástí aktivit Českého spolku Bratislava se staly komentované prohlídky výstav výtvarného umění ve spolupráci s kunsthistorikem PhDr. Bohumírem Bachratým, CSc. V úterý 25. dubna 2023 nás pozval na výstavu „Kontrasty“ v Domě kultury v Bratislavě – Dúbravce, na níž ve dvacítce vystavujících umělců byli zastoupeni i výtvarníci s českými a moravskými kořeny, z nichž se většina už také zúčastnila na výstavách, organizovaných ČSB. I tentokrát někteří z nich přišli osobně pobesedovat s krajany. Fotoreportáž z prohlídky poslal Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.
Odhalení pamětní tabule sokolům
V pondělí 24. dubna 2023 v sokolovně TJ Sokol Vinohrady slavnostně odhalili repliku pamětní tabule z roku 1936, věnovanou památce sokolů a legionářů, kteří padli při připojování Bratislavy k ČSR v roce 1919. Jak v úvodním slově připomenul Ing. Vladimír Holčík, který se nejvíce zasloužil o její obnovu, původní zničili příslušníci Hlinkovy gardy v roce 1939 a současně poděkoval Ing. arch. Petru Kopeckému za ochotu podílet se na její rekonstrukci. Zdůraznil také, že ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem byly údaje na desce mírně poopraveny nebo doplněny v souladu s archivními dokumenty.. (celý článek). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.
Třicítka a co dál? – Vzpomínky paní Švecové
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Mezi prvními se ozvala dlouholetá členka našeho spolku paní Táňa Švecová, která přinesla několik fotografií jako vzpomínku na zájezdy, vánoční koncerty nebo programy pro děti… (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde
Z dějin české menšiny na území Slovenska
Přestože historické prameny dokládají přítomnost Čechů a Moravanů na území dnešní SR od nepaměti (např. viz nejstarší uherskou kroniku Vincent Múcska: Kronika anonymného notára kráľa Bela – Gesta Hungarorum, Vydavateľstvo Rak, Budmerice 2000, s. 82-83), nikdy v minulosti necítili potřebu vyčleňovat se z majoritní společnosti, takže oficiálně byli jako menšina uznáni až po vzniku současné SR. Vše začalo na jaře 1993 v bratislavské redakci týdeníku Mosty, v níž se scházely první návrhy na vytvoření organizace zastupující zájmy nově vzniklé české národnostní menšiny na Slovensku. Z iniciativy ing. dr. Jiřího Kozáka, CSc. vznikl v červnu 1993 Spolok Čechov na Slovensku (obrázek, viz také osobní vzpomínky pamětníka).
Poznávací zájezd do Velkých Losin
Český spolek Bratislava připravuje další poznávací zájezd, a to v sobotu 13. května 2023 do Velkých Losin (zámek, výroba ručního papíru, lázeňský park, možnost individuální návštěvy termálu). Odjezd bude tradičně v 6.45 hod. z parkoviště na Šancové ul. Registrace s úhradou účastnického poplatku je možná předem na neformálním setkání v úterý 18. dubna 2023 od 16 do 17 hod. v budově Csemadoku, při vyšším zájmu mají přednost členové spolku. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Fotoreportáž z předcházejícího zájezdu najdete v našem fotoarchivu.
Vznik slovenské pobočky ČSÚZ
Československý ústav zahraniční založili v Praze 20. prosince 1928 s podporou prezidenta T. G. Masaryka jako neziskové sdružení na podporu spolupráce s krajanskými spolky v zahraničí. Konference ČSÚZ v Praze 19. prosince 2012 změnila stanovy tak, že 13. května 2013 mohla být registrována jeho slovenská pobočka se sídlem na Kapucínské ul. 7 v Bratislavě. O historii a činnosti ČSÚZ psala Česká beseda v č. 7-8/1997, 9/1997 a 5/2003.
Bratří Mrštíkové a dějiny SND
Spisovatel, dramatik, literární kritik a překladatel Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov – 2. března 1912 Diváky nedaleko Hustopečí) se se svým bratrem Aloisem (14. října 1861 Jimramov – 24. února 1925 Brno) zapsali do historie Slovenského národního divadla. SND sice začalo svoji činnost 1. března 1920 operou Hubička Bedřicha Smetany, ale už následující den se první premiérou představil činoherní soubor hrou bratří Mrštíků Maryša – rovněž v podání divadelní společnosti Bedřicha Jeřábka z Pardubic.
Výročí televizního vysílání u nás
Televize v Československu začala veřejné vysílání 1. května 1953 ze studia v pražské Měšťanské besedě ve Vladislavově ul. Později následovala krajská studia v Ostravě (1955), Bratislavě (3. listopadu 1956), Brně (1961) a Košicích (1962). Na celotýdenní program vysílání přešlo v roce 1958, pokusné barevné vysílání začalo v roce 1970 v souvislosti s MS v lyžování ve Vysokých Tatrách, pravidelné však začalo až 9. května 1973.
Výročí rozhlasu po drátě
V Praze a okolí Kladna začalo 1. května 1953 vysílání rozhlasu po drátě, který byl původně koncipován jako zařízení pro potřeby civilní ochrany, ale záhy se stal prakticky všude nejdostupnějším informačním kanálem, který celostátní vysílání Čs. rozhlasu doplňoval podle místních potřeb vstupy z krajských a okresních studií. Na Slovensku byl spuštěn 1. srpna 1955. Nejvýznamnější úlohu sehrál za sovětské okupace v roce 1968, kdy bylo bezdrátové rozhlasové vysílání přerušeno. V souvislosti s rozvojem telekomunikačních technologií postupně ztrácel význam a v roce 1999 byl jeho provoz ukončen v SR, v červenci 2000 i v ČR.
„Uherská větev československého kmene“ už neplatí
„...žiadame bezpodmienečné uznanie práva na samourčenie všetkých národov nielen za hranicami našej monarchie, ale i národov Rakúsko-Uhorska, teda i uhorskej vetvy československého kmeňa,“ uvádí se v tzv. mikulášské rezoluci přijaté 1. května 1918 na shromáždění veřejnosti v Liptovském Sv. Mikuláši. O několik dní později 24. května 1918 tuto myšlenku podpořil Andrej Hlinka na předsednictví Slovenské národní rady legendárním výrokem: „Neobchádzajme otázku, povedzme otvorene, že sme za orientáciu česko-slovenskú. Tisícročné manželstvo s Maďarmi sa nevydarilo. Musíme sa rozísť.“ Státotvorný význam dostala tato myšlenka až v Deklaraci slovenského národa 30. října 1918. V roce 1938 a po revoluci v 90. letech se však Slovensko vydalo cestou určenou americkými Slováky v Pittsburské dohodě ze 30. května 1918, tedy od tzv. „pomlčky“ k plné samostatnosti.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 2. května 2023 v 16 hod. na filmové představení komedie „Divoch“ z roku 1936, věnované 130. výročí narození režiséra Jana Svitáka, v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Příprava stoletého výročí
„Dobrý deň, neviem na koho sa obrátiť, tak skúšam osloviť Vás: pracujem v múzeu (Slovenské banské múzeum v Banskej Štiavnici) a venujem sa (ako historik) novším dejinám, v rámci toho aj téme 1. ČSR a pod. V tomto roku je 100 rokov od pamätnej návštevy prezidenta Masaryka v Banskej Štiavnici. Navštívil mesto počas niekoľkodňovej cesty regiónom Pohronia. Rád by som (či už ako zamestnanec múzea, alebo ako súkromná osoba) túto udalosť pripomenul. Uvažujem nad dvoma spôsobmi: prvý je vyčistenie tzv. Masarykovho prameňa (miesto v lese, kde prezident obedoval), druhý vydanie brožúry (cca 20 strán, formát A5) ktorá by bola venovaná návšteve,“ napsal nám pan Daniel Harvan. V roce 2006 české spolky v Bratislavě a ve Zvolenu iniciovaly obnovu studánky (podrobnosti v reportáži České besedy nebo v našem fotoarchivu), kdo by chtěl akci podpořit, kontakt na p. Harvana je u editora naší stránky.
Prozkoumal geologickou strukturu Tater
Přírodovědec Hans Höfer von Heimhalt (7. nebo 17. května 1843 Elbogen, dnes Loket – 9. února 1924 Vídeň) byl původně bankovní úředník v Příbrami, podstatně víc ho však tam lákaly podzemní poklady. Po vystudování banské akademie v jihorakouském Loebenu působil jako profesor geologie a zabýval se zejména vyhledáváním petrolejových ložisek. Ve spisu Detailaufname der Zentral-Karpathen jako první zpracoval geologickou strukturu převážně Vysokých Tater.
Pozvánka na odhalení pamětní tabule
„Dňa 24. apríla 2023 o 14:00 hod. sa bude v sokolovni Telocvičnej jednoty SOKOL Bratislava I – Vinohrady na Sokolskej ul. 1 v Bratislave konať slávnostný akt odhalenia repliky pamätnej tabule venovanej československým sokolom -legionárom, ktorí padli v bojoch o oslobodenie územia Slovenska v rokoch 1918 – 1919. Pôvodnú tabuľu, dielo akademického sochára Ladislava Majerského, odhalili 28. októbra 1936 za účasti viacerých významných predstaviteľov tých čias. V roku 1939, krátko po nástupe ľudáckeho režimu k moci, ju počas násilného obsadzovania sokolovne zničili príslušníci Hlinkovej gardy. Replika pamätnej tabule vznikla vďaka zbierke, ktorú vypísali bratislavskí sokoli. Slávnosť na pamäť hrdinov bojov o slobodu Slovenska v spoločnom štáte Čechov a Slovákov bude zároveň pripomienkou 104. výročia mobilizácie sokolských práporov do tohto boja“ – uvádí se v pozvánce, kterou tlumočíme všem dalším krajanům.
Pozvánka na výstavu
Od 5. do 28. dubna 2023 bude v Domě kultury v Dúbravce otevřena výstava „Kontrasty“ s díly 22 slovenských a českých výtvarníků. V úterý 25. dubna v 17 hodin zve kurátor výstavy PhDr. Bohumír Bachratý, CSc., na komentovanou prohlídku pro členy Českého spolku Bratislava.
Husité a bratříci na východním Slovensku
Podle historických kronik v roce 1433 husitská vojska obsadila, vyrabovala a některá i vypálila více měst v horních Uhrách a 25. dubna také Kežmarok, kde se obětí jejich řádění stala i část obyvatelstva. O působení husitských a bratřických vojsk v oblasti Spiše, Zamaguří a Šariše psala Česká beseda v č. 10 / 2003.
Nedožité jubileum Zity Kabátové
Herečka Zita Kabátová (vl. jm. Zavřelová, 27. dubna 1913 Praha – 27. května 2012 Praha) se narodila v umělecké rodině, její otec architekt psal loutkové hry pro děti a jejím strýcem byl první český filmový herec Josef Šváb Malostranský. I jí film získal za první republiky renomé, no za účinkování v době protektorátu měla po válce přes 20 let zakázanou činnost. Hrála až do vysokého věku i ve slovenských filmech (např. Modré z neba, režie E. Borušovičová 1997).
Poradenský den o důchodech bude v Košicích
„Dobrý den, milí přátelé, dovoluji si tímto upozornit, že dne 27. 4. 2023 pořádá Česká správa sociální zabezpečení a slovenská Sociálna poisťovňa společný poradenský den k důchodům. Tato akce je určena osobám, které pracovaly ve Slovenské i České republice a potřebují uplatnit svoje důchodové nároky v obou zemích. Na konzultaci je nutné se předem objednat. Více informací naleznete na naší webové stránce: https://www.mzv.cz/bratislava/cz/vizove_a_konzularni_informace/aktuality/slovensko_cesky_poradensky_den_k.html", oznamuje paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě.
Vzpomínka na moravského kazatele a básníka
Vydavatelský a knihkupecký účastinný spolek Tranoscius byl založen 27. dubna 1898 v Liptovském Svatém Mikuláši a svůj název převzal od latinského jména moravského pobělohorského exulanta Jiřího Třanovského (27. března 1592 Těšín – 29. května 1637 Liptovský Mikuláš), který žil na pozvání rodiny Suneghů z Jesenice na budatínském a oravském hradě a později v Liptovském Mikuláši. Tam také dokončil své nejslavnější dílo vydané 1636 v Levoči „Cithara sanctorum“ (aneb Pjsně duchownj staré i nowé, kterýchž církew křesťanská při wýročních slawnostech a památkách, jakož i we wšelikých potřebách swých obecných o obzwlásstních s mnohým prospěchem užívá k obecnému církwe Boží wzdělání, někdy shromaždené a wydané od kněze služebníka Páně při církwi Swato-Mikulášské w Liptowě), jež obsahovalo v prvním vydání přes 400 písní, ale postupně bylo doplňováno a používáno až do 20. století.
Hrdina slavnější než jeho autor
Publicista, novinář a spisovatel Jaroslav Hašek (30. dubna 1883 Praha – 3. 1. 1923 Lipnice nad Sázavou) po studiích na obchodní akademii nastoupil jako úředník v bance, ale záhy se vydává cestou bohémského tuláka na Slovensko a do Haliče, kam se později vrací ve svém nejslavnějším díle Osudy dobrého vojáka Švejka. Jeho hrdina (na rozdíl od svého autora) má od roku 2000 sochu z umělého kamene od místního sochaře Jaroslava Drotára na nádraží v Humenném, kde se odehrála jedna z kapitol románu. Česká beseda o Haškovi i této soše psala například v č. 3/1998, 9/2000, 11/2000, 1/2003 nebo 7-8/2003.
Předvánoční tvořivé dílny
Technické problémy byly příčinou, že fotoreportáž z nich můžeme prezentovat až s opožděním. Připomeňme, že se konaly v sobotu 3. prosince 2022 pod vedením výtvarníků Evy Linhartové Bachraté a Radka Bachratého a že fotografie opět poslal Ing. Ladislav Bábíček. I tuto akci mohl Český spolek Bratislava uskutečnit díky finanční podpoře MZV ČR a Fondu na podporu kultúry národnostných menšín Kultminor. Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu.
Jarní tvořivé dílny
V sobotu 1. dubna 2023 připravili výtvarníci Eva L. Bachratá a Radek Bachratý už tradiční odpoledne pro děti a vnuky krajanů, kteří si pod jejich vedením vyráběli drobné suvenýry s jarním a velikonočním námětem. O akci projevil zájem i kameraman RTVS, jak ho také zachytil na svých fotografiích Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Posezení s písničkami
V úterý 28. března 2023 mezi krajany opět zavítal slovácký cimbálový soubor Burčáci se svým folklorním programem. Přítomné přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná. Po úvodním pásmu písní hudebníci přidali další na přání vděčných posluchačů, kteří se občas přidali. Fotografie z večera poslal Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Pozvánka na besedu
České centrum a Velvyslanectví ČR zvou na diskusi o česko-slovenských vztazích za účasti velvyslance Rudolfa Jindráka a bývalého velvyslance SR v ČR Petra Weisse, autora esejí o slovenské státnosti ve čtvrtek 20. dubna 2023 v 18 hod. v Českém domě na Prepoštské ul. 6. Organizátoři prosí o registraci předem nejpozději do 20. 4. 2023 do 12. hod. buď elektronicky na info@ceskecentrum.sk nebo telefonicky na č. 02 544 18 215.
Složil hudbu k Šíleně smutné princezně
Klavírista a skladatel Jan Hammer (17. dubna 1948 Praha) žije od r. 1969 v USA, kde po roce 1968 získal stipendium na prestižní hudební škole v Bostonu. Ještě před odjezdem jako dvacetiletý stihl napsat hudbu k filmové pohádce Šíleně smutná princezna (natočené na zámku Blatná a zčásti v Bojnicích), v USA se stal známým zejména hudbou k seriálu Miami Vice a vyhrál několik cen Grammy.
Výročí Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury vznikl 18. dubna 1983 jako iniciativa skupiny slovenské inteligence na činnost Slovenského institutu v Praze. Po revoluci se 19. listopadu 1991 zaregistroval jako občanské sdružení a jeho činnost výrazně ovlivnil literární vědec Prof. PhDr. Miloš Tomčík, DrSc., a po něm filmový publicista PhDr. Štefan Vraštiak (viz článek v České besedě č. 7-8/2003). Blíže na www.kpck.sk.
Chůva z Pyšné princezny hrála v SND
Herečka Marie Sýkorová (roz. Pochmanová, 22. dubna 1888 Světlá nad Sázavou – 31. srpna 1967 Brno) po začátcích u kočovných společností hrála v divadlech v Praze, Českých Budějovicích, Ostravě a Olomouci. S manželem Janem, také hercem, nastoupili v sezóně 1924 ve Východoslovenském divadle v Košicích a po pěti letech přestoupili do SND v Bratislavě, kde s válečnou přestávkou (1938-1946) působila do roku 1951. Hrála v několika filmech, s manželem v předválečných Milan Rastislav Štefánik (1935) a Matkina spoveď (1937), po válce se na plátně objevila nejčastěji jako stařenka, nejznámější je její chůva v Pyšné princezně. Naposledy hrála v roce 1967 ve slovenských filmech Tri dcéry a Kristove roky.
Zakladatelka českého šansónu
Herečka a zpěvačka Ljuba Hermanová (vl. Jm. Luběnka, 23. dubna 1913 Neratovice – 21. května 1996 Praha) začínala svou kariéru jako operetní subreta v Bratislavě, kam odešla poté, co nedokončila studia na pražské konzervatoři a jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve smíchovské Aréně a ve Švandově divadle. Ve filmu se poprvé objevila v r. 1932 ve filmu V+W Peníze nebo život, kde zpívala (s H. Vítovou) Život je jen náhoda. Až do posledních let života vystupovala s obdivuhodnou vitalitou a je považována za zakladatelku moderního českého šansonu, s nímž slavila úspěchy i v zahraničí.
Češi na území Slovenska a „osmičková“ výročí
V pondělí 23. dubna 2018 se v bratislavském Institutu ASA uskutečnila mezinárodní konference „Uctime si Československo“ při příležitosti 50. výročí udělení čestného občanství Bratislavy prezidentu a armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi. V první části zástupci Bratislavy, Svidníka a Společnosti Ludvíka Svobody připomenuli osobnost generála a politika, ve druhé se potom vystoupení i bouřlivá diskuse týkaly různých pohledů na společný stát a otázku státního svátku v SR, který by ho připomínal. Jak na závěr shrnul jeden z vystupujících, škoda, že výročí vzniku ČSR je pro mnohé nikoli příležitostí na hodnocení jeho významu jako spíše na „praní špinavého prádla“. Za ČSB byl na konferenci pozván tajemník Mgr. Jiří Výborný, jehož příspěvek je přiložen.
Pozvánka na besedu
České centrum Bratislava zve na „Stretnutie s tvorcami projektu Česko(-)slovenské slovo týdne/týždňa Michalom Škrabalom z Ústavu českého národného korpusu, Vladimírom Benkom a Petrom Malčovským z Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV moderuje Zuzana Vitková z vedeckej redakcie Denníka N.“ Setkání se uskuteční ve čtvrtek 13. dubna 2023 v 17.30 hod. v Českém domě na Prepoštské ul. 6. Organizátoři prosí o registraci předem nejpozději do 12. 4. 2023 do 16. hod. buď elektronicky na info@ceskecentrum.sk nebo telefonicky na č. 02 544 18 215.
Všestranný muzikant
Hudebník, dirigent a skladatel Harry Macourek (vl. jm. Karel, 11. dubna 1923 Banská Hodruša - 13. ledna 1992 Praha) jako absolvent pražské AMU v oboru dirigent byl také všestranným muzikantem. Od začátku umělecké kariéry se věnoval i komponování a dokázal se prosadit od populární hudby přes džez až po scénickou a vážnou hudbu. Spoluzakladatel Divadla satiry působil také jako sbormistr v Národním divadle, coby dirigent a sbormistr Čs. státního souboru písní a tanců upravoval folklorní náměty, stál u zrodu Pražského smyčcového orchestru i Tanečního (Jazzového) orchestru Čs. rozhlasu, byl spoluorganizátorem festivalů jako Bratislavská lýra nebo Pražský jazzový festival. V r. 1970 byl spoluautorem (s Milanem Dvořákem a Jiřím Růžičkou) písně „S létem zpívám“, s níž Jitka Zelenková získala bronzovou Bratislavskou lyru. Byl také autorem hudby k televizním dílům Spadla z oblaků, Nekonečná nevystupovat, Dobří holubi se vracejí, aj.
Legenda slovenské písně se proslavila v Praze
Zpěvák a herec František Krištof Veselý (12. dubna 1903 Skalica – 13. března 1977 Bratislava) prožil mládí v Skalici a hudební studia později v Budapešti. Od 1931 byl členem zpěvohry a režisérem SND, spoluzakladatelem slovenské operety a po válce divadla Nová scéna v Bratislavě. Koncem 30. let působil v Praze, kde hrál (bez ohledu na svůj maďarský přízvuk) v několika divadlech (Nová opereta, Varieté, Švandovo divadlo) a také v jedenácti filmech (např. Ducháček to zařídí). Po válce byl perzekvován až v 60. letech se ještě objevil v několika televizních inscenacích.
Etnograf a malíř Ludvík Kuba
Malíř, hudebník, spisovatel a národopisec Ludvík Kuba (16. dubna 1863 Poděbrady – 30. listopadu 1956 Praha) pocházel z chudé řemeslnické rodiny, ale jeho učitelé si všimli výtvarného a hudebního nadání, díky čemu získal vzdělání jako varhaník a učitel. V tvorbě často zachycoval lidové zvyky, tradice, kroje i slovanských národů. Jeho první cesta vedla v roce 1885 na Slovensko, které navštívil ještě několikrát, no zvlášť cenné jsou jeho sbírky z Lužice, Haliče a Balkánu. Nejznámější je jeho rozsáhlé etnografické dílo v 16 svazcích Slovanstvo ve svých zpěvech.
Vychází Informační zpravodaj 1/2023
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Dovolte mi na úvod nového roku popřát Vám všem a Vašim blízkým pevné zdraví a úspěšný vstup do roku 2023. V tomto roce si chceme připomenout 30. výročí vzniku našeho nejstaršího krajanského spolku na Slovensku a věřím, že se i Vy připojíte aktivně k těmto oslavám...“, píše se v úvodě prvního letošního Informačního zpravodaje (celý text zde).
Příjemné prožití velikonočních svátků
Český spolek Bratislava přeje všem svým členům a sympatizantům příjemné prožití velikonočních svátků a hodně jarních sil.
Dílo po celém Slovensku slouží dodnes
Projektant Ing. arch. Jan Včelík (9. dubna 1903 Rozsíčka u Blanska – 21. ledna 1985 Bratislava) přišel na Slovensko krátce po ukončení Vysoké školy technické v Brně, kdy byl pověřen stavebním dozorem při výstavbě hotelu Palace v lázních Sliač. Od 30. let se zúčastnil řady projektů od regulačních plánů (Medzilaborce, Lednické Rovné, Trenčín-Sihoť) přes obytné budovy (Žiar nad Hronom, Bratislava-Rača), domovy důchodců (Levice, Hurbanovo) a další veřejné budovy sociálního a školního zaměření až po typové projekty národních výborů (např. Želiezovce, Čalovo, Senec, Stará Ľubovňa, Kremnica). V 50. letech byl zatčen a v rámci tzv. „Akce B“ vystěhován z Bratislavy.
Výstava „Dizajn bez hraníc“
České centrum zve na výstavu „Dizajn bez hraníc“, jež bude otevřena do 10. dubna 2023 v Galérii Umelka na Dostojevského radu 2 v Bratislavě. „Bratislavský výber sa skladá z diel prezentovaných na výstave v roku 2022 v Budapešti a z diel z predchádzajúcich ročníkov. Spolu sa predstaví až 115 umelcov z 15 krajín. Prezentované diela, projekty a objekty premosťujú najrôznejšie oblasti – výtvarné umenie, produktový dizajn, vizuálne a performatívne umenie. Česko reprezentujú: Eva Růžičková, Helena Dárbujánová, Jiří Krejčiřík, Kristína Mikolášková, Lukáš Jabůrek, Marcel Mochal, Eva Mochalová, Roman Sedina, Barbora Bomerová, Soňa Kopecká."
Tvůrce Lovců mamutů učil i na Slovensku
Pedagog a spisovatel Eduard Štorch (10. dubna 1878 Ostroměř u Hořic – 25. června 1956 Praha) jako učitel bojoval se zastaralými školskými předpisy, propagoval mimoškolní aktivity dětí a jako první vytvořil v Praze školu v přírodě. Znechucen poměry a postupem úřadů proti jeho aktivitám se v roce 1919 rozhodl odejít na Slovensko, kde záhy získal místo zástupce školního inspektora pro okresy Bratislava a Malacky. I tam se však znelíbil kritikou poměrů ve školství a snahou o sjednocení školství v rámci Československa, a tak se po dvou letech vrátil do Prahy. V tom období také redigoval časopis Slovenská vlastiveda (s Antonem Štefánkem a Jozefem Sulíkem). Vedle práce učitele se začal věnovat etnografii, biologii a zejména archeologii, co se odrazilo nejen v odborných publikacích, ale zejména v povídkách a románech, z nichž k nejznámějším patří Lovci mamutů. V obci Lobeč nedaleko Mělníka bylo v roce 2010 otevřeno jeho muzeum.
Jubileum Karlovy univerzity
Přestože povolení ke vzniku pražské univerzity vydal papež Kliment VI. v Avignonu už 26. ledna 1347, za oficiální datum jejího zrodu se považuje listina římského císaře a českého krále Karla IV. datovaná 7. dubna 1348. Dnes na Univerzitě Karlově každoročně studuje okolo 50 tisíc studentů (přibližně každý osmý vysokoškolák v ČR), z toho přibližně 4 tisícky jsou v posledních letech ze Slovenska, co znamená, že téměř polovina všech slovenských studentů v ČR směřuje právě na UK.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 4. dubna 2023 v 16 hod. na filmové představení komedie „Vdovička spadlá s nebe“ režiséra Vladimíra Slavinského z roku 1937 v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. (pozn: nejde o překlep „z nebe“, takový je skutečně původní název filmu). Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Chvilka s prezidenty
V pondělí 13. března 2023 přijel na svou první oficiální návštěvu Slovenska prezident Petr Pavel s chotí. V rámci programu s prezidentkou Zuzanou Čaputovou zavítal položit věnce k zakladatelům ČSR. Před Památníkem česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka je čekala nejen čestná stráž, ale přišla i skupina krajanů, k nimž obě hlavy států po obřadu přistoupily na krátké setkání. Prezident Pavel se zajímal o počet a aktivity krajanů, na co mu odpověděla předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná. Slavnostní okamžik zachytily fotografie Ing. Ladislava Bábíčka.
Zachránil bratislavský hrad
V úterý 28. února ČSB v rámci Kulturních večerů promítl dokument RTVS „ Alfréd Piffl: Z môjho denníka“ (lze vyhledat v televizním archivu zde), který následně doplnil dalšími fakty a osobními vzpomínkami syn architekta Lukáš Piffl. Zvlášť připomenul, že doposud se nenašla ani politická vůle ani peníze na to, aby společnost alespoň dodatečně uctila památku toho, kdo se nejvýznamnější měrou zasloužil o obnovu současného symbolu slovenské státnosti. Jak se ukázalo, v publiku sedělo několik pamětníků, kteří osobně poznali prof. Piffla, včetně jeho žáků. Několik záběrů z večera poslali Ing. Jan Bukovjan a Ing. Milan Klubal.
ČSB v národnostním magazínu RTVS
V pondělí 20. února 2023 odvysílala RTVS další český národnostní magazín „Dobrý deň, Patria“, do něhož mimo jiné zařadila reportáže z dvou akcí ČSB: komentované prohlídky výtvarnice Radky Vom „Motýlí efekt“ a přednášky fotografa a ekologa Tomáše Hulíka. Pořad lze zhlédnout v televizním archivu zde. Pan Denis Németh nás upozornil, že reportáž z vernisáže výstavy a uvedení knihy „Česko)(Slovenské okamžiky“ má být zařazena „v pondelok 27. 2. 2023 na Dvojke o 8:05 v rámci Slovanského magazinu“ (přehrát z TV archívu lze zde).
Masopustní podvečer s cimbálovkou
V rámci pravidelných setkání krajanů pod názvem Hudební večer Český spolek Bratislava zve na tradiční masopustní posezení se slováckou cimbálovou hudbou „Burčáci“ v úterý 28. března 2023 ve Společenském sále Csemadoku. Hudební večery organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního v Praze. Fotografie Ing. Ladislava Bábíčka z předcházejícího vystoupení v roce 2022 najdete zde.
Moravský agronom pod Tatrami
Agronom Oldřich Lužný (28. března 1888 Čechůvky u Prostějova – 26. října 1976 Čechůvky) se významnou měrou zasloužil o osvětu, pokrok a rozvoj zemědělství na Podkarpatské Rusi a od roku 1921 pod Tatrami, kde propagoval racionální využívaní polí, luk i pastvin. Z jeho podnětu vzniklo odchovné středisko nových plemen hovězího dobytka pro podhorské a horské oblasti. Podílel se na obnově Zemědělské školy v Liptovském Hrádku a vzniku Muzea Slovenského krasu. V roce 1939 byl nucen Slovensko opustit. Blíže o jeho činnosti informovala Česká beseda v č. 7-8/2004 a 3/2007.
Tvořivé dílny před Velikonocemi
Na sobotu 1. dubna 2023 v 15 hod. ČSB připravil tradiční předsváteční odpoledne pro děti i dospělé s výtvarnicí Evou L. Bachratou. Účast dětí prosíme nahlásit předem na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení výtvarného materiálu a občerstvení pro děti. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Fotografie Ing. Ladislava Bábíčka z loňského programu najdete zde.
Odkaz moravského kněze při vzniku společného státu
Římskokatolický kněz ThDr. PhDr. Alois Kolísek (1. dubna 1868 Protivanov – 25. srpna 1931 Brno) po studiích v Brně a Římě působil ve více moravských místech. Od léta 1917 navazoval kontakty se slovenskými duchovními a usiloval o spolupráci při vzniku společného státu, mimo jiné organizoval cestu Andreje Hlinky v Čechách. V letech 1918-20 zastupoval Slovensko v Revolučním národním shromáždění. od roku 1919 působil v Bratislavě jako správce a profesor teologické fakulty, patřil k zakladatelům Hudební školy, byl členem Umělecké besedy Slovenska i výboru SND.
Premiéra první národní opery v SND
Premiéru první národní opery Detvan od Viliama Figuše-Bystrého uvedlo Slovenské národní divadlo s dirigentem Oskarem Nedbalem (26. března 1874 Tábor – 24. prosince 1930 Záhřeb) 1. dubna 1928. Libreto napsal Emil Boleslav Lukáč na motivy poémy Andreje Sládkoviče. Oskar Nedbal působil v SND v letech 1923 – 1930 a díky němu operní soubor dosáhl krátce po svém vzniku velmi dobrou kvalitu, pravidelně vystupoval i v Košicích a českých městech, kromě toho souběžně pomáhal i ve Slovenské filharmonii a od r. 1926 byl hudebním ředitelem Slovenského rozhlasu.
První správce Zbojnické chaty a zakladatel arboreta
Lesní inženýr prof. Ing. Dr. Pravdomil Svoboda, DrSc. (1. dubna 1908 Prostějov – 16. března 1978 Družec u Kladna) byl již jako student v létě 1927 prvním známým chatařem na Zbojnické chatě, ve 30. letech po ukončení vysokoškolského studia působil v liptovské části Tater a slovenské přírodě se věnoval i ve svých publikacích. V letech 1964-72 byl profesorem VŠLD ve Zvolenu, zakladatelem a ředitelem arboret Borová hora u Zvolenu a v Kostelci nad Černými lesy, 1972-77 vědeckým pracovníkem Arboreta SAV v Tesárských Mlyňanech. Česká beseda o něm psala v č. 6/2000 a 11/2003.
Výročí zahájení výstavby Petržalky
Panelové sídliště v Bratislavě-Petržalce mělo být podle původních plánů nejmodernějším v Československu, avšak z finančních důvodů se nakonec realizovala jen převážně jednotvárná zástavba. Jeho výstavba oficiálně začala 2. dubna 1973. Podle výsledků sčítání lidu v Petržalce dnes dlouhodobě žije ze všech obcí (resp. městských částí), největší počet osob hlásících se k české národnosti: 1039 (0,91 %) v roce 2021, předtím 1 200 (1,1 %) v roce 2011 a 1788 v roce 2001 (viz rubriku Češi v SR – statistika).
Nová kniha Petra Pitharta
České centrum a Velvyslanectví ČR zvou na „křest knihy Podnik s nejistým koncem a besedu s Petrem Pithartem v úterý 21. 3. 2023 v 18:00 hodin v knihkupectví Martinus na Obchodní ulici 516 v Bratislavě. Diskuse se zúčastní šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery, spisovatel László Szigeti a novinářka Respektu, která knihu sepsala, Andrea Procházková.
Operní zpěvák a hlasový pedagog
Operní zpěvák (bas) a hudební pedagog Jaromír Soukup (20. března 1888 Steyr, dnes Rakousko – 13. března 1971 Praha) nejprve působil jako učitel až po velké válce začal profesionální operní kariéru v Ostravě. V letech 1923-26 působil v SND, kde ztvárnil zejména postavy z české i klasické světové operní tvorby. Z Bratislavy odešel na další studia do Milána, později vystupoval v Brně a Praze, po válce se věnoval zejména pedagogické, ale i koncertní činnosti.
Nejstarší kronika slovenského autora vyšla v Brně
Latinsky ručně psaná a ilustrovaná Chronica hungarorum vyšla poprvé v Brně 20. března 1488 a krátce na to i v Augspurgu. Jejím autorem je Ján z Turca (Johannes de Thwrocz, asi 1435 Pýr, dnes Hontianske Tesáre – asi 1489), který byl ve službách uherské královské komory, a přestože v ní použil i části z jiných zdrojů, kniha je považována za nejrozsáhlejší opis nejstarších dějin uherského království až do vlády Matyáše Korvína. V knize se zmiňuje o Janu Jiskrovi, který podle autora plenil uherskou zemi a přidávali se k němu další Češi, Poláci a Slováci (první označení Slováků v dějinách).
Jubileum Dalibora Jandy
Zpěvák, textař a hudební skladatel Dalibor Janda (21. března 1953 Drahotuše u Hranic na Moravě) se na jaře 2003 podělil s čtenáři České besedy o svůj pohled na tehdejší česko-slovenské vztahy i další otázky. K životnímu jubileu mu přejeme hodně zdraví, životních sil a dalších úspěchů.
Leoš Janáček v Bratislavě
Hudební skladatel Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Ostrava) navštívil jako 68letý Bratislavu na jaře 1923, aby osobně přihlížel generální zkoušce své opery Káťa Kabanová v podání Slovenského národního divadla 23. března 1923 a následujícího dne se také zúčastnil její premiéry.
Dirigent Zdeněk Košler
Dirigent Zdeněk Košler (25. března 1928 Praha - 2. července 1995 Praha) byl v letech 1971-76 šéfdirigentem opery SND a stálým hostem Slovenské filharmonie, jimž svým tehdy už mezinárodně uznávaným jménem pomáhal otevírat brány i na zahraniční pódia. Se Slovenskou filharmonií rovněž natočil vynikající a dodnes vydávané nahrávky děl B. Smetany, A. Dvořáka, W. A. Mozarta a také novinky řady slovenských skladatelů.
Pozvánka na výstavu
Až do 27. března 2023 bude na Hvězdoslavově náměstí a ve výstavních prostorách Českého domu otevřena výstava fotografií ČTK, připomínající společnou historii našich národů pod názvem „Česko)(Slovenské okamžiky“, původně zamýšlená ke 100. výročí vzniku ČSR. Soubor unikátních fotografií obsahuje i stejnojmenná kniha, již lze zakoupit v Českém domě. Výstava by následně měla putovat po dalších slovenských městech.
Zápisy dětí do kmenových základních škol
„Dovoluji si Vás informovat, že Česká asociace pořádá se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR informační panel na téma »Zápisy dětí do kmenových škol«. Mnoho českých rodičů v zahraničí přemýšlí, zda své dítě zapsat či nezapsat. Pokud ano, jakým způsobem a do jaké školy? Musí dítě žijící v zahraničí přijmout? Musí jezdit na přezkoušení či nikoliv? Je možné dítě zapsat či přezkoušet online? Musím dokazovat, že mé dítě plní školní docházku v zahraničí? Co, kam a jakým způsobem musím nahlašovat? Do jaké třídy by šlo mé dítě, pokud bychom se vrátili do ČR. Na tyto i další vaše otázky odpoví zástupci MŠMT ČR,“ informuje paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě. Beseda s odborníky se uskuteční v úterý 14.3. od 19:00 a ve středu 15.3. od 9:00 hod., link na platformu Zoom bude zaslán všem zájemcům, kteří se zaregistrují na stránce https://forms.gle/G3Sxe6rJXWYcCa1G8.
Uvedení knihy „Česko)(Slovenské okamžiky“
Při příležitosti zahájení výstavy fotografií ČTK „Česko)(Slovenské okamžiky“ se v Českém domě uskutečnilo slavnostní uvedení stejnojmenné publikace, jehož se zúčastnil nový velvyslanec ČR na Slovensku pan Rudolf Jindrák nebo herec Martin Huba. Několik záběrů ze slavnosti poslal Ing. Milan Klubal (viz zde).
Hans Kunstmeister z Olomouce a Banská Štiavnica
S dějinami těžby rud v okolí Banské Štiavnice je spojeno jméno „Meister Hans Kunstmeister“, údajně z Olomouce, o němž se zmiňuje listina z roku 1518 jako o odborníkovi, jenž se snažil řešit problém odčerpávání důlních vod ze šachet pomocí vlastního zařízení, využívajícího vodu z tajchu Červená studňa, jako náhradu tradičních čerpadel (gáplů) poháněných koňmi.
Vítáme nového českého prezidenta
„Dobrý den, v souvislosti s první návštěvou nově zvoleného prezidenta České republiky Petra Pavla na Slovensku s chotí Vám chci oznámit časy a místa, kde budete mít příležitost se s panem prezidentem vidět a případně vyfotit či prohodit pár slov,“ píše paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě. V pondělí 13. 3. 2023 ve 14.15 je naplánován pietní akt kladení věnců prezidentem ČR P. Pavlem a prezidentkou SR Z. Čaputovou u památníku TGM na náměstí T. G. Masaryka (pozdravení se s panem prezidentem), 14:35 kladení věnců u památníku M.R. Štefánika, 16:15 uctění památky zavražděného novináře J. Kuciaka a jeho snoubenky M. Kušnírové u památníku na náměstí SNP a dále se pokračuje pěšky na Hviezdoslavovo námestie, kde si pan prezident s delegací prohlédne venkovní výstavu Česko - Slovenské okamžiky. „Dovolujeme si Vás tímto pozvat, abyste se i Vy stali součástí tak významné návštěvy, jako je první návštěva nově zvoleného prezidenta České republiky.“
Přijetí u nového velvyslance
Ve středu 15. února 2023 přijal nový velvyslanec ČR na Slovensku pan Rudolf Jindrák delegaci Českého spolku Bratislava. Jak uvedl už předtím v dopisu předsedkyni Ing. Dagmar Večerné, chce vyslechnout, co krajany trápí a kde by jim mohl pomoci. Podrobně se zajímal o činnost i problémy bratislavských krajanů a přislíbil, že po odevzdání původního zaměstnání v Praze, si určitě najde čas i na osobní setkání s členskou základnou (fotoreportáž zde).
Na co se nás ptáte, co nám píšete
Letos si připomíná kulaté výročí své existence také nejstarší internetový portál české krajanské menšiny v SR cesi.sk. Při příležitosti desátého výročí svého vzniku v roce 2013 přinesl výběr z korespondence návštěvníků stránky, dosvědčující, že za dobu své existence se portál cesi.sk stal nejen významným informačním zdrojem o životě a činnosti české komunity na Slovensku, ale také komunikační platformou na vzájemnou výměnu názorů a poznatků, a samozřejmě příležitostí, jak a kde řešit různé životní problémy.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 7. března 2023 v 16 hod. na filmové představení komedie „Děvčata, nedejte se!“ režisérů H. Haase aj. A. Holmana z roku 1937 v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk, kterou spustili právě před pěti lety.
Vzor Umělecké besedy Slovenska
Nejstarší umělecký spolek v českých zemích vznikl 9. března 1863 v Praze pod názvem Umělecká beseda. Jeho členové věnovali v roce 1891 do Národního domu v Martině oponu s nápisem „Bratřím Slovákům Umělecká beseda“, jejímž autorem byl malíř Karel Vítězslav Mašek. Po vzniku ČSR se stal vzorem pro vytvoření Umělecké besedy Slovenska v roce 1921, rovněž se třemi odbory: hudební, literární a výtvarný.
Za MUDr. Evou Sirackou
Se zármutkem jsme se dozvěděli zprávu o úmrtí naší dlouholeté členky MUDr. Evy Siracké, CSc. (1. května 1926 Uherské Hradiště – 21. února 2023 Bratislava). Byla spoluzakladatelkou a dlouholetou prezidentkou (česko)slovenské Ligy proti rakovině, Světová medicínská asociace ji zařadila mezi 65 osobností do publikace „Caring physicians of the world“, a kromě řady slovenských vyznamenání v říjnu 2006 převzala v Praze ocenění „Významná česká žena ve světě“ na podnět ČSB. Česká beseda o ní psala v č. 7-8/2001, 2/2006 a 4/2007.
Přispěl k záchraně symbolu Bratislavy
Architekt, malíř, grafik a archeolog prof. Alfréd Piffl (13. června 1907 Ústí nad Orlicí-Kerhartice – 26. června 1972 Bratislava) od 1947 působil na Slovensku, od roku 1950 byl prvním děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické, podílel se na záchraně středověkých kostelů na Slovensku, od 1952 vedl rekonstrukční práce na bratislavském hradě, 1957-59 vězněn, 1965-72 pracoval v Archeologickém ústavu SAV v Nitře, vedl výzkumné práce v bratislavském Podhradí, v Rusovcích a na Děvíně. Na úterý 28. února 2023 ČSB připravil besedu s videoprojekcí o této mimořádné osobnosti, účast přislíbil jeho syn p. Lukáš Piffl. Beseda začne v 17 hod. ve Společenském sále Csemadoku (Nám. 1. mája 10-12).
První československý kosmonaut
Z Bajkonuru odstartovala 2. března 1978 kosmická loď Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na orbitální stanici Saljut 6, kde strávili 7 dní, a 10. 3. úspěšně přistáli v kazašské stepi. Zásluhou v pořadí 87. kosmonauta na světě se Československo stalo třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru. Vladimír Remek (26. září 1948 České Budějovice) pochází z česko-slovenského manželství (jeho otec genpor. Jozef Remek byl velitelem letectva ČSLA), absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích, později byl poslancem Evropského parlamentu a velvyslancem ČR v Moskvě.
Ředitel Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici
Lesní inženýr a vysokoškolský pedagog Josef Duda (3. března 1883 Beroun – 8. července 1945 Písek) studoval ve Vídni, od roku 1920 byl profesorem Vyšší lesnické školy v Písku. Ve 30. letech se stal ředitelem Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici, kde byl současně přednostou Ústavu pěstování lesů a lesní biologie. Zabýval se širokým okruhem výzkumu od anatomie lesa přes impregnaci dřeva až po využití strojů v lesním hospodářství.
Husité v Bratislavě
První husitskou výpravu – spanilou jízdu či rejsu – do horních Uher zorganizovaly oddíly sirotčího a táborského svazu za účasti přívrženců z Moravy na začátku roku 1428. Vojska pod vedením Prokopa Holého a Prokůpka se přes Skalici, Senici a Modru dostali 18. února až k Bratislavě, kde zpustošili podhradí a několik předměstských osad. Část vojsk se následně s kořistí vrátila přes Šintavu a Nové Město nad Váhom zpět na |Moravu. Jednání zástupců uherského krále Zikmunda s husity v r. 1429 skončili bez výsledku, následně husité obsadili velkou část západního a severního Slovenska s trvalými posádkami Trnavě, Skalici, Topolčanech, Lednici a Likavě, odkud se přes Polsko probojovali na Spiš, 1433 dobyli Kežmarok, ale po bitvě u Lipan 1434 území Uher opustili. Podle legendy byl husitský vojevůdce ubytován Prešpurku v domě u hradeb, jemuž se v důsledku zachovaných kamenných kalichů s hostií (dnes ve foyer hotelu Arcadia) následně říkalo „husitský dom”, podle odborníků však kalichy nemají s husity nic společného.
Patřil k zakladatelské generaci SND
Herec a tenorista Mirko Horský (vl. jm. Pick, 6. března nebo 14. dubna 1878 Roudnice u Hradce Králové – 4. ledna 1945 Osvětim-Březinka) původně pracoval jako obchodník, ale láska k divadlu nakonec zvítězila, když se po činoherních začátcích začal uplatňovat v operetě. S Východočeskou divadelní společností Bedřicha Jeřábka přijel do Bratislavy, kde patřil k zakladatelské generaci opery SND i jako tajemník SND (1920–33).
Soutěž s památkami UNESCO v ČR
CzechTourism Slovensko informuje o soutěži Společnosti přátel památek UNESCO v Česku, v níž lze vyhrát atraktivní pobyt v některé z lokalit, případně mobil nebo tablet. Hlavním tématem letošního už 13. ročníku projektu „Po stopách šlechtických rodů“ jsou výročí spojená s rodem pánů z Harrachu. Další podrobnosti přináší CzechTourismus na sítích FB nebo Instagram.
Pár informací na začátku roku 2023
„Dobrý den, vážení a milí přátelé, dovoluji si tímto upozornit na nové články a informace na naší webové stránce www.mzv.cz/bratislava, které jsou na hlavní stránce a také v sekci: Vztahy se Slovenskem - Kultura a krajané,“ upozorňuje paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě. Konkrétně jde o dopis zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti MZV ČR Jiřího Krátkého, který hodnotí rok 2022 a pohlíží do roku 2023, Informaci k realizaci Programu podpory českého kulturního dědictví, který informuje především o kurzech českého jazyka jak pro studenty, tak pro vyučující a také připomíná, jakým způsobem se žádá o finanční dary MZV ČR a informaci o poskytování stipendií na Letní školu slovanských studií.
Třicítka a co dál? – Vzpomínky paní Solárové
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Mezi prvními se ozvala dlouholetá členka našeho spolku paní Marie Solárová, která donesla několik dokumentů ještě z minulého století, jež jí připomínají zejména vzpomínky na zájezdy, které tehdy organizoval obětavý Ing. Karel Junek… (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde
První zmínka o české menšině na Slovensku v týdeníku Mosty
První zmínka o existenci české menšiny na Slovensku se po rozdělení ČSFR objevila v tisku až začátkem února 1993. Upozornil na ni Jaroslav Kašlík z Trnavy, pozdější spoluzakladatel českého spolku v Trnavě, který v týdeníku Mosty (č. 6/93 z 9. 2. 1993, s. 3) navrhl vznik zvláštní instituce, jež by se zabývala problematikou nově vzniklých menšin Slováků v ČR a Čechů v SR.
Houslista Jaroslav Kocian v Prešpurku
Houslový virtuos, hudební pedagog a skladatel Jaroslav Kocian (22. února 1883 Ústí nad Orlicí – 8. března 1950 Praha) byl od mládí považován za hudebního génia. Po studiích na pražské konzervatoři, kde mimo jiné studoval klavír a skladbu u Antonína Dvořáka, začal koncertovat po celém světě. Do tehdejšího Prešpurku poprvé přijel 9. ledna 1914 a za doprovodu amerického klavíristy M. Eisnera zde poprvé uvedl Houslový koncert a mol svého učitele A. Dvořáka.
Tiskař a vydavatel Josef Teslík
Tiskař a vydavatel Josef Teslík (24. února 1868 Brno – 2. dubna 1923 Skalica) převzal po roku 1897 uznávanou Škarniclovu tiskárnu ve Skalici (i její zakladatel v r. 1769 Josef Antonín Škarnicl přišel z Moravy), do vzniku ČSR v roce 1918 vydal na 140 knih s náboženskou a osvětovou tematikou i beletrie, tiskl řadu slovenských novin, časopisů, letáků.
Organizátor tatranské turistiky
Hudební kritik a publicista Josef Brož (24. února 1883 Praha – 24. ledna 1943 Praha) měl od mládí vřelý vztah k hudbě a přírodě, během studií techniky a filozofie procestoval řadu lokalit Čech a Moravy, za války sloužil v Uhrách. Po válce vstoupil do Klubu českých (později československých) turistů, kde následně působil jako dlouholetý předseda kanceláře a ředitel, za něhož se z Klubu stala významná společenská organizace. Ve svých článcích a publikacích propagoval i Tatry, výrazně přispěl k rozvoji značených tatranských stezek nebo výstavbě původní Chaty pod Rysy.
Vzpomínka na Pavla Dostála
Divadelní dramaturg, textař, scenárista, režisér, publicista Pavel Dostál (25. února 1943 Olomouc – 24. července 2005 Brno) vystudoval chemickou průmyslovku, ale jeho vášní od mladosti bylo divadlo, jemuž se věnoval i po roce 1968, kdy musel pracovat v různých dělnických profesích. Po revoluci 1989 ho vtáhla vysoká politika jako poslance a později ministra kultury. V roce 2003 provázel premiéry V. Špidlu a M. Dzurindu, kteří si jako první předsedové vlád společně uctili výročí vzniku ČSR u bratislavského Památníku čs. vzájemnosti (zvětšit foto).
Spoluautor Bible kralické
Kazatel, humanista a národní buditel Jan Blahoslav (20. února 1523 Přerov – 24. listopadu 1571 Moravský Krumlov) se stal biskupem Jednoty bratrské. Připomínáme si ho též jako autora překladu Nového zákona v Kralické bibli (foto ze zájezdu do Kralic), kterou až do novověku používali i slovenští evangelíci.
Ema Destinová na Slovensku
Operní zpěvačka, herečka a publicistka Ema Destinová (vl. jm. Emilie Věnceslava Pavlína Kittlová, 26. února 1878 Praha – 28. ledna 1930 České Budějovice) se jako sopranistka prosadila nejprve v Berlíně, odkud následovala hvězdná kariéra po předních světových scénách v Evropě i zámoří. V Bratislavě hostovala například 22. a 23. února 1923 (Milada v Daliborovi a Cio-cio-san v Madame Butterfly), v témže roce 1. prosince vystoupila na koncertu v Redutě. V Bratislavě se zastavila ještě během turné v roce 1925 a v roce 1929 hostovala jako Mařenka v Prodané nevěstě v Košicích.
Dílo Franty Úprky na Slovensku
Sochař František (Franta) Úprka (26. února 1868 Kněždub – 8. září 1929 Tuchoměřice u Prahy) zanechal na území Slovenska několik děl. V roce 1923 (v rámci Národních slavností k výročí Matice slovenské 7. srpna) byly na Národním hřbitově v Martině za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka odhaleny náhrobky A. Halašovi a Š. Mišíkovi. Socha S.H. Vajanského byla odhalena rovněž za přítomnosti TGM 29. srpna 1926 před budovou Matice slovenské (později přesunuta na nádvoří staré matiční budovy). V Bratislavě navrhl sochařskou výzdobu na průčelí Zemské banky a zejména Zemědělského muzea (otevřené 4. května 1930, dnes Slovenské národní muzeum na nábřeží), které bylo poškozeno nálety na konci války, ale částečně obnoveno.
Výročí herce Jana Sýkory
Herec Jan Sýkora (26. února 1888 Netín u Žďáru nad Sázavou – 19. června 1948 Bratislava) prožil mládí u kočovných divadelních společností, po Velké válce a ruském zajetí působil v Ostravě a Olomouci, od 1924 v Košicích a od 1929 až do své smrti na deskách Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde se věnoval i režii. Hrál jen ve dvou filmech (spolu s manželkou Marií Sýkorovou, roz. Pochmannovou, 22. dubna 1888 Světlá nad Sázavou – 31. srpna 1967 Brno): v životopisném snímku Milan Rastislav Štefánik (1935) se představil v úloze otce hlavního hrdiny, druhým filmem byla Matčina zpověď (1937).
Třicítka a co dál? – Střípky vzpomínek IV.
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Čtvrtou část vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Floutek“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde
Odvrácená tvář přírody
Na první z cyklu Kulturních večerů Českého spolku Bratislava v úterý 31. ledna 2023 přijal pozvání fotograf a ekolog Tomáš Hulík, který dokumentární film „Odvrácená tvář Slovenska - Problémy ochrany přírody“ doplnil svými zážitky a zkušenostmi z jeho natáčení. Několik snímků z jeho přednášky poslal Ing. Ladislav Bábíček. Na našem portálu lze vyhledat také fotoreportáž z jeho předcházející přednášky v roce 2019. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Delegace Českého spolku Bratislava u velvyslankyně p. Lívie Klausové
V úterý 13. února 2018 přijala velvyslankyně ČR v SR paní Lívia Klausová delegaci Českého spolku Bratislava, jež ji informovala o připravovaných akcích, věnovaných 100. výročí vzniku Československa a 25. výročí vzniku prvního českého spolku na Slovensku… (celý článek zde)
Autor sochy Jana Žižky na Vítkově a M. R. Štefánika se lvem v Bratislavě
Sochař Bohumil Kafka (14. února 1878 Nová Paka – 24. listopadu 1942 Praha) absolvoval Odbornou uměleckosochařskou školu v Hořicích a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde později působil stejně jako na Akademii výtvarných umění jako profesor. Z jeho díla jsou nejznámější impozantní jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově – údajné největší jezdecká socha na světě – a památník Milana Rastislava Štefánika se lvem v Bratislavě. Byl také autorem mnoha bust významných osobností, jeho plastiky jsou i na Obecním domě nebo budově Divadla na Vinohradech v Praze.
„Přišel jsem na tento svět“
I když Ján Silván (1493 Borová u Trnavy – 14. února 1573 Domažlice) vyrůstal v katolické rodině a vystudoval vídeňskou univerzitu, později přijal druhý křest u anabaptistů v Ivančicích na Moravě, kde se stal kazatelem a měl blízko i k Jednotě bratrské. V souvislosti s jejich pronásledováním se uchýlil do jižních Čech, kde působil v Horšovském Týnu jako písař Jana Popela z Lobkovic a po jeho smrti se stal měšťanem v Domažlicích. Dva roky před smrtí mu vyšel v Praze zpěvník „Písně nové na sedm žalmů kajících i jiné žalmy“ obsahující 23 původních písní církevních i lyriky v dobové češtině.
Zikmund Lucemburský v našich dějinách
Uherský a český král Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk – 9. prosince 1437 Znojmo) v Bratislavě vydal 9. srpna 1403 zákaz přijímat od římského papeže Bonifáce IX. jakékoliv příkazy a platit poplatky papežské kurii. Syn Karla IV. jako jediný uherský král z rodu Lucemburků se sice snažil omezit vliv církve, na druhé straně se aktivně snažil o její nápravu a posílení hlavně dořešením rozkolu mezi papeži. V mládí s Joštem Moravským bojoval proti svému staršímu bratru a českému králi Václavu IV., později se smířili a po jeho smrti poskytl ochranu vdově Žofii Bavorské v Bratislavě, kde přispěla na výstavbu kaple v katedrále svatého Martina, dnes nesoucí její jméno (na snímku). Zikmund byl sice korunován českým králem 1420, ve skutečnosti v Čechách vládl jen 1436-37.
Čestný občan Piešťan
Prof. MUDr. František Lenoch, DrSc., dr.h.c. (17. února 1898 Praha – 24. září 1970 Praha) je považován za zakladatele čs. revmatologie a balneologie. Po studiích působil na Fysiatrickém a balneologickém ústavu Karlovy univerzity, ve 30. letech byl vedoucím lékařem v Trenčianských Teplicích, za války byl lázeňským lékařem v Lázních Bohdaneč. V r. 1952 založil Výzkumný ústav chorob revmatických v Praze, který řídil do r. 1970 a zasazoval se za vznik podobného ústavu v Piešťanech. Jako prezident Evropské ligy proti reumatizmu (EULAR) prosadil mezinárodní revmatologický kongres v Piešťanech, který přispěl k propagaci lázní ve světě, za co mu město Piešťany v r. 1969 udělilo čestné občanství. Pod pseudonymem Chonel Kešitnarf (jméno pozpátku) napsal Pohádky z Trenčanských Teplic.
Přispěl k rozvoji slovenské poválečné filmové tvorby
Herec, filmový scenárista, režisér, publicista a pedagog Václav Wasserman (vl. jménem Vodička, 19. února 1898 Praha – 28. ledna 1967 Praha) zůstane navždy spojený se známými filmy Vlasty Buriana, V+W a dalšími legendami československého filmu. Veselohrou „Čertova stěna“ z roku 1948 výrazně přispěl k rozvoji slovenské poválečné filmové tvorby.
Jak volili Češi v zahraničí?
Ve druhém kole českých prezidentských voleb ve dnech 27. a 28. ledna 2023 v zahraničí přišlo k volebním urnám podle údajů webu volby.cz ještě více voličů než v 1. kole. Výraznou převahu hlasů od nich dostal budoucí prezident Petr Pavel (88,47 %, jeho protikandidát A. Babiš jen 11,52 %). S podobným výsledkem hlasovali voliči na Slovensku (87,34 a 12,65 %). Ve vojenském okrsku Lešť byl rozdíl o něco menší (85,01 a 14,98 %), naopak v Bratislavě stejný jako u všech voličů v zahraničí (88,47 a 11,52 %). I v Bratislavě přišlo ve druhém kole voleb o více než stovku voličů více (722 oproti 594) než v kole prvním, ale opět to byli převážně „přespolní“, z krajanů zapsaných ve zvláštním seznamu voličů na velvyslanectví to bylo jen něco málo přes sto.
Delegát ČSB u prezidentky SR
V úterý 17. ledna 2023 prezidentka SR Zuzana Čaputová přijala zástupce národnostních menšin. Českou menšinu zastupovali delegáti tří českých spolků: Jiří Zaťovič z Košic, dr. Hana Zelinová z Martina a Ing. Jaroslav Kníž z Bratislavy (na výřezu fotografie vpravo), jenž nám poskytl přiloženou fotografii z Kanceláře prezidentky SR (zvětšit).
„Motýlí efekt“ slovem
Činnost v novém roce odstartoval Český spolek Bratislava komentovanou prohlídkou výstavy pražské rodačky Radky Vom, jež žije střídavě i v Bratislavě. Přítomné na výstavě pod názvem „Motýlí efekt“ přivítala předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná a poté odevzdala slovo kurátorovi výstavy PhDr. Bohumíru Bachratému, CSc., který představil vystavená díla v kontextu předcházející tvorby výtvarnice... (celý článek zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Třicítka a co dál? – Střípky vzpomínek III.
K blížícímu se 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Třetí část vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Beseda“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde
Vzpomínka na Jana Jiskru z Brandýsa
Údajně 6. února 1453 uherský sněm zabavil Janu Jiskrovi z Brandýsa majetek a vykázal ho ze země. Po bitvě u Lipan ve službách Zikmunda Lucemburského bojoval proti Turkům, ale po smrti jeho nástupce Albrechta na žádost vdovy hájil v horních Uhrách zájmy a majetek Ladislava Pohrobka (v Kremnici začal razit dukáty s portrétem mladého krále), na jeho žádost později potlačil bratříky. Ovládl velkou část Slovenska a jeho sídly zřejmě byly Zvolen a Košice. V bitvách u Košic a Lučence porazil vojska Jána Huňadyho. Na území Slovenska strávil 22 let, poté se uchýlil na hradní panství Solymos a Lippa v Sedmihradsku, z pověření Matyáše Korvína vedl jednání s tureckým sultánem. V roce 1921 mu na trenčínské hradní skále vytesal reliéf sochař František Ducháč – Vyskočil ve spolupráci s Kamenářskou školou v Hořicích.
Významná osobnost organizované turistiky
Ing. Vratislav Schaal (6. února 1928 Mistřín u Kyjova – 10. května 2010 Skalica) byl spoluzakladatelem turistického oddílu mládeže v Holíči (dnes je po něm pojmenován tamní Dům turistiky, který vybudoval). Od roku 1969 byl prvním podpředsedou Ústřední rady turistiky a mládeže na Slovensku, později až do roku 1998 předsedou, tehdy už Slovenského klubu turistů, v němž také zastupoval řadu mezinárodních organizací (např. Sdružení přátel přírody NFI, Sdružení lidového sportu IVV, Evropskou federaci pěší turistiky EWV).
Patřil k zakladatelské generaci SND
Herec a tenorista Mirko Horský (vl. jm. Pick, 6. března nebo 14. dubna 1878 Roudnice u Hradce Králové – 4. ledna 1945 Osvětim-Březinka) původně pracoval jako obchodník, ale láska k divadlu nakonec zvítězila, když se po činoherních začátcích začal uplatňovat v operetě. S Východočeskou divadelní společností Bedřicha Jeřábka přijel do Bratislavy, kde patřil k zakladatelské generaci opery SND i jako tajemník SND (1920–33).
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 7. února 2023 v 16 hod. na filmové představení komedie „Neviděli jste Bobíka?“ režiséra Vladimíra Slavinského z roku 1944 v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Důstojník, režisér a dirigent
Armádní velitel Bedřich Bajer (8. února 1898 Jičín – 18. listopadu 1948 Milovice) byl také schopný herec, režisér a dirigent. V letech 1920–1936 působil jako nadporučík horského praporu v Dolním Kubíně, kde fungovaly symfonický orchestr, mužský pěvecký sbor a smyčcový orchestr, v nichž podle zachovalých dokumentů ovládal hru na několika nástrojích, pro orchestr rozepisoval partitury. Jemu vděčí Oravské muzeum P. O. Hviezdoslava za cenný dokumentační materiál, protože odkládal všechny plakáty, které jeho syn Miloš v roce 1996 daroval Literárnímu oddělení muzea.
Vzor Umělecké besedy Slovenska
Nejstarší umělecký spolek v českých zemích vznikl 9. března 1863 v Praze pod názvem Umělecká beseda. Jeho členové věnovali v roce 1891 do Národního domu v Martině oponu s nápisem „Bratřím Slovákům Umělecká beseda“, jejímž autorem byl malíř Karel Vítězslav Mašek. Po vzniku ČSR se stal vzorem pro vytvoření Umělecké besedy Slovenska v roce 1921, rovněž se třemi odbory: hudební, literární a výtvarný.
Život si zachránila tancem
Baletka a choreografka MgA. Alice Pastorová – Flachová (roz. Koberová, 11. února 1928 Český Těšín – 8. března 2006 Bratislava) na půl století spojila svůj život se Slovenským národním divadlem, kde v letech 1950-74 působila jako sólistka, od 1974 jako dramaturgyně baletu. Předtím však jako židovka prožila válečná léta v Terezíně a prošla i vyhlazovacími tábory v Osvětimi a Bergen-Belsenu, kde jí její umění a láska k baletu zachránily život.
Rumunština byla jejím osudem
Překladatelka PhDr. Jindra Hušková (roz. Flajšhansová, 12. února 1898 Praha – 7. září 1980 Bratislava) byla dcerou známého jazykovědce a propagátora českých dějin Václava Flajšhanse, ovládala několik jazyků a v letech 1919/20 studovala v Bukurešti rumunštinu, které se následně věnovala po celý život. Manželka slovenského novináře a poslance Národního shromáždění za Demokratickou stranu Karla Huška působila na Filologické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, překládala z několika jazyků, nejvíce však z rumunštiny, v její bibliografii je i několik filmových a televizních scénářů z děl zahraničních autorů.
Mistr litografie
Mistr litografie Vladimír Suchánek (12. února 1933 Nové Město nad Metují – 25. ledna 2021) po studiu na Akademii výtvarných umění postupně přešel od kresby přes různé druhy grafiky až se v jeho tvorbě od 70. let 20. století prosadila především litografie. Podrobnější medailon přinesla Česká beseda v č. 2 / 2006.
Pozvánka na přednášku
V rámci Kulturních večerů zve ČSB v úterý 31. ledna 2023 v 17 hod. v sálu Csemadoku na přednášku ekologa a fotografa Tomáše Hulíka pod názvem „Odvrácená tvář Slovenska - Problémy ochrany přírody“. Na našem portálu lze vyhledat fotoreportáž z jeho předcházející přednášky v roce 2019.
Informace z velvyslanectví
„Dobrý den, dovoluji si upozornit na webovou stránku MZV: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/index.html, kde je zveřejněna informace o schválení peněžních darů MZV ČR krajanským spolkům pro rok 2023 a informace o online debatě k výuce češtiny v zahraničí, která se uskuteční v pátek 3. března 2023,“ informuje krajany paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě.
Propagátor moderní slovenské opery
Dirigent Jaroslav Krombholz (30. ledna 1918 Praha – 16. července 1983 Praha) od roku 1945 do 1970 pracoval jako dirigent, hlavní dirigent a šéf opery Národního divadla v Praze, kde se mimo jiné zasloužil o uvedení děl moderní slovenské opery (Eugen Suchoň, Ján Cikker), později byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze.
Významný průkopník horolezectví
Pedagog a horolezec Antonín Vaverka (zvaný „Antek“, 30. ledna 1908 Vídeň – 25. dubna 1959 Holešov) byl původním povoláním učitel, ale od mládí propadl lásce k horám. Proto v letech 1931 – 1939 přijal místo učitele v Popradě, kde v Tatrách uskutečnil 413 výstupů, z toho 8 prvovýstupů, další výstupy přidal v Alpách. Napsal řadu odborných i beletristických statí a článků o turistice, horolezectví a sportu, ale také povídky. Působil jako instruktor horolezectví a byl spoluautorem učebnice „Základy Horolezectví“. Po válce mu vyšly knihy např. „Vysoké Tatry“ a „S čakanom a lanom: zo vzpomienok horolezca“.
Průkopník lékařské fyziky
Fyzik prof. PhDr. Viktor Teissler (31. ledna 1883 Chrudim – 3. prosince 1962 Praha) byl zakladatelem a v letech 1923-38 prvním přednostou Ústavu lékařské fyziky při Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začínal jako středoškolský profesor, později se začal zabývat využitím optiky, fotografie a mikroskopie v medicíně, vyráběl modely kloubů a jako první u nás začal pokusy s plastickými kontaktními čočkami. Po nuceném odchodu ze Slovenska působil na Masarykově univerzitě v Brně.
Vzpomínka na polního podmaršála a generála
Generál ing. František Škvor (2. února 1868 Čáslav - 23. června 1941 Praha) studoval na vojenských gymnáziích v Sankt Pölten a Hranicích na Moravě, a na Vojenské technické akademii v Mödlingu získal technické vzdělání jako ženijní specialista. V rakousko-uherské armádě byl vysoce hodnocen, takže ke konci Velké války v květnu 1918 byl jmenován polním podmaršálem. Po válce vykonával vysoké funkce na ministerstvu národní obrany, v letech 1925 až 1932 byl velitelem Zemského vojenského velitelství v Bratislavě.
První československý kosmonaut
Z Bajkonuru odstartovala 2. března 1978 kosmická loď Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na orbitální stanici Saljut 6, kde strávili 7 dní, a 10. 3. úspěšně přistáli v kazašské stepi. Zásluhou v pořadí 87. kosmonauta na světě se Československo stalo třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru. Vladimír Remek (26. září 1948 České Budějovice) pochází z česko-slovenského manželství (jeho otec genpor. Jozef Remek byl velitelem letectva ČSLA), absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích, později byl poslancem Evropského parlamentu a velvyslancem ČR v Moskvě.
Ředitel Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici
Lesní inženýr a vysokoškolský pedagog Josef Duda (3. března 1883 Beroun – 8. července 1945 Písek) studoval ve Vídni, od roku 1920 byl profesorem Vyšší lesnické školy v Písku. Ve 30. letech se stal ředitelem Vyšší lesnické školy v Banské Štiavnici, kde byl současně přednostou Ústavu pěstování lesů a lesní biologie. Zabýval se širokým okruhem výzkumu od anatomie lesa přes impregnaci dřeva až po využití strojů v lesním hospodářství.
První ředitel košického rozhlasu
Pedagog, publicista, překladatel a hudební skladatel Vojtěch Měrka (5. února 1888 Vřesovice u Prostějova – 24. prosince 1974 Muglinov, dnes součást Ostravy) po studiu v Praze (kde ho učil i TGM) působil na gymnaziu v Prostějově (kde byl jeho studentem i J. Wolker). Na podzim 1919 odešel jako profesor slovenštiny, němčiny a ruštiny na Státní obchodní akademii do Košic, jako literární a hudební kritik přispíval do časopisů. Byl spoluzakladatelem košického rozhlasu, který začal vysílat 17. dubna 1927 a kde měl na starosti hudební vysílání, v letech 1927-29 byl jeho prvním ředitelem. V letech 1931-38 byl ředitelem Obchodní akademie v Nitře, kde založil studentský orchestr a „Juhoslovanskú knižnicu“, v níž vydával i své překlady ze slovinštiny a chorvatštiny.
Architektura a česká politika v 19. – 21. století
Až do 5. února 2023 je v budově Slovenského národního muzea otevřena výstava „Architektúra a česká politika v 19. – 21. storočí“. Expozice vznikla v rámci pětiletého badatelského projektu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a prezentuje stavby a projekty spojené s politikou na území ČR a SR.
Pozvánka na výstavu
Do 28. ledna 2023 je v Galerii F7 na Františkánském náměstí otevřena výstava „Motýlí efekt“ výtvarnice Radky Vom, jež žije střídavě v rodné Praze a v Bratislavě a už se účastnila výtvarných výstav, organizovaných ČSB. A právě členy ČSB zve kurátor výstavy PhDr. Bohumír Bachratý, CSc., na komentovanou prohlídku výstavy v úterý 24. ledna 2023 v 17 hod.
Lovec asteroidů
Geofyzik, astronom a cestovatel doc. RNDr. Antonín Mrkos, CSc., (27. ledna 1918 Střemchoví u Tišnova – 29. května 1996 Praha) pracoval od roku 1946 na observatořích na Skalnatém plese a Lomnickém štítu, v letech 1957 až 1963 se dvakrát zúčastnil sovětských antarktických výprav na stanici Mirnyj, později ředitel observatoře na Kleti, objevil a spoluobjevil 273 planetek a 13 komet, na jeho počest byl pojmenován asteroid (1832) Mrkos. Řada dalších nese jeho zásluhou názvy spojené se Slovenskem, např. Bratislava, Stodola, Hviezdoslav, Jessenius, Milan Štefánik, Lomnický štít, Pajdušáková, Konček, Petzval, Warhol, atd.
Vítězem zatím generál
V prvním kole českých prezidentských voleb v zahraničí zvítězil nadpoloviční většinou gen. Petr Pavel (55,94 %) před prof. Danuší Nerudovou (28,48 %) a senátorem Pavlem Fischerem (7,02 %), jeho vyzyvatel v druhém kole Andrej Babiš u zahraničních voličů skončil až na 4. místě (4,06 %). Na Slovensku byly dva volební okrsky, dohromady v nich dominoval P. Pavel (62,58 %) před D. Nerudovou (17,21 %) a A. Babišem (12,03 %). Ve vojenském okrsku Lešť měl P. Pavel jednoznačnou převahu (77,63 %), z ostatních kandidátů se mu přiblížil jen A. Babiš (15,01 %). V Bratislavě přišlo k volební urně 594 voličů (podle dostupných údajů z nich bylo 353 s voličským průkazem, tedy přišlo jen 241 krajanů s dlouhodobým pobytem v SR), kteří rovněž dali nadpoloviční většinu svých hlasů P. Pavlovi (54,63 %), dále hlasovali za D. Nerudovou (24,28 %) a až třetí skončil A. Babiš (10,45 %). Druhé kolo se uskuteční ve dnech 27. a 28. ledna 2023.
První ředitel Slovenského národního divadla
Divadelní herec, režisér a podnikatel Bedřich Jeřábek (16. ledna 1883 Vrbová Lhota u Poděbrad – 21. října 1933 Praha) začínal jako herec v pražském divadle Urania, od roku 1909 provozoval vlastní divadelní společnost, od roku 1915 byl ředitelem Divadla sdružených měst východočeských, s nímž po válce hostoval v Bratislavě, kde se činoherní a operní soubor stal základem vznikajícího Slovenského národního divadla, jehož se B. Jeřábek stal prvním ředitelem a 1. března 1920 uvedl jeho první představení (Hubička B. Smetany, den poté Maryša bří Mrštíků, první představení ve slovenštině byly jednoaktovky J. G. Tajovského v květnu 1920). Od roku 1922 ze Slovenska odešel a vedl divadla v Plzni, Praze a Českých Budějovicích.
Málo známé tatranské krajinky
Malíř Karel Langer (16. ledna 1878 Jaroměř – 2. května 1947 Praha) patřil mezi poslední žáky Julia Mařáka, studoval i v Římě a často pobýval na Jadranu. Kromě jadranských zážitků jsou známy zejména výjevy Prahy, Krkonoš a české přírody, méně známy jsou jeho tatranské krajinky.
Autor cyklů Podbanské a Tatry
Básník, spisovatel, překladatel, historik, pedagog a sběratel umění František Táborský (používal též pseudonym Hostivít, 16. ledna 1858 Bystřice pod Hostýnem – 21. června 1940 Praha) studoval v Olomouci a Praze, kde většinu života prožil jako středoškolský profesor. Od mládí se věnoval zejména slovanským kulturám, zejména literatuře a výtvarnému umění. V jeho pozůstalosti se zachovaly i básnické cykly Podbanské a Tatry.
Autor slovenských učebnic francouzštiny
Učitel, romanista a spisovatel PhDr. Vladimír Šedivý (17. ledna 1888 Pačejov u Horažďovic – 7. března 1983 Domažlice) vystudoval romanistiku v Praze a Grenoblu. Po učitelském působení v Domažlicích, Mladé Boleslavi a Pelhřimově odešel v rámci pomoci české inteligence na Slovensko do gymnázia v Nitře, později působil v Bratislavě. Vydal řadu filologických příruček, mezi nimi například Základy slovenského pravopisu, Diferenciální slovník česko-slovenský a zejména dlouhá desetiletí používané slovenské učebnice francouzštiny. Slovensky psal i dobrodružné knihy pro mládež. V r. 1940 musel Slovensko opustit, v protektorátu byl vězněn gestapem.
Vzpomínka na horolezce
Josef Čihula (18. ledna 1938 Chotěšice u Nymburka – 7. února 1966 Baranie rohy ve Vysokých Tatrách) se vyučil pokrývačem a od mládí ho lákaly výšky, jež ho přivedly mezi horolezce. V českých skalách má evidováno 197 prvovýstupů, další zaznamenal v Alpách, na Kavkaze i v Tatrách, které poprvé navštívil v roce 1957. Tam také tragicky zahynul při výstupu východní stěnou Baraních rohů poblíž Téryho chaty, když na něj a jeho kamaráda zřejmě jiná skupina horolezců uvolnila lavinu. Pamětní deska ho připomíná v Jizerských horách i julských Alpách, ze symbolického tatranského hřbitova byla jeho deska odvezena do Čech.
Průkopník ochrany památek na Slovensku
Historik umění Jan Hofman (18. ledna 1883 Praha – 24. ledna 1945 Poděbrady) vystudoval právo a dějiny umění v Praze a Innsbrucku, v roce 1919 byl jmenován referentem památkové péče Vládního komisariátu na ochranu památek na Slovensku, později přednášel ochranu památek a muzejnictví na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Jednu ze svých publikací věnoval ochraně technických památek v Banské Štiavnici.
Obrazy ze Slovenska zaujaly prezidenta
Malíř, scénograf a režisér Vít Skála (18. ledna 1883 Praha - 28. července 1967 Terezín) se narodil v rodině malíře divadelních dekorací, co ovlivnilo jeho životní směrování. V jeho tvorbě jsou významné obrazy z Valašska a ze Slovenska, z nichž velkou část zakoupil prezident Masaryk, například olejomalbu Lomnický štít. V roce 1925 vyšly jeho obrazy tatranské flóry v podobě pohlednic. Věnoval se též amatérskému loutkovému divadlu jako redaktor časopisu Loutkář.
Malíř zanechal na Slovensku restaurátorskou stopu
Malíř a grafik Václav Kiml (19. ledna 1928 Mochov u Českého Brodu – 27. května 2001 Blanička u Prachatic) po studiích působil také jako restaurátor, v 50. letech se této profesi věnoval na Slovensku. Česká beseda mu věnovala medailon v č. 12/2003.
Sbormistr prvních slovenských oper
Dirigent, sbormistr a pedagog Josef Petr (20. ledna 1903 Opočno – 2. ledna 1981 Pardubice) vystudoval v Praze hru na varhany a sborový zpěv. po krátkém působení v Břeclavi se přihlásil na místo dirigenta ve Východoslovenském divadle v Košicích, kde působil v letech 1926-30. později vystřídal další scény, mezi nimi 1931-33 Stredoslovenské divadlo. Po válce se stal sbormistrem opery SND v Bratislavě, s tímto sborem nastudoval první slovenské opery, také přednášel na VŠMU.
Informace k prezidentským volbám v lednu 2023
Přímá volba prezidenta České republiky se uskuteční v dnech 13. a 14. ledna 2023 a volit budou moci občané ČR i na velvyslanectví ČR v Bratislavě. K tomu je nutné mít voličský průkaz z obecního úřadu v místě trvalého pobytu v ČR nebo být zapsán ve zvláštním seznamu voličů na Zastupitelském úřadě ČR v Bratislavě. Pokud tam ještě nejste zapsáni z předcházejících voleb, musíte požádat o zápis nejpozději do 4. prosince 2022. Podrobné informace k blížícím se prezidentským volbám najdete na internetových stránkách velvyslanectví (zde).
Výročí spisovatele Petra Zvona
Divadelní kritik, dramatik a režisér Peter Zvon (používal i pseudonym Juraj Valach), vlastním jménem JUDr. Vladimír Sýkora (9. ledna 1913 Chrudim – 19. října 1942 Bratislava) byl původně bankový úředník. Dětství prožil v Bratislavě a Zlatých Moravcích, studium práva v Praze po uzavření českých vysokých škol dokončil v Bratislavě. Za svůj krátký život napsal dvě komedie (první hra, údajně napsaná pro E. F. Buriana, se nedochovala).
Objevitelka pryskyřníku (iskerniku) vysokotatranského
Botanickému výzkumu se téměř celý život věnovala Libuše Paclová (9. ledna 1928 Poprad), jejíž otec byl ředitelem tamní Legiobanky. Po válce vystudovala obchodní akademii v Kolíně, ale záhy se vrátila do Tater, kde se nejdříve jako zahradnice, později i se svým manželen hydrologem dr. Jiřím Paclem věnovala výzkumu zejména květeny nejen v Tatrách, kde se zasazovala o ochranu chráněných území. Krátký medailon o ní přinesla Česká beseda v č. 9/1996.
Vzpomínka na Ing. Karla Eisnera
Profesor ing. Karel Eisner (11. ledna 1908 Bystřice pod Hostýnem – 15. ledna 1981 Bratislava) byl uznávaným chemikem v oblasti zpracování dřeva, zvláště lepení třískových a vláknitých desek. Profesor Vysoké školy lesnické a dřevařské (dnes Technická univerzita) ve Zvolenu byl v letech 1968-71 jejím prorektorem.
České prezidentské volby
V pátek a v sobotu 13. a 14. ledna 2023 se uskuteční přímá volba prezidenta ČR, jíž se mohou zúčastnit i občané ČR žijící na Slovensku. Připomeňme, že v předcházejících prezidentských volbách ve dnech 12. a 13. ledna 2018 v Bratislavě přišlo volit 419 voličů, kteří dali nejvíce hlasů J. Drahošovi (46,3 %), P. Fischerovi (16,22 %) a M. Zemanovi (12,88 %). Ve druhém kole volby 26. a 27. ledna 2018 hlasovalo v Bratislavě 748 voličů, kteří znovu dali většinu hlasů (80,85 %) J. Drahošovi, jenž byl favoritem v obou kolech většiny voličů mimo území ČR, avšak z vůle většiny domácích voličů zvítězil Miloš Zeman.
Grafik smutných duší
Malíř, grafik a keramik Ferdiš Duša (13. ledna 1888 Frýdlant nad Ostravicí – 1. prosince 1958 Frýdlant nad Ostravicí) se původně věnoval zejména keramice, ale nejznámější jsou jeho grafiky a ilustrace knih, v nichž se věnoval zejména sociálním tématům, za co si od kritiky vysloužil přívlastek „grafik smutných duší“. Věnoval se i dřevorytu, fotografování a psaní básní, procestoval řadu evropských zemí včetně Slovenska. Česká beseda se o něm zmínila v č. 12/1997 a 2/2005.
Organizátor čs. horolezectví
Právník a horolezec JUDr. Otto Jelínek (13. ledna 1913 Vídeň – 23. července 1986 Praha) se narodil v rodině lékárníka, který se v roce 1922 přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu odešel studovat obchodní právo na Sorbonu. V té době s otcem absolvoval řadu výstupů v Alpách a ve třinácti letech byl i na vrcholu Gerlachovvského štítu. Po návratu do Prahy souběžně s právnickým povoláním se věnoval horolezectví a angažoval se v Klubu alpistů, s nímž organizoval zimní horolezecké kurzy ve Vysokých Tatrách i v Alpách a aktivní výchově mladých čs. horolezců se věnoval.i po válce. Svůj poslední vysokohorský výstup absolvoval v roce 1972, a to na Žabího koně ve Vysokých Tatrách.
Výročí Jana Vladislava
Básník, spisovatel, překladatel a pedagog PhDr. Jan Vladislav (vl. jm. Ladislav Bambásek, 15. ledna 1923 Hlohovec – 3. března 2009 Praha) se narodil v rodině českého poštovního úředníka, bývalého legionáře, která musela v roce 1939 opustit Slovensko, proto mladý Jan dokončil gymnázium v Poličce a studia na Karlově univerzitě mohl z politických důvodů dokončit až v roce 1969. Ovládal několik jazyků a už jako 17letý překládal Petrarcovy sonety. Po „normalizačním“ zákazu publikování založil samizdatovou edici Kvart, patřil k prvním signatářům Charty 77 a v roce 1981 musel odejít do Francie, kde přednášel na Vysoké škole sociálních věd, od roku 2003 se vrátil do Prahy.
Stopy rodu Kinských nedaleko Bratislavy
Jen necelých třicet kilometrů od Bratislavy v Dolním Rakousku se nachází zámeček Eckartsau, který diplomat a politik František Ferdinand hrabě Kinský (1. ledna 1678 Praha – 12. září 1741 Praha) dal v 18. století přebudovat na luxusní šlechtické sídlo. V roce 1699 byl totiž jmenován císařským komorníkem, později českým dvorským kancléřem a nejvyšším kancléřem Českého království a vyslancem císaře Karla VI. u papežského stolce v Římě. Když se později podruhé oženil s dcerou generála hraběte Pálffyho, získal navíc nedaleké polnosti Matzen a Angern (na Moravském poli oproti slovenské obci Záhorská Ves), jak připomínají erby Kinských a Pálffy nad průčelím vstupní brány. Po jeho smrti zámek padl do oka panovnici Marii Terezii (vládla v letech 1740-1780), která ho v roce 1760 koupila jako dar svému manželovi Františku Štěpánu Lotrinskému (sama údajně nikdy na zámku nebyla).
Vzpomínka na osobnost světové farmakologie
Prof. MUDr. Helena Rašková, DrSc., Dr.h.c. (roz. Hellerová, 2. ledna 1913 Curych – 13. dubna 2010 Praha) je považována za nestorku české a slovenské farmakologie. Od roku 1946 udržovala kontakt s Farmakologickým ústavem Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1959 založila Čs. farmakologickou společnost a následně Ústav experimentální farmakologie SAV. Na Slovensko se vracela i po normalizaci, kdy se mohla věnovat jen veterinární farmakologii.
Všestranný výtvarník zanechal stopy i na Slovensku
Malíř, sochař, grafika a všestranný výtvarník Zdeněk Antonín Macků (3. ledna 1943 Praha – 24. prosince 2006 Brloh u Českého Krumlova) se původně vyučil zámečníkem, odkud vedla jeho cesta k rytectví kovů na Škole uměleckých řemesel v Turnově. Od roku 1965 žil v exilu, kde se seznamoval s kulturami a uměním různých světadílů. Po návratu do vlasti udržoval kontakty i se Slovenskem, kde se v roce 1996 zúčastnil malířského plenéru v Banské Štiavnici. Znám je zejména cyklus obrazů Europa Nova, který v roce 2004 prezentoval v Bruselu.
Stavěl Vážskou kaskádu
Stavební inženýr, odborník na vodní stavby a betonářské technologie prof. ing. Dr. Techn. Jiří (Juraj) Stork, DrSc. (3. ledna 1913 Rokycany – 29. února 1972 Brno) se v letech 1946-50 podílel na výstavbě vodních děl na Váhu, později byl ředitelem Výzkumného ústavu stavebních hmot a konstrukcí v Bratislavě, náměstkem ředitele Ústavu stavebnictví a architektury SAV a od roku 1969 profesorem VUT v Brně.
Výročí hranic
4. ledna 1993 na společné hranici nově vzniklých ČR a SR se začala vykonávat celní a pasová kontrola, následně začala výstavba provizorních i stálých areálů na účely pohraničního a celního odbavení (viz článek z České besedy z roku 2000). Bylo to poprvé od doby Protektorátu a tzv. Slovenského štátu v letech 1939-45 a názorně tak oba národy přesvědčila, že rozpad federace nebude tak idylický, jak jim politici slibovali. Nové hranice zanikly až v prosinci 2007 vstupem obou zemí do evropského Schengenského prostoru, žel, nikoli definitivně.
Vzpomínka na ing. Josefa Poštulku
Stavitel, statik a vynálezce ing. Josef Poštulka (6. ledna 1923 Česká Třebová – 5. března 2009 Bratislava) prožil většinu života na Slovensku, ale řada z 1500 projektů, na nichž se podílel zejména jako specialista na nosníky, stropy a střechy z oceli, betonu i dřeva, dodnes stojí na několika kontinentech, byl také autorem sedmi patentů ve stavebnictví. Mezi jeho nejznámější stavby patří zastřešení Sportovní haly v Bratislavě na Pasienkoch a olympijského stadionu v Mnichově. Realizoval výrobní haly ve Snině, velkogaráže v Bratislavě, Žilině, Ostravě a Plzni, věžové domy v Bratislavě Krasňanech a Partizánském, několik rekonstrukcí i ve svém rodném městě. Jeho návrh tunelu Sitina byl původně zamítnut, až později realizován podle jiného projektu. Ing. Poštulka byl dlouholetým členem českého spolku.
Vzpomínka na Jindřicha Volejníčka
Tanečník, choreograf a pedagog Jindřich (Henrich) Volejníček (8. ledna 1933 Brno – 19. srpna 1984 Vídeň) působil v letech 1955-66 jako sólista baletu SND, od 1967 přestoupil do Theater an der Wien.
> > > archív zpráv, pozvánek a zajímavostí z roku 2022
