Ing. Vojtěch Večeřa předstihoval svou dobu a jeho životní bilance čítá
více než 1200 projektů cest a železnic

V životě to už tak chodí. Člověk se snaží pokud možno co nejčitelněji napsat svůj příběh do kroniky lidstva, ale již pár let po tom, co opustí tento svět, se jeho jméno - až na výjimky - ztrácí v proudu času. Po několika desetiletích si již jen málokdo vzpomene. A zase - až na výjimky. K nim patří aktivita členů Českého spolku na Slovensku ve Zvoleně, kteří doporučili primátorovi města, aby Cenu primátora udělil třem českým stavitelům - Vojtěchu Večeřovi, Břetislavu Otakaru Sýkorovi a architektovi Bohuslavu Mandysovi, a těmto třem českým osobnostem byla také cena udělena. In memoriam.
Vojtěch Večeřa se narodil 22. března 1891 v malé obci Panská Lhota na Českomoravské vysočině v okrese Jihlava jako páté ze šesti dětí chudého vesnického učitele dvoutřídní školy. Po maturitě na Reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí studoval stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze. Během studia působil v odborných spolcích a v roce 1912-1913 byl předsedou Svazu českých vysokoškolských studentů. Když vypukla první světová válka sloužil v rakouské armádě na italské frontě. Po válce krátce pracoval u Čsl. železnic v Táboře a v roce 1920 přijal místo u firmy ing. V. Vlček v Praze. Právě tato firma dostala zakázku projektovat a vyměřit trasu železnice Červená Skala - Margecany, a tak Vojtěch Večeřa v roce 1922 poprvé navštívil Slovensko. Slovenská příroda a lidé ho tak okouzlili, že se rozhodl v roce 1924 i se svou projekční kanceláří přestěhovat z Prahy na Slovensko, do Zvolena. Zde, uprostřed Slovenska, prožil celý svůj další život až do své smrti - 17.února 1978.
Nesmírně se těšil, že vznikl nový státní útvar, v němž našli společný domov Češi a Slováci. Záhy po přestěhování do Zvolena se na každém kroku setkával s bídou tohoto kraje, viděl velikou zaostalost Slovenska za českými zeměmi a tudíž se rozhodl zasvětit život tomuto cíli: pomáhat svými vědomostmi a schopnostmi k povznesení regionu, kraje, který si vybral za svůj domov a který mu tak přirostl k srdci. Když v letech 1923-1924 stavěl cestu Oremov Laz - Senohrad, našel si tam i svou celoživotní družku. S ní pak vychoval dvě dcery.
Večeřova projekční kancelář v letech 1924 -1948 zpracovala více než 1200 projektů cest a železnic na Slovensku, např. Oremov Laz - Podkriváň, Štrbské Pleso - Podbanské, Donovaly - Korytnica, Brezno - Hriňová, Kremnica - Tajov, Handlová - Sv. Kríž (Žiar) nad Hronom, Banská Bystrica - Uľanka, Podolinec - Orlov a jiné. Několik z projektů i realizoval, např. cesty Žiar nad Hronom - Handlová, Oremov Laz - Senohrad, Neresnica - Dobrá Niva s nadjezdem, a další, také i část místních komunikací ve Zvoleně. Rovněž navrhoval obchvatové komunikace Zvolena (např. nedávno realizovaný obchvat pod Pustým hradem). Iniciativně navrhoval a vypracoval studie tras cest Zvolen - Budča (dolinou Hronu), Bratislava - Košice (přes Zvolen), Slovenská Ľupča - Ružomberok (tunelem pod Kozím chrbátem). Za nevyhnutnou podmínku hospodářské prosperity Slovenska považoval vybudování výkonné dopravní sítě v podélné linii republiky, a to již v roku 1924.
Ze železnic, o jejichž vznik se zasloužil, lze vzpomenout Zvolen - Banská Bystrica (mimo intravilánu Zvolena), Banská Bystrica - Uľanka, Podolínec - Orlov a pod.
Ale nejen infrastrukturou pro budoucnost se zabýval Ing. Večeřa. Nesmírně si také vážil toho, co již bylo vykonáno, a snažil se zachovávat pamětihodnosti města Zvolen a jeho okolí. Například spolu s architektem Dušanem Jurkovičem založil spolek Odkaz, jehož hlavní činnost byla zaměřena na opravu a rekonstrukci zvolenského zámku. Z jiného oboru je jeho další akce - z jeho popudu vznikl Národní akční výbor pro výstavbu slovenského hlavního města na středním Slovensku. Do této akce se kromě Zvolena zapojila i města Martin, Žilina a Banská Bystrica. K květnu 1947 zaslala Slovenské národní radě informaci o novém hlavním městě a pamětní spis. Členem delegace, která doručila spis prezidentu republiky a předsedovi československé vlády, byl i Ing. V. Večeřa.
Rámec své odbornosti překročil Ing. Večeřa hlavně v roku 1930, kdy se podílel na založení Národohospodárské župy stredoslovenské (NŽS) se sídlem ve Zvoleně, která vydávala v letech 1931 - 38 časopis Obzor NŽS, jehož byl zodpovědným redaktorem. Ing. Večeřa byl iniciátorem, zakladatelem, podpředsedou, později předsedou NŽS a práci v ní se s nadšením a obětavostí věnoval. Na Slovensku to byl první samosprávní region, který byl dobrovolně ustaven ze sedmnácti středoslovenských okresů. Na základě programu NŽS se podařilo sjednotit do té doby značně roztříštěné politické strany a orientovat je na integrovaný regionální rozvoj. Tato organizace byla hlavně zaměřena na hospodářský a kulturní rozvoj a celkové zlepšení středního Slovenska a fungovala až do roku 1948.
Zajímavá byla i jeho další činnost. Například poté, co kartograficky zpracoval (1937) členění Slovenska, navrhl rozdělení slovenského území na čtyři administrativní celky. Pozoruhodné je, že se zajímal také o lidové umění, je autorem publikace Výšivkárstvo v Detve. Iniciativně rovněž pracoval na založení Stredoslovenského aeroklubu (1936). Vypracoval návrh na turistický chodník po hřebenech Kremnických vrchů, Veľké Fatry a Nízkych Tatier. Později tuto myšlenku propagoval ve Sborníku studií o souměstí Banská Bystrica - Zvolen a byl vlastně u zrodu myšlenky vytvoření tohoto souměstí. Pro město Zvolen navrhl vybudovat sportovní areál v blízkosti Pustého Hradu. Záběr jeho zájmů byl velice široký.
V poválečných letech byl vyzván, aby provedl rekonstrukce mostů, které zdemolovala ustupující vojska, a to na 4 silničních ve směru Zvolen - Krupina, u Nové Baně a 5 železničních mostů na trati Šahy - Čata. Přišel však rok 1948 a s ním znárodnění. Pak následovalo těžké životní období, které zapříčinilo tehdejší politické klima. Jako soukromému podnikateli mu byl odepřen starobní důchod. Proto musel nepřetržitě pracovat jako samostatný projektant inženýrských stavebních organizací až do 75 let.
Uznání se přece jen dočkal. V roce 1994 při příležitosti 20. výročí Slovenského národního povstání mu prezident Československé republiky udělil pamětní medaili a město Zvolen mu udělilo čestné uznání s pamětní plaketou. V roce 1968 za dlouholetou obětavou práci dostal čestné uznání a pamětní plaketu od Okresního národního výboru ve Zvoleně a v roce 1969 mu Rada Městského národního výboru ve Zvoleně za zásluhy o rozvoj města udělila pamětní stříbrnou medaili.
Město Zvolen bylo pro Ing. Vojtěcha Večeřu srdeční záležitostí a upsal mu celý svůj plodný život. Byl velkým stoupencem humanizmu, cti, pokroku a laskavosti a takovým zůstal v paměti nejen svých dcer a vnuků, ale i starších Zvolenčanů. Patřil k intelektuálům Zvolena, který myšlenkově předstihli svou dobu.
Blanka Maňkovská