Používání mateřského jazyka v úředním styku
Dopisem ze dne 18. 3. 2004 jsem se obrátil na ministra kultury SR Rudolfa Chmela s prosbou o informaci ve věci používání mateřského jazyka v úředním styku s MK SR při předkládání projektů v rámci programu Živá kultura. Stalo se tak proto, že podle pokynů našeho ústředí ČSnS v Košicích požaduje sekce menšinových kultur MK SR, abychom předkládali projekty k žádostem o finanční dotace v rámci programu Živá kultura ve slovenském jazyku. V dopise jsem dále uvedl, že požadavek sekce menšinových kultur je v rozporu s Ústavou SR o právech národnostních menšin čl. 34, odst.1. a 2./ s tím, že občané tvořící v SR národnostní menšiny mají právo používat svůj mateřský jazyk v úředním styku. Z toho důvodu jsem požádal o informaci, jak máme do budoucna postupovat při písemném styku s resortem, resp. sekcí národnostních menšin při předkládání projektů.
Na můj dopis jsem dostal odpověď z MK SR – Sekce menšinových kultur dne 6. 4. 2004 následujícího znění: Vážený pane předsedo, v dopise ze dne 18. 3. 2004 jste se obrátil na ministra kultury SR s prosbou o informaci, týkající se používání vašeho mateřského jazyka v úředním styku. Na základě čl. 34, odst. 2 písm. b/ Ústavy SR se občanům patřícím k národnostním menšinám anebo etnickým skupinám za podmínek ustanoveným zákonem zaručuje mimo práva na osvojení si státního jazyka i právo používat jejich jazyk v úředním styku. Ústava SR tedy na podmínky používání jazyka národnostních menšin v úředním styku odkazuje na zákonnou úpravu, kterou je zákon č. 184/1999 Zb.z. o používání jazyka národnostních menšin. Podle § 6 tohoto zákona při jeho uplatňování platí, že používání českého jazyka v úředním styku splňuje požadavek základní srozumitelnosti se státním jazykem, pokud mezinárodní smlouva, kterou je SR vázaná, neustanovuje jinak. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že český jazyk může být používán v úředním styku, tedy i při předkládání projektů na MK SR. Podepsaný Mgr. Robert Dohányos, generální ředitel sekce menšinových kultur.
Josef Vajdl