Celní unie skončila
Rozhovor s posledním generálním ředitelem Stálého sekretariátu Rady celní unie se sídlem v Bratislavě prof. Ing. Jaromírem Císařem, CSc.:
Pane profesore, celní unie mezi oběma zeměmi skončila dnem společného vstupu do Evropské unie, to znamená k 1. květnu 2004. Co z ní zůstane, jen stručná kapitola v dějinách vzájemných hospodářských vztahů?
Celní unie jednoznačně prokázala, že spolupráce Slovenské republiky a České republiky je oboustranně potřebná a užitečná. Zkušenost uplynulých let potvrdila, že uzavření smlouvy byl moudrý čin, přestože z hlediska teorie to byla celní unie zvláštního druhu. Tvořily ji dva územní celky, dříve vzájemně velmi úzce hospodářsky propojené. A přestože obchodní výměna probíhala bez cel, hranice tu byla. Na ní docházelo k nemalým ztrátám, už jen čekáním kamionů na odbavení. Nebylo dosaženo toho, co budeme mít po vstupu do EU, totiž průjezdnou hranici bez čekání. Smlouva také předpokládala velmi úzkou spolupráci v řadě odvětví, především v agrárním sektoru. Dokonce se předpokládala společná zemědělská a dotační politika. Bohužel zůstalo jen u přání. Naproti tomu lze pozitivně hodnotit spolupráci v oblasti průmyslu. Mezi Ministerstvem hospodárstva SR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR byla uzavřena meziresortní smlouva, která přežije celní unii.
V počáteční etapě do roku 1998 byla hospodářská spolupráce poznamenána i politickou situací. Ta se projevovala v různých ochranářských opatřeních od dovozních cel až po kvóty piva, izoglukózy a podobně, co se zdůvodňovalo potřebou udržení stability slovenské ekonomiky. Nicméně i v tomto období smlouva napomáhala oběma ekonomikám v jejich hospodářském rozvoji. Podnikatelský sektor si totiž plně uvědomoval kompatibilitu obou ekonomik a potřebu pokračovat v užitečných kooperačních svazcích. V tomto směru jsem rád, že se za mého působení podařilo zaangažovat do jednání Rady celní unie i zástupce podnikatelské veřejnosti, konkrétně zaměstnavatelských svazů. Změna politických poměrů po roce 1998 a vznik tzv. nadstandardních vztahů vedl k jistému obratu i v hospodářské oblasti. Tento pozitivní vývoj si uvědomují obě strany a jsem přesvědčen, že učiní vše pro jeho pokračování, již bez smlouvy o celní unii, v evropském hospodářském prostoru. Očekávám, že se k tomu vyjádří i oba premiéři na nejbližším setkání v květnu v Praze.
V rámci našich vzájemných vztahů bývá už zvykem, že se vždy najde někdo, kdo začne přepočítávat, pro koho vlastně byla celní unie výhodnější. Máte na tyto spekulace připravené nějaké argumenty?
Jsem přesvědčen, že to ani spočítat nejde. Pokud bychom soudili podle bilancí zahraničního obchodu, tak dlouhodobě byla slovenská bilance pasivní včetně agrosektoru. Kdo však dokáže přesně posoudit, zda dovozy, které způsobily pasivní bilanci slovenského zahraničního obchodu s ČR, nebyly potřebné k rozvoji slovenské ekonomiky. Sotva lze předpokládat, že by se našel hospodářský subjekt, který by nedokázal posoudit užitečnost takových dovozů.
S koncem celní unie končí i činnost Stálého sekretariátu v Bratislavě. Myslíte si, že získané zkušenosti bude možno využít i v novém větším prostoru v rámci EU?
Osobně jsem přesvědčen, že Česko a Slovensko budou i nadále tvořit jednotný ekonomický, kulturní a zřejmě do značné míry i politický prostor. Už jen proto, že máme k sobě nejblíže a jsou tu i nezanedbatelné komparativní výhody, které nám co nejužší vzájemná spolupráce umožňuje využít k oboustrannému prospěchu. To všechno bude - a možná v ještě větší míře než v současnosti - ovlivňovat naše vztahy i v podmínkách Evropské unie. Vidíme to koneckonců i na jiných příkladech, jak se konstituují větší regiony s podobnými silnějšími vazbami, aby prosazovaly svoje zájmy v rámci EU. Tak např. existuje Severská unie skandinávských zemí, Benelux a podobně. Potvrzuje to i naše spolupráce v rámci V-4. Jsem přesvědčen, že naše vzájemné vztahy budou tvořit jádro širší hospodářské spolupráce všech zemí středoevropského prostoru. Takže i z tohoto hlediska je dobré si naše vzájemné vztahy a získané zkušenosti chránit a ošetřovat. Dlouhodobá všestranná spolupráce v minulosti prokázala, že je pro všechny národy tohoto prostoru prospěšná.
Nenastal čas dát zkušenosti i do knižní podoby pro budoucí generace?
Nepopírám, že mne to láká a že na tom pracuji. Původně jsem dokonce pokoušel myšlenku dát nějakou souhrnnou brožuru dohromady už ke dni ukončení celní unie. To se bohužel nepovedlo.Věřím ale, že teď bude více času si všechny myšlenky utřídit. Nicméně všechny dokumenty celní unie budou archivovány ve zdejším Státním archívu. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří mi pomáhali při plnění této odpovědné funkce. Během svého působení jsem si stále více uvědomoval, jak jsme nedocenili hodnotu společného státu. Jak málo jsme pěstovali vědomí této hodnoty. Příliš jsme to brali jako něco daného a samozřejmého. I proto bychom neměli zapomínat ani na zkušenosti celní unie, která se vstupem do EU stala součástí naší společné historie.
Jiří Výborný