60.VÝROČÍ BOJŮ POD DUKLOU
Je jiná doba, jiní lidé, vyznávají se jiné hodnoty. Ale za každé situace by měla být prvořadá úcta k historii, k historickým faktům a úcta k těm, kteří tuto historii tvořili. Šedesát let je už moc dlouho na to, aby si lidé pamatovali prožité hrůzy, neštěstí. A ten, kdo situace neprožil a zná ji jen z vyprávění, těžko pochopí. Ale připomínat by se měly, koneckonců, jak potvrzuje i nedávná historie na jihu Evropy, mír je velice křehký.

Prezident SR I. Gašparovič se Zojou Klusákovou. Připomínka 60.výročí Karpatsko-dukelské operace 6. října u Pomníku československých vojáků v Dukelském průsmyku v okrese Svidník proběhla bez větší pozornosti médií. Prezident SR Ivan Gašparovič vyjádřil hlubokou poklonu padlým a upřímně poděkoval dnes ještě živým účastníkům těchto bojů, které pozvala Československá obec legionářská. Na tomto vzpomínkovém setkání vystoupili s projevy i ministři obrany ČR a SR Karel Kühnl a Juraj Liška.
Mezi 180 veterány, kteří se přišli poklonit památce padlých v nejkrvavější bitvě této linie východní fronty, byl třiaosmdesátiletý plukovník v záloze Jan Plovajko. Žije dnes už v jiné republice, než za jakou bojoval, jeho bydlištěm je Trutnov v Podkrkonoší. Nemůže se smířit s tím, že Československo ,,bylo rozděleno“, že se prostí občané nemohli k tomuto záměru vyjádřit. A je mu také líto, že bitvy východní fronty naše společnost nedoceňuje, a snad až jaksi opomíjí. Sám absolvoval celou cestu 1. československého armádního sboru v SSSR z Buzuluku až do Prahy – i přes zranění, která v bojích utrpěl.
Socha L. Svobodovi. Střepinu z kolena mu vybrali až po šesti letech a problémy se sluchem měl cely život. Navzdory tomu všemu, navzdory útrapám v bojích a perzekucím v padesátých letech dodnes v dobrém vzpomíná na velitele 1. československého armádního sboru v SSSR Ludvíka Svobodu. Podobně jako lidé žijící ve vesnicích pod Duklou, kteří se s ním osobně setkali, považuje L. Svobodu za správného chlapa na správném místě.
Jméno velitele armádního sboru a pozdějšího prezidenta ČSSR má v tomto kraji Karpat stále svoji vážnost, i proto mu bylo uděleno čestné občanství města Svidník a v centru města stojí jeho pomník. U něj se během turistického poznávání tohoto severovýchodního koutu Slovenska zastavují zahraniční návštěvníci, kterým Svobodův podpis před sochou v nadživotní velikosti nic neříká. Proto během vzpomínkového setkání k 60.výročí Karpatsko-dukelské operace Svobodova dcera Zoja Klusáková odhalila na pomníku bronzové tabule, které anglicky, rusky a slovensky informují o osobnosti, jíž je pomník věnován.
Vojenské historiky, kteří se sešli pár dní před vzpomínkovou akcí na mezinárodní konferenci, nejvíce mrzí to, že se historické události před 60 lety vykládají laicky, bez studia dokumentů vojenských operací, že mladí historikové nemají o tuto problematiku zájem. Přitom se odtajněním a zpřístupněním ruských archivů jejich možnosti podstatně rozšířily. Na této konferenci odzněl kromě jiného i návrh polských vojenských historiků, aby čeští, polští a slovenští odborníci zpracovali o Karpatsko-dukelské operaci zásadní, ucelenou vědeckou práci. Do tohoto odborného týmu by chtěli přibrat i kolegy z Německa.
MIŠ
Foto: KA