II. memoriál F. Kafky v Tatrách
,,Iniciativa profesora Mydlíka je skutečně obdivuhodná. U nás se nestává – aspoň o tom nevím – že by se jednotlivec sám zasloužil o podobný pomník,“ uvedla pro Českou besedu PhDr. Markéta Mališová ze Společnosti Franze Kafky v Praze krátce před zahájením II. memoriálu Franze Kafky u pomníku tohoto pražského židovského spisovatele, který je umístěn u cesty z Tatranských Matliarů k hotelu Hutník. M. Mališová připomněla, že vloni byl konečně postaven pomník Franze Kafky v Praze v bývalé židovské čtvrti Josefov a záhy se stal místem návštěv tisíců zejména zahraničních návštěvníků. V této souvislosti se pozastavila nad malou propagací osmiměsíčního pobytu tohoto světoznámého spisovatele ve Vysokých Tatrách.
František Tichý: Franz Kafka Po zahájení u pomníku Franze Kafky pokračoval memoriál připravený u příležitosti 80.výročí smrti pražského literáta druhou částí, která se konala v TANAP-u v Tatranské Lomnici. Účastníci zde mohli zhlédnout výstavu dobových dokumentů o léčbě Franze Kafky v Tatrách a pohlednic osady Tatranské Matliare ze začátku minulého století, kterou připravila Státní vědecká knihovna v Košicích ze svých sbírek a také ze sbírek ředitele této instituce JUDr. Jána Gašpara. O průběhu Kafkovy nemoci a léčení informoval iniciátor výstavby pomníku a také memoriálu Prof. MUDr. Miroslav Mydlík, DrSc. z Košic, pro něhož se životní osudy a dílo F. Kafky staly od vysokoškolských studií na Karlově univerzitě celoživotní výzvou. M. Mydlík mimo jiné uvedl, že léčba TBC tenkrát spočívala zejména v pití mléka; v jednom z dopisů Kafka píše, že má pít mléko 5krát denně a 2krát denně smetanu, ale že s největší námahou zvládá 2,5krát mléko a jednou smetanu.
Dále léčba kladla velký důraz na oddech. Během svého osmiměsíčního pobytu ve Vysokých Tatrách Franz Kafka literárně činný nebyl, věnoval se především procházkám a psaní dlouhých dopisů. Nejvíc jich napsal svému příteli Maxu Brodovi a potom Ottle, nejmladší ze tří sester, u níž vždy našel největší pochopení a kterou měl nejraději. V Tatranských Matliarech, během svého nejdelšího léčebného pobytu v zahraničí, se Kafka sblížil s několika lidmi, především se studentem medicíny Robertem Klopstockem. Byl to právě on už jako lékař, kdo byl spolu s Dorou Diamantovou u umírajícího Franze Kafky v rakouském sanatoriu v Kierlingu 3. června 1924. Franz Kafka je pohřben na novém židovském hřbitově v Praze – Strašnicích.
M. Mališová z pražské Společnosti Franze Kafky sdružující více než 800 členů z různých zemí světa promítla videodokument o instalování pomníku světově proslulého spisovatele. Hlavním cílem této společnosti je přispět k oživení tradic, z nichž vzešel unikátní fenomén tzv. pražské německé literatury a rovněž k obnově obecného povědomí o významu kulturní plurality středoevropského regionu, kde vedle sebe po staletí žili Češi, Němci a Židé. Po Kafkovi byla před čtyřmi lety pojmenována část ulice mezi Staroměstským náměstím a magistrátem, tedy v místech, kde stával jeho rodný dům.
Z Kafkova díla by zůstalo máloco zachováno, kdyby Max Brod vyhověl jeho poslední vůli a pozůstalost včetně dopisů a kreseb zničil.
A proto dnes mohou zájemci o tuto osobnost světové literatury hlouběji poznávat myšlenkové pochody i vnitřní rozpoložení autora sice malého počtu knižních titulů, ale velkého jejich dosahem. Žel, o tom, že F. Kafka se také léčil v Tatranských Matliarech, se návštěvníci Vysokých Tater nic nedozvědí.
MIŠ