Stopy
Vliv české inteligence na rozvoj hudebního života v Dolním Kubíně
(dokončení z ČB 5/2005)

Popřevratová léta se snad nejvýrazněji odrazila na dolnokubínských školách. Kvalifikované síly z Čech přicházely hlavně na střední školy. Čeští hudebníci a učitelé se v tomto období přímo podíleli na hudebním životě Dolního Kubína.
Hudební orchestr I. horského pěšího praporu v Dolním Kubíně - uprostřed dirigent nadp. B. Bajer V tradicích založeného zpěvokolu pokračoval po roce 1918 Rudolf Kratochvíl, školský inspektor, který vedl také žákovský zpěvokol (v letech 1920-22 byl ředitelem měšťanské školy). Maturoval v roce 1905 v Brně, v letech 1905 – 1919 působil jako učitel v Domašově, Ivančicích a v Brně, poté působil na Slovensku. V pozdějších letech převzal po něm vedení zpěvokolu Rozsíval, ředitel Obchodní školy. Přestože tito lidé neměli odborné hudební vzdělání, jejich instrumentální znalosti a hudební cítění byly na velmi dobré úrovni. Určitě i díky tomu, že hudební výchova se vyučovala na všech typech škol, samozřejmě i na učitelských ústavech, a všude se jí přikládala velká důležitost.
Zpěvokoly učitelů
Další hudební skupinu vedl ředitel měšťanky Butkovský (ve funkci ředitele po R. Kratochvílovi v letech 1922-39), který se školní smyčcovou kapelou účinkoval nejen na školních, ale i společenských akcích města. Kromě toho v letech 1918 a později byly na slušné úrovni také zpěvokoly církevní, jejichž členové byli též zmínění učitelé. Je nutné uvést také další české pedagogy, o nichž sice nejsou dokumenty o jejich vztahu k hudbě, ale velkou měrou přispěli k rozvoji vzdělanosti města. Byli to první ředitel reaktivované Obchodní školy Antonín Bednář (od roku 1919), po něm nastoupil A. Klaus a noví členové pedagogického sboru Emanuel Zahálek, Jan Stojánek a Leon Parma.
Na založení gymnázia měl největší zásluhu univ. prof. Jaroslav Vlček (1860 – 1930), jehož k Dolnímu Kubínu vázaly vzpomínky na prázdniny a babičku. I když měl slovenské kořeny, vliv na jeho vzdělání měly české školy (lidovou školu navštěvoval v Praze, 1878-1892 studoval slavistiku a germanistiku na univerzitě v Praze, působil v Brně a později jako prof. FF KU v Praze).
Trvalo by dlouho vyjmenovat velké množství osobností, které velikou mírou přispěly k výchově slovenské národní inteligence. Mnoho jmen zůstalo zapomenuto. Faktem ale zůstává, že v období prvních let po skončení dlouhého období maďarizace si slovenské úřady a školy, ale i hospodářský a politický vývoj bez těchto lidí lze těžko představit.
Orchestr horského praporu
Ve 20. a 30. letech byl v Dolním Kubíně horský prapor. Nedostatek slovenské inteligence se také zde řešil příchodem českých osobností. Bedřich BajerDolní Kubín se stal domovem několika českých armádních velitelů, kteří se sem přestěhovali i se svými rodinami. Kromě zaměstnání se intenzivně věnovali koncertní činnosti a snažili se do ní zapojit také řadové vojáky. U horských praporů existovaly osvětové odbory, které měly za úlohu šířit kulturu. Byl zde založen symfonický orchestr, mužský pěvecký sbor a zmíněný smyčcový orchestr. Vedoucí osobností byl nadporučík Bedřich Bajer, schopný dirigent, režisér a herec. Jemu vděčí Oravské muzeum P. O. Hviezdoslava za cenný dokumentační materiál, protože odkládal všechny plakáty z akcí (Krásna Helena, Madame Butterfly, Prodaná nevěsta a jiné). Dlouhá léta je opatroval jeho syn Miloš Bajer (nar. 1932) a v roce 1996 daroval Literárnímu oddělení muzea.
Bedřich Bajer, armádní velitel, se narodil 8. února 1898 v Jičíně, zemřel 18. listopadu 1948 v Milovicích. V Dolním Kubíně působil v letech 1920 – 1936. Po odchodu z Dolního Kubína byl převelen do posádky v Jaroměři, později do Hradce Králové. Během okupace se stal důstojníkem vojenské ilegální skupiny. Po válce působil opět v armádě a v pozdějších letech jako lektor vojenské školy pro vyšší důstojníky. V hudbě byl sice samoukem, ale podle zachovalých dokumentů ovládal hru na několika nástrojích, pro orchestr rozepisoval partitury, byl výborným režisérem a dirigentem a jeho aktivity na tehdejší dobu udivují nejen svým rozsahem, ale především svou kvalitou.
Mária Kleňová
Foto: archiv Oravského muzea P.O.Hviezdoslava - literárního oddělení v Dolním Kubíně