Stopy
Starosta Bystričky Kamil Beláň o domě Masarykových

Možná bude i trasa, kudy jezdíval TGM

Jsou objekty, kolem kterých třeba i denně procházíme, a vůbec si neuvědomujeme jejich existenci. A jsou zase takové, kde jen chvíli pobudeme, a ten zážitek se nám vryje do paměti. Jistě i proto, že se v té chvíli promítne celá historie nejen domu, ale především těch, kteří v něm žili. Takovým domem je jednopatrová budova v Bystričce u Martina.
Kamil Beláň Sedím v hale s krbem, nad ním je velký obraz Tomáše Garrigua Masaryka, zařízena je dobovým nábytkem, v knihovně Masarykova díla a různé předměty připomínající prvního československého prezidenta. Současný majitel tohoto domu je pracovně vzdálen, a tak oproti mně sedí starosta Bystričky Kamil Beláň, který - přestože není rodák z této obce – celou historii domu a především vztah rodiny Masarykových k tomuto kraji dobře zná.

Ještě krátce před rozdělením společného státu byl dům vrácen rodině Masarykových, konkrétně vnučkám paní Anně a Herbertě. Tyto dámy nečekaně dům prodaly Ing. Šubrtovi z Prahy, ale jaké záměry s domem měl, to skutečně dodnes netuším. Ten ponechal v domě mateřskou školu a obecní úřad, ale za dost vysoký nájem. Nic neopravoval, nevylepšoval. Obec si tehdy postavila nový obecní úřad, kde dnes sídlí. Tato budova byla do roku 1995 opuštěná. Pak banka, která byla věřitelem, tento dům prodala současnému majiteli Ing. Vladimíru Bártovi.
A co říkáte tomu, jak současný majitel dům zrekonstruoval?
Protože majitel je stavbař a navíc detailista, snaží se opravovat tento dům ve stylu, v jakém byl postavený, aby duch tohoto domu byl zachován. Možná si někteří mohou pomyslet, že dům nemůže mít svého ducha, ale zkuste navštívit tento dům a uvidíte, jak na vás zapůsobí. Když si navíc přečtete, kdo zde bydlel a poznáte jeho životní osudy, bude zážitek ještě umocněný.
Kolem nás jsou krásné kusy nábytku z minulého století. Je to původní mobiliář Masarykových?
Ten původní skončil bůhvíkde. Tento nábytek je sice dobový, z třicátých let minulého století, ale původní není. Originální jsou pouze lustry, krb, u kterého se sedávalo, a pár detailů. Jak jsem říkal, majitel je fanda, snaží se zachovat atmosféru doby. Například když jsme loni byli zahajovat v Praze vernisáž výstavy o Masarykových, prošli jsem několik antikvariátů a celou řadu dobrých věcí jsme sem dovezli.
Kronika svědčí o tom, že jste zde měli několik vzácných návštěv. Kdo sem, do bývalého letního sídla Masarykových, zavítal?
Hned v devadesátém roce Bystričku navštívil bývalý československý prezident Václav Havel, několikrát sem také přijel bývalý český velvyslanec Rudolf Slánský, byla zde delegace českého parlamentu vedená Petrem Pithartem a mnozí další. Na to, že jde o soukromý majetek, je kronika skutečně bohatá.
Mám smůlu, že zde není sám pan majitel, ale protože je také poslancem obecního zastupitelství, jistě jste i vy dobře informován o jeho záměrech do budoucnosti. Můžete za něj něco prozradit?
Protože jsme příměstská obec, nechtěli bychom rozšiřovat výrobní sféry. Plánujeme obec více zaměřit na turistiku, poznávání historie a přírodních krás, prostě na cestovní ruch. V těchto intencích bude pravděpodobně využitá i tato budova. Samozřejmě nejdříve je nutné vybudovat cesty a celou infrastrukturu. Jde nám o to, aby budoucí návštěvník naší obce neměl špatný dojem hned na začátku pobytu. Chceme, aby zde strávil příjemné chvíle, proto se snažíme budovat vše potřebné pro cestovní ruch, přesněji pro agroturistiku.
Z Masarykových dětí měla bezesporu největší kontakt s Bystričkou Alice. Mnohokrát to sama přiznala a navíc to byla právě ona, která po požáru původního objektu nechala tento dům postavit. Je tuto její lásku dodnes v Bystričce cítit?
Podle vyjádření obyvatel obce – já nejsem zdejší rodák –znali Alici a Jana jako bezprostřední milé lidi, kteří často zavítali i do domácností zdejších občanů. Také si ctili celou rodinu Masarykovu, vycítili jejich dobrý vztah k lidem a také lásku ke Slovensku. Například Alice Masaryková ve dvacátých letech věnovala na výstavbu zdejší školy jistinu, bez níž by asi škola nestála. No a v současnosti bychom chtěli tuto základní školu přestavět a dát jí název Základní škola Alice Masarykové.
Helena Miškufová
Foto: autorka

P.S: Nedá mi, abych nepřipomněla, že právě v době, kdy vnučky T. G. Masaryka uvažovaly o prodeji domu, jsem za Český spolek navrhovala velvyslanectví, zda by česká vláda nemohla dům koupit a zřídit v něm muzeum české komunity na Slovensku. Byla to tenkrát dost hektická doba, jak se jistě mnozí pamatují, a bylo nutné spíš řešit problémy současné než myslet na budoucnost. Dnes mají Češi podobně jako ostatní národnostní menšiny své muzeum, i když s velice skromnými prostorami. A díky Ing. Bártovi je dům Masarykových v Bystričce zachován. Pokud jej však někdo chce navštívit, musí se napřed dohodnout s majitelem. Někdy v budoucnu možná bude poschodí využito na ubytování a v okolí Bystričky budou turistické stezky a trasy pro vyjížďky na koních právě tam, kde kdysi jezdíval i TGM.