Občanství
Členka podvýboru pro krajany Poslanecké sněmovny, poslankyně Eva Nováková odkazuje:
Musíte nám svůj problém sdělit

Začátkem června se v Toskánském paláci v Praze sešli čeští krajané z různých zemí světa s těmi, kteří jim pomáhají při udržování českého povědomí a české kultury v zemích, kde žijí – tedy s představiteli Ministerstva zahraničních věcí ČR, Československého ústavu zahraničního, ale také se zástupci Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Českého rozhlasu 7, který pro krajany žijící v různých světadílech vysílá.
Byla to skutečně široká problematika, o níž se na tomto setkání mluvilo. Mě však zcela nejvíc zaujala informace senátorky Jitky Seitlové a poslankyně Evy Novákové o přípravě novely zákona o nabývání a pozbývání občanství České republiky. Všichni, kteří mají zájem o české občanství a dosavadní novely se jich netýkaly, velice dobře vědí, o jaké skupiny občanů jde. V krátkosti řečeno – o skupinu tzv. etnických Čechů, tedy o ty, kteří se narodili na Slovensku nebo na Podkarpatské Rusi během první republiky nebo na Slovensku do roku 1968 (do vzniku federativního státu) v rodině, kde aspoň jeden z rodičů byl českým občanem a druhou skupinou jsou děti narozené za federativní republiky, kterým bylo v době rozdělení společného státu více než 18 roků a tedy se na ně poslední novela zákona o nabývání českého občanství nevztahovala. Proto jsem po setkání zašla za poslankyní Evou Novákovou (ČSSD) s otázkou, do jaké míry se připravovaná novela týká i Čechů na Slovensku.
- Je to novela, která by měla znovu otevřít lhůtu pro podávání žádosti o státní občanství ČR. Tento zákon je však na začátku projednávání, dosud byl projednán v prvním čtení a zahraniční výbor vyjádřil souhlas a doporučení k přijetí. Ale v petičním výboru ještě projednán nebyl, čekáme tedy na projednání v petičním výboru.

Paní poslankyně, týká se novela i dvou skupin krajanů na Slovensku, kteří se hlásí ke svým českým kořenům a chtěli by být i českými občany?
- Bohužel, jich se návrh novely netýká.

Co mohou zástupci české komunity na Slovensku udělat pro to, aby návrh, který tak dlouho předkládají, mohl být do této novely zapracován?
V každém případě nám ho urychleně doručit, protože je možné ještě ve druhém čtení načíst pozměňovací návrhy. Myslím si, že tyto dvě skupiny opomíjíme, a zdá se mi, že je to skutečně škoda.

Jak vůbec vnímáte atmosféru v České republice vůči krajanům? Jsou známy případy volyňských Čechů, kteří velice dlouho museli čekat na české občanství a měli značné problémy při zabydlování.
To máte pravdu. Připadá mi, že krajany máme rádi, ale pokud jsou někde v cizině. Neumíme se nijak vstřícně chovat k těm, kteří se k nám vracejí nebo chtějí zpátky získat naše občanství. Proti jiným státům, které mají ke krajanům vřelejší vztah, jsme my k nim velmi laxní a neděláme to, co bychom asi dělat měli.

Myslíte si, že by pro lepší pochopení krajanů v mateřské zemi mohli něco dělat krajané sami?
Jistě by bylo dobré, kdybychom o krajanech více věděli. Mně někdy připadá, že prostý občan se o krajanech dozví velmi málo, i když oni mají celou řadu aktivit a dělají mnoho pro českou kulturu v zemi, kde žijí, tak o nich málo víme. Nevím, jakým způsobem by se krajané mohli v naší republice sami více prosazovat. Asi je na nás, abychom je v zemi více propagovali, více mluvili o jejich starostech. Mě osobně překvapilo, že jsem se o některých problémech dozvěděla teprve na setkání s krajany. Pokud nás, poslance, krajané neosloví, tak nemůžeme vědět, jaké problémy mají a jak je pálí, i když to třeba tušíme. Asi nevědí, že se na nás mohou obracet. Pokud se něco dozvíme zprostředkovaně, tak to je často dost málo. Osobně jsem velmi ráda všem setkáním s krajany. Zároveň bych krajany vyzvala, pokud mají nějaké problémy, které třeba právě Poslanecká sněmovna může řešit, ať neváhají a spojí se s námi. My se budeme snažit udělat, co můžeme.

Paní poslankyně, kdy je termín projednávání novely zákona o nabývání a pozbývaní občanství ČR v Poslanecké sněmovně?
Protože tuto novelu do červnové schůze neprojednal petiční výbor, tak se projednání přesouvá až na první podzimní. Možná je to i dobře, protože bude dost času podat pozměňovací návrhy v druhém čtení, které by se týkaly skupin krajanů ze Slovenska.

* * *
Tolik tedy informace od poslankyně Evy Novákové, která zároveň působí jako ředitelka židovské školy v Praze. A když slovo dalo slovo, jaksi navíc jsem se dozvěděla, že tato škola se v září chystá právě do Košic, kde navázala kontakt s organizací židovské národnosti na Slovensku Ester.
Podle mě je senátní komisí navrhovaná novela zákona o nabývání a pozbývání občanství ČR určena především těm Čechům žijícím v zahraničí, kteří o občanství přišli kvůli emigraci v posledních letech komunistického režimu. Mnozí z nich údajně nestihli v určené lhůtě splnit podmínky, které platný zákon vyžaduje. Senát již před časem navrhl pětiletou lhůtu, která uplynula v září 2002, zcela zrušit. Ještě tehdy Špidlova vláda a následně i Poslanecká sněmovna podobnou novelu vypracovanou senátní komisí pro krajany zamítly z důvodu, že tato problematika bude řešena komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Takovou informaci jsme dostávali i my na Slovensku. Jen pro úplnost je nutné dodat, že zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to propuštěním ze státního svazku nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenou úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství.
Senátorská úprava vychází tedy vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo - americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit v srpnu 1997. Otázkou zůstává, proč se do současného návrhu novely nedostal i návrh, který by řešil i žadatele o české občanství ze Slovenska.

Řešení krajanských záležitostí v Parlamentu České republiky
V obou komorách Parlamentu ČR jsou útvary, které se zabývají záležitostmi Čechů žijících v zahraničí. V Senátu je to Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V Poslanecké sněmovně je to Podvýbor pro styk s krajany, který je součástí Zahraničního výboru. Uvádíme jejich současné složení.
SENÁT
Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
předseda: Jan Hadrava US,
členové: Ivo Bárek BEZPP, Karel Barták BEZPP, Pavel Eybert ODS, Josef Kalbáč KDU-ČSL, Jaroslav Kubera ODS, Martin Mejstřík BEZPP, Edvard Outrata BEZPP, František Příhoda ODS, Luděk Sefzig ODS, Vlastimil Sehnal ODS, Jitka Seitlová BEZPP, Milan Špaček KDU-ČSL
tajemník: Michal Valenta
telefon: 257 072 762, e-mail: valentam@senat.cz, fax: 257 534 481
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
Zahraniční výbor - Podvýbor pro styk s krajany
předseda: Jiří Karas KDU-ČSL,
členové: Petr Bratský ODS, Jitka Gruntová KSČM, Ludvík Hovorka KDU-ČSL, Eva Nováková ČSSD, Břetislav Petr ČSSD, Jaroslav Plachý ODS, Vladimír Reiber KSČM, Petr Šulák ČSSD.

Helena Miškufová