Princ Bajaja má kořeny v české šlechtě

Poslední předprázdninový Klub v Českém centru přivítal mimořádného hosta. Organizátor krajanského setkání, předseda Klubu přátel české kultury a čerstvý laureát Ceny Karla Čapka Mgr. Štefan Vraštiak pozval legendu slovenského filmového plátna Ivana Palúcha při příležitosti jeho 65. narozenin.
Ivan Palúch Z jeho životopisu vybral jeho vlastní slova: „Otec byl Slovák z horské vesnice Donovaly, maminka pocházela ze staré české šlechtické rodiny Špačkových. Narodil jsem se ve Zvoleně 20. června 1940, ale po třech letech jsme se přestěhovali do Banské Bystrice, kde jsem vyrůstal, dostudoval do maturity a kde se také začalo mé seznamování s poezií a divadlem. V roce 1957 jsem začal studovat herectví na VŠMU v Bratislavě, ale po dvou letech se zjistilo, že mám vrozenou oční vadu – šeroslepost, jež mi bude na jevišti překážet, a tak jsem školu ukončil. Ale touha je touha, a tak jsem v roce 1960 byl přece jen přijat za herce do divadla ve Spišské Nové Vsi, později jsem působil v Prešově a od roku 1964 v Praze na Barrandově. Měl jsem velmi mnoho práce, vynikající role, kolegy i učitele až do roku 1974, kdy jsem dostal zákaz účinkovat v divadlech po celé ČSSR. Ve filmu jsem mohl hrát jen v komparzu. Nepřijali mne ani k lopatě mezi Romy – přece jen jsem byl kamarád s Kohoutem, Havlem, Landovským atd. Hrál jsem ve více než stovce filmů včetně komparzních úloh.“
Ivan Palúch neskrýval svoji vděčnost zejména českým filmařům, kteří ho vlastně objevili, když mu dali první příležitost v roce 1962 ve filmu Tam za lesem: ,,Potřebovali urostlého chlapa, který je zvyklý na zimu a něco vydrží, tak jsem se jim asi hodil nejlíp,“ dodává. Poté přišel oscarový Obchod na korze a až pak se začal objevovat i ve slovenské produkci. Největší slávu mu však přinesla role ve filmu Markéta Lazarová, jež mu otevřela brány na světová plátna. V letech 1968-69 hrál i ve dvou jugoslávských filmech Brzy bude konec světa a Oseka a v německém Rebel, v nichž se setkal i s řadou velkých hereckých osobností (jednou z jeho partnerek byla např. Annie Girardotová). K jeho nejznámějším rolím patří dodnes například pohádkový Princ Bajaja z roku 1971 nebo z televizních seriálů Adam Šangala a Vivat Beňovský. Po zákazu činnosti (trochu mi lichotí, že přišel už dva roky před tím, než ho dostal i pan Werich, připomíná s úsměvem) se objevoval sporadicky zejména v televizních projektech jako Nevěra po slovensky (původní televizní seriál byl až později upraven pro filmové plátno), Anička Jurkovičová, Povstalecká historie. Objevil se i ve filmech Juraje Jakubiska Perinbaba a polistopadovém Nejasná zpráva o konci světa.
,,Mojí nejlepší školou byla 60. léta po boku největších osobností pražského Národního divadla, po jejichž boku jsem mohl hrát a kteří byli mými nejlepšími učiteli a přáteli,“ vzpomíná herec s dojetím, ale své city hned obrací na lehčí tón: mrzí ho prý jen, že z velkých českých hereckých osobností, jichž si velice vážil, mu osud nikdy nedopřál, aby si zahrál po boku Jiřiny Bohdalové nebo Jiřího Sováka. Zavzpomínal si i na blízké přátelství s režisérem Františkem Vláčilem, s nímž připravovali velký filmový projekt o Albrechtu z Valdštejna, nebo na tehdy už stařičkého Eduarda Kohouta, s nímž si zahrál v Divadle Na zábradlí, ale i na řadu zejména úsměvnějších příhod ze svého filmového a divadelního života.
Ivan Palúch dnes žije v Banské Bystrici, kde sice existuje univerzita vychovávající mladé umělce, ale přednášet jim údajně nemůže s odůvodněním, že sám nemá ukončené vysokoškolské vzdělání. Rád by si však ještě zahrál a právě se aktivně podílí na přípravách nízkorozpočtového filmu podle povídky Dobroslava Chrobáka. ,,Je to něco jiného jako většina americké produkce, jež nás obklopuje. Je to o čistotě vztahů kolem nás a lidé by to měli znát minimálně proto, že je to i maturitní otázka. A právě kvůli mladým bych byl rád, kdyby se to podařilo, protože bych byl rád, kdyby si mladí více všímali i naší národní kultury, aby věděli, odkud pocházejí a kam patří,“ hovoří I. Palúch. Na scénáři se podílí spisovatel Peter Jaroš a další osobnosti slovenského filmu. Jednu z hlavních rolí I. Palúchovi přislíbil i Juraj Jakubisko v připravovaném projektu o Čachtické paní, v tomto případě však jde naopak o jeden z finančně nejnáročnějších projektů české kinematografie.
Jiří Výborný
Foto: autor