Jubilant – automobilka TATRA

V jednom ze seznamů výročí, jež si připomínáme v roce 2005, se objevilo konstatování: 19.8.1850 vznikla automobilka TATRA v Kopřivnici. Tuto poněkud nepřesnou informaci je nutné uvést na správnou míru.
Rakousko. Rakousko-Uhersko. Československo. TATRA je přežila, vždy měla mateřský podnik v Kopřivnici na Moravě, třebaže ředitelství bylo v Praze či Vídni. V poválečné éře pobočné závody vznikaly i na Slovensku, jenže to už je také minulostí. Kopřivnice byla zejména po válce kvetoucím centrem automobilového průmyslu, dnes je to město s vysokou nezaměstnaností, neboť sláva značky TATRA poněkud pominula.
Nicméně všechno začalo výrobou kočárů. Kopřivnický rodák Ignác Schustala (1822-1891) se dvěma tovaryši začal 19.8.1850 ve své domovské obci s řemeslnou výrobou bryček a kočárů. Po více než dvou letech získal od tzv. krajské vlády v Olomouci tovární oprávnění a rok poté začal stavět první tovární objekty. Schustala přibíral společníky, koupil parní stroj, budoval síť filiálek ve Lvově, Ratiboři, Vratislavi, Vídni, Praze, Berlíně, Kyjevě i Černovicích v Bukovině. Do konce první světové války zde bylo vyrobeno přes 150 000 kočárů, bryček a povozů. Když byla Kopřivnice v roce 1881 napojena na železnici, započalo se s výrobou železničních vozů. Do roku 1951 tady vyrobili více než 70 000 vagonů a kolejových vozidel různých typů včetně salonních. Po smrti Ignáce Schustaly 29.ledna 1891 se podnik změnil na akciovou společnost, a pak ještě několikrát měnil organizační strukturu i název.
Se zavedením značky TATRA je spojen až rok 1920. Jízdní zkoušky vozů s důrazem na brzdy se od roku 1919 prováděly ve Vysokých Tatrách, v náročném horském terénu mezi Štrbou a Lomnicí. Lidé tam viděli auta poprvé. Odborníci porovnali „velikost“ výrobků s velikostí Tater, a tak se na karoseriích vozů objevila značka TATRA. Z toho je tedy zřejmé, že letos uplyne 155 let od počátků řemeslné výroby bryček a kočárů v Kopřivnici a 85 let od zavedení značky TATRA.
Jako jedna z prvních ve střední Evropě překročila naše automobilka hranice Česka, a to mnohokrát. V roce 1895 koupila továrna některé patenty od německého vynálezce Karla Benze, až nakonec roku 1897 spatřil světlo světa vůz nazvaný Präsident. Jeho jízda spolehlivosti na trase z Kopřivnice do Vídně, to je 250 kilometrů, trvala něco přes 14 hodin čisté jízdy. Funkční replika vozu se nachází v kopřivnickém muzeu. V roce 1926 byl vyzkoušen první motorový vůz určený pro dráhy. Pod novou firmou Ringhoffer-Tatra bylo v roce 1936 vyrobeno do té doby nejrychlejší železniční vozidlo, a to Slovenská strela, řešená podle aerodynamických zásad. Necelých 400 kilometrů mezi Prahou a Bratislavou zvládlo za 4 hodiny 30 minut. V tradiční tmavě červené barvě „strela“ dodnes jako největší exponát vítá návštěvníky kopřivnického muzea.
Tatrovka v různých obdobích své existence produkovala osobní auta, nákladní auta (od roku 1898) i autobusy (první v roce 1900) a trolejbusy, kolejová vozidla různého druhu, silniční válce, chladírenské vozy, jakož i hasičské a sanitní vozy, dokonce saně, dále letecké motory, letouny atd. Původní kočárovna a vagonka realizovala zakázky civilního i vojenského sektoru a vyrobila i mnohá závodní nebo propagační vozidla.
Studnicí informací o slavné české značce TATRA je Technické muzeum TATRA Kopřivnice, které nabízí expozice s muzejními exponáty a s audiovizuálními boxy. Nechybějí ani zvýrazněná jména slavných osobností, spojená s automobilkou a městem Kopřivnice, ani Síň olympijských vítězů Dany a Emila Zátopkových. Návštěvníci muzea se seznámí například i s tzv. hadimrškou anebo tatraplány, ale i s modely vozů Tatra 603 a 613, Tatra 815 Dakar, jakož i s dalšími technickými unikáty vyráběnými pod značkou TATRA.
Jana Ottová