Osobnosti

Architekt Oldřich Kolaja - expert pro zdravotnickou výstavbu

Architekt Oldřich Kolaja Roku 1973 odcházel z postu vedoucího Odboru výstavby a techniky Ministerstva zdravotnictví tehdejší Slovenské socialistické republiky architekt Oldřich Kolaja. Pětašedesátiletý muž měl za sebou kromě let různorodé práce v Bratislavě i roky činnosti v postavení experta pro zdravotnickou výstavbu na Kubě (1962 1965), o jejímž obsahu se, vedle chválou přetékající ministerské korespondence stran zásluh o zřizování různých nemocničních oddělení a komplementů, dovídáme zejména z listu děkana Fakulty technologie a ředitele školy architektury Havanské univerzity z 19. prosince 1964. Tenkrát Font Pupo O. Kolajovi napsal: „Mám radost, že Vám mohu vyjádřit naši vděčnost za skvělou spolupráci v Speciálním návrhovém ateliéru v druhém semestru uplynulého roku 1963 při programu Poliklinika pro 30 000 obyvatel a v letošním školním roce 1964 při programu Dětská nemocnice s kapacitou 250 lůžek. Současně mám potěšení pogratulovat Vám k Vašim zajímavým přednáškám na výše uvedená témata...“ Dopis dokládá zcela jasně, že pouze středoškolsky vzdělaný architekt měl vědomosti, které ho, kromě jiného, předurčovaly úspěšně přednášet na zaoceánské vysoké škole.
Oldřich Kolaja, totožný s Faulhamerovým spolupracovníkem, o kterém se zmiňuje L. Foltyn v knize Slovenská architektura a česká avantgarda 1918 – 1939 (1993, str. 196), se narodil 15. října 1908 v obci Hýbly na Hodonínsku. Roku 1923 se s rodiči přestěhoval do Bratislavy, kde pak v letech 1923 – 1927 vychodil státní průmyslovou školu – vyšší školu stavitelskou. Po dovršení středoškolského vzdělání začal vydělávat, nejdřív jako pomocný kreslič v bratislavském Ředitelství československých státních drah a krátce nato, od února 1928 až do nástupu na povinnou vojenskou službu, jako zaměstnanec architekta Klementa Šilingera, když vykonával stavební dozor na stavbě vysokoškolského studentského domova Lafranconi. Po návratu z kasáren něco přes rok počítal statiku pro jistého inženýra Duba a pak, od září 1931 do konce ledna 1935, působil na postu stavbyvedoucího v službách stavitele Kadeřávka.
Od 10. února 1935 začíná dlouhé období Kolajova kontaktu s problematikou zdravotnické výstavby, nejdříve v práci pro bratislavskou Zemskou úřadovnu pro pojištění dělníků (Nemocenskou pojišťovnu). Když uspěl při státní stavitelské zkoušce, začal od roku 1938 uvádět v dotaznících odbornou a pracovní způsobilost: „architekt pro zdravotnické stavby.“
V Zemské úřadovně a jejích nástupnických podobách byl postupně projektantem, vedoucím stavebního oddělení a vedoucím projektového oddělení. Tam vznikl projekt dětského sanatoria pro léčbu TBC v Lučivné, v souvislosti s nímž se Kolajovo jméno dostalo do zmíněné Foltynovy knihy o slovenské architektuře a české avantgardě.
Z díla architekta Oldřicha Kolaji Od 1. ledna 1952 se jeho zaměstnavatelem stalo Povereníctvo zdravotníctva, od 1. července 1960 ho platila SNR a posléze, po další reorganizaci, ho zaměstnávalo Ministerstvo zdravotnictva SSR. Poslední roky aktivní činnosti vyplňovala výlučně řídící a expertizní činnost. Řídil chod svého odboru, bděl nad dodržováním státní koncepce zdravotnické výstavby, posuzoval projekty jiných architektů. V jednom hodnocení jeho práce se dočteme: „Krom řady zdravotnických zařízení již uskutečněných podle jeho vlastních projektů, lze říct, že od roku 1952 nebyla na Slovensku projektována a realizována nijaká větší zdravotnická výstavba, již by aktivně neusměrňoval.“
Dohledávání projektů s dokazatelným autorstvím arch. Kolaji bude asi obtížné. Překvapivě nezanechal – alespoň se jej nepodařilo nalézt – žádný seznam vlastních projektů a realizací. Nesporně navrhl budovu zdravotnického střediska v Petržalce (1949), jehož podepsaný projekt se zachoval. Kolega z práce v nemocenské pojišťovně A. Lányi informoval, že navrhl a realizoval rekonstrukce několika starších budov v lázních Korytnica. V architektově pozůstalosti se našla fotografie korytnického objektu Hygiea, na níž je čitelný text napsaný na tabulce upevněné na fasádě: „Prevádza firma Arch. O. Kolaja • staviteľ • Bratislava“. Podnikatelskou činnost, kterou neuvedl v žádném z nalezených dotazníků z let kariéry ve vysokém státním úřadě socialistické republiky, prozrazuje i náhodně nalezený otisk razítka: O. KOLAJA • ARCHITEKT A STAVITEĽ • BRATISLAVA – NOVÁ DOBA. • Bl. / 5.
Buď jak buď, expert ministerstva zdravotnictva byl v kruzích architektů, zabývajících se zdravotnickou výstavbou, respektovanou osobností. Po odchodu do důchodu žil však ve svém bratislavském bytě již stranou všeho dění. Skonal 28. března 1994.
Ľubomír Mrňa