České stopy

Boje v okolí Zvolena vedl generál Josef Šnejdárek

generál Josef Šnejdárek Právě v těchto dnech v roce 1919 se odehrály boje na středním Slovensku. V souvislosti s těmito událostmi o stabilitu mladé ČSR vedl boje v okolí Zvolena a Banské Štiavnice generál Josef Šnejdárek (2. 4. 1875 Napajedla okr. Zlín, + 13. 5. 1945 D‘r el-Beid‘ Casablanca, Maroko).
Tento český generál absolvoval roku 1895 kadetní školu v Praze, o tři roky později vstoupil do francouzské cizinecké legie, později se už jako francouzský občan stal důstojníkem afrických střelců. Do roku 1914 se zúčastnil bojů v severoafrických francouzských koloniích, v letech 1914-17 bojoval ve francouzské armádě na západní frontě. Od léta 1917 organizoval československé legie ve Francii, působil jako velitel praporu a pluku. Do vlasti se vrátil v roku 1919 a byl jmenován vrchním velitelem čs. vojska v bojích s Polskem o Těšínsko. V červnu téhož roku jako velitel pěší divize porazil maďarské bolševiky v bojích na středním Slovensku.
Štáb plk. Šnejdárka u Kalvárie při B.Š., (Plk. Šnejdárek má francouzskou důstojnickou uniformu, vlevo legionáři v italských, ostatní mají „kolkované“ rakouské uniformy.) červen 1919. Podle původního plánu velitele západního slovenského úseku gen. Mittelhausera měl plk. Šnejdárek poté, co leg. 7. divize dosáhne 9. června Levice, zaútočit pravým křídlem na pozice nepřítele přes Banskou Štiavnici. Šnejdárek připravil plán s třemi postupnými cíly. Prvním cílem bylo dobytí Banské Štiavnice s právě došlými posilami při demonstračním útoku dom. II. brigády z Banské Bystrice na Zvolen.
Po získání Banské Štiavnice se chystal na H. Breznici. Následně, jako třetí část plánu, chtěl získat Zvolen. Dne 10. června byl zahájen podle Šnejdárkova plánu postup skupiny na B. Štiavnici. Celý den bylo velmi teplo, co ztěžovalo celý postup. Na poledne začal vlastní útok na město skupinou mjr. Bláhy. Po hodinovém boji bylo město dobyto, přičemž bylo bráněno jen zesíleným praporem a místní promaďarskou ozbrojenou polovojenskou skupinou, bez důkladně vybudované obrany. Maďaři podcenili čs. vojsko a cítili se zde bezpečně. Po boji nepřítel rychle ustoupil do Sv. Antona. V tomto boji byla zpět získaná dvě vlastní děla, která byla předtím ztracena při ústupu z města před Maďary.
Na podzim se J. Šnejdárek stal vojenským velitelem Prahy. Následovalo působení ve funkcích velitele divizí (Trnava, Olomouc, Košice). V roce 1925 byl Šnejdárek jmenován armádním generálem a zemským vojenským velitelem pro východní Slovensko a Podkarpatskou Rus, 1932-35 zemským vojenským velitelem na Slovensku. V roce 1935 odešel jako penzista do Francie, ale v září 1938 se nechal opět v čs. armádě reaktivovat. Po okupaci v roce 1939 se ale vrátil opět do Francie a podílel se na čs. odboji. Po pádu Francie žil v Maroku. Šnejdárek s despektem hodnotil vojenské kvality bývalých legionářů typu R. Gajdy a J. Syrového. Zřejmě i proto se jeho jméno objevilo v souvislosti s Gajdovou aférou. Byl přítelem francouzského maršála Ph. Pétaina. Dne 13. května 1945 generál Josef Šnejdárek zemřel. Jeho ostatky byly po padesáti letech uloženy do rodinné hrobky v Napajedlech.
Pavel Heintz