Tip na výlet

Muzeum Karla Plicky v Blatnici

Součástí Slovenského národního muzea v Martině (SNM) je Muzeum Karla Plicky, které se nachází 18 km od Martina v obci Blatnice, jež leží na rozhraní Turčianské kotliny a vyústění dvou nejhezčích dolin Velké Fatry, Gaderské a Blatnické. Stálá expozice muzea je instalovaná v prostorách barokně – klasicistické kurie (z pol. 18. stol.), která patřila rodině Prónaiových. Kurie je volnou přízemní stavbou uprostřed vesnice. Má šindelovou mansardovou střechu a uprostřed čelní fasády kruhový portikus se šesti kanelovanými sloupy a malou kupolí.
Muzeum Karla Plicky v Blatnici SNM v Martině jako jedno z prvních muzeí na Slovensku upřelo pozornost na ikonické sbírky, a tak v první polovině 80. let 20. století vznikla na půdě muzea myšlenka vytvoření fondu národopisné fotografie a filmu. Fond se začal rozvíjet především v souvislosti s představami založení muzea anebo galerie, kde by se prezentovala lidová kultura Slovenska prostřednictvím fotografie a filmu, kde by zároveň jednotliviny ikonického charakteru byly postaveny na úroveň sbírkového předmětu. Průkopníky této myšlenky byli Plickův žák Martin Slivka, etnografka a fotografka Ester Plicková, neteř K. Plicky, a Igor Krištek, tehdejší ředitel SNM v Martině. Protože Karel Plicka (1894 – 1987) svým průkopnickým dílem v každé sféře svých uměleckých zájmů vyoral první brázdy na poli neoraném a položil v nich základní kameny se zápalem, nadšením a hlubokým citem pravého umělce, stala se právě jeho tvorba hlavním pilířem nověbudovaného muzea. Kdyby Plicka zanechal po sobě jenom svůj fotografický archiv, patří mu místo ve slovenském i českém národním panteonu. K tomuto archivu je nutno přičíst do sta knižních publikací, kolem šedesát tisíc autentických záznamů lidových písní, desítky negativů a diapozitivů, nekonečné metry filmových pásů. Rozsáhlý soubor Plickovy pozůstalosti uložený v SNM v Martině dokumentuje jeho sběratelskou, muzikologickou, pedagogickou, filmovou a zejména fotografickou činnost. Část z ní je prezentována v Muzeu Karla Plicky v Blatnici, které bylo otevřeno 13. srpna 1988. Muzeum podává ucelený přehled o životě a díle Karla Plicky s osobitým zřetelem na jeho zobrazení lidové kultury, která je po mnohých stránkách unikátním záznamem dnes už většinou zanikajících kulturních hodnot.
Reprezentativní výběr z Plickovy tvorby je vystaven v muzeu přibližně na ploše 180 m2. Expozice je rozdělena na pět základných částí. V první části je chronologický přehled umělcova života, jeho osobní památky, ale i naznačený interiér, v němž mistr Plicka prožil poslední léta svého života. Následující celky jsou věnovány jeho mnohostranné práci, přičemž důraz je kladen na jeho fotografickou tvorbu, která se vyznačuje svou jedinečností, impozantním časovým rozpětím (fotografoval sedm desetiletí), tematickou sférou a zejména osobnostním rukopisem. Od samého počátku Plicka - hudebník zaznamenával píseň a Plicka - výtvarník fotografoval to, co s písní souviselo, tedy krajinu a lidi. Jeho fotografie nesledovaly jen etnograficko – dokumentační cíle. Mají poetizující vidění a přítomnost lyrického akcentu v nich dává těmto dokumentům umělecký impulz, který je vede k výtvarně – fotografickému artefaktu.
Galerie Plickova fotografického díla v muzeu začíná ve druhé místnosti, a to cykly - Panenská příroda (věnován obrazu krajiny), Pastorále (přibližuje tradiční pastýřský život) a Slovenská dědina (obrazy lidové architektury a interiéru). Přes krajinu se jeho zájem soustředil na člověka - nositele tradicí, který mu byl nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Tomuto tématu je v následující místnosti věnován nejrozsáhlejší soubor obrazů soustředěných v celcích Těžký chléb (zobrazení rolnické práce), Mateřství a Slovenská radost – obraz her dětí a mládeže (dominantní části expozice). Předposlední část expozice je věnována Inspiracím z Čech a Moravy (přírodě a hlavně zobrazení pražské architektury). Obsahem závěrečné části Minulost a přítomnost Slovenska je prezentace výběru Plickovy pozdní tvorby, kde jsou zařazeny snímky historické a novodobé architektury. Expozice je v každé části doplněna o autentický dobový materiál jako např. o filmové a hudebné záznamy, dobové technické vybavení (unikátní fotografické přístroje, filmovací kamery), o mistrovu korespondenci, různá ocenění a medaile i knižní publikace. Vystavených je 145 snímků (i nepublikované). S dalšími 76 fotografiemi Mistra Plicky se můžou návštěvníci seznámit prostřednictvím listovačů, které doplňují expozici.
Obrazová dokumentace, průvodní slovo, výběr jednotlivých muzeálií etnografického charakteru, jako i výše zmíněné jednotliviny ve výtvarném převedení akademického malíře Karla Pánka, vytvořené na základě libreta a scénáře autorů Ľuby Sýkorové a Marcela Deyla , přibližují život a tvorbu této významné osobnosti naší kultury.
Velkolepé Plickovo dílo je oslavou země, vyznáním lásky k člověku – tvůrci i pokračovateli duchovních tradicí. Patří k základním hodnotám národní kultury, a to jak české, tak i slovenské. Krédem Plickova života i jeho celoživotní tvorby byla slova, která napsal Anatole France: „Kdybych měl volit mezi pravdou a krásou, zvolil bych si krásu, neboť je pravdivější jako pravda sama.“ Prociťme pocit krásna, harmonie a vznešenosti vanoucí z Plickova díla, které je výsledkem jednoty obsahové výpovědi a formotvorných složek obrazu. Tyto vzácné dokumenty minulých časů se staly aktivní součástí přítomného i budoucího kulturního dění a čas bude jejich význam jenom znásobovat.
Daša Ferklová, Slovenské národní muzeum v Martině
(Muzeum Karla Plicky v Blatnici je otevřené: úterý – sobota od 10.30 do 14.00 hod.)