Začátkem března t. r. oslovil Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů (MKVZČ) na půdě pražského senátního výboru pro krajany v zahraničí dvě představitelky českých krajanských sdružení v Bratislavě otázkou, zda by krajané ve slovenské metropoli připravili pro účastníky Týdne zahraničních Čechů 2006 (TZČ) víkendový „předprogram“ podobně jako před třemi lety krajané ve Vídni. Obě oslovená krajanská sdružení – Český spolek Bratislava a Klub občanů ČR v SR – tuto výzvu přijala, přestože definitivní rozhodnutí o organizaci TZČ 2006 v Praze padlo až koncem května.
A tak se v pátek a sobotu 15. a 16. září 2006 v Bratislavě setkali zahraniční Češi z Rakouska, Švýcarska, Rumunska, Austrálie a několika slovenských měst spolu s hosty z Prahy. Na úvod asi 40-člennou delegaci českých krajanů přijal náměstek primátora Bratislavy PhDr. Štefan Holčík, jenž hosty provedl slavnostními prostory Primaciálního paláce za doprovodu poutavého výkladu historika o zajímavostech nejen samotného reprezentačního objektu, ale i celého města a společných dějin našich národů od raného středověku po současnost. Přestože se organizátoři obávali, zda se v den slovenského státního a církevního svátku může podobné přijetí uskutečnit, nakonec se ukázalo, že Primaciální palác byl v té době doslova zaplaven skupinami zahraničních turistů s průvodci.
Zleva: Dr. Oldřich Černý ze Švýcarska – prezident MKVZČ, Margita Pokrievková – předsedkyně Českého spolku v Trenčíně a PhDr. Štefan Holčík.
Větší část denního programu po oba dny organizátoři ponechali hostům na prohlídku města s průvodkyní dr. Zuzanou Bianchi, jež zájemce provedla v pátek Starým městem a v sobotu, kdy se počasí ochladilo (a navečer přišel i déšť), zájemci vyšli na Hrad, kde si prohlédli tamní expozice a výstavy (např. Člověk génius, věnovanou dílu Leonarda da Vinci). Součástí pátečního programu byla vernisáž výstavy děl 19 českých výtvarníků, žijících na Slovensku v Galerii Ardan za osobní účasti většiny z nich (čtyři výtvarníci už nežijí).
Zleva: Mgr. Eva Kelemenová – ředitelka Galérie Ardan, Ing. Hana Husenicová – předsedkyně Českého spolku Bratislava, zezadu Eva B. Linhartová, jež výstavu otevřela v zastoupení kurátora výstavy B. Bachratého, dr. Oldřich Černý, výtvarnice Terezie Lugsová, Mgr. Eva Zemanová z Rakouska a další.
Na páteční podvečer organizátoři připravili společensko-kulturní program, jemuž dali název „Češi na Slovensku“ a nímž provázela redaktorka STV Marie Stracenská. Po úvodním slově předsedkyně přípravného výboru bratislavského setkání a současně i Českého spolku Bratislava Ing. Hany Husenicové dr. Oldřich Černý přítomné v krátkosti seznámil s historií Týdne zahraničních Čechů a hovořil i o svých poznatcích z činnosti krajanů v různých zemích světa. V této souvislosti připomněl, že česká komunita na Slovensku je v současnosti po severoamerické nejpočetnější ve světě, a proto její úspěchy i problémy jsou jakýmsi zrcadlem života krajanů v Evropě. V krátkosti naznačil i problémy organizátorů TZČ, kteří vzhledem k politické situaci před parlamentními volbami prakticky až do léta nevěděli, zda se podaří dořešit finanční otázku, a zda se letos vůbec bude TZČ konat. Jako vysoce hodnotný ocenil program prvního dne bratislavského setkání, jak ho vlastními silami připravili bratislavští krajané. Zvláště ho prý zaujala informace, že na Slovensku doposud působilo přes půl stovky výtvarníků českého původu, čím se podle jeho slov asi nemůže pochválit žádná jiná krajanská komunita ve světě.
Na snímku pánská část zahraničních hostů: zleva PhDr. Miroslav Krupička, ředitel Zahraničního vysílání Českého rozhlasu Radio Praha, Richard Basler z Českého kulturního historického institutu ve Vídni, dr. Oldřich Černý a PhDr. Stanislav Brouček, CSc. z Etnologického ústavu Akademie věd ČR, jenž se věnuje výzkumu krajanů ve světě.
Činnost jednotlivých krajanských sdružení po té v krátkosti představili předsedkyně obou organizátorů – ing. Husenicová za ČSB a Jana Bratinková za KOČR, a také přítomní zástupci českých spolků z dalších slovenských měst – Ing. Jiří Vodrážka za Trnavský region a Margita Pokrievková z Trenčína (následující den do Bratislavy přijeli i zástupci českých spolků z Nitry a Nových Zámků). Ke slovu se dostali i přítomní zahraniční delegáti. Například Ing. Helena Basler z Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku představila aktivity tohoto sdružení a naznačila složité vztahy mezi tzv. staročechy, tedy původními vídeňskými Čechy, a mladočechy, čím souhrnně označuje poválečné přistěhovalce. Vlasta Lazu z české redakce rumunského rozhlasu informovala o činnosti této redakce i Svazu Slováků a Čechů v Rumunsku.
Zleva Zdena Menšíková z australského Perthu, Mgr. Eva Zemanová a Ing. Helena Basler z Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku.
Druhá část večera patřila lidové hudbě a písni v podání bratislavského folklorního sdružení Slovácký krúžok a Skaličané.
Sobotní podvečerní program „Češi na Slovensku“ byl vyhrazen literatuře. V první části šéfredaktorka České besedy Mgr. Helena Miškufová a spisovatelka Lenka Procházková, jež je současně kulturní atašé ČR na Slovensku, vyhlásili výsledky literární soutěže na téma „Můj první měsíc na Slovensku“. Dva z oceněných – vítěz Viktor Šťourač z Mojmírovcí u Nitry a Věra Řežábková z Bratislavy – své povídky i sami přečetli, za nepřítomnou Ludmilu Scirankovou z Košic, jež skončila na druhém místě, povídku přečetla šéfredaktorka časopisu.
V další části sobotního večera představil svůj poslední román „Mezi císařem a papežem“ MUDr. Antonín Polách, rodák z Nového Jičína, zakládající člen Českého spolku na Slovensku a první předseda regionální organizace ČSnS na Spiši, jenž od roku 1995 žije v Rakousku.
Literární program sobotního večera uzavřela spisovatelka a členka Českého spolku Bratislava PhDr. Marie Majtánová. Literární podtón mělo i vystoupení skupiny Starý orchestrion, jež v průběhu večera zahrála i několik svých původních písní na zhudebněné verše českých básníků.
Bratislavský program pro české krajany se nakonec vydařil, i když ještě krátce před jeho začátkem přicházely signály, že snad ani žádný krajan ze zahraničí na Slovensko nepřijede, případně že se nedá to či ono zařídit tak, jak si organizátoři představovali. Ohlasy zahraničních hostů byly více než příznivé, překvapil jen relativně nižší zájem domácích krajanů, kteří asi upřednostnili jiný program na prodloužený víkend. O to větší poděkování patří všem ženám, jež se obětavě věnovaly jednotlivým bodům programu nebo přípravě pohoštění přímo v sálu. Názorně tak potvrdili, že spojení sil obou krajanských sdružení v Bratislavě by jen pomohlo ke kvalitnější činnosti zdejší české komunity.
jv
Foto: autor
Pozornost představitelů státu
Po bratislavském předkole byl Týden zahraničních Čechů, který se letos konal pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause, slavnostně zahájen v pražském Karolinu. S pozdravem vystoupil i předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, který vyzdvihl osobní účast tolika krajanů, což je pro něj potvrzením toho, že slova jako vlastenectví, národní hrdost, tradice, kolegialita a sounáležitost jsou platná i v současnosti. Úvodní projev měl rektor Univerzity Karlovy prof. Václav Hampl. Poté se slavnostní přednáškou o vlivu etiky na politiku, podnikání a výchovu mládeže po čtyřiceti letech totalitní vlády vystoupil Karel Velan z Kanady. Hned odpoledne ale v univerzitní aule začalo pracovní jednání. Krajany přišli pozdravit i představitelé vlády České republiky - vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, ministr zahraničí Alexandr Vondra a později i premiér Mirek Topolánek.
Opět o možnosti volit korespondenčně
Vicepremiér Nečas se zmínil o tom, že menšinová vláda ODS chce znovu otevřít rozhovory s krajany o otázkách korespondenčních voleb a dvojím občanství. Připomněl, že to byly právě hlasy ze zahraničí, které v letošních parlamentních volbách rozhodly o jejich výsledku. Podle něj měl nepřijatý návrh tolik technických problémů, že by způsobil komplikace, a dokonce by vytvářel možnost zpochybnění výsledků voleb. Vicepremiér Nečas slíbil, že ODS je připravena komunikovat s krajanskou komunitou a řešit všechny problémy, které ji pálí.
Šéf resortu zahraničí Alexandr Vondra hovořil o prioritách nové vlády ve vztahu ke krajanům a pro Českou besedu řekl: „Budeme pokračovat v tom, co v posledních letech děláme, prohlubovat dialog a možnosti, kde je to pro nás vzájemně výhodné. Já jsem se tu zmínil o žádosti pomoct nám nějakým způsobem vyřešit vízový problém se Spojenými státy, Kanadou a Austrálií. To na jedné straně. Na druhé straně bychom my měli investovat do udržování povědomí o tom, že Češi v zahraničí dělali dobrou a záslužnou práci v těch různých peripetiích naší historie. Pomáhat jim udržovat i finančně podporovat spolkovou činnost, různé budovy, které tam postavili a v neposlední řadě organizovat různá setkání a na nich diskutovat, co dělat.“ Dále ministr Vondra uvedl, že Čech je Čechem, ať je na Východě nebo na Západě a tedy nemůže jít o nějaký selektivní přístup. Ale větší komunita je větší výzvou pro spolupráci. Na otázku týkající se Čechů na Slovensku uvedl: „My Čechy na Slovensku vnímáme jako lidi, kteří jsou součástí naší pospolitosti, té naší historie a nepochybně budeme hledat cesty, jak s nimi udržovat kontakty a přispívat k udržování historického povědomí.“
Bez občanství ČR se ale volit nedá
Premiér Mirek Topolánek (ODS) ve svém projevu poděkoval krajanům za vše, co pro Českou republiku ve světě dělají. Vyjádřil se i ke korespondenčním volbám, po nichž čeští krajané už několik let volají a tuto žádost přednesli i na třech předešlých ročnících Týdne zahraničních Čechů. Zdůraznil, že právě poslední volby ukázaly, že možnost korespondenčních voleb by byla nejenom slušná a korektní vůči krajanům, ale že by to bylo i moudré. Uvedl také svůj názor na dvojí občanství. „Já vždycky říkám: pokud chci ovlivňovat tu zemi, tak bych tam měl platit daně. Když platím daně někde jinde, je to spíš symbolická záležitost. I ta volba je svým způsobem symbolická. Letos nebyla! Letos to bylo důležité, protože se volí v jednom kraji. Je v tom jistý druh symboliky, sounáležitosti lidí, kteří žijí tady doma, a těch, kteří našli svůj domov někde jinde. U toho dvojího občanství je to na těžkou diskusi. Já jsem na ni připraven, můj názor je obecně a dlouhodobě znám, nicméně se rád nechám přesvědčit.“ Na druhé straně však podmínkou možnosti volit je české občanství. Faktem však zůstává, že někteří Češi žijící v zemích, jichž se dosavadní novely zákona o nabývání občanství ČR netýkali, volají po českém občanství především kvůli restitucím a nikoli kvůli volbám. Což není případ našinců.
Během prvních dvou dní vystoupila celá řada představitelů státních i nestátních institucí České republiky, které mají kontakty s krajany. Mezi nimi senátorka Jitka Seidlová, ředitel Rádia Praha – vysílání Českého rozhlasu do zahraničí Miroslav Krupička, ředitel Odboru krajanských a kulturních vztahů MZV ČR Zdeněk Lyčka, z Národního archivu Praha Eva Drašarová a další.
Krajanský tisk na celém světě
Obsáhlý byl i program třetího dne, kdy se konalo sympozium Média a zahraniční Češi. Snad jen pro názornost je potřebné uvést, že v různých zemích světa vychází na 140 titulů krajanského tisku. Nejvíce ve Spojených státech. Méně je už rozhlasového a televizního vysílání. Jistě je zajímavostí, že v některých zemích - například v Srbsku a Chorvatsku - vysílají program v češtině dokonce soukromé stanice. Mezi tištěnými periodiky byla prezentována naše Česká be¬seda (vyložená čísla byla okamžitě rozebrána, což se o některých dalších titulech říci nedalo, a také ohlas kolegů ze zahraničí byl velice příznivý) a mezi elektronickými médií měly příznivý ohlas rozhlasová vysílání na Rádiu Patria Slovenského rozhlasu (český magazín a Kulturní revue Bohemia) a české magazíny ve Slovenské televizi.
Protože problémy českých komunit z Východu a Západu jsou poněkud rozdílné, pokračovalo jednání v dalších dnech v regionálních sekcích, v nichž se zaměřili na konkrétní problémy, které je v té které části světa trápí - anglosaská sekce na investice, daně, infrastrukturu či právní prostředív Česku a možnost posílení obchodní spolupráce se Severní i Jižní Amerikou, Austrálií a Afrikou. V bloku EU účastníci diskutovali o nových podmínkách, které nastaly po přijetí Česka do unie. Češi žijící na Balkáně, ve východní Evropě či zemích bývalého Sovětského svazu mluvili o potřebě krajanského zákona, o krajanském školství, spolkovém životě či vydávání knih v češtině.
Magnetem Ivana Trumpová
Zatímco několikadenní jednání nebylo v popředí zájmu českých médií (co jednoznačně odráží i vztah domácích ke krajanům), poslední den, kdy byla předána ocenění „Významné české ženy ve světě“, byl mediálním magnetem. Nás velice těší, že mezi pěti ženami, které letos obdržely oce¬nění „Významná česká žena ve světě“, byla i onkoložka Eva Siracká, rodačka z Uherského Hradiště, která celý život pracuje na Slovensku. Světově uznávaná odbornice, kterou v letošním roce zařadila Světová lékařská asociace mezi pětašedesát nejužitečnějších lékařů světa, založila v roce 1990 Ligu proti rakovině a v současnosti je její čestnou předsedkyní. Na Slovensku je všeobecně známo, že Liga proti rakovině pomáhá nemocným i jejich rodinám v boji se zhoubnou nemocí.
Další oceněnou ženou je dirigentka Olga Machoňová Pavlů, která od roku 1991 žije ve Švýcarsku. Letos byly oceněny ještě Stephany Griffith Jones, příbuzná Franze Kafky a světově uznávaná britská odbornice na finančnictví a bankovnictví, dále malířka Rut Kohnová, která žije v Německu. Další dvě laureátky, bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová a vnučka Jana Antonína Bati Dolores Bata z Brazílie ocenění nemohly převzít a bude jim předáno později. Mezi oceněnými ženami byla také Čechoameričanka Ivana Trumpová, bývalá reprezentantka Československa v lyžování, exmanželka miliardáře Donalda Trumpa a podnikatelka, která dnes rozšiřuje své aktivity po celém světě a chce také stavět hotely v České republice i na Slovensku. Kromě jiného uvedla, že Vysoké Tatry jsou ohromné, což ona jako lyžařka dovede ocenit, a že se z ocenění velice těší. Tato cena byla udělena poprvé před třemi lety a tehdy ji převzaly Meda Mládková, Eliška Hašková Coolidge, jediná česká mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová a módní návrhářka Blanka Matragi.
Zbývá ještě dodat, že z třetího Týdne zahraničních Čechů, který se konal v roce 2003, byla odevzdána rezoluce Parlamentu a vládě České republiky se závěry a doporučeními. Ale dosud se z ní nic nenaplnilo a závěry zůstaly pouze zbožným přáním. Proto program čtvrtého Týdne zahraničních Čechů byl sestaven pracovně po sekcích a počet výstupů jako požadavků vůči České republice bude korigován. Na druhé straně jsou však inspirativní i vzájemná porovnání postavení krajanů v různých zemích světa, činnosti krajanských organizací, mediální prezentace a rovněž přátelské debaty. Vždyť se letos na Týden zahraničních Čechů sjeli Češi zhruba ze třiceti zemí všech kontinentů.
MIŠ
Foto: autoři a archiv