František Chrástek

František Chrástek

*1. 10. 1925, Rakvice, okr. Břeclav
Jihomoravský malíř, žijící od poloviny 20. století v Bratislavě. Skromný, ale ryzí člověk a veliká osobnost všestranného umělce. Malíř bohaté a pestré komorní tvorby, autor mnoha monumentálních realizací v architektuře, výborný kreslíř. Vzpomíná na rodný kraj, vlakem cestuje již jenom na hroby rodiny a příbuzných, nezapomíná ani na rakvickou tragédii v třicátých letech první republiky, kdy na Dyji utonula početná skupina jeho spolužáků. On se této osudové plavby nezúčastnil. Dnes má za sebou 80 let plodného života a díla.

F. Chrástek: Prědměstí, 1980, pastel Původně chtěl být František Chrástek učitelem. Pak ale přišla výtvarná studia. Byla to Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně (odd. užité malby a grafiky u prof. E. Hrbka a prof. F. Süssera), a poté Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě v letech 1951- 1956. Studoval u prof. V. Hložníka a na oddělení figurální malby u prof. J. Mudrocha. V jeho ročníku bylo až 30 posluchačů, z nich též malíři, sochaři a grafici z Čech a Moravy - M. Dobeš, Č. Hlavinka, J. Hovorka, O. Ciencala, S. Zadražil, J. Lebiš. Po absolvování vysokoškolských studií působil na katedře anatomie Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, kde měl i svůj ateliér. Postupně se začalo krystalizovat a profilovat jeho výtvarné dílo i umělecký program. Východiskem bylo umění širokospektrální evropské moderny i moderna domácí. Široká byla polarita námětů, témat a inspirací.
F. Chrástek: Soustava 3, 1998, pastel, tempera Obsáhla základní a nosné discipliny figurální tvorby, krajiny i zátiší. Těžiskové bylo figurální dílo: portréty i figury, hlavy a profily, dvojice, téma rodiny, pracovní motivy, témata historická - Atlantida, Starý zákon i civilizmus, humanizmus a protiválečná díla s varující symbolikou obrazu: „Eurošima? Ne!“ (1984). V zátiších to byly květy i ovoce, v krajinách některé poetické, městské motivy. To vše byla díla vycházející z geometrické stylizace tvaru, z rytmické skladby, z kultivovaných barevných harmonií i disharmonií s charakteristickou působností vnitřního obrazového vlnění a plynutí.
F. Chrástek: Tři králové, 2006, tužky Po dílech zobrazujících se objevuje též abstrakce geometrických i volných forem, něco krystalické i organické, vždy však živé a živoucí. Prohlubuje se též filozofie tvorby a myšlenková i znaková symbolika díla. Sugestivní polarita: mikro a makro svět. Biosignály, poklady země, hvězdy a světla i temnoty vesmíru. Poznání i podobenství. Vize, touhy a naděje. Jeden z obrazů má název „Prostor je plný otázek“ (1988). A malíř zřejmě dobře ví, že čas přináší ve svých složitých proměnách různé odpovědi…
F. Chrástek: Monumentální malba ve vodní elektrárně Králová nad Váhem, 1986 (12x5m) Část života a díla Františka Chrástka z jižní Moravy se váže k jihozápadnímu Slovensku, k městu loďařů a loděnice, ke Komárnu. Počalo to někdy nutným pobytem členů Svazu výtvarníků na pracovištích. Pak (1963-1974) F. Chrástek v Komárně učil na Základní umělecké škole, učil žáky a seniory ve výtvarných kroužcích, které navštěvovali důchodci i knězi. Připravil tady k dalšímu studiu více než 20 pozdějších posluchačů i absolventů Školy uměleckého průmyslu i Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. K těm nejvýznamnějším bezesporu patří akad. malíř Jozef Bubák (1950), jedinečný, téměř renesanční kreslíř, figuralista i monumentalista, též autor výtvarných návrhů dnešních prvních slovenských bankovek.
Po roce 1960 se rozvíjí monumentální tvorba Fr. Chrástka, mnohokrát ve spolupráci s architektem Albertem Štěpánem. Byla to díla pro interiér a exteriér v různých technikách: sgrafito, mozaiky, vitráž, malby, dřevěné intarzie … Byla určena pro různé instituce a společenské i zdravotnické stavby, hotely, obchodní domy (Bratislava, Komárno, Košice, Liptovský Mikuláš, Rajec, Sečovce, Šamorín, Topoľčany, Trenčín, Trnava a poslední realizace - 1990 – nemocnice v Banské Štiavnici). Byly to ryzí monumentální stylizace, působivé ve výtvarné zkratce, znaku i symbolu. Jejich velikost dokumentuje nástěnná malba v elektrárně v Králové i s měřítkem postavy umělce. Tyto realizace byly často barevně laděné monochromaticky a v jejich fyzické velikosti je vždy přítomen prvek psychické intimity, poetické lidskosti i univerzální znakové symboliky.
V posledních letech, kdy zdraví již nedovoluje intenzivnější tvořivou aktivitu, účastní se František Chrástek jako člen Slovenské výtvarné unie – Společnosti volných výtvarných umělců, tematických výstav Hudba v obraze. A hudební motivy skutečně zvučí v jeho kultivované malbě. Jsou to hlavně abstraktní a symbolické kompozice a svérázná je též symbolika jedné z jeho nejnovějších kreseb – Tři králové, Šapitó i země a snad také nebeská obloha, trojtváří, korunka, šašek i král, pohledy, úsměv i zamyšlení. Dávno před tím poznání alfa a omega a teď vědomí, že všechno plyne dál a dál. X, Y, Zet a opět znova a dál.
Bohumír Bachratý