Publicistika

Chtěli by ho zpátky

Jedním z osmi partnerských měst Hradce Králové je sice Banská Bystrica, ale toto východočeské město má jiných kontaktů na Slovensku více. V poslední době se ozvala i východoslovenská obec Habura. Nikoli však s návrhem spolupráce, ale s žádostí vrátit to, co kdysi stálo na jejím území. O co jde?
Kostelík V Habuře nedaleko Medzilaborců stával dřevěný, původně pravoslavný kostelík, podobný těm, které v téměř třicítce obcí severovýchodu Slovenska stojí dodnes a které jsou národní kulturní památkou. Ten haburský kostelík bez jediného kovového hřebíku byl zřejmě postaven v letech 1502 – 1510. V polovině osmnáctého století zachvátil obec požár a místní si pak nové domy stavěli jinde a blíže k nim si postavili i nový kostel. Ten starý zasvěcený svatému Michaelu-archandělu prodali v roce 1740 do sousední obce Malá Poľana, kde tehdy žádný kostel neměli. Nebyla to žádná těžká práce, stačilo trámy a všechny části pečlivě označit, pak rozebrat a na novém místě podle původního náčrtu složit. Tam tedy byl v roce 1759 znovu postaven a zasvěcen druhému světci na ikonostase sv. Mikuláši-Divotvorci. Čas plynul, kostelík sloužil věřícím. A chátral. Během první světové války byl značně poškozen, pak sice částečně opraven, ale místním se již nelíbil. Chtěli nový, kamenný, který by důstojně reprezentoval jejich církevní obec, a ne ten starý, zchátralý, dřevěný. Opět vyvstala nerudovská otázka.
Situaci vyřešil bardějovský stavitel Alois Matulík, který se v březnu 1935 obrátil na město Hradec Králové a navrhl zprostředkovat koupi dřevěného kostela odněkud z oblasti východního Slovenska. Takový obchod s kostelíky nebyl v té době zřejmě nic neobvyklého, obce si tak často vylepšovaly obecní rozpočet, neboť na nějakou záchranu památek vůbec neměly peníze. Skupina, kterou vyslali hradečtí radní do Nízkých Beskyd, si prohlédla několik kostelíků a do oka jí padl právě ten v Malé Poľaně. Řeckokatolická náboženská obec této východoslovenské vesnice kostelík v roce 1935 prodala Hradci Králové za dvanáct tisíc korun. Aby obyvatelé města tak moc nekritizovali zbytečnost takového rozhodnutí radních, daroval dohodnutou sumu sám starosta Josef Pilnáček. Tak byl kostelík znovu označen trám po trámu, rozebrán, v Medzilaborcích (kudy za první světové války projížděly transporty na východní frontu) naložen na vlak, na nádraží v Hradci Králové vyložen, převezen do sadů u soutoku Orlice a Labe, znovu sestaven, nákladně restaurován a 28. října 1935 slavnostně otevřen jako vzpomínka na československé legionáře, kteří na východě Slovenska bojovali a padli.
Roubený kostelík krytý šindelem s třemi věžičkami zakončenými kupolí, oplocený původním ohrazením se šindelovou korunou, stojí v Jiráskových sadech dodnes. Uvnitř je působivý ikonostas, uprostřed jsou bohatě vyřezávané původní tzv. carské dveře s ornamentem vinné révy. Čtyři dolejší ikony zobrazují sv. Michaela-archanděla, Bohorodičku, Krista-Soudce a sv. Mikuláše-Divotvorce. Nad ikonami je dvanáct obrazů ze života Ježíše Krista, nad nimi je opět dvanáct obrazů svatých apoštolů. V kostelíku visí dvanáctiramenný dřevěný lustr, který je přesnou kopií z proslulého strutivského kostela v Jasině na Podkarpatské Rusi.
Kostelík v Jiráskových sadech dnes dlouhodobě slouží pravoslavným věřícím a město Hradec Králové, v jehož majetku je, tento dřevěný klenot neustále udržuje v dobrém stavu. Jenže zástupci obce Habura si vzpomněli, že kostelík kdysi patřil jim, že je to cennost, ba přímo klenot, který by byl atrakcí obce. Vyhlásili tedy místní anketu a několik desítek z více než 450 obyvatel obce souhlasí s tím, aby jim kostelík byl vrácen. Sice vědí, že právní nárok na takový akt nemají, ale hovoří o morálně – historickém nároku a také, že pro Čechy takový význam nemá jako pro ně. To by se ale nelíbilo obyvatelům Malé Poľany, kteří ho v 18. století za 40 zlatých od Haburanů koupili a kteří by se také ozvali. Koneckonců město Hradec Králové koupilo přece kostelík od nich. Jenže královohradecký magistrát v žádném případě nemíní roubený kostelík vrátit. Jak potvrdil v radničním zpravodaji, dřevěný kostelík svatého Mikuláše stojí v Jiráskových sadech více než sedmdesát let a bude stát dál.
MIŠ