České opery na slovenské ochotnické scéně

Co napadlo Tisovčany ….

V časech národní nesvobody, přesně 6. srpna 1907, čili během národních slavností v Martině, se na jeviště Domu (národním se tehdy nesměl jmenovat) dostala slovenská opera, resp. opera zpívaná slovensky. Zasloužili se o to Slováci z Tisovce - a jejich dlouholetý tribun dr. Samo Daxner.
Slovenský advokát a osvětový pracovník Samo Daxner byl synovcem Štefana Marka Daxnera. Narodil se 3. května 1856 v Banské Štiavnici, gymnázium vystudoval v Revúci a právo v Bratislavě a Budapešti. Advokátskou kancelář si otevřel v Tisovci. Dožil se vysokého věku, zemřel jako 93letý 27. dubna 1949.
Samo Daxner byl člověk odvážný a vynalézavý. V Tisovci například založil Slovenský zpěvokol (1877), vedl ho, sám režíroval a nacvičoval divadelní hry a pro potřeby ochotníků překládal i hry německých autorů. Napadlo ho dokonce přeložit a uvést operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. První tenor sice na celý text nestačil, takže v Tisovci uvedli 2. srpna 1903 alespoň první dějství a konec posledního dějství v doprovodu klavíru a houslí. Jak vzpomíná dr. Jan V. Ormis, po tomto prvním úspěchu se Tisovčané odvážili i na další českou operu. Text opery V studni od Václava Blodka opět přeložil Samo Daxner a v Tisovci ji uvedli 28. června 1907. Panu Ormisovi o ní dr. Daxner v roce 1943 napsal: „Konečně, po dlouhé práci, přišli jsme k povědomí, že všech asi padesát účastníků, herců a hudebníků víme každý svou roli z Blodkovy opery V studni. Bylo k tomu zapotřebí hodně příprav: překlady textů, zpěvů, rozepsání not a naučení se každého na přednes, a to bez vidomého ředitele, protože jsme neměli schváleného zpěvokolu. Hlavní role hráli Božka Daxnerová, Oľga Manicová, Karol Čipka a Rudo Manica. Orchestr byly tambury a housle. Předvedení opery se bezvadně zdařilo. Martinští hosté Meličko a Bulla nás nahovořili, abychom s operou přišli i do Martina, a oni nám na pomoc vyučí sborové zpěváky a statisty. I to se nám vydařilo obstojně. Mně to vyneslo poctu, dostal jsem čestný diplom od mikulášského zpěvokolu …“
Martinské uvedení opery nazval Samo Daxner „obstojným“ příliš kriticky. Národní noviny (1907, č. 93) převzaly obšírný referát Ostravského deníku o martinských slavnostech, a tam nešetřili pochvalou nad výkonem tisovského zpěvokolu, zejména, že ho „dirigoval vzorně“ právě Samo Daxner ….
Pavol M. Kubiš