České stopy vymírají s banskoštiavnickou kalvárií

V současnosti rezonuje v médiích neutěšený stav banskoštiavnické kalvárie. Tento komplex sakrálních staveb v stylu pozdního baroka dal postavit český jezuita František Perger v letech 1744 – 1751. (František Perger postavil podobnou kalvárii i v Prešově.) Během staletí byly na opravy vynaložené nemalé finanční prostředky, například František Lotrinský daroval sumu 1000 zlatých, v osmdesátých letech minulého století někteří věřící pomáhali kalvárii opravovat, Leopold J. Danihels, exprezident Světového kongresu Slováků z USA,věnoval římsko-katolické církvi jeden milion korun na její rekonstrukci.
Totálně zdevastovaná kalvárie je na seznamu 100 ohrožených historických památek světa. V roce 2000 byla zařazená do městské památkové rezervace, aby se mohly vymezit hranice rezervace a byla zabezpečená ochrana a využívání historických, urbanistických, krajinářských a kulturně – společenských hodnot města Banská Štiavnica, které je zapsané v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Problémem kalvárie je to, že pro vlastníka - církev - nepředstavuje tak lukrativní majetek jako jsou školy nebo kostely. Kalvárie začala chátrat zejména od té doby, co přešla do jejího vlastnictví a není ani zabezpečena proti vandalům. Na závěr jen smutné konstatování, že v Banské Štiavnici je mnoho historických objektů, které by si zasloužily patřičné pozornosti.
Pavel Heintz