![]() ![]() |
|
Vítejte na informační stránce Českého spolku BratislavaČeský spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás) |
|
| |
![]() Ke 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami či názory na budoucnost spolku. Osmou část svých vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Internet“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde ![]() Kruh přátel české kultury zve v úterý 3. října 2023 v 16 hod. na filmové představení „Bílá vrána“ z roku 1938 (režie Vladimír Slavínský) v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk. ![]() Jazykovědec, pedagog, historik a etnograf prof. PhDr. František Pastrnek (4. října 1853 Kelč u Valašského Meziříčí – 17. února 1940 Praha) se 7. května 1896 při založení Československé jednoty v Praze stal prvním předsedou. Původně národně obranný spolek se postupně stále více zaměřoval na česko-slovenskou vzájemnost, podporoval slovenské studenty na českých školách, posílal na Slovensko knihy na podporu vzdělanosti a kultury, podporoval zařazování příspěvků o horních Uhrách a Slovácích do českých časopisů, čím výrazně přispěl ke vzájemnému poznání a vzniku společného Československa. ![]() V čase, kdy domácí média věnovala hlavní pozornost politickým a národohospodářským důsledkům rozdělení federace, jediná zmínka o postavení Čechů na Slovensku vyšla 5. října 1993 v týdeníku Mosty č. 40/93, který uveřejnil překlad z polského deníku Rzeczpospolita (ze dne 18.9.1993), ukazující na příkladu Dr. Ivana Broučka z Bratislavy konkrétní problémy Čechů, kteří po rozdělení zůstali na Slovensku a museli se rozhodovat mezi slovenských nebo českým občanstvím. Ve stejném vydání (Mosty 40/93, s. 14) Jaroslav Kašlík z Trnavy informoval o první veřejné členské schůzi Spolku Čechů na Slovensku dne 22.9.1993 a vyzval ke vzniku regionálních organizací v dalších městech. ![]() Prvním českým velvyslancem ve Slovenské republice byl JUDr. Filip Šedivý (6. října 1953 Praha – 20. září 2008 Praha). Začínal jako právník na ONV v Mostě, kde po revoluci patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, z něhož přešel k ODS. V letech 1990-92 byl poslancem Federálního shromáždění, po jeho rozpuštění byl jmenován prvním velvyslancem ČR v SR. V duchu tehdejší doktríny ODS (a HZDS), že rozdělení federace se občanů nedotkne, odmítal problémy českých krajanů a představitele Českého spolku na Slovensku přijal až rok po jeho vzniku v srpnu 1994. Po ukončení diplomatické mise působil v komerční sféře ve vedení skupiny Unipetrol a jako spolumajitel Moravských skláren Květná. Zmiňuje se o něm také autor cyklu „Střípky vzpomínek“ o počátcích nejstaršího krajanského spolku v SR. ![]() Geolog a vysokoškolský pedagog RNDr. Josef Kunský (6. října 1903 Sušice – 21. září 1977 Sušice) přednášel geomorfologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze a věnoval se zejména studiu vulkanických, ledovcových jevů i krasových jevů a také všeobecnému zeměpisu, přispíval do řady domácích i evropských časopisů. Na Slovensku se věnoval studiu hřebenů Nízkých a Vysokých Tater a problematice zalednění Belianské jeskyně. ![]() Uznáním autonomie Slovenska československou vládou 7. října 1938 na základě Žilinské dohody politických stran (Žilinský manifest) z předcházejícího dne (dohodu odmítli představitelé sociální demokracie a komunistů) vznikla tzv. Druhá republika. Ani autonomní slovenská vláda, jejímž předsedou se stal dr. Jozef Tiso, nedokázala bránit své území a v tzv. Vídeňské arbitráži přišla o značné území jižního Slovenska, přičleněného k Maďarsku na základě podobných jazykových hranic jako předtím v Mnichově Sudety k Německé říši. Zákon o autonomii Slovenska vstoupil do platnosti 22. listopadu 1938, čím se začal používat název Česko-slovenská republika. Autonomie uvolnila protičeské nálady ve společnosti, jež v řadě slovenských měst vyústily zejména přičiněním Hlinkových gard do vyhánění českého obyvatelstva (v roce 1938 se k české národnosti hlásilo asi 3,4 % populace Slovenska). ![]() Český spolek Bratislava zve v pondělí 9. října 2023 v 17 hod. na vernisáž výstavy „Poezie v obrazech“ věnovanou životnímu jubileu výtvarnice Evy Linhartové Bachraté v Galerii Umelka na Dostojevského rade 2. Výstava bude otevřena od úterý do neděle od 12 do 18 hod. až do pondělí 30. října 2023. Ve čtvrtek 26. října se v 17 hod. uskuteční komentovaná prohlídka pro členy ČSB (celá pozvánka zde). ![]() První veřejná členská schůze Spolku Čechů na Slovensku se sídlem v Bratislavě (od 1994 Českého spolku na Slovensku) se uskutečnila 22. září 1993. Mimo jiné přijala návrh petice žádající novelizaci zákona č. 40/1993 Sb., aby občanům ČR s trvalým pobytem v SR bylo umožněno přijmout slovenské občanství bez ztráty občanství českého. Schválila také zakládání místních poboček v jiných slovenských městech. Podrobněji o ní informoval v týdeníku Mosty č. 40/93 ze dne 5. října 1993 Jaroslav Kašlík z Trnavy, který vyzval ke vzniku poboček v dalších slovenských městech. Prof. J. Rychlík v závěrečné kapitole své knihy „Rozdělení Československa 1989 – 1992“ označil tuto schůzi za „ustavující sjezd Českého spolku na Slovensku". ![]() V létě náš portál cesi.sk informoval o záměru zastavit od konce července 2023 vysílání českých televizních stanic v SR a o tom, že proti tomu vystoupily české krajanské spolky a další instituce. V těchto dnech obdržela předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná dopis od ministra zahraničních věcí ČR pana Jana Lipavského, v němž reaguje na iniciativu českých krajanů na Slovensku. Dopis poskytla ke zveřejnění (zde). ![]() „Vážený pane magistře, chtěl bych Vám poděkovat, neboť díky vašemu nasměrování se mi opravdu podařilo rodinu MUDr. Františka Havelky kontaktovat a tento víkend jsme si už psali. Výzvu již můžete z Vašich stránek stáhnout… Jsem Vám zavázán a moc Vám děkuji. Přeji krásné pozdně letní dny!“ Těmito slovy poděkoval Mgr. Jiří Vaněček z Okresního archivu v Chrudimi za pomoc při pátrání po rodině člena bývalého českého spolku v Nitře. Jsme rádi, že náš portál cesi.sk opět mohl pomoci. ![]() „Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Přinášíme Vám přehled předpokládaných programů ve druhém pololetí. Věřím, že každý z Vás si z nich dokáže vybrat, co ho zajímá...“, píše se v úvodě dalšího letošního Informačního zpravodaje (celý text zde), který přináší přehled o připravovaném programu ČSB do konce roku 2023. ![]() Slovenská národní galerie ve spolupráci s Českým centrem Bratislava a Velvyslanectvím České republiky v SR zve na výstavu „Architektura 58-89. Dramatický příběh českého poválečného stavitelství“. Český spolek Bratislava je jedním z partnerů výstavy, která potrvá od 15. září do 29. října 2023. ![]() Až do konce října je v Napoleonských lázních (kúpeľoch) v Piešťanech otevřena výstava „Květinové světy“ s více než stovkou děl Alfonse Muchy. Piešťany se tak staly součástí projektu Muchova cesta, v němž jsou zastoupena moravská města s ním spojená: Ivančice, Moravský Krumlov, Mikulov a Hrušovany nad Jeviškou. Malíř slovenské lázně několikrát navštívil ve 30. letech 20. století, kdy jim také věnoval obraz „Buď pozdraven požehnaný pramen zdraví“, umístěný nad vstupem do restaurace hotelu Thermia Palace jako poděkování za léčení dcery Jaroslavy. Expozice je otevřena od úterý do neděle od 11 do 19 hod. ![]() Emil Filla, František Foltýn, František Kupka, Antonín Procházka, Toyen a Jan Zrzavý. Do 14. ledna 2024 bude v rekonstruovaných prostorech Slovenské národní galerie k vidění unikátní výstava tvorby šesti čelných představitelů české moderny meziválečného období, kterou se podařilo ze soukromých sbírek sestavit Nadaci Sovereign Invest, pod názvem „Hvězdy. Česká moderna zo súkromných zbierok“. | |
| |
|