logo ČSB                                   ČnS

Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava

Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)

Přerušení programu ČSB prodlouženo do konce listopadu!

logo    Výzva pro pamětníky
Dobrý deň prajem, pracujem ako dokumentaristka a lektorka v združení Post Bellum… V súčasnosti hľadáme pamätníkov českej národnostnej menšiny na Slovensku, ktorí boli nejakým spôsobom spätí s významnými dejinnými udalosťami 20. storočia. Môže ísť o pamätníkov 2. sv. vojny, SNP, politických väzňov, preživších z koncentračných táborov, účastníkov okupácie 1968 alebo Nežnej revolúcie atď., jednoducho svedkov alebo aktívnych odporcov minulých režimov na Slovensku… Nahrávanie by prebehlo v absolútne sterilnom, bezpečnom prostredí. Určite sme ochotní sa dohodnúť aj na neskoršom termíne stretnutí, po tom, čo sa situácia s Covidom upokojí,“ obrátila se na náš spolek Petra Rýchliková (tel. 0907 469 354). Vzpomínky Čechů a Moravanů na Slovensku rádi uveřejníme i na této naší stránce.


koláž    Aktivity ČSB jsou přerušeny do konce listopadu!
Na základě nepříznivého vývoje epidemiologické situace a v souladu s doporučeními státních orgánů výbor Českého spolku Bratislava rozhodl prodloužit přerušení činnosti až do konce listopadu.

hlavička    Výročí prvního slovenského jazykového zákona
SNR přijala 25. října 1990 zákon č. 428, jímž prohlásila slovenštinu za úřední jazyk na území SR. Do té doby platná ústava společného státu definovala češtinu a slovenštinu jako rovnocenné státní jazyky na celém území Československa, takže v předvečer výročí vzniku společného státu slovenská reprezentace poprvé naznačila ambice vedoucí až k rozpadu federace v r. 1992. Zákon, podepsaný předsedou SNR F. Mikloškem a předsedou slovenské vlády V. Mečiarem, stanovil v § 6 (1): „V úradnom styku občania môžu používať aj český jazyk.“ Kvůli údajné diskriminaci jiných národností byla tato věta po vzniku SR zrušena.

foto: brno.cz    Z Bratislavy do světa
Sopranistka Hana Janků (roz. Svobodová, 25. října 1940 Brno – 28. dubna 1995 Vídeň) po studiu JAMU účinkovala v brněnské Janáčkově opeře a v 60. letech pravidelně hostovala ve Slovenském národním divadle. Její život změnilo angažmá v milánské La Scale v letech 1967-69, poté už zůstala v zahraničí, kde sklízela úspěchy na předních světových scénách.

foto: jasenne.cz     Letec sestřelený během SNP u Banské Bystrice
Major Jiří Řezníček (25. října 1915 Jasenné u Zlína – 1. června 1957 Gottwaldov/Zlín) začínal jako pomocný dělník u Bati, až na vojně u leteckého pluku v Olomouci po čase absolvoval pilotní výcvik. V r. 1939 jeho cesta vedla do polského Krakova a následně do francouzské cizinecké legie, v níž bojoval v Africe a ve Francii. V Anglii se stal stíhačem 313. letecké perutě RAF a v r. 1944 byl převelen do SSSR, odkud byla jeho jednotka pod vedením F. Fajtla nasazena v září 1944 do Slovenského národního povstání. 18. října 1944 byl nedaleko Banské Bystrice sestřelen, ale s těžkým poraněním páteře zachráněn. Po r. 1948 byl z armády propuštěn a pracoval jako dělník.

STV    Výročí televizního areálu v Mlynské dolině
První etapu Televizního střediska Čs. televize v bratislavské Mlynské dolině slavnostně spustili do provozu 26. října 1970. Projektantem její podoby i interiérů byl architekt Josef Struhař (29. 12. 1935 Štítná nad Vláří), který vyhrál architektonickou soutěž v roce 1965 (spolu s Václavem Čurillou, ten později práci na projektu ukončil) a výstavbě areálu STV věnoval celých 15 let. Druhá etapa včetně 107,3 metrů vysoké budovy s řadou technologických novinek té doby, jako byly rychlovýtahy, vysokotlaká klimatizace, protipožární bezpečnost a další, byla odevzdána 11. prosince 1975.

foto: TaNaP    Tatry se jí staly osudnými
Geoložka Marie Kettnerová (roz. Remešová, 26. října 1900 Olomouc – 25. července 1933 zahynula při pádu ze stěny Ždiarske vidly) se věnovala geologickému výzkumu Moravy a Slezska, až později se s manželem Radimem soustředila na geologický a paleontologický výzkum Vysokých a Belanských Tater. Tragicky zahynula při jedné z výprav do oblíbených hor. Na její počest v roce 1934 založili Fond na podporu mladých československých geologů a paleontologů.

foto: J. Výborný    Výročí odhalení sochy T. G. Masaryka v Bratislavě
Socha T. G. Masaryka na dnešním Náměstí T. G. Masaryka (přejmenováno v létě 2019) byla slavnostně odhalena při příležitosti 92. výročí vzniku Československa 28. října 2010 jako součást Památníku česko-slovenské vzájemnosti. Sochu odhalil tehdejší starosta Starého Města Ing. arch. Andrej Petrek, po něm se přítomným krátce přimluvil velvyslanec ČR Jakub Karfík a někteří z přítomných tehdejších opozičních poslanců NR SR, jak dokazují archivní amatérské snímky jednoho z členů ČSB. Předsedkyně ČSB následně dostala děkovný dopis starosty Starého Města (celý text dopisu).

logo    Vychází Mimořádný informační buletin – říjen 2020
„Uvědomujeme si, že plánované přednášky, hudební večery nebo poznávací pobyty nemůžeme momentálně plně nahradit... Prozatím – jako důkaz, že na vás myslíme, a hlavně pro vás, kteří nemáte e-mail adresy, chceme alespoň částečně vyplnit čas, který vám zůstal po našich úterních setkáních. Připomeneme vám několik výročí souvisejících s naší vlastí, virtuálně upozorníme na unikátní výstavy a doporučíme vám k přečtení pár knižních titulů, které se objevily na knižním trhu...,“ píše v nejnovějším Mimořádném Informačním bulletinu člen výboru ČSB Ing. Jiří Nevřela, jenž ho sestavil.

foto: Ing. L. Bábíček    Národnostní magazín o ČSB
Jak jsme zmínili v reportáži z Tvořivých dílen na Klepáči začátkem září, na akci našeho spolku se přijel podívat i televizní štáb z Banské Bystrice. Redaktorka D. Kyslanová i PhDr. Ľ. Kolová z Redakce národnostního vysílání RTVS v Košicích nás nezávisle na sobě upozornily, že nahrávka bude zařazena v nejbližším Národnostním magazínu v pondělí 21. září v 9. 20 hod. ráno na Dvojce. Zhlédnout se dá i v internetovém archivu RTVS.

foto: Ing. L. Bábíček    Záříjové tvořivé dílny na Klepáči
V sobotu 5. září se členové a sympatizanti ČSB se svými vnoučaty sešli na tradičních Tvořivých dílnách v areálu Klepáč. Výtvarnice Eva L. Bachratá se svým synem Radkem připravili zajímavý program od tvorby drobných hraček a jiných předmětů z přírodních materiálů až po opékání špekáčků a hledání pokladu. Překvapením byla návštěva televizního štábu z Banské Bystrice, který připravoval Národnostní magazín. Letos se počasí vydařilo, škoda, že obavy ze zhoršující se pandemické situace překazily větší účast. Autorem poskytnutých záběrů je Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.

foto: muzeumkarlazemana.cz    Zakladatel čs. animovaného filmu a Slovensko
Kreslíř a režisér Karel Zeman (3. listopadu 1910 Ostroměř u Nové Paky – 5. dubna 1989 Zlín) po praxi reklamního kreslíře začínal jako animátor reklamních a osvětových filmů v Baťových studiích v Kudlově u Zlína. Jeho první trikový film Vánoční sen získal Cenu za nejlepší loutkový film v Cannes. Množství ocenění a uznání mu přinesl první celovečerní film Cesta do pravěku (1955), v němž část exteriérů se natáčela i na ramenech Váhu v okolí Šale a Galanty, i všechny následující, v nichž se objevili i slovenští herci, např. E. Vašáryová (Bláznova kronika, 1964), M. Vášáryová a E. Horváth ml. (Na kometě, 1970).

foto    Autor prvního českého „Průvodce po Slovensku“
Spisovatel a politik JUDr. František Sláma (3. listopadu 1850 Chotěboř – 25. dubna 1917 Brno) byl synem kupce a obchodníka s tabákem. Gymnázium studoval v Německém Brodu a Praze, ale maturitu složil 1869 v Prešpurku. Po studiu práva v Budapešti a Záhřebu působil jako soudce na Moravě a ve Slezsku. Jako poslanec Říšského sněmu se zajímal o otázky národní v Rakousko-Uhersku a propagoval česko-slovenské kulturní vztahy. V roce 1889 vydal prvního českého „Průvodce po Slovensku“ s popisem několika vycházek po Vysokých Tatrách.

Modra    Své stopy zanechal nejen v Modre
Evagelický farář a publicista Bohumil Kadlečík (4. listopadu 1895 Hošťálková u Vsetína – 5. ledna 1962 Bratislava) působil v Modre v letech 1920-1945, kde byl současně správcem místního sirotčince. Jako publicista se věnoval historii zdejšího kraje, ale i problematice výchovy mládeže a zejména školství pro hluchoněmé.

faksimile    První profesionální dělnický novinář na Slovensku
Prvním profesionálním dělnickým novinářem na Slovensku byl Edmund Borek (pseudonymy Xaver Rozkošný, Prokop Stupavský, 4. listopadu 1880 Vídeň – 1.března 1924 Vídeň). Pocházel z rodiny českého železničáře, do školy chodil v Kyjově a Uherském Hradišti, práva ve Vídni však nedokončil a začal se věnovat levicové novinařině ve Vídni a v Pardubicích. Od roku 1906 působil na Slovensku jako redaktor Slovenských robotníckych novín a časopisů Napred a Slovenský máj, vydal řadu brožur ve slovenštině (Čo má vedieť každý súdruh, Kresťanstvo a socializmus, Zo zápiskov hladného blázna, Sociálna demokracia a náboženstvo, Kňažské zrkadlo, Karol Marx, jeho život a dielo). V roce 1918 se stal vojenským přidělencem ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Žilině. Od r. 1919 byl redaktorem novin Slovenský východ a správcem Komenského ústavu v Košicích, posléze se vrátil do Vídně jako redaktor českých „Dělnických novin“.

A. Lutonský    Spoluzakladatel slovenského jeskyňářství
Publicista a speleolog Alois Lutonský (4. listopadu 1905 Bystřice pod Hostýnem – 14. července 1997 Liptovský Mikuláš) poprvé zavítal do Demänovské doliny jako středoškolák a po ukončení školy se natrvalo přestěhoval do Liptovského Mikuláše, kde pomáhal (1924-27) moravskému speleologovi Aloisi Královi a později dalším při průzkumu jeskyní, pomáhal při jejich zpřístupnění a provázel návštěvníky. Později rozšířil zájem o další jeskyně na Slovensku zejména ve Slovenském krasu, byl spoluredaktorem časopisu Krásy Slovenska, vedl Tatranskou komisi Klubu čs. turistů, byl spoluzakladatelem a později ředitelem Muzea Slovenského krasu, dnes Slovenského muzea ochrany přírody a jeskynářství v Liptovském Mikuláši. Přispěl k rozvoji záchranné služby a výstavbě lanovek na Lomnický štít a Chopok, zasadil se o výstavbu vojenského hřbitova Háj-Nicovô u Liptovského Mikuláše, kde přispěl k založení Galerie P. M. Bohúně a Muzea Janka Kráľa, jehož byl ředitelem (1963-69). Byl také hlavním pomocníkem malíře Otakara Štáfla při budování symbolického hřbitova obětem Tater pod Ostrvou.

Pat a Mat    Federální původ Pat(lal)a a Mat(lal)a
Nejznámějším dílem výtvarníka, scénáristy a režiséra Lubomíra Beneše (7. listopadu 1935 Praha – 12. září 1995 Praha) je animovaný seriál Pat a Mat (později A je to!), vytvořený ve spolupráci s Vladimírem Jiránkem. Původní název (1976) byl Kuťáci, současná jména údajně vznikla z označení Patlal a Matlal. Dalších 28 dílů Krátký film Praha vyrobil pro Čs. televizi Bratislava ve slovenštině, až od roku 1989 pokračoval cyklus znovu v české verzi. Po smrti L. Beneše (od roku 2002 a č. 51) další díly vyrábí syn autora Marek Beneš a další tvůrci ve zlínských ateliérech.

dálnice    Výročí dálnice
Dálnice spojující tři největší československá města Praha – Brno – Bratislava v délce 317 km byla uvedena do provozu 8. listopadu 1980. Slovo dálnice bylo oficiálně zavedeno koncem roku 1938, kdy byl schválen projekt propojení republiky od Prahy až na Podkarpatskou Rus, výstavbu přerušila válka a zastavena byla v r. 1950. V 60. letech byl koncept přehodnocen na 712 dlouhou trasu Praha-Brno-Košice, jež se začala stavět v r. 1967 a první úsek Praha-Mirošovice (21 km) byl uveden do provozu v červenci 1971. Souběžně začala výstavba D2 v úseku Bratislava-Malacky.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury informuje, že filmová promítání v kinu Mladosť jsou pozastavena a obnovena budou, až to situace dovolí. Nejbližší program je naplánován na úterý 1. prosince 2020: Předvánoční hudební promítání veselými písničkami z Čech a Moravy spojený s vystoupením pěveckého spolku je zabezpečen se začátkem v 15.30 hod., avšak jeho konání bude záviset od aktuální pandemické situace v hlavním městě. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

   
  • > > > archiv starších zpráv, pozvánek a zajímavostí
  • TOPlist

    NK ČR v dubnu 2008 vybrala tuto stránku do projektu WebArchiv.

     

    © jv 2004

              © Obsah těchto stránek lze použít výlučně s označením zdroje: cesi.sk