České školy na Slovensku
Mezi nejčasteji opakované dotazy návštěvníků našeho portálu patří hledání školy, na níž by se učilo česky.
Český spolek Bratislava – jako dobrovolné občanské sdružení, zaměřené na kulturně společenské aktivity – v současnosti nemá jakoukoliv informaci o existenci české školy na území Slovenské republiky.
Přestože přítomnost Čechů na území dnešního Slovenska dokládá už nejstarší uherská kronika v raném středověku (viz: Múcska Vincent, Kronika anonymného notára kráľa Bela – Gesta Hungarorum, Vydavateľstvo Rak, Budmerice 2000, s. 82-83), až do vzniku samostatného Slovenska v roce 1993 česká menšina na Slovensku – i zásluhou jazykové a kulturní blízkosti obou národů – se nikdy vydělovala z majoritní společnosti, naopak se vždy cítila její součástí, na rozdíl od jiných menšin nikdy nevytvářela vlastní komunitu v některé lokalitě, i proto je dnes poměrně rovnoměrně rozptýlena po celém území Slovenska, jak potvrdily výsledky Sčítání lidu, domů a bytů v posledních desetiletích (viz rubriku Češi v SR - statistika).
Dnešní čeští, moravští a slezští krajané, žijící na území SR, se buď narodili v českých, resp. smíšených rodinách na Slovensku (resp. Podkarpatské Rusi či jinde), a přestože vystudovali slovenské školy, udržují si v rodině znalost českého jazyka, nebo na Slovensko přišli už se vzděláním z českých škol.
Vzhledem k více než 70leté tradici jednotného školství ve společném státě a vzájemném uznávání obou jazyků většina z nich považovala absenci českých škol na Slovensku za přirozenou (na rozdíl od slovenské menšiny v českých zemích) a podobně se staví k postupné asimilaci svých potomků, vyrůstajících ve slovenském prostředí, se slovenským vzděláním a mezi slovenskými přáteli.
Navíc vzhledem ke své věkové struktuře a klesající početnosti (viz Češi v SR - statistika) nepovažujeme za reálné v současnosti otevření české školy.
Přesto jsme se po rozdělení republiky snažili alespoň o částečné přinavrácení tradice českého školství v SR například prostřednictvím tzv. Masarykových škol, jež znamenaly výrazný přínos rozvoji všeobecné slovenské vzdélanosti a slovenského školství v době první republiky, tyto snahy, žel, skončily neúspěšně a v současnosti jsou už z našeho pohledu nereálné.
Stejné stanovisko poskytujeme i slovenským státním orgánům, jež od nás žádají tzv. hodnocení stavu národnostního školství (viz Hodnotící zprávu o stavu národnostního školství z r. 2012 (citát):
Hodnotiaca správa o stave národnostného školstva
časť: česká menšina
Na Slovensku v súčasnosti neexistuje žiadne školské zariadenie s vyučovacím českým jazykom. Niektoré súkromné školy v Bratislave v minulosti prejavili záujem o českého lektora v rámci fakultatívnych krúžkov českého jazyka, určených najmä pre záujemcov o pohovory na vysoké školy v ČR, bližšie informácie však nepoznáme.
V zmysle platných zákonov a medzivládnych zmlúv majú študenti stredných a najmä vysokých škôl v SR možnosť študovať po úspešnom zložení prijímacích skúšok na príslušnej strednej a vysokej škole na území Českej republiky. Týka sa to aj občanov SR, hlásiacich sa k českej a moravskej národnostnej menšine, ktorí to podľa možnosti a záujmu využívajú.
Z racionálneho hľadiska nepovažujú občianske združenia českej a moravskej menšiny za zmysluplné snažiť sa v súčasnosti o zriadenie školských zariadení s vyučovacím jazykom českým. Vychádzame pritom z vyše 70-ročnej tradície jednotného školstva v rámci bývalého spoločného štátu. Potomkovia českej národnostnej menšiny v SR vždy bez problémov navštevovali slovenské školy a slovensko-českú bilingválnosť považujú za prirodzenú.
Súčasne však podporujeme myšlienku výučby českého jazyka, literatúry a reálií ako nepovinného predmetu na stredných školách, čo by nepochybne uľahčilo adaptáciu slovenských študentov na českých vysokých školách, posilnilo povedomie a znalosť českého jazyka pri potomkoch českej národnostnej menšiny v SR a podporilo udržanie vzájomnej zrozumiteľnosti českého a slovenského jazyka u mladej generácie.
S ohľadom na výrazný pokles počtu príslušníkov českej národnostnej menšiny v ostatnom desaťročí nepovažujeme v najbližšom období otázku českého národnostného školstva na území SR za prioritnú. S ohľadom na pomerne rovnomerne nízke zastúpenie príslušníkov českej menšiny na Slovensku, by z hľadiska dostatku žiakov prichádzali do úvahy iba veľké mestá ako Bratislava alebo Košice. Z iniciatívy českých úradov sa už v minulosti uskutočnila v Bratislave prieskumná anketa, za akých podmienok by v českých a zmiešaných rodinách mali rodičia záujem posielať dieťa do českej školy, z ktorej vyplynulo, že väčšina rodičov by uprednostnila bližšiu slovenskú ako priveľmi vzdialenú českú školu.
Na úrovni vysokého školstva v minulosti existovalo štúdium bohemistiky v rámci katedry slovanských jazykov na Univerzite Komenského v Bratislave, pre nízky záujem a problémy s dochádzaním lektora z Brna, však malo krátkodobé trvanie. Podľa našich informácií možnosť otvorenia štúdia českého jazyka a literatúry zvažovali aj ďalšie univerzity (naposledy od r. 2012/13 v Nitre), no bez účasti občianskych združení českej menšiny, takže podrobnosti nepoznáme, no zriadenie takýchto študijných odborov by malo našu podporu.
Český spolok v Bratislave v minulosti podporoval snahu o navrátenie názvu „Masarykove školy“ školským budovám na Českej ul. v Bratislave, kde by bolo vhodné rozšíriť výučbu najmä na strednom stupni fakultatívne aj o niektoré predmety v českom jazyku, vychádzajúc tak v ústrety študentom, ktorí chcú pokračovať vo vysokoškolskom štúdiu v ČR, avšak napriek podpore zo strany miestnej samosprávy aj verejnosti sa najmä po zmene vlastníckych vzťahov javí takáto možnosť ako nereálna. Podobné aktivity, podľa našich informácií, vyvíjala aj Základná škola v Bystričke u Martina, usilujúca o pomenovanie ZŠ Alice Masarykovej.
Bratislava 5. 12. 2012
Názor české strany
Podobně se k této problematice oficiálně vyjadřuje na své internetové stránce Velvyslanectví ČR na Slovensku (citujeme):
České školy na Slovensku
Vzhledem ke stárnutí české krajanské komunity a generační asimilaci není o vzdělávání v českém jazyce na Slovensku zájem a neexistuje zde žádná škola poskytující vzdělání v češtině. Česká škola bez hranic, která jinde ve světě uspěla s výukou češtiny, zde díky jazykové blízkosti češtiny a slovenštiny nemá uplatnění a nepředpokládá se ani v budoucnosti.
Čeští zájemci o slovenské vysoké školy mají možnost bezplatného studia ve slovenštině, podobně jako slovenští studenti v ČR. Vzhledem k zákonnému postavení češtiny jako jazyka splňujícího podmínky srozumitelnosti z pohledu státního jazyka je tak možné studovat v podstatě bez omezení a konkrétní jazykové požadavky závisí na studovaných oborech a vyučujících.
Od roku 2011 funguje první bohemistika na Slovensku, na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře. Nejde o studium filologického typu, ale areálová studia ve středoevropském kontextu, jež poskytují studentům i vědeckým pracovníkům prostor na výzkum a propagaci českého jazyka a kultury ve vazbách na středoevropské kulturní procesy. Umožňujevýzkum české etnicity, kultury, jazyka, literatury a historie, dále se soustředí na poznatky z dějin česko-slovenských, česko-maďarských, česko-německých a česko-polských vztahů.
Na toto téma si můžete přečíst řadu zajímavých článků z Almanachu ČSnS (2004) nebo měsíčníku Česká beseda (1665-2007):
Co bychom měli vědět o historii česko-slovenských vztahů – studie doc. PhDr. Marie Majtánové v Almanachu Českého spolku na Slovensku, Bratislava, 2004.
zvláště pak čtvrtou kapitolu o úloze českých pedagogů v předválečné ČSR.
Vzpomínky na „české" gymnázium v Bratislavě.
historie Masarykových škol v Bratislavě na České ul.
rozhovor s historikem PhDr. Ivanem Kamencem na stejné téma.
Zkušenosti se střídáním českých a slovenských škol herečky Květy Stražanové.
Vzpomínky na školské roky manželů Prudkých z Levic.
Vzpomínky na školská léta herečky Kateřiny Macháčkové.
Rozhovor s generálním ředitelem Sekce národnostních menšin Ministerstva kultury SR Robertem Dohányosem (2005).
Vzpomínky na slovenské prvorepublikové školství p. Želmíry Bellušové-Štefánkové.
Článek o působení české inteligence na Oravě po 1. sv. válce.
Vzpomínky na české profesory v Martině.
rozhovor s ředitelem Historického ústavu SAV, PhDr. Valeriánem Bystrickým, DrSc. o odsunu českých státních zaměstnanců včetně pedagogů z území Slovenska od r. 1938.
