Koncem roku 2001 Česká beseda publikovala první výtah z výsledků květnového
sčítání obyvatel, domů a bytů v SR, týkající se zejména podílu národností až na
úroveň jednotlivých okresů. V minulých dnech Statistický úřad SR zveřejnil další
výsledky, v nichž vyhodnocuje odpovědi obyvatel na otázku mateřského jazyka. Ten
byl v pokynech definován jako jazyk, jímž převážně hovořili rodiče občana v jeho
dětství.
Oproti stavu před deseti lety z posledního sčítání lidu v bývalé
federaci v roce 1991, poklesl počet obyvatel, jež udává za mateřský jazyk
slovenský (z 84,3 na 83,9%), maďarský (z 11,5 na 10,7%), naopak zvýšil se podíl
udávající jako mateřský romský jazyk (z 1,5 na 1,8%). Podíl češtiny klesl z 1,1
na 0,9%, co ho odsunulo až za rusínštinu (nárůst z 0,9 na 1,0%). Následují
jazyky ukrajinský, německý, polský, chorvatský, srbský a ostatní. Velký počet
hlasů se zřejmě ztratil mezi nezjištěnými, jejichž podíl vzrostl z 0,2% v roce
1991 na loňských 1,3%.
Češtinu jako původní mateřský jazyk uvedlo až 48 201
obyvatel SR, co je více než těch, kteří se přihlásili k národnosti české a
moravské spolu (44 620 + 2 348). Při podrobnějším studiu čísel však zjistíme
více zajímavých údajů.
Například z uvedeného počtu pouze 36 651 obyvatel SR
české národnosti udává souběžně češtinu jako mateřský jazyk. Zbytek tvoří
,,Češi" s původním mateřským jazykem slovenským (6 791 osob), maďarským (424),
romským (89), německým (71), rusínským (45), ukrajinským (18), polským (11),
chorvatským (4), srbským (1). Ostatní jazyky uvedlo 28 osob a v sloupci
,,nezjištěné" figuruje číslo 487.
Naopak češtinu jako mateřský jazyk uvedlo 8
199 občanů, hlásících se k národnosti slovenské, 314 Maďarů, 78 Romů, 50 Němců,
38 Rusínů, 34 Ukrajinců, 21 Poláků, 3 Srbové, 2 Chorvati, k ostatním národnostem
se přihlásilo až 2 123 obyvatel ,,odkojených češtinou" a dalších 688 ,,českých
batolat" se nepřihlásilo k žádné národnosti (nebo to považovali za samozřejmé a
tuto rubriku nevyplnili?).
Mezi těmi, kteří se hlásí k češtině jako ke své
mateřštině výrazně převládají ženy (27 458, z toho 21 052 české národnosti) nad
muži (20 743, z toho 15 599 české národnosti).
Podobné nesrovnalosti vyvolané
názorovými rozdíly na pojem národnost a mateřský jazyk panují i při jiných
skupinách obyvatel. Například slovenštinu považuje za svoji mateřštinu i 20 483
Romů, 9 416 Maďarů, už uvedených 6 791 Čechů, 1 471 Němců, 1 178 Rusínů a
přibližně stejný počet Ukrajinců a tak dále.
Přibližně desetina celkového
počtu obyvatel, kteří označili za svůj mateřský jazyk maďarštinu, se dnes hlásí
k národnosti slovenské. U ,,odkojených romštinou" je tento podíl ještě
výraznější - přes 59 tisíc se jich hlásí k Romům, ale téměř 38 tisíc ke
Slovákům. Dokonce z rusínských ,,batolat" se jich dnes více hlásí ke Slovákům
(28 885) než k Rusínům (22 751).
Jiří Výborný (Česká beseda č. 5/2002)