aneb co se v učebnicích dějepisu a vlastivědy nedočtete
(bez
záruky posbíráno z různých publikací a tisku)
Víte, že...
...nejstarší písemná zmínka o Vysokých Tatrách ,,Tatri" se nachází v Chronica Boemorum, napsané v letech 1119 až 1125 českým šlechticem a děkanem pražské kapituly Kosmou (Kosmas).
... už nejstarší uherská kronika ,,Gesta Hungarorum", pocházející pravděpodobně z 12.-13. století v kapitole o dobytí Nitry maďarským vojskem označuje obyvatele oněch končin jako ,,Sclavi et Boemi".
... v roce 1261 se nedaleko Bratislavy uskutečnila svatba českého krále Přemysla Otakara II. s ruskou kněžnou Kunhutou (tuto událost Alfons Mucha vybral jako námět jednoho z 20 monumentálních pláten cyklu Slovanská epopej).
... v roce 1269 uherský král Bela IV. daroval rozsáhlé území od Važce po Spiš potomkovi českého zemanského rodu Bohumírovi (Bogomer), jenž tu působil jako zástupce zvolenského župana pro oblast Liptova, a v roce 1286 ho povýšil do šlechtického stavu.
... příjmení Čech se na území dnešního Slovenska vyskytovalo už ve středověku, jak o tom svědčí například zmínka v uherskej kronice o lovu 13. července 1406 v okolí obce Štitáre, patřící tehdy Petru Čechovi z Levic.
... žilinský městský úředník Mikuláš z Litovle v roce 1378 opsal německý text magdeburského práva. O sto let později tento právní kodex přeložil fojt Václav Pangrác a písař Václav z Kroměříže do slovakizované češtiny. Tato Žilinská kniha je nejstarší zachovanou městskou knihou a nejstarší právnickou knihou v domácím jazyku na Slovensku.
... osobním lékařem uherského krále Zikmunda Lucemburského byl Zikmund Albík z Uničova, předtím zastával stejnou funkci u jeho bratra českého krále Václava IV., jenž ho krátce před svou smrtí v roce 1412 jmenoval pražským arcibiskupem, po krátkém čase se však této funkce vzdal. Jeho spis Regimina sanitatis je unikátním svědectvím o životním stylu obou panovníků i středověkém lékařství.
... nejstarší zachovaná slovenská listina z roku 1422 byla napsána česky s několika slovenskými slovy a vznikla na dvoře polského šlechtice Stibora ze Stibořic, oblíbence uherského krále Zikmunda Lucemburského.
... češtinu jako diplomatický jazyk uznával ve středověku i uherský král Matyáš Korvín, jenž dopisy psané česky posílal nejen českým adresátům.
... ve středověku přicházeli Češi a Moravané na Slovensko ve větším počtu ve dvou větších vlnách: v 15. století v rámci husitských vojsk nebo naopak před husitskými nepokoji a později s bratříky a v čase regentství Jana Jiskry z Brandýsa. V 17. století po bitvě na Bílé hoře zejména na základě mandátů císaře Ferdinanda II. proti nekatolickým stavům z r. 1627 a 1628.
... vítězství Jana Jiskry z Brandýsa u Lučence 7 . září 1451 nad vojskem Jana Hunyadyho je zaznamenáno švabachem v Jasovské jeskyni na východním Slovensku (nápis objevili v roce 1923 čeští vojáci a úředníci při mapování nově objevených podzemních prostor).
... obec Praha u Lučence založili okolo roku 1451 čeští osadníci jdoucí ve stopách vojsk Jana Jiskry z Brandýsa, kteří do znaku umístili typický husitský kalich.
... v menším počtu přicházeli z území Čech a Moravy na Slovensko řemeslníci a horníci. Například o středověký rozkvět Spišské Nové Vsi (maďarsky Igló) se zasloužili horníci, kteří opustili už vytěžená ložiska stříbra v tehdy převážně německé Jihlavě (Iglau).
... přestože společný stát vznikl až v roce 1918, už od roku 1490 se české a uherské království nacházelo v personální unii pod společným panovníkem.
... v roce 1636 vydal v Levoči Georgius Tranoscius (Jiří Třanovský, rodák z Těšína, jeho rodiče pocházeli z blízké vesnice Třanovice, byl o den starší od Komenského 27.3.1592 - 29.5.1637) evangelický zpěvník Cithara sanctorum, v němž převažovaly písně českého původu a jenž se stal modelem prvního slovenského katolického kancionálu Canthus catolicus, vydaného rovněž v Levoči o 19 let později. Jiří Třanovský později působil na Oravském zámku a v Liptovském Mikuláši, kde má pomník s nápisem:,,Rodem Slezan, výchovou Čech, účinkováním Slovák".
... k pobělohorským exulantům patřila v roce 1666 i rodina tkalce Kupeckého z Mladé Boleslavi, která se přestěhovala do královského svobodného města Modra, kde se jim krátce na to narodil pozdější malíř Jan Kupecký (1667-1740).
... dějiny slovenského národa od nejstarších dob pod názvem Slzy, vzdychy a prosby slovenského národa, jež jsou označovány jako první obrana slovenského národa napsal Jacobus Jacobeus, někdejší evangelický farář u sv. Michala na Starém Městě pražském, po Bílé hoře působící na faře v Prešově.
... Jan Ámos Komenský se v letech 1650 až 1654 pravidelně zastavoval na cestách mezi polským Lešnem a uherským Sárospatakem v Markušovcích u Spišské Nové Vsi u svého zetě moravského kazatele Jana Molitorise. Údajně je zaznamenán pobyt učitele národů také v Bardejově, Kežmarku, Košicích, Levoči, Prešově, Púchově, Skalici a Trnavě.
... významný představitel slovenské církevní hudby 18. století a autor Vánoční mše F dur františkán Edmund Pascha pocházel z Kroměříže.
... první veřejně používanou mapu Uherska a sousedních zemí pod názvem Mappa generalis regni Hungariae..., kterou při svém tažení využíval i Napoleon, vydal Jan Lipský, rodák ze Sedličné (dnes Trenčianske Stankovce) jako potomek pobělohorských exulantů z Německého Brodu.
...s češtinou začínal i tvůrce moderní spisovné slovenštiny Ľudovít Štúr. Na
památném výstupu na hrad Devín 24. dubna 1836, jenž je považován za začátek
slovenského národního obrození, upravil lidovou píseň ,,Nitra, milá Nitra"
následujícími slovy:
,,Děvín, milý děvín, hrade osiralý,
pověz že nám, kedy tvoje hradby
stály?
Moje hradby stály v čase Rastislava,
on byl vašich otců, on mých
hradeb sláva.
Sláva, moje sláva, kdeže mi spočíváš?
Ach, darmo, větříčku,
prachy jej rozsíváš!"
... když poprvé v historii vystoupili Slováci za své národní cíle se zbraní v ruce 1848, hlavními veliteli ozbrojených Štúrových družin byli Češi Bloudek, Zach a Janeček.
... první portrét Ľudovíta Štúra vytvořil český malíř František Kolář až pět let po jeho smrti na objednávku slovenských studentů ve Vídni. Podle J. M. Hurbana to byla velmi dobrá podoba a tak se tato litografie stala předlohou všech pozdějších obrazů (i na současné 500 Sk bankovce).
... první oficiální návrh na státoprávní spojení českých zemí a Slovenska ještě v rámci habsburské monarchie předložil říšskému sněmu ve Vídni František Palacký v roce 1849. Mimochodem mládí (1809-1812) prožil na evangelické škole v Trenčíně a později na lyceu v Bratislavě.
... hranice mezi Moravou a Slovenskem byla poprvé úředně vyhlášena v roce 1867, kdy se habsburská monarchie rozdělila na dva federativní státy Rakousko-Uhersko.
... tvůrcem lázeňských staveb v arabském stylu Hammam (zařazen do seznamu Kulturních památek SR) a Sina v Trenčianských Teplicích je František Schmoranz ze Slatiňan u Chrudimi.
... název České doliny ve Vysokých Tatrách není spojen s údajným pobytem bratříckých vojsk, ale vznikl zkomolením goralského nářečí místních pastýřů ,,češka", tj. ,,těžká" na průchod stáda.
... autorem historicky prvního vyobrazení Vysokých Tater je košický malíř Erasmus Schröt, jenž pocházel z Kbel u Prahy. V roce 1799 vydal tiskem album grafických listů z východního Slovenska, tehdy jako části Uher, mezi nimiž byly i pohledy na dva tatranské vodopády - ve Velické dolině a na Studenovodský vodopád. Autorem první slovanským jazykem psané knihy o Vysokých Tatrách vydané v roce 1897 byl plzeňský učitel Karel Droža, ilustracemi ji doplnil František Bohumír Zvěřina, jehož kresby jsou ve sbírkách Slovenské národní galerie.
... spisovatel Alois Jirásek navštívil třikrát východní Slovensko a okolí Bardějova v letech 1896, 1897 a 1906, aby na místě poznal prostředí, do něhož umístil děj trilogie Bratrstvo.
... od srpna 1908 do začátku první světové války organizovala Českoslovanská jednota v Luhačovicích pravidelná setkání českých slovakofilů a osobností slovenského národního života, v roce 1911 oficiálně uznala spisovnou slovenštinu (z asi třiapůl tisíce členů Českoslovanské jednoty bylo přibližně 150 Slováků).
... slovenský básník Vladimír Roy nazval den vzniku Československé republiky 28. října 1918 ,,dňom zmŕtvychvstania na smrť odsúdeného národa".
... za prvních deset let vybudovala ČSR na Slovensku na tři tisíce škol, na nichž zpočátku učili převážně čeští učitelé.
... na počátku Univerzity Komenského v Bratislavě v roce 1919, jež vzešla z Alžbětinské univerzity (oficiálně založena v roce 1912, ale první přednášky začaly až koncem roku 1918), ovšem po připojení Bratislavy k ČSR ji opustila většina promaďarských profesorů a personálu, stál profesor Lékařské fakulty UK v Praze MUDr. Kristián Hynek.
... prvním uměleckým tělesem Slovenského národního divadla v Bratislavě byl činoherní soubor Východočeského divadla z Pardubic a první premiérou v březnu 1920 Maryša bratří Mrštíků. První představení ve slovenštinľ soubor uvedl až v květnu 1920 jednoaktovky J. G. Tajovského. První slovenští herci do divadla nastoupili až v roce 1921, prvním slovenským režisérem byl Ján Borodáč v r. 1924. V roce 1932 se činohra rozdělila na dva soubory - český pod vedením režiséra Viktora Šulce a slovenský s J. Borodáčem v čele. Český soubor zanikl po mnichovském diktátu, kdy většina Čechů musela opustit Slovensko.
... první premiérou operního souboru SND byla v březnu 1920 Hubička od Bedřicha Smetany a následný věhlas mu získali čeští dirigenti Milan Zuna (zejména nastudováním Káti Kabanovové L. Janáčka a Tannhäusera R. Wagnera). Po něm nastoupil autor baletů a operet Oskar Nedbal (1923-30) a až za jeho éry do souboru přišel první profesionálně školený slovenský zpěvák, tenorista Dr. Janko Blaho (1924). O. Nedbal rovněž uvedl první slovenskou operu v SND Kováč Wieland od J. L. Belly.
... prvním uměleckým šéfem baletu SND byl Václav Kalina, jemuž patří i choreografie první baletní premiéry SND Coppélie L. Delibese 19. května 1920. Po něm v sezóně 1922-23 převzala vedení baletu česká tanečnice Marta Aubrechtová.
... prvním předsedou Loveckého ochranného spolku na Slovensku, jenž mezi prvními vypracoval návrh opatření na ochranu kamzíků na slovenské i polské straně Tater, se v roce 1920 stal vojenský lékař a generál Jan Červíček, rodák z Hronova.
... pražský spisovatel Franz Kafka se v letech 1920-21 léčil z tuberkulózy v Tatranských Matliarech a jeho pobyt našel odraz v románu Zámek z roku 1922 (sanatorium Tatra se nezachovalo, pamětní deska byla odhalena 16. května 2001).
... symbol maďarské nadvlády nad jihozápadním Slovenskem - Miléniový (Arpádovský) památník svrhla z hradu Děvín skupina českých Sokolů 21. ledna 1921. Památník vysoký 22 metrů byl odhalen při oslavách tisíciletí uherské koruny 18. října 1896 a na jeho vrcholu stála přes tři metry vysoká socha bojovníka se štítem s maďarským znakem.
... Jiří Wolker kromě léčebného pobytu v Tatranské Poliance v roce 1923 se rovněž dva roky předtím zúčastnil značkování turistických stezek v okolí Trenčianských Teplic.
... první učebnici slovenštiny pro německé školy napsal v roce 1922 učitel, vídeňský Čech profesor Vladimír Plicka, stejně jako učebnici literatury ,,Stručný přehled písemnictví slovenského a českého" a neméně populární dva svazky ,,Slovenské hrady".
... Masarykovo sanatorium pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách (1924-41), jež se na dlouhá léta stalo největším léčebným komplexem ve střední Evropě a je zařazeno mezi Kulturní památky SR, projektovali čeští architekti František Albert Libra a Jiří Kan s lékaři MUDr. Svatoplukem Basařem a MUDr. Soběslavem Sobkem.
... i pod meziválečný rozvoj lázní Sliač a Rajecké Teplice se podepsali čeští architekti, dokonce jmenovci ze stejné vsi Dolní Plazy u Olomouce: ing. arch. dr. Rudolf Stockar a ing. dr. Jaroslav Stockar-Bernkopf.
... budovu Rektorátu Univerzity Komenského na Šafárikově náměstí v Bratislavě projektoval architekt Františka Krupka ze Skutče původně (1925) jako státní obchodní dům, až těsně před dokončením (1934) byl účel budovy změněn. Od něho pochází i budova Policejního ředitelství ,,U dvoch levov" a další.
... bronzová socha lva bránícího československý státní znak z období první ČSR umístěná před budovou Slovenského národního muzea v Bratislavě jako Památník československé vzájemnosti byla původně součástí pomníku Milana Rastislava Štefánika, umístěného na bývalém Korunovačním pahorku na dunajském nábřeží (za Redutou mezi budovami SNG a dnešního Ministerstva životního prostředí SR). Autorem sochy byl Bohumil Kafka, jenž si za předlohu vybral lva Cézara ze zoologické zahrady ve Zlíně (zoo zanikla během 2. světové války), kterého si na půl roku zapůjčil do Prahy.
... známá česká jazzová zpěvačka Vlasta Průchová se narodila v Ružomberku, kde ji křtil Andrej Hlinka, Slovensko však musela celá její rodina opustit koncem roku 1938.
... symbolický hřbitov obětí Vysokých Tater pod Ostrvou u Popradského plesa inicioval malíř Otakar Štáfl z Havlíčkova Brodu s manželkou Vlastou z okolí Rakovníka (Slovensko museli opustit v roce 1939 a 14. 2. 1945 oba zahynuli při leteckém útoku na Prahu).
... známou budovu Luxor na Štúrově ul. v Bratislavě projektoval 1937-39) architekt Jan Víšek z Božejovic u Tábora (stejně jako bývalý Dům nábytku na Štefánikově ul.).
... přibližně polovina českých profesorů, kteří ve 20. a 30. letech vychovali mladou slovenskou inteligenci, musela nedobrovolně ze Slovenska odejít v r. 1939.
... dominantní úlohu na tvorbě papírových platidel Slovenské republiky v letech 1939-45, tištěných v martinské Neografii měl tamní vedoucí ateliéru Josef Vlček, rodák ze Lhoty u Červeného Kostelce, blízký přítel Martina Benky.
... projektantem Státní hvězdárny na Skalnatém plese byl František Eduard Bednařík (Bednárik), rodák z Bystřice pod Hostýnem, a Václav Houdek z Blovic u Plzně, prvním ředitelem (otevření 19. 9. 1943) byl Antonín Bečvář z Brandýse nad Labem (pamětní deska mu byla odhalena 1. června 2001).
... od roku 1946 se organizují v Nízkých Tatrách lyžařské běžecké závody pod názvem Bezroukův memoriál na památku Jana Bezrouka, rodáka z Velké Bukoviny u Blanska, významného představitele meziválečného lyžařského, alpinistického i mototuristického sportu na Slovensku, popraveného během SNP.
... prvním děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické od roku 1950 byl prof. Alfred Piffl z Kerhartic u Ústí nad Orlicí, jenž se významnou měrou zasloužil o obnovu válkou těžce poškozeného románského chrámu v Bíni na jižním Slovensku a Bratislavského hradu.
... na dlouhá léta nejmodernější a reprezentativní areál Vysoké školy zemědělské (dnes Poľnohospodárska univerzita) v Nitře je dílem architektů Rudolfa Miňovského z Duchcova a Vladimíra Dědečka (stejně jako například budova TANAP v Tatranské Lomnici a další).
... projektantem typické střechy Sportovní haly v Bratislavě na Pasienkách je ing. Josef Poštulka z České Třebové, jenž většinu života prožil v Bratislavě a jehož nosné lanové i dřevěné konstrukce stojí po celém světě a je tvůrcem sedmi vynálezů ve stavebnictví.
... jediná obec Čechy na Slovensku (v ČR jsou tři) se nalézá v okrese Nové Zámky a má okolo 350 obyvatel, z nichž je jediná Češka, obyvatelé si říkají Čahané.
... hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu Agrofilm v Nitře nazvanou Magna mater, kterou tvoří kopie neolitické sošky sedící ženy, vytvořili čeští bratři Otakar a Jiří Příhodové.
... ve školním roce 1996/97 byl poprvé v historii otevřen studijní obor bohemistika v kombinaci s historií na katedře slovanské filologie Filozofické fakulty Univezity Komenského v Bratislavě s lektorkou PhDr. Marií Majtánovou, CSc. (ze 16 uchazečů bylo přijato šest).
... 14. listopadu 1998 košické televizní studio poprvé odvysílalo více než půlhodinový Národnostní magazín pro českou menšinu.
... 25. listopadu 1999 bylo v Martině v rámci Etnografického muzea SNM slavnostně otevřeno Dokumentační centrum české kultury na Slovensku.
... unikátní sbírku více než 130 kovových odlitků brouků a ještěrů vytvořil v Košicích ing. Rudolf Sedlák, rodák ze Zlína.
...socha koně na náměstí Veterinářů v Košicích je odlitkem skutečné studie Josefa Václava Myslbeka ke známé soše na Václavském náměstí v Praze. Předlohou byl ušlechtilý oldenburský hřebec Ardo z vojenského hřebčince v Praze.