Oslavy výročí narození císaře a krále Karla IV.

Při letošních oslavách sedmistého výročí narození největšího českého panovníka a římského císaře Karla IV. se všechny význačné kulturní zařízení přičinily, aby přinesly svůj pohled na život a dobu Karla IV. Výstavy a přednášky se konají v Praze i dalších městech. V Čechách a na Moravě je mnoho míst kde se panovník svojí činností zapsal do dějin Českého království. V minulých dnech jsem navštívil několik pražských výstav s touto tématikou a myslím si, že výstava „CIVITAS CAROLINA - aneb stavitelství doby Karla IV“ v Národním technickém muzeu (NTM) stojí za pozornost.

Už před budovou NTM návštěvníka upoutají repliky velkých mechanizmů, které se ve středověku používaly. Jsou zhotoveny podle obrázků uvedených v Bibli Václava IV. (uložená je v Rakouské národní knihovně ve Vídni). Dřevěný jeřáb používali na zvedání těžkých břemen. Ten pozůstával z velkého kola na které se navíjelo lano, uvnitř kola dělník šlapal a tak uváděl kolo do pohybu. Na zatloukání dubových pilot používali beranidlo. Beranem byl dubový, okovaný špalek, který byl uvázaný na lano a to bylo zavěšeno na kladku umístěnou na vrcholu trojnožky. Volným pádem beranu se dosahovala příslušná síla potřebná na zatlačení piloty do země.

Po vstupu do výstavní síně se návštěvník ocitá v prostředí středověkého staveniště a zajímavým způsobem si přibližuje činnosti, nářadí a pracovní prostředky, které lidé doby Karla IV. používali. Jsou tu znázorněná všechna řemesla, která se na stavbě podílela. Bylo potřebné zaměřit a vytýčit stavbu, stanovit výšky jednotlivých částí stavby, jejich délky a orientaci k světovým stranám. Na měření se používaly olovnice, špagát, krokev, vodováha, úhloměry a další měřidla. Potom přišli na řadu kameníci, kteří lámali a opracovávali kámen a cihly. Opracovaný stavební materiál spojovali vápennou maltou, která se vyráběla z hašeného i nehašeného vápna. „Bílí kováři“ připravovali nářadí, vyráběli zámky a kování jako závěsy na dveře, skoby a jiné drobné kovové předměty. „Černí kováři“ vyráběli kování na vozy a obruče na kola vozů.

Dalším důležitým stavebním materiálem bylo dřevo. Kmen stromu, příslušné délky a tloušťky uložili na kozách, přibližně metr vysokých. Nařezali čela kmene do podoby trámu a šňůrou vytýčili přímku. Potom velikou sekerou „širočinou“ kmen osekávali do příslušného tvaru trámu. Nakonec přišly na řadu teslice, poříz a vrtáky, případně menší sekery, těmi se trám uhladil a zbavil hrubých třísek. Dalšími sekerami se mohly v trámu vyhloubit otvory na osazení krokve apod. Toto všechno však už ovládali řemeslníci v antické době a v středověku se znovu vše objevovalo.

Na realizaci velkých staveb se zakládala huť. V dnešní terminologii bychom ji mohli považovat za „stavební firmu“, která disponuje se všemi potřebnými řemesly. Huť vedl zpravidla nejstarší mistr. Na stavbě pracovalo několik mistrů, políři, tovaryši, hostující tovaryši a učni. Souběžně s mistrem působil stavitel (projektant) a též často majitel huti.

K mimořádným stavebním počinům Karla IV. bylo založení Nového Města pražského. Hned na počátku své vlády císař oznámil, že Praha bude hlavní rezidencí panovníka a jeho nástupců a jedno z nejvýznamnějších měst Evropy. Sedm měsíců po nástupu na trůn (1. 4. 1347) vyhlásil záměr rozšířit hlavní město. Následně 8. 3. 1348 vydal zakládací listinu pro stavbu Nového Města a dne 26.3.1348 položil základní kámen výstavby hradeb, které dosáhly délku okolo 3,5 km a byly v nich 3 brány a 21 věží. Za nepříznivých povětrnostních podmínek se nepracovalo, ale v čase stavební činnosti denně postavili asi 8 m hradeb výšky 10 m. Město bylo budované podle urbanistického plánu s ulicemi šířky 18 až 27 m, budovaly se tři velká náměstí (Dobytčí, Senný a Koňský trh). Město svojí rozlohou (360 ha) a jednotnou koncepcí nemělo v Evropě srovnání. Všichni, kdo získali pozemek na stavbu museli do měsíce začít se stavbou a za 18 měsíců musela stavba umožňovat bydlení. Nesplnění podmínek se trestalo. Město však nevyrostlo „na zelené louce“, ale na území kde již byla a místami dosti hustá zástavba. Nejvýznamnější zástavbou byla osada Na poříčí a rozkládala se okolo kostelů svatého Klimenta a svatého Petra. Nepočítalo se s většími demolicemi, spíše zástavbu respektovali. Městské hradby a opevnění postavili za necelé dva roky a mezi roky 1348 – 1353 postavili 650 domů.

Co to vše stálo a kolik si mohl námezní dělník vydělat? V té době v Čechách platil následovný měnový systém:
• 1 zlatý dukát měl hodnotu 16 pražských grošů. Groš se dělil na 12 parvů (správně asi množné číslo „parví“.
• Jedna hřivna se rovnala 253 gramům stříbra, což bylo 64 grošů. Podle starého zvyku vše porovnávali na cenu jedné krávy.
Denní minimum na stravu námezního dělníka bylo půl groše a denní mzda zedníka se pohybovala okolo 1 groše, denní mzda mistra 2 až 3 groše. Košile stála asi 7 až 8 gr., pár kožených bot 13 gr., kabát obšitý kožešinou okolo 3 kopy gr., což byl ekvivalent 4 krav. Domek o třech místnostech stál 7 až 11 kop grošů, což bylo 9 až 11 krav. Domek na Novém Městě pražském stál až 19 krav.

A co říci závěrem?
„Ačkoliv byla většina prací prováděna (v Karlově době) ručně a nebo jen pomocí jednoduchých mechanizmů, vznikla díla, která nás udivují svojí precizností, znalostí materiálů a technologii“. (Jakub Chaloupka, člen autorského kolektivu výstavy.)

Text a foto: Ing. Milan Klubal
(klikem na náhled snímek zvětšíte v samostatném okně)

Replika středověkého jeřábu Replika středověkého jeřábu Název výstavy Stavba městských hradeb Gotické okno Znázornění stavby základu mostu nad pilotami Výroba trámu z kmene Pálení vápna z vápence Fragment středověké brány z hradu Bečov je sestaven jako průchod na výstavě Vyobrazení stavební techniky v soudobých knihách Pomůcka na vytyčování stavby Budování ochranné zdi Zvedání břemene