Po stopách Přemysla Otakara II. v okolí Bratislavy

Stopy po českém králi Přemyslu Otakarovi II. najdeme na více místech v okolí Bratislavy. Naši cestu historií začínáme v Bratislavě a na Děvíně a pokračovat budeme na území Dolního Rakouska. Celá trasa se však dá absolvovat i v opačném pořadí – stačí vyjet z Břeclavi a v první rakouské obci Rheintal odbočit doleva na silnici č. 49, která sleduje dolní tok řeky Moravy na jih až k Dunaji.

Než se vydáme na cestu, připomeňme si alespoň několik základních údajů. Pátý v pořadí přemyslovský král byl synem Václava I. a žil v letech asi 1233 až 1278. Podle legendy se narodil v Městci Králové a jako druhorozený syn byl původně připravován na církevní kariéru. Po smrti staršího bratra se však stal moravským markrabětem a šlechta nespokojená s vládou jeho otce ho jmenovala tzv. mladším králem už ve čtrnácti letech 31. července 1247. Vládcem Koruny české se „Král železný a zlatý“ stal až po smrti svého otce v roce 1253.

Bratislava a Děvín

Podle historických pramenů Přemysl Otakar II. město prokazatelně navštívil v říjnu 1270, aby uzavřel mír s uherským králem Štefanem V. Ten ho však nedodržel, a tak český král obsadil území od Nitry po Pezinok, Stupavu a Děvín a donutil uherského krále 2. června 1271 v Pressburgu uzavřít novou mírovou smlouvu. V ní se dohodli, že český král vrátí Uhrám obsazená území, za co se uherský král vzdal nároku na Štýrsko, Korutany a Kranjsko. Ani tuto smlouvu však uherský nástupce Ladislav IV. Kumánský nedodržel, a tak Bratislava byla v rukách českého krále ještě v letech 1273 až 1276.

Už předtím 25. října 1261 však podle některých pramenů v Bratislavě, podle jiných na hradě Děvín (Theben), český král uzavřel svůj druhý sňatek se šestnáctiletou vnučkou uherského kále Bély IV. Kunhutou, jako vyjádření mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Tuto oslavu mimochodem zvěčnil na jednom ze svých pláten i Alfonz Mucha. Dalšími zajímavostmi spojenými s touto událostí je, že až po této svadbě se Přemysl Otakar II. s novomanželkou nechal oficiálně korunovat 25. prosince 1261 v Praze za českého krále, nebo že z tohoto svazku vzešlo šest dětí, mezi jinými i pozdější český a polský král Václav II. (1271-1305).

Z hradu Děvín máme výhled nejen na obec (městskou část) Děvín a nad ní se tyčící majestátnou Děvínskou Kobylu, ale i některé další zastávky naplánované na této cestě. Konkrétně pokračujeme-li pohledem dále na sever, tak sledujeme závěr dolního toku řeky Moravy před ústím do Dunaje, na rakouské straně se rozkládá Marchfeld čili Moravské pole. Na pahorku v dáli se bělí sýpka v Marcheggu, o trochu blíže vlevo komplex zámku Schlosshof, dále větrné elektrárny v okolí Vídně. Oproti hradu na rakouské straně je zalesněný vrch Braunberg, za nímž není vidět hrad nad městečkem Hainburg.

(klikem na náhled snímek zvětšíte v samostatném okně)

Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín Děvín

Hainburg

Mohutná pevnost středověkého hradu nad městečkem Hainburg (přesněji Hainburg an der Donau) je vidět i z bratislavského Hradu. Vystoupit na Schlossberg (Zámecký vrch) se dá od první brány (ve směru od Bratislavy – Ungartor) podél hradeb lesním porostem do kopce, méně atraktivní, ale podstatně snazší přístupová trasa vede ze druhé jižní strany od ulice Schlossbergstrasse. I když jde o zříceninu, která ožívá jen výjimečně během různých svátků a historických slavností, její hradby poskytují nádherný výhled do krajiny jak směrem k Bratislavě a Vídni, tak i za Dunaj na Marchfeld (Moravské pole), kam povede naše cesta dál.

Právě na tomto hradě začal tehdy ještě mladý princ svoji státnickou kariéru, když se ve zdejší Pankratiuskapelle (kaple sv. Pankráce – nebo chcete-li Boha Všestvořitele od řeckého Pankreator) 11. února 1252 poprvé oženil s podstatně (téměř o 30 let) starší Markétou Babensberskou. Tímto sňatkem nejenže získal právo na rakouské a štýrské země, ale výrazně posilnil postavení Přemyslovců v rámci střední Evropy. Připomeňme, že právě za vlády Přemysla Otakara II. moc českého království dosáhla největšího rozmachu od Jadranu až po Královec (dnešní Kaliningrad) na břehu Baltského moře.

Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg Hainburg

Kressenbrunn

Kousek za Hainburgem (ve směru na Vídeň) odbočíme doprava na most přes Dunaj a pokračujeme po silnici č. 49, která prochází souběžně podél toku – v našem případě proti proudu – řeky Moravy. Míjíme po pravé straně zámeček Niederweiden (letos je v něm výstava věnovaná výročí Marie Terezie) a tentokrát opomineme i zkratku na zámek Schlosshof až dojedeme do obce Groissenbrunn, což je právě historický Kressenbrunn. Památník najdeme na východním okraji obce a nejlépe nás k němu dovedou šipky s názvem „Marienbrundl“. Právě na odbočce k němu umístili několik balvanů s kovovou deskou, připomínající historickou bitvu u Kressenbrunnu, při které 12. července 1260 vojska Přemysla Otakara II. porazila bojovníky uherského krále Bély IV. Podle legendy na uherské straně bojovali i obávání kumánští jezdci, kteří se tam poprvé setkali s obrněnými rytíři, a údajně právě od nich vzešla známá první polovice přívlastku „král železný“.

Mimochodem, Marienbrundl je Mariánský pramen s jezírkem jen několik desítek kroků od památníku, který v obklopení stromů a několika kamenářských děl představuje unikátní oázu klidu a ticha, tak vzácného v naší unáhlené době. Podle informační tabule první záříjovou neděli se tam koná Marchfeldská mariánská pouť, a odtud se také poutníci vydávají přes řeku Moravu do jiného poutního místa Marianky u Bratislavy.

Groissenbrunn Groissenbrunn Groissenbrunn Groissenbrunn Groissenbrunn Groissenbrunn Groissenbrunn

Marchegg

Přemysl Otakar II. na svých výpravách zakládal hrady i města jako součást obrany svého impéria. Na břehu řeky Moravy tak vznikla tvrz (pevnost) Marchegg (železniční zastávka na trase z Bratislavy do Vídně leží trochu stranou od historického centra). Dnes z pevnosti zbyly jen části hradeb s baštou (viditelné při výjezdu z náměstí u brány Wienertor) a samotná tvrz byla později přestavěna na lovecký zámeček, dnes, žel, poměrně zanedbaný. Určitě však stojí za to procházka po krásném starobylém parku s mohutnými kaštany. Symbolem města je storch, tedy čáp, a poznáte to nejen z upoutávek na náměstí, ale i naživo v parku, na střeše zámku nebo při procházce po ochranné hrázi s výhledem na lužní háje kolem řeky Moravy, jejích přítoků a ramen.

Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg Marchegg

Moravské pole / Marchfeld

Naši cestu končíme na historickém místě, kde skončila i životní pouť českého krále – na legendárním Moravském poli. Pokračujeme z Marcheggu dále na sever skrz příjemné městečko Dürnkrut (podle staročeské literatury Suché Kruty) s malebným zámečkem. Za ním na půl cestě do následující obce Jedenspeigen po levé straně nelze minout kamennou plastiku mezi dvěma stromy, připomínající dávnou bitvu, která se ve zdejší krajině odehrála 26. srpna 1278.

Durnkrut Durnkrut Durnkrut Durnkrut Durnkrut Durnkrut Durnkrut Durnkrut

text a amatérské foto: Jiří Výborný