Je 13. prosince 2004. Za sedmnáct dní uplyne přesně 120 let od doby, co se v tehdejším Německém, dnes Havlíčkově Brodě narodil Otakar Štáfl. Člověk rozmanitých zájmů - malíř, grafik, filmový režisér, organizátor kulturního a společenského života, horolezec a obdivovatel slovenských hor, především však Vysokých Tater, které zvěčnil na mnoha svých obrazech. Těsně před 15. hodinou je Vila Flóra plná lidí. Všude vládne atmosféra očekávání. Po vile se tu a tam procházejí desítky Tatranců a dalších návštěvníků, kteří měřili dlouhou cestu, aby se mohli této slavnosti zúčastnit. A nakonec se objeví hosté, na něž všichni čekali. Předseda českého Senátu Petr Pithart v doprovodu velvyslance České republiky na Slovensku Vladimíra Galušky, hejtman Kraje Vysočina Miloš Vystrčil a další hosté. Ale ten, kvůli němuž se dnes sešli, tady byl přítomen už od začátku prostřednictvím svých obrazů a plakátů, jež zdobí všechny místnosti vily, která je dnes součástí Tatranské galerie v Popradě.
,,O této výstavě jsem věděl už od jara a byl jsem rozhodnut, pokud to jen trochu půjde, přijet. A teď, po té katastrofě, která postihla Vysoké Tatry, jsem měl o důvod víc,“ řekl Petr Pithart po otevření výstavy. Zároveň ale zdůraznil, že jeho účast v Tatrách není pouhou reakcí na situaci po ničivé vichřici, která Tatry postihla v polovině listopadu, ale že je také výrazem trvalého zájmu Čechů, Moravanů a Slezanů o Slovensko a o Tatry.,,Výstavu jsme připravovali téměř tři roky a jsem rád, že po putování po českých městech se dnes konečně dostala také na Slovensko, do Vysokých Tater,“ poznamenal Pavel Pešek, který výstavu připravil společně s Václavem Šplíchalem. Ten přítomné seznámil s rozsáhlým projektem ,,Návrat zapomenutého syna“, který má ambici alespoň částečně vyrovnat dluh vůči dlouho opomíjenému umělci, jenž velkou část svého života strávil na Slovensku, ve Vysokých Tatrách. Výstava představuje Štáfla nejen jako výtvarníka, ale také jako ilustrátora mnoha knih, průkopníka československého plakátu, i jako milovníka rázovitosti českého a slovenského lidu a horolezce, který si zamiloval Vysoké Tatry. Pavel Pešek uvedl, že v rámci projektu letos vyšla kniha Štáflových ex libris nazvaná Štáflovo album a podařilo se uskutečnit osazení pamětní desky manželům Štáflovým na domě v Mánesově ulici 20 v Praze-Vinohradech, kde Vlasta a Otakar Štáflovi koncem 2. světové války tragicky zahynuli během bombardování.
,,Otakar Štáfl, který prožil zhruba 20 let svého života na Slovensku, zejména ve Vysokých Tatrách, však nebyl jen malířem,“ řekl Václav Šplíchal. Štáfla představil jako symbol česko-slovenské vzájemnosti a jako člověka, který se nesmazatelně zapsal do historie Slovenska a především Vysokých Tater nejenom jako malíř, ale i jako organizátor. Právě Štáfl byl totiž iniciátorem a spoluzakladatelem Symbolického hřbitova v Limbovém háji pod Ostrvou ve Vysokých Tatrách, kde se každoročně pořádají vzpomínkové akce na památku obětem hor. Jak uvedl Václav Šplíchal dále, ještě v létě 1938 Štáfl osobně osadil budovaný cintorín několika dřevěnými kříži, jež nechal vyřezat v Dětvě, která ho nadchla při jeho prvním pobytu na Slovensku. V září 1938 však Štáflovi byli donuceni ze Slovenska odejít a o dalších osudech svého záměru se dozvídali pouze na dálku od svého přítele prostřednictvím dopisů.Návštěvy ,,svého cintorína“ se Štáflovi již nedočkali. Za jejich zásluhy o vznik Symbolického hřbitova zde byla v roce 1947 oběma manželům odhalena alespoň pamětní tabule.
Otakara Štáfla ale v Tatrách nepřipomíná pouze tato výstava, která bude veřejnosti přístupna do 15. února 2005. V rámci projektu připravují jeho autoři ještě otevření galerie tatranských umělců, která by měla nést Štáflovo jméno a v jeho rodném Havlíčkově Brodě zas plánují instalovat známou sochu ,,Tatermana“ od Emanuela Kodeta, zobrazující Štáfla s malířským a horolezeckým náčiním na cestě za tatranskými inspiracemi.
Ladislav Kerekeš
Otakar Štáfl se narodil 30. prosince 1884 v Havlíčkově Brodě. Gymnázium nedokončil a zamířil do Prahy, kde byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Jeho perokresby a další obrázky byly často publikovány v různých časopisech a v nakladatelství Politika pak získal trvalé zaměstnání. Vše ale změnila láska k Vysokým Tatrám. V letech 1924 až 1930 vystavoval v různých českých a slovenských městech Velké tatranské pohledy a až do roku 1938 měl stálou výstavu obrazů v chatě u Popradského plesa. Osm let po vzniku Československa vyšly dvě poštovní známky se Štáflovými obrazy slovenských velehor a o dva roky později byl vydán nádherný reprezentativní cyklus 120 barevných reprodukcí Štáflových akvarelů z Vysokých Tater doplněné texty odborníků o tatranské flóře a fauně.
