Mezi české odborníky, kteří na Slovensku zanechali svoji stopu, patří i profesor Stavební fakulty SVŠT v Bratislavě prof. Ing. arch. Miloslav Slabihoud. „Posílám Vám slíbený životopis – dělala jsem ho pro vedoucího katedry prof. Gašparíka, když se oslavovalo 50. výročí katedry výroby, dnes technologie, a 100 let od narození otce M. Slabihouda. Fotodokumentaci jsem dělala pro moje spolužáky v r. 2010, které učil,“ napsala jeho dcera Ing. Dagmar Šályová, CSc. Přiložené fotografie jsou z videoprezentace, již z rodinného archivu vytvořila doc. RNDr. Olga Holá, PhD. (snímky lze kliknutím zvětšit).K nedožité stovce prof. Ing. arch. Miloslava Slabihouda, profesora Stavební fakulty SVŠT v Bratislavě
Narodil se 28. 2. 1910 ve Zlonicích u Slaného. Po skončení obecní a měšťanské školy se vyučil za zedníka a tesaře. V letech 1926-1930 absolvoval Vyšší průmyslovou školu stavební v Praze, kde také působil jako praktikant později stavební technik. Touha dozvědět se co nejvíce o architektuře a inženýrském stavitelství ho přivedla na Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, kde začal studovat při zaměstnání. Studium ukončil v roce 1936 jako inženýr architekt.
V říjnu 1937 nastoupil do bratislavské stavební firmy Ing. Rudolf Frič, v níž pracoval deset let. Jeho stavební praxe je velmi bohatá a mnohostranná. Zahrnuje projektovou činnost, přípravu staveb až po jejich realizaci. Klíčovou stavbou firmy v té době byla výstavba „Těžkého opevnění v prostoru Odolov“. Dále jako hlavní stavbyvedoucí zabezpečoval výstavbu autostrády na Moravě přes pohoří Chřiby. V roce 1940 vykonal autorizační zkoušku na výkon civilního inženýra pro architekturu a pozemní stavby v Praze a v roce 1942 i v Bratislavě. V té době externě studoval na fakultě inženýrského stavitelství VUT v Brně.
V období 1942-45, kdy byl hlavním inženýrem firmy Frič, se podílel na výstavbě řady pozemních a inženýrských staveb. V r. 1948 byl pověřen vedením nově založeného podniku Priemstav Bratislava. V roce 1953 nastoupil na SVŠT – FAPS na katedru pozemního stavitelství, kterou vedl doc. Dr. Ing. arch. V. Chrobák. V roce 1953 byl jmenován docentem. Byl iniciátorem založení kateder výroby staveb v Bratislavě, později i v Praze a Brně. Současně s jejím zřízením (1.9.1954) byl jmenován řádným profesorem a v r. 1979 emeritním profesorem. Na SVŠT zastával 7 let akademickou funkci pedagogického proděkana a 2 roky funkci prorektora pro výstavbu. V té době se rozhodovalo, jak bude pokračovat výstavba areálu SVŠT na dnešním náměstí Slobody. V r. 1962 zorganizoval při Rektorátu SVŠT Investiční oddělení, kde pod jeho vedením byla vypracována investiční úloha na výstavbu Stavební fakulty, investiční záměr na výstavbu Chemickotechnologické fakulty a také vysokoškolský areál v Mlynské dolině.
Prof. Slabihoud se podílel na zabezpečení vědního oboru Technologie staveb. Byl předsedou pro obhajoby závěrečných státních zkoušek v Bratislavě, Brně a Praze a předsedou komise pro obhajoby kandidátských dizertačních prací v odboru Technologie staveb. Jako školitel vychoval řadu kandidátů věd. Svůj pedagogický odbor postupně doplňoval vysokoškolskými učebními texty, zpracoval 17 skript a vysokoškolskou učebnici „Technológia pozemných stavieb“. Vědecké práce publikoval ve sbornících vědeckých prací Stavební fakulty SVŠT, časopisu Pozemní stavby a dalších. Velkou pozornost si zaslouží organizátorská a autorská práce okolo „Stavebníckeho náučného slovníka“. Byl členem vědecké rady VÚPS Praha, člen státní hodnotitelské komise, předseda Slovenské komise komplexní bytové výstavby VTS, člen Svazu slovenských architektů. Vypracoval odborné expertízy pro různé organizace, např. na výstavbu Parlamentu v Praze, projekt první rekonstrukce historického objektu Reduta v Bratislavě, projekt rekonstrukce provozní budovy SND a investiční úlohu na výstavbu nové Slovenské filharmonie.
Odborná a pedagogická činnost prof. Slabihouda byla oceněna řadou čestných medailí a zejména státním vyznamenáním „Za zásluhy o výstavbu“ v r. 1962. Zemřel ve věku 73 let 22. dubna 1983 v Bratislavě. Při příležitosti 50. výročí vzniku Katedry technologie staveb mu 16. 4. 2004 udělil děkan Stavební fakulty STU prof. Ing. Dušan Petráš, PhD. Zlatou „Medaili Stavební fakulty STU“ in memoriam za významný podíl na vzniku a rozvoji katedry a vědního oboru technologie staveb. Při vzpomínce na nedožité sté výročí narození prof. Ing. Arch. Miloslava Slabihouda se nedá nevzpomenout kromě jeho odborných schopností i na jeho lidský rozměr – pracovitost, odpovědnost, tvořivost, smysl pro humor, krásu a dobro. Čest jeho památce!
Další poznámky Ing. Šályové, CSc., k fotodokumentaci:
Foto rodičů Václava a Růženy Slabihoudové, svatební foto, jeho prvním zaměstnavatelem byl stavitel Kořínek v Hostivaři, vojenská služba.
Dalším koníčkem bylo radioamatérství: ještě jako student sestrojil první rozhlasový přijímač „krystalku“ v Hostivaři, kde bydlel (dnes část Prahy), v 50. letech sestrojil na střeše v Lazaretské ul. otáčecí TV anténu, s níž chytal signál z Kyjeva nebo Itálie. Ve 40. letech si na střeše chaty si udělal malou větrnou elektrárnu. Také rád cestoval a stanoval, jako turista miloval Tatry od Zeleného plesa po Rysy. Vyrobil si přívěsný obytný vozík k autu, s ním dojel až do Ankary. Na balkóně na Lazaretské 4 si vyrobil vlastní loď.
Mezi jeho celoživotní koníčky patřilo kreslení a fotografování, na studiích maloval akty a bustu T. G. Masaryka, potom Praha, Průhonice, Jugoslávie, Holandsko.
Autorka videoprezentace připomíná, že „Prof. Slabihoud spolu s manželkou vychovali dvě dcery - doc. Ing. Dagmar Šályová, CSc., která pokračovala v otcově profesi, stala se stavební inženýrkou a pracovala na Stavební fakultě, druhá dcera - doc. RNDr. Olga Holá, PhD. působila jako docentka fyziky také na vysoké škole. Profesor Slabihoud se dožil i přivítání na svět 4 vnoučat."
Z textů a videoprezentace obou dcer prof. Slabihouda zpracoval jv.
