Konference ČSB

V úterý 26. dubna 2022 se uskutečnila v souladu se Stanovami Českého spolku Bratislava odložená Konference jako nejvyšší orgán spolku, který by měl každé dva roky zhodnotit činnost za uplynulé období a zvolit výbor a revizní komisi na následující dva roky. Předcházející konference se konala v listopadu 2019 (viz fotoreportáž), z důvodu protipandemických opatření byla následující konference přeložena na jaro 2022. Konferenci zahájila předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná, která přivítala přítomné a poděkovala jim za jejich zájem o fungování spolku a odevzdala slovo tajemníkovi ČSB Mgr. Jiřímu Výbornému, který konferenci vedl a přečetl zprávu o činnosti ČSB za uplynulé období (viz níže). Následně předstoupili se svými zprávami hospodář spolku Ing. Jaroslav Kníž a za revizní komisi p. Táňa Švecová. Volbu nových orgánů spolku provedl Ing. Jan Bukovjan. Z materiálů konference zveřejňujeme hodnotící zprávu tajemníka ČSB Mgr. J. Výborného a statistiku členů, kterou zpracoval Ing. Ladislav Bábíček, který poskytl i výběr fotografií.

(klikem na náhled snímky zvětšíte v samostatném okně)

foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček foto: Ing. L. Bábíček

Zpráva o činnosti Českého spolku Bratislava
od konference v roce 2019 do jara 2022


Milé kolegyně, vážení kolegové, drazí hosté! Máme za sebou další více než dvouleté období činnosti a dnes nastala chvíle, abychom v souladu s našimi Stanovami uzavřeli tuto kapitolu našeho krajanského spolku a dohodli se na jeho další činnosti.

Uplynulé období bylo mimořádně náročné, i proto se dnešní konference koná s určitým opožděním po dvou letech a pěti měsících, avšak z těchto uplynulých 29 měsíců jsme celou polovinu museli naši činnost přerušit z důvodu protipandemických opatření.

Výbor
Na úvod této hodnotící zprávy bych chtěl poděkovat jménem současného výboru ČSB každému, kdo nebyl jen pasivním členem, ale jakýmkoliv způsobem přispěl k našim aktivitám. V první řadě těm, kdo svůj volný čas věnuje řešení byrokratických, účetních a jiných povinností, bez nichž by dnes spolek nemohl existovat. Na prvním místě proto prosím o velký potlesk pro předsedkyni spolku Ing. Dagmar Večernou, na jejíž bedrech leží celá náročná administrativní zátěž, bez níž bychom nemohli dělat to, co se nám dařilo.

Velký dík náleží i dalším členům výboru, který v uplynulém období pracoval v následujícím složení (v abecedním pořadí): neúnavný a obětavý fotograf, kameraman a promítač Ing. Ladislav Bábíček, Ing. Jan Bukovjan, který do výboru přistoupil po minulé konferenci, zapisovatel Ing. Milan Klubal, hospodář Ing. Jaroslav Kníž, všem známý organizátor zájezdů Ing. Jiří Nevřela, předsedkyně Ing. Dagmar Večerná a tajemník Mgr. Jiří Výborný. V průběhu uplynulého období se ze zdravotních důvodů na jednáních výboru přestaly účastnit místopředsedkyně Ing. Hana Husenicová a patronka našich hudebních programů paní Jarmila Smyčková, oběma chceme i z tohoto místa poděkovat za dlouholetou činnost v našem spolku a popřát pevné zdraví. Členkami Revizní komise byly paní Táňa Švecová a Mgr. Hrušovská.

Členská základna
Bez ohledu na omezenou aktivitu spolku během pandemického období jsme překvapivě zaznamenali jen nevelký úbytek našich členů. Díky perfektně vedené evidenci Ing. Ladislava Bábíčka víme, že ze 197 členů v listopadu 2019 jsme k 1. březnu 2022 měli 188 členů, tento počet se však ještě změní po vyškrtnutí těch, kdo nezaplatili členský příspěvek. Ze statistiky Ing. Bábíčka vyplývá rovněž, že více než dvě třetiny členů patří do věkové skupiny od 70 do 89 let a jen 6 našich členů je mladších 60 let. Dlouhodobě se většiny našich programů účastní v průměru zhruba půl stovky návštěvníků. Pro zajímavost: za necelých 30 let celkově doposud prošlo naší evidencí 547 osob. Od roku 2020 se k našemu spolku hlásí také sedm členů bývalého Českého spolku v Žilině, kteří i po zániku svého spolku chtějí pokračovat v aktivitách zaměřených na propagaci české kultury a ČR ve svém regionu.

Naše aktivity
Jak už bylo uvedeno, přibližně polovinu uplynulého období byla činnost spolku přerušena z důvodu protipandemických opatření, co se odrazilo na množství připravených akcí, jež jsme organizačně zabezpečili vlastními silami a díky finančním příspěvkům z Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, dále Ministerstva zahraničních věcí ČR a také Československého ústavu zahraničního v Praze. Dovolte stručný přehled:

Tradičně nejnavštěvovanějším programem s účastí okolo dvou set návštěvníků jsou Vánoční koncerty, které představují jakési vyvrcholení celoroční činnosti a příležitost veřejně prezentovat náš spolek. V roce 2019 na něm vystoupil Sbor dětí a mládeže Kantiléna při Filharmonii Brno, následující koncerty musely být zrušeny.

S mimořádným ohlasem se setkala výstava „České malířství klasiky a moderny“ ze soukromých sbírek Galerie u svatého Jakuba v Novém Bydžově, kterou nám pomohli zabezpečit manželé Bachratí a která našla odezvu i ve vysílání Slovenské televize. Instalována byla v Galerii Umelka a poté ještě v Domě umění Lúčnica v Piešťanech. Manželé Bachratí pro náš spolek taktéž zabezpečili komentovanou prohlídku výstavy děl slovenských a českých výtvarníků v únoru 2022 v Galerii G7.

Oblíbené jsou nadále Tvořivé dílny. Předvánoční v roce 2019 se sice neuskutečnily, protože výtvarnice Eva Bachratá Linhartová jela do Prahy převzít Cenu Matěje Hrebendy za přínos k česko-slovenské vzájemnosti a rozvoji vzájemných kulturních kontaktů, k níž jí ještě jednou blahopřejeme! Následující zrušila covidová pandemie, a tak se uskutečnily až v létě 2020 na Klepáči, kam pro změnu za námi zavítal televizní štáb Slovenské televize. Vloni to byli opět až podzimní tvořivé dílny na Klepáči a předvánoční zase zrušil covid, až nedávné před Velikonocemi potvrdily přetrvávající oblibu této akce. Největší zájem přetrvává o poznávací zájezdy, za něž vděčíme obětavosti Ing. Nevřely a Ing. Kníže. V uplynulém období se uskutečnily jen tři, v roce 2020 na trase hrad Bítov, vinné sklepy v Šatově a vodní mlýn ve Slupi, dva v roce 2021 na trase hrad Šternberk, Pradědova galerie v Jiříkově a arboretum Paseka a druhý do Bystřice pod Hostýnem a na Svatý Hostýn.

V rámci Hudebních večerů jsme uspořádali čtyři koncerty: vystoupení sopranistky Jakuby Šeniglové s klavírním doprovodem prof. Anikó Patkoló na předcházející konferenci v listopadu 2019, potom v květnu 2020 Paper Moon Trio s hudbou 20. století a vloni na podzim houslové Duo Lyrico z Brna s programem sonát od barokních skladatelů až po tvorbu 20. století a letošní vystoupení cimbálové hudby Burčáci s tradičním masopustním pásmem slováckého folkloru.

Přerušení činnosti poznačilo také počet Kulturních večerů, na druhé straně jejich obsah stál za to: Na předvánočním posezení v prosinci 2019 mezi nás zavítala paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR s předsedou Spolku přátel Vily Stiassni v Brně Zdeňkem Musilem. Rok 2020 jsme otevřeli přednáškou našeho člena Ing. Jaroslava Kníže o zážitcích z Malajsie, kde se jeho rodina účastnila mezinárodních závodů v triatlonu. Na podzim 2021 nám o Ztraceném pokladu Karlovy Univerzity v Praze vyprávěl publicista Stanislav Motl. A při obnovení činnosti letos v únoru mezi nás přišel J.E. velvyslanec Tomáš Tuhý (poprvé od časů p. velvyslance Slánského).

Pandemie přinesla i nový prvek, když se naše činnost omezila na vydávání Mimořádného informačního bulletinu, v němž Ing. Jiří Nevřela připomínal významná výročí z našich i světových dějin, výběr z titulů nových knih, detaily o vzniku některých úsloví a další zajímavosti. Kromě těchto 15 mimořádných bulletinů jsme vydali šest pravidelných s aktuálními informacemi o připravovaných programech. Příznivý ohlas má také rozesílání blahopřání k životním jubileím našich členů, o něž se obětavě starala paní Jarmila Smyčková a po ní se toho ujala předsedkyně Ing. Dagmar Večerná.

Do výčtu našeho programu patří také tradiční vzpomínková shromáždění u Památníku česko-slovenské vzájemnosti 28. října ve spolupráci s hlavním organizátorem programu poslancem Ondrejem Dostálem (OKS) a Velvyslanectvím ČR v Bratislavě, jež se zasloužilo o pojmenování tamního Náměstí T. G. Masaryka a naše krajany příležitostně zve na další akce, týkající se České republiky, například kladení věnců při oficiálních návštěvách českých státníků a podobně.

Oficiální kontakty a partneři
Kontakt s partnerskými českými spolky udržují zejména předsedkyně Ing. Dagmar Večerná a Ing. Jaroslav Kníž, stejně jako s Fondem na podporu kultúry národnostných menšín a dalšími institucemi na slovenské straně. Na české straně se sice po odchodu Ing. Husenicové přerušil přímý kontakt s Komisí Senátu Parlamentu ČR pro krajany a Zplnomocněncem pro krajanské záležitosti při Ministerstvu zahraničních věcí v Praze, v současnosti ho však zprostředkovává zastupitelský úřad, jenž v posledních letech výrazně posunul k lepšímu vztahy s krajanskými spolky. Zvláště si ceníme přístupu pana velvyslance Tomáše Tuhého, jehož zásluhou byl otevřen Český dům v Bratislavě,co otevírá nové příležitosti spolupráce s Českým centrem a se zastoupením CzechTourismu. U pana velvyslance zvlášť oceňujeme, že už třikrát navštívil naše akce, co je rekord v naší historii.

Za spolupráci děkujeme i sdružení Csemadok, jež nám za přijatelných finančních podmínek pronajímá tento sál na naše aktivity, a také další místnost na setkání výboru a archivaci části naší agendy. Pozitivně hodnotíme kontakty s vedením Kruhu přátel české kultury a jeho předsedkyní paní Vraštiakovou. Nemůžeme být spokojeni se vztahy s Klubem občanů ČR v SR, ale ani z jejich strany nevidíme zájem na jejich zlepšení.

Média
Nadále vydáváme čtvrtletní Informační zpravodaj, který dostávají klasickou nebo elektronickou poštou ti, kdo uhradili členský příspěvek. Aktuální informace a fotografie zařazujeme na internetovou stránku cesi.sk, na níž dostáváme různé dotazy a nabídky, co svědčí o zájmu o tuto stránku a náš spolek. Spolupráce s jinými médii vychází z jejich zájmu o konkrétní aktivity, v uplynulém období jsme pozitivní ohlas zejména ze strany RTVS zaznamenali v případě výstavy v Galerii Umelka a Tvořivých dílen na Klepáči.

Jak dál?
Před výborem ČSB, který vzejde z dnešní konference, stojí nelehká úloha, o níž tradičně hovoříme jako o potřebné generační obměně. Stále více jsme vystaveni odlivu členů i v samotném výboru z věkových a zdravotních důvodů, proto bychom se měli vážně zamyslet nad vizí dalšího fungování spolku v současných podmínkách, kde najít nové osobnosti, jež jsou ochotny a schopny obětovat svoji energii a volný čas rozvoji krajanských aktivit v Bratislavě. Kromě toho by měl výbor připravit důstojné oslavy 30. výročí vzniku nejstaršího krajanského sdružení na Slovensku v roce 2023. Dovolte mi proto na závěr krátce připomenout zvlášť pro ty, kdo do spolku přistoupili teprve nedávno.

Jak je známo, jsme zřejmě jedinou menšinou na Slovensku, jež se začala organizovat nikoli z důvodů jazykových, kulturních či vzdělanostních, ale především kvůli řešení zejména sociálních otázek vyvolaných náhlým rozdělením bývalé federace. Aktivity společenského a kulturního charakteru přišly až následně ve snaze o zachování českého jazyka a také o propagaci české kultury a ČR. Na jaře 1993 se začali setkávat nadšenci, kteří chtěli upozornit na důsledky náhlého rozdělení republiky pro nemalý počet občanů české a moravské národnosti, žijících najednou za hranicemi své vlasti, a vzájemně si pomáhat. Byl to především ing. dr. Jiří Kozák, který se jako uznávaný statik ocelových konstrukcí podílel například na výstavbě významných dominant obou našich hlavních měst – televizní věže na Kamzíku a její mladší sestry na pražském Žižkově. Jeho pravou rukou byla Mgr. Marta Hrušovská, dalšími průkopníky byli Alena Burianová, RNDr. Ivan Brouček, Ing. arch. Pavel Miškovič, Ing. Petr Stahl a Vlastimila Šikýřová. Těchto „sedm statečných“ 1. června 1993 podepsalo Stanovy Spolku Čechů na Slovensku, jež byly 17. června 1993 registrovány na MV SR. Myšlenka spolku v krátké době nadchla příznivce v dalších slovenských městech, až se po necelém roce na první Valnou hromadu sjeli zástupci devíti poboček od Trnavy po Košice. Na ní rozhodli o změně struktury a přejmenování, a tak se od dubna 1994 stal náš spolek jednou z regionálních organizací Českého spolku na Slovensku. Ten se však na jaře 2005 rozpadl na samostatné regionální spolky, odkdy máme současný název.

I proto je dnes na místě otázka: Co od českého spolku očekáváme v následujícím desetiletí a jak chceme přispět k příští existenci české krajanské komunity v Bratislavě? Doufáme, že náš výbor doplní nové tváře, které nám pomohou najít odpověď na tuto otázku a oživit činnost našeho spolku.

Děkuji Vám za pozornost
V Bratislavě 26. 4. 2022
Mgr. Jiří Výborný, tajemník ČSB