Díky ochotě společnosti CompuGraph, s.r.o., Košice je jako ukázka k dispozici náhled celého čísla 1/2004 ve formátu .pdf ve třech souborech:

Obálka (642 kB)

1. část (1006 kB)

2. část (1675 kB)

Přestože první číslo našeho měsíčníku Česká beseda bylo připraveno již v prosinci předešlého roku, první číslo vyšlo až v květnu 1995, a tak letošní ročník je pro periodikum Českého spolku na Slovensku, který je vydavatelem, již desátým.
Hned po první valné hromadě ČSnS bylo jedním z krátkodobých cílů vedení Spolku založení vlastního periodika, které by spojovalo členy, ale i všechny další Čechy a Moravany, kteří svou identitu neskrývali za dveřmi svých domovů a také je informovalo o životě nejmladší národnostní menšiny. Tak dvě košické novinářky Eva Bombová (redakce Sme, první šéfredaktorka ČB) a Helena Miškufová (redakce Práca, první předsedkyně ČSnS) vypracovaly koncepci a skladbu tehdy šestnáctistranového měsíčníku a zabezpečily vše potřebné k vydávání. Tehdy ještě nikdo netušil, že bude obvyklé dostávat první část finančního příspěvku až v květnu či červnu. (Ani letos není situace jiná- do konce dubna redakce nedostala ani korunu z Ministerstva kultury SR, ani z MZV ČR, a tak dostáváte páté číslo jen díky pochopení firem Compugrapf a Rotaprint, které nás neodmítly vyrobit a také díky pochopení všech, kteří se na tvorbě ČB a distribuci podílejí dosud bez jakékoli finanční odměny.)
Na titulní stranu prvního čísla byla vybrána Hálova Važecká nevěsta a kolotoč sestavování čísel, přepisování příspěvků, korektur, shánění fotografií a ilustrací, výroby a distribuce začal. Tenkrát bylo tajným přáním vydat aspoň pět ročníků a tak zanechat stopu Čechů, Moravanů a Slezanů žijících na Slovensku ve fondech slovenských státních knihoven, kam je ČB zasílána v rámci povinného výtisku...
Postupně se vytvořil stabilní okruh spolupracovníků. Díky kolegyni z redakce Práce Lydce Výborné se do tvorby skladby brzy přidal s fundovanými materiály Jirka Výborný (Trend), později Pavol Erdziak (TASR), podle potřeby novináři z ČTK, Sme, Korzára i dalších periodik. Některé materiály jsou z pera naskrze vzatých odborníků; obdivuhodn ý je seriál o českých výtvarnících působících na Slovensku od PhDr. Bachratého, CSc., další o českých architektech od Ľubomíra Mrni, neskutečný záběr měl seriál o stopách Čechů ve Vysokých Tatrách od Ivana Bohuše, rovněž zajímavý byl jiný seriál o stopách Čechů v Banské Štiavnici. Příspěvky o činnosti jednotlivých regionálních organizací ČSnS v rubrice Spolkový kaleidoskop píší členové těchto organizací a tak možná i dávají náměty činnosti pro jiné RO. Co se týče vnějších vztahů redakce spolupracuje také s partnerskými národnostními a krajanskými redakcemi.
Výměna názorů na skladbu jednotlivých čísel a také na organizaci redakční práce bezesporu přispívá k vyrovnané úrovni. Měsíčník Česká beseda byl koncipován jako magazín rodinného typu s hlavním důrazem na ideu zachování české identity ve slovenském prostředí. Při sestavování jednotlivých čísel je dodnes důraz kladenna vyváženost mezi články obsahujícími historická fakta a problematiku současného života, mezi informacemi o dění v české komunitě na Slovensku a dění v České republice, o spolupráci různých institucí obou zemí i mezi dalšími oblastmi týkajícími se života české komunity, české kultury, tradic.
Na barevné vnitřní straně obálky již několik let zveřejňujeme seriál o českých výtvarnících, kteří tvořili či tvoří na Slovensku. V podobném duchu je i rubrika Osobnosti, kde jsme přibližovali celou řadu převážně již nežijících vynikajících odborníků, architektů, stavitelů, hudebníků. Rubrika Kontakty odráží spolupráci mnohých organizací a institucí na obou stranách řeky Moravy a nutno dodat, že právě při jejím naplňování zjišťujeme, jak se slovensko-česká a česko-slovenská spolupráce rozvíjí. Zejména pro ty, kteří nemají příjem českých televizí, je jistě zajímavá rubrika Z kultury. K čistotě jazyka nabádá a na současnou češtinu upozorňuje Jazykový koutek. Činnost deseti regionálních organizací ČSnS odráží rubrika Spolkový kaleidoskop. Čtivá je také občasná rubrika Naše příběhy, kde zaznamenáváme zajímavosti ze života současníků.
Dobrý ohlas má pravidelné zařazování jednostránkové křížovky pro dospělé, jejíž tajenku jsme letos zaměřili na česká přísloví a při příležitosti našeho výročí poprvé odměníme vylosované luštitele, kteří nám zaslali tajenku, knížkou nebo cédéčkem.
Kontakt s abonenty a distribuci časopisu redakce vykonává ve vlastní režii. Počet současných předplatitelů v porovnání s počtem před třemi lety trochu poklesl, úbytek souvisí především s úmrtím nebo odstěhováním abonentů do ČR, ale také se ztrátou pocitu sounáležitosti s českou komunitou.

Na snímku: úzký redakční tým (zleva): Jozef Červínka (redaktor - Spolkový kaleidoskop), Mgr. Helena Miškufová (šéfredaktorka), PhDr. Erika Schmidtová (jazyková korektorka), Ing. Jaroslav Šmelko (distribuce), Valika Vojtková (sekretářka) Foto: Iveta Komendová

Naše přání
… aby měsíčník Čechů, Moravanů a Slezanů vycházel celá desetiletí a tak pomáhal udržovat českou identitu i u dalších generací Čechů a Moravanů na Slovensku
…aby se nám vždy podařilo dobré číslo se zajímavou skladbou
…aby se počet čtenářů a také předplatitelů České besedy stále zvyšoval
…aby dětská stránka, kterou bychom mohli zařadit do každého čísla, měla velký okruh svých čtenářů
…aby naši čtenáři nebyli pasivní a rádi reagovali na zveřejněné materiály
…abychom nemuseli dělat na sekeru a schválené finanční příspěvky dostávali v prvních měsících roku
…aby v případě, že předešlé přání nebude splněno, měli naši spolupracovníci a dopisovatelé i nadále chuť pracovat bez dočasné odměny
…aby firmy a podnikatelé, zejména čeští, měli zájem o inzerci v našem měsíčníku, která pomůže uhradit platby, neschválené v projektech, letos konkrétně na kancelářské potřeby

Redakční „Nej …“
* Největší počet předplatitelů byl v roce 2000, zhruba 1360, počet čtenářů byl však nejméně třikrát větší. Podle zpětné informace čtenáři některá čísla posílali anebo kopírovali svým známým i do zahraničí.
* Největší počet předplatitelů je z regionální organizace ČSnS Košice, kolem 400. Abonenti jsou nejen z krajských měst Košice a Prešov, ale i ze vzdálenějších měst jako například Bardějov, Humenné, Moldava nad Bodvou, Rožňava, Snina, Svidník, Trebišov, ale také z vesnic jako Žalobín, Udavské či Trhoviště.
* K nejradostnějším zjištěním patří, že se jazykový projev dopisovatelů přece jen po letech zlepšil. Největším kamenem úrazu zůstávají slova jako například spolupatřičnost (správně sounáležitost), stanice (správně nádraží), električka (správně tramvaj), přesady (správně sazenice).
* Nejpotěšitelnějším zjištěním je, že se Česká beseda stala známou i v celoslovenském mediálním prostoru, je mezi periodiky evidovanými v Literárním fondu a Slovenském syndikátu novinářů, je také součástí časopiseckých fondů všech státních vědeckých knihoven a několika dalších veřejných knihoven na Slovensku.
* Nejhorší distribuce abonentům byla kvůli sněhové kalamitě v roce 1999. V únoru distributor nemohl odvézt České besedy na poštu autem, takže i s rodinnými příslušníky ji odnášel postupně v batohu.
* Nejnepříjemnějším problémem byl pro redakci čtenář z Púchova, který redakci zažaloval a soudní spor trval sedm let, až nakonec žalobu zrušil odvolací soud.
* Nejtrvalejším problémem je, že se měsíčník téměř půl roku vyrábí na „sekeru“. Výjimkou byl rok 2003, kdy první část finančního příspěvku redakce dostala již v březnu.
* Nejvíc stresovým obdobím pro úzký redakční kolektiv je uzávěrka čísla. Zatím co v počátcích neměl dostatek příspěvků, nyní je jimi zasypáván. Některé proto nechává až do letního dvojčísla.
* Nejvzdálenější ohlasy na Českou besedu přišly z USA. V prvním pisatelka informovala o působení moravských bratří na tomto kontinentu, v dalším dopisu byla pozitivní reakce na skladbu měsíčníku a na pohlednici byla zpráva o vystoupení českého souboru v Americe.