logo ČSB                                   ČnS

Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava

Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)

foto: J. Výborný    Šéfka Poslanecké sněmovny s krajany
V pondělí 17. ledna 2022 na svou první zahraniční návštěvu do Bratislavy zavítala nová předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová. Podobně jako týden předtím premiér Petr Fiala i ona do programu zahrnula položení věnců k zakladatelům ČSR. U Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka se z podnětu velvyslance Tomáše Tuhého krátce pozdravila i se skupinkou krajanů, jak zachytila naše fotoreportáž. Snímky z předcházejících návštěv českých politiků u pomníku TGM najdete v našem fotoarchivu.


loga    Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v r. 2022
Paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě poskytla krajanským spolkům informace a doporučení k úspěšné realizaci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v r. 2022. Zaměřen je na výuku českého jazyka a literatury v zahraničí a poskytování peněžních darů na krajanské projekty. Podrobnější informace lze dohledat na stránce Ministerstva zahraničních věcí ČR, případně také Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

logo    Debata zahraničních Čechů „Srdcem doma“
Vážení a vzácní přátelé, za iniciativu Chceme volit distančně si vás dovolujeme pozvat na již 6. virtuální debatu zahraničních Čechů, která se uskuteční 4. 2. 2022 a ponese název Srdcem doma. Toto datum hraje pro krajany důležitou roli. Na základě výzvy ministerstva zahraničí si Češi ve světě zvolili 4. únor za svůj významný den: den odchodu J. A. Komenského do exilu. J. A. Komenský, byť daleko od domova, srdcem zůstal vždy doma. Naše iniciativa vyhlásila minulý rok (4. února 2021) kam-paň na podporu uzákonění korespondenčního hlasování, která trvá dodnes.“ Zájemci o účast v debatě s představiteli MZV ČR se mohou přihlásit prostřednictvím formuláře nebo na stránce Iniciativy „Chceme volit distančně“.

foto: J. Výborný    Nový český premiér v Bratislavě
Malé povzbuzení do nového roku a snad i k návratu do normálního života jako by symbolizovala návštěva nového českého premiéra Petra Fialy v Bratislavě v úterý 11. ledna 2022. Kromě oficiálních přijetí u nejvyšších představitelů SR v jeho programu nechybělo ani položení věnců ve společnosti slovenského premiéra E. Hegera k pomníkům T. G. Masaryka a M. R. Štefánika na dunajském nábřeží. U prvního z nich jsme ho zachytili do naší fotogalerie. Snímky z předcházejících návštěv českých politiků u pomníku TGM najdete v našem fotoarchivu.

foto    Výbor ČSB informuje
Začátkem ledna 2022 předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná svolala schůzi výboru podle stanovených pravidel v režimu OP s cílem uzavřít uplynulý rok 2021 a poradit se, jak by měl spolek pokračovat v novém roce. Pokud se epidemiologická situace bude dále uklidňovat, chtěli bychom od února znovu obnovit činnost, předběžný plán aktivit je připraven a podle vývoje bude výbor ČSB včas informovat všechny své členy a příznivce. Především však výbor ČSB připomíná, že na jaře by se měla uskutečnit odložená Konference ČSB, která by měla podle Stanov zvolit výbor na další dvouleté období, proto přivítáme všechny podněty na obohacení činnosti, ale také na omlazení současného výboru.

logo    Novinky na portálu Kudy z nudy
Cestovatelský portál agentury CzechTourism „Kudy z nudy“ založený v roce 2004 vloni zaznamenal nárůst návštěvnosti o 14 procent, ze Slovenska dokonce až o 30 %. Každý týden přináší tipy na turistiku a další zajímavosti z oblasti českého cestovního ruchu. Nejnověji si na něm můžete přečíst Jaký bude rok 2022?, 22 letos očekávaných novinek, Přehled významných letošních výročí, Co letos můžeme uvidět na hvězdné obloze, Mezinárodní rok skla, Znovuzrozená místa, jež povstala z popela, 10 tipů na venkovní posilovnu na protáhnutí těla nebo Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městě.

foto    Mezinárodní soutěž Tourfilm 2022
Česká centrála cestovního ruchu informuje o druhém ročníku mezinárodní soutěže Tourfilm 2022. Do dvou kategorií lze přihlásit snímky nebo videa propagující Českou republiku jako turistickou destinaci nebo zachycující propojení tradic s moderním přístupem například v architektuře, gastrono-mii, kultuře a podobně. Vítězného autora spotu do 15 min. ne staršího dvou let čeká zážitkový výlet po ČR. Na stránce czechtourism.cz jsou k dispozici podrobnější informace i výsledky loňského ročníku.

Scénická žatva    Organizátor slovenského ochotnického divadla
Divadelník, režisér a dramatik Zdeněk Novák (18. ledna 1897 Vyškov – 6. července 1928 Vrútky) byl prvním tajemníkem Ústředí slovenských ochotnických divadel v Martině, jehož vznik 25. června 1923 iniciovala Matica slovenská s cílem oživit kulturní život zejména na venkově (ochromený na začátku 20. století likvidací slovenského školství a zákazem divadelní činnosti). ÚSOD vydával divadelní hry domácích autorů i pŕeklady, odbornou a metodickou literaturu, první slovenské divadelní časopisy, od r. 1923 organizoval divadelní přehlídky („preteky“), na jejichž tradici po válce navázala Scénická žatva.

foto: ČB    Spoluzakladatelka geometrického umění
Malířka Tamara Klimová (19. ledna 1922 Ostrava – 28. ledna 2004 Bratislava) studovala v Brně a Praze, kde se seznámila s budoucím manželem Alojzem Klimem a s ním většinu života prožila v Bratislavě, kde patřili k zakladatelům slovenského geometrického umění. Česká beseda o ní a její tvorbě psala v č. 1/1997, 3/1998 a 3/2004.

foto    Budovatel observatoří v Hurbanově a na Skalnatém plesu
Astronom RNDr. Bohumil Šternberk (21. ledna 1897 Chrudim – 24. března 1983 Praha) po studiích v Praze a Berlíně a práci v Astronomickém ústavu Karlovy univerzity v Praze posílil od r. 1927 astrofyzikální observatoř v Hurbanovu (tehdy Stará Ďala), jež se i jeho přičiněním stala moderním pracovištěm pro astronomický, geofyzikální a meteorologický výzkum. Po Vídeňské arbitráži a obsazení jižního Slovenska Maďarskem pomohl zachránit přístroje, jež se staly základem observatoře na Skalnatém plese. Byl prvním ředitelem Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově.

foto    Autor slovenských známek a bankovek
Malíř, grafik, ilustrátor, rytec a litograf Josef Vlček (21. ledna 1902 Lhota za Červeným Kostelcem – 13. srpna 1971 Piešťany) po studiích pracoval v obchodní tiskárně Melantrich. Na Slovensko přišel v roce 1937 do bratislavské tiskárny Slovenská Grafia a od roku 1942 do právě založené Maticí Slovenskou tiskárny Neografia v Martině. Od roku 1939 pracoval na tvorbě slovenských známek, později od 1943 i bankovek, jimž dával na základě schválených výtvarných návrhů finální podobu. Po válce se věnoval ilustracím do knih a zejména do časopisu Sršeň.

foto    Důlní technik a politik
Karol Šmidke (21. ledna 1897 Ostrava-Vítkovice – 15. prosince 1952 Bratislava) se narodil v rodině důlního technika a mládí prožil s rodiči v Bosně, kde navštěvoval obchodní školu, ale nakonec se vyučil za důlního tesaře, za války sloužil u námořnictva. V r. 1919 se rodina přestěhovala do Banské Štiavnice, kde začal s politickou činností a záhy se stal tajemníkem komunistické strany v Liptovském Mikuláši a Trenčíně, v roce 1935 dokonce poslancem Národního shromáždění. V lednu 1939 musel Slovensko opustit, ale už v březnu 1939 odešel z Prahy přes Polsko do SSSR, odkud ho v roce 1943 poslali na Slovensko organizovat odboj. Během SNP byl zvolen do vedení Slovenské národní rady, po něm žil v ilegalitě v Prešově, Bratislavě a Nitře. Po válce byl předsedou slovenské vlády (Zboru povereníkov) a následně předsedou SNR, v roce 1950 byl obviněn z buržoazního nacionalizmu.

Kremnica    Varhaník a hudební skladatel
Varhaník a hudební skladatel František Janeček (22. ledna 1837 Solnice u Rychnova nad Kněžnou – 27. srpna 1909 Kremnica) po studiu v Praze působil od roku 1856 na učitelském ústavu v Banské Bystrici, od 1866 byl učitelem ve Štiavnických Baniach a od roku 1869 byl varhaníkem v Kremnici. Jako hudební skladatel zanechal komorní a hudební skladby, ale také salónní tance pro klavír.

ČF    Výročí České filharmonie
Podle historických pramenů Česká filharmonie poprvé vystoupila v tehdejším Prešpurku 24. ledna 1902. Pod vedením dirigenta Ludvíka Čelanského koncertovala v budově Městského divadla (dnes historická budova SND). ČF vznikla jako orchestr Národního divadla v Praze a poprvé veřejně hrála 4. ledna 1896.

erb Veľkých Kostolan se svatým Vítem    Konec bratříků u Velkých Kostolan
Po neúspěšném dobývání Trnavy se zbytky bratříckých oddílů opevnili u Veľkých Kostolan, kde je 6. prosince 1466 obklíčila vojska uherského krále Matyáše Korvína. V bojích padlo údajně na dvě tisíc bojovníků, až hrozba vyhladovění je nakonec donutila 29. ledna 1467 se vzdát. Kapitán Jan Švehla a stovka jeho bojovníků byla popravena, další zahynuli ve vězení v Budíně, část se dala do služeb krále a vytvořila jeho obávaný „černý pluk“. O bratřících na území Slovenska psala ČB v č. 1/2003, 7-8/2004, 6/2007 a 7-8/2007.

Želiezovce    Rodiče Franze Schuberta pocházeli ze severní Moravy
Hudební skladatel Franz Peter Schubert (31. ledna 1797 Vídeň – 19. listopadu 1828 Vídeň) si v mládí přivydělával jako učitel hudby, například 7. července 1818 přicestoval do zámečku v obci Zselíz (dnes Želiezovce), kde učil dcery hraběte Esterházyho. Méně známa je skutečnost, že jeho otec pocházel z obce Vysoká (Neudorf-Alt, dnes Malá Morava) na Šumpersku a jeho matka ze Zlatých Hor u Jeseníka.

logo    Vychází Mimořádný informační buletín prosinec 2021
„Vážení přátelé, tak se znovu setkáváme, ne ovšem podle našich a vašich představ. Historie se opakuje, koronavirus nás neopustil, naopak jeho arsenál se rozšířil nejen o deltu, ale i o agresivnější omikron. Ať je to zapříčiněno kýmkoliv a čímkoliv, pro nás – jak jste byli informováni – skončila všechna naše setkání a nastupuje opět mimořádný buletín...“, píše se v úvodě dalšího Mimořádného informačního buletínu, který přináší opět přehled knižních novinek a zajímavosti z našich i světových dějin a také české jazykovědy (celý text zde).

koláž    Máte doma české bankovky?
Česká národní banka (ČNB) oznámila, že do 1. července 2022 stahuje z oběhu starší vzory některých bankovek tak, aby v oběhu zůstala jen jediná jejich novější emise. Konkrétně jde o stokoruny vzor 1995 a 1997, dvousetkoruny z roku 1996 a 1998, pětistovky z let 1995 a 1997, tisícovku vzor 1996 a dvoutisícovky z let 1996 a 1999. Orientačně lze rozdílné bankovky rozeznat podle stříbřitého kolmého proužku, který je u starších vzorů užší a jeho barva se při změně směru světla nemění, nové emise ho mají širší a při naklopení mění hnědofialovou a zelenou barvu. Po 1. červenci 2022 bude možné starší vzory bankovek vyměnit jen v bance, od roku 2024 jen v pobočkách ČNB.

   
  • > > > archiv starších zpráv, pozvánek a zajímavostí
  • NK ČR v dubnu 2008 vybrala tuto stránku do projektu WebArchiv.

     

    TOPlist

              © Obsah těchto stránek lze použít výlučně s označením zdroje: cesi.sk            © jv 2004