![]() ![]() |
|
Vítejte na informační stránce Českého spolku BratislavaČeský spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás) |
|
| |
![]() Emil Filla, František Foltýn, František Kupka, Antonín Procházka, Toyen a Jan Zrzavý. Do 14. ledna 2024 bude v rekonstruovaných prostorech Slovenské národní galerie k vidění unikátní výstava tvorby šesti čelných představitelů české moderny meziválečného období, kterou se podařilo ze soukromých sbírek sestavit Nadaci Sovereign Invest, pod názvem „Hvězdy. Česká moderna zo súkromných zbierok“. ![]() V sobotu 9. září 2023 se uskutečnily další Tvořivé dílny v přírodě v areálu Klepáč pod vedením výtvarníků Evy B. Linhartové a Radka Bachratého. Letos děti se svými rodiči a prarodiči vyráběly podzimní motivy do rámečků. Nechybělo ani tradiční opékání špekáčků. Akci organizujeme s finančním přispěním Fondu na podporu kultúry národnostných menšín (Kultminor) a MZV ČR. Několik momentek z akce zachytil na mobilní telefon Jiří Výborný (zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem archivu. ![]() Právník, spisovatel, kulturní organizátor a vlastivědný badatel JUDr. Karel Václav Adámek (19. září 1868 Hlinsko – 18. prosince 1944 Chrudim) se mimo své praxe aktivně věnoval literární práci v oblasti kultury, národopisu a národohospodářské osvěty, byl členem různých vědeckých a muzejnických společností, patřil mezi organizátory příprav Národopisné výstavy Českoslovanské v Praze v r. 1895. V cestopisu Slovenskem (Praha 1922) a dalších článcích zachytil své dojmy z Vysokých Tater, ale i ze života ve městech v podtatranském regionu. ![]() Sopranistka a učitelka zpěvu Božena Hanáková (roz. Suchánková, 19. září 1923 Bařice u Kroměříže – 23. února 2006 Bazilej, Švýcarsko) přišla poprvé na Slovensko v útlém věku s rodiči, kteří využili pozemkovou reformu a usadili se nedaleko Galanty, po roce 1938 však museli svůj majetek opustit. Po válce vystudovala Státní konzervatoř v Bratislavě, po níž ji hned v r. 1948 přijali do operního souboru SND, v němž působila do r. 1968, kdy s manželem odešla do Švýcarska, kde se věnovala zejména pedagogické činnosti. ![]() Na území dnešního Slovenska se české korunovační klenoty ocitly pouze jednou v historii, a to v září 1938, kdy v čase vrcholící sudetské krize v obavách před vypuknutím války s Německem rozhodl předseda vlády Milan Hodža s vědomím prezidenta Beneše shromáždit sedm klíčů ke Korunní komoře v Chrámu svatého Víta a tajně odvézt národní poklad na Slovensko. Převoz se uskutečnil ve dvou osobních automobilech v noci z 19. na 20. září 1938. Klenoty byly uloženy v trezoru banky v Žilině (na dnešní Legionářské ul.) a část údajně také v trezoru hotelu Velká Fatra (dnes Afrodite Palace) v nedalekých lázních Rajecké Teplice. Zůstaly tam však jen dva týdny. Po mnichovském diktátu a v den kdy prezident abdikoval 5. října, tedy těsně před vyhlášením slovenské autonomie, byly urychleně převezeny zpět na Pražský hrad. ![]() Premiéru prvního slovenského zvukového filmu Zem spieva Karla Plicky (14. října 1894 Vídeň – 6. května 1987 Praha, jeho rodiče pocházeli od Slaného, sám do příchodu na Slovensko v r. 1923 žil v České Třebové) uvedlo 20. září 1933 žilinské kino Grand Bio Universum (dnes Dom umenia Fatra a sídlo Státního komorního orchestru Žilina, v zahraničí uváděného pod názvem Slovak Sinfonietta). Secesní budova (v letech 1919-21 ji postavil Jan Rufinus Stejskal, pocházející z Moravy, stavbu realizovala firma Ludvíka Kantůrka) byla slavnostně otevřena 3. ledna 1922 také premiérou prvního slovenského hraného filmu Jánošík v režii J. Siakeľa. ![]() Mezinárodní konference „Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích II." se uskuteční ve dnech 21. - 22. září 2023 od 9 do 17 hodin v Jednacím sále Senátu PČR ve Valdštejnském paláci v Praze. Konferenci organizuje Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Tomáše Czernina společně s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Mezinárodním koordinačním výborem zahraničních Čechů. Bližší informace publikuje na svém webu MZV ČR. Konferenci bude možné sledovat také na webu Senátu Parlamentu ČR, kde není vyžadována registrace. ![]() Prof. RNDr. PhMr. Milan Chalabala, DrSc., Dr.h.c. (21. září 1928 Nemotice u Vyškova – 24. prosince 2003 Ľubietová) vystudoval farmacii v Brně a po vytvoření jediné celostátní Farmaceutické fakulty v Bratislavě přešel na ni, kde v 60. letech působil jako proděkan a děkan, souběžně s vedoucím Katedry galenické farmacie. Byl prvním profesorem ve svém oboru v tehdejším Československu. Po rozdělení federace pomáhal obnovit farmaceutické studium v Brně na Vysoké škole veterinární (dnes Veterinární a farmaceutická univerzita Brno). Byl členem řady vědeckých společností i v zahraničí, publikoval několik set odborných statí, desítky učebnic a skript, stál při vzniku oboru biofarmacie u nás, jako předseda České a Slovenské lékopisné komise se výrazně podílel na vydání čs., slovenských a českých lékopisů. Česká beseda o něm psala v č. 7/1995. ![]() Metrolog, fyzik a vynálezce RNDr. Jaromír Hajda, CSc. (21. září 1908 Nový Hrozenkov u Vsetína – 17. března 1973 Bratislava) byl uznávaným expertem v oblasti optiky, o níž publikoval řadu odborných publikací, a také jedním ze zakladatelů Ústavu teórie a merania SAV, v němž se zaměřoval právě na konstrukci optických přístojů, autor 19 patentů. ![]() První veřejná členská schůze Spolku Čechů na Slovensku se sídlem v Bratislavě (od 1994 Českého spolku na Slovensku) se uskutečnila 22. září 1993. Mimo jiné přijala návrh petice žádající novelizaci zákona č. 40/1993 Sb., aby občanům ČR s trvalým pobytem v SR bylo umožněno přijmout slovenské občanství bez ztráty občanství českého. Schválila také zakládání místních poboček v jiných slovenských městech. Podrobněji o ní informoval v týdeníku Mosty č. 40/93 ze dne 5. října 1993 Jaroslav Kašlík z Trnavy, který vyzval ke vzniku poboček v dalších slovenských městech. Prof. J. Rychlík v závěrečné kapitole své knihy „Rozdělení Československa 1989 – 1992“ označil tuto schůzi za „ustavující sjezd Českého spolku na Slovensku". ![]() Pamětní mohylu generála Milana Rastislava Štefánika a dvou italských letců, kteří s ním zahynuli nedaleko Bratislavy, slavnostně na Bradle odhalili 23. září 1928. Základní kámen monumentální stavby podle projektu architekta Dušana Jurkoviče položil v den 5. výročí tragédie 4. května 1924 tehdejší ministr zahraničí ČSR Edvard Beneš. Na náhrobku (tumbě) jsou čtyři kamenné tabule podle světových stran, nápis na západní hlásá: „Veľkému synovi oslobodený národ československý“. ![]() V úterý 26. září 2023 zve Český spolek Bratislava na besedu s velvyslancem ČR v SR JUDr. Rudolfem Jindrákem v 17 hod. ve společenském sále Csemadoku (Nám. 1. mája 12). Na snímku předsedkyně ČSB Ing. Dagmar Večerná na první návštěvě u p. velvyslance v březnu 2023 (fotoreportáž). ![]() 15. září 1938 se v bavorském Berchtesgadenu dohodli Adolf Hitler s britským premiérem Nevillem Chamberlainem na uspořádání konference v Mnichově za účasti Francie a Itálie. V noci na 30. září 1938 tam představitelé čtyř velmocí podepsali ve „vůdcově budově" (Führerbau, dnes Hochschule für Musik und Theatre na Königsplatz) dohodu o odstoupení sudetských území od Československa Německé říši. Přestože krátce předtím československá vláda vyhlásila mobilizaci (23. září) s cílem bránit své území, prezident E. Beneš dohodu označil za zradu ze strany spojenců a mezinárodnímu diktátu se podvolil, co znamenalo začátek rozpadu první Československé republiky. ![]() Ke 30. výročí založení nejstaršího českého krajanského spolku na Slovensku vyzval portál cesi.sk ve spolupráci s Českým spolkem Bratislava, aby se členové spolku nebo jeho příznivci podělili se svými vzpomínkami nebo názory na budoucnost spolku. Sedmou část svých vzpomínek autor Mgr. Jiří Výborný nazval „Čas naděje“ (celý článek zde). Další části cyklu najdete zde ![]() „Vážený pane magistře, chtěl bych Vám poděkovat, neboť díky vašemu nasměrování se mi opravdu podařilo rodinu MUDr. Františka Havelky kontaktovat a tento víkend jsme si už psali. Výzvu již můžete z Vašich stránek stáhnout… Jsem Vám zavázán a moc Vám děkuji. Přeji krásné pozdně letní dny!“ Těmito slovy poděkoval Mgr. Jiří Vaněček z Okresního archivu v Chrudimi za pomoc při pátrání po rodině člena bývalého českého spolku v Nitře. Jsme rádi, že náš portál cesi.sk opět mohl pomoci. ![]() „Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Přinášíme Vám přehled předpokládaných programů ve druhém pololetí. Věřím, že každý z Vás si z nich dokáže vybrat, co ho zajímá...“, píše se v úvodě dalšího letošního Informačního zpravodaje (celý text zde), který přináší přehled o připravovaném programu ČSB do konce roku 2023. ![]() Kruh přátel české kultury zve v úterý 3. října 2023 v 16 hod. na filmové představení „Bílá vrána“ z roku 1938 (režie Vladimír Slavínský) v kině Mladosť na Hviezdoslavově nám. Podrobný program a další aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk. ![]() Slovenská národní galerie ve spolupráci s Českým centrem Bratislava a Velvyslanectvím České republiky v SR zve na výstavu „Architektura 58-89. Dramatický příběh českého poválečného stavitelství“. Český spolek Bratislava je jedním z partnerů výstavy, která potrvá od 15. září do 29. října 2023. ![]() Až do konce října je v Napoleonských lázních (kúpeľoch) v Piešťanech otevřena výstava „Květinové světy“ s více než stovkou děl Alfonse Muchy. Piešťany se tak staly součástí projektu Muchova cesta, v němž jsou zastoupena moravská města s ním spojená: Ivančice, Moravský Krumlov, Mikulov a Hrušovany nad Jeviškou. Malíř slovenské lázně několikrát navštívil ve 30. letech 20. století, kdy jim také věnoval obraz „Buď pozdraven požehnaný pramen zdraví“, umístěný nad vstupem do restaurace hotelu Thermia Palace jako poděkování za léčení dcery Jaroslavy. Expozice je otevřena od úterý do neděle od 11 do 19 hod. | |
| |
|