Archiv aktualit, pozvánek a zajímavostí 2020

foto    Velitel slovenských dobrovolníků
Důstojník a člen Slovenské národní rady Bedřich Bloudek (24. března 1815 Křižanov u Brna – 11. srpna 1875 Glina, jižně od Záhřebu, dnes Chorvátsko) pocházel z rodiny obchodníka, v rakouské armádě dosáhl hodnosti poručíka. V roce 1848 se v Praze zúčastnil Slovanského sjezdu, kde se seznámil s Ľ. Štúrem aj.M. Hodžou, kteří nabídli pomoc slovenských dobrovolníků vídeňskému dvoru proti maďarskému povstání v očekávání naplnění slovenských požadavků. Na jejich podnět se účastnil jednání a náboru dobrovolníků, s nimiž 18. září 1848 vstoupil na území dnešního Slovenska, kde se však nenaplnila místní podpora, a tak po několika potyčkách s uherskými jednotkami se 28. září 1848 stáhl zpět na Moravu a sbor rozpustil. V listopadu ho však pověřilo vojenské velení ve Vídni velením jednotky slovenských dobrovolníků s podporou císařských vojsk, s níž porazil uherské jednotky u Budatína a obsadil několik měst, na jaře 1849 v důsledku únavy a nespokojenosti s disciplínou, kterou prosazoval, se však při návratu na Moravu většina sboru rozutekla. V rakouské armádě dosloužil do hodnosti podplukovníka.


Morava    Architekt mezinárodního jména
Architekt a urbanista Ing. arch. Bohuslav Fuchs (24. března 1895 Všechovice u Bystřice pod Hostýnem – 18. září 1972 Brno) patřil mezi přední představitele funkcionalizmu. Vypracoval regulační plány řady měst (např. Brna, Luhačovic, Jihlavy, centra Prahy), na Slovensku zanechal svoji stopu na třech desítkách projektů od pomníku legionářům v Nových Zámcích nebo činžovních domů v Bratislavě až po vrcholná díla, za něž jsou označovány zotavovna Morava v Tatranské Lomnici a koupaliště Zelená žaba v Trenčianských Teplicích. Česká beseda o něm psala v č. 2/1995 a 1/1998.

pamětní tabule    Autor košické Terasy
Architekt Berthold Hornug (25. března 1925 Ostrava – 20. března 1997 Edinburgh, Velká Británie) po studiu ČVUT v Praze přijal nabídku podniku Stavoprojekt na výstavbě Košic, přesněji nových sídlišť tehdy zvaných Nové Mesto pro přibližně 45 tisíc obyvatel s využitím nejnovějších poznatků o moderním bydlení s důrazem na občanskou vybavenost a veřejnou zeleň. Významnou měrou se podílel na výstavbě sídlišť Lunik I až VI, po srpnu 1968 emigroval do Velké Británie, kde se podílel na urbanistických plánech Edinburgu, ale I několika měst na Blízkém Východě. Zásluhou košických krajanů mu v létě 2012 na sídlišti Terasa odhalili pamětní tabuli.

averz    Národohospodář, horolezec a slovakofil
Bankéř a politik Rudolf Pilát (26. března 1875 Bavorov – 18. října 1946 Praha) jako vášnivý horolezec pobýval ve Vysokých Tatrách už před I. světovou válkou a horní Uhry ho už tehdy zajímali i z národohospodářského hlediska. V letech 1918-20 zatupoval Slovensko v Revolučním národním shromáždění. V roce 1924 byl spoluzakladatelem Klubu alpistů a jeho dlouholetým vedoucím funkcionářem. Ve 30. letech vydal knihu „Uherské Slovensko a český kapitál“.

S. Holeček: Ze Slovenska    Krajinář učil v Liptovském Mikuláši
Malíř a grafik Stanislav Holeček (16. března 1900 Kročehlavy, dnes Kladno – 25. března 1976 Praha) po studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze učil na gymnáziu v Liptovském Mikuláši, kde se jeho celoživotní láskou staly Vysoké a Nízké Tatry. Kromě krajinářské tvorby se věnoval i figurální malbě. Po odchodu ze Slovenska učil ve Slaném. Česká beseda o nľm psala v č. 5/1998 a 2/2005.

foto: SND    Dlouholetý dirigent SND
Dirigent, sbormistr a hudební pedagog Adolf Vykydal (21. března 1930 Biskupice u Jevíčka – 8. dubna 2009 Bratislava) po skončení brněnské konzervatoře pokračoval ve studiu dirigování u Václava Talicha na VŠMU v Bratislavě, kde už během studia hrál v orchestru SND pod vedením Zdeňka Chalabaly. Od konce 50. let až do odchodu do důchodu dirigoval operu a balet SND, souběžně se věnoval i pedagogické práci, následně i Státní opeře v Banské Bystrici a Piešťanskému lázeňskému orchestru.

Nitra    Moravský varhanář v Nitře
Hudební mistr a zručný řemeslník Otakar Važanský (22. března 1890 Ždánice u Kyjova - 2. prosince 1979 Nitra) zasvětil život varhanám a po vyučení v Budapešti a ve Vídni se v roce 1920 usadil v Nitře, kde se ze začátku věnoval obchodu s klavíry, později svoji dílnu rozšířil o výrobu a opravy varhan, postavil na 80 nových nástrojů i pro některé nitranské kostely, další desítky rekonstruoval.

TGM    „Naše velikost je měřena nejen našimi činy“
Touto myšlenkou nazval svoji stať ke 170. výročí narození T. G. Masaryka náš bratislavský krajan Miloš Hovorka (článek zde). V minulosti už přispěl na náš web článkem ke 159. výročí Alfonze Muchy.

foto z pozvánky    Výstava „Dymová hora“
České centrum a Muzeum mesta Bratislavy zve na výstavu Dýmová hora. Umělec, skrytý pod pseudonymem Epos 257 na ní zachytil příběh lidí bez domova na Třebešíně na pražské periferii a zamýšlí se nad širšími souvislostmi lidských osudů i hledání řešení této komplikované problematiky. Výstava alézt do křoví a ocitnout se uprostřed skryté periferie. Jedno takové místo se nacházelo v Praze na Třebešíně, kterému jeho obyvatelé říkali Dýmová hora. Výstava v prostorách Staré radnice je otevřena do 26. dubna od úterý do neděle od 10 (v sobotu a neděli od 11) do 18 hod. V úterý 18. února a 21. dubna večer je připravena komentovaná prohlídka za účasti autorů výstavy.

foto z pozvánky    Svět(y) Boženy Němcové
České centrum zve na program „Science Café s Magdalénou Pokornou: Svět(y) Boženy Němcové“. Uskuteční se ve čtvrtek 12. března 2020 v 18 hod. v Lab.Cafe na Náměstí SNP 25 v Bratislavě (celá pozvánka zde).

F. Malý: Surrealistická kompozice    Malíř a textilní výtvarník
Malíř, grafik a scénický výtvarník František Malý (10. března 1900 Litomyšl – 22. června 1980 Brno) působil v letech 1921-38 v Bratislavě na Škole uměleckých řemesel jako vedoucí gobelínových dílen, později umělecký vedoucí podniku Detva – československý lidový průmysl, souběžně vedl večerní kurzy uměleckých řemesel, spolupracoval s řadou čs. divadel. Byl členem Umělecké besedy slovenské a spoluautorem první surrealistické výstavy v Bratislavě 1936. Po r. 1938 odešel na Školu uměleckých řemesel do Brna. Česká beseda ho zmínila v č. 7-8/1999 a 2/2005.

J. Vajdl    Vzpomínka na Josefa Vajdla
Zakladatel a dlouholetý předseda českého spolku v Martině Josef Vajdl (13. března 1925 Brozánky u Mělníka – 15. května 2007 Martin) celý život pracoval ve zdravotnictví a na Slovensko do Martina přišel v roce 1980 jako vdovec za svou druhou manželkou. Po založení Českého spolku na Slovensku se jeho zásluhou v roce 1994 vytvořila regionální organizace ČSnS v Martině. Smyslem celého jeho snažení bylo udržovat tradice svého mateřského jazyka, národa a jeho kultury, sounáležitosti obou národů i po rozdělení Československa. Archiv České besedy ho připomíná v č. 3/1998, 10/1998, 3/2003, 4/2005 a 6/2007.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v březnu na dvě své akce: v úterý 3. března v 16 hod. bude v kině Mladosť (Hviezdoslavovo nám.) promítat film „Romance pro křídlovku“ z roku 1966 jako vzpomínku na bývalého předesedu KPČK a herce Jaroslava Rozsívala a při příležitosti 110. výročí narození Františka Hrubína. V úterý 17. března bude také v 16 hod. v sále Csemadoku (Nám. 1. mája 10-12) následovat přednáška PhDr. Vojtecha Čelka z Prahy, věnovaná 200. výročí narození Boženy Němcové. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

foto: Ing. L. Bábíček    Hudební večer v březnu opět s Burčáky
Na úterý 31. března v 17 hod. připravil ČSB tradiční Hudební večer s lidovou hudbou Burčáci z Uherského Hradiště, jež připomene masopustní tradice na Slovácku (viz fotografie z loňského vystoupení).

fotokopie potvrzené objednávky sálu    Odsuzujeme hanebný čin Klubu občanů ČR
Český spolek Bratislava (ČSB) byl přinucen zrušit přednášku ke 170. výročí narození T. G. Masaryka avizovanou na 25. února, protože správce budovy už rezervovaný sál v daném termínu poskytl jinému subjektu. O souvislostech celého incidentu tajemník ČSB Mgr. Jiří Výborný uvedl: „Přednášku PhDr. Dagmar Hájkové, PhD. z pražského Masarykova ústavu Akademie věd ČR jsme domlouvali více než rok a považovali jsme to za důstojný příspěvek k 170. výročí narození prvního československého prezidenta, jež si zanedlouho připomeneme. Rezervaci sálu jsme měli písemně potvrzenu od začátku prosince, o připravované přednášce jsme naše členy a prostřednictvím této webstránky i širší veřejnost informovali v polovině ledna… (celý text prohlášení zde).

foto    Vzpomínkové shromáždění ke 170. výročí T. G. Masaryka
České centrum, Velvyslanectví ČR a Mestská časť Bratislava – Staré Mesto zvou v sobotu 7. března 2020 v 15 hodin na vzpomínkové shromáždění na prvního československého prezidenta při příležitosti 170. výročí jeho narození. Na Náměstí T. G. Masaryka v Bratislavě vystoupí Smíšený sbor Církevní konzervatoře s dirigentem Róbertem Tišťanem a dechovka Bílovčanka (celá pozvánka zde).

obal    Autor Rozpustilého průvodce po Vysokých Tatrách
Redaktor, romanopisec, básník a dramatik Josef Hais Týnecký (2. března 1885 Klatovy – 24. dubna 1964 Praha) vydal v roce 1926 knihu „Rozpustilý průvodce po Vysokých Tatrách“, v níž s humorem až sarkasticky vykreslil atmosféru tehdejších Tater a zejména, jak se tam chovají různí zbohatlíci, kterých přijíždí stále více. Knihu vtipnými alegorickými karikaturami obohatil malíř Otakar Štáfl (iniciátor a spolutvůrce symbolického hřbitova u Popradského plesa).

B. Štiavnica    Sochami ozdobil střední Slovensko
Sochař Dionýz Ignác Staneti (také Stanetti nebo Stanetius, 2. března 1710 Dolní Benešov u Opavy – květen 1767 Kremnica) zanechal o svém pobytu na území horních Uher poprvé zmínku v roce 1741, kdy pracoval na výzdobě piaristického kostela Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie v Prievidzi. V roce 1745 se usadil v Kremnici. Jeho tamní dílně jsou připisovány sochy Kalvarie v Banské Štiavnici z let 1745-51, výzdoba dnes už neexistujícího kostela v Kremnici (zbytky oltářní výzdoby jsou tamním Muzeu mincí a medialí). Nejslavnějším jeho dílem sochařská výzdoba trojičních sloupů v Banské Štiavnici a Kremnici z let 1755-62. Další díla zanechal například v Banské Štiavnici (oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie), Žiaru nad Hronom, v obcích Sebechleby, Štiavnické Bane, Nitranské Pravno, Nová Baňa, Hodruša-Hámre, Svätý Anton, Hliník nad Hronom. Česká beseda o něm psala v č. 11/2003 a 9/2005.

J. Zatloukal    Jeden z mnoha českých učitelů
Básník a literární kritik PhDr. Jaroslav Zatloukal (6. března 1905 Opava – 23. září 1958 Brno) jako učitel češtiny a francouzštiny učil v letech 1931-39 na gymnáziu v Bratislavě. Pobyt na Slovensku zasvětil zejména Podkarpatské Rusi, redigoval časopis Podkarpatská revue (1936-39), jeho Podkarpatskoruský žalm zhudebnil Eugen Suchoň do kantáty Žalm zeme podkarpatskej. Po nuceném odchodu ze Slovenska působil na středních školách v Brně, za války byl vězněn v koncentračním táboře.

TGM    Výročí prvního československého prezidenta
Profesor filozofie, politik a československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány) po vypuknutí I. světové války zůstal v zahraničí, kde založil Národní radu československou, která 18. října 1918 vydala Deklaraci nezávislosti Československa. Od října 1918 byl opakovaně zvolen prezidentem ČSR, 14. prosince 1935 abdikoval. ČB o jeho životě a díle psala např.: v č. 3/1996, 10/1996, 7-8/1999, 3/2000, 10/2001, 7-8/2003, 5/2004, 3/2005, 7-8/2005 a 7/2007, viz také fotoreportáže z loňské vzpomínky nebo pojmenování bratislavského náměstí.

obal knihy    Zasvětil život horám i vodě
Fotograf, mistr sportu, publicista a pracovník TANAP Luboš Brchel (7. března 1920 Kladno – 31. října 1981 Radvaň nad Dunajom) po studiích obchodní akademie pracoval v otcově obchodní firmě, ale po jejím znárodnění odešel pracovat do TANAP, kde se také stal dobrovolným záchranářem Horské služby. K horám měl blízko: do roku 1953 byl členem čs. reprezentace ve sjezdovém lyžování a zúčastnil se ZOH 1948 ve švýcarském St. Moritz. Tatrám věnoval množství článků, fotografií, pohlednic, propagačních materiálů. Patřil k průkopníkům kajakářství na Slovensku, při splavu Malého Dunaje však tragicky zahynul.

M. Šimečka    Filozof a disident
Filozof a literární kritik Milan Šimečka (7. dubna 1930 Bohumín – 23. září 1990 Praha) po studiích v Brně a krátké pedagogické praxi v Kroměříži od roku 1954 přednášel marxizmus-leninizmus na Komenského univerzitě v Bratislavě a později na VŠMU. V r. 1968 byl vyloučen z KSS, pracoval v dělnických povoláních a byl vězněn. Po r. 1990 byl poradcem prezidenta V. Havla.

foto: Muzeum Nová Paka    Profesionalizoval SND v Bratislavě a Košicích
Podnikatel a herec Antonín Drašar (8. března 1880 Studénka – 16. prosince 1939 Praha), začínal jako obchodní cestující, ale láska k divadlu ho pŕivedla k ostravskému souboru, jehož se stal postupně správcem, následně 1921-31 řídil České divadlo v Olomouci. Od roku 1931 se po smrti Oskara Nedbala ujal vedení SND, v němž oddělil (1932) slovenský činoherní soubor od českého a angažoval řadu slovenských operních zpěváků i činoherních herců, čím urychlil profesionalizaci slovenského divadla. V r. 1937 otevřel Východoslovenské národní divadlo v Košicích jako filiálku SND s vlastním činoherním a operetním souborem. V r. 1938 musel Slovensko opustit.

J. Plavec    Skladatel začínal jako učitel hudby v Bratislavě a Ružomberku
Profesor hudby, skladatel, sbormistr a muzikolog PhDr. Josef Plavec, DrSc. (8. března 1905 Heřmanův Městec – 29. června 1979 Praha) vystudoval pražskou konzervatoř u J. B. Foerstera. Po r. 1930 působil jako učitel hudby na gymnáziích v Praze, Bratislavě a Ružomberku. Kromě pedagogické práce a aktivní činnosti sbormistra složil a upravil řadu písní, dvojzpěvů a sborových skladeb, ale i kantáty, melodramata, komorní a symfonická díla.

foto: ČB    Výročí filatelie v Trenčíně
I když počátky filatelie v Trenčíně sahají ještě do konce 19. století, o založení prvního klubu filatelistů v březnu 1925 se zasloužili zejména čeští příslušníci armády, poštovní pracovníci, železničáři a pedagogové. O historii filatelie v regionu psala Česká beseda o něm psala v č. 10/2000.

z knihy    Významný prešpurský tiskař a vydavatel
Tiskař a později i vydavatel Karel Kašpar Snížek (Karl Gaspar) pocházel z Kutné Hory a zemřel v roce 1832 v Prešpurku. Z jeho života víme jen to, že v roce 1809 převzal v Prešpurku na Ventúrské ul. č. 9 tiskárnu od syna jejího zakladatele Františka Augustina Patzko (Packa?, okolo 1730 Olomouc – 22. ledna 1799 Bratislava) a hned následující rok 1810 byl přijat za bratislavského měšťanostu. Pod jeho vedením tiskárna úspěšně pokračovala v tradici svého zakladatele, vydávala knihy, kalendáře, noviny, časopisy, obchodní i úřední listiny.

fotokopie potvrzené objednávky sálu    Přednáška v úterý 25. 2. nebude!
Bez ohledu na celoroční objednávku (z 1.12.2019 viz foto) správce budovy Csemadok přidělil společenský sál v termínu úterý 25. února jinému subjektu. Svůj omyl sice přiznal, ale nenapravil ho, proto se Výbor Českého spolku Bratislava na mimořádném setkání v pátek 21. 2. rozhodl avizovanou přednášku zrušit. Z tohoto důvodu se omlouváme všem zájemcům o nové poznatky a souvislosti o životě a díle prvního čs. prezidenta, jež se objevily v souvislosti se 100. výročím vzniku ČSR, a zvláště se velice omlouváme PhDr. Dagmar Hájkové, PhD., z Masarykova ústavu Akademie věd ČR, která projevila ochotu se o tom se zájemci v Bratislavě podělit.

Český ples v Bratislavě    Tradice českých plesů na Slovensku
První český ples v Bratislavě uspořádali krajané z místní RO ČSnS 25. února 1995 v divadelní kavárně Olympia, ale po deseti letech v v konkurenci množství jiných plesových akcí v hlavním městě z důvodu klesajícího zájmu a finanční ztráty zanikl (Česká beseda přinesla o dvou ročnících informaci v č. 4/2002 a 3/2003). Všeobecně první český ples uspořádali krajané ze Spolku Čechů na Slovensku v Košicích 8. dubna 1994. I zásluhou výrazné podpory generálního konzulátu, města a kraje se záhy stal prestižní společenskou událostí, jejíž tradice trvá dodnes. Od r. 1998 se Český ples konal také ve Zvolenu.

foto: racaweb.sk    Cyklistická legenda
Všestranný cyklista Vlastimil Růžička (27. února 1925 Louny – 29. března 1985 Bratislava) se věnoval závodní cyklistice, v níž vyhrál několik etap Závodů míru a pětkrát byl členem vítězného družstva ČSR, ale i dráhové cyklistice a cyklokrosu, v němž dosáhl titul mistra republiky. Ve 14 letech s rodinou přijel do Rače, kde se musel během války pro svůj původ ukrývat a na konci války byl zatčen. Mezi prvními vyzkoušel v r. 1952 dnes už neexistující bratislavský velodrom, jenž po jeho smrti až do úplného zrušení nesl název Cyklistický štadión Vlastimila Ružičku.

foto: hacky.cz    Vedoucí osobnost slovenské scénografie
Profesor Ladislav Vychodil (28. února 1920 Hačky nedaleko Litovle – 20. srpna 2005 Bratislava) po studiích v Praze a Brně působil tři roky jako scénograf Beskydského divadla v Hranicích na Moravě až se od r. 1945 stal šéfem výpravy v SND. V letech 1953 - 1983 byl také vedoucim Katedry scénografie na Divadelní fakultě VŠMU, později vedl stejnou katedru na pražské DAMU. Stal se vedoucí osobností slovenského divadelního výtvarnictví, vybudoval školu scénografie a jako pedagog vychoval tři generace scénických a kostýmových výtvarníků (viz články v České besedě č. 7-8/2001 a 3/2004.

SND    České začátky SND
Činnost Slovenského národního divadla začala 1. března 1920 operou Hubička Bedřicha Smetany (první slovenskou operou byl až po šesti letech Kováč Wieland od J. L. Belly v nastudování Oskara Nedbala). Na druhý den zahájila činnost činohra hrou bratří Aloise a Viléma Mrštíků Maryša rovněž v podání divadelní společnosti B. Jeřábka z Pardubic. První představení ve slovenštině uvedl tento český soubor v květnu 1920, a to jednoaktovky Jozefa Gregora Tajovského. První slovenští herci do souboru přistoupili až v roce 1921 a prvním slovenským režisérem se stal Ján Borodáč v roce 1924. V roce 1932 se činohra rozdělila na dva soubory – slovenský v čele s J. Borodáčem a původní český pod vedením Viktora Šulce, avšak po vyhlášení autonomie Slovenska, kdy většina Čechů musela Slovensko opustit, zanikl. Balet SND zahájil činnost 19. května 1920 představením Coppélie od Lea Delibese v choreografii Václava Kaliny.

ZÚ    Jedno z výročí odysey Českého centra na Slovensku
České centrum v Bratislavě zahájilo svoji činnost divadelním představením D. Fišerové „Náhlé neštěstí” 18. dubna 1995 v bývalém V-klubu na Nám. SNP v Bratislavě. V březnu 2001 se spolu s velvyslanectvím přestěhovalo do nové budovy zastupitelského úřadu na Hviezdoslavově nám., kde mělo vyhrazeno sál s kancelářemi na 1. poschodí a knihovnu na přízemí (viz ČB č. 10/2000 a 11/2003). Po čtyřech letech však bylo přesunuto do budovy zrušeného generálního konzulátu v Košicích, kde bylo slavnostně otevřeno 23. října 2005. Už bez knihovny se po dvou letech znovu stěhovalo do Bratislavy, kde v historické budově Na vŕšku zahájilo činnost 27. září 2007, ale od 1. března 2010 se už jen kancelář znovu vrátila do budovy velvyslanectví. V závěru roku 2019 České centrum převzalo správu nově otevřeného Českého domu v Bratislavě.

foto    Vzpomínka na Ing. Petra Stahla
„Z oblasti televíznej techniky sa o začiatok farebného vysielania v Slovenskej televízii zaslúžil najmä Peter Stahl,“ napsala TASR v článku, věnovaném 50. výročí prvního barevného televizního vysílání v Československu, jež se uskutečnilo v sobotu 14. února 1970. Bylo to při příležitosti zahájení Mistrovství světa v lyžování ve Vysokých Tatrách (trvalo do 22. 2. 1970). Ing. Petr Stahl (10. října 1930 Praha – 10. července 2016 při autobusové nehodě na středním Slovensku) pracoval v bratislavské televizi jako technik od začátku jejího vysílání, po roce 1970 ji však musel opustit. Patřil také k zakládajícím členům nejstaršího českého krajanského spolku v SR, v čele bratislavského spolku stál v letech 2001–2004.

logo    Vychází Informační bulletin ČSB č. 1 / 2020
„Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava, milí sympatizanti. Úvodem dovolte ještě jednou Vám všem i Vašim blízkým popřát hodně zdraví a štěstí do nového roku. Do rukou dostáváte první letošní bulletin s předpokládaným programem v prvním čtvrtletí 2020. Věřím, že si z něho vyberete dle svého vkusu a že se spolu uvidíme na našich akcích…“. Těmito slovy začíná Informační bulletin ČSB č. 1/2020, jehož celý obsah si můžete přečíst zde.

Červený kameň    Hrad Červený Kameň dala postavit vdova po českém králi
Hrad Červený Kameň na historické České cestě v Malých Karpatech dala postavit manželka Přemysla Otakara I. Konstancie Uherská (17. února 1180 Ostřihom – 6. prosince 1240 Předklášteří u Tišnova). Jako vdova založila v r. 1233 ženský cisterciácký klášter Porta Coeli, v němž byla nakonec i pochována. Pŕibližně ve stejné době v rámci osídlování neobydlených území podél kupecké stezky Via Bohemica z Čech do Uher dala na svém území postavit hrad Bibersburg/Rothenstein, dnes Červený kameň.

foto    Prešov jí štěstí nepřinesl
Herečka a zpěvačka Zdenka Sulanová (roz. Hrušková, 18. února 1920 České Budějovice – 9. srpna 2004 Cerhonice) se narodila v rodině operního tenoristy a se svým talentem zaznamenala hvězdný nástup už v 17 letech ve filmu Lízin let do nebe (1937). Největší popularitu jí získal film Madla zpívá Evropě (1940), kterým její filmová kariéra skončila a věnovat se chtěla zejména divadlu, ani to jí však politický tlak nedovolil. Po válce krátce žila a hrála v Prešově, kam odešla za manželem, manželství se však po dvou letech rozpadlo. Poté ještě krátce jezdila po koncertech, nakonec se umělecké kariéry musela vzdát.

text na památníku v Komárně    Český král se narodil v Komárně
Král Ladislav zvaný Pohrobek nebo Holec (22. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) se narodil po smrti svého otce Albrechta Habsburského, proto mu historické kroniky udělili přívlastek (latinsky Posthumus). Jeho matka byla Alžběta, dcera Zikmunda Lucemburského, jež zařídila, aby byl od r. 1444 uherským a od 1453 i českým králem. Její komorná Helena Kottanerová ukradla v noci z 21. na 22. února na hradu Višegrád královskou korunu, aby mohl být ještě jako novorozeně korunován za uherského krále. V zájmu prosazení dědických práv nezletilého krále přijala do služeb Jana Jiskru z Brandýsa, v zemích Koruny české ho jako správce zastupoval Jiří z Poděbrad.

foto    Zasloužil se o rozvoj Liptova
Komoří a lesní prefekt Johan Anton František Wisner z Morgensternu (asi 9. února 1740 Smržovka/Morgenstern nedaleko Liberce – 25. ledna 1831 Prešpurk/Bratislava) se narodil v rodině vojáka a údajně získal technické vzdělání, jež ho posunulo jako kapitána dělostřelectva do uherských služeb na území dnešního Maďarska, Rumunska a Ukrajiny, kde byl za zásluhy povýšen do šlechtického stavu a v roce 1795 byl ustaven za lesního prefekta v Liptovském Hrádku, kde už následující rok 20. února 1796 zřídil lidovou školu s výukou lesnictví. V následujících letech v ní organizoval i divadelní představení, zasloužil se o výstavbu kostela, v němž organizoval varhanní koncerty, a také o povýšení Liptovského Hrádku na „komorské městečko“. Jeho zásluhou vznikly i první útulny pod Kriváněm a první objekt lázní v Lúčkách.

TGM    170 let od narození TGM
V rámci Kulturních večerů zve výbor ČSB na přednášku PhDr. Dagmar Hájkové z Masarykova ústavu AV ČR „TGM a 100. výročí vzniku ČSR“. Přednáška věnovaná blížícímu se 170. výročí narození prvního československého prezidenta se uskuteční v úterý 25. února v 17 hod. ve společenském sále Csemadoku (viz pozvánky).

ilustrační foto    Varhaník a hudební skladatel
Varhaník a hudební skladatel František Anton Čermák (15. února 1780 Jedlí u Šumperka – 14. května 1856 Malacky) studoval v Olomouci, odkud jeho životní pouť vedla do Trany, kde vstoupil do řádu františkánů, kde si doplnil hudební vzdělání. Později působil také v Bratislavě a v závěru života jako varhaník v Malackách.

MZV    Dopis krajanům Zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti MZV ČR
Vážení přátelé, milí krajané, dovoluji si Vás pozdravit na začátku roka 2020 a popřát Vám pevné zdravía mnoho pracovních i osobních úspěchů po celý rok,“ píše v úvodu svého dopisu Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Mgr. Jiří Krátký, M.A. (celý text zde) a podrobně se věnuje aktivitám v tomto roce. Dopis poskytla krajanům paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě spolu s informacemi a doporučeními MZV ČR v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v r. 2020 (celý text zde).

logo    Hrady a zámky východních Čech
Destinační společnost Východní Čechy, jež zastřešuje turistické aktivity Královéhradeckého a Pardubického kraje představila na veletrhu ITF Slovakiatour v Bratislavě letošní novinky v cestovním ruchu. Z nich nejvýznamnější je propojení 25 hradů a zámků (a dalších 16 v Polsku), nabízejících kromě tradičních prohlídek i další zážitkové aktivity. Některé z nich po rozsáhlé rekonstrukci letos nabídnou nové expozice, například Zámek Pardubice, Zámek Slatiňany nebo Kunětická Hora. První českou „Slow destination“ (pomalý, tedy oddychový turizmus) se stal region Orlické hory a Podorlicko. Trasa „S hlavou v oblacích“ spojuje rozhledny a další zajímavé vyhlídky na Českomoravském pomezí.

obal    Společný „(ne)tradiční“ turistický projekt moravských krajů
Čtyři moravské kraje na veletrhu v Bratislavě představily společnou brožuru „Morava a Slezsko (ne)tradiční“, v níž společně propagují známé i méně známé turistické zajímavosti svých regionů. Brožura vyšla ve verzi česko-polské a anglicko-německé s cílem obeznámit domácí i zahraniční turisty s novinkami a méně frekventovanými historickými a přírodními krásami nebo kulturními programy v Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

foto z parte    Poslední rozloučení s pplk. PhDr. Karlem Bláhou
S hlubokým zármutkem přijala předsedkyně ČSB oznámení o úmrtí našeho dlouholetého a aktivního člena pplk. PhDr. Karla Bláhy, který nás opustil 27. ledna 2020 ve věku 87 let. Poslední rozloučení s vojenskými poctami bude v pátek 7. února 2020 v 11 hod. v bratislavském krematoriu. Výbor ČSB vyjadřuje jeho blízkým hlubokou soustrast. Čest jeho památce!

Observatoř Skalnaté pleso    Spoluzakladatel slovenské astronomické vědy
Astronom prof. RNDr. Vladimír Guth, DrSc. (3. února 1905 Vrchlabí – 24. června 1980 Praha) se specializoval především na výzkum meziplanetární hmoty. V letech 1951 až 1956 byl ředitelem Observatoŕe na Skalnatém plese, jež se v tom období stala součástí Slovenské akademie věd jako Astronomický ústav, jehož byl prvním ředitelem. Souběžně přednášel na Univerzité Komenského, kde vychoval první generaci slovenských astronomů. V letech 1959-62 byl předsedou Slovenské astronomické společnosti.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 4. února 2020 v 16 hod. do kina Mladosť (Hviezdoslavovo nám.) na hudební promítání filmu Revizor z roku 1933 jako vzpomínka na herečku Zdeňku Baldovou při příležitosti 135. výročí jejího narození. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

B. Němcová    Božena Němcová a Slovensko
Spisovatelka Božena Němcová (vl. jm. Barbora Novotná, roz. Panklová, 4. února 1820 Vídeň – 21. ledna 1862 Praha) měla ke Slovensku mimořádný vztah, vyplývající z několika pobytů v horních Uhrách (ve Slov. Ďarmotách má pamětní tabuli), který našel odraz v řadě jejích děl (Chyže pod horami, Z Uher, Vzpomínky z cesty po Uhrách, Obrazy ze života slovenského, Kraje a lesy na Slovensku, Slovenské pohádky a pověsti). Podrobněji o ní psala Česká beseda v č. 7/1995, 4/1997, 12/1999, 7-8/2001, 9/2005 (vinobraní) a 2/2006.

R. Slánský    Vzpomínka na Ing. Rudolfa Slánského
Ing. Rudolf Slánský (6. února 1935 Praha – 17. dubna 2006 Praha) ve svém dramatickém životě ovlivněném justiční vraždou otce v r. 1952 vykonával řadu zaměstnání, absolvoval strojní fakultu ČVUT, po revoluci 1989 se dal na dráhu diplomata a v letech 1997 až 2004 byl velvyslancem ČR v SR. S krajanskou komunitou udržoval živé kontakty, několikrát přispěl do České besedy v č. 3/1997, 2/1998, 10/1999, 1/2000, 5/2002, 12/2002, 12/2003 a nekrolog v č. 5/2006.

ČS Liptov    Výročí zrodu českého spolku na Liptově
Dne 7.února 1995 se v zasedačce Městského úřadu v Liptovském Hrádku sešlo 18 občanů české národnosti, aby založili Místní klub (MK) při regionální organizaci (RO) Českého spolku na Slovensku v Žilině (ustavující schůze středoslovenské regionální organizace Spolku Čechů na Slovensku 12. 3. 1994 v Žilině předpokládala vytvoření tří MK v Žilině, Martině a Lipt. Hrádku). Od 1. června 1996 se MK transformoval na samostatnou RO ČSnS Liptovský Hrádok, iniciátorem a prvním předsedou byl Rudolf Litera, po něm byl dlouholetým předsedou Ing. Milan Kudrna. V roce 2005 v souvislosti s rozpadem ČSnS vznikl Český spolek na Liptově, dnes ČS Liptov se dvěma místními kluby v Lipt. Mikuláši a Lipt. Hrádku. O začátcích krajanského hnutí na Liptově psala ČB v č. 11/2004.

SND    Začínala s baletem v SND
Baletní umělkyně a choreografka Růžena Hruzová - Mašková (9. února 1905 Klatovy - 10. listopadu 1975 Stupava) se po studiu v Plzni stala v letech 1922-1933 členkou baletu Slovenského národního divadla v Bratislavě, mezi tím (1924-1927) subretou a tanečnicí ve Středoslovenském divadle. Později vedla soukromou baletní školu v Bratislavě a po válce baletní školy v Trnavě, Trenčíne, Svitu, Galantě, Trenčianských Teplicích a v Bánovcích nad Bebravou, kde vychovala desítky mladých umělců. Do souboru SND přivedla v roce 1928 i svého manžela operního pěvce Zdeňka Hrůzu (1900-1973).

foto: Ing. L. Bábíček    Náš člen po návratu z Malajzie
Na úvod nového roku připravil ČSB v rámci cyklu Kulturních večerů v úterý 28. ledna 2020 přednášku s videoprojekcí Ing. Jaroslava Kníže pod názvem „Náš člen po návratu z Malajzie“. Ing. Kníž už v minulosti vyprávěl krajanům o svých zážitcích v roce 2016 z Afriky (viz fotoarchív) a v roce 2018 z Iránu (viz fotoarchív).

J. Smyčková    Životní jubileum sopranistky SND
Nejnovější číslo časopisu Slovenského národního divadla Portál přineslo pod názvem „Krištálovo čistý soprán“ krátký medailon k životnímu jubileu dlouholeté členky Českého spolku Bratislava Jarmily Smyčkové (viz článek a medailon v ČB). Za dlouholetou práci pro krajanský spolek jí výbor ČSB nedávno udělil čestné členství.

foto: hc.sk    Hudební skladatel a pedagog
Hudební skladatel a pedagog Miloslav Kořínek (29. ledna 1925 Brno – 8. července 1998 Bratislava) vystudoval hru na flétnu, skladbu a dirigování na bratislavské konzevatoři a VŠMU, kde zůstal jako profesor hudební teorie a skladby v letech 1949 až 1985. Napsal dvě opery (např. Išlo vajce na vandrovku) a řadu orchestrálních a komroních skladeb, v nichž se často inspiroval tvorbou básníků (V. Nezval, F. Hrubín, G. Apollinaire, A. Plávka).

logo    Od raket k záchraně životů
Ing. Ondřej Brychta, CSc. (1. února 1930 Brno - 22. července 1993 Brno) původně vystudoval raketovou techniku a v tomto oboru nastoupil do vědecké oblasti v Trenčíně, v polovině 70. let se však začal věnovat umělé ventilaci plic a přišel s řadou vynálezů a kvalitativních vylepšení přístrojů, jež se následně vyráběly v Chiraně Stará Turá a kromě čs. zdravotnictví putovaly do řady zemí světa. Svými technickými vizemi výrazně předběhl dobu.

B. Warchal    Legendární houslista a významná osobnost koncertního umění
Houslista, dirigent, koncertní mistr SF a profesor VŠMU v Bratislavě Bohdan Warchal (27. ledna 1930 Orlová – 30. prosince 2000 Bratislava) po JAMU v Brně v r. 1957 přišel do Bratislavy, kde v roce 1960 (první koncert 11. dubna) založil Slovenský komorní orchestr. Česká beseda s ním přinesla rozhovor v č. 4/1999 (pdf) a nekrolog v č. 1/2001.

Budova bývalého Učitelského ústavu v Prešově    Zakladatel prešovské filharmonie
Houslista a hudební pedagog Josef Brabec (30. ledna 1900 Kladno – 20. prosince 1977 Kladno) působil v letech 1926-38 na Slovensku jako pedagog Učitelského ústavu v Prešově, později ředitel Městské hudební školy, souběžně působil jako sólista košického rozhlasového orchestru. Publikoval články o hudební výchově a příležitostně komponoval (např. Houslovou fantazii na slovenské národní písně), no výraznou stopu zanechal zejména jako organizátor hudebního života na východním Slovensku a zakladatel Prešovské filharmonie (1932–1935), člen klavírního tria a prešovského smyčcového kvarteta. Po nuceném odchodu ze Slovenska působil ve Valašském Meziříčí, v Uherském Brodu, Ostravě a Kroměříži.

foto: hokej.cz    Výročí hokejové rivality
Historicky první zápas v ledním hokeji mezi mužstvy Čech a Slovenska se odehrál 1. února 1940 v Garmisch-Partenkirchenu a družstvo Protektorátu Böhmen und Mähren zvítězilo nad slovenským výběrem vysoko 12:0. Po rozdělení společného státu se první vzájemný zápas odehrál 26. února 1994 na ZOH v norském Gjöviku, i tam české mužstvo zvítězilo 7:1.

zleva: V. Galuška, P. Sobotka a K. Schwarzenberg    Předseda Senátu Přemysl Sobotka mezi krajany
Začátkem února 2005 se v Českém centru v Bratislavě setkala delegace senátorů Senátu Parlamentu České republiky vedená tehdejším předsedou Přemyslem Sobotkou s krajany žijícími na Slovensku. „Neměli bychom zapomenout, kde jsme se narodili, kde máme svoje kořeny,“ uvedl v rozhovoru pro Českou besedu.

foto    Věčný rebel
Publicista, filozof, básník a překladatel Egon Bondy (vl. jménem Zbyněk Fišer, 20. ledna 1930 Praha – 9. dubna 2007) vystudoval filozofii a psychologii na Karlově univerzitě a jméno si změnil koncem 40. let jako nesouhlas s protižidovskými náladami ve společnosti. Celý život spojil se svérázným bojem proti společenským konvencím a politice, co se projevilo i začátkem 90. let, kdy se přestěhoval se do Bratislavy a přijal slovenské občanství na protest proti rozdělení republiky. Filozofii přednášel na Univerzitě Komenského. Jeho vědecké a literární dílo včetně básní vycházelo jen v samizdatu a zveřejnění se dočkalo až po roce 1980.

J. Vincourek    Vychoval nejstarší generaci slovenských dirigentů
Josef Vincourek (23. ledna 1900 Suchdol nad Odrou – 20. listopadu 1976 Praha) po studiu zpěvu, varhan, kompozice a dirigování začínal jako korepetitor v divadlech v Praze, Olomouci a Brně, až se v lednu 1924 stal dirigentem Slovenského národního divadla, kde od r. 1933 působil i jako dramaturg a od 1938 do konce války byl šéfem opery. Na hudební a dramatické akademii a konzervatoři v Bratislavě od r. 1927 vychoval celou generaci slovenských dirigentů a zpěváků. Po válce pracoval v českých divadlech, na Slovensko se ještě vrátil před odchodem do důchodu jako dirigent a šéf opery v Košicích v letech 1958-63.

J. Vlček    Čechoslovák z Banské Bystrice
Literární historik a politik Jaroslav Vlček (22. ledna 1860 Banská Bystrica – 21. ledna 1930 Praha) se narodil v rodině českého profesora přírodopisu na bystrickém gymnáziu, který však z důvodu neznalosti maďarštiny musel záhy Uhry opustit. Krátce žil v Praze, ale po smrti otce se s matkou vrátil na Slovensko. Během studií v Praze byl spoluzakladatelem a prvním předsedou spolku slovenských studentů Detvan. Jako profesor FF UK se věnoval české i slovenské literatuře, po vzniku ČSR zastupoval slovenskou politickou reprezentaci v parlamentu. Krátký medailon mu Česká beseda věnovala v č. 2/2005.

J. Laifer    Průkopník slovenské populární hudby
MUDr. Jaroslav Laifer (23. ledna 1930 Žďár nad Sázavou - 23. dubna 1970 Praha) se kromě práce na patologii věnoval hudbě jako skvělý klavírista a skladatel, v Bratislavě později dirigoval taneční orchestr v Tatra Revue, který v 60. letech přinesl přelom ve vývoji slovenské taneční písně. Řadu písní napsal pro manželku Marcelu Laiferovou. Zemřel po nevydařené operaci, jež si vyžádala opakovaný zásah lékařů v Praze, ale ani tam už mu život nedokázali zachránit.

hrob na Vysehrade    Dirigent opery SND
Dirigent a skladatel Zdeněk Folprecht (26. ledna 1900 Turnov – 29. října 1961 Praha) působil v letech 1923-39 jako korepetitor a dirigent opery SND, od 1925 i Orchestrálního sdružení Slovenské filharmonie. Zasloužil se o rozvoj hudebního života v Bratislavě, po nuceném odchodu ze Slovenska se stal dirigentem Národního divadla v Praze. Složil operu Lásky hra osudná (podle hry bratří Čapků, premiéra v SND 13. listopadu 1926) a řadu orchestrálních a komorních skladeb (např. orchestrální fantazii na slovenské lidové písně Stratenou dolinou).

K. Havelka    Autor bratislavského PKO pocházel z Brna
Prof. Ing. Dr. techn. Karel Havelka, DrSc. (13. ledna 1900 Brno – 15. září 1970 Bratislava) byl jako stavební inženýr uznávaným odborníkem v oblasti železobetonových konstrukcí. Jako vysokoškolský pedagog v Brně byl v r. 1940 doporučen za profesora SVŠT (dnes STU) v Bratislavě, kde po válce působil ve funkcích děkana fakulty, 1949-50 rektora a později prorektora. Byl autorem projektu PKO a střední školy na Kalinčiakově ul. v Bratislavě, věžového vodojemu v Trnavě.

Středověká Bratislava    „Věčné“ spojenectví protestantů českému povstání nepomohlo
Dne 15. ledna 1620 se v Bratislavě sešli představitelé protestantských stavů z Čech, Moravy, Slezska, Rakouska a Uherska, aby z podnětu sedmihradského knížete Gabriela Bethlena, který podporoval české stavovské povstání z května 1618 a na čele protihabsburské opozice obsadil velkou část horních Uher i samotný Prešpurk (14. 10. 1619) uzavřeli tzv. věčné spojenectví. Následně se však na sněmu v Banské Bystrici v srpnu 1620 nechal zvolit uherským králem a uzavřel příměří s císařem Ferdinandem II., čím nejen přispěl k porážce českého povstání na Bílé Hoře, ale záhy musel opustit i Bratislavu a nakonec uzavřel mír s císařem v Mikulově 6. ledna 1622.

V. Mencl    Průkopník ochrany a obnovy historických památek na Slovensku
Doc. ing. arch., dr. tech. Václav Mencl (16. ledna 1905 Plzeň – 28. července 1978 Sušice) v letech 1928-39 pracoval na Státním referátu na ochranu památek v Bratislavě, zasloužil se o opravu románských a gotických kostelů v Kežmarku, Levoči, Prešově, Banské Štiavnici, Kremnici a Banské Bystrici, konzervaci hradů Devín, Beckov, Trenčín a Spišského hradu. S manželkou byli průkopníky památkové péče na Slovensku. Česká beseda mu věnovala medialon v č. 3/1999, 7-8/2007 a krátkou zmínku v č. 6/2003.

J. Moserová    Vzpomínka na mimořádnou lékařku
Lékařka, spisovatelka, překladatelka, výtvarnice a politička doc. MUDr. Jaroslava Moserová - Davidová, DrSc. (17. ledna 1930 Praha – 24. března 2006) jako specialistka na popáleniny ošetřovala i Jana Palacha. Po revoluci v 90. letech působila jako velvyslankyně, předsedala UNESCO, 1996-96 byla místopředsedkyní Senátu PČR. Krajané v Bratislavě se s ní setkali na besedě v roce 2004.

J. Hála    Važec se stal jeho druhým domovem
Malíř Jan Hála (19. ledna 1890 Blatná – 17. května 1959 Važec) byl prvním českým výtvarníkem, jenž se natrvalo usadil na Slovensku. Od roku 1923 žil ve Važci, kde je mu věnována galerie. Česká beseda mu věnovala vzpomínku hned ve svém prvním čísle, dále potom v č. 3/1998 č. 10/2000 a medailon vyšel také v č. 2/2004.

foto: Môj bar    Pozvánka do kavárny s uměleckou výzdobou
Manželé Bachratí zvou do kavárny/čajovny Môj bar na ul. Dobrovičova 13 v Bratislavě, jejíž výzdobu interiéru až do poloviny ledna tvoří arttexy (předtím artprotisy) a plstěné obrazy Evy L. Bachraté. Podobným způsobem chtějí autoři této myšlenky představit v těchto prostorách i další výtvarníky, architekty a jiné umělce spojené s touto čtvrtí.

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury zve v úterý 7. ledna 2020 v 16 hod. do kina Mladosť (Hviezdoslavovo nám.) na hudební promítání pod názvem „S veselými pesničkami do nového roku 2020“. Kompletní program a další informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

Výročí J. Husa    Církev s Husovým odkazem
Církev husitská, dnes Církev československá husitská, vznikla 8. ledna 1920 na schůzi Klubu reformního duchovenstva v Praze jako reakce na postavení katolické církve v předcházející monarchii s cílem pokračovat v tradici reformace s důrazem na husitství. Vznik nové církve byl vyhlášen provoláním „Národu československému“ datovaným 10. ledna, které bylo veřejně čteno při bohoslužbách následující den v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Iniciátorem byl katolický kněz Karel Farský, jenž byl zvolen prvním patriarchou nové církve, oficiálně státem uznané 15. září 1920. O jejím působení na Slovensku psala Česká beseda v č. 2/2002 a 11/2003.

foto: obeczborovice.cz    Život zasvětil výchově mladých houslistů v Košicích
Houslový virtuoz a hudební pedagog Hynek Šubčík (pův. Ignác, 8. ledna 1910 Medlov u Kroměříže – 12. října 1986 Košice) pocházel z muzikantské rodiny, mládí prožil u vojenských kapel, později získal houslové vzdělání na brněnské a pražské konzervatoři. Vyučoval na hudebních školách, ale věnoval se i sólové koncertní a skladatelské činnosti. Po válce působil v orchestru Čs. rozhlasu v Košicích, kde v letech 1960-81 také vyučoval na konzervatoři.

K. Čapek    Karel Čapek a Slovensko
Novinář, spisovatel a dramatik Karel Čapek (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) napsal několik děl na Slovensku. Zejména v Trenčianských Teplicích, kde jeho otec MUDr. Antonín Čapek působil v letech 1910-23 jako lékař, později psal například v Tatranské Lomnici nebo na Oravě. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005 .

K.Kálal    Velký propagátor Slováků
„Prešpurk jeť ráno slovenský, v poledne maďarský a večer německý“, napsal učitel a spisovatel Karel Kálal (9. ledna 1860 Rakov – 4. dubna 1930 Praha), který už od konce 19. století propagoval ideu česko-slovenské vzájemnosti. Aktivní účastník setkání Českoslovanské jednoty v Luhačovicích inicioval I. sjezd přátel Slováků, organizoval aktivity na podporu slovenských studentů, dopisoval do českých i slovenských časopisů, napsal česko-slovenský slovník, přehled slovenských dějin, knihy popisující život pod Tatrami a propagující Slovensko. Spolu s právníkem JUDr. Eduardem Ledererem a básníkem Adolfem Heydukem informovali B. Björnsona o událostech v Černové 1907, díky němuž se poprvé v zahraničí začalo psát o národnostním útlaku slovanského národa pod Tatrami. Česká beseda o něm psala v č. 11/1998 a 1/2007.

Busta od L. Korkoše v bratislavské Rači    Zakladatel průvodcovské činnosti v Bratislavě
Pedagog a spisovatel Vladimír Plicka (10. ledna 1890 Vídeň – 26. června 1965 Bratislava) po učitelském ústavu v Poličce učil ve Znojmě a Výprachticích, další studium na pražské univerzitě však přerušila válka, po níž začal dráhu středoškolského profesora v Bratislavě, kde se také začal věnovat průvodcovské činnosti. V letech 1919-38 přednášel v Osvětovém svazu pro Slovensko, zpracoval učebnici slovenštiny a dějiny literatury „Stručný přehled písemnictví slovenského a českého", 1922-35 vedl kurzy slovenštiny pro učitele na německých školách, sestavil sbírku historických pověstí z celého Slovenska a jmenovitě z Bratislavy, zakladatel organizované průvodcovské činnosti v Bratislavě, ve spisovatelské činnosti se věnoval i historickým tématům (Slovenské hrady I-II).

H. Bartošová    Zakladatelská osobnost slovenského profesionálního operního zpěvu
Sopranistka a první sólistka SND, národní umělkyně Helena Bartošová-Schützová (11. ledna 1905 Budapešť – 8. února 1981 Rychnov nad Kněžnou) vytvořila v letech 1924-1964 na scéně SND v Bratislavě okolo 150 postav. Vzpomínky její dcery Heleny Jurasovové přinesla Česká beseda v č. 3/2005.

A. Adámek    Dohlížel na obnovu Bratislavského hradu
Architekt Arnošt Adámek (11. ledna 1910 Ostrava – 24. ledna 1979 Bratislava) po prvních zkušenostech na rodném Ostravsku působil od r. 1936 v Trenčíně, odkud jeho cesta vedla do Bratislavy, kde tři desetiletí jako středoškolský profesor a ředitel stavební průmyslovky vychovával mladou stavařskou generaci. Nadále však projektoval, v Bratislavě například obytné domy na Šancové a Legionářské ul., nejznámější je však spoluúčast na projektu původního Zimního stadionu a stavební dohled na obnově bratislavského hradu. Zanechal také několik budov v Prešově, Žilině nebo laboratoře TSÚS v Tatranské Štrbě. O jeho tvorbě psala ČB v č. 3/2002.

K. Burian    Tragická oběť holiče
Tenorista Karel Burian (12. ledna 1870 Rousínov u Rakovníka – 25. září 1924 Senomasty) patřil k největším operním osobnostem své doby. Zpěvu se začal věnovat až během studií práv a kariéru začínal v Brně, odkud záhy pronikl na světové scény s více náročnými rolemi, doma ho publikum znalo spíše podle písňových recitálů. Na pódia v Drážďanech, Paříži, Londýně a New Yorku ho pravidelně zvali přední světoví dirigenti. Také psal básně a do češtiny přeložil libreta Wagnerových oper. První sezónu hostoval i v SND, Slovensko se mu však stalo osudné při jarním koncertním turné v roce 1924, kdy po infikovaném poranění u holiče následně zemřel na otravu krve.

foto: ndbrno.cz    Operní kariéru začala v Bratislavě
Operní pěvkyně a hudební pedagožka Marie Hloušková (2. ledna 1895 Čáslav – 29. června 1940 Brno) ze začátku vystupovala jen koncertně, v roce 1919 se stala první učitelkou zpěvu v nové Hudební škole pro Slovensko v Bratislavě, ale po úspěšném debutu ve Slovenském národním divadle v roli Veruny v díle V. Blodka „V studni“ koncem dubna 1920 dala přednost opeře, kde působila v letech 1920 až 1922. Později rok vystupovala v Praze, ale zbytek života spojila s Brnem, kde kromě účinkování v divadle založila také soukromou operní školu.

erb Holíče    Moravský knihtiskař v Holíči
Knihtiskař Jan Hostaša (Hostacha, 2. ledna 1860 Kostelec u Kyjova – 30. července 1894 Holíč) se významně zapsal do dějin města Holíč, kde založil knihtiskárnu spojenou s prodejnou papírnictví, která s podobnými tiskárnami v Senici a Myjavě šířila kulturu a osvětu v regionu dolního Pomoraví. Tiskárna přežila až do znárodnění začátkem 50. let 20. století.

foto z pozvánky    Český malíř na terase Bratislavského hradu
Do 3. ledna 2020 je v Galerii na západní terase Bratislavského hradu otevřena výstava převážně monumentálních obrazů Ivana Bukovského (* 1949 Praha) pod názvem „Život“. Do Vánoc lze návštěvu galerie spojit s předsvátečními trhy na této terase. galerie je otevřena každý den kromě pondělí od 12 do 18 hod.

PF    Pozdrav z Českého centra
Vše nejlepší do nového roku 2020 přeje České centrum (zvětšit).

foto    Blahopřání z CzechTourismu
Bratislavské zastoupení České centrály cestovního ruchu CzechTourism přeje všem krásné Vánoce a šťastný nový rok.

       
  • > > > archív zpráv, pozvánek a zajímavostí z roku 2019